Po 28 letech procesu včetně pěti let v závěrečná mystické etapě MD je zřejmé, že pravá vysoká mystika je velmi dlouhý, dosti těžký a složitě dynamický proces. Je to cesta k úzkému soužití s božským, což není snadné. Proces je veden božským, mystik do něj může zasáhnout jen nepatrně.
Etapa MD, nazvaná mystický důchod, plynule navazuje na etapu PO. Je podobná poslednímu ročníku vysoké školy. Už je velký nadhled z mnohaletých zkušeností, ale proces jede dál, jen změn je méně.
Jde v něm o postupné zklidnění a stabilizaci rozšířeného vědomí. Je tedy nečekaně a paradoxně jakýmsi návratem mystika na Zem, což je opakem toho, co čekal. Postupně dostává i víc zátěží, ač doufal, že už nebudou.
MD je proto zklamáním, protože není naplněním jeho romantických představ o mystice, jež jsou popisovány v mnoha populárních knihách. Vše je přitom jasně řečeno v Novém Zákoně. Symbol kříže je symbolem mystika. Jeho základním životním stylem má být askeze. Ta vyjadřuje odmítnutí běžného životního stylu. Co je mimo ní, způsobuje dodatečné zátěže.
Mystika má totiž své přesné, lidem neznámé, duchovní zákony od Stvořitele a žádné lidské přání s nimi nehne. Z nich vyplývají i limity dosažených schopností v každé inkarnaci. Není totiž záležitostí jen jednoho života, ale Věčnosti.
Žádné okamžité a trvalé osvícení neexistuje, to je jen populární iluze. Mystika nepřináší ani úplné Poznání, harmonii a klid duše, protože to božské duchovní zákony neumožňují.
Hlavním zlepšením v MD je zesílení stálého ponoru, někdy až na 47,75 %. Očekával však víc, až 50%. Tento velmi cenný pocit je klidný, neutrální, bez vizí. Vyžaduje ale hodně zátěží jako kompenzaci. K tomu patří i zvýšené schopnosti vnímání a chápání.
Přínosem jsou i malé meditace několikrát denně s neutrálním ponorem ojediněle i přes 48%, ale jen málokdy mírně dynamické, což však bylo už dříve.
Vliv božské intuice je velmi silný, doslova neustálý. Je to aktivní soužití, trvalá přítomnost božského, jež je vnímáno v myšlenkách i statických pocitech. Božské učí myšlenkami filozofii Stvoření, jež je dosti těžká, běžnými lidmi neakceptovatelná, ale daleko méně než dříve, protože vše potřebné už ví. Některé esoterické informace však nejsou určeny ani mystikům.
Božská intuice ho usměrňuje doslova ve všem, v každém rozhodování. Má zaručen stálý dohled. Nic z toho co napíše, řekne či udělá, nemůže obsahovat velkou chybu. Hned by mystika upozornilo.
Co nechápe správně, to mu intuice hned vysvětlí, někdy svérázným způsobem. S božskými hrami, plnými symbolů a hádanek, si však už umí poradit. Komunikují s ním jen nižší božské síly. Vyšší jsou dražší a nejsou už nutné.
Božské se také mystikovi, i o jeho okolí, o vše starají. A nejen v tomto životě. Vážné nemoci a nehody jsou vyloučeny. Vše je podřízeno procesu. Vzniká velmi zvláštní životní styl, dosti náročný, jež ho má přivést k ještě vyšší důvěře k božskému, aby se zbytečně neobával toho, co stejně nemůže ovlivnit. Jde tedy o dosažení kvalit, běžně nedostupných, rychlým a bezpečným duchovním procesem vedoucím do vyšších civilizací v příštích životech.
Podobně jako v minulých etapách, všechny božské schopnosti, které má, musí kompenzovat zátěžemi. Je totiž stále jen člověkem, nemůže mít božské schopnosti jen tak. Zvýšené stálé ponory proto musí být kompenzovány i postupným omezováním síly, dynamiky, pak i četnosti velkých meditací, až téměř zmizí. Nejdražší jsou extatické ponory, ty proto v MD vůbec nedostane, pouze neutrální, někdy mírně tísnivé.
V literatuře jsou zátěže známé pod pojmem temná noc duše a mají mnoho forem. Jsou limitujícím prvkem mystických schopností, což je až v MD zcela zřejmé. Občas proto dochází i ke kratším či delším snížením ponorů i schopností, spojeným se zvýšenou únavou.
Na počátku mystických procesů dostával zážitků daleko víc než čekal, nyní naopak méně než by chtěl. Znamená to konec návštěv vysokých božských dimenzí v několikahodinových velkých meditacích s božskými dynamickými vševyjadřujícími vizemi a pocity. V nich býval výklad filozofie Stvoření, jež je doslova všebořicí, ohromivá. Ohromující mystické zážitky ho měly nasměrovat k Bohu a Jeho přijetí, ale není možné je mít trvale, ani z nich nelze zcela Boha pochopit.
Jeho vědomí je již stovkami silných meditací roztaženo až moc a přijetí božského je již dostatečné úrovně. Rozšířené vědomí se musí stabilizovat a vybudovat to, co mu chybí. Všechny částí vědomí musí přijmout neustálou přítomnost božské intuice jako hlavní Autoritu.
Dosud se oslovovaly a zdokonalovaly vyšší části vědomí, ale nyní je třeba proměnit i střední a nižší části, což je dlouhý a méně příjemný proces, pro který nejsou zážitky z velkých meditací vhodné. Těchto částí je mnoho a božské mu je střídá, takže okamžité zlepšení nepozoruje. To není snadné přijmout.
Problémy způsobuje vršek vědomí mystika, jeho pozice je totiž po desetiletích rozvoje dominantní. Ví toho už dost, měl by učit svůj střed a spodek vědomí, ale nechce na ně brát ohled. Vadí mu, že už není intenzivně vyučován božským jako dříve a nemůže v meditacích vnímat dynamický božský Život. Chápe důvody, ale zlobí se na spodní části, že ho zdržují. Tím se narušuje stabilita hierarchie vědomí.
Také mu vadí, že božské omezuje či brzdí jeho aktivity. Mystik nemůže dělat vše co by chtěl v duchovní i neduchovní oblasti, např. léčení či umělecká činnost. Chtěl by vědět daleko více, ale ne vždy se vše dozví, protože to není nutné znát. Má latentní schopnosti božských Darů Ducha, ale když by je využíval, brzdilo by ho to a stahovalo k lidem.
Je božským veden k pasivitě a úplné esoterice, protože přináší klidný a intenzivní rozvoj. Čím více se blíží božskému, tím víc je vzdalován lidem. Vnucená pasivita mu však nesedí. Hledá náhradní aktivitu i tam, kde by neměl.
Nespokojenost s procesem v MD vede ke sporům s božským, které mu vysvětluje důvody toho. Příčinou sporů bývají zátěže, jež ho rozčilují. Zde se dá docílit určitých změn, i když božské nechce snížit jejich celkový objem. Stále proto musí překonávat množství překážek.
Je mezi světy lidí a bohů. Lidský svět chápe daleko dokonaleji než dřív, ale božský je stále daleko, ačkoliv pokročil v jeho poznání. Život mezi těmito světy znamená jistou izolovanost od obou a i to přináší problémy. Je to zvláštní druh oddělenosti od běžného lidského myšlení. Jeho vztah k lidem ani nemůže být harmonický. Zvýšené schopnosti vnímání mu totiž ukazují, že situace lidí je horší, než se zdá…
Proto je i závěrečná etapa mystiky obtížná a místy bolestivá. Ať se to mystikovi líbí nebo ne, MD takto probíhá až do konce jeho života a má velkou logiku. Důsledkem je i občasné zhoršení vztahu k božskému. MD sice logiku má, ale je pro něj těžko přijatelná a ani výhled není růžový.
Není to odpočinek jak čekal, ale stálé vytváření zásluh pro duchovní rozvoj o který jde nejvíc. Vyšší úroveň v příštích životech není zadarmo, jak očekával, ale musí se zaplatit zátěžemi. Jejich symbolem je křesťanský kříž. Přijmout ho však není lehké.
S problémy však božské počítá, umí si s tím poradit. Ví kam a jak může zajít, zná ho dokonale. Jde Mu o maximální rychlost jeho vývoje a plnění duchovního úkolu. Reaguje na situaci a vymýšlí způsoby, jak mu situaci trochu vylepšit, aby ji více přijal.
Všichni mystikové nemají stejné MD. Jejich proces se dá rozdělit na tvrdší a měkčí. Čím je náročnější, tím větší přináší vzestup do dalších inkarnací. Ale i to je určeno kombinací kořenových archetypů.
Až nyní také chápe, že v procesu nejde jen o jeho růst. I pro božské je jeho učení zátěž, práce a povinnost. Je za to hodnoceno. Lze se o tom dozvědět jen málo.
Do této etapy se dostalo jen málo lidí, všichni ji měli v životním úkolu v různé intenzitě. Ale i pro božské je hodně překážek jež Ji ztěžují práci s mystikem. Proto ani nechtějí, aby mystikem byl každý.
Další vývoj procesu bude v neustálém zesilování Poznání i vlivu božského a v ladění zátěží, ponorů a schopností pro maximální efektivitu pro mystika i pro božské, jež také dosáhne vzestupu díky intenzivnímu procesu mystika.
Nejnovější komentáře