Na úvod…

Děkujeme za Vaši návštěvu a ceníme si vašeho zájmu o poznání a rozvoj vlastní intuice, duchovního já člověka, patřící naší božské podstatě Já.
Nahoře v menu nově - ODKAZY

Populismus je nebezpečím pro civilizaci

Kultura, politika i náboženství vždy čelily nebezpečí populismu. Je projevem úpadku civilizace, protože ji nerozvíjí, ale oslabuje. V současné době je populismus velmi rozšířen a jeho vliv roste. Situace v mnohém připomíná úpadek velkých civilizací, jako byla Římská říše.

Ignorace reality, egoismus, nedostatek pokory, lenost myslet, namyšlenost a rozmazlenost, to je půda pro populismus. Uvědomuje si to však jen málo lidí.

Jeho problém je ve struktuře obyvatel. Lidé jsou různí, liší se ve všem, a zejména v zájmech, stupni poznání a kulturnosti. Podle principu podobnosti se zajímají hlavně o jim podobnou úroveň.

Problém je, že těch, kteří mají vysokou kulturní úroveň, je velmi málo, ač mají často pro své schopnosti vysoké postavení a tedy vliv. Těch, kteří nejsou tak kulturně vyspělí je však mnohonásobně víc. Paradoxně tak populismu nahrává demokracie, kde všichni mají stejný hlas.

Z rozdílných zájmů neustále vzniká boj, na který doplácí jeden nebo druhý. Masovost však stále zesiluje svůj vliv. Mnozí se přestali stydět za svou omezenost a dávají ji hlasitě najevo jako přednost.

Faktem je, že dnešní životní styl je hodně náročný a stresující. Lidé proto usilují o relaxaci a na kulturní rozvoj jim chybí vůle i síla.

Populismus je rozvojem komunikačních technologií velmi usnadněn. Lidé nehledají objektivitu, ale to, co je jim hodí, co potvrzuje jejich názory. Co se jim nelíbí, to ignorují. Lež je tedy často populárnější jez pravda.

Přání je tedy daleko populárnější než skutečnost sama, jež bývá dosti nepříjemná, zvláště jednodušším lidem. Je i příliš složitá, což odmítají chápat. Myšlení je bolí. Chtějí jednoduchá řešení, která dosáhnou toho, co se jim líbí. To věděli všichni diktátoři. Co na tom, že se to nikdy nepovede….

Nepříjemné se zamlčuje, uhýbá se před realitou, vymýšlejí se různé kličky jak problémy utišit. Racionalita je nahrazována emocemi.

Synonymum pro populismus je vulgarizace. Ta snižuje kvalitu kultury, politiky i náboženství a nedá se s tím moc dělat, protože ji podporuje příliš mnoho lidí.

Je sice zjevné, že jde o vulgarizaci, ale není sil se jí postavit, ba ani o ní mluvit. Spíše se jí podřizuje více a více lidí, protože si uvědomuje její sílu. Současná silně zvýšená agresivita v kombinaci s hloupostí a bláznivostí situaci zhoršuje.

Bojovat s populismem lze tím, že se o něm mluví, jaké problémy způsobuje. Nejvíce se o populismu mluví v politice, méně v kultuře, ale vůbec se nepopisuje v náboženství.

V politice byl jasným příkladem populismu fašismus i komunismus. Oslovil široké vrstvy, které byly za jeho ideje a sliby ochotny položit život, ač to byly od počátku zjevné nesmysly, které neměly naději na trvalou existenci, protože popíraly základní fakta.

Ale i v současné době je populismus dobře vidět např. v USA a Velké Británii. Politikové se zaměřují na povrchní přání obyvatel po blahobytu a neřeší následky, např. ekonomickou, kulturní či klimatickou krizi, jež se tak postupně zhoršuje.

O populismu v kultuře se bohužel mluví daleko méně, takže všeobecná úroveň zejména mládeže je ohrožena. Kde jsou ty doby, kdy kultura měla za prioritu rozvoj osobnosti. To už dávno není populární.

Populistická kultura se zabývá povrchní zábavou plnou banalit. Zpěváci neumí zpívat, herci neumí hrát a kupodivu to nikomu nevadí. Nabídka odpovídá poptávce, tj.co nejvíce násilí.

Vůbec se však nemluví o populismu v náboženství, ačkoliv je v něm nejsilnější a bylo tomu tak i v dávné minulosti. Církve a duchovní společenství ignorují podstatu svatých knih a vymýšlejí si pohádky a rituály, jen aby oslovily co nejvíce lidí sliby, jež nemohou splnit.

Víra je zde podávána jako přání, které usiluje o to, co nám chybí. Vzniká jakási tragikomedie či parodie na náboženství, která se plete do politiky i sociální práce.

Modlitbami si prý svá přání můžeme splnit, ale nikdo nečeká, že se to opravdu stane. Bůh je v nich jen jakási mýtická postava, jež existuje jen v knihách a představách.

V historii bylo mnoho hnutí za obnovu církve, ale neměly velký dopad. Hlubším náboženským otázkám totiž rozumí jen velmi málo lidí a ti byli a jsou ignorováni, protože říkají nepopulární skutečnosti

Leave a Reply

You can use these HTML tags

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>