Harmonie hierarchie a
Vánoce 2008
K Vánocům mám
nedůvěru už léta. Všeobecný zmatek spojený s těmito svátky je
v přímém rozporu z proklamovaným klidem a mírem. Včetně maškary Santy
Clause podezřelého z těžké komerce.
Navíc zmínka
v bibli o pastýřích v noci venku znamená, že Ježíš se narodil na
jaře, když ovce rodí mladé.
Nejraději bych pro sebe
Vánoce zrušil jako jakýsi obal bez obsahu, ale intuice mi letos nadiktovala
jeho esoterický význam: „Ne narození Páně, ale cyklický proces vzniku a proměny
všeho vědomí.“
Přesto jsem často na
Vánoce něco od intuice dostal, buď přístup ke komunikaci k vyšší úrovní
nadvědomí, nebo novému Mistru či božskému Zdroji. Jako dárek jsem letos
k Vánocům od božského dostal transformační proces vysoké intenzity, který
mě v noci probudil a zářil mi několik hodin klidným jasným světlem.
Poté přišel sen, učil
jsem zájemce levitaci. Mnohým to šlo, ale jeden to zkoušel o své vůli sám a
padal do hlubin. Levitace se v mých snech objevuje už dlouho a často a
vždy znamená mystický zážitek. Jak se do toho někdo nevhodný pustí sám, je
ovšem malér.
Druhý den jsem cítil
velikou únavu, ale i zvýšenou schopnost komunikace bez jakéhokoliv úsilí i
v oblastech Poznání dosud mě utajených. Zase o kousek výš vrcholu Kailásu.
Odpoledne v krátké
meditaci do mě intuice nakrátko nalila energii a poslala mi vizi víru jdoucímu
až do oblak. Byl podobný tornádu, ale zlatému. Obrovská sací síla Boha sahající
až do nejvyšších světů Stvořitele. Tam, kde už není žádná náhoda ani
nedokonalost, ale Všemohoucnost v nekonečně směrech.
Oč jde v mém
případě? O vytvoření harmonie hierarchie, to je velmi vzácný jev. Není to
nějaký věčný klid, ale Přímá Cesta Nahoru. Tomu bylo, je a bude vše v mých
životech podřízeno. Extrémní forma mystiky.
Ale už na začátku jsem
počítal s tím, že to bude léta práce, jednání, zkoumání, sbírání
zkušeností, i s problémy. Podobně jako ve všech sportech, které jsem dřív
dělal.
Na Štěpána jsem měl
další malou meditaci. V ní jsem si opět uvědomil, co jsem mockrát viděl, ale
vždy zase zapomněl. Je to už esoterika.
1/ že jsme vinou
chybných představ ega jen návštěvníky tohoto světa. Proto říkáme, že jsme sem
přišli a po smrti zas odsud odejdeme. Božské ví, že nikam nikdo nepřichází ani
neodchází, že vlastně žijeme „sami v sobě“, ve Věčnosti, jen se proměňujeme. Jsme ve
Stvoření doma.
2/ Ač se to nezdá, není
ani správná představa, že jsme jako lidé dole a božské kdesi Nahoře. Jsme
totiž jakoby „uvnitř božského“, vlastně
Jeho zvláštní výtvor,hříčka, kterou nutně potřebuje. Opět to nejde přesně
popsat, jen prožít tu Podivnost jakési Rubikovy kostky (tu jsem neprožil, jen
mi intuice řekla o této skládačce archetypů).
Velká, 131. povánoční
meditace
Byla hodinu a čtvrt,
velmi klidná a harmonická. Ponor (tedy podíl božského pocitu) špičkově
až 48 procent. Jakýsi dárek k Vánocům. Zpočátku náznaky lidských
starostí spojené se slabým zvýšením tísně. Nemají to lidé lehké. Vizí a
informací relativně méně:
1/ vize sloupu a svislé
čáry jako spojnice rysek na kroužcích, ze kterých sloup byl. Je to symbol hierarchické
struktury dimenzí osobnosti. Jde o harmonii hierarchie jako můj úkol přes mnoho
inkarnací. Tomu bylo, je a bude vše podřízeno.
2/ opět jsem si
uvědomil, jak je meditace totálně v režii božského.
3/ nemám si ničeho
všímat, vše pojede klidně samo i bez ptaní a hledání, jak to Oni potřebují,
božský záměr je hlavní.
Pak už jen úžasně
krásné vnímání meditační hudby, tak dokonale mimo meditaci ji nelze zažít.
Hlavní problém této
etapy je zklidnit křečovitost, uspěchanost. Mystika vyžaduje klid, vyrovnanost.
Pak se spontánně dostavuje Ticho se zvýšeným neutrálním ponorem do kterého
občas přicházejí informace od božské intuice. Intervaly Ticha se při správném
přístupu prodlužují a vzniká zvláštní životní styl, jež je jakými mostem mezi
lidským a božským světem.
Ex-citáze
Vánoční
meditace Miloše
Měl jsem hodinu silné
prožívání hudby, ponor asi 50 procent. Pak hudba tvořila spíše pozadí pro extracítění. Je to zvláštní vnímání pocitů druhých, jako bych
věděl jak se cítí a nějak, nevím jak, je chápal.To trvalo asi dvě hodiny.
Vnímání vztahů a
cítění. Vžití se do pocitů druhých i jejich postojů a větší pochopení pro ně.
Pro to jací jsou i jaké mají v sobě zábrany a slabosti. Hlavně se týkalo
ženy a dětí, ale i různých přátel.
Jeden z mála
obrazů byl o tom, jak jsme uzavřeni ve svém lidsky omezeném světě. Oni, božské
síly, nad naším klidně plují a dívají se shovívavě s pochopením a láskou
dolů. To je to, co mi chybí. Příliš posuzuji se svého vyhraněného úhlu pohledu
a málo chápu jakému tlaku jsou druzí vystavení zevnitř.
Další obraz byl na
konci silné fáze. Viděl jsem spoustu mihotajících se očí v prostoru,
vypadalo to jako veliké páví pero.
Druhý den jsem měl vizi
obrazu s podobnými pruhy jako jsou
na dece. Jednotlivé nitky vedly do mozku nad nimi.
Otázky na meditaci přes Libora:Jaký účel pro mě mají
další meditace? K rozšíření vědomí. Držet se při zemi a harmonizovat spodek.
Rodina? Více si hrát s dětmi, sdílení. Vize - vodopád s kolem
uprostřed. Význam? Nechat plynout.
Informace od Intaga: Je to teprve začátek.
Pochopení-vcítění do toho co se děje v druhých. Spoluvnímání.
Tak může božské pocítit lidské, aby procítilo co v nich je.
Meditace s Winampem
Právě jsem si
naistaloval ze slunecnice.cz Winamp Full 5.541 Efekty
mě naučil nastavit kamarád- Options-Vizualisation-Select
plug-in - Milkdrop 2.0e. Víření
fraktálů archetypů, to je život Boha! Nejlepší
meditační hudba je např. božská Lisa http://www.lisagerrard.com Je i na
youtube.com i jango.com
Tahle vizualizace je
velmi podobná tomu, co s dalšími prožíváme. Hned si vzpomenu na meditace, na tu
nepředstavitelnou Tvořivost božské intuice. Jak si hraje se Vším, se světy,
jejich fyzikálními i duchovními zákony, hnaná gigantickou inteligencí a
energií. Vše o Všem, totální abstrakce, symbol za symboly s hlubokými významy
Sebepoznání!
Jak se znovu a znovu
zamýšlí Sama nad Sebou a tím se učí a zdokonaluje... Až mi mráz jezdí po těle
nad tím, jak mě to v meditacích ohromuje. To je vytržení. Jen ty úúúžasné a supersložité božské
pocity chybí, to je největší nedostatek, za nimi musíte do meditace.
Pocity, vize i děje
spolu souvisí, to je velké tajemství života o kterém snad nikdo neví. Ten
zvláštní vztah mezi prožívanými ději a pocity! Přitom je to nejdůležitější věc
na světě. Za Vším je totiž POCIT.
Čistě na okraj dodávám,
že meditaci zesiluje deci silného červeného vína a hluboká vůle navštívit
božskou intuici, tedy určitý rituál. Jinak je přístup spíše pasivní, je lépe
nezasahovat do vizí a pocitů, jen vnímat. Komu nejde ani to, holotropní dýchání
je také řešení. Začal jsem s ním před mnoha léty a mohu doporučit.
Psychologie mystiky
Psychologie mystiky je
součástí psychologie nevědomí a má souvislost hlavně s psychologií
náboženství. I zde má psychologie jako věda mnoho nedokončené práce a ani není
příliš ochoty společnosti tuto tabuizovanou otázku řešit. Všem vyhovuje vágní
laický přístup, kde jakoby vše je možné. Měla by alespoň zmapovat, co je
vlastně náboženství a jaký vliv má na člověka.
Psychologové si dokonce
ani neuvědomují co intuice vlastně je a jaká je její souvislost
s mystikou. Výzkum by vyžadoval množství zkušeností a takových jedinců je
velmi málo. Tato zkušenost se totiž silně odlišuje od běžného postoje tím, že
v psychice takové osobnosti se začíná projevovat nová neznámá a značně
odlišná část – vyšší já, čili zjednodušeně řečeno intuice, jejíž chování je
běžným myšlením pochopitelné jen do určité míry. Silně ho totiž přesahuje svou
inteligencí i schopnostmi. Myšlení není ochotné přijmout, že intuice je součást
osobnosti, protože je tolik odlišná.
Přijmout ji i jen
zčásti jako autoritu a to hlavní je velmi vzácné. Paradoxně to není těžké, ale
chybí k tomu ochota od myšlení a hlavně od pudů, které nás ovlivňují více
než si myslíme.
Vazby částí ve vědomí
se musí zcela přestavět a to trvá dlouho i při velké odevzdanosti. Výsledkem
navíc není klid mysli, ale naprosto jiný stav vědomí, jež je intuicí napojeno
na Dokonalost. Silně se rychluje vývoj a zdokonaluje
vnímání i jednání. Nelze ani pak očekávat bezproblémovost, jakousi selanku či
život bez bolestí. Cesta k harmonii částí psychiky obsahuje množství
terapie a ta nemůže probíhat bez bolesti.
K mystice přes
sporty
Různé jsou cesty
k Bohu, vlastně jde o přijetí Jeho, tedy Reality samotné. Sociologie by
měla zkoumat, jak jednotlivé cesty k Němu ovlivňují život.
Asi nejčastější je to u starších lidí, kteří
si už silně uvědomují konečnost života. Mají strach ze smrti a jako řešení je
napadá to nejprostší – chodit do kostela, aby jim Bůh pomohl. Jsou však již tak
rigidní, že od nich poznání Boha již nelze čekat. Spíše naivně si myslí, že
tato oběť, tj.chodit do kostela jim u Boha zajistí přízeň. Lepší však něco než
nic.
Velké množství je těch,
u kterých je náboženství formou tradice. Jiní v ní hledají naplnění
vágních tužeb po Bohu. Ani od nich však nelze čekat velké Poznání Věčného
Tajemství.
Dalším častým důvodem
je snaha o naplnění nenaplněných potřeb. To se týká zejména mladých lidí. Kolem
sebe vidí spoustu věcí s kterými nesouhlasí. Žijí život, který se jim
příliš nelíbí, chtěli by ho jiný, ale vidí, že ho lze vzhledem
k okolnostem jen těžko změnit.
Většinou hledají
jakousi vágní selanku, tedy klid a mír duše, aby je nic nevyrušovalo a aby se
nemuseli s ničím namáhat.. Tím ale mají velmi malou ochotu se učit novému, o
Poznání a moudrost vlastně nestojí a o očistu duše už vůbec ne.
Osobně jsem přišel
k mystice zvláštní cestou, vlastně jako hledání zvláštního dobrodružství.
Šlo mi o to jak překonat banalitu všednosti. Potvrdilo se mi, že vzdor
rozšířenému přesvědčení nemají iluze a naivita v mystice místo. Božská
intuice je spíše pragmatická, vždy superlogická.
Sice jsem navštívil
různé náboženské spolky, ale nikde se mi nelíbilo. Přílišné zaměření na řečnění
a obřady mě nelákalo. Že by se takhle demagogicky měl projevovat Všemohoucí a
Vševědoucí jsem pochyboval. Málem už jsem byl přesvědčen, že vše je jen mýtus
jako komunismus, až po holotropním dýchání jsem poprvé prožil, že je tu cosi
veliké skryto.
Záhy nato jsem objevil channeling
a jeho možnost přímo komunikovat s božským světem, nikoliv jen pomocí
svatých knih napsaných kdysi velmi dávno kýmsi neznámým. Tato forma
jasnovidectví mě lákala, nebál jsem se experimentovat v této prastaré
technice. Zkoušel jsem také hypnotizovat a vést klienty do minulých a budoucích
životů, či je přímo napojovat na intuici jako média.
Zkrátka jsem naplno
využil, co jsem předtím mnohokrát použil ve sportech jako jezdectví,
windsurfing či létání – studium praxe zkušenějších, efektivní rozvoj praxe
praktickými zkušenostmi a neustálou snahou o optimalizaci a efektivitu při
dosahování výsledků.
Čekal jsem, že práce to
bude na řadu let se spoustou zážitků a s mnoha zkušenostmi i problémy. Myslel
jsem to dobře a tušil jsem, že jaké je volání, taková je odpověď. Podle
božských principů Jak Nahoře tak dole to mělo fungovat a také to fungovalo.
Dobrodružnost je však
ve vysoké mystice překážka. Mystika chce spíše klidnou mnohaletou práci, ne se
hnát za něčím divokým stále jiným směrem. Přílišné tlačení na pilu a vynucování
si dějovosti podle své volby se málo hodí. Ale božská intuice si poradí
s každým, poradila si i s tímto.
Božské pocity v mystice
Mystický proces
obsahuje zkušenosti božských pocitů, lidem téměř neznámých. Je těžké je popsat,
snad přibližně jako duchovní orgasmus. Dokonalé, nepředstavitelně složitě sktrukturované pocity jsou hlavním symbolem osobnosti,
entity, a božské se rozhodně má čím pochlubit.
Mystik je zažívá je
hlavně v meditacích a ani nejde vyjádřit tu úžasnou Krásu pocitů hrdé
vznešenosti a obrovskou tvůrčí Inteligenci spojenou s vševyjadřujícími
vizemi božské Moudrosti, které je doprovázejí. Pojem božský život rozhodně není přehnané vyjádření
života v Ráji, naopak. Nejde se jim vyrovnat čímkoliv, ani je dosáhnout vlastní
vůlí. Jsou vždy Darem Boha, Ducha.
Později má mystik tyto
pocity i mezi meditacemi, i když slabší. Intenzita těchto pocitů se vyjadřuje
tzv.ponorem do božského. Každý mystik dovede docela přesně odhadnout, kolik
právě má a vždy usiluje o to, aby měl maximum, kolik mu je ochoten Duch Svatý
dát.
Při převýšení slabě nad
polovinu, tj. 50 procent dochází ke zlomu v sebevnímání. Zbytky ega jsou
rozprášeny a mystik se topí v záplavě Boha. Při ještě vyšším ponoru, kolem
80 procent, nastává v bibli popisovaný křest Ohněm a Duchem Svatým. Z
hrudi jakoby šlehají plaménky a člověk již není člověkem, ale zažívá Jednotu
s Bohem.
Jedinou nevýhodou
božského pocitu je velká únava kterou způsobuje. Nejsme totiž bohové, jen lidé,
a proto není tato extáze ducha jen tak trvale dostupná. Až po dlouhodobé
očistě, transformaci a v energetickém těle budeme mít tyto pocity trvale.
Po několika letech
mystik poznává další varianty božského pocitu. Dostává do něj
z transformačních důvodů i trochu tísně. To je podobné stavu Krista na
kříži. Souvisí to i s temnou nocí duše a dualitou Všeho. I tento stav mystikové
popisovali.
Při intenzivním
mystickém procesu nejdříve po deseti letech je další změna. Postupně zesiluje
neutrální božský pocit. Ten je také silnější v meditacích, ale i mimo ně,
kdykoliv se mystik trochu zklidní. Do něj dostává informace jež právě
potřebuje. Na rozdíl od extatických pocitů není tento ponor energeticky náročný
a nezpůsobuje tedy únavu. Je jakýmsi mostem mezi lidským a božským světem.
Jak
uvidět Boha, krok za krokem
O holotropním dýchání na
stránkách Holos