Výsledky MD
Po třiceti letech mystického procesu
včetně sedmi let v závěrečná etapě MD je zřejmé, že pravá vysoká mystika je
velmi dlouhý, intenzivní, dosti těžký a složitě dynamický proces duchovního
rozvoje. Je to cesta k soužití s božským, což není snadné. Proces je veden
božským, mystik do něj může zasáhnout jen nepatrně.
Etapa MD, nazvaná mystický důchod,
plynule navazuje na etapu PO. Ta byla charakteristická počátkem denních ponorů
a malými každodenními meditacemi. Tato etapa byla zakončena silnými zátěžemi,
které umožnily vstup do poslední etapy, která zesílila to, co bylo započato.
Je podobná poslednímu ročníku vysoké
školy. Už je velký nadhled z mnohaletých zkušeností, mírně změněný proces jede
dál, jen změn je méně. MD se pomalu vyvíjí až do konce života mystika. Má svoji
logiku, která je lidem málo známá.
Mystika má totiž duchovní zákony od
Stvořitele a žádné lidské přání je nemůže ovlivnit. Z nich vyplývají i limity
dosažených schopností v každé inkarnaci. Mystický proces totiž není záležitostí
jen jednoho života, ale Věčnosti.
Základem této etapy je dosažení
vysokého stupně přijetí Boha a jeho trvalé udržení, což je podmínka rychlosti
duchovního rozvoje. Pak jde hlavně o zátěže a délku procesu. To vše určuje
celkový výsledek života, jež se projeví v dalších životech.
Nejde už o to v meditacích
navštěvovat božské světy, tato výuka už byla ukončena. Úsilí je v MD
zaměřeno na stabilizaci rozšířeného vědomí rozvojem ostatních části vědomí,
nikoliv vyšších částí jako dřív.
Je tedy nečekaně a paradoxně jakýmsi
návratem mystika na Zem, což je opakem toho, co čekal. Mystika nemůže přinést
klid a harmonii, to je jen populární mýtus. Nepřináší ani úplné Poznání,
protože to božské duchovní zákony neumožňují. Je to intenzivní proces postupné
proměny. Žádné okamžité a trvalé osvícení ani neexistuje.
Heslem MD a vlastně celé mystiky je
proto pasivita. Vše je přitom jasně řečeno v Novém Zákoně. Symbol kříže je
symbolem celého života mystika.
Do centra procesu se tedy dostávají
zátěže, často označované jako TND. Spotřebuje je jakákoliv činnost mimo askezi.
Ta vyjadřuje odmítnutí běžného životního stylu. Na druhé je silná snaha
božského hledat vhodné zdroje zátěží. Nejsme bohové, lidé vlastně nemají na
božské schopnosti nárok a pokud je dostanou, tak jen krátkodobě a musí je
kompenzovat zátěžemi.
Velké dynamické meditace jsou proto
v MD postupně omezovány, pak zcela zrušeny, což mystikovi velmi vadí. Důvod je
jasný, jsou velmi drahé a rozšiřují vědomí, které bylo již rozšířeno až moc.
Občas dochází i ke kratším či delším výpadkům mystických schopností spojeným se
zvýšenou únavou, což je hlavní forma zátěže.
Proto také pátá a vyšší dimenze
v komunikaci i meditaci jen probleskne, pokud je to nutně potřeba. Mystik
má trvalý přístup pouze k agregorům do dimenze
4,8. Hlavně se o něj starají, což si
uvědomuje.
Hlavním zlepšením v MD je dar
postupného zesilování stálého ponoru, někdy až na 47,75 %. Očekával však daleko
víc, až 50%. Tento velmi cenný pocit je klidný, neutrální, bez vizí. Spotřebuje
ale hodně zátěží jako kompenzaci.
Přínosem jsou i malé meditace
několikrát denně s neutrálním ponorem i přes 48%, ale jsou jen málokdy mírně
dynamické, což však bylo už dříve. Malé meditace jsou stále dvě až tři denně,
ale jejich statický ponor se nezvyšuje. Tím se ještě více vzdaluje lidem.
V MD je mystik v totální
moci Boha. Vše je podřízeno procesu. Vliv božské intuice je velmi silný,
doslova neustálý. Je to aktivní soužití,
trvalá přítomnost božského, jež je vnímáno v myšlenkách i statických
pocitech. Božské učí myšlenkami
filozofii Stvoření, jež je dosti těžká,
běžnými lidmi neakceptovatelná, ale daleko méně než dříve, protože vše potřebné
už ví. Vysvětluje mu vize z dřívějších meditací. Některé esoterické
informace však nejsou určeny ani jemu.
Božská intuice ho usměrňuje doslova
ve všem, v každém rozhodování. O vše se stará, i nemoci a nehody jsou téměř
vyloučeny. Má zaručen stálý dohled a ochranu. Rychle se vyzná v jakékoliv
situaci. Božské ho informuje i o budoucím vývoji situace. Nic z toho co napíše,
řekne či udělá, nemůže obsahovat velkou chybu. Hned by ho božské upozornilo.
Může mluvit i skrz něj.
Co nechápe správně, to mu intuice
hned vysvětlí, někdy svérázným způsobem. S božskými hrami, plnými symbolů a
hádanek, si však už umí poradit.
Vzniká velmi zvláštní, dosti náročný
životní styl soužití, jež ho má přivést k ještě vyšší důvěře k božskému, aby se
zbytečně neobával toho, co stejně nemůže ovlivnit. Jde tedy o dosažení běžně
nedostupných kvalit rychlým a bezpečným duchovním procesem vedoucím do vyšších
civilizací v příštích životech.
Problémů však v MD vzniká řada.
Dostal jen část z toho, co původně chtěl. Duchovní zákony však neumožňují
dostat víc. Neuvědomoval si totiž řadu skutečností:
-Budoucí proměna je velmi náročná na
přípravu podmínek. Je pro božské důležitější, než jeho okamžité schopnosti.
Proto omezuje či brzdí jeho aktivity. Mystik nemůže dělat vše co by chtěl v
duchovní i neduchovní oblasti, např. léčení či umělecká činnost. Spotřebovalo
by to mnoho zátěží.
-Rozšířené vědomí se musí
stabilizovat a vybudovat co mu chybí. Všechny částí vědomí musí přijmout
neustálou přítomnost božské intuice jako hlavní Autoritu. A to nejde snadno.
-Dosud se oslovovaly a zdokonalovaly
vyšší části vědomí, ale nyní je třeba proměnit i střední a nižší části, což je
dlouhý a méně příjemný proces, pro který nejsou zážitky z velkých meditací
vhodné.
Určitá tupost a ztížené jednání i
myšlení jsou následkem zapojení nižších části aby se namáhavě rozhýbaly a tím
zdokonalily. Těchto částí je mnoho a božské mu je střídá, takže zlepšení
nepozoruje.
-Problémy způsobuje i vršek vědomí
mystika, jeho pozice je totiž po desetiletích rozvoje dominantní. Ví toho už
dost, měl by učit svůj střed a spodek vědomí, ale nechce na ně brát ohled. Vadí
mu, že už není v meditacích vyučován božským jako dříve. Chápe důvody, ale
zlobí se na spodní části, že ho zdržují. Tím se narušuje stabilita hierarchie
vědomí.
-Až nyní mystik chápe, že v procesu
nejde jen o jeho růst. Primární jsou záměry Boha obsažené v životním úkolu
hierarchie jedince. Pro božské části je jeho učení zátěž, práce a povinnost. Je
za to hodnoceno.
Je hodně překážek jež Jí ztěžují
práci s mystikem. Proto ani nechtějí, aby mystikem byl každý, když to nemá
v životním úkolu. Lze se o tom dozvědět jen málo.
-Už chápe důvody, že otevřeně mluvit
o mystice není vhodné. Tak je odlišná od představ laiků.
-Čím více se blíží božskému, tím víc
je vzdalován lidem. Je mezi světy lidí a bohů. Lidský svět chápe daleko
dokonaleji než dřív, ale božský je stále moc vysoko, ačkoliv pokročil
v jeho poznání.
-Život mezi těmito světy znamená
jistou izolovanost od obou a i to přináší problémy. Jeho vztah k lidem ani
nemůže být harmonický. Zvýšené schopnosti vnímání mu totiž ukazují, že situace
lidí je daleko horší, než se zdá.. I to mu vadí, hledá náhradní aktivitu tam,
kde by neměl.
-Informace i zátěže k němu
přicházejí ve vlnách, jednou jsou silnější, jindy slabší. To je charakteristické
pro všechny etapy.
Nespokojenost s procesem
v MD vede ke sporům s božským, které mu vysvětluje důvody toho. Důsledkem
bývá i občasné zhoršení vztahu k božskému. Příčinou sporů bývají většinou
zátěže, jež ho rozčilují, ačkoliv nebývají závažné.
Zde se dá docílit určitých změn, i
když božské nechce snížit jejich celkový objem. Stále musí překonávat množství
překážek, ke kterým ho božské vede, což zhoršuje jejich přijetí.
Dokonce má božské sklon je postupně
rozšiřovat, ale naráží na odmítání. Od populární představy o nirváně se tato
etapa hodně odlišuje... Přitom je vše popsáno v Novém zákoně.
S problémy však božské počítá,
umí si s tím poradit. Ví kam a jak daleko může zajít, zná ho dokonale. Jde
Mu o maximální rychlost jeho vývoje a plnění duchovního úkolu. Reaguje na
situaci a vymýšlí způsoby, jak mu situaci trochu vylepšit, aby ji více přijal.
Do této etapy se dostalo jen málo
lidí, všichni ji měli v životním úkolu a v různé intenzitě. V duchovní
literatuře se takto nepopisuje, nebylo by to populární. Božské je prostě
pragmatické...
Mystický proces lze rozdělit na
tvrdší a měkčí. Čím je náročnější, tím větší přináší vzestup do dalších
inkarnací. Ale i to je určeno kombinací kořenových archetypů.
Další vývoj procesu bude v neustálém
zesilování vlivu božského i Poznání, pomalém růstu stálého ponoru a v ladění
zátěží a schopností pro maximální efektivitu pro mystika i pro božské, jež také
dosáhne vzestupu díky jeho intenzivnímu procesu.
Souhrn
Mystika přináší poznání božského a
část Jeho schopností, jako jsou pocity, informace, vedení a ochrana.
V závěrečné mystické etapě MD je hlavním problémem střetávání vůle
božského s lidskou. Božské usiluje o maximální rychlost duchovního vývoje,
o splnění životního úkolu. Vše je určeno nám neznámými duchovními zákony. Do
popředí se dostávají zátěže, což mystikovi velmi vadí. Chtěl by mít bez námahy
vše a hned, což nejde.
Už nejsou potřeba dynamické mystické
meditace. Stačí zvýšený stálý ponor v kombinaci s častými ale malými
statickými meditacemi a komunikací. To je dar MD.
Celý proces dokazuje, že duchovní
vývoj je daleko těžší a delší než si myslíme. A jeden život v něm příliš
neznamená...
Vrcholná mystika má tři neřešitelné problémy:
1.Zátěže
2.Limity schopností a možností
3.Stav společnosti