Na úvod…

Děkujeme za Vaši návštěvu a ceníme si vašeho zájmu o poznání a rozvoj vlastní intuice, duchovního já člověka, patřící naší božské podstatě Já.
Nahoře v menu nově - ODKAZY

Bůh si své vždy prosadí

Bůh si své vždy prosadí                                                         / autor: Intago 04/2018

Při přípravě meditace č. 264 byla poznámka božského: Bůh si své vždy prosadí. Čekal jsem, že bude jako minulé, ale nebyla. Začátek se zátěžemi, časně ráno, to je už klasika.

Ponor byl 49 a špičkově i 49,25%,  středně tísnivá, protože byla o Jinakosti, Takovosti Boha. Tak silný ponor a tak tísnivý, nic z toho už dlouho nebylo. Trvala skoro hodinku s třemi dosti silnými přídavky a skončila spánkem.

Vysoká Inteligence rychle začala probleskovat geniálními myšlenkami. Na počátku jsem prožil, že božské je u mě ještě těsněji, než si myslím. Že si s Ním stále jen hraji. Mluvím, jakoby To byl jen mýtus, ale není, ani trochu ne. Je naprosto blízkou, silnou, hmatatelnou Realitou.

Neznalost je taková skvrna na zrcadle Věčnosti, kterou však jde snadno očistit Poznáním. Ale i ta neznalost je úmyslná. Ta vytváří čas, a děje, o které jde. Ale jak je to ve světě božstev a Boha, kde se už vše ví? Co tam vlastně dělají? To je zcela nepochopitelné, když Vše je Tam neustále přítomno!

Celé to bylo o božském světě, jak je Jiné než my. Byla to přednáška, exkurze a božské divadlo. A to může přinést jen ohromení a tíseň. To vše jsem už mnohokrát zažil, ale ne tak intenzivně, silně. Rádi bychom si do světa bohů promítali vše podle našich přání, ale v podstatě vůbec nevíme, jaké to Tam je.

Zkrátka neznáme Dokonalost, ani Nekonečnost, ani Věčnost. Jak bychom To mohli zvládnout jen tak přijmout, vždyť je pravým opakem nás? Jak Tam žít?

To je naprosto odlišné, nám nepochopitelné Žití. Říci, že je to úplně jiný kontinent, je jen velmi slabé vyjádření té Odlišnosti.

Mám hodně rychlý a krátký vývoj, protože přijímám božské vedení takovými meditacemi, z jednoho světa do druhého, který však vůbec nemohu pochopit, takže jdu skoro do neznáma a nejde to jinak.

I přijmout vývoj, právě ten dává faktor času, dějovosti. V božském je Vše již ale hotovo. Tam je Věčnost, nemusí se o něco usilovat, že by dosáhlo, jen se Věčně projevuje. Proto nás tvoří, proto je Vše jak je. To, čím se tu hlavně zabýváme, Tam vůbec není, např.jídlo, cesty, manuální práce a běžné starosti s rodinou.

Když jsem si uvědomil, že hudbu nevnímám moc silně, podstatně to zesílili na už dlouho nepoznanou úroveň. Ukazovali mi, že se vlastně mám dobře, hraji prima gametu. Těžím ze své pozice, že o Tom vím víc a to mi dává smysl, cíl. Poučuji totální laiky o božském světě, o kterém nic moc nevím, ale stále žiji ve známém světě lidí. Nelze ale jinak.

Takové meditace, vlastně meditační operace, o Jinakosti, ale ještě více tísnivé, jsem měl před 12-18 lety. Ta tíseň je velmi důležitá, nejvíc rozbrušuje bloky vnímání a také je meditace levnější, může tedy mít i větší ponor. Myslel jsem si ale, že v MD už takové nebudou.

 

Po meditaci jsem si uvědomil, že byla vlastně také krásná, ač těžší než dřív. Ostatně není to akutní problém, že to nezvládám, v božském přece nebudu mít lidské myšlení a do světa božstev se ještě dlouho nedostanu. Dělá se tím jen rychlá a účinná cesta.

Celá meditace byla vlastně o obavách z božského světa šesté a vyšší dimenze. Je to vlastně logické, když trochu chápeme, jak to Tam vypadá, napadá nás, jak tam mohou žít a co Tam vlastně dělají.

To je až moc těžké, pro člověka totálně nepochopitelné, podivné. Prostě Tam lze všecko, ale dělat to, co my, Tam prostě nejde.

Ale něco by se napsat dalo. Mně zatím říkají: Poslouchej hudbu v meditaci, v Tom to je. Ale mě to nestačí, dávají mi přednášky, ale o tomhle jen málo.

Přitom stále platí Princip podobnosti. Takže je to Tam podobné jako zde, jen daleko dokonalejší. I Tam je vývoj do ještě vyšších dimenzí.

Když jsem se zeptal, zda Tam vytvářejí karmu lidí, jak to naznačuje bible, řekli mi, že to je hlavně práce vyšších Já každého člověka.

Pak mi o tom v malé meditaci něco řekli a ukázali, ač se to prý stejně nedá popsat. Jsou virtuální ve virtuálnu, abstrakce za abstrakcí. Princip Jejich života je, že si Tam vlastně hrají, projevují se. K tomu vize mozkových synapsí, tak přibližně se Tam pohybují v časech za časem.

V meditacích jsem to kdysi měl daleko silněji, jak mi připomněli, ale rád jsem to zas zapomněl, tak moc to bylo divné. Můžou jít i do vyšších dimenzí, ale je těžší i pro něTtam být déle.

I Oni se učí Sebepoznávání, postupují a pracují, ale totálně jinak než my. Je to Jejich domov, mezi Jejich okolím a Nimi není rozdíl…

Bylo více a silnějších malých meditací než po minulých velkých meditacích. Často však s trochou tísně.

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>