Nejnovější komentáře

Na úvod…

Děkujeme za Vaši návštěvu a ceníme si vašeho zájmu o poznání a rozvoj vlastní intuice, duchovního já člověka, patřící naší božské podstatě Já.
Nahoře v menu nově - ODKAZY

Mystika a zima na Kanárských ostrovech mají mnoho společného

Právě jsem se vrátil ze sedmého lednového pobytu na Tenerife. Nemám totiž rád zimu, ani zimní sporty a tamní dovolená je pro mě vítaným zpestřením dlouhých měsíců pasivity.

Kladu si otázku, proč tak málo Čechů tam v zimě jezdí. Odpověď je překvapivě stejná jako v zcela odlišném problému mystiky, které se s přáteli věnují skoro 30 let. Tam základní otázka zní, proč mnoho lidí nemá mystické zážitky, a to ani po desetiletích praxe.

Hlavním důvodem obou přístupů je podle mne nedostatek vůle poznávat. Chtít mystické zážitky, stejně tak jako chtít poznat, co tento subtropický ráj v lednu nabízí. Pohodlnost a rigidita je společným důvodem. Povrchní představy jim stačí. Při rozhodování se mýlí vlastně ve všem. Od výběru letoviska, hotelu či aktivit.

Není tedy zájem poznat, co překračuje naši všednost, ač právě to by mělo být účelem mystiky i cestování zjevně proto, že odhalení nového, neznámého a často podivného narušuje jejich klid o který jim hlavně jde.

S tím je spojená neochota shánět potřebné informace. To dá opravdu dost práce. Existuje sice mnoho knih o mystice, ale jsou pouhou reklamou na ni. Uvádějí totiž metody, které k mystickým zážitkům prostě nevedou.

A to se týká i knih Krišnamurtiho. Na konci života přiznal, že za 60 let přednášek nikdo jeho způsob nepochopil. K čemu pak je?

Přesně stejně je tomu u katalogů cestovních kanceláří. Z těch se toho dovíte jen velmi málo. Jsou to opět pouze reklamy a banality.

Ani delegáti přímo na Kanárských ostrovech, jak jsem se mnohokrát přesvědčil, nejsou schopni kvalitně poradit. Vůbec to tam neznají, a ani je to nezajímá. Klasickým případem je, že nebohým klientům doporučují pláž Arena, viz foto http://intago.sweb.cz/playa-Arena.jpg

Téměř nikdy se tam pro velké vlny nedá koupat. Že poblíž existují daleko lepší pláže, se klienti vůbec nedozvědí. Bojí se, že jim bude zima, protože předpověď uvádí teploty jen 17-22 stupňů, ale praxe dokazuje, že teploty na pláži nad 30 stupňů jsou zcela běžné. Voda má v prosinci teplotu 20 a v lednu 19. Důvod je zcela logický, ale na ten nikdo nepřijde.

A co se týče výletů, je to ještě horší. Delegáti vám nabízejí výlet na vedlejší ostrov, nebo návštěvu zábavních parků atd., jen aby dostali provizi.

Jak se dostat do přírody a kde vlastně tam je, vám neřeknou. Ani to nevědí. Je dosti těžké zjistit i dopravní spojení. Je to celá věda, jež se musí neustále přizpůsobovat novým situacím, např. změnám v autobusové dopravě.

Pouze Němci jsou schopní si poradit se vším a dokonale vybaveni i v pokročilém věku jezdí autobusy do pralesů a zapadlých obcí, o kterých turisté ani delegáti nevědí.

Ostatní tráví celou dovolenou v hotelu. Dokonce se ani v bazénu nekoupají, jak každý rok pozoruji. Vracejí se domů aniž by cokoliv poznali a vůbec jim to nevadí.

A přesně stejné jsou i výsledky v tzv.mystice… Jen si najít a vystlat iluzemi teplý pelíšek a spočinout v něm co možná nejdéle. To však není mystika.

S Wimem do božských stavů

 S Wimem do božských stavů            / by Aitosh 01-2019

První týdny praktikování Wimovi metody jsem byl nadšený, jak rychle a celkem přirozeně (nejtěžší je vždy jen začít dýchat) se dostanu do hlubšího a uvolněnějšího stavu vědomí už po 2., či 3. kole hlubšího dýchání. Často i z ranní malátnosti a ospalosti jsem se rychle přehoupl do příjemné klidné meditace s rozvibrováním těla a odlehčenou myslí. Mnohdy se dostavil i příjemný ponor. Tedy vědomé plynutí na vlnách intuitivní mysli. Sice u mě bez vizí, ale pocitově uspokojivé plynutí a odpoutání se od všedních myšlenek i denního stresu. Příjemně uvolněný a lehce povznesený stavy mysli trvá i dlouhé minuty, později i hodiny po cvičení.

Iceman

V druhém týdnu jsem měl několik dní krizi se sprchováním, tak jsem ho dal často až po opakovaném dýchání navečer. Povedlo se mi postupně dýchat hlouběji a přirozeněji s rytmem těla. Bez tlaku, prostě jen zhluboka dlouze nadechovat a volně vydechovat. Postupně jsem také prodloužil fázi dýchání na 40-50 opakování, až jsem se v dalších kolech začal dostávat do více hlubších a „rozvibrovanějších“ stavů. Ty pociťuji jako příjemné a zcela přirozené. Ale i tak ne vždy nastává hlubší pocit propojení se sebou, tedy intuitivní myslí. Na to je třeba i psychické směrování a uvolněnost mysli. V tak vnitřně uvolněném stavu zatím nejsem bohužel vždy. Takže jsou dny, kdy to prostě jen oddýchám a udělám si pár cviků na protažení co mě zrovna napadnou a také podle času. Nesnažím se přesně dodržovat sestavy, spíše k tomu přistupuji stále více tvořivě a upravuji si Wim Hofa na míru, jak to zrovna cítím. Ale stále se snažím, abych nevynechal ani den dýchání a pokud možno i sprchy.

Pro mě zatím přetrvávající problém je, dělat to v ranním presu před prací. Tak raději volím až polední pauzu nebo podvečer. Po 20h už mě to natolik příjemně vybudí, že se mi pak dlouho do noci nechce ani jít spát. Obzvlášť jak zakončím otužovací sprchou.

Ve 3. týdnu mě metoda opět začala více bavit a stala se součástí mých denních rituálů. I ty studené sprchy mi tak nevadí, byť stále začínám teplou a střídám ji se studenou, kterou jen o málo prodlužuji. Při dýchání i ve sprše si opakuji své mantry, afirmace na hlubší uvolnění bloků těla i mysli, i na rozdmýchání vnitřního ohně před i během sprchování. Pokud to nepomáhá moc fyzicky, min. to dodává větší odhodlání se do toho pustit, po první sprše už to jde samo, ty další se snažím prodlužovat. Ale ne až do pocitu zimy, ale jen většího chladu na kůži. Nechci prochladnout, přeci jen je stále zima venku, a nerad bych to přepálil. Mám čím dál větší radost, že jsem byl schopen i přes narůstající zimu začít s otužováním. Dříve jsem to otužování vždy s podzimem a první virózou zabalil. Teď už pravidelně chodím o vrstvu méně oblečený a vůbec mi to nepřijde.

Tak jsem stále s nadšením dokončil 4 týden Wim Hofovi metody, trochu si ji stále mírně upravuji a postupně vychytávám své afirmace pro hlubší uvolnění těla i mysli. A ve fází se zádrží se aktivněji směřuji na rozšíření vědomí Intuice a střádám se cvičením. Stále častěji tak zjišťuji, že je to snadná cesta k okamžitému hlubšímu uvolnění a příjemné meditaci. Ke spojení těla, mysli i duše, kdy nastává chvilkové rozšíření mysli díky přirozenému uvolnění DMT v mozku. O tom Wim Hof nemluví, ale je to tak. Wim říká jen, změněný stav bez drog s vizí světla (světelného kuželu), kaleidoskopu nebo stroboskopu ve 3. oku… A že je to tak v pořádku.

Mě to celé dýchání připadá, jako by se jednalo o jakýsi „micro dosing“ holotropního dýchání, tedy jemné uvedení na hranu vědomí já a ne-já, tedy k branám nevědomí se zcela jasným uvědomováním sebe sama tady a teď.

( a tady něco o fyzikálním působení v těle jeho metody… https://youtu.be/TM6WKeZ43s4 )

A jak sám Wim Hof dokládá, není to objev století, ale oprášení prastarých metod jogínů. https://www.wimhofmethod.com/pranayama Z překladu google translatoru úryvek : VÝHODY PRANAYAMY
Pravidelné procvičování technik Pranayamy může mít mnoho pozitivních účinků na vaše tělo. Pranayama techniky jsou charakterizovány inhalací, výdechem a zadržováním dechu. Existuje přibližně 50 známých technik Pranayamy. Některé z nejoblíbenějších metod jsou Anulom-Vilom, Bhastrika, Ujjayi a Sheetali, které mají všechny své výhody.

Známé výhody Pranayamy zahrnují, ale nejsou omezeny na:

Úleva od stresu
Zlepšení krevního oběhu
Vylepšená koncentrace
Řízení teploty těla
Spalování tuku“

… „Vedle těchto výhod vědci zjistili, že následovníci metody The Wim Hof mají zlepšenou imunitní odpověď. To vysvětluje, proč lidé s různými autoimunitními onemocněními po cvičení Wimovy metody zaznamenali úlevu od symptomů.“

Základní Wimova metoda je zdarma zde, dají se zapnout titulky několika jazyků.

Moje Tenerife

 

 

 

Moje Tenerife

Zákonitost č.1: Vše je tam jinak než u nás a než si laikové i delegáti cestovek myslí

Řecko-Zakynthos a Korfu  ba i Kréta , kam jsem jezdil dříve, měly mnohé výhody, ale jednu velkou nevýhodu. V zimě se tu nedá koupat a právě to bych potřeboval, protože zimu nemám rád. Po dlouhém hledání jsem objevil Tenerife. Zde se dá koupat celý rok, zejména na jihu, kde je o poznání tepleji než na vlhčím severu. Podobných ostrovů je na Kanárech víc, La Palma, El Hierro, Gran Canaria, ale Tenerife je největší a nejpestřejší. Nevýhodou je jen to, že i ono je vlastně malé. Let tam trvá pět hodin, což se dá vydržet. Je ovšem toho dost vědět a delegáti nic moc nevědí. Poradím vám, jak na to:

Je tam možno jet s naší cestovkou, www.Canariatravel.cz  www.Fischer.cz a

 https://www.ckneckermann.cz/

Nebo si třeba u www.Studenagency.cz  koupit jen pobyt v hotelu u některé německé cestovky. Je to levnější než objednat hotel soukromě. Dopravu lze i od našich cestovek, mají přímé lety. Optimální pobyt je alespoň 3 týdny, dva je minimum…

 

Doprava po Tenerife

Doprava po ostrově je velmi pohodlná a levná autobusem. Je však zatížena mnoha problémy. Je třeba ale vědět, že naše jízdní řády tu na zastávkách často nejsou. Někdy ani ne čísla autobusů. Jen časy odjezdu z výchozí stanic, je možné je stánout u dopravce Titsa. Nikde na ostrově se nedovíte, kdy autobus přijede do stanice. Určitým návodem je navigace hromadné dopravy na maps.google.com,, a najít varianty spojení. Při větším zvětšení je vidět, kde stanice je. Pozor, je tam pár chyb… Ale v roce 2019 se už situace na některých zastávkách zlepšila.

Pomocí Google služby StreetView můžeme pozorovat okolí míst na silnicích, odbočky, zastávky atd. Stačí kliknout na místo na silnici, které nás zajímá. Je totiž třeba vědět, kdy řidiči zazvonit aby zastavil. A kde vystoupit a kam jít. Pokud na zastávce čekáte, je lepší na autobus zamávat aby zastavil, nebo si bude myslet, že čekáte na jiný spoj.

Do mapy googlu jde klikat, aby se posunul, i otáčet zorné pole. Použijte i nabídku map Terén s vyjádřenými vrstevnicemi, svahy na Tenerife bývají až moc příkré.

Každý výlet je nutno si do detailu promyslet, připravit. Zjistit časy odjezdu a příjezdu, čísla autobusu a kde přesně stojí. Kupte si Bono Card. Prodávají ji jen někde. Sami si řeknete, na kolik euro ji chcete nabít. Dává dost slevy.

Pokud cestujete sami, na zelené skříňce u řidiče ji přiložíte k dolnímu okrají a zazní tón a blikne zelená. Totéž musíte udělat při výstupu na strojku u dveří ven. Současně se na displeji ukáže kolik eur cesta stále a kolik vám zbývá. Pokud to neuděláte, platíte až do konečné stanice. Pokud vás jede na jednu kartu více, musíte to nahlásit řidiči a až na jeho vyzvání kartu přiložit ke strojku. Při výstupu je nutno také označit. Pokud nestačí, doplatíte drobnými. Dá se platit jen penězi, ale je to dražší a musíte mít drobné.

Jídlo je požitkem, i v obyčejných barech téměř nenajdete nekvalitní jídlo. Stačí si objednat jen víno a na severu hned dostanete i dárek, např.výborné místní brambory s pikantní omáčkou. Dárek dostanete za vše, co si objednáte, třeba i tři.

Platí se jinak než u nás. Přinesou vám účet na tácku a odejdou. Stačí na něj položit peníze a odejít. Pokud jim peníze dáte, je neslušné říkat u nás obvyklé – to je dobré, nebo to zaokrouhlit. Vrátí vám přesně, vy necháte 10% z útraty na tácku či stole a odcházíte. Prostě Španělé jsou ztělesněná slušnost a hrdost.

Pláže a koupání, to je problém. Nikoliv s černým pískem, ten je naopak krásný, blyštivý a hřeje, ale s vlnami. Když na vás spadne čtyřmetrová vlna, není to nic příjemného. Proto pláže by měly být s vlnolamem, nebo tak úzké, že se do ní velké vlny nedostanou. Je nejlépe si pláže najít na satelitních snímcích maps.google.com,

Nutností je dobrá mapa. Doporučuji německou Wanderkarte Teneriffa z prodejny Kiwi, tam jsou všechny turistické stezky. Ty méně použitelné jsou čárkované. Velkou pomocí je www.youtube.com  a www.vimeo.com  , kde jsou videa ze všech míst a turistických tras Tenerife.

 

Cestování autobusem na Tenerife vyžaduje zkušenosti a znalosti, ale stále je daleko výhodnější než si auto vypůjčit:

  • Vypůjčování auta je delší, složité a drahé
  • Zejména horské silničky jsou velmi úzké, nebezpečné, zatáčkovité s hustým provozem nákladních aut a autobusů. Někteří místní šíleně riskují předjížděním, zejm.motorkáři
  • Parkování u hotelů i pláží je velmi omezené
  • Provoz je tam velmi silný, často se jezdí krokem
  • Někteří cizinci špatně řídí kvůli stáří či nezkušenosti. Angličané jsou zvyklí na jízdu vlevo
  • Nelze podnikat výlet jiný než s návratem pro auto

V roce 2019 jsme se setkali s další záludností autobusové dopravy. Ve dvou městech opravovali pobřežní komunikaci a zavedli na ni jednosměrnou dopravu. Autobusy musely v druhém směru museli jezdit jinudy a původní zastávky byly proto nefunkční. Přesto na nich řada lidí stála a marně vyhlížela autobus.

Na zastávce byl sice papír s informací ve španělštině, ale tomu nikdo nevěnoval pozornost. Byl tam i malinký plánek, ale těžko srozumitelný a podle mne i sporný. Zjistit, jak autobusy jezdí, se stalo velkým problémem. Měli sice snahu udělat jakýsi okruh, smyčku, ale se v Puerto Santiago prostě nedala dodržet…

 

 

Počasí na Tenerife v zimě v předpovědích na webu

 

V Buenavistě na severu

 

V Los Gigantes na jihu ostrova

 

V Los Gigantes vývoj tlakového pole

 

Zdroje informací je více, ale nejsou příliš spolehlivé. Lze v nich sehnat i minulost parametrů. Z nich je nejdůležitější informace jen o síle a směru větru a o pohybu mraků a deště, jež určují počasí tam daleko víc než tady. Obecně je tam počasí velmi stabilní. Teplota na pláži i jinde se silně liší od té z předpovědi z řady důvodů.

 

Dojmy z dovolené na Tenerife, z Varadera u Puerto de Santiago

Bylo to výtečné! Zatím naše nejlepší dovolená! Až na první a poslední zážitek, cesta z domova do hotelu a ještě horší cesta zpět. Dva týdny je fakt minimum, lépe by byly tři.

Moc jsem toho z internetu a videí znal, ale mnohé bylo překvapení. Dlouhá příprava se mi vyplatila, jen málo jsem musel improvizovat, a i to dopadlo dobře. Hlavně Google maps a Earth a youtube i vimeo.com mi hodně dalo. Hlavní překvápko byli sami Španělé. Jsou o pořádný kus dál v kultuře před námi.

Jsme proti nim vlastně barbaři, je to ve všem. Šok byl pak tady po návratu, jít do Alberta, bezdomovci seděli na rohu, jeden mi kopl do tašky, když jsem dával starý papír do kontejneru. Všude nepořádek a grafiti, to ve Španělsku nebylo! Mladík přede mnou ve frontě smrděl. Kdepak Španělé, ani v nejzapadlejší hospodě na venkově nesmrdělo. Kdo chtěl kouřit, kouřil venku. Všude hodně pořádek. Na rozdíl od Řecka jsou tu všechna pole obdělána. Každé místečko využito, upraveno.

Nejen že jsou rodinně založení, ale hlavně pozitivní, neuvěřitelně přátelští. My jsme pesimisti, nevychovaní škarohlídi. Navonění a dokonale ostříhaní jsou tam všichni, a dobře oblečení. Dají na dobré chování, etiketu. Vztah k rodině, dětem, starším i postiženým, to je u Španělů silné.

Hotel byl opravdu výtečný, byli jsme jako v bytě. Pokoje velké, krásně vybavené, s barovým pultem a křesly. Sporák jsme ale nepoužili, nač tam byl také.

I vyhřívaný bazén, ale málo koupajících se. Večer estráda, různí baviči, zpěváci i kouzelníci se snažili a dělali trochu rámus do jedenácti. Řekl jsem si o výhled na moře a dali mi ho, ač bylo vidět jen zčásti. Personál velmi příjemný. Úklid výborný, ale to stlaní postele se zastlanou dekou je hrozně nepraktické.

Jídla, jaká jsem nezažil, moc velký výběr, snídali jsme v 9,00, byl to spíš oběd o několika chodech. A večeřeli v devět, to byly Lukulské hody o ještě více hodech. Jedna číšnice byla ale nepříjemná, vnucovala nám nápoje k večeři, dost drahé. Říkali jsme jí Sekera, místo úsměvu se šklebila, ale ostatní, zejména muži, byli super.

Až na to, že jsem se přecpal, přetáhl na každodenních výletech a plavání. Dostal jsem infekci a takové zvracení jsem ještě nezažil, o průjmu raději nehovořím… Ale trvalo to jen den. Drobná kritika – protékání záchodu je problém hotelů snad všude na světě. Sprcha zlobila, jednou nám vyměnili zámek, kartu to nečetlo.

 

Co dělat na Tenerife v zimě

Koupat v oceánu se v prosinci dalo každý den, od 11-18,30 hod a když jsme šli v 17.30 z pláže, bylo ještě 22 st. Voda měla nejdřív 21, pak asi 20. Vzduch nikdy neklesl pod 22, přes den až 27, na pláži přes 33, protože rozžhavené černé lávové kameny sálaly jako pec, až jsem musel do stínu.

Nepršelo nikdy, vítr slabý, dny počasím i teplotami byly velmi stabilní. Jen půlka v kouřmu a polojasnu. Vlny někdy velké, ale dala se najít pláž, kde nebyly. Vodními brýlemi jsem viděl mezi kameny i ryby, hlavně pěkná byla jedna černá s neonovými ploutvemi. Také červení krabi.

Hlavně nás lákaly výlety. Byli jsme i na severu u Icodu, bylo tam více vegetace ale i chladněji. Prales u Erjosu moc pěkný. Ale nejméně spokojenosti bylo s autobusovými zastávkami v malých obcích, vůbec tam neměli jízdní řád, nikde ani slovo!!

Ale v cafeterii nám vždy poradili. Jinde byl jízdní řád, ale univerzální. Jen kdy autobus vyjede z výchozí stanice, hrůza. Jednou jsme si museli kvůli tomu vzít taxi, 6 km za 9 eu.

Zdá se mi ale, že si žijí nad poměry. V některých obcích nebylo ani políčko, továrny žádné, ale všichni měli auto a pěkný dům. Co dělají, to nechápu. To je problém civilizace – rozmazlenost. Chtít všecko hned a na půjčky.

I televizi mají lepší, méně násilí a černé kroniky, ale reklamy až moc, dosti hloupé, stejně jako u nás. Hodně soutěžních seriálů, to tu nemáme. Prostě umějí žít, a ani se nevytahují jako jiní, ač nás moc neberou. Ženy jsou tam vždy ženy a chlapi jsou pořádní chlapi, všichni krásní, upravení, to u nás není běžné.

Vlastně se nedivím jejich odstupu od nás, připadáme jim jako ufoni… Tady je vidět u mnohých bída, tam ne. Stručně řečeno – je to pro mě nejsympatičtější národ světa.

 

Koupání ve vlnách

V Řecku jsem zažil zpěněné vrcholky vln při silném větru. V této bílé vodě se nedá plavat, protože nenadnáší. To jsem na Tenerife ani nezkoušel. Minimální teplota vody není sice nic moc, ale většině lidí vyhoví. Po několika tempech mi už není zima, ani když vylezu. Břeh bývá kamenitý. Proto jsou boty do vody účelné, navíc nás zahřejí. Měli bychom znát, v kterém místě je kamenů málo a tudy do vody jít a vrátit se. Vlny a kameny jsou tedy největším problémem.

Delegáti posílají nebohé turisty na ty nejznámější pláže, které jsou největší. Většinou se tam nedá koupat. Vlajka je často  červená a plavčík si to hlídá. Někteří odvážlivci tunelují vlnu po hlavě, aby se dostali za ní. Mít mokré vlasy ve vodě 19 stupňů teplé ale není nic moc. Tomu se chci vyhnout. Je to dost věda.

Za prvé je třeba znát všechny pláže v okolí tak 15 kilometrů. Vědět, kde jsou pořádné vlnolamy, to lze poznat ze satelitních snímků . Nebo kde je pláž úzká, v jakési zátoce, která brání průniku velkých vln. Na počasí nezáleží. I když je třeba úplné bezvětří, vlny mohou být velmi vysoké a to jen u břehu…

Jdou oceánem tisíce kilometrů z určitých směrů a záleží na orientaci pláže, zda je jim nastavena nebo ne… Pokud je pláž otočena jiným, jsou vlny daleko menší. Pokud tedy zjistíme, že vlny jsou na pláži velké, vydáme se na jinou, jinak natočenou.

Problém je hlavně při vstupu do vody, kdy nám voda sahá od kolen po pás. To jsme nejzranitelnější. Vlna nás povalí a tahá po kamenech. Jak jsme dál od břehu, už plaveme a výška vln rychle klesá. Příboj valí dopředu i dozadu spoustu kamenů, dokonce  někde vyhazuje kameny z vody do výšky. Kameny nám narážejí do nohou, což bolí, navíc s námi příboj cloumá.

Pokud jsou někde schůdky do vody, je to výhoda, nemusíme překonávat nebezpečné pásmo u břehu.

Vlivem odlivu je však někdy žebřík nad vodou. I tak se kolem něj pohybuje příboj dopředu a dozadu, s tím musíme při přistávání na něj počítat. Tento proud také působí nezkušeným starost, když plavou ke břehu a vidí, že couvají na otevřený oceán. Za pár vteřin se však rychle hrnou ke břehu.

Někdy můžeme i upadnout. Můžeme se v sedě zachytit kamene ve vodě, aby s námi proud nesmýkal. Je na to potřeba praxe a hlavně se nebát a i pozorovat ostatní.

Zjistíme také, že větší vlny často přicházejí v sérii asi šesti, pak zeslábnou a za chvilku zase začnou. Do vody proto jdeme když je klid. Ohlížet se při plavbě ke břehu je proto účelné, abychom nebyli smeteni velkou vlnou, která se chystá za námi.

Brýle do vody a šnorchl nám pomůže uvidět ryby a kraby. Ty také lezou po kamenech na břehu těsně u vody.

 

 

Varadero a okolí

Varadero je malý zapadákov u malého Puerto de Santiago. Jen pár hotelů tu je, blízko k oceánu, ideální na klidnou procházku k městečku Alcalá, kde jsou jen surfaři. Prodejna docela slušná, i čínská restaurace. Ovšem daleko (1,5km) na Malou (Chico) pláž a 0,8 km na Velkou (Arena), kam jsme ale nechodili pro velké vlny. Za Varaderem se pěstovaly ve velkém banány. Prý je EU nebere, ale mě se zdály úplně normální.

 

Nejlépe se mi líbí pobřeží a 1-2 km široké „údolí“ do svahu. Na jedné straně je malý hřebínek, na druhém pohoří Los Gigantes. Údolí stoupá do sedla v 1200 m.

Kolem Los Christianos u letiště Sur se mi nelíbilo. Fádní plochá pustá krajina, jen pár vypálených křoví a do ní naházená přecpaná rekreační sídla, to na mě působí tísnivě. I velké rekreační zóny jako Los Gigantes atd. všeobecně. Mám rád venkov, hodně vegetace. Takže Erjos a Los Cannales a sever vůbec, ale je tam moc zástavby a na koupání to v zimě moc není.

 

 

Jak na výlety

Pokud jste trochu turisté, pár rad na výlety. Terén ostrova je velmi členitý, hornatý. Proto na výlety potřebujete i teplejší oblečení. Vyjedete např.do 1000-1200 metrů a tam je teplota o 10-12 stupňů nižší. Prostě co sto metrů, to stupeň dolů. Severní strana hřebene je chladnější, občas tu slabě prší, na jihu výjimečně. Hřebeny bývají v mracích.

Nezbytnost všude je kšiltovka a sluneční brýle. A uzavřené boty kvůli kamínkům na cestách. Na pláži je dobré mít boty do vody. Komáři atd. tu naštěstí nejsou, stačí opalovací krém.

 

 

Další výlety :

Tamaimo

Vyjeli jsme pár stanic autobusem č.325 za 2,7eu pro dva (to je jednotná cena na kratší cesty, s Bonokartou jen 2,3) do prostředku dosti velkého Tamaima a šli doleva na turistickou křižovatku. Žena vybrala výstup na Kříž misionářů, který se tyčil asi 300 metrů nad námi. Výstup byl náročný, i když jsem nechal batoh schovaný dole. Kupodivu dost vegetace a překrásné výhledy na všecky strany. Pohoří Los Gigantes je opravdu nádhera. Jen dva turisty jsme cestou potkali, vyhovuje mi to.

Okusil jsem plod kaktusu, opuncie. Byl sladký, ale jeho ostny, jemné jako skleněná vata, mě dost potrápily, už bych to nejedl. Po sestupu jsme šli na gáblík do cafeterie a pak kousek po silnici směrem na Guía de Isora. Nedalo se dál jít, krajnice chyběla. Jen jsme hloupě čekali na autobus, jízdní řád byl univerzální, nedalo se zjistit, kdy autobus přijede. Tak jsme jeli těch 6 km taxikem. To je úděl začátečníků, nevyznají se.

 

Erjos

Na něj jsem byl dobře připraven a dobře ho znal z youtube. Jako v jediném výletě jsme vyrazili autobusem bez snídaně už v 8,50, byla to asi největší zátěž z dovolené. Ale asi nejlepší. Zašli jsme do pralesa směrem na Las Portelas s vyhlídkami. Prales byl pro velký sklon svahu a hustotu listnatých prý vavřínových stromů mimo pohodlnou cestu téměř neprostupný. Pak jsme se vrátili a šli na jih k třem jezírkům. Poté se vrátili do Erjosu, prošli ho, zašli na gáblík do cafeterie a pak směrem na Llanos. Zbytečně jsem pak hodinu čekal na autobus v 16,15, ale už jsem vážně nemohl chodit.

 

Villa de Arriba

Jeli jsme v 10.50 do Santiaga del Teide a pěšky pokračovali dál až do tohoto městečka, či spíš vesnice. Políčka s révou a zeleninou byly všude kolem. Krásný výhled, kolem jsou hory, tvořící hřeben Tenerife. Pořádná výška, asi 1400 m, chladno (jen 15 st. u pobřeží bylo 25) a vítr. Po návratu do Santiaga jsme pokračovali pěšky do Tamaima po romantické a divoké turistické cestě a taktak chytili autobus zpět.

 

Los Cannales

Náš jediný výlet na severní stranu ostrova. Cesta trvala skoro hodinu a půl autobusem šílenými zatáčkami. Je to malé městečko na svahu nad Icodem, ideální výhled, v dálce byl vidět Puerto de la Cruz. Všude hodně vegetace, tam by se mi líbilo bydlet. Není to tak zastavěné jak dole a pěkný výhled. Ale koupání skoro vyloučeno, vzal jsem si naštěstí bundu! Poseděli jsme v baru, ale k jídlu tam měli jen koblihu.

 

Playa de San Juan

Autobus tam jezdí z Varadera každou chvilku za 2,70 (či 2,30)eu pro dva. Moderní letovisko, ale ne tak hrozné jak Los Christianos. Pláž stíněná před vlnami marínou a vlnolamem. Krásný žlutý písek na pláži s kameny a palmy, pod kterými jsme leželi. Nad tím místo s docela pěkným výhledem na okolí. Byli jsme tam i poslední den až do 17,30, moc příjemné místo.

 

Pláž u růžového golfového hotelu Abama

Je kousek za Playa de San Juan. Z autobusu jdeme vedle hotelu a chatkami s bujnou květenou k malé pláži, která je dostupná malou lanovkou nebo strmým sestupem. Je s vlnolamem, takže bezpečná.

 

Los Gigantes

Až předposlední den jsme tam jeli a byli překvapeni, jak je velké, nepřehledné a proti Varaderu narváno. Tam bych být nechtěl. Pláž za marínou, ale ten den byly velké vlny i tam. Ty byly i na malé pláži a ještě větší na Areně. Tak jsme jeli do Playa de San Juan a tam nebyly vůbec. Záleží totiž na směru přicházejících vln…

 

El Tanque

Vesnička pod lesy zemědělského původu a mnoha malými výlety a rozhledy na severní pobřeží z výšky 400m s dobrou autobusovou dopravou

 

San José de los Llanos

Zde v městečku turisté téměř nejsou, jen v malém rural hotelu poblíž. Je tu autocamp a lze jít lávovým polem až do E Tangue. Nebo jít lesy ke kráteru z něhož láva r.1903 vytékala.

 

Plány

Za rok tam pojedeme v lednu a navštívíme Las Portelas a Mascu. Pak i Chio, Adeje, možná i sopku, atd. Musím se více naučit španělsky, vážně to mají rádi a člověka to obohatí, ve španělštině je duch Španělska. Jinak žádné velké změny.

 

Pár slov o španělském vínu

Španělská povaha se odráží i ve vínu. Po mnoha letech zkoušek s různých vín mohu říci, že jsem zatím nenarazil na úplný propadák. I to nejlevnější krabicové víno je stále víno a překvapivě chutné, nikoliv jako české krabicové, které se vínu nepodobá ani trochu. Je totiž z vody, řepného lihu a jakýchsi zbytků. Inu českým národním nápojem je pouze pivo, u Španělů víno. Víno je totiž zkapalněné Slunce a toho tu mnoho není.

Nejoblíbenějším španělským vínem je u mě Valdepanas. Je to archivní víno, které převyšuje veškerá evropská vína, jež znám. Kvalitativně je daleko lepší než italská vína vyjma sicilského, ale i mě známých francouzských vín. Francouzi o svém vínu jen pějí ódy a chtějí za ně neuvěřitelné peníze. Tím jen zakrývají jejich nevalnou úroveň. Kvalita francouzských vín je jen drahým mýtem, opakovaným po generace, ale realita je jiná. Nejlepší evropská vína jsou španělská. Ve supermarketu Mercadona či Lidl už od necelého eura máte značkové víno.

Nejlepší jsou ovšem jihoafrická…

 

V dalších letech jsme na Tenerife jeli zase, zažili jsme i tvrdý 4 hodinový trek z vesničky Masca k pobřeží a cestu lodí zpět. Jednou i do krásné Tossa del Mar na Costa Brava přímo ve Španělsku. V roce 2015 koncem listopadu jsme jeli na sever Tenerife do přístavu Puerto de la Cruz. Chtěli jsme navštívit nejkrásnější část Tenerife, a to je pohoří Anaga. A tady asi je nejlíp
Měli jsme i tomto a dalších letech tyto výlety :

 

Aguamansa

Jede tam autobus č.345 každou hodinku. Je to kousek. Dovezl nás až na vrchol Caldera, to je sopka, kterých je Tenerife plné. Jsou tam dva turistické okruhy. Překrásnou divokou vegetací jsme sešli zpět do Aguamansy a krátkou silničkou do kopce k zastávce autobusu a restauraci.

 

Barranco Ruiz

Soutěska Ruiz je nedaleko. Romantika a pestrá květena, všudypřítomná vůně pelyňku pravého. To je vůně Tenerife. Po vystoupání jsme šli cestou mezi políčky do San Chose a pak sestup do San Juan de la Rambla na autobus.

 

Icod el Alto, Playa San Marcos

Pestrý výlet městečky, kde turisté nejsou, zejména divoký Icod el Alto a po silnici svahem nad osadou Tigaiga je vidět krása severního pobřeží. Letovisko Playa San Marcos s chráněnou pláží se pro malou teplotu nedalo využít na koupání.

 

Icod de los Vinos, Garachico, Buenavista del Norte

To jsou starobylá městečka severu, vzniklá v 15.stol. Nejkrásnější je historicky Garachico, ač byl zčásti zaplaven lávou r.1706, ale opraven. To je klenot Tenerife. I tam jsou pěkné použitelné pláže, ale v zimě je tam vážně chladněji, ač voda ,á také 19 st.

 

Pohoří Anaga

První výlet do Anagy byl s přestupem v La Laguně na bus 077, který nás zavezl na začátek hřebenové silnice do Cruz Carmen. Odtud je prima výhled a několik turistických cest. My šli lesem po málo značené stezce do Las Mercedes. Úžasné výhledy.

Druhý výlet byl o pár kilometrů dále na konečnou busu v El Bailadero. Šli jsme ještě pár kilometrů dál a pak zpět. Sešli jsme na jih k silnici z Taganany na autobus a sjeli na jih k slavné žluté pláži Teresitas v San Andres. To byl nejkrásnější výlet vůbec, nadpozemská bizarní krása Anagy bere dech… Sem se ještě mockrát vrátíme a dojdeme až do Chamorgy kde je konec silničky. Sejdeme i do Taganany, romantické osady na svazích.

 

Pláže jsou v Puertu de la Cruz čtyři. Dvě velké jsou pro časté velké vlny málo použitelné, tak vám často zbudou ty malé, Playa San Telmo a přístav. Na jihu je koupání přece jen jistější, ale i tam se musí umět, jak na to. Je to složitá věda, ale už se mi nestane, že bych si nezaplaval.

 

V roce 2017 jsme v lednu zase navštívili jih. Letadlo tam i zpět bylo skoro prázdné, i autobus transferu do hotelu! Češi tam přestali jezdit a nechápu proč… V hotelu i městečku jsme byli snad jediní Češi…

Objevem bylo městečko Tierra del Trigo na severu, zapadákov, kde je i rural hotel na prudkém svahu. A cesta kolem San José de los Llanos ke kráteru sopky Chinyero, jež v r.1903 zaplavila ostrov lávou.

Hotel se zhoršil, čtyři závady nedokázali opravit celou dobu. I jídlo se trochu zhoršilo, hrozné návaly byly stejné. A to zvedli hvězdičky na čtyři!! Jméno hotelu Barcelo Varadero se změnilo na Allegro Isora. S technikou si moc netykají, nemají německou důkladnost. Hotel je ale pěkný, prostorný, i když nové vybavení mělo nedostatky. Nebyly noční stolky a chyběla rychlovarka, pak nám dali porouchanou. Nebyl ani nůž. Nutí nás nevařit. Příště jinam.

 

Jsou ale ještě zajímavější místa než Tenerife, to ano. Pěkných míst tu moc není a jsou malá. Vše dost nenáročné. Je to souostroví důchodců z celé Evropy, kterým jsem také.

Třeba Filipíny, Sri Lanka, Thajsko či Malajsie jsou daleko pestřejší, ale náročnější. Nebo střední a jižní Amerika či Kavkaz.

 

 

Další poznatky se můžete dozvědět z mých poznámek na diskutníci.cz o mé poslední cestě v lednu 2018  :

   DOPORUČENÉ RESTAURACE NA TENERIFE

Nejlépe jsme se vždy najedli tam, kam turista nepřijde, jen místní. Nejčastěji jezdíme do baru v městě Tamaimo, je sto metrů pod křižovatkou na Guía de Isora. Pravá španělská strava… Nedávají tam ale ke každé objednávce dary jako na severu.

V tom je nejlepší bar v osadě Jan Chosé nad městem San Juan de la Rambla. Tam vám dají i tři dary! Právě tak, jako v restauraci v městečku Aquamansa, ze kterého jsou prima výlety do pralesa. Doporučit mohu i výbornou restauraci za Mascou. Ideální pro úžasné výlety na všecky strany. https://www.restaurantemesondelnorte.es/

U pláže v Alcalá, to je ryze španělské město s minimem turistů, je na úžasném náměstíčku se stínem pod stromy pár barů, každý má svou specifiku. Nejlepší je ten u samoobsluhy, v které je mimochodem extrémně levně, protože tam chodí jen místní.

V tom baru je ale starý bručoun, ve Španělsku něco nevídaného. Většinou je tam sám, málokdy mu pomohou mladí. Tak ani nechodí ven, nechá lidičky u stolů vydusit.Víno a Americanos má ale nejlevnější a nejlepší. Poslední den nám ale zavřel, tak jsme šli hned vedla a ouha. Nazvali jsme to u dvou mimoněk. Máma s dcerou se tak hrozně motaly, tak všecko zvoraly, i tapas a ještě drahé. tak už nikdy tam…

V Alcalá je jedna legrace, s oblibou ukazuju fotku. Co to je, ptám se. To je pláž, odpovídají. Ne, to není pláž, oponuji. Tak co to teda je? Bazén, odpovídám. BAZÉÉÉN???

Ano, já na to, ale je maskovaný jako pláž. Kdybyste chtěli vyplavat na volné moře, narazili byste na skálu pod hladinou. A TAKOVÉ JSOU TAM ASI ČTYŘI…

 

Kanáry mohou být extrémně levné, např. „https://levnocestovani.cz/kanarske-ostrovy-8-dni-za-3800kc-letenky-ubytovani/

Recenze hotelů na Tenerife – zatím nejlepší byl Marquesa v Puerto de la Cruz. Na jihu Allegro Isora je moc pěkný, ale drahý. Vaří se tam dobře, ale děsné návaly v jídelně, hrůza, boj o místo a jídlo. Závady na pokoji nedokázali odstranit. Ve Vigilia Park bylo levně a dobře, až na ubohé jídlo a ne vše bylo v moderním pokoji domyšlené.

Jezdím na Tenerife v lednu, protože zimu nesnáším. Byl jsem tam už 6x. Je to moje srdeční záležitost. Střídám pobyt u pláže a výlety. Všecko je tam jinak než tady, úplná věda to je. Získáte ji zkušenostmi, delegáti mluví nesmysly a zvou vás na výlety zajímavé jen pro jejich kapsu.

Princip je, jet jen na jih, to platí na Kanárech v zimě obecně. Rozdíl je gigantický oproti severu, kde je až o 6 st.větší zima, zataženo a déšť.

Koupat se dá vždy, když svítí slunko a moc nefouká, voda má asi 19 st. Vzduch i přes 30, když si najdete vhodné místo. Slunce tam má děsnou sílu.

Problém jsou vlny, nejlépe je za vlnolamem. Dám vám důvěrný tip: U růžového golfového hotelu Abama, viz gůgl, je malá krytá plážička s vlnolamem, cesta k němu lemována květy, což je na Kanárech výjimka.  K pláži ze srázu sveze výtah. O tom normální turisté, co z resortu ani nevytáhnou nos, nemají tušení…

Na Tenerife je tolik krasnych mist snadno a levne dostupnych busem ze jen bloud zustane v hotelovych prostorech….

Tury na Tenerife doporucuji zejm.rokli Masca k mori. Ctyri hodiny tezkeho treku. I cesta busem ze Santiaga je uzasny zazitek. Autem bych tam nejel. Bus 355 jede i dal az do Buenavisty a vsude je to nadpozemska krasa totalni divokosti skal.

V las Lagumetas je prima restaurantmesondelnorte.es a moznost jit 11 km vavrinovym pralesem do vesnicky Erjos take s bary u busove zastavky l.325

Neprijemnou novinkou byly v jedne lokalite mouchy jez jsme videli poprve.

Nepritomnost jakehokoliv hmyzu byla obrovskou vyhodou Tenerife. Par jesterek jen jsme videli.    Ale i ptactva je malo.

Jeli jsme busem v 10.50 do osady Ruigomez kde maji i velbloudy. S kartou Bono to stalo dve eura. Minimalni utrata je 1,15.

Karty Bono se prodavaji za 15 malo i za 25. Ty prvni za rok propadnou. Kdyz penize na karte nestaci musite si doplatit mincemi.Strka se do strojku dvakrat kdyz jsme dva. Prodavaji je jen nekde. Vyplati se a nemusite platit drobnymi. Bankovky neradi berou.

Je treba vedet na ktere stanici zastavit. Je to na google mapach. A vcas zazvonit.

Kufry mozno zadara nacpat do zav.prostoru pokud ho umite otevrit.

Sli jsme turistiky malo znamou cedtou na Mirador Lomo Molino. Tam letaji paraglidisti ale v pondeli je v rest.zavreno.

A autobusem opet c.325 v 15.45 zpet na jih.    Jizdni rady jsou na titsa.com ale v kolik prijede bus na zastavku vi jen navigace MHD v googlu.

Bono kartu na jiznim letisti koupite vlevo pred vychodem. Dost daleko. Nemusíte platit drobnými a máte slušnou slevu. Jenže se prodávají jen v jednom obchodě v každém městě a musíte se doptat kde..Busy stoji hned za vychodem. Je tu velky provoz a zacpy. Nelaka me ani osobak ani taxi.

Co je na Tenerife v zime charakteristicke? Je poledne a jasno. Na balkone je 20. Na namesti je asi 42. Na plazi 30. Proste slunce tu ma desnou silu. Dodavam ze balkon mame zatim ve stinu. Komu do pokoje nezasviti vubec klepe kosu. Komu cely den chodi nahy…

Rozhodne to tu neni o odpocinku. Naopak. Takhle zabrat cely rok nedostanu. Jak psychicky tak fyzicky. Zas mi cerna nehet na palci nohy.

Je to tu zeme kontrastu. Podle predpovedi bude cely tyden na severu prset a na jihu skoro jasno a vedro. Pritom je to jen pet kilometru vzdusnou carou!

Jestli chodite take do Lidla porovnejte s nabidkou tady na www.lidl.es Nejnebezpecnejsi je tu vino. Za euro je tak dobre a silne ze by u nas stalo stovku. A nebylo by nase.

Dneska jsme marne cekali na bus. Obcas holt neprijede… Tura v haji. Tak jsme odpoledne sli na plaz. Z ni jsme odesli v 18.20 a jeste se dalo koupat.

Tak snad zitra. Posledni sance….

Porucite si u vecere cervene vino a prinesou vam dve sklenice a dzbanek. Celkem pres pul litru hodne silneho. S dyskem jsem jim dal pet eur…

Tohle nedopadne dobre. Prilis mnoho dobreho spanelskeho jidla vina a piva…. Sluncem opaleny vypadam jak nebezpecny islamsky imigrant.

Vzdyt me nepusti do era… Sobe se nepodobam vubec….

Safra. Zatahuje se to i tady…Dnesni predpoved pocasi byla priserna. Dest. V dali jsme skutecne videli duhu. Vyrazili jsme na plaz a az to vecera bylo prevazne slunce ac bylo nad ostrovem hodne mraku. Bylo vedro. Stacil ale maly oblacek zastinujici slunce a teplota prudce klesla. Za zar minut poodjel a teplota hned akcelerovala.

Je tu proste vse jinak. Tri ctvrtiny hlav co jsme dnes videli bylo sedivych. Ostrov duchodcu je to….

Vlny na Kananarech jsou velkym problemem pri koupani. Mohou vas povalit a tahat po kamenech. Urazy bezne.

I mensi s vami cloumaji pri vstupu do vody. Co ale netusite jsou udery kameny do nohou jez priboj vali k brehu a od nej coz poradne rachoti.

Rozhodit vas muze i zpetny tah vlny kdyz plavete ke brehu.

Proste s vami couva na siry ocean. Chce to klid. Za par vterin vas dalsi vlna pozene na breh a vyhodi do kameni ci pisku. Proto jsou boty do vody na miste.

Dnes uzasna 11km tura mlznym vavrinovym lesem. Po posilneni v resrauraci cesta busem pres slavnou Mascu.

Neni divocejsi silnicka. Sam bych se tu bal jet.. Jako zkuseni Tenerifaci jsme casto navlekali teple satstvo. Teplota kolisala mezi 10-30st.

Jsem to po seste a nevidel jsem nastvaneho Spanela. Vzdy maji dobrou naladu. Z nas musi byt na vetvi…

Radi hodne jedi a piji. Aut maji az moc a jsou proto pri tele…. Na tury skoro nechodi…. Venuji se rodine a pratelum…

Mají taky svá omezení. Rikaji si verici ale jsou to ateisti co se radi maji dobre. Staci koukat na jejich telku… Ta je zrcadlem spolecnosti.

Presto pro me neni sympatictejsi narod

Vanoce jsou vzdy blazinec ale tohle je totalne jiny svet. Ten za ty stresy stoji….

Tedka jsem otevrel vino za 68 centu. Hmmm kam se na ne nase kysele alkoholicke limonady hrabou…

Vcera jsme v poledne pul hodiny cekali v lijaku na bus na letiště. Teplota 13st… To tu v Praze bylo vcera taky. Jen co jsme vlezli do budovy letiste ĺilo i tam.

Na jihu Tenerife je koukam mozne vse.   V tydenni predpovedi ma na severu stale prset. Na jihu cele dva dny! To je globalni oteplovani v praxi….

Kdyz jsem dnes doma v telce uvidel zasnezene palmy v pousti nedalekeho Maroka, mohli jsme dopadnout hur…

 

    O zkušenostech s neinformovanými návštěvníky jsem napsal pár postřehů. Dosti se podobají poměrům v mystice

 

Balík fotek

 

Zpět

 

 

Channelingová skupina svolává bezplatnou konferenci na téma:

Rozšířené vědomí a zesílená intuice vyvolaná psychedelikami a channelingem

Puerto na google maps

Autor: Jens Steckert – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=765156

Termín 14.-28.1.2019 v letovisku Puerto De Santiago na ostrově Tenerife. Doprava a ubytování individuální.

Jezdí tam např. CK Canariatravel.cz, Fischer.cz a Neckermann.cz. Je i řada možností přes Airbnb. Vhodný hotel či apartmán lze na dotaz doporučit. Několik zkušeností z lednovým pobytem na Tenerife je na vedlejším článku

Moje Tenerife

Moje Tenerife

 

Probereme i souvislosti s transpersonálním vědomím prof. S. Grofa a dalšími psychonauty při výzkumech psychedelických entheogenních látek. Konkrétní harmonogram se bude utvářet na místě.

 

Mimo to probereme, kde se dá na ostrově dobře koupat, i kam a jak se dostat na nejzajímavější výlety.

 

Přihlášku s navrhovanými příspěvky a případné dotazy na kontaktní  mail: Intago Zavináč seznam.cz

Channelingová skupina vznikala na přednáškové činnosti a debatách na webu od r. 1993. Obsahem byla řada témat: Filosofie života, metody a možnosti channelingu, poznání intuice a metody rozšířeného vědomí.

Skupina měla celkem asi tisíc tripů s rozšířeným vědomím. Zkušenosti a příklady zážitků se promítly do knihy https://www.kosmas.cz/knihy/120787/rozsirene-vedomi-channelingove-mystiky/

V rozšířené verzi zde: http://intago.sweb.cz/kniha.doc

V posledních letech bylo veřejných akcí méně. Na letošní přednášce k 75.výročí LSD vystoupil Intago s příspěvkem viz http://intuice.mysteria.cz/2018/10/75-narozeniny-lsd/

V současnosti je debata na webu viz https://www.diskutnici.cz/forum/2368-intuice-channeling-a-transcendentno/ a https://www.diskutnici.cz/forum/2358-entheogenni-transformace-intuice/

Na webu je spousta kurzů channelingu, zabývá se tím hodně lidí. Chybí však vzájemné kontakty, jež se právě mohou na konferencích vytvořit. Uspořádejte je také. Sdílením zkušeností je cesta vzestupu snadnější, přímější.

Vysoká mystika

První dva roky MD

Závěrečnou etapu MD jsem léta očekával s nadějí. Božské slibovalo ohromné změny, zejména stav trvalé meditace s ponorem 50%, jednak i božské schopnosti. Přechod do MD byl neobyčejně náročný vlivem velké zátěže. Ukázalo se však, že kromě zvýšeného ponoru 47,25% žádné další schopnosti nemám. Navíc se ponor po krátké době jednoho měsíce vrátil na původní hodnotu 47%. Zátěž postupně klesala.

Bylo to zklamání, i božské říkalo, že MD musí být chudý. Jednak jsem a zůstanu jen člověk a ten ani nemůže mít nárok na božské pocity a schopnosti. Pokud bych je zčásti měl, musely by se kompenzovat, což by mne značně zatížilo. Velké meditace také zeslábly, někdy byly zcela bez děje i vyššího ponoru. Ponor se zvýšil jen v malých meditacích několik dní po nich. Zátěž však byla velmi nízká, což mi vyhovovalo.

Bylo proto překvapení, když se stálý ponor po šesti měsících opět zvedl na původní hodnotu 47,25 až 47,5%. I velká meditace po měsíci už byla silná. Otázkou bylo, kde se na to vzala zátěž, která je limitujícím prvkem. Božské na to reagovalo překvapivě. Zátěž mohou dávat i jiní lidé, hlavně ale božské samo podle Své vůle! Vlastně jako Dar Ducha!

Pak jsem si uvědomil, že pokles zvýšeného ponoru je mi vlastně znám z minulosti. V mystice je to prostě tak, že jakákoliv nová schopnost se nejprve krátce objeví a pak zmizí, aby se po čase znovu objevila, tentokrát na delší dobu. Postupně se stává trvalým darem.

O dalším vývoji MD si netroufám nic předpovídat. Jistě se bude dál vyvíjet, jako vše v mystice, i když asi ne zásadně.

I kdyby už neměla přijít žádná změna, nemohu si stěžovat. Mám trvalé luxusní ponory při velmi malé zátěži. Soužití s božskou intuicí je zcela bez problémů, Její vliv je obrovský. Co potřebuji, to dostanu.

Jde o to stále volit božské při volbě životního stylu a omezit sklony k veřejnému působení, které jediné by mne mohlo ohrozit.

Toto MD není osvícením, jen jeho symbolem, náznakem. Kromě božských pocitů a určitých schopností totiž obsahuje i část dřívější zátěže. Ta patrně v tomto životě nezmizí. Je to opravdu mystický důchod se vším všudy…

Ukázalo se, že zvýšení ponoru na luxusních 47,25 až 47,5% je jen počátkem změn, které pomalu směřují k vyššímu náznaku Poznání, tedy trvalé dynamické meditaci. Nejsou to velké změny, ale ani malé. Slibovaná zlepšení jsou ve zvýšení množství informací. Ne pouze o vysoké filozofii Jinakosti Boha, ale i o vysvětlování, proč je vše tak, jak je, na praktických příkladech. Nebude to vždy příjemné. Mnoho channelingových knih podobné informace obsahuje, vždy s ohledem na úroveň autora. Abych mohl proud informací lépe zpracovávat, zvýší mi inteligenci.

Vyšší schopnosti vyžadují další zvýšení už tak vysokého vlivu božského. Omezí se ještě více neduchovní zájmy a veřejné působení. Tyto schopnosti budou drahé. Zvýší se tlak na zátěže, někdy je budu mít určitou dobu, pouze se základními schopnostmi a ponory. Pak přijde období s vyššími a delšími ponory. Pokud dostanu i větší inteligenci a víc informací, bude toto období kratší. Toto střídání bude trvalé. Další mimořádné schopnosti, např.léčitelství, jsou velmi drahé, proto nebudou ani v náznaku. Vše jde na zajištění mystického procesu.

Je třeba konečně přijmout a smířit se s tím, jaký MD skutečně je. I s jeho omezeními a nároky včetně nižších mystických možností než jsem čekal. I to, že se situace ani nemůže výrazněji výhledově zlepšit. To je také význam jeho názvu. Důchod znamená, že vše je již vlastně známo a nic se příliš nemění. Stálý ponor sice není zvýšený stále, ale i tak je velmi drahý, takže jiné schopnosti nelze při reálně možné zátěži očekávat. Ani ten nejlepší člověk nemůže mít co, co mají bohové.

Skutečná mystika je natolik jiná než představy o ní, že nelze očekávat, že ji přijme více lidí. Je proto zbytečné, ba nevhodné, o ní veřejně hovořit. Má zůstat v ezoterice. Jen mezi těmi, kteří ji dělají.

Chápu ale, že není třeba se bát čehokoliv. Božské má vše v ruce a umí se postarat… Není třeba ani spěchat. MD je i o odpočinku, dozrávání.

 

Poznámka po 18 měsících: Ukázalo se, že i MD obsahuje delší či kratší výpadky ponorů, nahrazené vyššími zátěžemi, většinou únavou. Protože mám často pocit, na který nemám, ani nemohu mít. Ale mít ho musím, protože je symbolem mystiky. Ten se ovšem musí zaplatit…

Čím výš a pokročilejší budu, tím více budu ztrácet v kontaktech s lidmi. Proto je ezoterika tak nutná. I psát o ní už postrádá smysl, není pro koho psát. Osobní kontakt s ostatními mystiky zcela postačuje.

 

Třetí rok MD

Poslední etapa mystiky, tzv.MD, se v třetím roce zprvu příliš nelišila od situace na jejím začátku. Všechny mystické schopnosti jsou limitovány zátěžemi, vlastně ještě více než dříve. I zesílená intuice něco stojí, předává mi inteligenci. Dávají daleko více informací, více mne vedou.

Etapa MD není bez častých změn. Božské zejména neustále hledá nové, účinnější metody zátěží, které by nebyly pro mystika nepřijatelné, což je velmi těžký úkol.

Proto mi po dvou letech zesílili zátěže. Božskému se zdál můj proces příliš klidný, chtělo zlepšit efektivitu. Proto mi přidali novou vnější veřejnou činnost, která nezahrnuje jen osobní a psané aktivity, ale hlavně nevědomé. Skrz mne jdou od božského proudy ovlivňující nadané jedince.

Pro božské je to velmi důležité, tím si plní své úkoly za které je hodnoceno. Tak vzrostla i moje důležitost, protože přes jiné lidi než mystiky v MD to téměř nejde.

Neudělalo mi to velké nadšení. Zvlášť když začali zavádět nové druhy zátěže, ne moc příjemné, ač prý velmi účinné. Zejména časté pokyny k úkolům od božského. Pokud jsem zátěž prohlásil za příliš silnou, božské ji změnilo. Musím ale počítat s tím, že se zátěž projeví jinde. Ve svém důsledku zvětšují zátěže i odstup mystika od lidského světa, jež ho vlastně zatěžuje…

Připomíná to množství úkolů, které ve Starém zákoně dával Hospodin zástupům. Jako bych si musel všechny božské schopnosti odpracovat. Na druhé straně zmizely malé i velké výpadky schopností které byly dříve dosti časté, některé i dlouhé. Zmizely i nemoci. Proces je daleko více stabilní.

MD je stále o očišťování. Není to žádný klídek důchodu, ale neustálý intenzivní proces Poznávání, i když ne tak překotný jako kdysi. Očišťování není jen o povaze, ale hlavně od omezenosti.

Božské neustále hledá mé skryté bloky, projevující se v chybách, jistých nelogičnostech, jež občas projevuji. Ty vedou k jejich kořenům. Působením božského si je uvědomím a bloky mizí. Můj vývoj se tak může zrychlit.

Daleko více než dříve vím, že se nemám zabývat vedlejšími věcmi, ani duchovními cestami jiných. Pracovat pouze s perspektivními jedinci, ke kterým mě božské samo zavede a dá k nim instrukce.

Meditace, jak malé tak i velké, jsou stále ve stejném stylu, ač jsou drahé. Rovněž časté stálé ponory, zejména pět dní po velkých meditacích. Proto je nyní i méně a slabších malých meditací i stálého ponoru. Dostávám jich daleko méně než bych chtěl a nejde s tím nic dělat.  Drobnou změnou je to, že si mohu říci o malou i velkou meditaci, a dostanu ji, což nebývalo.

Božské však říká, že by postupně omezilo až zrušilo velké i malé meditace. Zvýšilo by mi ale stálé ponory až na 47,5%.

Moc se mi to nelíbilo, pestrost je důležitá, ale již několikrát totéž chtěli udělat a vždy mi je zase dali. Zatím mi velké i malé meditace omezili ponorem, takže se blíží stavu stálého ponoru.

Když však odezněla pomeditační únava, ukázal se tento vysoký stálý ponor velmi přínosný, vlastně je to veliká a trvalá kvalitativní změna v mystickém procesu. Je to však jen znatelný náznak božského. Božské však trvale nemůže být na úrovni virtuozity a geniality. Občasné nahlédnutí do božského mi proto chybí.

Trvalým problémem je i menší možnost aktivity, než bych chtěl. Božské schopnosti jsou drahé a jejich využívání snižuje rychlost vývoje a zvyšování zátěže. Proto se odcházelo do klášterů a pousteven.

 

Závěr

Pravá mystika je dosti těžký a složitě dynamický proces na mnoho let. Hlavním přínosem je velmi silný vliv božské intuice. Radikálně zvýší úroveň osobnosti a  umožňuje dosáhnout vysoké kvality chápání a jednání díky řadě schopností, jež mystik dostane.

To se projeví i zčásti božským pocitem. Jde o stálý neutrální ponor až 47,5% a nepřítomnost tísně. Hrdá božská Vznešenost je jasně patrná.

Zpočátku závěrečné etapy mystiky, tzv.MD, jsou četné malé meditace s ponorem 47,5-48,5%, zejména týden po velké meditaci. Velké meditace jsou do ponoru 49%, a nejsou tísnivé, nebo jen nepatrně.

Postupně se však četnost meditací, jejich ponor i délka zkracují, aby se stálý ponor mohl zvýšit až na 47,5%. Je to dost silná a trvalá přítomnost božského, jež se neustále aktivně projevuje. Prožitek však omezuje dosti častá únava, pro mystiku charakteristická.

To vše je ovšem velmi drahé a mystikovi vadí, že to musí platit zátěžemi. Nejraději by měl ještě vyšší ponor stále, ale to je na Zemi vyloučeno. Nemůže rovněž své schopnosti realizovat jak by chtěl.

Život mezi sférou lidí a bohů znamená jistou izolovanost od obou a to přináší problémy. Vztah k ostatním lidem je ve skutečné mystice dosti složitý. Jiný, než se běžně popisuje. Je to zvláštní druh oddělenosti od běžného lidského myšlení s jeho nedostatky. Ani s nimi nemá být v kontaktu víc, než je nezbytně třeba.

Vysoký stupeň přijetí Boha přináší i další výhody. Kromě přístupu k dokonalým informacím ze všech oborů, jak praktické tak teoretické, je to zejména přímé vedení života božským.

Tím i dosažení některých Jeho kvalit, jiným nedostupným. Rovněž i rychlým a bezpečným duchovním procesem vedoucím do vyšších a kvalitnějších civilizací v příštích životech.

Etapa MD je podobná poslednímu ročníku vysoké školy. Větší klid, už je velký nadhled z mnohaletých zkušeností, ale výuka jede dál, jen je vše trochu jinak než dřív. Nutno zažít, detailně se to popsat nedá.

Další vývoj procesu bude v neustálém ladění zátěží, ponorů a schopností pro maximální efektivitu.

Skutečná mystika plní, co slibuje. Prožívání blízkosti Boha. Tato blízkost má ovšem svoje limity.

Ponor 47,5%

Když mi božské v meditaci po několikáté oznámilo, že malé i velké meditace teď už opravdu skoro nebudou, ale náhradou mi zvýší stálý ponor na 47,5%, neměl jsem velkou radost. Ponory ve velkých meditacích až 49% jsou již hodně silným vnímáním Boha. Vždyť ponor 51%  a více je již naprostým rozplynutím v Bohu!

I dynamika meditace s výukou v ponoru 49% je velmi silná, Tak je vidět věčná Krása a filozofie božského naplno. Prostě 47,5% je na to slabé.

Ale když mi odezněla pomeditační únava a řadu hodin jsem začal trávit v tomto ponoru, uvědomil jsem si, že je dost velkým zlepšením oproti původní hodnotě 47,25%. A k tomu mi přidali i schopnosti božské intuice, takže je to vlastně neustálá přítomnost Boha. Sice není hodně silná, ale naprosto zřetelná. Chce to jen dávat přednost Bohu před sebou samým. Jen pak vynikne naplno.

Jeho vliv je ohromný, mezi mnou a božským vlastně neustále dochází ke komunikaci. Vede mne jako Učitel svým zvláštním, ale hodně účinným způsobem. Vlastně ani nemohu udělat chybu, božské hned zasáhne a správně vysvětluje situaci.

Tak taková je vysoká mystika. Je tak zvláštní a přece logická. Výš se už nelze jen tak dostat, zátěže by se staly těžko únosnými…

Protuberance

Protuberance                                    / autor: Aitosh 23-11 2018

Meditace začala silnou vibrací na kůži, v nohách a v podstatě v celém těle.

Jak intuice doporučila hudbu, pustil jsem si Higher z edice Hemi-Sync. Jelikož se dost mění, nastavil jsem na začátek meditace do místa, kde začínají táhlé vokály. Ten soubor hlasů a dunivých zvuků mě také začal zesíleně vtahovat do transu chvilku na to, co jsem ulehnul. Během pár minut jsem byl na 60 procentech božského. Ale nenastalo dramatické zpomalení času. Jen mírné jeho zvláčnění, a hlavně začala mizet hranice mezi mým tělem a okolním prostorem. Vše kolem naplňovala vibrace, velmi hustá vibrace, a přesto jsem byl schopen vnímat její nejjemnější součásti… Jdoucí snad až do molekul, atomů, nebo až kvantových částic?? Jako bych vnímal až ty malé, ultrajemné částečky sítě energie, v níž se nacházíme neustále i my, aniž bychom to vnímali. Ale nijak mě to nepřekvapilo ani nedrtilo, ta náhlá změna vnímání mi naopak připadala velmi přirozená a v podstatě spíše velmi příjemná. Ač stále pocitově na neutrální hladině. Dalo by se to připodobnit k ponoru pod hladinu a dýchání žábrami. Nalézal jsem se v úplně jiné substanci vědomí i vnímání. Daleko klidnější i hlubší a přitom stále mírně proměnlivou. Nic šokujícího na mě božské nevytáhlo, tok myšlenek ustal, byl jsem schopen říci i pár slov, ale vůbec se mi do toho nechtělo, bylo to cosi navíc, co k danému stavu nepříslušelo. Zvažovat nebylo co, bylo jen čisté prožívání „energie Bytí“. Které jak jsem z pocitu vznešenosti v ní obsažené přisuzoval božské podstatě. Dalo by se taky říci, že to byla energie naplnění, bez jakékoliv další příměsi. Také jsem cítil, že mi může ukázat mnohem více, jak znám z jiných meditací. Ale zároveň nebylo nic dalšího potřeba, náznakově světélkující struktury vibrující energie jak byly ze začátku a postupně přešly v pocit. A tak se postupně rozplynuly v jednotnou energii celku kolem mne, obsahující celou místnost,  ve které jsem cítil pochyb či zachvění se čehokoliv jako změnu ve vibraci v daném místě. Ale to pro mě bylo jen jako periferní vidění. Hudbu jsem vnímal jsem trochu zesíleně a detailněji. Zněna frekvencí se promítala do měny změn hustoty energie kolem mě, či jako pomalé vlny hustších, či řidších částic plynoucích prostorem.

Ze záznamu: Energeticky zvláštně silné. Mě to rozvibrovalo a stal jsem se tou energií v pokoji. Jakoby molekuly vibrovaly i mnou, hutná energie. Rozšířené vědomí neutrální , ale silné. Ve všem začaly lehce mihotat fraktálové struktury, připomínaly přírodní vzory. A cítil jsem body světla všude kolem, 3D struktura energie, strašně nahuštěná. Připadalo mi to jako bych se propadl do kvantové, či molekulové úrovně, spíše atomově-kvantové (podle mého pocitu).  Vlny z hudby pronikaly do prostoru, zhušťovali ho a rozvolňovaly (podle toho jak proudily). Tělo přestalo být významné, jeho hranice se zdánlivě rozpustily poté, co se celé rozvibrovalo. Následně jsem se vnímal být více tou energií, než-li tělem. Filosofii neobsahovala meditace žádnou. Jen pocit vznešenosti a vibrace (naplňujíc vibrace).

Ke konci už jsem vnímal jen jakési rozechvění a zhutnělou energii v břiše nad pupkem zároveň sálající ven, a pak ještě ve hrudi níže a v oblasti srdce. Kde nastalo i mírné sevření. Které po pár minutách polevilo. Jako by se vracely do vědomí má běžná centra vědomí, to jsem si uvědomil později. Byl jsem jakoby mimo tělo pocitově, ale nebylo to zcela jako vytělesnění, spíše jako rozšíření těla na energetické tělo bez jasných hranic. Nebylo ani nekonečné, jak by se dalo čekat, ale jen neohraničené.

Silná část rozšíření trvala cca 10 min. To už jsem byl víceméně v sobě. Po rozjezdu jsem v poklidu ulehl. Dojezd asi 20 min, ve kterém byla myslím jen jedna silnější vlna vibrací. Celkem asi 33 min, pak už jsem zvýšená citlivost a vnímavost na podněty z venku. Protuberance mi intuice k meditaci sdělila druhý den, jako symbol chladnějšího, ale silného výtrysku božského – podobně jako ze Slunce.

Přediva mých vztahů

Božské mi naznačilo ohromně složitou síť mezilidských vazeb, kterou mám.  Probíhají v nich vzájemná ovlivňování ve všem možném, dobrá i ta horší. Obecný princip je jasný, to, co vnímáme nás ovlivňuje. Každá vazba je oboustranná, něco dávám a něco jiného dostávám. Závisí na druhu a intenzitě vztahu i mnoha dalších věcech. Zejména na nastavení každého jedince.

Božské má na to vliv  a samo také mnoha způsoby vstupuje to přediva mých vztahů. To mi pomáhá vždy, což není možné říci i o všech lidech. Na ty je třeba dávat pozor a komunikovat jen s některými, jiným je třeba se zcela vyhnout.

Laik se může snadno poškodit tím, že si něco cizího může přitáhnout k sobě, což se může projevit nemocí, úrazem i jinak.

Božské skládá tyto vztahy, plánuje nové i rozcházení se starými. Je to tak složité, že to není možné lidskými schopnostmi pochopit. Proto by si měl mystik nechat od božského poradit a neprosazovat vlastní vůli, byť dobře myšlenou.

Efektem vyrovnávání sice můžeme druhému pomoci, ale současně nás tato pomoc brzdí.

Veřejné půspobení proto byla pro mystiky pohroma, ale někteří měli takový úkol. Je ovšem chyba si takový úkol sám dát.

Proto je esoterika důležitá. Nerozhazovat, ale hromadit Poznání. Proto byly kláštery i poustevny.

Zasvěceně o mystice

Bůh je Jiný

Lidské  představy o Bohu jsou dětinsky naivní pohádky. Dokonce i ty teologické. Dávají Bohu lidské  vlastnosti a myslí si, že Ho uprosí ke všemu. Že jim vše odpustí a je takový, jaký si přejí aby byl.

Kdo Ho však zažil v meditacích nebo v komunikaci s Ním, vidí, že je zcela Jiný. Lidské emoce nemá, ač je u Něj očekáváme. Je zcela logický, vše ví a je tedy zbytečné mu chtít něco napovídat. O naše názory nestojí.

Význam odpuštění se přehání, má daleko menší rozsah než si myslíme a i naše modlitby o něco nejsou pro něj závazné. Nejsme na Jeho úrovni a nemáme mu co něco nařizovat či o něco prosit, protože sám dokonale ví, co má dělat.

Dokonale zná všecky zákony, o nichž ani netušíme, že jsou. Ani otázky viny a neviny nechápeme. Myslíme si, že s nimi soucítí, ale i to je Jinak.

Na smrt i všechny životní a světové katastrofy se samozřejmě také dívá daleko klidněji než my. Zcela neemotivně.

Naši civilizaci hodnotíme jako nejvyšší v celém vesmíru, ale to je velmi naivní. I to, že budeme žít stále v klidu a míru. Na to nemá naše civilizace moc dobra, ale s tím nemůžeme nic moc dělat. Jak se naplní míra, něco se vždy stane. Tak to bylo i bude.

Naše možnosti ke změně jsou daleko menší než si myslíme. Jediné, co nás může od velkých malérů života uchránit není odpuštění slibované církví, ale přijetí Boha. To je však způsobí ohromnou změnu v životě, ne vždy příjemnou. Je to velmi vzácné a muselo to být dlouho Bohem připravováno.

Budoucnost rozhodně pro Něj není neznámá, jak je tomu u nás. Vše je vlastně současně přítomno jako svitek filmu. Vše, co se děje, je naprosto logické, nic není pro Něj utajeno.

Poznání i poznávání Boha rozhodně nezískáme čtením bible, ani návštěvami  kostela, ale každodenním kontaktem s Ním.

 

Božské si vybírá

Chtěl jsem napsat článek o využití transů pomocí psychedelik, čili entheogenů v umění, zejména v hudbě, což se již dlouho skrytě či otevřeně dělá, ale božské mi to zarazilo.

Kdysi jsem si naivně myslel, že božské zve k Sobě všecky, ale kdepak. Také mi nedávno řeklo, abych odstranil z webu náš výběr meditačních skladeb. Stejně některé nešly všude přehrát kvůli autorské ochraně.

Prostě si božské vybírá, koho k Sobě pustí a co mu řekne či ukáže v meditaci. Dokonale nás zná. Vidí všecky naše problémy, které by se objevily a co by způsobily.

Pokud nemá zájem, není možno okusit její kvality. A kdo je nezažil, nemůže pochopit, že něco tak dokonalého může existovat. Vždyť je to důkaz Boha, který většina lidí apriori odmítá!

Mystika rozhodně není pro všechny. Jak říká sv.Písmo: Hodně povolaných, málo vyvolených. Je to extrémní Hra Boha, určená jen pro velmi málo lidí, kteří o ní mohou jen velmi omezeně veřejně hovořit. Většina lidí ani nemá vědět, že něco takového existuje….

 

 

Alberta Einsteina lze překonat

Revoluční objevy tohoto génia fyziky jsou všeobecně obdivovány jako velmi těžko překonatelné. Je to však možné, a to daleko více, než se zdá.

Einstein svými objevy zpochybnil tzv.selský rozum. To je i důvod, proč jeho objevům většina lidí vůbec nerozumí a dokonce je ani nechce chápat. Boří totiž naše základní představy o životě, které si nechceme nikým nechat zpochybnit.

Ale i Einstein měl týž problém. Zprvu odmítal přijmout kvantovou mechaniku, která naše materialistické představy boří ještě daleko důkladněji. Nenechá z nich kámen na kameni. Vše je prostě úplně jinak, než si myslíme.

Proto je kvantová mechanika veřejností dodnes tabuizovaná a i kvantoví fyzikové se přou o základních otázkách, jak ji vyložit, viz např.:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantová_mechanika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvantov%C3%A1_fyzika

Při prosazování svých myšlenek Einstein neustále narážel na odpor ostatních fyziků, často velmi emotivní. Až zdařilými pokusy se mu podařilo vědce přesvědčit. A oni přesvědčili veřejnost, která z něj udělala celebritu, aniž by chápala, co vlastně objevil.

Einstein však neodhalil hlavní tajemství života, zejména jeho smysl, ačkoliv to z kvantové mechaniky vyplývá. Tím by se tak silně vzepjal odpor a odmítání, že by docela určitě upadl v nemilost, nezájem a odmítání.

Kdo by chtěl do této jámy lvové vstoupit, mohl by rozvinout to, co Einstein sice zčásti používal, ale nikdy tomu pořádně neporozuměl a naplno nevyužil. Tím je tajemství intuice a komunikace s ní.

Ta mu mnohé napověděla a on uměl její jemné náznaky využít, ale nikdy se nezabývat tím, co to vlastně je a k čemu dalšímu by se dala využít. A je toho velmi mnoho! Vždyť intuice je mimo jiné též důkazem existence Boha!

Tomu, komu se komunikaci s intuicí naučí, se odkryjí netušené obzory. Intuice je totiž mostem k Bohu. Její nejvyšší části dokonce Bohem jsou.  A mezi hlavní atributy Boha patří Vševědoucnost, Všemohoucnost a Dokonalost. Tedy přístup ke Všemu!

Hlavním a nejlepším Učitelem o všech zákonech Stvoření je přece Sám Stvořitel. To, co pro ohromnou složitost nejsme schopni pochopit, je pro Něj úsměvnou nedokonalostí.

Záleží ovšem jen na Něm, co nám ukáže a pak i vysvětlí. Nejde samozřejmě jen o fyziku. Každý dostane nové informace v jeho vlastním oboru, kterému rozumí…

Mnozí umělci, zejména hudebníci, ale i např.architekti, toho využívají a chodí si různými cestičkami do božské intuice pro inspiraci. Často o svých metodách nechtějí mluvit, aby neměli problémy. Pak to vypadá, že na svou geniální tvorbu přišli sami.

Bohu jde však o Jeho zájmy, proto učí to, co je nejvíce potřeba, tedy filozofii Stvoření. Ta totiž umožňuje silné přijetí Boha a tím i rychlý duchovní rozvoj, o který Mu hlavně jde.

Nelze si tedy myslet, že splní každému jeho přání, třeba mu ukázat objev otvírající cestu k Nobelově ceně… Každý takový objev má totiž svůj čas…

 

 

Odpor k životu

Mezi tzv.duchovními lidmi je populární buddhismus, protože jim slibuje to, co si přejí slyšet. Odstraněním chtění prý skončí dějovost, sféra projevu. To umožní odchod do klidu a prázdnoty nirvány. Trochu to připomíná duchovní komunismus.

Problém tohoto přání je v tom, že odporuje duchovním zákonům, jež život ovládají, takže se nic takového nikdy nestalo a nestane. Člověk přece nestvořil sám sebe a proto nemůže sám sebe zrušit.

Stvořitel totiž s jasným důvodem tvoří celou sféru dějovosti jakožto obraz, symbol Sebe a nutně ji trvale potřebuje. Každý jsme totiž originální kombinací archetypů. Jen jako Celek vytváříme Obraz Boha. A v tomto Celku nesmí nic chybět. To je naplnění Potencionality.

Jak se postupně zdokonalujeme, přibližujeme se Dokonalosti, jež nás stvořila. Navíc vše existuje současně a to v nekonečně variantách. Nic z toho se nemůže náhle ztratit, to by koule Celku nebyla úplná.

Buddhisté si odmítají uvědomit, že odpor ke sféře projevu je vlastně odporem k životu, odmítáním ho. To je velký nedostatek, vlastně nemoc, kterou léčí zase jen život ve Stvoření.

Tento sklon je však také výsledkem kombinace základních archetypů. Ztělesňujeme a věčně projevujeme každý svou kombinaci.

 

 

Mystická meditace

Mnoha debatami jsem zjistil, že účelné je probrat samotné základy mystiky, protože mezi lidmi jsou základní neznalosti co to vlastně mystický zážitek je a jak se pozná. Zažít ho poprvé je to totiž velké překvapení a není divu.

Jak tedy poznáte, že jste v mystické meditaci? Že vás Bůh osloví. A jak to udělá? Cítíte, že se vám mění vědomí, ze známého lidského je najednou daleko dokonalejší. Hrdá Vznešenost Krále králů… Nepopsatelná nádhera.

Přicházejí vám dokonalé postřehy, které zcela jistě nejsou od vás. Je to zjeveno Bohem. Prožitek hudby se také neuvěřitelně zdokonalí, je to virtuozita dříve nepoznaná. Mohou se objevovat vize s duchovním obsahem. Mnohému ani nemusíte zcela rozumět, s tím ani Bůh nepočítá.

Podá vám vlastně svou vizitku. Jde Mu o to, zda božské přijmete, nebo ne. Je to na vás…

Je to tak velká věc, a téměř neznámá… Vlastně důkaz existence Boha sdělený vaší vlastní intuicí…

 

 

Noční malé meditace

Mystická meditace, to je gejzír Dokonalosti. Božské stále hledá nové a nové cesty jak mystický proces zdokonalit. I nyní, po 23 letech, přišlo s úplně novou meditací.

Vzbudí mne ve dvě nebo tři ráno a nabídne mi malou meditaci. Kdo by odmítnul? Mám jich přes den řadu, ale proč neokusit božské Nádhery Dokonalosti ještě více i když jsem rozespalý? Bohužel v silné meditaci trvale být nemohu,  božské vědomí je moc drahé… Je totiž pro bohy, není určeno pro lidi…

Rozespalost rychle zmizí a opět se ponořím do té Krásy Krás. Meditace jsou neutrální, delší a silnější než přes den. Chvíli trvá, než zase usnu.

Důvod volby těchto meditací je stejný jako u velkých meditací. Na ty mě totiž budí časně ráno. Jak se překonávají překážky, stanovené Bohem, je meditace dostupnější.

 

 

Jak nás mystika změnila

Je dosti těžké posoudit, jak nás mystika změnila. Jak ovlivnila naše vnímání, myšlení i jednání. Ani to nejde, protože bychom se museli srovnávat se stavem, který nebyl mystikou ovlivněn, ale ten nemůžeme přesně zjistit. Odhadnout změnu lze jen při srovnání s ostatními.

Bereme náš stav za samozřejmost a chtěli bychom ještě víc. To, jak hodně jsme odlišní od druhých ukazuje, že změny jsou daleko větší, než si myslíme.

Nejde jen o filozofické a náboženské a psychologické poznání. Zesílení vlivu intuice silně zkvalitňuje celou psychiku. Hlavně směrem racionality, logiky a neemocionality. Dál od lidských dětinských představ. Není pro nás problém rychle sehnat potřebnou informaci a ve vysoké kvalitě a orientovat se i v složitých otázkách.

Mystika umožňuje zvýšení schopností v mnoha směrech jako je léčitelství, politologie, umění atd., ale nemůžeme je vykonávat, protože bychom tím brzdili svůj duchovní vývoj. Zesílená intuice umožňuje vyzrávání osobnosti, ale to něco stojí…

 

Absolutní důvěra k božskému

Absolutní důvěra k božskému       / autor: Intago 11-2018

Mystik získává mnohé schopnosti od intuice, ale nesmí je využívat, protože by tím rozmělňoval a tím zpomaloval mystický proces. Současně se nedozví mnohé, co ho zajímá.

Zejména podrobnosti o své budoucnosti, i stav a nastavení jeho procesu. Vadí mu to, protože je zvyklý na dokonalý přísun informací skoro o všem. Zejména filozofické otázky, o těch ví nejvíce.

Nedozví se i to, co by překonávalo jeho schopnosti, například podrobnosti o vazbě filozofie na kvantovou mechaniku.

Minulost, detaily o současnosti a budoucnost je utajována i před ním. Je ale veden k absolutní důvěře k božskému. Tato důvěra nepramení z čtení bible, ale z desetiletí denní zkušenosti s božským.

Ví, že nemusí vše vědět. Zcela stačí, že je a bude o něj dokonale postaráno.