Moje zkušenosti s broušením nožů a vrtáků
Na webu je kupodivu málo jednoduchých návodů pro amatéry. Po 45 letech praxe mám tyto zkušenosti:
-aby nůž dobře řezal, musí být hlavně čistý, nic na něm nesmí být nalepeno, zbytky potravin
-Broušení nožů je běžná práce, ale i u vrtáků. Je to nezbytné, nikdo se bez toho neobejde. Zejména levnější vrtáky se musí brousit poměrně často, i nový je třeba nabrousit. Jinak se příliš zahřívají, i obrobek, a je potřeba větší síla do přítlaku a vrtání je pomalejší.
-Často se broušení nožů i vrtáků provádí nedokonale, ba chybně, zbytečně se zahazují. Každý se to může naučit. Není to těžké, dají se opravit i zlomené vrtáky.
-Je potřeba el.bruska, nejlépe stolní, ale v nouzi stačí ruční vrtačka s brusným kotoučkem. Tu je ale potřeba upevnit, abychom měli ruce volné na broušení.
-Vrtáky do zdi s vloženým plátkem tvrdokovu nebrousím. Není to potřeba, abrazivní zdivo je brousí samo. Do kovu a dřeva se s nimi vrtá hůř.
-Vrtáky do dřeva s ostrou špičkou nepoužívám. Na vrtání kovu se nehodí a na dřevo se hodí i vrtáky na kov. Drahé vrtáky nepoužívám. Nejsou nutně potřeba, pokud nevrtáte kalené součástky.
-Je to o praxi, rychle se naučíte brousit, jen trochu u toho přemýšlet. Nic nemůžete úplně pokazit, opravit se dá všechno.
Broušení nožů
Nože špatně řežou ze tří důvodů. Ostří se může otupit, nebo vyhnout stranou, což poznáme pohmatem, nebo není očištěn od nalepených zbytků potravin.
Rozlišuji na broušení nahrubo(pro velké opravy) pomocí brusky a na udržovací, pomocí brusného kamene. Ten může mít hrubší i jemnější stranu na dokončovací práce. Je i množství elektrických brusek na nože, většinou dobrých. Vyhněte se jen starým nástrojům s kovovými kroužky, mezi kterými se břit posunuje a zcela zničí. Pohyby vždy jemně a jen broušením.
Kvalitu ostří poznáte nejen z řezu, ale i pohledem na něj a ohmatáním prstem. Tak zjistíte, kde a kolik je třeba brousit. Pokud je to jen na udržovací broušení, stačí brousek, např.levný na kosy.
Navlhčíme ho vodou a umyjeme nůž. Jeho mastnota může brousek zničit. Nůž můžeme navlhčit také a přiložíme ho k brousku. Ukazováčkem přitlačujeme, aby se nůž moc neprohýbal. Nakloníme ho asi o 10-15 stupňů, abychom docílili jemného ostří délky 1-2 mm. Pohybujeme s ním jemně ve směru ostří a současně posouváme na druhou stranu než ostří je. Trochu se pohyb podobá řezání. Pak nůž obrátíme a brousíme druhou stranu ostří. Prohlédneme si výsledek práce a rozhodneme, jak dál.
Je tu jedna důležitá věc, na kterou se zapomíná, problém otřepu. Kov se totiž broušením nepatrně vyhne na druhou stranu ostří, což při krájení velmi vadí. Prstem přejedeme kolmo k ostří po obou stranách a otřep nahmatáme. Zbavíme se ho jedním, či dvěma jemnými pohyby po brousku. Po troše praxe už automaticky sražením otřepu na druhé straně ukončujeme každé broušení nožů i bez zkoušky prstem.
Osvědčilo se při mytí nádobí vyzkoušet, zda na ostří nože není otřep. Je dost často. Pak stačí ho přejet brouskem a tím se kvalita ostří okamžitě zvýší.
Pozn.: Opakovaně jsem se setkal s levnými noži čínské výroby, které mají šílený tvar ostří. Od ostří se jeho tloušťka rychle zvětšuje, ale pak náhle zase zmenšuje, aby poté znovu zesílila. Takové nože po krátké době neřežou, tato nesmyslná vlnka tomu brání. Nedá se to broušením snadno opravit. Dělají to jen proto, aby lidé nůž brzo vyhodili a koupili nový. Je to vychytralé kazítko. Bohužel o něm skoro nikdo neví.
Broušení vrtáků
Je těžší, nejlépe se to naučit na větších vrtácích a až po delší praxi lze brousit 1mm vrtáky. I menší, ale použijte lupu na stojánku u brusky. Vždy je lepší brousit oběma rukama.
Jde to jen na dobře upevněné brusce. Nejdříve si prohlédněte nový vrták, abyste věděli, jak má vypadat. Je to jinak než u nože, vrtání je podobné hoblování. Důležitý je úhel čela, aby tříska mohla odcházet a úhel hřbetu, aby se vrták s dvěma břity vůbec do řezu dostal.
Jde nám jen o broušení špičky vrtáku. O úhel čela se nemusíte starat, ten je daný vrtákem, ale s úhlem hřbetu si musíte poradit na brusce. Všimněte se úhlu špičky, ten je asi 120 stupňů, ale může být i trochu méně. Hlavní je mít oba břity symetrické, aby špička byla v ose vrtáku. S tím bývá zprvu potíž.
Základem je správně přiložit ostří k brusce. Musí se skoro kolmo přiložit celá délka ostří břitu. Kdybychom nyní vrtákem otáčeli, vytvořila by se část kužele, ale takový vrták by nevrtal, neměl by úhel hřbetu, dřel by jím.
Prosto musíme udělat zvláštní složený pohyb. Pootočit vrtákem asi 45 stupňů a současně ho nepatrně přiklonit k brusce, asi 30 stupňů. Jemně u toho přitlačíme. Tím vybrousíme hřbet. Pak zopakujeme postup na druhém břitu. Musíme dát ale pozor, abych při broušení jednoho břitu nepoškodili bruskou druhý. Opravit se to dá opětovným broušením. Vrták se dá brousit až do úplného odbroušení postupným zkracováním. Jen při broušení nahrubo chladíme vrták namáčením do vody.
Bez praxe se to nezvládne, ale pak máte doživotně vystaráno.
I zkušení mají obavy z broušení velmi malých vrtáků, raději je zahazují. Radím jim: Zkuste to, o nic nejde, maximálně se nabouráte do ostří na druhé straně než ho po pár pokusech brousíte správně.
Jde o to přiložit správně hřbet vrtáku k brusnému kotouči. Vzhledem k malým rozměrům vrtáku o průměru 1-2 mm ho nelze otáčet a naklopit, je možné ho jen jemně přitlačit, aby se ostří na druhé straně nepoškodilo. Je to snazší, než si myslíte. Napotřetí už to zvládnete. Chce to brýle či lupu na stojánku u brusky.
Názorné pokyny, viz fotografie a video
Složený pohyb při broušení vrtáků má svou počáteční polohu, viz obr.1 , všimněte si polohy břitu. Je kolmo, přiložený po celé délce k brusnému kotouči. Tak vznikne správný úhel osy vrtáku. V této poloze začněte jemně brousit.
Na obr.2. je konečná poloha vrtáku po složeném pohybu po broušení. Všimněte si pootočeného vrtáku a i úhel osy vrtáku se zmenšil.
Bílá svislá plocha na levé straně obrázku představuje boční plochu brusného kotouče. Správnější je ovšem brousit na čelní ploše brusného kotouče, ale pro výuku je výhodnější boční strana.
.
Tento pohyb udělejte několikrát a pak bruste druhý břit, aby břity byly symetrické a špička vrtáku byla v ose.
Video z broušení vrtáku na čelní brusné straně kotoučku. Pokud přehrávání zlobí, stáhněte si video a přehrajte ho např. pomocí VLC media player z uloz.to, v kodeku H.264zde, nebo sdilej.cz
Poznámky k vrtání
Vrtání ruční vrtačkou je velmi málo přesné a vyžaduje zkušenosti:
-vrtat amatérsky sklo či keramiku nejde. Ale ani příliš měkké materiály. Plasty, dřevo atd., však snadno.
-vysuňte vrták ze sklíčidla jen o málo víc, než je potřeba. Zbytečně velké vysunutí snižuje přesnost vrtu a zvyšuje riziko zlomení vrtáku, zničí ho navíc celý. Nedá se už nabrousit.
-kontrolujeme ve dvou kolmých pohledech, zda opravdu vrtáme kolmo, proto držíme vrtačku pevně rukama.
-aby vám vrták necestoval po obrobku, označte díru vtiskem pomocí důlčíku a kladívka. Důlčík se dá vyrobit ze starého vrtáku vybroušením špičky do kuželu s úhlem vrcholu min. 120 stupňů.
-při vrtání i vytahování vrtáku nehýbejte vrtačkou do stran, nebo ho zlomíte. Poškozujete i vývrt.
-otáčky vrtáku závisí na průměru vrtáku. Čím je menší, tím mají být otáčky vyšší. Vrtáky bývají pro vrtání doprava, zkontrolujte směr otáčení vrtačky.
-přítlak závisí na průměru vrtáku a materiálu díry. Pokud je materiál tvrdý a vrták větší, je potřeba velký přítlak, ale můžete si díru předvrtat malým vrtákem. To přítlak umožní zmenšit a vrtání zrychlit. Počítejte ale s větší zátěží na upevnění obrobku. Pokud ho jen položíte na zem, určitě se vám roztočí, což je nebezpečné. Podobně to dělá i na konci každého vrtu, zejména do plechu. Nejlépe používat svěrák. Často to vrták zlomí. Musíte snížit přítlak skoro na nulu.
-příklep používejte jen na vrtání do zdí.
-dávejte pozor, abyste vývrtem nepoškodili např.elektrické či vodovodní vedení. To bývá nad zásuvkou či vypínačem do rozvodné krabice u stropu.
-při vrtání delších děr vrták několikrát vytahujte, aby se neucpal třískami a neulomil.
-mazání a chlazení vrtáku není v běžných případech nezbytné, ale trocha oleje do vrtu zlepší všechny parametry
Potřebné vybavení
Pro základní potřebu stačí ruční vrtačka alespoň 600W, na přesnější vrtání stolní. Jsou i přípravky, z kterých se dá z ruční vrtačky udělat stolní. Vrtačky musí mít alespoň dvě rychlosti a příklep. Vrtat by měly do průměru alespoň 13 mm. Akumulátorové vrtačky jsou nutné tam, kde ani prodlužovačka nestačí. Přípojná šňůra dva metry je krátká, je lepší třímetrová, aby se nemusela vždy vytahovat prodlužovačka. Ta může mít délku i přes 10 m.
Dále sada šroubovitých vrtáků průměru 1-13 mm a s tvrdokovem o průměru 3,5,6,8 mm. Ty se hodí i pro připevňování obrazů, protože hřebíky do zdi často nejdou zatlouci. Nemusíme ani použít dutinky, do vyvrtaného průměru 3 mm jen natlučeme držák obrazu.
Pár slov o holení
S holením je to podobné, řada lidí používá holení, které jim moc nevyhovuje, ale nehledají lepší varianty. Já jsem brzo zjistil, že elektrické holicí strojky jsou nepraktické z mnoha důvodů. Hlavně neumějí holit větší, vícedenní vousy.
Nakonec se mi nejvíce osvědčila prastará žiletka v holicím strojku. Kupuji ty nejobyčejnější a vydrží přes měsíc, i dva. Umožňuje to zjištění, že je potřeba alespoň minuta, než vousy nasají dostatek vody aby pořádně změkly. Takže si po namydlení mýdlovou vodou vyčistím zuby a až pak je holím.
