Zase ty debaty…
Po letech jsme se zase v debatách na webu zjistili to, co už mnohokrát dříve. Že se není s kým bavit. Nakonec bylo vlastně jedno, zda diskutujeme s ateisty, věřícími, či duchovními lidmi, jak se sami různě nazývají. Výsledky jsou skoro stejné, jakoby na ně duchovnost měla jen nepatrný vliv. Vždy je to střet s lidskými názory bez jakékoliv zkušenosti a dokonce i hlubších znalostí religionistiky.
Z duchovní literatury si různá učení smíchají jako koktejl a upraví tak, aby se jim to co nejvíce líbilo a tomu věří… Přehlídka naivity, i když dobře myšlené. Je to určitý druh zábavy. Pravdivost toho je vlastně nezajímá.
Přitom není problém najít odborníky na mobily, kteří mají obrovskou znalost teorie i praxe. V duchovních oblastech je to bohužel téměř vyloučeno. Proč, to je téma na zamyšlení. Spíše jsou to debatní spolky, kde se donekonečna omílají stejná témata, značně vzdálená jakémukoliv učení.
Proč je jejich vztah k živému Bohu tak vlažný? Berou Ho spíše jako mýtus, někteří Ho uctívají, jiní odmítají, ale nikdo s Ním nemá osobní zkušenost. Zjevně jim to nevadí.
Pokud do argumentace zahrneme i výzkum intuice, hypnózy a kvantové mechaniky, což jsou vědecké obory, narazíme na zeď mlčení, nebo zcela laických představ.
Co je za tím? Řešení důvodů tohoto podivného jednání nakonec není tak těžké. Skrytý vliv ega, jež se všemi prostředky brání přijít o svou vedoucí úlohu. Klidně se maskuje jako duchovní ego. To mu velmi vyhovuje, ale přijmout Autoritu Boha vždy odmítne, i skrytě.
Dokonce i ti, kteří mají Boha a citátů z bible plná ústa, na dotaz, proč nekomunikují s živým Bohem naznačí, že nemají zájem, bible jim stačí. Proto tyto debaty vyvolávají tak velkou nevraživost, jež rychle narůstá až k nenávisti. Proto je lépe s nimi nediskutovat, stejně s nimi nikdo nehne, takoví budou stále. Jsou to vlastně všichni ateisté.
Ale totéž zažívali mystikové středověku, ba i v dobách Krista to nebylo jiné. Nehádal se snad Kristus celý život se všemi? Hádal, až ho ukřižovali. Ani pod křížem nikdo nechápal, o čem vlastně mluvil, a dodnes to téměř nikdo neví.
Mystika je prostě mezi světem lidí a bohů. Vlastně nepatří, a nemůže patřit, do žádného z nich. Proto jich vždy bylo velmi málo.
Ostatně zkoušky Strážce prahu provádí Bůh tak důkladně, že povrchní hledače snadno zaplaší jako biblický archanděl vizemi mečem plamenných archetypů a nepopsatelnými pocity. Vrátí se rádi k té instantní duchovnosti plné snahy o klid a pohodu.
Jen božské učí své Dokonalosti. Vidět, chápat všechny souvislosti. A za správný přístup dává dary, charismata. Jenže oni nestojí ani o dokonalost, ani o charismata. Lidské řeči a rozum jim úplně stačí. Božské je u nich pouhý mýtus, vlastně Ho ani nechtějí!
Vlastně to, co říkají, je běžně známé. Studoval jsem to na počátku 80.let ze samizdatů, většinou dr.Tomáše a dalších. Chodil jsem k nim na meditace. Ale už koncem 80. let jsem věděl, že to není ono. Výsledky totiž nebyly u nikoho z těch mnoha, které jsem mezi jogíny, unitáři a zenovými budhisty znal… Jen řeči.
Tak jsem začal hledat jinde, u Krišnamurtiho a když ani on neměl výsledky, tak v holotropním dýchání a channelingu, které tehdy v počátku 90. let začínaly. A naučil jsem se i hypnotické regrese a progrese a už to fungovalo všechno…
Nejnovější komentáře