Psychologie a sociologie islamismu a terorismu

Psychologie a sociologie islamismu a terorismu

Ještě před třiceti lety se zdálo, že islám ztrácí půdu, že spíše roste nacionalismus. Proč tak náhle zesílil a nabral agresivní směr? Boj za Islámský stát je jasný pokus o nové rozdělení světa.

Proč se náhle radikalizovali i ti, kteří se už v Evropě narodili a mnoho let si víry svých rodičů vůbec nevšímali? Jaké jsou souvislosti těchto problémů? To je otázka pro psychology, sociology a historiky. Bohužel zprávy jsou v naprosté většině velmi povrchní. Pouze detaily útoku a počet obětí. V těchto otázkách jsme bohužel stále v rigidním středověku.

Chce to vytvořit podrobný psychologicko-sociologický profil teroristů, i jejich rodin. Zjistíme, že vyvolávacím momentem nebyla náhlá náboženská horlivost, byli to dříve spíše ateisté. Čekali ale v Evropě daleko víc. Neprosadili se a tak si našli záminku pro nenávist ve víře.

Za vším je tedy prostě a jednoduše frustrace z neúspěchů. Pokud se spojí z vrozenou agresivní bezohledností, výsledkem je terorismus. Islám je pouhou průhlednou legalizující záminkou. Kriminálníci se náhle cítí jako svatí bojovníci. Konečně mají úctu sami před sebou. Jdou na jistou smrt jako hrdinové! Kdyby je ale někdo před útokem vyzkoušel, co vědí o Alláhovi, zjistil by, že nevědí skoro nic!

Faktem je, že u mnoha etnik se to těžko stane. Romy, Vietnamce, atd. si těžko představit, že by se teroristy stali. Stačí ale, aby se Arabům dlouhodobě nedařilo jak by si přáli, a ani výhledově neviděli možnost zlepšení a je zle. Doma by byli za úspěšné, ale v Evropě je pro ně daleko těžší se prosadit. Hromadné zapalování aut v Paříži před lety bylo varováním. Zdejší životní styl jim prostě nesedí.

Nešli do Evropy jen za lepším životem, ale např. Libye se stává zemí bez vody s prázdnými městy v rozšířující se Sahaře. Takže mnozí neměli na výběr.

Není příliš účinné se jich vyptávat, jak chápou lidská práva. Říkat si mohou co chtějí, ale to může vzít brzy za své. A jejich potomci mohou být daleko radikálnější. Rozdíl mezi našimi kulturami je zkrátka příliš velký. Multikulturalismus má své problémy.

Podobnostmi k obdobným kriminálním činům se kupodivu komentátoři nezabývají. Vše je jako vždy povrchní až na půdu. Jen se zapalují svíčky obětem, vedou se silné řeči, jež nic neřeší, ale o racionální, strategický rozbor situace se nikdo nestará.

Přišlo by se na to, že podobnost je i s tzv.šílenými střelci v USA, kteří nemátkou postřílí co nejvíc lidí v okolí, než jsou sami zabiti. Je to tedy i forma sebevraždy. A stalo se to i u nás před mnoha lety, Olga Hepnarová. Viz film. I ta si svou akci odůvodnila, prý byla otloukánek... Není možné tyto úmysly včas vypátrat a zamezit jim. Potencionální teroristy také nelze předělat, ani jim umést cestičku k bohatství.

Mezi projevy náboženství, nacionalismu či jiné politické ideologie není totiž velký rozdíl. Vždy je tu nebezpečí zneužití jejich autority pro legalizaci, čili zástěrku, kamufláž zločinů.

Vždyť Evropa vlastně totéž staletí zažila, ba zažívá. Falešná náboženství fašismus a komunismus, Rudé brigády atd.. I husitství mělo podobný charakter. Husité se snažili svou revoluci rozšířit i po Evropě, viz Spanilé jízdy.