Protuberance

Protuberance                                    / autor: Aitosh 23-11 2018

Meditace začala silnou vibrací na kůži, v nohách a v podstatě v celém těle.

Jak intuice doporučila hudbu, pustil jsem si Higher z edice Hemi-Sync. Jelikož se dost mění, nastavil jsem na začátek meditace do místa, kde začínají táhlé vokály. Ten soubor hlasů a dunivých zvuků mě také začal zesíleně vtahovat do transu chvilku na to, co jsem ulehnul. Během pár minut jsem byl na 60 procentech božského. Ale nenastalo dramatické zpomalení času. Jen mírné jeho zvláčnění, a hlavně začala mizet hranice mezi mým tělem a okolním prostorem. Vše kolem naplňovala vibrace, velmi hustá vibrace, a přesto jsem byl schopen vnímat její nejjemnější součásti… Jdoucí snad až do molekul, atomů, nebo až kvantových částic?? Jako bych vnímal až ty malé, ultrajemné částečky sítě energie, v níž se nacházíme neustále i my, aniž bychom to vnímali. Ale nijak mě to nepřekvapilo ani nedrtilo, ta náhlá změna vnímání mi naopak připadala velmi přirozená a v podstatě spíše velmi příjemná. Ač stále pocitově na neutrální hladině. Dalo by se to připodobnit k ponoru pod hladinu a dýchání žábrami. Nalézal jsem se v úplně jiné substanci vědomí i vnímání. Daleko klidnější i hlubší a přitom stále mírně proměnlivou. Nic šokujícího na mě božské nevytáhlo, tok myšlenek ustal, byl jsem schopen říci i pár slov, ale vůbec se mi do toho nechtělo, bylo to cosi navíc, co k danému stavu nepříslušelo. Zvažovat nebylo co, bylo jen čisté prožívání „energie Bytí“. Které jak jsem z pocitu vznešenosti v ní obsažené přisuzoval božské podstatě. Dalo by se taky říci, že to byla energie naplnění, bez jakékoliv další příměsi. Také jsem cítil, že mi může ukázat mnohem více, jak znám z jiných meditací. Ale zároveň nebylo nic dalšího potřeba, náznakově světélkující struktury vibrující energie jak byly ze začátku a postupně přešly v pocit. A tak se postupně rozplynuly v jednotnou energii celku kolem mne, obsahující celou místnost,  ve které jsem cítil pochyb či zachvění se čehokoliv jako změnu ve vibraci v daném místě. Ale to pro mě bylo jen jako periferní vidění. Hudbu jsem vnímal jsem trochu zesíleně a detailněji. Zněna frekvencí se promítala do měny změn hustoty energie kolem mě, či jako pomalé vlny hustších, či řidších částic plynoucích prostorem.

Ze záznamu: Energeticky zvláštně silné. Mě to rozvibrovalo a stal jsem se tou energií v pokoji. Jakoby molekuly vibrovaly i mnou, hutná energie. Rozšířené vědomí neutrální , ale silné. Ve všem začaly lehce mihotat fraktálové struktury, připomínaly přírodní vzory. A cítil jsem body světla všude kolem, 3D struktura energie, strašně nahuštěná. Připadalo mi to jako bych se propadl do kvantové, či molekulové úrovně, spíše atomově-kvantové (podle mého pocitu).  Vlny z hudby pronikaly do prostoru, zhušťovali ho a rozvolňovaly (podle toho jak proudily). Tělo přestalo být významné, jeho hranice se zdánlivě rozpustily poté, co se celé rozvibrovalo. Následně jsem se vnímal být více tou energií, než-li tělem. Filosofii neobsahovala meditace žádnou. Jen pocit vznešenosti a vibrace (naplňujíc vibrace).

Ke konci už jsem vnímal jen jakési rozechvění a zhutnělou energii v břiše nad pupkem zároveň sálající ven, a pak ještě ve hrudi níže a v oblasti srdce. Kde nastalo i mírné sevření. Které po pár minutách polevilo. Jako by se vracely do vědomí má běžná centra vědomí, to jsem si uvědomil později. Byl jsem jakoby mimo tělo pocitově, ale nebylo to zcela jako vytělesnění, spíše jako rozšíření těla na energetické tělo bez jasných hranic. Nebylo ani nekonečné, jak by se dalo čekat, ale jen neohraničené.

Silná část rozšíření trvala cca 10 min. To už jsem byl víceméně v sobě. Po rozjezdu jsem v poklidu ulehl. Dojezd asi 20 min, ve kterém byla myslím jen jedna silnější vlna vibrací. Celkem asi 33 min, pak už jsem zvýšená citlivost a vnímavost na podněty z venku. Protuberance mi intuice k meditaci sdělila druhý den, jako symbol chladnějšího, ale silného výtrysku božského – podobně jako ze Slunce.