V roce 2008 jsem navštívil Krétu. Viz níže.

O rok později, výtečné Acharavi na Korfu, klenot v klenotu.  Zde podrobněji

 

U nás doma v Evropě

17. května 2008 jsem odletěl s ženou na 14 dní do krétské Mataly, hotel Frangiskos. Webovou stránku má kupodivu  http://www.fragiskoshotel.gr/ , ale to je pro Řecko typické.

Jih Kréty a tím i Evropy jsem si vybral nejen kvůli ceně, ale proto, že nesnáším hotel vedle hotelu, což je na severu běžné. Zajímá mě divoká příroda. Matala je malá, obklopena útesy, silnice tu končí.

Noční jízda Krétou není nic moc, únava a ani nevidíte, do jaké krásy jedete. Pětileté děti pobíhající v jednu v noci jinde asi neuvidíte tak často. Ráno v hotelu slyšíte mečení koz a klinkání zvonků.

Ubytování není žádný luxus, některé německé stránky uvádějí pouze dvě hvězdičky, ale o to mi nešlo. Jídlo bylo chutné, zejména hodně masa, včetně novinky – kozího, i když trochu jednotvárné. Např. sladkosti se tu nevedou. Víno v all inclusive se střídavou kvalitou. Televize neběžela, internet tu nemají, jen v jedné taverně v „městečku“.

Kréťané jsou velmi přátelští, přirozeně hrdí na svou minulost. Považují se za základ evropské civilizace. Na první pohled je jasné, že jsou pořádně ostří. Není tu sklon nás okrást, to odporuje jejich naturelu. Ceny jsou mírné. Každý umí aspoň trochu německy a anglicky. Naučil jsem se pár řeckých slovíček a to mi pomohlo s nimi lépe komunikovat.

Panuje tu tuhý patriarchát, žena je podobně jako v arabském světě jen stínem muže. Muži jsou i ve stáří silnými osobnostmi, ženy v černém jen vysedávají na židličkách v koutě… Na pobyt jsem se připravil naučením se několika psaných obratů v řečtině i nahrávek, zkuste to také.

 

 

Matalská pláž je sice malá, ale v tuto dobu postačující. Voda nebyla právě teplá, ale jsme na to zvyklí z domova. Písek je však jen mimo vodu. V ní jsou kamenné plotny, silně erodováné, místy i kluzké. Proto boty jsou vhodné. Lehátka a slunečník byly po 2 euro, ale dopoledne bylo lepší sedět u vody a odpoledne se nevybíralo. Stojí za to se potápět, je tu mnoho barevných velkých i malých ryb, ve škvírách ježci, takže se nelze zranit.

Hosté byli z celé Evropy a nebyli bohatí. Vládla příjemná atmosféra bez náznaku problému. Téměř nešlo poznat o koho jde, jen podle jazyka. Paradoxně se nejvíc lišili samotní Kréťané. Jsou snědí a koupání ani výletům neholdují. Nočnímu životu však ano.

Z doby hippies se v Matale samozřejmě nic nedochovalo, jen pozorování několika prošedivělých dvojic s oduševnělým pohledem leccos napovídalo… Vedlo to k zamyšlení o celé té době, jež byla a je výzvou, na kterou téměř nikdo nereaguje. Jak málo o tom víme! Bylo v ní hodně naivity, ale snaha byla správná. Kláštery přežily, ale oni jako alternativní civilizace ne, to je škoda pro budoucnost.

 

Problémy nastávaly jedině v noci. Kromě nespavosti to byli komáři. Delegát cestovky Firotour sice říkal, že je vhodné používat repelenty, ale sám jistě věděl, že je to nesmysl. Na české repelenty komáři vůbec nereagovali. Na zakoupený elektrický vyvíječ také ne, protože jakmile se otevře okno, tj. dveře na balkón, látka unikala pryč. Někteří měli problémy větší, jiní menší.

Místní komáři se liší od našich. Na jedné straně vyšší útočností. Jsou rychlejší, schovávají se i do odložených šatů, proniknou i pod dveřmi a světlíkem v koupelně. Na druhé straně útočí jen za tmy, takže paradoxně nejjednodušší ochrana je v rozsvícených světlech v noci.

Že by hotel dal do okenic síťovinu asi nikoho nenapadlo, ač jsem ji na některých starých domech viděl. Pomohla by i moskytiéra, ale nač ji zavěsit?

V Matale jsem vyzkoušel sériové focení, ale některé byly rozmazané.

. Balík fotek.

 

Výlety

Kromě výletu na nedaleký Festos linkovým autobusem, kde toho moc k vidění není, jsem navštívil tato zajímavá místa:

 

Pláž Kommo (černá)

Je pět km dlouhá, táhne se až do letoviska Kalimaki. Musí se k ní 2 km do mírného svahu zpět po příjezdové silnici a pak odbočit doleva. Lze jet i autobusem, ale musíte řidiči říci, kde zastavit. Pozor, první odbočka je na Mystical View, ale tudy se k vodě nedostanete. Výhled na panoráma hor a veliké údolí je tu však výtečný. Odtud je největší rozhled na krásu Kréty. Vilky jsou krásné, ale vesničky jako nedaleká Pitsidia se mi nelíbily.

Druhá odbočka se dělí, levou cestou se dostanete ke kostelíku a pak prudkým klesáním k taverně u břehu. Pravá vede na parkoviště kolem vykopávek, jež je možné prohlédnout přes plot. Pláž byla téměř prázdná.

 Balík fotek 1

Balík fotek 2

 

 

Pláž Kokkino (červená)

Je ještě menší než matalská, převážně nudistická. Lehátka a slunečníky jsou tu po 3 euro. Ulička v Matale se pro průchodu pěkným údolím promění v  přechod hřebene, kde je nutno se místy přidržovat rukami. Cesta trvá tak 20 min. Obě tyto pláže mají kvalitní písek, ale tato je místy mělká. Můžete jít přes kameny po břehu dál, jsou tam malé plážičky mezi skalami.

Balík fotek.

 

Kozí farmy

Přímo z Mataly je odbočka na silnici, jež se brzy změní v prašnou cestu. Po dvou km přijdeme či přijedeme k první kozí farmě. Zde je vidět pravá Kréta - drsná příroda, drsní zemědělci, malá vyprahlá políčka. Je nepochopitelné, že mohou přežít tam, kde od jara neprší, za celou dobu nespadla ani kapka!

Balík fotek.

 

Divoké útesy

Kousek za odbočkou na pláž Kokkino je další stezka týmž směrem, ale ještě náročnější. Lze z ní odbočit doprava na útesy. Zde je nejlépe vidět drsný ráz pobřeží. Množství vonných bylin už druhý týden usychalo.

Balík fotek.

 

Horký dech Afriky je v Matale pořádně cítit. Dovolenou považuji za zdařilou, ovšem značně náročnou. Uvědomil jsem si víc, že myšlenka spojené Evropy je správná. Není veliká, přeletět ji lze za pár hodin. Spojuje lidi a dřívější problémy s nenávistí už nemáme. Jsem rád, že jsem volil pro ní.

 

Zpět na hl.stránku