Na úvod…

Děkujeme za Vaši návštěvu a ceníme si vašeho zájmu o poznání a rozvoj vlastní intuice, duchovního já člověka, patřící naší božské podstatě Já.
Nahoře v menu nově - ODKAZY

Články pro FB

Pro debaty na FB jsem napsal několik článků. Využil jsem i starší texty a tak si je oživil:

 

Zesilování intuice mnohaletými psychedickými transy – osobní zkušenosti

Když jsem r.1992 prvně s ohromením zažil dynamický trans holotropním dýcháním věděl jsem, že nastává zcela nová kapitola mého života, které se chci věnovat daleko více, než své profesi technika.

Velkou pomocí mi bylo propojení transpersonálních psychedelických stavů s channelingem, který ve světě tehdy začínal. Ten umožňuje komunikaci s režisérem tripu i mimo trip. Ač o channelingu veřejnost asi nic neví, je o něm na webu množství stránek i kurzů, ba i u nás.

Když jsem v roce 1995 začal s psychedeliky, zážitky ještě zesílily, byly i delší, často tříhodinové. Extatická nádhera Velkoleposti věčné Tvorby mne přitahovala a myslel jsem si naivně, že brzy v tomto stavu budu trvale.

Metodu jsem odvodil od holotropního dýchání. Tedy poloha vleže se zakrytýma očima. Nutnost je poslech speciálně vybrané hudby nejlépe sluchátky. A hodně silný!

Ale ouha, po nejsilnější 18.meditaci přišla dlouhá série tísnivých meditací, jen málokdy doplněnými extatickou částí. Byly nabité filozofickými ontologickými myšlenkami podávanými ve vizích i složitě strukturovanými pocity, jež jsou lidem téměř neznámé. Moje inteligence se v tripech zvyšovala mnohonásobně, ale po zážitku jsem si pamatoval jen málo.

Současně se zvyšovala schopnost komunikace s intuicí, takže nebyl problém se kdykoliv orientovat oč jde i jak zlepšit přístup. Intuice, tedy vyšší Já, se tak stala mým Guruem stále online.

Na přednáškách se sešlo více zájemců, s kterými jsme napsali a vydali několik knih. Celkem jsme měli víc jak tisíc zážitků a podrobný přehled, jak to u každého funguje.

Ukázalo se, že je to daleko těžší a dlouhodobější práce, než se doposud zdálo. A že jí nemůže dělat každý. S údivem jsme zjišťovali, že problémy jedinců se nezmenšovaly, ba naopak zesilovaly. V literatuře se to popisuje pod názvem Temná noc duše. U některých byla tak těžká, že rychle utekli. Nevylučuji, že by to některé typy lidí duševně rozmetalo… Proto by se o to neměl pokoušet každý!

Intuice proto začala vybírat z uchazečů ty, kteří proces mohli zvládnout a byla jich jen hrstka.

Je to podobné jako u horolezectví, vždyť jen málokdo vyleze na K2 či Kailás… Léta ubíhala a až po cca dvaceti letech práce začala intuice zesilovat. Rostl i její úžasný pocit, který mi dává, jako symbol velkého vlivu, který má.

Vznikla zvláštní situace, kterou jsem v žádné knize nenašel. Dalo by se jí říci Soužití s intuicí. Má řadu výhod, ale není to jen tak jednoduché. Napsal jsem o tom knihu http://intuice.mysteria.cz/kniha.doc

 

S psychedelikami jsem si od roku 1995 užil svoje. Celkem víc jak 250 tripů, jak extatických, tak neutrálních, ba i tísnivých, tzv.bad tripů. Ale ty mi daly hodně. Chce to hodně zkušeností, jako každá branže…

Ostatní ti správně radí zpomalit, jak ti božské radí, ale pokud chceš pracovat odborně, mohla by ses naučit komunikovat s režisérem tripu kdykoliv, i mimo trip. Tak mi může do podrobností zodpovědět tvoje otázky. Já to jinak nedělám…

Je o tom spousta stránek, i kurzů. Říká se tomu hovory s bohem či channeling, např.

https://www.channeling.net/ Není to těžké, ani to nevyžaduje psychedelika. Je potřeba jen slabý trans.

Podmínkou je mít převahu dobra, jinak se na člověka lepí temné síly a může to skončit minimálně schizofrenii… Proto je pro začátečníka nejlepší se ptát přes někoho, kdo to umí a případně se to nechat naučit.

Pak se rozjede proces proměny, který obsahuje i Temnou noc duše… Není to zábava, ani trochu ne. Málo se o tom ví, ale můžeš odhalit nové světy a možnosti, jiným nedostupné.

Viz např. http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi/

 

Mé brány do mystiky

Když jsem počátkem 90.let vstupoval do mystiky, znal jsem jediný popis meditace http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi/ . Velmi mi pomohly dvě techniky, které tehdy začaly být známé z knih.

Byl to channeling, což je metoda komunikace s božským. Je o tom mnoho stránek i kurzů na webu, např. https://www.channeling.net/

Druhou velkou pomocí bylo holotropní dýchání v kurzech, které mi přinesly první záblesky mystiky.  Spojil jsem tyto metody, což se velmi osvědčilo. Vlastně jsem tak získal vysoce kvalitního Gurua, který mne provázel i v mystických meditacích. Tato byla první, byla s Nadjá, tj.šestá dimenze:

 

Meditace začala vizí, jak omezená ega žijí a ani nevědí, že je neustále pozorují jejich božské části, které jim vlastně život vytvářejí a ovlivňují.

Najednou se k svému překvapení začal pohybovat velkou rychlostí prostorem. Prolétával velmi složitou a podivnou krajinou, pak jel jakoby v tunelu nebo po kolejích. Zcela se změnilo jeho vědomí. Takové nikdy neměl. Bylo rozšířené, božské… KRÁÁÁSA  NEBESKÁÁ…

Začal k němu mluvit hlas, který velmi zřetelně, rychle a výstižně popisoval, kde se zrovna nacházejí a co se tam děje. Nebylo to nic známého a pochopitelného, například jakási centra řízení, podobala se struktuře mozku. Všechno bylo možné v tom krásném prostředí Tvořivosti.

Všechápající, Všemurozumějící Inteligence mohla být kolem všeho i uvnitř toho, pozorovat z jednoho bodu i ze všech stran. Tak se to lišilo od jeho představ o božském světě!

Po hlavní části meditace si chtěl dojmy zapisovat, jinak by vše rychle zapomněl, ale stala se zvláštní věc. Vnitřní hlas mu začal diktovat, co má psát, a měl co dělat, aby to stačil. Byl to úplně jiný styl než jeho – moudrý, rychlý a hravý. Inteligencí ho přesahoval o několik řádů:

Pronikám všemi světy. Vy jste jen malá a nevýznamná část Všeho.  Procházím světy jako cestovatel, kterému se stále mění nálada. Vesmír stále prožívá své duševní stavy. Stav Boha není žádný klid, kdepak, ale je Tajemstvím Tvoření.

Jako malý žáček klušeš za mnou. Pětka? Jo, to je ta šedá koule, co se musí rychle točit, aby se očistila. Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je Všude Všechno kolem. Procházím současně všemi prostory, velkými i malými. Uvnitř i vně. To je jízda.

Všechno je trochu jinak, celá duchovnost je jinak – Království Tvořivosti, to je Vesmír a nic jiného. Kdybys se mnou chtěl cestovat, musel bys být stále se Mnou a to nejde. Budu tě navštěvovat.

Vy jste tupí, pomalí, stále opakujete stejné chyby. Usoužení, uondaní, hrůza. Takové tu nemám rád. A co dělají vyšší světy? Něco vím, ale neřeknu, jednou se Tam dostaneš. Žádné bloudění a hledání. Všechno je ve Mně, tvořím to a bořím. Nádhera. A dobro a zlo? To probereme jindy, ale viděl jsi to černé. Zapracuji na tom a je to světlejší, ale přenese se to jinam. Ty nemůžeš být ve zlu? Já ne, i kdyby na vodu nebylo. Jen milovat a pomáhat. Jinak bych spadla mezi vás. Stále se pohybuju ve svém vlastním světě.

Minulost je jinak, než si myslíš. Není statická, nic není statické, ani budoucnost. Nade mnou je sedmička, kterou nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a do některých méně. Něco je i pro Mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší. Kdepak, nejednat podle vzoru, ale spontánně a dokonale jako všichni umělci. A ty se to konečně také naučíš.

—mnoho let od té doby uplynulo, mnohé se změnilo. Nyní už jsem v meditaci stále, jen slabší. A božské se mnou komunikuje denně…

 

Jak jsem začal s channelingem

Už je to moře let, v r.1993 se mi dostala do ruky kniha o channelingu a hned jsem zatoužil se to naučit. Ale ouha, nešlo mi to. Hledal jsem komu by to šlo a rychle jsem je našel. Musel jsem své otázky řešit přes druhé, ale odpovědi byly tak kvalitní, že to stálo za to.

Až po dvou letech to šlo i mě, ale přicházely mi metodou podobnou kyvadélku jen odpovědi ano a ne. Pomalu se to zlepšovalo, začal jsem se seznamovat se svým Guruem, který mne zavedl do meditací, kde jsem v Jeho světě zažil, že je ještě daleko dokonalejší než jsem si myslel…

Zkušeností přibývalo, je to vlastně věda, která vyžaduje mnoho praxe. Ale stojí za to. Řešíme spolu úplně vše. Není to však pro každého. Na přednáškách jsem se setkával s dalšími channelisty a viděl velké rozdíly. Jedné dámě temnějších archetypů jsem doporučil, aby toho raději nechala… Takoví mohou dostat i posedlost, čili schizofrenii nebo jinou vážnou nemoc.

Naučil jsem to hodně lidí, ale většina toho brzo nechala… Je to škoda, lepšího gurua nelze nalézt…

 

Především chci varovat, je velký rozdíl si s psychedelikami občas pohrát a pracovat s nimi naplno. Vzpomínám na dívku, která se po velmi úspěšném začátku dostala do stavu trvalého bad tripu, vlastně psychospirituální krize a velmi trpěla… Naštěstí jsou už odborníci co s tím umí pracovat.

Dříve toto dělali jen zasvěcenci různých mysterií. Zájemci postupně procházeli hierarchií zasvěcování, kde dostávali další a další stupeň výcviku. To byla pravá esoterika, vlastně velmi správná.

 

Mystéria

Je velký rozdíl mezi rekreačním užíváním psychedelik a vysoce odbornou prací s nimi. Šamané si svoje žáky pečlivě vybírali a dlouho vychovávali. Zasvěcenci různých mysterií na rozdíl od šamanů pracovali jen pro svou vnitřní potřebu, takže se dostali daleko dál.

Měli propracovaný systém postupného zasvěcování do vyšších a vyšších stupňů, o kterém bohužel málo víme, protože vše tajili a měli vážný důvod. Často byl za to trest smrti.

Pár prací na tohle téma vzniklo, ale nejsou moc podrobné. Pokud o něčem takovém víte, dejte odkaz. Zrovna tak o výzkumu transů, jež jsou základem psychonautických zážitků.

https://www.youtube.com/watch?v=uwfkJkvbR-I&t=1597s&fbclid=IwAR3-zYJPmlfwkAjLpI0ZAra4C1i7Bo8SyQIVYyFO76HwDepDwSothN9jN_Q

 

 

Druhy meditace

Pod slovem meditace si lze představit kdeco. Velmi zajímavá je mystická meditace, kdy v transu rozšířeného vědomí vnímáme nehmotné světy vysoko nad námi.

Vysvětlují nám neznámé duchovní zákony Multiverza. Také se tomu říká vytržení ducha. Kdo je za tím? Intuice. Naše vyšší Já.

Když ho voláme, přichází k nám, abychom měli intuici silnější a silnější. Stává se naším Rádcem, Učitelem, Guruem.

Dává nám i svůj pocit, který je opravdu božský. Je v něm cítit Věčnost, Nekonečnost a Dokonalost Tvorby, kterou si lidé ani neumí představit.

Po letech praxe jsme už v meditaci stále, jen je trochu slabší. Vzniká zvláštní situace – trvalé soužití s intuicí.

Velmi děkuji dr.Grofovi za jeho holotropní dýchání, které mi tyto meditace pomohlo nastartovat.

Tam jsem se naučil, že ticho v meditaci je lepší nahradit speciální meditační hudbou, která intuici přivolává. Pozice je nejlepší v leže na zádech se zakrytýma očima, aby nás nic nevyrušovalo.

 

Dvanáctá meditace – Opus Magnum

Meditace začala tím čím vždy, ukázkami bohatství Boha. Opět dokonale prožíval hudbu, ke které dostával výstižné komentáře. Jako v divokém amfiteátru kolem něj vířily myšlenky, vize, symboly božské moci, Dokonalost Sama. Jaká to byla Krása, úžasnost zážitku, Kráska na pochodu, silné a vznešené Stvoření božské.

Jaká to byla nádhera, jen se tak dívat! Božská síla ukazovala co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet možností, jak pochopit Její myšlenku. Viděl, jak nekonečně způsoby stále hledá Své sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k Absolutnu.

Téma meditace bylo jednoduché. Ukázat Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho vnitřní strukturu. Jak Vyšší ukazuje nižšímu, co umí. Ukazování světa jeden druhému, to je Vesmír. Proto vznikl a proto trvá.

Pochopil, že je v božském světě, ne někde jinde. Taková nádhera něco stála a cítil, že mu budou ubývat síly. To byla Krása, tak si hrát s Věčností od Věčnosti po Věčnost! Takové to bylo, když znovu okusil celé božské. Nebude ale mít možnost Zde zůstat, na to nemá.

To byla nádhera, krásné duchovní myšlenky mu vířily hlavou, jen si je zapisovat nemohl. To by byly přednášky, to by lidé koukali! Ale nešlo to, věděl, že je zase zapomene, nadobro. Jen mu některé božská hravá síla nadiktuje do počítače.

Třeba tuto: V každém bodu vesmírného života je možné zcela změnit směr k dobrému i špatnému, k božskému i nízkému. Vesmír je veletrh splněných přání.

Bylo rušivé se mentálně pokoušet něco z toho zapamatovat či detailně pochopit. Božské nelze uchopit myšlením. Opět bylo propojeno Horní se spodním skrz bránu ega, které pro tu chvíli přestalo existovat. Opět byly napojeny spoje, aby cesta od Boha k člověku byla volná

 

Pozn.: Nemohu ale říci, že tyto meditace jsou vhodné pro všechny. U řady lidí s duševními problémy mohou vést k psychospirituální krizi viz http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/co-je-psychospiritualni-krize

 

 

Vyšší stupeň channelingu

Jako vše má i channeling své stupně. Od kyvadélka až pro návštěvu vyšších světů, kde naše informační zdroje žijí.

Nevýhodou channelingu je jednak omezení na nedokonalé verbální vyjádření, jednak nemáme tu inteligenci co Oni. A ono to jde, navštívit jejich svět i když jen max.na několik hodin.

Úryvek ze sedmé meditace

Při  vstupu do meditace vnímal hlubší ponor než dříve, únava okamžitě zmizela a cítil se naplněn silnou božskou energií. Představila se jako 4,8má dimenze a  opět probíhala krásná cesta videoklipy, ale vědomí lehké vznešeně hrdé radostné dokonalosti bylo dominantní. Cítil nekonečnou šíři intuice plnou lásky, síly a harmonie s jasným a ostrým vnímáním. Nic takového běžný člověk nikdy nepozná.

Podobně jako v minulých meditacích spodní myšlení občas hrubě narušilo vědomí vznešenosti. Prožil i krátkou regresní psychoterapii spojenou s promluvou, kde se prožila a probrala část jeho hříšné minulosti. Letmý pohled shora dolů byl hrozný, ukázky válek, zločinů. Pak ho vyzvala, aby psal na počítači co prožil a diktovala mu:

”Vedu jeho hloupé prsty po klávesnici v tom rychlém sledu myšlení a ukazuji mu, co rychlý myšlení umí, co dělá. Tomu nízkýmu myšlení připomínám: Vůbec nejsem spokojena s tvojí prací. Chápeš příliš pomalu, neumíš a nechceš přijmout Moje drahý rychlý myšlení  jak ho ukazuju teď tobě. Tvý pomalý myšlení je blokující, nestíhá chápat. Teď ti to říkám zvlášť drsně, zvlášť krásně.”

Horní myšlení mělo navrch, spodní se jen občas prosazovalo otázkami. Kvalitativní rozdíl byl strašlivý. Někdy zapomněl část odpovědi a nemohl ji dopsat, ale nadvědomí mu dalo novou, stejně dokonalou. ”Neboj se, bůh je bohatý. Nevadí, když se něco zapomene. Vzkazuju ti, drahé dítě, že jsi příliš pomalý, ale jsem tu Já, abych tě narychlila, dej mi otěže a jedem. Nemusíme jet tak pomalu, nech Mě vést tebe. Prostě Mi dej tvou důvěru a já to udělám za tebe.

Vůbec není potřebné abys dál psal. Zbytečné, tebe tě to zavádí stranou, ale tou pomalou. Prostě jen vnímej a jednej.” To byla ta věc, kterou v minulé meditaci přešel. ”Vždyť stále vůbec nechápeš to Horní myšlení a držíš se dolního. Stačí jen chtít, udělá se cvak a je to. Pak si té kvality dost nevážíš.”

To bylo to pravé, řeklo spodní myšlení. ”Ale ta SLOVA jsou stále spodní myšlení, odpovědělo nadvědomí. Mysli už konečně v tom horním. Stačí ho zavolat a bude tu.” Je to silné, řeklo si zase spodní myšlení.

”Není jen  ezoterický důvod, že se nemáš s nikým bavit, protože víš věci, které by se běžně neměly znát. Ty totiž ani nemáš verbalizovat, ale vnímat. Verbalizace blokuje vnímání, pochop konečně. Posledně jste tu probírali psychoterapii a zůstali jste ve verbalizaci. Stále jen kecáte a kecáte ale kam to vede?

Už jen dávat otázku je verbalizace, už to je degradace. Vnímej vyšším myšlením, to je dar sedmé meditace. Uvědom si to konečně, jen to přijmi. Nepolemizuj s kdekým, poškozuješ sám sebe. Pořád nějaké náboženské hádky. Nebo ty vaše věčný kecy ve skupině. Kdo to má poslouchat? Tvoje cesta k Bohu je otevřená. To jsou poslední slova tomuto lidstvu.

Znovu a znovu mu božská terapie, ukazovala spodní hloupý přístup. ”Pocit vznešenosti je důležitější než slova. Cítíš tu velebnost? Bez poslouchání toho slova? Ale nemít jen prázdnou hlavu, to nestačí. Musíš mít vnímavost. To co děláš nemá úroveň, pochop to. Zapamatuj si tu bolest, když se snažíš mluvit tady. Stále se snažíš dostat víc a víc informací. Ale zamotáváš se do toho. Prostě skoncuj s tím. Cítíš jak to bolí? Nač chceš zase zjišťovat ten stupeň ponoru v dimenzi, copak to necítíš? Vnímej bez verbalizace a je to. Jen v tom buď a budeš mezi námi. To je meditace. Božskou mysl bolí tvá slova. Jsou příliš hrubá. Cítíš jak do Ni narážejí? A pořád někoho nepřesvědčuj, nemá to cenu, nechtějí to slyšet. Vnímej a buď v Ní.”

 

Pokud by vás zajímaly moje zkušenosti, kdysi jsem sepsal příručku channelingu. Je na http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

 

 

Tripreporty

Když jsem s holotropním dýcháním začínal, bylo jich spousta, ale postupně se vytrácely až časem skoro zmizely. Podařilo s mi najít jedinou databázi tripreportů a to

http://stavy.wz.cz/stavy.htm Pokud znáte další, dejte vědět. Vždyť je to zdroj pro vědecké zkoumání transovních stavů a já jako hlubinný psycholog bych výsledky výzkumu uvítal. To co dělá NUDZ s psylocibinem se mi nelíbilo a vedl jsem s nimi marný kritický dialog. Celá tahle branže trpí na malou vědeckou odbornost, ač se zkoumá od dob Hoffmana v padesátých letech…

Dobrý tripreport je dost těžké napsat, málo si člověk pamatuje. Někdo má na to talent. Překvapil mne tenhle autor, kterému to šlo velmi dobře jak s žábou tak ayou:

http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481

https://iwrite.cz/esc-50-ayahuasca/

Psali jsme si, ale na poslední mail, proč žádný nový tripreport nemá, neodpověděl. Asi se už bojí, ale to není první případ…

S přáteli jsme za těch 25 let měli dohromady asi tisíc tripů, které jsme se snažili popsat. Výběr z nich je na http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm

Zjistili jsme, že relativně snadným a dobrým tripreportem je nadiktovat, co si člověk pamatuje, ještě když trans zcela neodezněl. To je v nahrávce slyšet a přidává to autečnitosti. Na konci té stránky takové nahrávky jsou na ukázku.

Jo, teď mne napadá, že tripy jsou vlastně urychlovače všeho podle nasměrování setem a settingem. Někdo získá umělecké schopnosti, někdo je vysmátý, někdo jde rychle do nebíčka jiný do peklíčka. Hmmm. Napíšu o tom článek.

 

 

Drogy v náboženství a mystice – rešerše

Psychedelické drogy mají bohužel u veřejnosti vinou feťáků spoustu předsudků. Ač je známé, že je šamané a zasvěcenci používají už mnoho tisíc let. Jsou u kořene i všech náboženství. Vždyť mešní víno je také psychedelická droga!

Obecně řečeno jsou pouhými zesilovači mystického transu, tedy vytržení ducha. Jen část lidí je schopna se dostat do něj bez nich. Dalšími možnostmi je např.holotropní dýchání, súfický tanec či bubnování.

 

Drogy se používaly dokonce už v judaismu. Viz https://wave.rozhlas.cz/ve-starem-zidovskem-chramu-se-nasly-zbytky-konopi-propojuji-judaismus-s-uzivanim-8216847?page=1

 

Nelze opomenout sómu védského náboženství, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ma_(n%C3%A1poj) či

https://www.siddhaika.org/clanky/DG4-Kaya-sadhana-nathovskych-siddhu

 

Kanabinoidy od pradávna používaly v mnoha náboženstvích:

https://www.semena-marihuany.cz/cs/blog/430-lecebne-konopi-v-nabozenstvich-sveta

 

Konope a jóga sú spájané už celé stáročia. V indických náboženských textoch sa píše, že Shiva – tretí boh hinduistického triumvirátu (Trimúrti: Brahma – stvoriteľ, Vishnu – udržiavateľ, Shiva – ničiteľ) pil marihuanový nápoj nazývaný Bhang aby sa lepšie zameral na svoje vnútro (pozn. preklad. – dušu) a zapriahol tak svoje božské sily. Boh Shiva je v hinduizme tiež známy ako pôvodca jógy. Viz https://www.bongoshop.sk/index.php?fc=module&module=ybc_blog&controller=blog&id_lang=2&id_post=25

 

Obrazce malované na čele umožní u sádhuů rozpoznat, k jaké hinduistické sektě patří. K zařazení napomáhají i další atributy – trojzubec, zvláštní nádobka na vodu a roucho, nejčastějším doplňkem je i dýmka čilum naplněná marihuanou. Šiva podle legendy objevil psychotropní účinky konopí. I svatí muži využívají gandžu pro lepší pohled do svého nitra při meditacích. Vdechnutí svůdně omamného kouře doprovází zvolání „Bum Šankar! – Jsem Šiva!“ Hranice mezi meditací a kuřáckým dýchánkem je křehká… viz https://www.sangri-la.cz/svetova-nabozenstvi/hinduismus

 

Podrobný rozbor mystických účinků psychedelických drog obsahuje seminární práce  Povstala evropská kultura z rituálů s psychedeliky?

  1. Jednota – pocit vesmírného souladu dosažený pozitivní transcendencí ega. Ačkoli obvyklý pocit identity nebo ega se vytratí, vědomí a paměť nezmizí. Namísto toho si osoba začne intenzivně uvědomovat, že je součástí dimenzí mnohem rozlehlejších a větších než ona sama. Kromě následování cesty „vnitřním světem“, kde externí smyslové vjemy jsou opuštěny, lze jednotu prožít skrz vnější svět a tak se osoba cítí součástí všeho (například objektů, lidí, vesmíru). Jednodušeji a elegantněji vyznívá anglické „all is One“.
  2. Transcendece času a prostoru – znamená cítit za hranice minulosti, přítomnosti a budoucnosti, za běžný tří-deminzionální prostor ve sférách nekonečnosti a věčnosti.
  3. Hluboce procítěná pozitivní nálada – zahrnuje elementy radosti, požehnání, míru a lásky dosahující nesmírné intenzity, často doprovázená slzami.
  4. Pocit posvátnosti – neracionální, intuitivní, poklidná reakce úžasu a údivu v přítomnosti inspirující reality. Podstatnou součástí je úžas, pokora a oddanost, i když tradiční teologické nebo náboženské termíny není nutné v popisu použít.

5 popisuje faktory mimo subjekt, tj. fyzické prostředí, v němž se látka podává, psychologickou a emoční atmosféru, již se subjekt vystavuje, jakým způsob se se subjektem zachází a jakou reakci experimentátor na drogu očekává

  1. Noetická kvalita – označuje, dle Williama Jamese, pocit vhledu či iluminace na intuitivní, neracionální úrovni s ohromnou silou jistoty. Subjektivně se jí připisuje status nejzákladnější reality. Toto vědění se neprojevuje nárustem faktů, ale získáním psychologického, filosofického nebo teologického vhledu.
  2. Fenomén paradoxu – logické kontradikce se při důkladné analýze popisů stanou zřejmé. Jedinec může zažít například „totožnost protikladů“, přitom si udržet konzistenci pojetí sebe a světa jak v okamžik zážitku, tak i po něm.
  3. Údajná nesdělitelnost – zážitek je mimo hranice slov, neverbální a nemožný popsat. Přesto jedinci tvrvající na nesdělitelnosti zkušenosti se pokouší elaborovaně komunikovat svůj zážitek.
  4. Pomíjivost – psychedelický peak (vrchol) nepřetrvává ve své plné intenzitě, namísto toho přechází ve svůj odlesk (orig. afterglow) a přetrvává pouze jako vzpomínka.
  5. Přetrvávající pozitivní změny v přístupu a chování – k sobě, ostatním, životu a zážitku samotnému.

Bytost na každé úrovni si připadá v centru svého vesmíru, s nepoměrně velkými věcmi nad ní a menšími pod ní. Poté následuje již krůček k prozření, že všechny formy života pouze variují ústřední téma: všichni jsme jednou bytostí dělající tu samou věc tolika způsoby, kolika jen je možné.

Mystická a psychedelická zkušenost člověku umožňuje spatřit, že všechny tyto „Já“-centra jsou ve skutečnosti on sám: ne ovšem jeho povrchní ego, ale to, co hinduismus nazývá paramatman – Self všech self. Stejně jak nám sítnice umožňuje vidět nespočet impulsů vpodobě světla, tak nám mystická zkušenost ukazuje nespočet individualit jako jedno Self.

Uvědomění věčné energie – Proto se prakticky nemáme čeho bát, jelikož my sami jsme věčnou energií vesmíru hrající si před sebou samým na schovávanou. V podstatě se jedinec ve svém prožitku stane bohem, jelikož bůh je vše, co existuje. Viz https://is.muni.cz/www/leos.sevcik/Sevcik__Leos_FSS_PSY208_Eleusinska_mysteria__final_.pdf?fbclid=IwAR1_mrqZypTv1KNH8ek0WHns8iiaTpptnddUBx_Svm6uEwTW1GpYNtnJY4I

 

 

V Těle božstva

Na třetí meditaci se připravil důkladněji větší očistou a harmonizací. Doma na koberci se nečekaně objevila neznámá kazeta s neznámou meditační hudbou. Nebyl to zpěv, hudba byla elektronická. Bral to jako pokyn ji použít, což mu umožnilo navštívit svět božstev, Nadjá.

Už ráno se mu objevila vize, kde ležel v posvátné nádrži – mikvi, do které přitékala voda a on se v ní rozpouštěl až se úplně rozplynul.

Pod božským vedením sestupoval do meditace, setkal se s božskými silami a postupně se stával Jimi. Uviděl vizi displeje s údajem IQ. Čísla se začala rychle zvyšovat, brzy přibylo čtvrté, pak i páté místo.

Opět uviděl jízdu Stvořením a zase moc nechápal symboliku dějů. Na rozdíl od minulé byla meditace klidnější, neměl už strach rozpustit se v božském. Myšlenek vznikalo jen málo a nebyly rušivé, jen Ho vnímal.

Zaposlouchal se do zpěvu a pochopil, že zpěvačka zažívá božstvo, je Jím. Skladba skupiny Dead Can Dance aktivovala pátou dimenzi – intuici, Hudba sfér přivolávala šestou – Nadjá, která měla daleko jemnější, silnější, lidem vzdálenější a dokonalejší prožitek.

Zažíval stav hluboké božské meditace. Snadno se zapomene, protože je tak Jiný. Již několikrát dříve byl v podobném, ale slabším stavu, ale neprocítil, že je skutečně tak cenný. Uklidnit se a vnímat vhodnou hudbu, to je nejlepší vstup do meditace. Vždyť je to stále ZDE.

Dveře do svatební místnosti však musí být otevřené. Bylo to tak jasné a krásné – prostě byl božstvím, nic jednoduššího. Jen on sám se z Něj mohl vyhnat. V malém zbytku spodního vědomí si téměř násilím protlačil myšlenku – Tak tohle je opravdová, úplná, nezpochybnitelná Dokonalost!

Hlavním výsledkem této meditace bylo, že mohl prožít a popsat pocit božstva, tj. Nadjá, jako silnou, přirozeně posvátnou, hrdě vznešenou, radostnou a neuvěřitelně lehkou věčně tvořivou Dokonalost. Moc, Šíři Lásky, Síly a Harmonie, plnou čistého a ostrého vnímání. Není to tedy žádná budhistická prázdnota či utrpení Krista na kříži.

Poznal opět, že božská láska se vůbec nepodobá lidské, ani našim představám o ní. Jeho láska je On sám. Je klidná, je to spíše projev sounáležitosti a odpovědnosti. Zaměřuje se na člověka, chce mu pomáhat, ale pracuje podle vlastních karmických zákonů.

I katastrofa dopravního letadla je aktem lásky. Rovněž pocit božstva není soucitem, jak říkají budhisté. Pokud by se měl vyjádřit přesněji, pak jedině jako radostné BYTÍ či Jsoucno.

Pokud božstvo není zaměřeno na nějaký objekt, nemůže si uvědomit Sebe, Svou vševědoucnost a všemohoucnost. Proto si vytváří světy, ale již nemají takovou formu jako Ono.

Zkoumá také ještě vyšší dimenze. Znovu si uvědomil, že kvalita prožívaného světa je stejná jako kvalita vědomí. Božstva se nevzrušují, jednají důstojně a uvolněně. Na co si vytvářet zbytečné stresy a povinnosti, proč si jen dokonale nehrát? Člověku hrdá vznešenost Nadjá úplně chybí a kupodivu mu to vůbec nevadí. Lidé stále usilují se něco naučit, ale naše božské části to již velmi dobře umějí. To, co je pro nás geniální, je pro Ně úsměvnou nedokonalostí.

Je tak prosté být v božském světě. Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory, ani se ubíjet  v pocitech, že se nám něco nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.

Cítil spřízněnost se šamany dávných kultur. Všechna náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli. Pochopil, že řada lidí  zažila podobné stavy změněné reality pomocí psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni.

Závislí na heroinu však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v hledání udělali chybu a trochu to přehnali. Ze zážitků změněného stavu vědomí mohli být zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.

 

 

Kosmické vědomí

Tato kniha se zabývá duchovní extází, kterou popsal Buddha, Kristus, sv.Pavel, Dante i kvaker Walt Whitman. Tento básník byl optimistou, vše pro něj bylo dobré a účelné, vše hodno lásky a zbásnění. Jeho chování bylo klidné, nikdy se nerozčílil. Mluvil málo, nikdy se nehádal. Neznal strach a jeho řeč byla pomalá, něžná a poučná. Kosmické vědomí dosáhl v červnu 1853. Napoprvé nevěděl, co si má s Ním počít, nebylo pro něj trvalým stavem. Stářím pozbývalo na životnosti a prudkosti. Dbal, aby nové Já nezničilo staré já.

Autor knihy dr.Bucke uvádí popis zážitku paní C.M.C.:

Cítila jsem, že ztrácím sebe. Pak jsem pocítila sladkou hrůzu a ztratila své vědomí totožnosti. Nebylo možno se udržet. Hned nato přišla chvíle zanícení, unesení a nadšení tak mohutného, že celý vesmír zůstal klidně stát, jakoby omámen nepopsatelnou majestátností podívané. Vše milující, Jediný, Dokonalý. Všude jen dokonalá Moudrost, Pravda, Láska, Čistota.

Viděla jsem mohutnou vizi atomu, z něhož je vesmír stvořen (pozn.- pravděpodobně kruhy archetypů). Nevím, zda materiálně či duchovně, ale viděla jsem věčné Stvoření, jak Kosmos přechází z pořádku do pořádku. Jaká radost vidět, že nikde není vynechán ani článeček, Vše je na svém místě a Vše přijde ve svém čase. Vesmírný život je naplněn Láskou. Nevím, jak dlouho trval tento mohutný stav unesení, mně se zdálo to být Věčností, třebaže se jednalo o několik okamžiků. Pak nastalo uvolnění a blažené slzy zanícení vytryskly z mých očí. Byla jsem spasena, na velké cestě Vzhůru, kterou musí lidství nastoupit.

Všechna přání mého srdce byla uspokojena, každá otázka odpovězena, řeka došla oceánu. Milovala jsem nesmírně a byla jsem nesmírně milována. Vesmírný příliv mi působil vlny radosti, spokojenosti a tryskal na mne proudy vonného balzámu útěchy. Nekonečná Láska a Něžnost se na mne řinula jako svatý olej uzdravující všechna má zranění, všechny mé bolesti. Jak směšné a dětinské jsou všechny svévole a nespokojenosti v Přítomnosti této jasné a klidné Majestátnosti!

Nerozčiluji se již, jak jsem dříve činívala, ale jsem tichá, i když zřím zármutek celého světa, když vidím tu nízkost, prostřednost a úzkost bez konce. Ach, ten sladký, věčný úsměv Přírody. Nic se k němu nedá přirovnat. Vše bylo, jest a bude dobré.

Byly chvíle, kdy mé cítění bylo zavaleno takovou Silou, že se stávalo bolestivým. Toto extrémní nadšení mě vyčerpávalo, přála jsem si již mít opět všední den. Dívala jsem se starostlivě do budoucna, neboť všechno to štěstí bylo tak úžasné, že jsem je nemohla unést. Ach, my se domníváme, že vidíme skutečnost. Jak jsme slepí, kéž bychom v pravdě viděli!

Jednoho jitra roku 1894 jsem se dívala šťastna a unesena s pohnutím na květiny a tu mi v nitru odpadl jakýsi závoj a já chápala, že i veškeré rostlinstvo má život a vědomí. Měla jsem pocit, že jsem sjednocena s Přírodou, jako bych byla jinou bytostí, oddělenou od druhých a přece současně spojená se Vším. Vím, že pod veškerým neklidem a rozptýleností života je nekonečný oceán Klidu, jejž nemůže nic rozvrátit. Nesmírný vlastní mír Přírody je nade všechno chápání.

 

Pozn.: Toto byl jediný popis meditace, který jsem znal před mými meditacemi.

Nyní vím, že takováto meditace není koncem, ale pouze počátkem dlouhého mystického procesu. Bůh ji poslal Svou vizitku a ona ji přijala. Tím přijala Boha a nutnost bolestivé proměny smrti starého a vzkříšení z Ducha…

Osobnosti v nás

Ze zkušenosti víme, že mnozí lidé jinak myslí i jednají doma a jinak v zaměstnání. Tyto rozdíly ukazují, že je v nás více osob než jedna.

V zaměstnání jsme nuceni jednat racionálně, logicky, profesionálně. Ale jakmile přijdeme domů, naše osobnost se změní. Ovlivňuje nás totiž silně i naše iracionální, emotivně pudová část. Nechceme se jí vzdát, protože ji bereme za neoddělitelnou část naší osobnosti.

Tuto jednoduchou skutečnost si však u sebe nechceme uvědomit, protože by to znamenalo, že máme problém. Ten ovšem odmítáme řešit a tak zůstává, i když nám přináší mnohé problémy.

Vinou starší, emotivnější částí osobnosti totiž děláme ukvapená povrchní rozhodnutí, panicky jednáme a to není bez následků. Intenzivně brzdí náš osobní rozvoj.

Tyto dvě osobnosti v nás se nemají rády. Dělají, že ta druhá neexistuje. Dokonce jich v nás existuje daleko více, ale tyto jsou hlavní.

Jakmile jednu z nich více využijeme, cítí se druhá odstrčená a začne se ozývat aby se také realizovala. Jinak by ztrácela vliv.

Známý příklad je u lékařů, kteří vědí, že nemají léčit sebe ani členy své rodiny. Snadno by se totiž dopustili velké chyby. Emoce by jim zastínily správnou úvahu, diagnózu i terapii.

Co s tím? Uvědomit si to a pochopit kde je problém. Tím přestaneme málo rozvinutou část osobnosti podporovat, takže postupně ztratí na významu. Je to ovšem těžké a dlouhodobé. Nevzdává se snadno své role.

Ještě těžší je uvědomit si svou nejkvalitnější část, která je však nejméně aktivní. Říká se jí intuice. Vědomě ji posilovat trvá desetiletí, než dosáhne hlavní autoritu, ale výsledek stojí za to. Možná je to překvapivé, ale právě toto je mystika.

Úvahy

Chybovost

Je to těžké si to přiznat, ale při detailním rozboru poznáváme, že se mýlíme téměř ve všem.

Základem je správná filozofie života. Přijímáme daleko častěji všeobecně přijímané hodnoty, jako je moc a peníze, ačkoliv nás to vede jen za scestí.

Smysl života nám uniká, protože o filozofii života nic nevíme, jen vlastní omezené názory. Moudrost a filozofie téměř nikoho nezajímá.

Ale mýlíme se i ve většině běžných rozhodnutích. Je smutné pozorovat, že se z následků chyb skoro nikdo nepoučí a stejné chyby opakuje dál a dál.

Je za tím hlavně  lenost správně vnímat a myslet, odhalit logickou strukturu, vymyslet co jsou podstatné otázky a k nim shánět kvalitní informace.

Bohužel i vzdělaní lidé často podlehnou rychlým emotivním zkratkovitým reakcím a pak jsou jejich závěry chybné či nepřesné, což si ani nechtějí přiznat.

O stupeň výše je využívat gigantických schopností intuice, ale to je vysoko nad ochotou lidí se o to alespoň pokusit. Je to velká věda, dosud téměř neznámá.

 

Nevědomost je sladká

Být mystikem není tak snadné jak se zdá laikům. Neuvědomují si sílu iluzí které mají. Mohou si doslova vymyslet co chtějí a věřit tomu.

Běžná víra není nic božského, jak se mylně domnívají věřící, ale pouze jejich názor, čili přání, jež si sami vytvořili.

Pravou víru popisují slova Krista:”” Kdo má víru jako hořčičné semínko, pohne horou.“ Kdo však tyto Dary Ducha má? Víra Krista je tedy úplně jiná, než si věřící myslí.

Dospělí odmítají měnit svoje názory, ale mystika, jakožto výuka božským, vede ke změně téměř všech názorů. Proto ani nemůže být populární.

Ve vytrženích ducha mystikové vnímají výuku, jež jim božské dává a jsou z ní ohromeni. Doslova jim před očima bourá jejich svět představ.

 

 

Přijetí Boha

Věřící tvrdí, že přijali Boha a Kristus sejmul jejich hříchy a oni jako nevinní mohou tedy vstoupit do Království nebeského. Když se jich zeptáte, zda jim to Bůh či Kristus dal výslovně na vědomí, odpoví, že je to jejich víra. Jakoby je vůbec nezajímalo, zda se to skutečně stalo! Je přece nemožné, aby člověk náhle a definitivně přestal hřešit! Otázka tedy je, zda-li tato víra není planá.

Přijmout Boha jako hlavní Autoritu je daleko těžší než nějaké prohlášení. Egoističtí lidé, kteří si říkají věřící, to řekne, ale kdyby je Bůh oslovil, zacpávali by si uši, aby Ho nemuseli slyšet. Takové případy bible popisuje.

Přitom stupeň přijetí Boha je základní nutnost duchovního růstu. Kdo nepřijímá Boha jako Učitele, jak se může něco sám naučit? Jen iluze do kterých zapadne.

Zejména velké mocné národy jsou příliš namyšlené, než aby někoho poslouchaly, i když by to byl sám Bůh. Malé národy, ke kterým patří i náš, které zažily těžké doby jsou daleko přístupnější. Nemusí chodit do kostela ani se hlásit k nějaké církvi či víře, ale je to v nich.

Vrozené to nemá téměř nikdo.

 

Stáří a involuce

Stáří s nevyhnutným úbytkem fyzických a duševních sil není nic příjemného. Nemoci situaci ještě zhoršují. Na některé velmi staré lidi není pěkný pohled. Proč to tak je? Jaké duchovní zákony to vysvětlují? Musí tvořit logickou strukturu ze které vše vyplývá. Kupodivu o tom božské nerado mluví.

Jedna věc jsou nemoci, které pomalu vedou k smrti. Platí, že čím má kdo horší vztah k Bohu, tím horší má smrt. Kdo se bojí smrti i Boha a proto si přeje dlouho žít, může mu to být umožněno, ale zaplatí za to fyzickým a duševním úpadkem i bolestmi, jež ho vyhánějí ze života.

Problém involuce je těžší. Proč máme být i za dobrý život potrestání úpadkem? Zdá se to nelogické, ale platí to obecně, jen souvislosti nejsou běžně známy.

Kdo nechce do vývoje, je  k němu nucen i duchovním a fyzickým úpadkem sil ve stáří. A to platí i ve vyšších světech. Proto o tom božské nerado mluví, stejně jako my.

 

Výhled EU a světa

Jaký bude dopad chystaného riskantního gigantického zadlužení EU? Překvapivě malý, odpovídá božská intuice. Kdo bude platit splátky a úroky? Však to spytlíkují. Princip je, aby nikdo nešel do bankrotu, to by byla katastrofa. Proto se jim podaří jí zamezit i když na to některé země budou doplácet, ale Němci mají peněz nazbyt a rádi si svou novou říši s omezenou pravomocí budou spravovat. Vlastně se nebude nic tak moc velkého dít, jen se bude pomalu upevňovat evropský stát. Řekli mi další informace z budoucnosti:

Anglie půjde dost rychle do bezvýznamnosti, což ji vadit nebude. USA bude kolísat, vrávorat.

Německo bude hrdé, i když bude muset dost platit slabším členům EU. Francii bude její stoupající vliv vadit, ale sama bude mít málo sil to změnit.

Imigranti v EU budou dělat problémy? Problémy budou, islám mají jako vlajku.

To bude podobné i mojí situaci. Také se nebude dlouho mnoho dít, ale vliv božského bude pomalu stoupat. K tomu vedou i zátěže.

 

 

 

Účel covidové pandemie

Covidová pandemie v roce 2020 začala novou kapitolu lidstva, čehož si zatím všimli jen nemnozí. Její účel je velmi široký, je to zásah do osudů lidí a národů. Všechny souvislosti lze zjistit jen komunikací s božskou intuicí. Ta může naznačit i další vývoj.

Uvědomme si, že celou dobu historie lidstvo provázely války, epidemie i neúrody. Velké války však jsou už desetiletí minulostí. Bereme to jako samozřejmost, ale není tomu tak. Militarismus je nám přímo vtělen, provází lidstvo od počátků.

Božské má svoje metody, jak řídí své Stvoření. Pokud z určitých důvodů nechce válku, jež by zákonitě nastala postupným zesilováním militarismu během dlouhé době míru, musí použít řadu zásahů. Situace je zhoršena soudobým periodickým zesílením agresivity, jež proto musí být brzděna. Přitom nejde o nápravu lidstva. Ta možná není.

Jedním z božských zásahů na udržení stability je právě tato pandemie. Ta jednak karmicky zasahuje ty, které božské potřebuje potrestat, ale také celkově zesílí strach a stres lidstva.

Pandemie má vlastně zástupnou roli světové války. Lidstvo se s ní musí vypořádat, přitom je ale škod a obětí podstatně méně. Božské zařídí, aby se infekce nedala tak snadno vymýtit, má k tomu nekonečně mnoho prostředků. Tím se Mu podaří velký konflikt na čas odvrátit.

Co lze v budoucnosti očekávat? Nic moc příjemného. Léta, ba desetiletí zmatků a obav. Paradoxně se nebude dít nic moc nebezpečného.

 Lidé se budou chtít víc zabezpečit, budou opatrnější. To zvýší i ceny nemovitostí. Změní se i strategická mapa světa. Velmoc USA bude upadat, asijské země posilovat.

Jak nás vidí Bůh

Věřící mají utkvělou představu, že nás Bůh bezmezně láskyplně miluje a tomu věří celý život. Ani je nenapadne, že to může být jinak. Ani je skutečnost nezajímá.

Mystik má ovšem možnost to zjistit, protože má k Bohu přístup. Může Ho v meditaci požádat, aby do něj vstoupil a na změněných rysech tváře mu ukázal Jeho vztah k lidem.

Výsledek je to docela překvapivý, ale logický. Pohled Boha na nás je dost těžké přesně popsat. Je vlastně docela chladný, klidný a odtažitý. Je v něm obsažen fakt, že Bohu je vše o lidech známo. Nedělá si o nás žádné iluze, vidí nás zcela reálně.

Jeho pohled kupodivu nerozlišuje, zda hledí na charakterního či bezcharakterního člověka. Je v tom i určitá přísnost. Ví, že si poradí se vším a s každým. Ale úplně jinak, než si věřící myslí. Myslíme si, že jsme nejchytřejší ve vesmíru, ale podle Boha jsme civilizace zlobivých dětí.

Vlastně úplně stejně hledí na vše. Když se ho mystik zeptá, jak se dívá na něj, pocit se nepatrně změní. Je v něm závan úsměvu. Mystik paradoxně překračuje nepřekročitelnou barieru mezi lidmi a Bohem a to je zajímavé i pro Něj.

Populismus je nebezpečím pro civilizaci

Kultura, politika i náboženství vždy čelily nebezpečí populismu. Je projevem úpadku civilizace, protože ji nerozvíjí, ale oslabuje. V současné době je populismus velmi rozšířen a jeho vliv roste. Situace v mnohém připomíná úpadek velkých civilizací, jako byla Římská říše.

Ignorace reality, egoismus, nedostatek pokory, lenost myslet, namyšlenost a rozmazlenost, to je půda pro populismus. Uvědomuje si to však jen málo lidí.

Jeho problém je ve struktuře obyvatel. Lidé jsou různí, liší se ve všem, a zejména v zájmech, stupni poznání a kulturnosti. Podle principu podobnosti se zajímají hlavně o jim podobnou úroveň.

Problém je, že těch, kteří mají vysokou kulturní úroveň, je velmi málo, ač mají často pro své schopnosti vysoké postavení a tedy vliv. Těch, kteří nejsou tak kulturně vyspělí je však mnohonásobně víc. Paradoxně tak populismu nahrává demokracie, kde všichni mají stejný hlas.

Z rozdílných zájmů neustále vzniká boj, na který doplácí jeden nebo druhý. Masovost však stále zesiluje svůj vliv. Mnozí se přestali stydět za svou omezenost a dávají ji hlasitě najevo jako přednost.

Faktem je, že dnešní životní styl je hodně náročný a stresující. Lidé proto usilují o relaxaci a na kulturní rozvoj jim chybí vůle i síla.

Populismus je rozvojem komunikačních technologií velmi usnadněn. Lidé nehledají objektivitu, ale to, co je jim hodí, co potvrzuje jejich názory. Co se jim nelíbí, to ignorují. Lež je tedy často populárnější jez pravda.

Přání je tedy daleko populárnější než skutečnost sama, jež bývá dosti nepříjemná, zvláště jednodušším lidem. Je i příliš složitá, což odmítají chápat. Myšlení je bolí. Chtějí jednoduchá řešení, která dosáhnou toho, co se jim líbí. To věděli všichni diktátoři. Co na tom, že se to nikdy nepovede….

Nepříjemné se zamlčuje, uhýbá se před realitou, vymýšlejí se různé kličky jak problémy utišit. Racionalita je nahrazována emocemi.

Synonymum pro populismus je vulgarizace. Ta snižuje kvalitu kultury, politiky i náboženství a nedá se s tím moc dělat, protože ji podporuje příliš mnoho lidí.

Je sice zjevné, že jde o vulgarizaci, ale není sil se jí postavit, ba ani o ní mluvit. Spíše se jí podřizuje více a více lidí, protože si uvědomuje její sílu. Současná silně zvýšená agresivita v kombinaci s hloupostí a bláznivostí situaci zhoršuje.

Bojovat s populismem lze tím, že se o něm mluví, jaké problémy způsobuje. Nejvíce se o populismu mluví v politice, méně v kultuře, ale vůbec se nepopisuje v náboženství.

V politice byl jasným příkladem populismu fašismus i komunismus. Oslovil široké vrstvy, které byly za jeho ideje a sliby ochotny položit život, ač to byly od počátku zjevné nesmysly, které neměly naději na trvalou existenci, protože popíraly základní fakta.

Ale i v současné době je populismus dobře vidět např. v USA a Velké Británii. Politikové se zaměřují na povrchní přání obyvatel po blahobytu a neřeší následky, např. ekonomickou, kulturní či klimatickou krizi, jež se tak postupně zhoršuje.

O populismu v kultuře se bohužel mluví daleko méně, takže všeobecná úroveň zejména mládeže je ohrožena. Kde jsou ty doby, kdy kultura měla za prioritu rozvoj osobnosti. To už dávno není populární.

Populistická kultura se zabývá povrchní zábavou plnou banalit. Zpěváci neumí zpívat, herci neumí hrát a kupodivu to nikomu nevadí. Nabídka odpovídá poptávce, tj.co nejvíce násilí.

Vůbec se však nemluví o populismu v náboženství, ačkoliv je v něm nejsilnější a bylo tomu tak i v dávné minulosti. Církve a duchovní společenství ignorují podstatu svatých knih a vymýšlejí si pohádky a rituály, jen aby oslovily co nejvíce lidí sliby, jež nemohou splnit.

Víra je zde podávána jako přání, které usiluje o to, co nám chybí. Vzniká jakási tragikomedie či parodie na náboženství, která se plete do politiky i sociální práce.

Modlitbami si prý svá přání můžeme splnit, ale nikdo nečeká, že se to opravdu stane. Bůh je v nich jen jakási mýtická postava, jež existuje jen v knihách a představách.

V historii bylo mnoho hnutí za obnovu církve, ale neměly velký dopad. Hlubším náboženským otázkám totiž rozumí jen velmi málo lidí a ti byli a jsou ignorováni, protože říkají nepopulární skutečnosti

Tři hlavní iluze o mystice

Věřící všech náboženství jsou plni naivních názorů. Velmi rozšířenou iluzí je, že účelem náboženství je umravňování, vyhnutí se hříchu. Je to pozůstatek Starého zákona. V Novém zákoně je to mnohokrát popřeno jako neúčinná snaha.

Nový zákon je o přijetí Boha a Jeho moci, zesílení Jeho vlivu v člověku, jež očišťuje a pozvedává. To je věřícím tak nepochopitelné, že se stále drží jen moralismů. Znovuzrození z Ducha, kromě několika výjimek z kterých se stali někteří svatí, zůstalo jen zbožným mýtem, jemuž nikdo ve skutečnosti nevěří.

Spíše se věřící bojí Boha a myslí si, že víra, kterou budou dělat podle svých představ, je zbaví všech problémů.

Mystika, jako nejvyšší stupeň duchovnosti, tedy živý vztah mezi lidským a božským, není žádnou iluzí, není vůbec snadná a jednoduchá. Důvod je prostý, holou definitivní realitu je daleko těžší přijmout než názor, který jsme si vymysleli, aby nám vyhovoval.

Duchovní zákony jsou proto často pro nás nepříjemné. Odmítáme je přijmout a tak odmítáme i Boha. Proto je tak málo těch, kteří je znají. Patří do esoteriky, ale té skutečné.

Mystika v pravém významu slova, tedy nikdy nebyla, není a nebude populární.

Dokonce upadá zájem o její populární formu, ještě v 90.letech velmi rozšířenou. Je za tím i nezdar metod popularizátorů mystiky. Oslovili množství lidí, ale nikomu se nepodařilo dosáhnout toho, co jim slibovali, tedy nirvánu, samadhi atd. Nic takového totiž nemůže existovat. Odporuje to duchovním zákonům.

O mystiku se totiž lidé zajímají hlavně proto, aby získali co chtějí, bez ohledu zda je to vůbec možné. Chtějí si naplnit své sny. Bohužel skutečná mystika je úplně jiná než představy o ní, takže většina přání zůstanou nenaplněny.

Nejčastějším takovým mýtem je, že mystika přináší klid mysli, vyrovnanost, naplnění a ukončení bolestí a starostí. Je tomu právě naopak, jak popisuje bible, zejména Nový zákon, rovněž životopisy mnoha skutečných mystiků. Nikdo z nich neměl lehký život. Ne nadarmo je symbolem křesťanství kříž, což je utrpení.

Přijmout Boha v Jeho Velikosti plné paradoxů je navíc tak těžké a ohromující, že ani nemůže nikoho nechat v klidu. Navíc mystik je stále jen člověkem a mimo meditace nechápe supersložité duchovní zákony, protože na to nemá schopnosti.

Druhým častým důvodem, proč se laikové zajímají o mystiku je i to, že svůj život považují za těžký a nepříjemný. Chtějí se ho zbavit, dokonce i příštích inkarnací, jak slibuje buddhismus či hinduismus.

Křesťanství slibuje odejít po smrti do věčnosti Ráje, což také není reálné, protože to odporuje duchovním zákonům. Většina lidí, i věřících, se rodí opět zde a jen málo jedinců pokračuje do vyšších civilizací ve věčné a nekonečně Cestě k Bohu.

Třetí častou iluzí je, že mystika je jakási mýtická exotická zábavu, kde si může každý vymyslet cokoliv a platí to. Kritika čehokoliv je zde nežádoucí.

Nahrává tomu exotika Indie, Nepálu a Tibetu. Svatí mužové také vypadají velmi exoticky a to vzbuzuje zvědavost, i jejich zvláštní výroky a činy. Tito tzv.mystikové si vymýšlejí podivné způsoby životního stylu i meditací, jak se dostat k tomu, co si přejí. Hrají si s tím jako děti na pískovišti.

 

To jsou povrchní, dětinsky naivní přístupy a nelze čekat, že se do skutečné mystiky dostanou. Vlastně to ani nechtějí. Neustále přijímat Autoritu Boha by jejich egoismus nedovolil. Spíše budou své mýty používat jako ozdobu, než je to přestane bavit.

Vykládat jim, že mystika je vlastně dlouhý a těžký proces, vlastně velmi strohá věda, kterou je nutno se učit od božského, je zcela marné. Proto skutečných mystiků nikdy mnoho nebylo a ani nebude, což vyjádřil i Kristus výrokem o malém stádci.

Termín mystika se nyní používá jen ve vedlejším významu pro vše tajemné, ale tím je pojem degradován. Za socialismu byla totiž víra a duchovnost vyjádřením odporu vůči komunistické ideologii. Když padla, důvod zmizel.

Na lidi jsou daleko vyšší nároky, takže spíše hledají zábavu či relaxaci a tou mystika rozhodně není. Duchovnost a náboženství je v současné době horším stavu než dříve, a nedá se s tím nic dělat.

.

Harmonie šestky

S Euphorií byl nájezd klidný. Vtáhla mě síla elektronických tónů alba Planetary Unfolding. Pozvolna jsem se ocitnul v lehkosti božského plynutí s božskou 6. dimenzí vyššího Já. Občas mi dávala zajímavé postřehy a myšlenky ke své Tvorbě, svrchovaném náhledu na lidské bytí.

Téma nebylo vyhraněné. Vším se prolínala Její Lehkost a dokonalý Nadhled. Naplňoval mě pocit Bezbřehosti, lehkosti Bytí. Místy se projevila i lehká dynamika skrze dramatičnost hudby ze skrytého napětí za harmonickými tóny, vzdálenost od lidské malosti a hlouposti. Stále se k ní uchyluji, ačkoliv vím, že mi nemá co nabídnout. Je to síla zvyku, či připoutanost k lidství skrze tělo a pudy? I ty jsem si místy připomněl, i tu jejich plochost a předvídatelnost. Celí jsme takoví, uvěznění v jednoduchých hrách, jímž dává kouzlo jen složitost kombinací s jakými se v tom našem světě potkávají.

Po asi dvaceti minutách jsem cítil, že mám přepnout na Lisu G. Vznešenost a krása jejího hlasu v meditaci, …opět mě dostala, jako už nesčíslněkrát předtím…  Jsou to chvíle, kdy pochybuji, zda jsem ještě člověkem, nebo inteligentní energií vířící ve vlastním nadefinovaném Hyperprostoru.

Pak opět přepnutí na Planetary Unfolding. Ještě na chvíli zarezonovala klidná energie dýchající z věčného Bytí 6. dimenze. Na ní jsem si uvědomil, jak Jí schází teplo citů, které máme my, a jak je pro ní zajímavé žít námi, pozorovat nás.

A tak zapomenout chvíli na svojí Věčnost a neměnnou Dokonalost. Konec byl opět na Lise, skladba Sacrifice, v půli s náhlým poklesem božského ponoru mě intuice přiměla ji zastavit, protože už přetahuji vymezený příděl.

Už není moc z toho, co bych si pamatoval z toku myšlenek. Po chvíli bez silnějšího ponoru na mě dolehla lehká únava a s hudbou jsem asi hodinu odpočíval. Meditace se vešla do cca 50 minut. Pak ještě na pár skladeb Lisy jsem pocítil ještě trochu božského ponoru, ale už ne 48%, jako před tím v meditaci.

Fial-spiral by M.Aitosh

 

Náboženství či zvláštní životní styl?

Jsou běžně přijímaná náboženství ta nejlepší? Jistě ne, to by musely být vidět výsledky, a to nejsou. Kupodivu nikomu nevadí, že ani po mnoha desetiletích nedostane dary Ducha či alespoň slibovanou moudrost Kristovu čili Poznání.

Kromě vágní naděje věřící nemají vůbec nic. A i ta naděje je vlastně lichá. Nic z toho, v co doufají, nedostanou.

Jak udělat náboženství tak, aby opravdu fungovala? Je třeba se zamyslet, co to náboženství vlastně je a co nabízí.

Už z názvu je zjevné, že jde o poznání a přijetí Boha. On se o své lidi umí postarat, nejen dary Ducha.

Je ale to obsahem běžných náboženství? Právě, že ne. Náboženství je v nich prezentováno jako vágní víra, která sice vychází ze svatých knih, ale je podávána zcela odtrženě od Boha. Bůh je totiž v nich jen mlžnou mýtickou představou v prastarých knihách.

Vlastně se vůbec neuvažuje s tím, že Bůh je věčně živý. Nikdo se Ho na nic neptá, ač by měl. Skutečně jasný každodenní kontakt s božským není náplní žádného náboženství.

Náboženství i duchovnost všeobecně tedy degradovalo do moralismů, rituálů a zvyků. Vlastně nikdo ho nebere v jeho původní formě.

To je podstatou farizejství, před kterým Kristus mnohokrát marně varoval. Z církví se staly politické strany se sociálním zaměřením se všemi neduhy.

Přitom k poznání a přijetí Boha není třeba nic z toho, co církev i jiné duchovní spolky nabízejí. Dokonce ani víru či naději. Bůh totiž umí dávat jistotu, ale jen těm, kteří Ho skutečně přijímají.

Bylo jen málo takových, skutečně malé stádce, kteří Boha poznali a přijali. Jsou na to potřeba zážitky, kterým se říká mystická vytržení ducha. Pak se Bůh stane osobním Učitelem, který každodenním kontaktem vede každého podle jeho situace k Sobě tou nejrychlejší cestou.

Pak se již ani nejedná o náboženství, víru ani filozofii, ale o zvláštní životní styl.