S Euphorií byl nájezd klidný. Vtáhla mě síla elektronických tónů alba Planetary Unfolding. Pozvolna jsem se ocitnul v lehkosti božského plynutí s božskou 6. dimenzí vyššího Já. Občas mi dávala zajímavé postřehy a myšlenky ke své Tvorbě, svrchovaném náhledu na lidské bytí.
Téma nebylo vyhraněné. Vším se prolínala Její Lehkost a dokonalý Nadhled. Naplňoval mě pocit Bezbřehosti, lehkosti Bytí. Místy se projevila i lehká dynamika skrze dramatičnost hudby ze skrytého napětí za harmonickými tóny, vzdálenost od lidské malosti a hlouposti. Stále se k ní uchyluji, ačkoliv vím, že mi nemá co nabídnout. Je to síla zvyku, či připoutanost k lidství skrze tělo a pudy? I ty jsem si místy připomněl, i tu jejich plochost a předvídatelnost. Celí jsme takoví, uvěznění v jednoduchých hrách, jímž dává kouzlo jen složitost kombinací s jakými se v tom našem světě potkávají.
Po asi dvaceti minutách jsem cítil, že mám přepnout na Lisu G. Vznešenost a krása jejího hlasu v meditaci, …opět mě dostala, jako už nesčíslněkrát předtím… Jsou to chvíle, kdy pochybuji, zda jsem ještě člověkem, nebo inteligentní energií vířící ve vlastním nadefinovaném Hyperprostoru.
Pak opět přepnutí na Planetary Unfolding. Ještě na chvíli zarezonovala klidná energie dýchající z věčného Bytí 6. dimenze. Na ní jsem si uvědomil, jak Jí schází teplo citů, které máme my, a jak je pro ní zajímavé žít námi, pozorovat nás.
A tak zapomenout chvíli na svojí Věčnost a neměnnou Dokonalost. Konec byl opět na Lise, skladba Sacrifice, v půli s náhlým poklesem božského ponoru mě intuice přiměla ji zastavit, protože už přetahuji vymezený příděl.
Už není moc z toho, co bych si pamatoval z toku myšlenek. Po chvíli bez silnějšího ponoru na mě dolehla lehká únava a s hudbou jsem asi hodinu odpočíval. Meditace se vešla do cca 50 minut. Pak ještě na pár skladeb Lisy jsem pocítil ještě trochu božského ponoru, ale už ne 48%, jako před tím v meditaci.
Fial-spiral by M.Aitosh
Nejnovější komentáře