Harmonie hierarchie a Vánoce 2008
K Vánocům mám nedůvěru už léta.
Všeobecný zmatek spojený s těmito svátky je v přímém rozporu
z proklamovaným klidem a mírem. Včetně maškary Santy
Clause podezřelého z těžké komerce.
Navíc zmínka v bibli o
pastýřích v noci venku znamená, že Ježíš se narodil na jaře, když ovce
rodí mladé.
Nejraději bych pro sebe Vánoce
zrušil jako jakýsi obal bez obsahu, ale intuice mi letos nadiktovala jeho
esoterický význam: „Ne narození Páně, ale cyklický proces vzniku a proměny
všeho vědomí.“
Přesto jsem často na Vánoce něco od
intuice dostal, buď přístup ke komunikaci k vyšší úrovní nadvědomí, nebo
novému Mistru či božskému Zdroji. Jako dárek jsem letos k Vánocům od
božského dostal transformační proces vysoké intenzity, který mě v noci
probudil a zářil mi několik hodin klidným jasným světlem.
Poté přišel sen, učil jsem zájemce
levitaci. Mnohým to šlo, ale jeden to zkoušel o své vůli sám a padal do hlubin.
Levitace se v mých snech objevuje už dlouho a často a vždy znamená
mystický zážitek. Jak se do toho někdo nevhodný pustí sám, je ovšem malér.
Druhý den jsem cítil velikou únavu,
ale i zvýšenou schopnost komunikace bez jakéhokoliv úsilí i v oblastech
Poznání dosud mě utajených. Zase o kousek výš vrcholu Kailásu.
Odpoledne v krátké meditaci do
mě intuice nakrátko nalila energii a poslala mi vizi víru jdoucímu až do oblak.
Byl podobný tornádu, ale zlatému. Obrovská sací síla Boha sahající až do
nejvyšších světů Stvořitele. Tam, kde už není žádná náhoda ani nedokonalost,
ale Všemohoucnost v nekonečně směrech.
Oč jde v mém případě? O
vytvoření harmonie hierarchie, to je velmi vzácný jev. Není to nějaký věčný
klid, ale Přímá Cesta Nahoru. Tomu bylo, je a bude vše v mých životech
podřízeno. Extrémní forma mystiky.
Ale už na začátku jsem počítal
s tím, že to bude léta práce, jednání, zkoumání, sbírání zkušeností, i
s problémy. Podobně jako ve všech sportech, které jsem dřív dělal.
Na Štěpána jsem měl další malou
meditaci. V ní jsem si opět uvědomil, co jsem mockrát viděl, ale vždy zase zapomněl.
Je to už esoterika.
1/ že jsme vinou chybných představ
ega jen návštěvníky tohoto světa. Proto říkáme, že jsme sem přišli a po smrti
zas odsud odejdeme. Božské ví, že nikam nikdo nepřichází ani neodchází, že
vlastně žijeme „sami v sobě“, ve Věčnosti,
jen se proměňujeme. Jsme ve Stvoření doma.
2/ Ač se to nezdá, není ani správná
představa, že jsme jako lidé dole a božské kdesi Nahoře. Jsme totiž jakoby „uvnitř božského“, vlastně Jeho
zvláštní výtvor,hříčka, kterou nutně potřebuje. Opět to nejde přesně popsat,
jen prožít tu Podivnost jakési Rubikovy kostky (tu jsem neprožil, jen mi
intuice řekla o této skládačce archetypů).
Velká, 131. povánoční meditace
Byla hodinu a čtvrt, velmi klidná a
harmonická. Ponor (tedy podíl božského pocitu) špičkově až 48 procent.
Jakýsi dárek k Vánocům. Zpočátku náznaky lidských starostí spojené se
slabým zvýšením tísně. Nemají to lidé lehké. Vizí a informací relativně méně:
1/ vize sloupu a svislé čáry jako
spojnice rysek na kroužcích, ze kterých sloup byl. Je to symbol hierarchické
struktury dimenzí osobnosti. Jde o harmonii hierarchie jako můj úkol přes mnoho
inkarnací. Tomu bylo, je a bude vše podřízeno.
2/ opět jsem si uvědomil, jak je
meditace totálně v režii božského.
3/ nemám si ničeho všímat, vše
pojede klidně samo i bez ptaní a hledání, jak to Oni potřebují, božský záměr je
hlavní.
Pak už jen úžasně krásné vnímání
meditační hudby, tak dokonale mimo meditaci ji nelze zažít.
Hlavní problém této etapy je
zklidnit křečovitost, uspěchanost. Mystika vyžaduje klid, vyrovnanost. Pak se
spontánně dostavuje Ticho se zvýšeným neutrálním ponorem do kterého občas
přicházejí informace od božské intuice. Intervaly Ticha se při správném
přístupu prodlužují a vzniká zvláštní životní styl, jež je jakými mostem mezi lidským
a božským světem.
Ex-citáze
Vánoční meditace
Miloše
Měl jsem hodinu silné prožívání
hudby, ponor asi 50 procent. Pak hudba tvořila spíše pozadí pro extracítění. Je to zvláštní vnímání pocitů druhých, jako
bych věděl jak se cítí a nějak, nevím jak, je chápal.To trvalo asi dvě hodiny.
Vnímání vztahů a cítění. Vžití se do
pocitů druhých i jejich postojů a větší pochopení pro ně. Pro to jací jsou i
jaké mají v sobě zábrany a slabosti. Hlavně se týkalo ženy a dětí, ale i
různých přátel.
Jeden z mála obrazů byl o tom,
jak jsme uzavřeni ve svém lidsky omezeném světě. Oni, božské síly, nad naším
klidně plují a dívají se shovívavě s pochopením a láskou dolů. To je to,
co mi chybí. Příliš posuzuji se svého vyhraněného úhlu pohledu a málo chápu
jakému tlaku jsou druzí vystavení zevnitř.
Další obraz byl na konci silné fáze.
Viděl jsem spoustu mihotajících se očí v prostoru, vypadalo to jako veliké
páví pero.
Druhý den jsem měl vizi obrazu s podobnými pruhy jako jsou na dece.
Jednotlivé nitky vedly do mozku nad nimi.
Otázky na meditaci přes Libora:Jaký účel pro mě mají další meditace? K rozšíření vědomí.
Držet se při zemi a harmonizovat spodek. Rodina? Více si hrát s dětmi,
sdílení. Vize - vodopád s kolem uprostřed. Význam? Nechat plynout.
Informace od Intaga: Je to teprve začátek.
Pochopení-vcítění do toho co se děje v druhých. Spoluvnímání.
Tak může božské pocítit lidské, aby procítilo co v nich je.
Meditace s Winampem
Právě jsem si naistaloval
ze slunecnice.cz Winamp Full 5.541 Efekty mě
naučil nastavit kamarád- Options-Vizualisation-Select plug-in - Milkdrop 2.0e. Pak už jen Start. Viz ukázka dvou
příkladů vizualizace. Klobouk dolů před programátorem který tohle vymyslel.
Jistě to mockrát zažil v meditaci… Víření fraktálů
archetypů, to je život Boha! Nejlepší meditační hudba je např. božská Lisa http://www.lisagerrard.com Je i na youtube.com i jango.com
Tahle vizualizace je velmi podobná
tomu, co s dalšími prožíváme. Hned si vzpomenu na meditace, na tu
nepředstavitelnou Tvořivost božské intuice. Jak si hraje se Vším, se světy,
jejich fyzikálními i duchovními zákony, hnaná gigantickou inteligencí a
energií. Vše o Všem, totální abstrakce, symbol za symboly s hlubokými významy
Sebepoznání!
Jak se znovu a znovu zamýšlí Sama
nad Sebou a tím se učí a zdokonaluje... Až mi mráz jezdí po těle nad tím, jak
mě to v meditacích ohromuje. To je vytržení. Jen ty úúúžasné
a supersložité božské pocity chybí, to je největší
nedostatek, za nimi musíte do meditace.
Pocity, vize i děje spolu souvisí,
to je velké tajemství života o kterém snad nikdo neví. Ten zvláštní vztah mezi
prožívanými ději a pocity! Přitom je to nejdůležitější věc na světě. Za Vším je
totiž POCIT.
Čistě na okraj dodávám, že meditaci zesiluje
deci silného červeného vína a hluboká vůle navštívit božskou intuici, tedy
určitý rituál. Jinak je přístup spíše pasivní, je lépe nezasahovat do vizí a
pocitů, jen vnímat. Komu nejde ani to, holotropní dýchání je také řešení. Začal
jsem s ním před mnoha léty a mohu doporučit.
Psychologie mystiky
Psychologie mystiky je součástí
psychologie nevědomí a má souvislost hlavně s psychologií náboženství. I
zde má psychologie jako věda mnoho nedokončené práce a ani není příliš ochoty
společnosti tuto tabuizovanou otázku řešit. Všem vyhovuje vágní laický přístup,
kde jakoby vše je možné. Měla by alespoň zmapovat, co je vlastně náboženství a
jaký vliv má na člověka.
Psychologové si dokonce ani
neuvědomují co intuice vlastně je a jaká je její souvislost s mystikou.
Výzkum by vyžadoval množství zkušeností a takových jedinců je velmi málo. Tato
zkušenost se totiž silně odlišuje od běžného postoje tím, že v psychice
takové osobnosti se začíná projevovat nová neznámá a značně odlišná část –
vyšší já, čili zjednodušeně řečeno intuice, jejíž chování je běžným myšlením
pochopitelné jen do určité míry. Silně ho totiž přesahuje svou inteligencí i
schopnostmi. Myšlení není ochotné přijmout, že intuice je součást osobnosti,
protože je tolik odlišná.
Přijmout ji i jen zčásti jako
autoritu a to hlavní je velmi vzácné. Paradoxně to není těžké, ale chybí
k tomu ochota od myšlení a hlavně od pudů, které nás ovlivňují více než si
myslíme.
Vazby částí ve vědomí se musí zcela
přestavět a to trvá dlouho i při velké odevzdanosti. Výsledkem navíc není klid
mysli, ale naprosto jiný stav vědomí, jež je intuicí napojeno na Dokonalost.
Silně se rychluje vývoj a zdokonaluje vnímání i
jednání. Nelze ani pak očekávat bezproblémovost, jakousi selanku či život bez
bolestí. Cesta k harmonii částí psychiky obsahuje množství terapie a ta
nemůže probíhat bez bolesti.
K mystice přes sporty
Různé jsou cesty k Bohu,
vlastně jde o přijetí Jeho, tedy Reality samotné. Sociologie by měla zkoumat,
jak jednotlivé cesty k Němu ovlivňují život.
Asi nejčastější je to u starších lidí, kteří
si už silně uvědomují konečnost života. Mají strach ze smrti a jako řešení je
napadá to nejprostší – chodit do kostela, aby jim Bůh pomohl. Jsou však již tak
rigidní, že od nich poznání Boha již nelze čekat. Spíše naivně si myslí, že
tato oběť, tj.chodit do kostela jim u Boha zajistí přízeň. Lepší však něco než
nic.
Velké množství je těch, u kterých je
náboženství formou tradice. Jiní v ní hledají naplnění vágních tužeb po
Bohu. Ani od nich však nelze čekat velké Poznání Věčného Tajemství.
Dalším častým důvodem je snaha o
naplnění nenaplněných potřeb. To se týká zejména mladých lidí. Kolem sebe vidí
spoustu věcí s kterými nesouhlasí. Žijí život, který se jim příliš nelíbí,
chtěli by ho jiný, ale vidí, že ho lze vzhledem k okolnostem jen těžko
změnit.
Většinou hledají jakousi vágní
selanku, tedy klid a mír duše, aby je nic nevyrušovalo a aby se nemuseli s
ničím namáhat.. Tím ale mají velmi malou ochotu se učit novému, o Poznání a
moudrost vlastně nestojí a o očistu duše už vůbec ne.
Osobně jsem přišel k mystice
zvláštní cestou, vlastně jako hledání zvláštního dobrodružství. Šlo mi o to jak
překonat banalitu všednosti. Potvrdilo se mi, že vzdor rozšířenému přesvědčení
nemají iluze a naivita v mystice místo. Božská intuice je spíše
pragmatická, vždy superlogická.
Sice jsem navštívil různé náboženské
spolky, ale nikde se mi nelíbilo. Přílišné zaměření na řečnění a obřady mě
nelákalo. Že by se takhle demagogicky měl projevovat Všemohoucí a Vševědoucí
jsem pochyboval. Málem už jsem byl přesvědčen, že vše je jen mýtus jako
komunismus, až po holotropním dýchání jsem poprvé prožil, že je tu cosi veliké
skryto.
Záhy nato jsem objevil channeling
a jeho možnost přímo komunikovat s božským světem, nikoliv jen pomocí
svatých knih napsaných kdysi velmi dávno kýmsi neznámým. Tato forma
jasnovidectví mě lákala, nebál jsem se experimentovat v této prastaré
technice. Zkoušel jsem také hypnotizovat a vést klienty do minulých a budoucích
životů, či je přímo napojovat na intuici jako média.
Zkrátka jsem naplno využil, co jsem
předtím mnohokrát použil ve sportech jako jezdectví, windsurfing či létání –
studium praxe zkušenějších, efektivní rozvoj praxe praktickými zkušenostmi a
neustálou snahou o optimalizaci a efektivitu při dosahování výsledků.
Čekal jsem, že práce to bude na řadu
let se spoustou zážitků a s mnoha zkušenostmi i problémy. Myslel jsem to dobře
a tušil jsem, že jaké je volání, taková je odpověď. Podle božských principů Jak
Nahoře tak dole to mělo fungovat a také to fungovalo.
Dobrodružnost je však ve vysoké
mystice překážka. Mystika chce spíše klidnou mnohaletou práci, ne se hnát za
něčím divokým stále jiným směrem. Přílišné tlačení na pilu a vynucování si
dějovosti podle své volby se málo hodí. Ale božská intuice si poradí s každým,
poradila si i s tímto.
Božské pocity v mystice
Mystický proces obsahuje zkušenosti
božských pocitů, lidem téměř neznámých. Je těžké je popsat, snad přibližně jako
duchovní orgasmus. Dokonalé, nepředstavitelně složitě sktrukturované
pocity jsou hlavním symbolem osobnosti, entity, a božské se rozhodně má čím
pochlubit.
Mystik je zažívá je hlavně
v meditacích a ani nejde vyjádřit tu úžasnou Krásu pocitů hrdé vznešenosti
a obrovskou tvůrčí Inteligenci spojenou s vševyjadřujícími
vizemi božské Moudrosti, které je doprovázejí. Pojem božský život rozhodně není přehnané vyjádření
života v Ráji, naopak. Nejde se jim vyrovnat čímkoliv, ani je dosáhnout vlastní
vůlí. Jsou vždy Darem Boha, Ducha.
Později má mystik tyto pocity i mezi
meditacemi, i když slabší. Intenzita těchto pocitů se vyjadřuje tzv.ponorem do
božského. Každý mystik dovede docela přesně odhadnout, kolik právě má a vždy
usiluje o to, aby měl maximum, kolik mu je ochoten Duch Svatý dát.
Při převýšení slabě nad polovinu,
tj. 50 procent dochází ke zlomu v sebevnímání. Zbytky
ega jsou rozprášeny a mystik se topí v záplavě Boha. Při ještě vyšším
ponoru, kolem 80 procent, nastává v bibli popisovaný křest Ohněm a Duchem
Svatým. Z hrudi jakoby šlehají plaménky a člověk již není člověkem, ale zažívá
Jednotu s Bohem.
Jedinou nevýhodou božského pocitu je
velká únava kterou způsobuje. Nejsme totiž bohové, jen lidé, a proto není tato
extáze ducha jen tak trvale dostupná. Až po dlouhodobé očistě, transformaci a
v energetickém těle budeme mít tyto pocity trvale.
Po několika letech mystik poznává
další varianty božského pocitu. Dostává do něj z transformačních důvodů i
trochu tísně. To je podobné stavu Krista na kříži. Souvisí to i s temnou
nocí duše a dualitou Všeho. I tento stav mystikové popisovali.
Při intenzivním mystickém procesu
nejdříve po deseti letech je další změna. Postupně zesiluje neutrální božský
pocit. Ten je také silnější v meditacích, ale i mimo ně, kdykoliv se
mystik trochu zklidní. Do něj dostává informace jež právě potřebuje. Na rozdíl
od extatických pocitů není tento ponor energeticky náročný a nezpůsobuje tedy
únavu. Je jakýmsi mostem mezi lidským a božským světem.
Jak uvidět
Boha, krok za krokem
Články o dr.Grofovi
a jeho práci: První část
Audiorozhovor dr.Grofa a V.Havla
O
holotropním dýchání na stránkách Holos
Reportáž
o terapeutickém využití ayahuascových rituálů v
televizní reportáži