Nejnovější komentáře

Výuka božského božským

Měsíc od minulé meditace mne napadlo, že bych rád měl další, ale pak si uvědomil, že  to možná nebude dobře přijato. Vždyť mají být už jen po několika měsících. Kdoví, kolik a jakou zátěže kvůli ní dostanu…

Božské skutečně nebylo nadšeno, rozpočet je prý limitní, ale když už mě to napadlo, nemohou říci ne. Meditace č.258 skutečně byla, ale nikoliv slabá ani krátká, jak jsem čekal.

Byla to výuka božským Učitelem. Rozdíl inteligence mezi námi byl neuvěřitelně velký, jako rozdíl dvou světů. Dával mi i otázky, jakési rébusy,  probíralo sel kdeco. Bylo jasné, že chápe daleko více souvislostí,.rychleji a podrobněji než já.

Bylo to mnoho geniálních postřehů, mnohé pro mne nové. I o mě, jaký jsem poděs, zaměřen na rychlost, ale že to není chyba. Ono i s tím hodnocením je to jinak než se nám zdá.

Lidské jednání vlastně není svobodné, jak si rádi myslíme, ale je realizací určitého božského Záměru, vycházejícího ze základních vzorců, jakési ideje, o kterém mluvil ten, co to měl také v meditaci.

Tímto způsobem můžeme získat úplně jiný pohled na svět.- ne už jen ten lidský povrchní pohled, tedy dějiny, ale v podstatě nadčasovou matematickou Hrou, kde již nejde o čas, tedy děje. Je to svět fraktálů. Ukazoval mi také, jak božské stále vyvažuje nekonečno dualit. Prostě Všechno…

Hlavní část byla s ponorem 48% a středně silné vnímání hudby. Nezvykle silné geometrické vize.  Ponor byl stále neutrální. Jak mi vysvětlovali, je tou nejrychlejší duchovní cestou, přímo do Jádra Celku.

Vize dvou membrán blízko u sebe, to je vyšší a nižší dimenze, já a božské. Obě se rozvibrují, až se místy skoro dotýkají. Vzniká elektrický oblouk, kterým se téměř svaří, ale tomu je zabráněno, dvě dimenze se totiž nemohou dotknout. To je ten můj expresní styl, maximální rychlost duchovního vývoje, vymakaný božským do detailů.

Božské mi s hrdostí ukazovalo, jak mě dokonale nastavili a jak to krásně funguje. Jak má na mne obrovský vliv, prý jsem takový velekněz…

Do meditace se občas zapojilo geniálním postřehem moje Třetí oko. To nejvíce rozumí božskému, ale Ono nerado nechává nahlédnout do Sebe.

Po hlavní části byly dva přídavky jako obvykle, ještě silnější, ale k mému velkému překvapení pak přidávali další a další, až jich bylo sedm s celkovou délkou přes dvě hodiny! Takovou meditaci jsem ještě v MD neměl.

Sedm náhlých skoků do totálně jiného, daleko dokonalejšího světa božské jemné, ladné Hravosti. Co jsme proti Tomu… Božské překypuje dokonalou Tvořivostí, ale pro nás je drahá, to je věčný problém mystiky.

Ponor byl v nich neutrálních 48.5%, úžasně krásné vnímání hudby. Postupně byly dějově klidnější a kratší. Nechtěl jsem na konci přídavků vystupovat, až mne museli přesvědčovat, že je už konec.

Nádherná meditace, kterou bych měl nejraději trvale. Snad takové budou i další. Zátěží opravdu přibylo. Že by to tak mělo být i dále? Pěknou, dlouhou meditaci, ale odpracovat si ji zátěžemi?

Hned po meditaci mě začalo božské zvát do řady malých meditací s pěkným ponorem. Občas ni v nich něco vysvětlilo.

Ale už čtvrtý den malé meditace skoro nebyly. Prý byla meditace moc drahá, tolik přídavků a bez tísně, tak už to už bude slabší. Co příště bude, říci nechtějí a jak jsem si to odpracoval také ne. Další den mi řekli, že tato dlouhá neutrální meditace byla velmi drahá a malé meditace už budou jen slabé…

Mystérium krve

Mystérium krve

Naše krev obsahuje nejkoncentrovanější informaci o nás. To věděli už v pravěku šamané i bojovníci. Obřady spojené s krví se táhnou dějinami ve všech kulturách. Symbolem přátelství byl rituál smíšení krve.

Jsme to, co jíme. Zejména židovské náboženství je známo zákazem požívání potravin z krve zvířat. V Novém zákoně je to uloženo i křesťanům, ale kromě jehovistů se tím nikdo neřídí. I maso musí být odkrveno, ale to nedělají ani oni.

Správně však říkají, že transfúze může být škodlivá. Nevědí proč, ačkoliv odpověď není tak těžká. Krev totiž může příjemce negativně ovlivnit.

Přijímání krve je i v pozadí křesťanského rituálu Večeře Páně. V něm kněz mění víno na krev Krista a podává lidem. Pití krve Krista symbolizuje vůli stát se Jím. Nikoliv však přijmout jen Jeho duchovní aspekt, ale celého Krista z masa a kostí… Oslovuje to naše nevědomí, mnoho mystických zážitků věřících bylo právě při tom.

Proč ale právě víno? Je tu vizuální podobnost, ta je velmi důležitá. Předsudky nejsou na místě, nejde přece o opilost. Ale jedno, dvě deci vína znatelně zlepšuje vnímavost. Alkohol zesiluje přechod do transu, tedy vytržení ducha a o něm obřad Večeře Páně hlavně je.

Je to tak silný zážitek, pokud je správně proveden a přijat, že vzbuzuje ohromení. Proto ho katolická církev úmyslně zeslabuje. Víno při bohoslužbě pije pouze kněz.

Protestanté to kritizují, ale sami pod různými výmluvami podávají v kalichu pouze víno bílé. To ovšem nelze proměnit na Kristovu krev. Ta jistě byla rudá. Nebo víno nahrazují moštem. Je za tím nepřiznaný strach z Boha.

/ publikoval Intago

Nuly a jedničky

Kapka božského pocitu-by Aitosh

Nuly a jedničky  / autor: Intago

Meditaci č. 257 mi dali až po čtyřech měsících, což se od jejich počátku v roce 1998 nestalo. Bylo to dost náročné období s vyššími zátěžemi z většího veřejného působení.

Slíbili mi, že bude s neutrálními božskými pocity, což bývalo často. Měl jsem obavy, že mi vyčtou malou důvěru k božskému, ale nakonec se nestalo nic z toho.

Na meditaci mne božské vzbudilo v neděli v 04,40. Byl jsem rozespalý a rozmrzelý. Popoháněli mne, že čím bude meditace později, tím bude slabší. To už znám. Tak jsem se vykoupal, převlékl a připravil. U sošky Krista jsem se na Něj napojil a použil mikrodávku zesilovače transu.

Meditace byla slabě tísnivá. Kvůli Jinakosti, která ohromuje. Osobními otázkami se božské odmítlo zabývat, byla jen o filozofii. Božský pocit posvátné hrdé Vznešenosti byl silný, často až 49,25% s dokonalým prožíváním hudby. Trvala skoro hodinku.

Na začátku mi ukázali spojení lidského a božského po jakémsi kabelu. Rozdíl obou světů je neuvěřitelně velký. Nepopsatelný božský svět, jakési planety, či buňky, což je vlastně totéž, v n-dimenzionálním Hyperprostoru s podivným životem. Kde tu ta entita je, to nechápu.

Připomněli mi tak ještě daleko silnější meditace před patnácti lety. Stačí, aby se zamysleli nad Sebou, a už letí ještě do vyššího, ještě nepochopitelnějšího světa, který ohromuje i je… To bere dech nejvíc, až z toho mrazí.

Žijí ve Věčnosti a Dokonalosti, a právě proto musí mít i náš omezený svět, jakoby opačný. Stvořili si nás a nyní naše životy prociťují, prožívají s námi. Skrz nás žijí či nahlížejí do naší omezenosti. Ten ohromný kontrast Jim vyhovuje. Libují si v paradoxech.

Ostatně, co je v podstatě božské? Nejvyšší filozofií lze zjistit, že podstatou je kombinace nul a jedniček. Z nich je stvořeno Vše. Bůh, tedy Jeho Obraz – Stvoření je  složito-jednoduchá, věčná, jakýmsi Hyperpočítačem vygenerovaná virtuální Hra na postupné Sebepoznávání,  jak podobnými zkušenostmi zjistili i mnozí jiní. Film, kino, divadlo, jak To nazvat, kde jsme zároveň herci i diváky. Když jsem se božského zeptal co dál, odpovědělo, že není žádné dál, toto je všecko…

Právě tohle téma mi v různých verzích vysvětlují už skoro dvacet let ve více než dvou stech meditacích, abych ho dokonale pochopil a přijal, protože To je Bůh…

Ukazovali mi i části lidských dějin, nic moc příjemného, různé pohromy. I těmi se lidstvo posouvá výš, vysunuje z přízemního…

Mezi jednotlivými postřehy mi dávali čím dál delší pomlky naplněné  prožíváním hudby božské Lisy. Nevznikaly rozpory mezi mnou a božským, meditace byla dosti harmonická. Ani mi jako dřív neukazovali, jak se božského bojím a mám malou důvěru, ač by mohli…

Vše v tónu aktivní spolupráce v mystickém procesu. Léty práce je to zaběhané, maximálně funkční. Mají na mne velký vliv, tak co by Jim mohlo vadit?

Není se čeho obávat, právě já bych se neměl obávat vůbec, protože dobře vím, že mi božské stále pomáhá. Má mnoho možností. Vždyť to nemá těžké, když si může stvořit vše jak Samo chce…

První přídavek byl s hudbou Súfism. Původně jsem měl najít skladbu Crown Chakra, ale nešlo to. Věděl jsem, že je za ní vysoká dimenze, Súfism je vlastně hymna sedmé, nirvanické dimenze božského Já. Její odlidštěná Jemnost je úžasná, ač mi nic neříkala.

V druhém přídavku jsem už hymnu Šéfa božské správy našel. Pochopil jsem rozdíl. Proti jemné, dokonalé sedmé je dimenze 7,5 více silová, a to hudba symbolizuje. Oba přídavky znamenaly přízeň nejvyššího božského. Když mi ukončili meditaci, bylo 06,06 hod.

Již ten den a další dny mi božská intuice opět jako dříve dávala řadu malých meditací, jež byly dosti dlouhé i silné, neutrálních až 48,5%. Takový luxus geniální virtuozity jen tak někdo nemá…

Čím víc se odpoutám od omezeného lidského, tím se dostanu blíže k božskému a zesílí Jeho pocit. Ten je ovšem daleko dražší, způsobuje více zátěže. To je velký problém mystiky, který nemá řešení…

 

Zeptal jsem se channelingem božské intuice, že tolikrát jsem již To zažil a vždy jsem ohromen, copak si nikdy nezvyknu? Nemáš na to Mne přijmout naplno. Stále jsi jen člověk, odpověděla.

Proč zrovna tyto zážitky mám já i ostatní? Jsou nejvíce účelné na přijetí Mne. Ale já vůbec nechápu, co ty vize planet vibrujícího Hyperprostoru znamenají, kde je v Něm božské entita? To nevadí, ani To nemůžeš pochopit, ale na účel proměny je to takto nejlepší.

A jak budu pokračovat? V podstatě podobně, až do smrti. A co bude výsledkem mého života? Velký skok.

Romantická mystika

Romantická mystika

Cest v duchovnosti je mnoho, liší se vším. Romantická mystika je dosti nová, progresivní a populární, protože nabízí to, co duchovní hledači hledají. Na rozdíl od pouhých řečí běžných duchovních hledačů obsahuje i prožitkové procesy, kde si mohou začátečníci božské sami okusit.

Umějí regrese do minulých životů, dokonce channeling a mystické meditace i mnoho dalších technik, např. reconnection. Nevyhýbají se ani použití šamanských přírodních látek na rozšíření vědomí, jako je např.ayahuasca. Právě tato odvaha pustit se do neznáma je velmi cenná. Viz např. ladirna.cz

Channeling v romantické mystice je však začátečnický, má daleko k detailnímu dennímu vedení. I meditací mají málo, i ty jsou zjevně začátečnické. Mnoho souvislostí ještě nepochopili. Ani nechtějí jít dál, současný stav jim vyhovuje.bod zlomu

Někteří mají sklony k magii a napojují se na síly, které k nim patří. To může být časem nebezpečné. Magie je v duchovním světě trestná. Nebezpečí si však z neznalosti nepřipouštějí.

Podnikavost jim nechybí, a co se naučí, to sami učí další jako prostředek k výdělku. V tom problém není. Co ale problém je, že nabízejí to, co se nedá trvale prožívat.

Mluví, jako by lásku, štěstí, blaženost a harmonii mohli mít trvale. A že si můžeme vytvářet realitu podle svého přání, protože jsme vlastně Bohem. To je ovšem magie, navíc zcela nereálná.

Na tom lpí a nedají se nijak přesvědčit. Silně přeceňují svoje schopnosti a znalosti. Bez těchto představ by do toho ale nešli. Jejich přání a představy jsou vlastně formou reklamy.

To je však v naprostém rozporu se životy mystiků. Ti žili a žijí pod přímým vedením Boha, střetávají se s nepochopením, zavrhováním, osobními problémy, ba i s bolestmi. To vše souvisí s temnou nocí duše (TND), která mystiky provází. Má souvislost s psychospirituální krizí. Něco takového říkat je však naprosto nepopulární, lidé chtějí mýty…

Proč tedy mystičtí romantici temnou noc duše neznají a tvrdí, že se jich netýká? Zdánlivě mají pravdu. Skutečně ji nemají. Zatím ne… Důvod není tak složité pochopit.

Bůh neustále hledá nové a efektivní cesty k lidem. Využívá k tomu všechno. Má co ukázat. Jenže To je Jeho, není to určeno lidem. Chce je ale k Sobě přitáhnout tím, že ukáže co má. Lidé To mohou okusit, ale musejí za To po kratší či delší době zaplatit temnou nocí duše, která mnoho hledačů brzy z mystiky vyžene.

Mít trvale mystické stavy bez TND není možné. Jsou ovšem tzv.mystikové, kteří o mystice jen mluví. Takoví ji ani nemohou znát…

Začátek TND může být náhlý a dosti krutý. Jejich romantické iluze jsou navždy smeteny. Mystický proces je takový, jaký chce Bůh, nikoliv romantičtí hledači… Ale není to katastrofa. Pro duchovní rozvoj se už udělalo dost a proces se stejně nedá zastavit, jen zpomalit.

Někteří temnou noc duše trochu vydýchají a s problémy pak postupují vpřed. Ti samozřejmě udělají daleko víc pro Sebepoznání. Proces se jim pochopitelně změní, už to nejsou jen romantické stavy a řeči, ale skutečná mystika.

Podobně romanticky populárně psal i Carlos Castaneda. Z jeho slibů po padesáti letech není vůbec nic. Pouhé plácnutí do vody… Jeho knihy četly miliony čtenářů, tisíce ho chtěli následovat, kde ale dnes jsou? Alespoň zpopularizoval tyto šamanské praktiky. Vznikly další skupiny a hnutí.  Do odbornosti mají daleko.

Tímto způsobem kdysi psal i svobodomyslný Ladislav Klíma. Prošel od mystických zážitků tzv. egodeismu- já jsem Bůh, až do deprese a uvědomění si nesmyslnosti tohoto tvrzení.

Do TND se dostala i slavná zpěvačka mystických písní Lisa Gerrard. Nyní má také deprese a její zpěv už dávno není čím byl… Odráží se v něm její zraněná duše…

I jasnovidci, léčitelé i ti, co hojně využívají intuici, mají problémy s únavou, protože také musejí zaplatit za své nadpřirozené schopnosti. Ve Stvoření prostě není nic zadarmo… Přání nikdy není realita…

V tomto ohledu je autoritou dr.Grof. Již přes 50 let pracuje v této oblasti, zkušeností s LSD a holotropním dýcháním má stovky. K práci přistupuje odborně, vědecky. Zejména k psychospirituální krizi. Nic takového jako romantičtí mystikové neslibuje a v pokročilém věku je na něm vidět velká osobnost a dobré zdraví.

 

Mystika mýtů zbavená

Zátěže a zásluhy

Mystika mýtů zbavená

Zátěže a zásluhy v mystice mají zásadní význam. Zátěže, častěji označované jako temná noc duše, jsou vlastně cenou za vše božské, jež mystik dostává. Jakási kompenzace toho, nač jako člověk vlastně nemá právo.

Mimo ponorů v meditaci, její dynamické děje a informace i všechny nové schopnosti si zátěžemi platí i duchovní rozvoj, jehož intenzita určována zásluhami. Ty vyplývají z vůle po duchovním rozvoji a práci, která to vyžaduje. Jen malá část zásluh plyne z pomoci ostatním.

Např.za snahu jít do meditace či do rozhovoru s božským a za správné přijetí i porozumění dostává zásluhy. Ale meditaci i komunikaci si musí zaplatit zátěžemi. Obé se vypočítává neobyčejně složitými vzorci, lidem neznámými. Božské je jen málo ochotno o konkrétních údajích hovořit, vše si spravuje samo.

Paradoxně pokud někdo lpí na silných ponorech a má málo zátěží, může si zpomalit duchovní rozvoj, na který zátěže už nezbývají.

Pragmatičnost Boha

Je velmi rozšířený názor, že Bůh hledí na všecky lidi stejně, že nedělá rozdílu. Je to populární tvrzení, ale naivní. On je totiž dokonale Vševědoucí a Vševidoucí. Vše má zaznamenané, vše vyhodnocené. Z toho také řídí karmu. Jak mystikové prožívali v meditacích, má ve výpočtech dokonalý pořádek.

Rovněž názory, že dobro a zlo je totéž, že Bůh a člověk je také totéž, jsou naprosto naivní. Rovněž řeči o jednotě a prázdnotě. V meditacích prožíváme, že v božském světě dokonce existuje jakési kastovnictví podle dimenze, kterou jednotlivé entity mají.

Bůh totiž ze Sebe, z Jednoty, stvořil nekonečnou Mnohost a i ta je věčná… Nelze ji ignorovat. Řídí se vlastními, nám zatím téměř neznámými zákony a naivní romantismus nemá v mystice místo.

Kdo chce s božským komunikovat, případně vstupovat do meditací, musí tyto názory opustit a přijímat, co mu božské zjeví. Naše názory jsou proti Jeho Realitě bez ceny. To je také hlavní důvod, proč mystiku ani channeling nechce téměř nikdo dělat.¨

Nemysleme si, že se všemi pracuje jen jediné božské. Je Jich nekonečně mnoho a každý je jiný… Závisí na tom, co právě potřebujeme, podle toho se volí Učitel. Největší rozdíl je snad mezi New Age božským IAUE a Hospodinem z Starého zákona.

 

Stupně mystiky

Někteří mi vyčítají, že uznávám jen svou metodu mystiky. Odpovídám, že metod je mnoho, ale jde o to, aby fungovaly. Víte sami, že je nejméně deset metod na mytí oken, a každá má své výhody a nevýhody. Ale výsledkem je vždy umyté okno. Když se jen bavíme o tom, jak okno umýt, samo se neumyje.

V duchovnosti se bohužel neustále setkáváme s romantickými exotickými představami. Používá se mnoho cizích slov, takže nezasvěcený si myslí, že tak se může vyjadřovat jen osvícený mystik.

Pokud někdo má schopnost vhledu, tak vidí, že jsou to pouhé řeči a výsledek nikde. Tím výsledkem má být poznání a přijetí Boha v Jeho Nekonečnosti, Dokonalosti a Věčnosti. Nikoliv pouze říci, že jsem přijal Boha.

Jediný mystický zážitek nestačí. Pouze odborný mnohaletý přístup, který vede k rozvoji mystických zážitků.

Výsledek práce musí být zcela jasně prokazatelný. Jsou tři základní stupně mystiky:

1.Zvládnutí komunikace s božským. Bez odborného vedení je jakákoliv snaha odsouzena k neúspěchu.

2.Pravidelná komunikace s božským a pravidelné meditace s prožíváním dynamické Nekonečnosti, Dokonalosti a Věčnosti Boha

  1. Neustálá komunikace a neustálý pocit božského

Všimněte si, že nepopisuji dosažení neustálého štěstí, klidu a harmonie duše. Ba ani konec ega a znovuzrozování. Vím totiž, že je to nereálné. Ohromivost Boha a možnosti mystického procesu to prostě neumožňují. Jsou to jen další populární mýty.

 

Mystické zážitky laiků

Je docela vzácné na webu najít podrobný popis zážitku, který mnohanásobně přesahuje lidskou osobnost. Často to bývají tripy různých odvážných hledačů. A ještě vzácněji jsou u nich diskuze, kde i jiní popisují své zážitky a názory z návštěvy virtuality světa.

Bohužel nemívají velké zkušenosti a jejich názory jsou toho důkazem. Mnoho důležitých informací jim chybí. Silně přeceňují svoje schopnosti a znalosti.

Božské jim dává meditace pro začátečníky. Tato oblast je velkou a neznámou vědou, v které se vyznají nemnozí. Zjevně nebo skrytě se jich bojí. Nemají proto velký zájem na dalších zážitcích, takže ani nemohou prozkoumat všechny souvislosti.

Jeden zážitek či dva totiž nestačí. Svádí to k vytvoření chybných představ o vlastní Všemohoucnosti. Zaměňují totiž člověka a Boha. Namlouvají si, že zcela ovládají svůj život. Ale to nemůže nikdo, Stvořitel vytvořil Hierarchii, kde nižší je podřízen Vyššímu a Ten o něm rozhoduje. Nechá mu jen tolik pravomocí, kolik mu právě chce dát… Člověk, který se Tam dostane, si proto nemůže dělat co chce a ovládat naši realitu podle své vůle.

Nepochopili, že Onen podivný kvantový Hyperprostor je obydlen. Buď to v zážitku nebylo, nebo na to zapomněli.

Je tam ohromné množství entit s obrovitou Inteligencí i mocí ovládat náš svět. A také to dělají, řídí naší karmy… Ovládají nás, ne my je…

Panuje Tam přísná hierarchie, ba kastovnictví. Vše je řízeno Zákony, nám neznámými. Jsme Tam jako hloupí slepci na exkurzi. Jen díky Jejich laskavosti něco můžeme zahlédnout a nezešílet z toho a učit se, abychom za mnoho životů a mnoho tisíc let mohli k Nim natrvalo. Pak až budeme jako Oni, i s jejich Mocí…

To není nic neznámého, je to ve všech svatých knihách. V bibli je o Království božím, kde božské entity spravují vinici Páně, na východě se mluví o množství bohů s nejrůznějšími úkoly…

Laikové vůbec nechápou, že tyto zážitky nemohou mít trvale. Po kratší či delší době, kdy se mají pro božské rozhodnout, u nich nastane temná noc duše. Budou muset platit to, co je jen pro božské. Až nastane, zcela to změní jejich život. Nebude to vždy příjemné, ale taková je už mystika. Dál se dostanou jen ti nejlepší. Ostatní se od mystiky odkloní, ale proces bude skrytě probíhat dál.

Je mnoho duchovních debat, je v nich mnohé, ale bohužel vůle být žákem svého vyššího Já je všude mizivá. A přitom se bez toho nedá duchovní rozvoj realizovat kvalitně. Málokdo chce někoho poslouchat jako ve škole…

Myslíme si, že jsme škole už odrostli, ale život je škola až do smrti. Ale klidně to ignorujeme což nás velmi brzdí. Přitom si myslíme, že je to tak správně…

 

Zase ty debaty…

Zase ty debaty…

messeging

Po letech jsme se zase v debatách na webu zjistili to, co už mnohokrát dříve. Že se není s kým bavit. Nakonec bylo vlastně jedno, zda diskutujeme s ateisty, věřícími, či duchovními lidmi, jak se sami různě nazývají. Výsledky jsou skoro stejné, jakoby na ně duchovnost měla jen nepatrný vliv. Vždy je to střet s lidskými názory bez jakékoliv zkušenosti a dokonce i hlubších znalostí religionistiky.

Z duchovní literatury si různá učení smíchají jako koktejl a upraví tak, aby se jim to co nejvíce líbilo a tomu věří… Přehlídka naivity, i když dobře myšlené. Je to určitý druh zábavy. Pravdivost toho je vlastně nezajímá.

Přitom není problém najít odborníky na mobily, kteří mají obrovskou znalost teorie i praxe. V duchovních oblastech je to bohužel téměř vyloučeno. Proč, to je téma na zamyšlení. Spíše jsou to debatní spolky, kde se donekonečna omílají stejná témata, značně vzdálená jakémukoliv učení.

Proč je jejich vztah k živému Bohu tak vlažný? Berou Ho spíše jako mýtus, někteří Ho uctívají, jiní odmítají, ale nikdo s Ním nemá osobní zkušenost. Zjevně jim to nevadí.

Pokud do argumentace zahrneme i výzkum intuice, hypnózy a kvantové mechaniky, což jsou vědecké obory, narazíme na zeď mlčení, nebo zcela laických představ.

Co je za tím? Řešení důvodů tohoto podivného jednání nakonec není tak těžké. Skrytý vliv ega, jež se všemi prostředky brání přijít o svou vedoucí úlohu. Klidně se maskuje jako duchovní ego. To mu velmi vyhovuje, ale přijmout Autoritu Boha vždy odmítne, i skrytě.

Dokonce i ti, kteří mají Boha a citátů z bible plná ústa, na dotaz, proč nekomunikují s živým Bohem naznačí, že nemají zájem, bible jim stačí. Proto tyto debaty vyvolávají tak velkou nevraživost, jež rychle narůstá až k nenávisti. Proto je lépe s nimi nediskutovat, stejně s nimi nikdo nehne, takoví budou stále. Jsou to vlastně všichni ateisté.

Messmerismus

Ale totéž zažívali mystikové středověku, ba i v dobách Krista to nebylo jiné. Nehádal se snad Kristus celý život se všemi? Hádal, až ho ukřižovali. Ani pod křížem nikdo nechápal, o čem vlastně mluvil, a dodnes to téměř nikdo neví.

Mystika je prostě mezi světem lidí a bohů. Vlastně nepatří, a nemůže patřit, do žádného z nich. Proto jich vždy bylo velmi málo.

Ostatně zkoušky Strážce prahu provádí Bůh tak důkladně, že povrchní hledače snadno zaplaší jako biblický archanděl vizemi mečem plamenných archetypů a nepopsatelnými pocity. Vrátí se rádi k té instantní duchovnosti plné snahy o klid a pohodu.

Jen božské učí své Dokonalosti. Vidět, chápat všechny souvislosti. A za správný přístup dává dary, charismata. Jenže oni nestojí ani o dokonalost, ani o charismata. Lidské řeči a rozum jim úplně stačí. Božské je u nich pouhý mýtus, vlastně Ho ani nechtějí!

Vlastně to, co říkají, je běžně známé. Studoval jsem to na počátku 80.let ze samizdatů, většinou dr.Tomáše a dalších. Chodil jsem k nim na meditace. Ale už koncem 80. let jsem věděl, že to není ono. Výsledky totiž nebyly u nikoho z těch mnoha, které jsem mezi jogíny, unitáři a zenovými budhisty znal… Jen řeči.

Tak jsem začal hledat jinde, u Krišnamurtiho a když ani on neměl výsledky, tak  v holotropním dýchání a channelingu, které tehdy v počátku 90. let začínaly. A naučil jsem se i hypnotické regrese a progrese a už to fungovalo všechno…

 

Helvítská víra a nevíra

 

Helvítská víra a nevíra

Věřící i nevěřící mají společně jedno, a to je víra. Přitom Boha, o kterého se hádají, vlastně vůbec neznají. Mají jen vlastní názory bez jakékoliv zkušenosti. Jejich zarputilé stanovisko pro, či proti Bohu je stejně pevné, jako slavná helvítská víra. Po celý život se prakticky nemění.

Ateisté správně říkají, že církve mají své představy o Bohu naivní, ale to neznamená, že není. Ateisté zkrátka vylili s vaničkou i dítě. Ani je nenapadne, aby zkoumali, jak to je. Věřící se ale také nesnaží pochopit víc.

Celé to připomíná rigidní středověk. Je správné používat rozum a vědecký přístup. Bůh není iluze, ale Logika sama. Jinak by Multiverzum nefungovalo. Přitom je spousta literatury, která to umožňuje.

Odkrývají to jevy, s kterými si věda neví rady, ač je léta studuje. Je to poznávání transu, intuice a kvantové mechaniky. Trans je biblické vytrženi ducha. Je to vlastně hypnóza. Ta umí přepínat programy vědomí. Vědecky se o ni bádá přes 200 let, ale přiznává se, že podstata je neznámá.

Kvantová mechanika objevila vlastně Boha jako Pozorovatele, a proto Tvořitele reality dokazuje. I mezi fyziky kvůli ní vznikají silné emoce a rozdílné názory. Ani Einstein ji neměl rád. Bohrovi říkal, že kdyby věděl, že její objev přijde, do fyziky by se nepustil.

A intuice je pole zcela nezorané, i pro psychology. Nikdo o ní nic neví, ale nikdo ji nepopírá! Tyto tři záhady způsobují mnoha lidem věčné bolení hlavy, nejraději by je neviděli.

Theologové těchto důležitých argumentu nevyužívají, protože Bůh dokázaný vědou je odlišný od toho, popisovaného církvemi. Nehodí se ani jedné z nich! Je za tím nezralost a neochota se učit novému.

Mystikové však mají jasné důkazy o Bohu i několikrát denně v meditacích. Jsou to i dokonalé informace, filozofické i jiné, často jasnovidného charakteru, které se později potvrzují.

Hlavně je to pocit z Jeho Jiného světa, do kterého se dostávají. O tomto pocitu se bohužel málo ví. Zažívá ho pravidelně jen málo lidí, ale poměrně hodně jednou za život. Je to tzv. Peak experience, viz dílo uznávaného psychologa Maslowa, na kterého pak navázal i náš světoznámý prof. S. Grof.

To není lidské štěstí, co se zažívá v meditaci. On to vůbec není totiž lidský pocit, ale pocit Boha. Jen o Něm se dá říci, že je pro nás božský.

Říká se mu být plný Boha, ve vytržení Ducha. Či také sladkost Boha v popisu sv. mystiček středověku až po Sv. Faustinu. Pocit všech pocitů.

Prostě posvátná hrdá vznešenost Krále králů… Je jasné, že je to Jeho Dar. Hlavní charisma Ducha svatého.

K tomu patří často i vševyjadřující vize. IQ se zvedne i na deseti- až stonásobek. Je jasné, že je za tím Síla, již se nedá protivit, protože vládne Multiverzu. Nejvyšší část nás o které nejméně víme. Nepopsatelná nádhera nádher.

Je to však majetek Boha, člověku nepatří. Proto ho nikdo nemůže mít trvale. Tyto schopnosti vyvolávají temnou noc duše.

Jak uvidět Boha, krok za krokem

Jak uvidět Boha, krok za krokem

Co myslíte, kdo to má u Boha lepší? Ten kdo má k Němu osobní vztah, nebo ten, kdo Ho zná jen z bible, ale vlastně Ho nechce vidět?

Skutečný duchovní vývoj vyžaduje duchovní zkušenosti, protože jen tak můžeme poznat a přijmout Boha jaký je ve své Velikosti. Jen pak nás intenzivně povede k Sobě.

Božské nás mnohonásobně přesahuje, proto ani při dobré vůli nelze správně pochopit Jeho Velikost. Můžeme si jen po svém vykládat svaté knihy, nebo přijmout jiné duchovní názory, ale stále je to jen hra ega, které se chce samo po svém zbožštit a mít klid.

Žádná výuka nemůže být bez autority učitele, ale toho ego odmítá. Raději bude dělat cokoliv jiného. Sebezáchovné snahy ega jsou větším problémem než se zdá. Právě ono vytváří farizejství, před kterým Kristus opakovaně a marně varoval. Kvalitu vztahu k duchovnosti tedy můžeme dosti bezpečně určit vztahem k duchovním zkušenostem.

 

Kristus říkal – tlučte, a bude vám otevřeno, ale skoro nikdo na dveře Království božího netluče, takže se neotevřou. Jen hrstka se odvážila, ale byli ostatními křesťany napadáni.

V Novém zákoně je též psáno: J 14,26: Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

Chce to věřit Bohu, ale i sobě. Kde jsou však sebrané církevní spisy rozhovorů s Duchem svatým? Já své mám! Hlavní je to, co je nám zjeveno Shůry. Náš či cizí výklad bible má menší hodnotu, jsme omylní.

 

Proto jsem vytvořil jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, jak se dostat do kontaktu s božským. Je odvozena z prastarého a osvědčeného holotropního dýchání, které už používali odpradávna indiánské kmeny. Ale i např. sv.Ignác z Loyoly zavedl zvláštní dýchání při modlitbě. Podobné typy modifikací dýchání jsou známy z jógy.

Je určena pro ty, kteří mají dlouhodobý zájem o duchovní rozvoj a jsou pro něj ochotni mnohé udělat. Podmínkou je jen převaha dobra (alespoň 70%), aby měli klid od temných sil, a pak duševní stabilita, protože ji budou potřebovat.

Postup:

1/ Stáhněte si božský zpěv Lisy Gerrard např. z http://v.dvorakove.sweb.cz/VyberVyberu.zip protože se osvědčila nejvíce.

2/Vytvořte si rituál, jakousi domácí bohoslužbu, která bude obsahovat jasně danou vůli – přivolání božského. Doporučuji si dát dvě deci silného červeného vína jako ve Večeři Páně. Pití krve Krista symbolizuje vůli stát se Jím.

3/Zatemněte místnost, lehněte si naznak a zakryjte oči. Zavřete je a zaposlouchejte se do hlasité hudby, nejlépe ve sluchátkách.

4/Nechte si vizualizací vytvořit posvátný prostor.

Vizualizace je účinná metoda na rozšíření vědomí. Ne každý ji má dokonalou. Můžete své schoposti zjistit tak, že zavřete oči a řekněte např. „pes“. Kdo vidí psa, bude to mít snažší. Vizualizaci posvátného prostoru si můžete nacvičovat předem. Postupně můžete zesilovat vjemy, abyste v posvátném prostoru byli jako doma.

5/ Do něj pozvěte božské. Připravte si, jak Ho oslovíte, zda Bůh, Kristus, Duch Svatý, nebo božské Já, Nadjá atd. Nevěřící může zavolat nadvědomí či intuici

Volat jiné síly než božské vřele nedoporučuji. Bůh se o své postará, je opravdu Všemohoucí, ale po volání jiných sil můžete dopadnout velmi špatně. Není to na hraní! Metoda je daleko silnější, než si myslíte!

6/Pasivně zkoumejte co vidíte i cítíte, vize i své nové pocity a myšlenky. Božské se může projevit i novými hlubokými myšlenkami, jak se to prvně stalo mně. Silné extatické pocity a dokonalé vnímání hudby s bohatými vizemi se poprvé těžko objeví.

Je to dobrodružství objevování božské Hyperinteligence jako nového neznámého světa. Zde začíná kontakt s Neznámem, které nás silně přesahuje a má svou vlastní Vůli.

Božské se může projevit různě, nebo vůbec ne, z mnoha možných důvodů. Např. se může po zavolání objevit nějaký symbol. Doporučuji přijít k němu a zeptat se ho: Jsi to ty, božské? A zase pasivně vnímáme, co se bude dít. Pokud scéna ožije, jsme na dobré cestě. Můžete i položit nějakou otázku a přijímejte odpověď, ať je jakákoliv, Třeba ji hned ani nepochopíte, často přichází v symbolu jako rébus. Přijít na význam je náš první úkol. To je setkání s naším prvním Učitelem pravé duchovnosti.

7/Na závěr poděkujte božskému a vracejte se do našeho světa. Vypněte hudbu a zapište své dojmy. Rychle se zapomínají, protože ego je nemá rádo.

Metoda se dá upravovat podle toho, co se komu osvědčuje. Např. nemusíme ležet, či si můžeme přidat další prvky, které nám ulehčí kontakt s božským. Např.vonné tyčinky, františka nebo purpuru.

Vždyť v této metodě není nic demagogického, ani potencionálně nebezpečného, je však velmi účinná. Ostatně  je ji možno dělat i v kostele, ba i přímo při bohoslužbě. Od čeho bohoslužba je, přece na přivolání Boha. Bohužel ji věřící často odbývají.

Problém, se kterým se setkáme je, nejčastěji strach. Ten je vědomý i nevědomý a blokuje náš kontakt s božským. Lze ho překonat, jako jinde v životě, trpělivou prací, opakováním, přesvědčováním sebe. Svému strachu se můžete vysmát, ať se bojí!

Může se stát, že nezažijeme vůbec nic. To může být z důvodu našeho skrytého odmítání, nebo že božské nechce. Často si dává načas a čeká, jak budeme reagovat, zda opravdu máme vážný zájem. Až to jasně potvrdíme opakováním pokusů, a to může trvat i dva roky, pak se ukáže překvapivou intenzitou.

Zjistit důvod neúspěchu může jasnovidec, ale hlavně ten, kdo má už praxi s komunikací s božským. Můžeme se pokusit zesílit metodu alespoň padesáti hlubokými nádechy a výdechy, podobně jako při holotropním dýchání.

Ale podle letitých zkušeností tato metoda jde většině zájemců už napoprvé, i když ne silně. Až delší praxí se odstraní skryté překážky a pak uvidíme Boha naplno. Budeme s Ním moci a diskutovat jako s Učitelem, i to chce praxi.

Je také lépe, když nám v začátcích bude někdo asistovat. Sami totiž máme málo odvahy a zkušenější nám může mnohé vysvětlit a ulehčit. Nejtěžší, ale také možné, je metodu zkoušet úplně sám.

První fáze skutečného duchovního vývoje končí navázáním spolehlivého kontaktu s božským. Může nám už vysvětlovat co nevíme a vést nás jako Učitel. Nečeká, že to všem půjde napoprvé dokonale.

Další práce by měla směřovat k debatě na webu i jinde, kde by se probíralo, co komu bylo zjeveno a k čemu došel. Velmi by to každému pomohlo, vždyť podobné výměny zkušenosti mají např. i umělci, horolezci a vodáci.

Právě to je pravá duchovní práce, ne jen vykládat svoje názory, protože ty jsou dílem ega. Ale božské mne upozorňuje, abych si nedělal iluze, že vážný zájem je vzácný, ego se většinou ubrání.

To see God in meditation with Lisa Gerrard

 

Šamanská nemoc jako zátěž

Šamanská nemoc jako zátěž

Je známo, že šaman si nezvolí, že chce být šamanem, ale je k tomu doveden, ba až dotlačen. Součástí toho je tzv.šamanská nemoc, která může trvat léta a mívá i bizarní formy. Objeví se mu nové schopnosti, a až pak je šamanem. Souvisí to s mystériem smrti a vzkříšení, jež je podstatou i křesťanství.

Uvádí se spojitost šamanské nemoci s psychospirituální krizí, ale kupodivu ne s temnou nocí duše u mystiků, ač je tu velká podobnost.

Vždyť se o ní píše v bibli, ba samotný symbol křesťanství je kříž, symbol tohoto utrpení.

Běžně se usuzuje, že šamanská nemoc je očistou, jež odplavuje z psychiky všechno špatné, ubohé a slabé. Kupodivu se neobjevuje názor, že je cenou za nově nabyté schopnosti, ačkoliv je to zcela logické.

Šaman se přece z gruntu nezmění, jeho vlastnosti mu zůstávají. Ani šamanská nemoc nekončí, jen se trochu zklidní. Může později opět propuknout. Podobně nekončí ani temná noc duše. Ježíš nikomu nesliboval, že v tomto životě zažije trvalý klid a harmonii, naopak. Životopisy jeho následovníků to dokazují.

Vše na světě má svou cenu, za vše se musí platit. A když ne penězi, tak něčím jiným. Když se chceme cokoliv naučit či získat, musíme na to vynaložit námahu, jistou zátěž. Získat schopnosti, které lidem vlastně nepatří, není jen tak. Proto je musí budoucí šaman zaplatit svou nemocí.

To je také obsahem duchovních zákonů, lidem neznámých. Vše se vyhodnocuje a započítává. Nejen, že šaman i mystik má svou roli v životním úkolu, ale musí si ji zaplatit. Šamanská nemoc, psychospirituální krize i temná noc duše, vše je souhrnně možno vyjádřit jako zátěže, jež mají snad nekonečno forem. Dokonce i složité seslané náboženské předpisy a zákazy mají tuto funkci, protože určitým způsobem věřícího omezují a zatěžují.

Problémy nemají jen oni, ale všichni lidé. Ostatní ale za své obtíže téměř nic nedostanou. Navíc šamané i mystikové mají ochranu, jejich zátěž nemůže překročit jistou míru, na to jsou příliš cenní.

 

O Temné noci odjinud…http://www.informaceodjinud.estranky.cz/clanky/jsem-dite-hvezd/temna-noc-duse.html

temná noc

Božský ponor

 

Božský ponor

 

Již mnoho let mluvím o tzv.ponoru, ale z debat se nezdá, že by čtenáři pochopili oč jde, ač je to zcela zásadní pojem, vlastně jádro duchovnosti, Poznání a Osvícení. To, že mystik zažívá v meditacích Boha, je známé, ale že se to projevuje hlavně Jeho pocity, se už kupodivu neví.

Jsou to pocity mystika v meditacích, později i mimo ně, ale nejsou to nám známé lidské pocity, ale částečně Boha. Nejsou totiž nikdy tak silné jako Jeho, proto se uvádějí v procentech. Ne vždy je ponor s dějem, kde se mystikovi vysvětluje božská Filozofie, tedy Poznání.

Mystika neznamená být Bohem, ale soužití s Ním jako s Učitelem. Mystik ví, že to není jeho pocit, ale že je Bohu věčně podřízen a za svou práci je Jím odměněn Jeho pocitem.

Je tedy darem Boha, hlavním charismatem, protože pocit je hlavním symbolem entity. V tomto pocitu je Věčnost, Dokonalost i Nekonečnost a mnoho dalších atributů Boha. I inteligence, jež je silně zvýšená.

Mít tento pocit znamená, že jsme přijali Boha a Bůh nás. Kdo tento pocit nezažil, nemůže o Bohu nic vědět z osobní zkušenosti.

V Bibli se o něm mluví jako o stavech vytržení Ducha, zažili ho všichni apoštolové o letnicích i Učitelé církve. Je to konec dominance ega, protože tímto pocitem vládne mystikovi sám Bůh.

Zdroj obr.: Zjevení Páně

Ale není to konec ega rázem, jako když se umře, ale je to jako když postupně začínáte důvěřovat svému řidiči a sedíte vedle něj, místo u volantu. Prostě postupné odevzdávání se vnitnřímu vedení Duchem, ať už se jím pojímá jakákoliv vyšší duchovní entita přesahující lidské. Ale podmínkou je navázání vědomé reflexe, cítění, vnímání, toku myšlenek, pocitů, či vnitřních imaginací atp., tedy nestačí mít jen jakousi toužebnou víru, ale získat živý kontakt. I proto to trvá tak dlouho, než se toho ego úplně pustí… Musí začít nejdříve intuici – božskému důvěřovat. Po vytvoření spojení, začne prodit i vnitřní komunikace, spontánně i navozená různými ( osobními ) rituály,  která má někdy, hl. v v etapě vnitřní iniciace, či pak po delší praxi i charakter právě těch výše zmíněných pocito-ponorů.