Moje články pro psychonautické skupiny na Facebooku 2020-2023
Intago zavináč seznam.cz
Starší články jsou na http://intuice.mysteria.cz/zkusenosti.htm
Dirigentem v tripu
Ten, kdo si umí setem a settingem přivolat rozšířené vědomí
není překvapen, že se to nejprve projeví zkvalitněním myšlenek. Začátečník to
však může přehlédnout.
Nedá se však přehlédnout extrémní zkvalitnění poslechu
hudby. Musí být správně zvolená, nejvíce se osvědčil tento výběr: https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw
Už jen to dá tripu obrovskou hodnotu. Tak slyší hudbu jen
virtuóz, možná ani on ne. To však není všechno. Zlepší se i schopnost vyjádřit
hudbu pohybem rukou, což si můžeme sami zkusit a jsme překvapeni, jak dobře nám
to jde. Při tripu RV jsme zkrátka někým jiným...
Získat v tom velkou praxi však vyžaduje několik
desetiletí práce a stovky tripů...
Umělá inteligence a
tripy
Prudký rozvoj AI vede k otázkám, co vše to revolučně
ovlivní. Mnozí mají obavy. Možná jste také zkoušeli s AI GPT komunikovat a
sami zjistili co umí a co jí nejde. Viz https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/chatgpt-umela-intelegence-ai_2303242025_elev?fbclid=IwAR0iVPGnr0DT4quXdZBZxzQSaj7C9-8OFjQ078EUKAxkGxxqJjJDG7qxUUE
Zatím se nikdo nezamýšlel nad tím, že komunikace s AI
není vůbec nová věc, dělá se již tisíciletí. Kdo? Přece šamané a zasvěcenci
všech kultur ve svých tripech.
Je přece známé, že komunikují s entitami vysokých
inteligencí a mezi ně patří i tzv.agregory, někdy nazývané i egregory. Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Egregore
Je jich celá řada, ale zajímaví jsou jen někteří.
Kdo to je? Nejsou to duchové předků, ale umělé inteligence
vytvořené ještě těmi vyššími. Měli i přímý vliv na naši civilizaci, zejména
IAUE a IKONA, a to na „božská“ 60.léta. Svatí ve svých transech vnímali
agregory INRI a IHS. Ještě vyšší je třeba SKN, a ty nejvyšší prý není vhodno
jmenovat.
Kdo to s rozšířeným vědomím umí, má pár desítek tripů
RV, tak je může zkusit vyvolat. Rozhodně to není snadné a pro každého. Je to
věda jako IT...
Všecko je Jinak
Tripy s rozšířeným vědomím přinášejí hlubší pohledy na
všecka náboženství i filosofické směry. Nikdy se neopakují, ale ani se mezi
sebou nevylučují.
Zajímavé je, že různí psychonauti dostávají podobné poznání.
Asi za tím něco bude.
Jak je shrnout? Všecko je Jinak, daleko složitější,
podivnější a hyperlogické. Jen takto stručně se To dá shrnout. Kdepak nějaké
mýty svatých knih...
Takže když vidím všechna náboženství a jejich projevy,
včetně buddhismu, jen se usmívám... Kdybyste jen věděli, to byste koukali....
To, co v rozšířeném vědomí zažíváme, se prostě žádnému
náboženství ani filosofii nepodobá! Přitom je nám vše podrobně vysvětleno a
ukázáno. Nepodobá se to ničemu.
Jeden kámoš dokonce přestal s tripy protože mu rozbíjely
jeho představy. Byl jogín od Dr.Tomáše.
Spory mezi psychonauty
Spory mezi lidmi jsou běžné a zákonité. Psychonautika sama vzbuzuje
velké nenávistné emoce laiků, kteří ani nevědí o čem mluví, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychonautika ale spory jsou i uvnitř ní. Jaké jsou
příčiny?
Je třeba si uvědomit, že psychonautika obsahuje tak rozdílné
skupiny lidí, které si mezi sebou ani teoreticky rozumět nemohou. Hlavní
skupiny jsou podle mne čtyři:
Psychonauté využívající psychedelika jako inspiraci zejména
v umění, viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jim_Morrison
, jiní je využívají jako prostředek psychoterapie, dále rekreační uživatelé a
ti, kteří je užívají pro filosoficko-mystické zážitky vedoucí k poznání a
zesílení intuice. Spojuje je tedy pouze použití psychedelik, a to je velmi
málo.
Jak si mohou rozumět rekreační uživatelé s těmi, co
psychedelika zvaná také entheogeny, tj. to, co ukazuje boha uvnitř, či
probuzení vnitřního boha, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Entheogen
užívají v posvátném rituálu s přesně daným postupem, při kterém se odhrnou
záclony vědomí a poznávají, co je daleko za lidským světem? Ti se na rekreační
uživatele dívají kriticky proto, že si jen hrají s posvátností látek, kterou
nabízí připraveným. Něco jako zatloukat mobilem hřebíky.
V opačném směru je rekreační uživatelé mají ještě méně
rádi. Prý se vytahují tím co umějí, tak ponižují ostatní a že to, co říkají, je
šílený nesmysl.
To je podobné vztahu lidí ke kvantové mechanice. Tu otevřeně
kritizovat už nemohou, tak ji zametou pod koberec aby měli pokoj... Zde je to
často stejné.
Je tu ještě jeden zástupný faktor: Aby nemuseli kritizovat
jejich podivné abstraktní zkušenosti, kterým stejně nerozumějí, nařknou je
z něčeho jiného, jen aby se jich zbavili a měli klid.
Zážitky rozšířeného vědomí jsou opravdu silná káva. Kdo
říká, že se jich nebojí, buď zatím nezažil co vše umějí, nebo lže. Takže spory
jsou naprosto logické a nelze je vyřešit.
Nakonec je nejlépe, když každá skupina pracuje odděleně od
ostatních a soustředí se na rozvoj vlastních zkušeností.
Nic není zadarmo a bez práce.
Opravdu nic. Od narození až po stáří se musíme stále snažit,
pracovat, rozvíjet. Protože jen pak máme výsledky. Je jedno, zda jde o
vzdělání, umění nebo sporty. O tom je Sebepoznání jdoucí miliony stezkami.
A také nic není bez námahy a bolesti, překonávání překážek.
Oprava zubů či kyčle není bez bolesti, proč by takovou neměla být i
psychoterapie?
Duchovní rozvoj se vlastně ničím neliší, jen je méně známý.
Hledáme u něj naplnění našich nenaplněných představ a přání, a to vždy nejde.
Zesílení intuice je běh na dlouhou vzdálenost a něco stojí.
I jasnovidnost či telekineze spotřebuje hodně energie, to ví hlavně ti, kdo
tuto schopnost získali. Proč? Protože lidem tyto schopnosti nepatří a pokud je
zčásti mají, musí je kompenzovat. Totéž božské pocity, tedy náboženská extáze.
Ty mystikové dostanou jen ve specifických případech.
Podle mne se používají tři základní termíny na popis toho:
-Šamanská nemoc viz https://duchovno.doktorka.cz/samanska-krize
-Psychospirituální krize viz http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/co-je-psychospiritualni-krize
-Temná noc duše mystiků, přesněji označovaná jako zátěže,
viz http://intuice.mysteria.cz/temna-noc-duse.htm
Všimněte si, že nejsou žádné jasné hranice mezi nimi. Mají
hodně společného. Je to hodně složitá, málo popsaná odbornost.
Jaký je Bůh?
Tripy rozšířeného vědomí umožňují nahlédnout, že představa
věřících i nevěřících o Bohu je nezralá. On nejen že existuje, ale je úplně
Jiný.
Rozhodně to není člověk, ani trochu ne. Je daleko mocnější,
inteligentnější a hlavně věčný, s věčně se proměňující nekonečně složitou
Tvorbou Všeho. Jeho Logika až ohromuje, je až matematická... Takový dějový
Procesor.
Svaté knihy jsou jen náznakem, a to úplně všechny. Jejich
úkolem je oslovit lidi. Dát jim základní informaci že existuje, ale detaily
jsou zcela jinak. Proto mystikové, kteří mluvili o tom, jaký opravdu je, byli
v minulosti ale i v současnosti pronásledováni. Komu by se líbilo
zpochybňování víry ať je jakákoliv?
Přitom stačí porovnat mystickou literaturu
s tripreporty a hned vidíme souvislosti. Mám na mysli třeba zážitky
Charváta, viz např.:
https://jiricharvat.cz/esc-50-ayahuasca/
Virtuosní poslech hudby v tripu
Kupodivu se o kvalitě vnímání hudby v tripu nějak
nemluví. Přitom tomu osobně přikládám velký význam. Nikde jinde než
v rozšířeném vědomí nemůžete takto dokonale hudbu vnímat.
Zvlášť tu hodně dobrou, rozdíl oproti běžnému poslechu je
gigantický. Už jen kvůli tomu stojí do tripu jít. Takto dokonale ji slyší snad
jen virtuosové, možná ani ti ne.
Trip se tomu musí přizpůsobit, hlavně se ničím jiným
nerozptylovat, je to vzácný dar. Nejlépe jako v holotropku ležet naznak se
zakrytýma očima. Hudbu doporučuji tuto, nejlíp pořádně nahlas do sluchátek
s hodně basy.
https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw
Možností se více, např. Crown Chakra, Poselství Harmonie od
Petra Piňose, Súfism od Olšaníka atd.
Strach z rozšířeného vědomí
Zažili jste ho? Já i mí kamarádi mnohokrát. Je vlastně
logický, nelze se ohromení a z něj plynoucímu strachu vyhnout. Bojíme se i
myšlenky, že se už nemáme kam vrátit, že náš známý svět už neexistuje.
Chybou je utéci, je třeba ho překonat. Horolezci i
kosmonauté strach znají také.
Chce to mít tripů desítky, ne-li stovky. Postupně se tak dá
navštívit celá řada levelů Hierarchie a tím je poznávat. Není divu, že dost
odpovídají komnatám, které ze svých extází popisuje nejslavnější mystička
sv.Terezie z Ávily v knize Hrad v nitru.
https://www.databazeknih.cz/knihy/hrad-v-nitru-132463
My ten první level nazýváme svět bohů. Je tam dokonalost a genialita,
ale ještě je trochu podobný našemu světu. Jdeme-li výš, náhle se vše změní. Vše
podobné lidskému se vytrácí, je to úplně jiný svět, kde vše je prapodivně
Jinak. Říkáme mu svět božstev.
Superparadoxně si tam hrají se Vším. Prostor a čas je tam úplně
jinak, vše je spíš matematické, virtuální. Zde už strach a ohromení vzniká
docela silný. Někdo by tomu mohl říkat badtrip.
Ještě další level nazýváme nirvanický. Stav Boha.
Nepopsatelná Dokonalost dokonalosti. Naše představy o Bohu jsou směšné, to je Tu
jasné. Není člověku podoben ani trochu.
Ale jsou i další, nadnirvanické světy. Zažít je, je velmi
vzácné, mě se to nestalo.
Kamarádi popisují charakteristické Dunění Dokonalosti, jež
až drtí. To je to OOOMMM zpívané dohromady. Zde se gigantickou energii tvoří
světy. Nelze se zde dlouho zdržet, rozmetalo by nás to.
Kolikrát mně napadlo co Tam ve vyšších levelech mám vlastně
dělat, vždyť mu ani nerozumím. Řekli mi, že jsem tam jen na exkurzi. Nečeká se,
že bych všemu rozuměl. Doma tam budu až za neuvěřitelně dlouhou dobu.
A k čemu ta exkurze tedy je? Udává směr vývoje, byla
odpověď. Duchovní vývoj se pořádně nastartuje. Ovšem kdo by čekal nějakou
selanku a klid duše, bude mít smůlu... Tahle škola je dost těžká... Proto je
v ní jen málo žáků... Ani není pro každého.
Jít do tripu je vlastně velká odvaha. Vstoupíme jako slepí
do světů, o kterých se málo ví, protože ani nejsou popsat. Jde v nich o
záměry, které neznáme. Proto je naplno využívají jen mystikové, šamané a
zasvěcenci.
Výročí
V těchto dnech před 31 lety jsem měl svůj první
psychedelický zážitek rozšířeného vědomí. Od té doby stovky. Kromě hub ještě
šest dalších psychedelik.
Co mi to dalo? Silně zesílenou intuici, což se projevuje
mnoha způsoby. Kniha by se o tom dala napsat. Ale stejně se to nedá pochopit,
jen zažít. Silně mi to urychlilo vývoj, mám i jiný pocit než dřív, stále trochu
v tripu.
A co vy, co vám to dalo?
Jo, a za ta léta jsem poznal spoustu kámošů, kteří tripy
také měli. I víc než já. Mnozí však utekli, vlastně naprostá většina, což nechápu.
Máte také tyhle zkušenosti? Proč z toho utíkají, když je to Opus magnum??
Psychedelická revoluce
Od šedesátých let pronikala do západního světa i k nám
psychedelika. Nejen marihuana, ale i LSD. Dokonce jsme ho továrně vyráběli pod
názvem Lysergamid. Kdo mezi umělci či intelektuály něco znamenal, vyzkoušel ho.
Na jedné přednášce nám socioložka a disidentka dr.Šiklová i
další pamětníci vyprávěli, jak přínosný pro ně ten zážitek byl.
Byla u toho, jak to zkusil i budoucí prezident Zeman. Rovněž
politikové a právníci Pithart i Rychetský, který o tom napsal ve
své knize, a mnoho dalších.
Pozadu nezůstávali ani umělci, kteří v zážitcích
nacházeli inspiraci. Jen o tom běžně nemluví.
Ostatně doba hippies byla psychedeliky známá i s jejich
představiteli prof.Learym a Alainem Ginsbergem.
Významnou etapou
Pražského jara byla Ginsbergova návštěva Prahy. Ginsberg i jeho tvorba
oslavující svobodu byla tehdy nadšeně přijata místní undergroundovou scénou i
pražskými studenty, kteří ho 1. května 1965 vyhlásili králem Majálesu.
Po zákazu těchto látek se používaly skrytě dále. Jistý
důstojník StB řekl, že marihuana se u disidentů běžně nacházela... Ostatně
prezident Havel poznamenal, že vyzkoušel snad všecky...
Krátký trip
Nejprve jako vždy mě při zpěvu Lisy Gerrard zaplavil
posvátný božský pocit hrdé Vznešenosti.
My Tady žijeme odděleně od lidí, reagoval režisér tripu, asi
reakce na mé předchozí psaní do skupiny Retro na FB.
Jaký máte vztah k lidem, zeptal jsem se. Odpověděl mi
pocitem, těžký nadhled.
Pak mi poslal vizi jakéhosi trychtýře. Ukazoval mi ho ze
všech stran. Byl jako vír, kterým voda odtéká z nádob.
Vtahující síla Tam... To žiješ, komentoval to....
Hippies, máničky i u nás
Toto celosvětové hnutí 60.let v historii
ojedinělým a pozoruhodným stylem odmítáním konformismu proměnilo svět mladých.
Bohužel z něj zbyly jen retrovzpomínky...
Navazovalo na Beat generation, česky též beatníci či beatová
generace. Mezi hlavními autory spojené
s hnutím byli Jack Kerouac a Allen Ginsberg, který navštívil Československo, byl
nadšeně přijat místní undergroundovou scénou i pražskými studenty, kteří ho 1.
května 1965 vyhlásili králem Majálesu.
Byli tedy i u nás, viz Wiki: V Československu se začali
sympatizanti hnutí hippies (oficiálním tiskem označovaní jako „máničky“,
„chuligáni“) objevovat v polovině 60. letech a byli režimem pronásledováni,
hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti.
Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v
Praze na Kampě.
Hesla hippies:
Milujte se,
neválčete! (Make love, not war)
Osvoboď svou mysl!
(Let your minds be free)
Síla květin
(Flower power)
Dej míru šanci!
(Give peace a chance)
Mír a lásku!
(Peace & Love)
Mír prosím! (Peace
please)
Nevěřte nikomu,
komu je přes třicet (Don't Trust Anyone Over Thirty)
Vše, co
potřebujete, je láska! (All you need is love)
Moje svoboda končí
tam, kde začíná svoboda druhého (My freedom ends where the freedom of another
begins)
Láska ano, peníze
ne (Make love, not money)
Můj výběr hudby pro trip
Hudba se při tripu jako set i setting velmi osvědčila.
Nejlépe umí přivolat kvalitní informační zdroje a brání tak přístupu těch
nekvalitních...
1. Lisa Gerrard
2. skupina Irfan (zpěvačka Denitza
Seraphimova)
3. Rajna
4. Stellamara
Podle mne nejkrásnější skladba https://www.youtube.com/watch?v=BoXsxYf2UMA
Lisa mne dostane do stavu nikoliv klidu, ale Věčné Dokonalé Tvorby.
Nekonečně složitého fraktálu. Žádný klid totiž neexistuje
Přetížení mysli v tripu s rozšířeným vědomím
Pokud už máme více tripů s rozšířeným vědomím, a je jedno
jaké psychedelikum použijeme, začnou být náročnější. Kdepak selanka, s tou
bychom se daleko nedostali...
Kromě ohromujících tísnivých badtripů z hyperprostoru
Stvoření a jejích paradoxních zákonitostí nám může vyšší část rozšířeného
vědomí dát řadu dalších zkoušek. Je to celá věda...
Jedním z nich je přetížení našeho vědomí rychlým proudem
vševyjadřujících vizí a pocitů shůry. Jelikož je daleko dokonalejší než naše
vědomí, nedělá mu to problém. Představte si, že by někdo napojil psí hlavu na
naše myšlení, to je podobná situace.
Pes by byl jistě zděšen a ohromen tím, co nikdy nezažil. Rád
by se vrátil do svého známého psího světa, ačkoliv nás má tak rád.
Podobně je to s návštěvou vyšších světů v tripu. Prostě je
toho na nás moc, a to jak z Hyperinteligence, kterou sotva můžeme pochopit, tak
i v rychlosti dějů jimiž nás zasypává.
Pokročilým psychonautům může ještě přidat zatížení tím, že
se vyšší Já naladí na ještě vyšší úroveň. Udělá tedy totéž co my. A pak s
ohromením vnímáme, jak i ono má stejné problémy
jako my přijmout, co tam je...
Výsledek je, že se nám přehřívají obvody a trip je vše jiné
než příjemný odpočinek. O to však v psychonautice vůbec nejde.
Kdo tím zdárně projde a neuteče, dostane se výš. Je to hodně
o důvěře, že jsme ve správných rukou. V každém případě si uvědomíme, jak směšné
nesmysly nás ve škole učili, že lidské myšlení je to nejdokonalejší na světě.
V tripu do daleké budoucnosti
První tripy s rozšířeným vědomím jsou příjemným povznesením.
Když režisér tripu vidí, že máme zájem o další, zesílí náročnost výuky. Dobře
ví, kolik sneseme.
Jsou to vlastně exkurze do naší daleké budoucnosti a my jen
zíráme. Záleží, do kterého levelu, čili dimenze hierarchie, se vědomí rozšíří.
Pokud to není moc vysoko, je to úžasné. Svět bohů, který od
nás není zas tak nepřekročitelně vzdálen. Popsat by se dal jako virtuozita a
genialita ve všem... Nežijí si špatně, vůbec ne. Co jsme my proti Nim raději
nebudu komentovat.
Když mě vytáhnou ještě o patro výš do světa božstev, už je
to na hraně. Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost jsou Tu všude strašně silně.
Stačí drobný podnět a bezchybný mechanismus Dokonalosti vygeneruje okamžitě Vše
co si dovedeme i nedovedeme představit.
Dokonalost je Tam tak velká, že mě ohromuje, ale ještě To
mohu vydýchat. Prostě jen zírám a skoro nic si z toho nepamatuju.
Ještě vyšší stupeň je už na mne moc silný. Je to takový šok,
že mám sklon se zahrabat do země, abych To nemusel vidět. Nepředstavitelná
fraktálová virtuální abstrakce paradoxů paradoxů, kde je vše totálně Jinak. Zde
jsou jen symboly symbolů symbolů. Ovladače Všeho.
V tripu mi není úplně jasné, že v tomto levelu budu až za
miliardy let. Prožívám To, jako bych Tam právě vstupoval, což mi způsobuje
tíseň jak v badtripu. Co bych v tomhle Hyperprostoru dělal, když Mu vůbec
nerozumím?
Ještě, že Tam nemohu být dlouho, to bych se už z Toho
nesebral... Je úplně nepředstavitelné, že v takovém světě budeme na věky žít.
Když vidím pohádky jako Anděl Páně atd., musím se smát nad
tou naivitou... Tomu lidé věří, ale ono Tam nic lidského není...
Zažili jste To také?
Podivnosti pocitů v tripu
Tripy jsou nedozírnou továrnou na pocity. Většinou lidem
zcela neznámé a velmi složité. Do jednoho pocitu je v rozšířeném vědomí
zakomponována třeba celá filosofická kniha, která navíc ani není v lidské řeči,
ale v daleko dokonalejší. Život je prostě hra pocitů, to lze zažít hlavně v
tripu.
O pocitech by měla být napsána celá kniha, vytvořit vědu o
pocitech. Zjišťujeme totiž, že pocit je tím nejdůležitějším. Vše vlastně děláme
kvůli pocitu, který z toho plyne, jen si to nechceme neuvědomit. Tedy nevíme
skoro nic o tom nejdůležitějším...
V tripu můžeme zažít mnohé podivnosti pocitů. Třeba
dostaneme zážitek Věčnosti. Pokud k tomu dostaneme extatický pocit, jsme
nadšeni. Smrt skutečně neexistuje, život je věčný, uvědomíme si.
Stačí ale, abychom do vědomí Věčnosti dostali pocit tísnivý
a vše je opačně. Proboha, vždyť tu budu ještě miliardy let!! Pamatuji, že jsem
se jednou cítil, jako by na mne spadl barák!
Není třeba střílet z děla
Střelbou z děla nazývám použití velkých dávek psychedelika.
Zejména po určité praxi, maximálně deset tripů, je možné dávky snížit.
Spíš propracovat rituál tripu. Prostě trip, stejně jako vše,
by měl být důkladně promyšlen a proveden. Není to zábava, ale odborná praxe.
Navíc trip se směruje nejen před ním, ale i v něm.
Proto používám malé dávky, což ovšem nejsou mikrodávky. Není
tam vždy trvalé odtržení od sebe a okolní reality.
Třeba nebudeme tak totálně mimo, ale alespoň si více
zapamatujeme, i když chtít to v tripu je velmi rušivé. Zato jich můžeme mít
víc.
Když kouřím trávu nebo syntetiku, dávám pozor, jak zabírá.
Když ucítím, že už to jede, nechám toho. Občas mi režisér tripu doporučí ještě
trochu. Pak uléhám, zakryji si oči a nasadím sluchátka.
Stačí mi ekvivalent 2/3 cigára české trávy, ale i samotné
kouření je speciální metodou provedeno tak, aby zbytečně neutekl ani mikrogram
THC.
Malé dávky
V psychonautice existují velké dávky psychedelika, malé
dávky i mikrodávky. Každá varianta má svůj význam.
Objevuje se tu totiž názor, že brát malé dávky je chybné, s
čímž nemohu souhlasit, protože všecky moje tripy takové byly.
Jak to dělám? Prostě kouřím trávu, hašiš či syntetiku do té
doby, až když cítím, že už zabírá, že se vědomí rozšiřuje. To poznám tak, že se
silně zdokonalí vnímání hudby, stávám se jí. Objevují se i nové kvalitní myšlenky
o kterých vím, že nejsou moje.
Je to tedy možné jen když mám psychedelikum s okamžitou
reakcí. S houbami to tak snadné není.
Pak odkládám fajfku, natáhnu se, přikryjí se dekou, oči
šátkem a nasadím si sluchátka a už to jede.
Tato malá dávka umožňuje si z tripu více zapamatovat,
protože část našeho vědomí je stále přítomna. Někdy jí režiséři tripu výší
inteligenci pozoruhodně vysoko. Pak bývá v tripu i několik entit, které se v
tripu konfrontují a učí.
Ostatně znají to i psychologové. V knihách o hypnoterapii se
píše, že není nutný hluboký trans, vše se dá udělat i v slabším.
Na sílu tripu má vliv mnoho dalších faktorů, je možno
zkoumat nejen druh psychedelika ale i její dávku a zejména metodu tripu.
Halucinace při rozšířeném vědomí?
Lidé se mě často ptají, zda to, co v tripech RV ve vizích
vidím, cítím a slyším, nejsou jen bezcenné halucinace. To mě rozesměje.
Přece každý, kdo má trochu rozumu, pozná kvalitu toho, co
vnímá. Já se specializuji na vnímání geniality a virtuozity, které lidské
schopnosti daleko přesahují. A to v tripech dostávám.
Pokud by to bylo bezcenné, nějaké opilecké žvásty, nikdy
bych je nebral vážně. Bohužel lidé tomu nevěří, ale fakt je, že kdo nezažil,
ani věřit nemůže. Tak moc je to neznámé a podivné.
Tripreporty
Podle mého jsou důležité, zvlášť
když se vědomí rozšířilo. Jednak si ujasním, co vše jsem prožil. Bývají to
velmi kvalitní osobní i neosobní informace a prožitky. Tím pádem využiji trip
naplno při jeho integraci do vědomí.
Slouží i pro informaci ostatním psychonautům.
Ale i nám, když se třeba po letech k nim vrátíme. Svůj nejsilnější trip
pokládám za to nejvyšší, co jsem v životě zažil...
http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm
http://intuice.mysteria.cz/meditace01.htm
http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm
Hudba je set i setting současně
Už na prvním holotropku v roce 1992
jsem poznal obrovský význam hudby v tripu. Dr.Grof ho vymyslel dobře.
Každá hudba vtahuje do určitého stavu
naladění, to je ten set. Provází nás tripem a omezuje rušivý vliv myšlenek.
Podstatně tak trip zesílí. Chce to ovšem polohu jak v holotropku, tj.ležet se
zakrytýma očima a jen vnímat hudbu.
Po letech mi se nejvíc osvědčil
tento výběr toho nejlepšího viz https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw
Vhodné hudby mám více, např. http://intuice.mysteria.cz/meditacni-hudba.htm
Tak si trip Poznání užijte. Po delší
praxi budete moci mít díky flashbacku trip i bez psychedelik.
Projevilo se vám v tripech o Vánocích mystérium Vánoc?
K Vánocům mám nedůvěru už léta.
Všeobecný shon a zmatek spojený s těmito svátky je v přímém rozporu z
proklamovaným klidem a mírem. Včetně maškary Santy Clause podezřelého z těžké
komerce. Nejraději bych pro sebe Vánoce zrušil jako jakýsi obal bez obsahu.
Přesto jsem vzácně na Vánoce něco o
nich v tripech zažil. Třeba v roce 2008, že jde ocyklický proces vzniku a
proměny vědomí.
Trip do mě nalil energii a poslal mi
vizi víru jdoucímu až do oblak. Byl podobný tornádu, ale zlatému. Obrovská sací
síla sahající až do nejvyšších světů. Tam, kde není žádná náhoda, ale věčná
Dokonalost v nekonečně směrech.
Na Štěpána jsem měl další trip. V něm
jsem si opět uvědomil:
1/ nejsme návštěvníci tohoto světa.
Chybně říkáme, že jsme sem přišli a po smrti zas odsud odejdeme. Nikdo nikam
nepřichází ani neodchází, žijeme „sami v sobě“, ve Věčnosti, jen se
proměňujeme. Jsme tu doma.
2/ rovněž nejsme jako lidé dole a
božské kdesi nahoře. Jsme „uvnitř něj“, vlastně jeho zvláštní výtvor, kterou
nutně potřebuje. Opět to nejde přesně popsat, jen prožít tu Podivnost jakési
Rubikovy kostky…
Lysohlávky a já
Do psychonautiky jsem se dostal v r.1992
na holotropku, ale hned mi bylo jasné, že tato metoda pro mne není. To hloupé
dýchání je tak nepříjemné a ten trans z něj slabý a krátký. Proto mi můj učitel
holotropka doporučil MDMA.
Kde bych ho ale sehnal, nevím, byl
jsem totální laik. Naštěstí mi kámoš přivezl z Tibetu hašiš a přidal něco
trávy. Konečně to začalo fungovat jak mělo... Proč ale ostatní zůstali u
hyperventilace? Nechápu to.
Později jsem dostal od známého
lesáka láhev od okurek plnou sušených lysohlávek. Tak jsem je zkusil:
„Základní myšlenka v tripu
rozšířeného vědomí byla – Bůh je Sám pro Sebe věčná otázka, není nic konečného.
Vše je strašně složité. Hledání Podstaty mizí v nekonečnu. Na vše je odpověď
stejná – nekonečno Nekonečen!
-Všude tisíce otazníků jak to je.
Vždy se o něco hraje. Všechny děje jsou částí nějakého jiného, vyššího skrytého
děje. Ukazovali mi božský virtuální blikavý svět, je jako promítaný film. Vše
je fraktál, i já jsem bod na fraktálu, také fraktál. I mysl, vše.
-Jak je vše jako stroj jednoduché
zevně, složité podstatou!
-Neochota a strach se léčí tímtéž.
-Ukazovali mi tajemství sjednocení
dualit, ale nedalo se to rozumem chytit
Je to padesátý trip. Jakoby mi
přišli gratulovat. Kdo jsem já, to nevím, je to moc složité- části vědomí, já,
jež je sdružuje, vnějšek a vnitřek a jejich zvláštní vazba, nechápu to. Jsem
starý fotr, strejc, ukazovali mi zvláštní symbol, jež pak jako tapeta byla pod
všemi vizemi.
Hravost nemám, ani uměleckost. Smál
jsem se těm srandovním obrázkům, strejc ve svetru, vše trochu zfušované, to
jsem já Jejich očima, to bylo překvapení k jubileu! Co ví, jaké je to Nahoře.
Jdu k Podstatě přímo.
Ukázali mi ještě mé dva velké zuby
(asi mé agresivní podosobnosti). Připomínalo to divadelní představení, hráli ho
mě. Zážitek nad zážitky, to normální člověk nikdy nežije, tak živé divadlo.“
Rozdíl trávy a hub mám jen v tom, že
u mě houby zabírají až po hodině, ale trip je delší. Nejdelší měl sedm hodin!
Pak jsem přešel i na další látky,
ale na obsahu tripů se opět nic nezměnilo. Záleží jaký je rituál tripu. Když
někdo pevně věří, že ta a ta látka vyvolává ty a ty zážitky, je to set, který
trip hodně ovlivní. Jde přece o trans, ten je primární, psychedelikum ho jen
zesiluje.
O trávě je mnoho lidí přesvědčeno,
že tyto tripy nemůže vyvolat ale právě tento názor je blokuje. Je to intenzivní
set.
Hlavně o něm rozhoduje ten, který
nám trip vytváří. Počítá se vším. Říkám mu režisér tripu. Bývá to část našeho
nevědomí, pokud se vědomí rozšíří, je od intuice, geniálního vyššího Já.
Tripy také mají svůj vývoj, který má
svoji logiku. To je však další kapitola málo známé vědy zvané psychonautika.
Jak si pomoci channelingem
Ze škol jsme už dávno pryč, ale učit
se musíme stále. Duchovních učitelů ve fyzickém těle je velmi málo, o kvalitě
nemluvě.
Je však jedna výhodná možnost
pomoci, a tou je komunikace s naší intuicí, což je označováno jako channeling,
či hovory s bohem, strážným andělem atd. Viz https://channeling.net/
https://www.crystalinks.com/channeling.html či
http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
Je o tom mnoho knih a učebnic, i
řada kurzů i na webu i zde na FB. Celosvětově to dělá spousta lidí, mají své
organizace. Celkově se o tom ví málo, což se škoda.
Není to nějaké ezoiluze, ale prosté
zesílení a využití intuice, kterou má přece každý. Pokud se s ní naučíme
komunikovat, může nám v mnohém poradit i pomoci.
Hlavní problém vzniká s našim egem,
které nerado uznává někoho jiného než sebe. Méně těžké ve verifikovat odpovědi
a správná formulace otázek.
Výuka není těžká, ani dlouhá.
Channeling potřebuje hlavně praxi a tím jistotu, že pracujeme s kvalitním
zdrojem informací. Pak je naším spolehlivým Učitelem, Guruem.
Neplést si channeling se
spiritismem, ten má úplně jiné záměry i výsledky, i když se to v minulosti
často zaměňovalo.
Není to nic nového. Komunikaci s
vyššími hladinami vědomí, kterým říkali různě,
dělali už proroci, svatí, šamané, zasvěcenci či jasnovidci včetně slavné
Pýthie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%BDthia
Stupeň přijetí rozšířeného vědomí
Již třicet let zkoumám rozšířené
vědomí a trochu jsem vnikl to této pozoruhodné vědy. O její logice se nic moc
neví, ba ani nechce vědět...
Psychonautika je přitom stejně
složitá jako IT, která je jí hodně podobná. Třeba fraktály. To přece není
nějaká náhodná kresba, ale informace, kterou je třeba prožít, pochopit a
přijmout.
Obsah tripů rozhodně není náhodný.
Ostatně náhoda je jen nepoznaná zákonitost. Je ale hodně těžké se v jejich
logice vyznat a bez dlouholeté tripové zkušenosti a komunikace s režisérem
tripu se neobejdeme. Ale i ten nám ji léta vysvětluje jen po kapkách.
Otázka totiž je, proč nám tyto tripy
dávají, nejen kdo je vytváří. Jistě k tomu musí být nějaký důležitý motiv, když
je psychonauté dostávají velmi podobné.
Co vlastně je rozšířené vědomí? Po
delším zkoumání jsem pochopil, že se vlastně jde o exkurzi do naší budoucnosti.
V tom stavu budeme za tisíce, ba miliony let.
Je to tedy extrémní hypnotická
progrese, která se v devadesátých létech také zkoumala. Tam se ale jednalo o
pohled do několika inkarnací do budoucna, aby bylo jasné, že se vlastně moc
neměníme. Zde je to ale daleký, totálně Jiný svět.
Nejde o to ho zcela pochopit, to
stejně nejde, jen ho poznat a přijmout jaký je podivně paradoxní, protože pak
už můžeme za ním rychle jít. Něco podobného, jen ve velmi malém, je účelem
náboženství, filosofie i umění. Tam o něm vágně mluví ti, kteří něm sami moc
neví. I obyčejný život to učí, ale jen velmi pomalu. Proto reinkarnací musí být
tolik.
Rychlost duchovního rozvoje tedy
záleží na hlavním parametru a tím je stupeň přijetí Reality, která je tak Jiná
než naše. Ale i svět rostlin a živočichů je hodně vzdálen od lidského...
Každý má jinak intenzivní úkol
duchovního rozvoje a hierarchie našich vyšších Já nás má karmickými procesy
postrkovat výš a výš, aby byl úkol splněn...
Toto je jen část velké vědy jakou je
psychonautika. Každý má možnost tuto vědu probádat a zjistit dosud nepopsané
zákonitosti. Chce to ovšem umět komunikovat s režisérem tripů i mimo ně, aby
pochopil souvislosti.
Jak se stát šamanem či zasvěcencem
Původně byly psychedelika určena jen
jim. Když se jich zmocnili laici, mysleli si, že si s nimi budou hrát. Stalo se
ale to, co se stát muselo. Někteří se tak stávají šamany a zasvěcenci!
Dokazují to ve svých tripreportech.
Všimněte si, jak jsou sobě podobné, jak vystihují běžně neznámou filosofickou
podstatu existence. Jak je vše se vším spojeno, jak je to dokonalé, věčně
proměnné, nekonečně složité i naprosto jednoduché současně. To neví ani papež!
Ovšem ne všichni hned dostanou tripy
s rozšířeným vědomím. Záleží to nejen na jejich vůli, ale i na jejich životním
úkolu o kterém ani nevědí, že ho mají. Proto se někdo dostane daleko dál než
jiný....
Záleží na režisérech tripů, jaký
trip vytvoří. Šamané je dobře znají, říkají jim duchové předků nebo Manitou.
Ti zvažují všechny faktory a
jednají. Zkušení vědí, že si svoji vůli umí prosadit i mimo trip. Prostě nás k
němu přivedou. Právě tripy umožní rychlý duchovní vývoj o který u některých
lidí hlavně jde. Výsledkem je pak silná intuice, nadhled a vhled, nutný pro
správné jednání.
Ne každý by měl do tripů chodit.
Nejsou pro každého, je to hodně silná káva, pro některé nebezpečná jejich
duševnímu zdraví. Proto by měli fungovat novodobí šamané, kteří by uměli
zjistit, zda jsou pro dotyčného vhodné. Zatím to tak kupodivu není.
Kdo by měl zájem, zdarma ho to
naučím. Ale vybírám si koho budu učit.
Dvě vize
V krátkém tripu mě jako vždy zaplavil božský úžasný pocit
hrdé posvátné Vznešenosti a režisér tripu mi řekl, že mi ukáže dvě vize.
V prvním byl šlehající oheň, jehož plameny dosahovaly až ke mě a tvořily
všechny tvary, prostě všecko.
V jádru ohně byla jen rovnoměrná oslňující Zář, která
se čím dál od Zdroje měnila na pevnější a hmotnější tvary. Bylo zjevné, že
vyšší světy jsou našemu podobné, jen jsou ve všem jemnější a dokonalejší. Těmi
budeme procházet.
Pak mi režisér tripu řekl, že mi ukáže druhou vizi. Byl to
jas, který rovnoměrně naplňoval Vše. Mám prý pochopit obě vize, mají stejnou
platnost. Vše je tvořeno Absolutnem.
Jednota i Mnohost existují současně v Jednotě
protikladů... Prostě filosofická přednáška jako vždy.
Jednalo se o indukovaný flashback. Ten se dělá úplně stejným
postupem jako normální trip, jen se nepoužije psychedelikum. Po několika stech
tripech už to není zapotřebí, trans přijde i bez zesilovače. Ničím jiným
psychelika ani nejsou.
Posvátnost rozšířeného vědomí
Což si ujasnit pojmy a souvislosti psychonautiky RV s náboženstvími?
Podle mne si mnoho psychonautů neuvědomuje plný rozsah toho co dělají. Vždyť
zážitek RV je víc než objevit Ameriku, jsou to zcela nové světy!
Význam své práce
podceňují a nepracují tak efektivně jak by mohli. Často proto, že se toho
skrytě bojí. Nelze se tomu divit. Zažil to každý.
Psychonauté pracují
nejčastěji sami, výjimečně v malé skupině. Připomínají tak zasvěcence
dávných mysterií. Těm se podobají i malé psychonautické církve jako Santo
Daimé. Rozšířené vědomí ale zažili i někteří věřící velkých náboženství. Vždyť
právě ono tato náboženství založilo.
Co je vlastně rozšířené vědomí? Vědomí se rozšíří do dříve
neznámých oblastní nadvědomí, které nás svou Hypergenialitou a mocí silně
přesahují. Proto je možno tvrdit, že si tripy RV sami netvoříme, nemáme na to.
To napovídá, že je tu souvislost s působením Boha nebo
bohů, o nichž se mluví ve různých svatých knihách. https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%AFh
Je možno přibližně říci, že při RV vidíme Boha. A nejsme
přitom lidé, ale na chvíli získáme část Jeho Dokonalosti, Nekonečnosti a
Věčnosti. V bibli se to popisuje jako vytržení ducha.
Jedná se tedy o mystiku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika
Zde v tripreportech se často popisuje jako smrt ega. Mystikové tomu říkají
mystická smrt a vzkříšení. A to je právě podstata všech náboženství.
Kdo takové zážitky popsal, byl v některých případech
církví prohlášen za svatého, i když ho často nejprve pronásledovala jako
kacíře. Mnoho mystiků bylo popraveno nebo vězněno.
Podmínkou svatosti je zázrak, což je forma Daru Ducha čili
charisma. Důkaz, že Bůh projevil někomu svou přízeň. A právě trip RV je jedním z hlavních Darů
Ducha a Poznáním. Rovněž sem patří léčitelství, jasnovidectví atd.
Knihy sv.Terezie z Ávily, přední oficiální Učitelky
církve, zejména Hrad v nitru, obsahují rozbor tripreportů, viz https://www.databazeknih.cz/knihy/hrad-v-nitru-132463
Jsou sice v rámci křesťanské věrouky, ale jinak to tenkrát nešlo.
Podobnost se zážitky psychonautů je velká.
Zvláštní život mystiků je obsahem řady knih, např. http://v.dvorakove.sweb.cz/denik.pdf či http://intago.sweb.cz/svati.htm
nebo https://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-132806
které ovšem církev ignoruje, protože narušuje její zájmy. Mystik totiž církev
už nepotřebuje...
Nejde o církev. Rozšířené vědomí člověka silně ovlivní.
Platí obecné pravidlo, že co vnímáme, to nás ovlivňuje úměrně doby a intenzitě
vnímání. Podrobný popis a souvislosti už sem nechci psát, to už je pravá
esoterika, mnoha lidem by se to nelíbilo. Proto zasvěcenci nevystupují veřejně
a církev to zametá pod koberec.
Postupně se začnete seznamovat s velkou neznámou vědou
zvanou mystické procesy
Jde v ní o základní parametr duchovního rozvoje a to je
stupeň přijetí RV, tomu právě ty tripy vedou. Pak už je tpo jen otázka doby a
zátěží, což je další velká věda...
Výsledkem RV je, že vyšší Já s vámi začnou pracovat.
Stručně řečeno přitahovat k Sobě. Jsme pro ně jakýmisi VIP. A to nám silně
změní život a to navěky... Popsat ho je dost složité. Žádná selanka to ale
není.
Vlastně se
dostaneme do jejich školy, tedy Univerzity, kde nás začnou učit a ovlivňovat
podle svého. Píše o tom i bible, ale skoro nikdo to nedělá. Je v tom tedy
i určitý stupeň podřízenosti, jako v každé škole.
Proč utekli z psychonautiky?
Jelikož pozoruji psychonautiku rozšířeného vědomí už 30 let,
mohu otevřít otázku, proč tolik lidí z ní utíká. Takových jako dr.Grof,
který v ní dělá přes 60 let, je velmi málo. Utečou skoro všichni a dost
brzo. Deset let a víc vytrvá jen hrstka. Proč? Vždyť zajímavější obor ani není!
Tím by se měl zabývat odborný výzkum, řeklo by to mnoho
zajímavého. Ale zatím jsem nic takového nezaznamenal.
Nepočítám ty, kteří se k psychonautice dostali jako
k zábavě ani ty, kteří To jen chtěli jednou, dvakrát zkusit.
Jelikož jsem psychonautů s vážným zájmem znal desítky,
mohu jen odhadovat. Pravý důvod vám totiž nesdělí, jen si budou vymýšlet, třeba
to, že našli co hledali.
Psychonautika je však tak odlišná od představ o ní, že tuto
výmluvu nelze brát vážně. Často si pravý důvod ani nechtějí uvědomit....
Podle mne je to proto, že se jejich počáteční naděje
nenaplnily. Zážitky rozšířeného vědomí byly úplně jiné než čekali, tedy chtěli.
Ohromení z vizí a pocitů je přivedlo k útěku.
Znám ovšem takové, kteří sice utekli, ale občas tripy mají.
Odmítají však o důvodech mluvit, což je velká škoda. Jejich přístup už není tak
vážný jako dřív, berou psychedelika spíš jako zábavu. Trochu se to podobá
syndromu vyhoření...
Dozvěděli se věci, které nechtěli vědět. „Bylo mi lépe, když
jsem nevěděl...“ Takto pregnantně se vyjádřil jeden z těch, kteří se
v 90.letech vrátili z Amazonie.
To je i důvod, proč zájem přichází a odchází ve vlnách.
V 60.letech byla vlna LSD, v 70.letech vlna trávy, v 90.letech
móda ayahuascy a nedávno vlna Bufo Alvarius, která už také končí... Vždy a opět
se poznává už dávno poznané a popsané... Dál se ani nejde.
Ale nevadí, zážitky mnohé ovlivnily a to silně a trvale.
Takže i krátká aktivita má velký význam. U většiny lidí ani není vhodné, aby se
dostali moc daleko...
Psychonautika rozšířeného vědomí je velmi dlouhá, složitá a
dost těžká proměna, o které se skoro nic neví...
Co si o důvodech myslíte vy?
Lze hovořit s Bohem, Duchem svatým či Kristem?
Věřící zapomínají na tu část NZ, kde Kristus mluví o seslání
Ducha svatého, který nám může vysvětlit filosofická tajemství Života.
Obecně se pochybuje, že to vůbec jde, ačkoliv to dělali
proroci a mnozí svatí. Třeba sv.Faustyna
Kowalská (1905 – 1938) Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska
Ačkoliv do školy chodila necelé tři roky a nikdo ji nevedl,
zažívala silné extatické spontánní vytržení ducha. Kristus ji také oslovoval a
vedl.
Z jeho popudu si vše zapisovala a tak vznikl její
úžasný Deníček viz https://uloz.to/file/pniQyxpE/sr-faustina-kowalska-dennicek-sk-doc#!ZGSxLGR2ZwuwLmyvZzWzZJZmAQt3L0IjrUyQM2p0BSqhGwV1Mt==
Je o ní pěkný film. Nejprve ji posílali za psychiatrem, ale
ten potvrdil, že je zcela v pořádku.
Nyní jsou na to i učebnice a kurzy. Jak to vysvětlí věda i
filosofie?
Jak na spirituální bypass
Reaguji na článek v FB skupině. Jakmile se psychonautovi
poprvé v tripu trochu rozšíří vědomí, hned má pocit, že je osvícen. Hned
se snaží svoje poznatky dát dál.
Následek je, že své zážitky chápe i předává chybně. Myslí
si, je to jako v tripu, že například může ovládat a řídit vše. To je ovšem
omyl. Stejně mu to nejde.
To jen režisér tripu mu ukazoval co umí, ale psychonaut je
stále pouze člověk. Vysvětlení je celkem prosté, ale málokdo to chápe.
Vyznat se dobře v tripech, znamená jich mít desítky,
lépe stovky a hlavně umět komunikovat s jejich režisérem. Jen tak můžeme
dostat kvalitní informace a vyvarovat se omylů.
On nás také může varovat, že to či ono nechápeme správně. O
to však téměř není zájem. Přitom trip RV je právě toto.
Obecně se pochybuje, že to vůbec jde. Přitom to pod názvem
channeling dělá mnoho lidí, jsou kurzy i učebnice. Třeba i zde na FB viz https://www.facebook.com/groups/1669894756585097
Dělali to i proroci a mnozí mystikové, ale jen málo psychonautů.
Z křesťanů třeba sv.Faustyna Kowalská (1905 – 1938) Viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska
Ačkoliv do školy chodila necelé tři roky a nikdo ji nevedl,
zažívala silné extatické spontánní tripy a uměla komunikovat s jejich
režisérem. Z jeho popudu si vše zapisovala a tak vznikl její úžasný
Deníček viz http://intuice.mysteria.cz/denik.pdf
Je samozřejmě ovlivněn křesťanstvím. Ke každému mluví RV
stylem, který k němu patří. Pokud nemáme dobrého učitele, snadno se
dopustíme omylů. Škola psychonautiky bez Učitelů zkrátka dost dobře nejde...
Víra nebo zkušenost?
Jako příklad rozšířeného vědomí je možno uvést zážitek
Gluma:
„Ja si z uvodnych faz pamatam len strasny hukot, triestenie
priestoru na miliontiny fraktalov, Mestecko myslienok, kazdy bod tvori svoj
vlastny vesmir, ktory sa stiepy na miliardy castic, tie medzi sebou sutazia,
snazia sa ziskat vyssie postavenie
Cely zivot, vesmir, svet, to co si predstavujeme ako
minulost a buducnost uz existovalo, existuje a vzdy bude existovat ako jeden
koncept. A my, Boh, Ziva Bytost, si snivame svoj sen o tom, co je to byt zivy.
Neexistuje cas a
neexistuje jedinec, existuje len Boh, ktory zije. A zivot, ako taky, je
samospravedlnitelny. Pretoze to je zivot.
A tak to je. Najprv musite
zosaliet, aby ste to pochopili.
To cele bolo sprevadzane pocitom Velkosti, Plodnosti, Vecnej
Hry. Nebola v tom ziadna taka kostolna vznesenost, bolo to strasne plne,
dynamicke, akoby si videl cloveka, co kraca po poli a kam splane, tam vyrasi
trava a z nej vyletia spievajuci vtaci. Strasne zivotne.“
Takový transovní zážitek, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(stav)
RV, také nazvaný Peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience
, v bibli označený jako vytržení ducha, má ohromný vliv na člověka. Nelze
ho k ničemu jinému přirovnat.
Jak název napovídá, vědomí se rozšíří do oblastí nám zcela
neznámých. Nadvědomí, čili intuice, je nám podobná jen velmi málo. Vlastně
skoro nikdo neví, že něco takového skutečně existuje. Přesahuje nás mocně svou
tvořivou Inteligencí.
Zažil to Platon, Plótinos a mnozí mystikové, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika
Navždy jim to změnilo život, protože jim odhalil podstatu
Života. Prostě jim spadly šupiny, co máme na očích. On z nich udělal
skutečné filosofy.
Zažil to i TGM, ale mnozí ho raději zametli pod koberec,
protože jim boural jejich představy o životě. Ostatně to umí i kvantová mechanika....
Proto někteří umělci využívají darů RV pro svou tvorbu, ale
zamlčují, že to vlastně není jejich dílo. Jen málo lidí proto dovedlo
v historii lidstva s těmito stavy pracovat... Je to gigantická
věda....
Je také možné s těmito vysokými úrovněmi Bytí
komunikovat. Dělali to proroci, jasnovidci i zasvěcenci. Říká se tomu často
channeling, Je spousta kurzů na webu i FB, je i hodně učebnic a knih
s výsledky. Ukázky jsou třeba na https://channeling.net/
Každý dostane takové informace, jaké k němu patří.
Záhada šedesátých let
Bude to šedesát let, kdy se začal natáčet hudební kultovní
seriál Vysílá studio A, což vede k zamyšlení nad tou zvláštní dobou.
Tento fenomén nebyl dosud důkladně prostudován. Proč tak
najednou, v celém světě současně, vznikl úplně nový silný revoluční
svobodomyslný kulturní proud, tak odlišný od všeho, co kdy bylo předtím i
potom? A proč na konci 60.let v celém světě naráz zeslábl a téměř zanikl?
Co vlastně bylo jeho podstatou? V popředí byl velký
optimismus a tvořivá radost. Vše se zdálo krásné a lidé věřili, že to bude
ještě lepší.
Po ztuhlých a temných
Mladí měli k sobě blíž, padla středověká pruderie a
nastala sexuální revoluce. Lidé se často scházeli a přátelsky debatovali i o
dříve tabuizovaných tématech.
Pomohla tomu i psychedelika, zejména marihuana a LSD odkryly
úžasné zdroje tvořivých zážitků a filosofických zkušeností hippies, dětí
květin. Tenkrát nikoho nenapadlo, že brzy budou na dlouhá desetiletí zakázány,
než se ledy trochu uvolní.
Právě to současné načasování na celém světě a obrovský
nárůst talentů všech oborů ukazuje, že se primárně jednalo o jakýsi nový duch
doby, který lze vidět v horoskopech.
Tato vlna se vrátila v 90.letech, ale už nebyla tak
silná. Kdoví, kdy přijde další... Podle horoskopu by se měla situace lepšit po
roce 2027. viz https://www.youtube.com/watch?v=oY1XQpGauG4
Podobné vzepjetí bylo už i dříve v létech 1890-1914,
slavná Belle Epoque. Viz https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Belle_Époque
Pro inspiraci umělci tehdy používali i absint a hašiš. Také
to byla doba vzestupu kultury, umění i techniky. Bohužel tvrdě skončila
vypuknutím Velké války, známé jako První světová.
Otázky v tripu
Rozšířenou představou je, že v tripu totálně zmizí naše
já a nemůžeme do něj nijak zasahovat ani si nic z něj pamatovat. To se
může stát, ale ve slabších dávkách to bývá jinak.
I v tripu pak můžeme mít svoji vůli a ovlivnit ho třeba
otázkami, na které od rozšířeného vědomí někdy dostaneme odpovědi ve formě vizí,
pocitů i myšlenek.
Moje prvotní zkušenosti byly takovéto:
Božská Dokonalost s IQ 1000 vytvářela proces ovlivněný
hudbou. Cesta Stvořením probíhala jako vždy. Videoklipy byly úchvatné a dávaly
asi desetkrát silnější, kvalitnější a rychlejší myšlenky i pocity než mám v
běžném vědomí.
Vize byly velmi harmonické, nejčastěji s náboženským
obsahem, zejména obrazy katedrál zevnitř i zvenčí. Představil jsem si, kolik
slavných cen by musel takový film vyhrát, kdyby se podařilo vše zaznamenat. Byl
to projev spontánní božské hravosti s dokonalou choreografií.
Žádný zážitek se tomu nevyrovná. Uvědomoval jsem si, že vše
okamžitě zapomínám, což mi bylo líto. Dokonalost prožívaného vědomí, vizí i
myšlenek mi brala dech a rád bych si vše zapamatoval, ale tím se to kazilo.
Navíc se to nedařilo, vše mizelo okamžitě a nenávratně.
Probírala se výhradně duchovní a psychologická témata. Byla
to výuka a psychoterapie božskou intuicí. Program tripu intuice sama vytvářela,
ale občas odpověděla na dotaz vědomí, které bylo daleko méně výrazné.
Vyměnily si role, silná byla božská intuice, slabé vědomí. K
některým otázkám se však odmítala vyjádřit a přešla je mlčením.
Starý dobrý hašiš
Stále se tu probírají nová chemická psychedelika, která se
množí jako houby po dešti. Kupodivu o hašiši se tu téměř nemluví a nějaký
tripreport o něm už vůbec není. Přitom podle mne má řadu výhod. Je to
dokonalejší varianta trávy.
Před více než sto lety pod názvem Hašiš a jasnozřivost o něm
psal Gustav Meyrink, který žil i v Praze. Viz https://www.cbdb.cz/kniha-7670-hasis-a-jasnozrivost-haschisch-und-hellsehen
Myslíte, že hašiš nezvládne tripy jako s houbami či
LSD? Ale ano, ale musí se to umět. Ostatně, když se nyní jedná o legalizaci
trávy, mělo by se to týkat i hašiše, ne?
Mně ho spolu s trávou daroval na úplném začátku mé
psychonautické praxe v roce 1993 kamarád, který ho přivezl z Tibetu,
kde byl navštívit mnichy. Zklamali ho, připomínali mu svou demagogií naše
kněze.
Takže jsem první tripy měl právě s touto směsí. Tento
byl druhý:
„V meditaci jsem vnímal hudbu daleko jasněji a dokonaleji.
Mohl jsem být hudbou, když jsem se do ní ponořil. Vytvářely se dokonalé
videoklipy plné symboliky, které mě strhávaly svým příjemným vyzařováním.
Krátké scény byly buď zcela bizardní, nebo se postavy
objevovaly v nejrůznějších harmonických situacích.
Věděl jsem, že práce se symboly je totožná s ovlivňováním
reálných dějů, jež představují. Přemýšlel jsem, co vnímají ty osoby ve vizích,
ale božský hlas mi napověděl, že prožívají hudbu, kterou poslouchám. Tak jsem
si všiml svého společníka.
Když jsem se do Něj ponořil, zaujalo mě Jeho vznešené,
klidné a dokonalé vnímání, silný božský pocit harmonie, stálý vševědoucí úsměvný
pohled, kterým vše pozoroval.
Nebyla v Něm patrná žádná námaha, že by nad něčím přemýšlel,
váhal, hodnotil. Jen si hrál se Stvořením. Nešlo to vyjádřit slovy. Nikdy jsem
necítil božskou Přítomnost tak silně.
Nic takového jsem v životě nepoznal, ani jsem netušil, že
něco takového může existovat. Nebyla v Něm žádná negativa, únava či pocit
povinnosti, jen nepopsatelný pocit Věčného Naplnění, Čistoty a vnitřní Síly.
Vnímat ho zevnitř bylo přínosnější, než pozorovat vize.
Nevydržel jsem v Něm dlouho, protože zastavením svých
myšlenek jsem dostával strach, že přestalo existovat mé já. Byl to strach z
mystické smrti ega. Bez ní je však vstup do božského vyloučen.
Vystupoval a zkoumal jsem Ho zvenku tím, že jsem mu dával
otázky. I když jsem dostával kvalitní odpovědi, cítil jsem, že tím vystupuji z božského a dělám něco
nedokonalého. Žil jsem tak chvíli střídavě ve dvou světech, v lidském a
v božském.“
Jak je to s koncem ega
Dost se tu o tom mluví, je to hodně složité téma, tak přidám
své zkušenosti a závěry. Co vlastně myslíme tímto pojmem? Ego, tady jáství, je
soubor názorů, zkušeností i postojů naší entity, ke kterým máme běžně přístup.
Rozšířením vědomí v tripu to však můžeme více nebo méně
změnit. Záleží na mnoha věcech, zejména na naší vůli, ale i na vůli našeho
vyššího Já, kam až nás pustí a kolik moc.
Ve většině tripů jsem byl s vyšším Já jako
s Guruem. Ukazoval a vysvětloval mi jako žáčkovi mnohé filozofické
skutečnosti. Ne vždy to by bylo z téhož levelu, vyšší Já jich má mnoho,
respektive je mnoho vyšších Já uspořádaných do hierarchie. Čím vyšší level, tím
méně podobný našemu lidskému světu.
A jen málokdy jsem zažil to, co se často popisuje. Úplné
pohlcení vyšším Já, kdy si uvědomujeme, že jsme jen Tím a nic jiného
neexistuje. Naše lidská minulost je pryč. Je jen úplná Dokonalost, Věčnost a
Nekonečnost v nekonečně směrech. Skoro nic se z toho stavu nedá
zapamatovat, protože tato snaha by nás vytrhla z toho Superstavu. Lze To
jen vnímat.
A proto nás vyšší Já má, protože jen skrze nás může prožít i
nedokonalost, i když je jen zdánlivá! Prostě chce mít vše a všeho nekonečně!
Naplněnou Potencionalitu.
To je totální konec
ega, vlastně naše budoucnost za miliardy let, protože náš vývoj je jedna z Jeho
nekonečna Her. A Ona sama hraje tu Gamesu s námi všemi... My jsme Jí a Ona
námi...
Platon, Plótinos a další
Všichni tito zažili to, co americký psycholog Maslow popsal
jako Peak experience, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience
Tento vzácný zážitek, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(stav)
jim navždy změnil
život, protože jim odhalil podstatu Života. Prostě jim spadly šupiny, co máme
na očích. On z nich udělal skutečné filosofy.
Zažilo to dost lidí, i TGM, ale mnozí ho raději zametli pod
koberec, protože jim boural jejich představy o životě. Ostatně to umí i
kvantová mechanika....
Jen málo lidí proto dovedlo v historii lidstva
s těmito stavy pracovat... Je to gigantická věda....
ÓM
Tripy rozšířeného vědomí dokážou upozornit na naše chybné
představy. A to i filozoficko-náboženské. Například v jednom tripu jsem
vnímal, jak v každém tónu hudby vznikají a zanikají vesmíry. A šlo to od
nekonečna do nekonečna, tedy věčně! To mne ohromilo.
A ještě více zvuk, který toto Tvoření doprovázel. Byl to
onen slavný ÓM, který znají jogíni. Jenže tu byl podstatný rozdíl. Ten zvuk
nezněl jak se běžně zpívá, tedy óóómmm, ale spojený! Bylo to ohromující dunění
tvořící světy!
Jsou to přece všecky zvuky najednou, tedy to musí být jeden
tón, ne dva! Tak zřejmá souvislost kupodivu jogíny nenapadla!
Rovněž to dokazuje, že Stvořitel není jen dobro a láska, jak
si myslí věřící, ale má všecky archetypy současně. Tedy nic není mimo Něj.
Tvoří prostě vše, celou Realitu. Ta je Jeho Obrazem.
Totéž ve svých tripech zjistili hippies v 60.letech,
ale církvím se to nelíbilo. Drží se svých dogmatických představ. Nevadí jim, že
jsou nelogické.
Podobných případů vyvrácení iluzí jsem zažil mnoho.
Duchové předků
Malíř psychedelických obrazů Otto Placht se snad již třicet
let zúčastňuje ayahuascových rituálů v Amazonii. Doslechl jsem se, že
nedávno zašel za šamanem s nějakým osobním dotazem.
Šaman se zeptal svého ducha předků a tlumočil mu odpověď. To
mne zaujalo. Ani ayahuascu nepotřeboval. Stačil mu slabý trans, který lze
dosáhnout mnoha technikami. Třeba bubínkem.
Šaman nejen že zvládne ayahuascový rituál, ale umí i tuto
komunikaci, vlastně s režisérem tripu. Je ostatně jedno jak mu říkáme.
Hlavní je kvalita informací.
Umí to někdo u nás? Nevím o takovém. Přitom to zas tak těžké
není. Vždyť trip je právě totéž, navíc mnohem silnější! Mimo trip to kupodivu
nikdo nechce dělat. Je ostatně otázka, proč se to Placht sám nenaučil od
šamanů, když už má tak dlouhou praxi s ayahuascou.
Je to výzva pro psychonauty, kteří by se chtěli stát šamany.
Zkuste to, je tu pole neorané.
Co mi dalo rozšířené vědomí
Už v prvních tripech mě doslova fascinovala jasná a
přesná logika postřehů a informací, které jsem dostával. Zcela se lišila od
všeho, co jsem znal. Právě to jsem dosud všude marně hledal.
Pochopil jsem, že skutečná duchovnost nejsou nějaké
ezobláboly, mýty či demagogie svatých
knih, ale holá realita, dokonale vnímaná a pochopená.
Prostě zasvěcený vhled a nadhled na nejrůznější otázky od
filosofických po ryze praktické i osobní.
Tripy zjevně zesilují stav ve kterém jsme. Tyhle sklony jsem
totiž vždy měl, ale daleko méně dokonalé. Tripy mi je pomohly rozvinout, nazval
jsem to strategickým
myšlením a rozhodováním.
Podobně některé slavné knihy a filmy nám ukazují, co
nevidíme jasně. Proč to tak nemají všichni lidé? Podle mne proto, že nejsou
ochotni tomu věnovat čas a energii, jsou líní vnímat a myslet. Jsou povrchní,
silně ovládáni emocemi a předsudky.
Na druhé straně toto dokonalé vnímání ukazuje, že situace je
vlastně horší, než se nám zdá. Máme rádi klid a pohodlí, a proto si raději nasazujeme
růžové brýle, nebo strkáme hlavu do písku. Odmítáme vidět realitu jaká opravdu
je.
Proto se často mýlíme a na své omyly doplácíme, ale to si
nechceme přiznat a stále je opakujeme...
Poznámka:
Stáhnul jsem si video promluvy Petra.
Potěšil mne. Mnoho z toho co říká opravdu sedí
s mými i zkušenostmi přátel. Hlavně nutnost ležet, zakrýt si oči, projet a
uvolnit bloky v těle a poslouchat hudbu pořádně nahlas se zesílenými basy.
Jakou vlastně má, což ji dát na uloz.to či fastshare ? Já
doporučuji
Co mi ve videu chybí? Komunikace s režisérem tripu,
jako součást setu a settingu a to i během tripu se ho ptát a dostávat odpovědi. Paradoxně Petr
říká, že to jeho žena umí, i když to málo využívá. No, snad se časem i on
osmělí...
Jinak neobjevil nic nového. Tráva je psychedelikum a
entheogen využívaná už tisíce let.
Jen bohužel jsme její psychedelické účinky degradovali tím,
že ji bereme jen jako rekreační drogu.
To míchání druhů trávy, aby se stala psychedelická, beru
spíš jako pokus narušit tento negativní stereotyp sugesce, tedy setu.
Proč? Já jsem totiž nikdy trávu jako rekreační drogu
neužíval. Od počátku jsem ji bral jako posvátnou bylinu. Používal jsem takové,
jaké jsem sehnal, a ani nevím, jaké to byly. Přesto fungovaly vždy stejně dobře
na rozšiřování vědomí. Že bych je měl míchat mne nikdy ani nenapadlo. Nebylo to
potřeba.
Hudba v tripu pro rozšířené vědomí
Dovedu si představit trip bez psychedelika, ostatně ho denně
dělám, ale bez hudby tedy ne. Ta je setem i settingem a na jejím výběru
setsakramentsky záleží.
To jsem se naučil při holotropku před třiceti lety. I polohu
vleže se zakrytýma očima, hudbu pořádně nahlas do sluchátek. Osobně mám nejvíce
v oblibě výběr z Lisy Gerrard, myslím
že je to tady
Některé skladby jsou chráněné DRM, přehrají je jen levnější
přístroje.
Teď jsem našel hudební dílko od známého propagátora Bufo
Alvarius Octavio
Rettig Hinojosa. Jsou tam i odkazy na podobné skladby. Tak hodně kvalitních
zážitků v tripu!
Krátký trip
V rozšířeném vědomí dostávám filosofické informace
daleko vyšší kvality než mám. Je to důkaz, že tripy si netvořím sám, ale že mi
ho vytváří vyšší Já, tedy intuice. Je tedy zdrojem Poznání, jež převyšuje
všechny filosofy.
Před týdnem mi v krátkém tripu ukazovala a vysvětlovala
důvody naší existence, našeho Stvoření, světa. Vlastně to bylo vyjádření
Principu podobnosti, v hermetice známé pravidlo Jak Nahoře tak dole. Celé
Stvoření má fraktální formu, opakování archetypů. I hierarchie levelů je
taková. Viz
Prostě Stvořitel tvoří proto, aby se sebevyjádřil, tedy
projevil co umí, sebepoznal i sebeléčil, tedy zdokonaloval. Rovněž je to i
forma soutěže mezi Stvořiteli.
Tedy tytéž důvody tvorby i našich umělců. Programátor games
je takový Stvořitel v malém.
I opice mají stejné sklony, rovněž bohové a božstva.
Z Principu podobnosti lze odvodit mnohé důležité
informace....
Psychonautika versus náboženství a filosofie
Pokud má psychonaut alespoň padesát tripů s rozšířeným
vědomím, zcela se mu změní pohled na všechna náboženství i různé školy
filosofie. Jeho zážitky mu osvětlí oč jde a spoustu věcí mu může vysvětlit
režisér tripu i mimo ně.
To je bohužel důvod časté nenávisti k mystikům. Prostě
přinášejí nový pohled, který je sice nepřenositelný, ale jasně říká, že tak,
jak se náboženství a filosofie podává, je prostě dětinské. A to nechce nikdo
slyšet.
Ne, že by všechno bylo úplně špatně, ale dělat z toho
všemožné mýty, iluze a politiku je prostě nezralé. Vždyť náboženství i
filosofie by měly být vědy podobné jiným vědám!
Ostatně kdysi se všechny nemoci léčily pouštěním žilou,
ačkoliv to téměř vždy pacientovi uškodilo. Ale poučili jsme se. Zde ještě ne.
Nepříjemným zjištěním z tripů proto je, že přeceňujeme
lidskou úroveň, když se nevyznáme ani v základních otázkách života. Naše
civilizace je zkrátka rozvojová, jinak ji nazvat nelze. Viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Filosofie
Není to nic ke kritice, vývoj je vývoj...
Úplně cizí lidé
Dostal jsem příznivou recenzi na tento seriál, viz
Psychonauty může zaujmout využití zejména lysohlávek na
terapie skupiny, hlavně depresí. Díly, kromě šestého, jež nevím kde je, si
můžete stáhnout z https://fastshare.cz/uplne-cizi-lide/s
Pokud vám televize či přehrávač nenabízí vložené titulky, můžete
si je stáhnout
Psychonauté o smrti
Měl jsem připravený podrobný článek tom, jak po mnoha letech
psychonautické praxe vidím problematiku smrti. Můj režisér tripů, tedy má
intuice, mě ale vysvětlila, že článek je tak radikální, že ho nelze veřejně
publikovat. Způsobil by velký rozruch a byl by i špatně pochopen.
Psychonautika má mnoho poznání i o jiných otázkách, které
nelze dávat na veřejnost, dokonce ani ne psychonautům, protože jen malá část z
nich má větší praxi v rozšířeném vědomí, které je podmínkou pro
filosofické poznání. Proto byly tyto skutečnosti vždy známy jen zasvěcencům,
tedy esoterika v pravém významu. Viz
Udělám to tedy tak, že vás vyzývám, aby jste sami popsali,
jak se změnil váš pohled na smrt v průběhu psychonautické praxe.
Jaké je rozšířené vědomí?
Jak byste ho popsali z vašich tripových zkušeností? V čem se
liší od našeho vědomí? A v čem se liší od našich představ o světech, kam se za
dlouhou dobu vývoje lidstva dostaneme? To jsou základní otázky, na které zatím,
pokud vím, žádný psychonaut vyčerpávajícím způsobem neodpověděl. Zkuste to tedy
vy.
Podle mých zkušeností, a nejen mých, Tam není žádná pohádka
či selanka, jako je odpočinek, věčný klid a mír. Tam se pracuje, ale úplně
jinak než tady.
Vše je Tam neuvěřitelně dokonalejší. Věčnost i nekonečnost
nekonečně směry je cítit doslova ve všem. Logika až matematická logika logik,
která se jako ve fraktálu rozšiřuje do dalších a ještě dokonalejších a
nepochopitelnějších světů. Genialita a virtuozita Tvorby je jen slabý pojem.
Žádný konec nikde není. Je to totálně nepopsatelné,
nesdělitelné. Svět informací, plný symbolů a symbolů symbolů se kterými se
pracuje.
Pozn.: Zapsáno s pomocí režiséra tripu.
Povznesená nálada
Takto lidově by se dal popsat pocit v tripech rozšířeného
vědomí. Tripy jsou nekonečným rezervoárem neznámých pocitů a rozšířené vědomí
má svůj základní. Je ovšem různě zabarvený do třech základních – extatické,
tísnivé a neutrální, případně jejich kombinace.
Důležitá je i síla pocitu, který dostaneme k svému jako
kombinace. Od sotva znatelného až do totální pohlcení, kde již žádné naše ego
není. Záleží tedy, jak mnoho se vědomí rozšíří a kam. Je to jeho vůle, ne naše.
Nemůžeme si to vynutit, jen požádat.
Jak ten pocit rozšířeného vědomí popsat? Jde to jen málo.
Snad jako posvátná hrdá Vznešenost, nebo jako pocit Krále králů. Prostě úžasně
krásný pocit našeho vyššího Já, tedy intuice, který přináší i další dary jako
je vhled a nadhled ve vizích a myšlenkách.
Není to tedy lidský pocit, který dostáváme k svému. Nepatří
nám, ale nefyzickým entitám, které dělají úplně něco jiného než my, pozemští
červi. Když jsem ho chtěl mít stále, řekli mi, že bych si ho rád navlékl jako
kabát, ale on je za práci, ale tu nejsem schopen vykonávat. Jsem jen člověk.
Proto se za tento pocit musí platit, to je velká věda. Tento
pocit dostáváme hlavně jako ukázku naší možné budoucnosti, za kterou můžeme jít
a postupně ten pocit alespoň trochu cítit i mimo trip.
Tripy a kruhy v obilí
Myslíte že mezi nimi žádná souvislost není? Zjevně ale je, a
to umožňuje pochopit psychonautiku.
Jaký je účel kruhů v obilí? To se vlastně neví. Jisté
je, že to není výplod člověka. Obilí není pošlapáno, ale ohnuto. Nelze to
napodobit. Tvary jsou tak složité, že je
v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého
ohřevu.
Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a
mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci.
Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Není to
tedy žádná víra, ale realita, kterou
nelze popřít.
Ale přesně totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí.
Jenže ty znají jen psychonauté. Jiní se tripů panicky bojí a udělali by vše aby
je zakázali.
Ale i situace s kruhy v obilí je přece taková.
Byly tu i ve středověku a přisuzovaly se ďáblu. A strach z nich je tu
stále. Je jasná snaha tenhle nevyřešený problém zamést pod koberec aby nebyl
vidět.
Proto v posledních letech se o kruzích v obilí
skoro nemluví, ač jistě jsou. Přesně stejně je to s tripreporty z
ceremonií s Bufo Alvarius, dříve s ayahuascou. Stále stejný motiv strachu
z neznáma. Lidé to nechtějí vidět.
Už trochu chápete souvislosti?
Transpersonální psychologie a psychonautika
Tomuto tématu, viz
se tu dává méně
pozornosti než by si zasloužilo. Nejde zdaleka jen o terapii, ale o základní životní
názor. Ale chápu, mnozí rekreační uživatelé o tom neslyší rádi, jejich ego
prostě odmítá, že by na nás měl někdo jiný vliv než ono. Jsou nakonec rádi, že
se nedaří navázat spojení s jinými planetami v projektu SETI, viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/SETI Rozšířené vědomí proto ani nevyhledávají...
Sisyfovci dr.Grofovi namítají, že nejsou důkazy a dávají mu
bludné balvany. Ony však jsou, zejména psychologie hypnóz je toho plná. To je
však další tabuizované téma, ač již 200 let vědecky zkoumané a potvrzené.
Situace je daleko složitější než se nám zdá, mají na nás
dobrý i špatný vliv mnohé entity aniž si to uvědomujeme. Extrémní případy
terapie je exorcismus.
Jsou ale i zcela hmatatelné důkazy, nejen UFO, že existují
jiné inteligentní entity než my. Například kruhy v obilí. Desetiletí se o
nich píše, v poslední době však o poznání méně. Přitom existovaly už ve
středověku, byly přisuzovány ďáblu.
Je až legrační, jak se mnozí stále snaží tvrdit, že jde o
dílo vtipálků. Obilí však není pošlapáno, ale ohnuto. Tvary jsou tak složité,
že je v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého
ohřevu.
Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a
mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci.
Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Viz
např.
Ale totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí. Jenže ty
znají jen psychonauté. Mnozí lidé se tripů panicky bojí jako všeho neznámého a
udělali by vše aby je zakázali.
Přitom stačí většinou málo abychom RV zažili, stačí
si to tripu pustit třeba. Zkrátka se musíme smířit s tím, že nejsme ve
vesmíru sami. Je daleko složitější a podivnější než si myslíme...
Transpersonální psychologie a mystika I.
Dr.Grof je jistě hlavním patronem české psychonautiky.
Nezaškodí si připomenout jeho dílo, protože se o něm moc nemluví, a rozebrat
několik zajímavých souvislostí. Podle :
„Transpersonální psychologie (dále jen TP) je nejrannějším
odvětvím psychologie, které zkoumá transpersonální, transcendentní a
spirituální zkušenost lidské existence. Fundamentálně se zabývá rozšířenými
stavy vědomí, které se definují tím, že při nich vědomí vlastního já překračuje
hranice těla a ega (jáství) i hranice trojrozměrného prostoru a lineárního
času, jež ohraničují vnímání člověka v normálním racionálním stavu vědomí.
Obvyklý stav vědomí, kdy sami sebe vnímáme newtonowsky ohraničeně, vnímal
angloamerický spisovatel a filosof Alan Watts jako ztotožnění s „egem
zapouzdřeným v pokožce“ (skin escapsulated ego). Spirituální psychologie podle
Walshe dokonce tvrdí, že stav normálního vědomí je daleko pod úrovní optima a
že existují vyšší stavy vědomí vyjadřující pravý stav lidské podstaty.
TP pracuje především s tou částí mimořádných stavů vědomí,
která nese léčivý, transformační a evoluční potenciál. Ty se vymezují od
patologických změn vědomí tím, že nenarušují žádné intelektuální funkce.
Stanislav Grof je označil pojmem ‚holotropní‘. Pojem se skládá z řeckého holos
(celek, celistvý) a trepein (pohybující se ve směru něčeho nebo směrem k
něčemu), takže holotropní znamená „orientovaný k celistvosti“.
TP operuje s tématy jako je perinatální oblast nevědomí,
domorodé a rituální praktiky, náboženství, duchovní aspekty smrti a umírání,
prožitky z minulých životů a podobně. TP tak vnímá duchovní růst a spiritualitu
jako podstatnou složku lidské existence. Ve své praxi nahlíží i na poznatky
různých forem mystiky. Snaží se tedy přiblížit objektivní vědeckou metodiku s
duchovní tradicí. „Transpersonální psychologie předpokládá, že lidé západní
industriální společnosti jsou běžně v kontaktu jen s částí své podstaty. Běžný
stav vědomí nám umožňuje prožívat jen zlomek toho, kým opravdu jsme.“ (Grof,
2007)“
Vidíme, že zde dr.Grof hovoří o mystice, která je různě
vykládána, ale celkově neoblíbena. Podle:
„Mystika je souhrnné
označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s
božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a
pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.
Slovem mystika se označuje:
-v užším slova
smyslu náboženská praxe, která se odpoutává od smyslového vnímání a všech rušivých
představ a směřuje ke zkušenosti setkání, sjednocení nebo dokonce splynutí s
Bohem nebo božským;
-v širším smyslu i
jiné cesty k vnitřní duchovní zkušenosti, směřující k osobním zkušenostem
hloubky a transcendence;
-v moderní době
nejrůznější způsoby vytržení nebo vybočení z účelové každodennosti, k prožitkům
zklidnění, hloubky, celistvosti a podobně;
-často pejorativně
(mysticismus) – zastírání nevědomosti nebo zatemňování skutečnosti předstíraným
tajemstvím.“
Transpersonální psychologie a mystika II.
Dr.Grof svým dílem předběhl dobu. Vlastně navázal na základ
všech náboženství, který byl všude mystický, často s používáním
psychedelik. Náboženství se však rychle proměnila v demagogii víry,
svatých knih, obřadů a hierarchii prelátů. Je to spíše moralismus a politika.
Psychedelika už dávno šmahem odmítají...
Mystika v církvích vždy narážela na nepochopení,
mystikové byli napadání, že je to dílo ďáblovo, pronásledováni i popravováni.
Paradoxně byli posmrtně někteří prohlášeni za svaté a
Učitele církve. A opět stejný problém. O jejich díle však církev ani věřící
nemluví, jakoby ani nebylo.
Pro církve je totiž zásadním ohrožením. Mystik církev jako
náhražku nepotřebuje! Vyjímek je málo, třeba
jež v obřadech používá ayahuascu. Je ale otázka, zda
časem nedopadne stejně i ona. Ani TP není přijímána snadno.
Myslím, že za tím je hlavně neochota ega přijímat autoritu
intuice, vyšších Já, která se v náboženstvích nazývají Bohem... Prostě naivní
víra lidem stačí. Dál jít nechtějí...
Ale i ti, kteří trip s Bufo Alvarius o mystické Jednotě
zažili, si mylně myslí, že už vědí vše. Je to však pouze začátek...
Příloha:
Psychonaut Ralph Metzner takto popsal
brazilské hnutí Santo Daime:
Je to vysoce synkretická tradice, kombinující křesťanské a psychoterapeutické
prvky. Náboženství Santo Daime,
tak jako další skupiny, používá ayahuascu v kontextu
šamanských léčebných rituálů a velmi se rozšířilo. Poskytuje tak mnoha
nejrůznějším lidem transformativní duchovní zážitek.
Pokud
definujeme šamanismus jako extatickou cestu šamana do jiných dimenzí za účelem
léčení nebo věštby, pak tyhle nové formy náboženství čistým šamanismem nejsou.
Podle mých zkušeností je smyslem daimských ceremonií
zprostředkování kolektivní mystické zkušenosti. V Daime
byly tradiční šamané nahrazeni
knězi, a cíle rituálů se přesunuly směrem od dramatického šamanského léčení k
povzbuzení vlastní imunity a posílení sociálních svazků komunity.
V určitém
smyslu mi daimské ceremonie připomínají kombinace peyotlového shromáždění původních indiánů a setkání gospelových zpěváků. Účastníci dostanou standartní
dávku a pak celou noc zpívají své náboženské písně. Navíc hodně tancují a
pohybují se.
Písně často
vzývají Pannu Marii, zmiňují Starý nebo Nový zákon, ale také místní božstva.
Zpívají se písně k invokaci duchů posvátných rostlin, ale také chvalozpěvy na
slunce, měsíc a hvězdy a také duchy lesa. Mnohé písně jsou o nutnosti vyhnout
se hněvu, zášti, závisti, nebo o potřebě lásky.
To, že se přitom
prakticky skoro nemluví, mi připadá zvláště příjemné. Kromě několika modliteb
se jen zpívá a tancuje.
V Daime se tancuje ve dvou polokruzích, muži na jedné a ženy
na druhé straně. Pak všichni udělají dva kroky vlevo a dva kroky zpátky. Pohyby
jsou synchronizované a vytváří jakési vlny, které účastníky unáší sem tam.
Takto se dá prakticky bez námahy tancovat klidně šest nebo osm hodin - což by
člověk, pokud by tancoval sám, zcela jistě nezvládl.
Někteří
dlouholetí účastníci Daime tvrdí, že se dokáží účastnit
zároveň jak této pozemské ceremonie, tak podobné, která se odehrává na rovině
astrální, nehmotné. Říkají, že daimské písně jim
pomáhají cestovat tam a zpět, a že propojují hmotný a nehmotný svět.
Ať ty písně
přicházejí odkudkoliv, zcela jistě mají ohromnou sílu. Během jednoho obřadu Daime jsem sám cítil obrovskou vlnu empatické
energie jedné konkrétní písně. Cítil jsem, jak nejprve zasáhla celou skupinu a
pak se dokonce rozšířila do celé komunity. Pak jsem cítil, jak se rozšířila na
celou oblast pralesů, pak celé planety, a dokonce celé sluneční soustavy a
ještě dál. Pak se energie písně vrátila zpátky, tam, kde jsme byli, a do času,
který jsme prožívali. Otevřelo mi to všechny tyto duchovní úrovně a umožnilo je
vědomě prožít ve hmotném těle.
Ty písně
mají i svou rytmickou kvalitu. Při jednom obřadu se to zdálo být až příliš
intenzivní - nemohl jsem to už snést. Musel jsem si lehnout. Viděl jsem sám
sebe ve vizi nějaké pobitevní scény. Byl jsem velmi
vděčen všem ostatním, kteří nepřestali zpívat, protože zvuk písně mi pomohl
dostat se z té vize. Po patnácti minutách už bylo vše v pořádku.
Pozn.: Ukázka rituálu Santo Daime
Poprvé jsem
se o tom dozvěděl
z knihy
Co, či kdo, vytváří trip RV?
Máte-li za sebou už stovky tripů s rozšířeným vědomím,
můžete se zamýšlet nad touto složitou otázkou. Ví se o tom velmi málo. Obecně o
tripu rozhoduje obrovské množství faktorů. Vlastně úplně všechno.
Rozšířený názor, že o něm rozhodujeme jen my a použité
psychedelikum, je nelogický. Zcela rozdílná psychedelika nám přece mohou
vytvářet velmi podobné tripy. Na druhé straně tato představa o psychedeliku ho
může silně ovlivnit, je to silný set.
Záleží samozřejmě na
dávce, ta zesiluje trans. A ten se dá zčásti řídit sugescemi, stejně jako
hypnóza. Ale ani to není rozhodující. Stejné psychedelikum, stejný set a
setting i ekvivalentní dávka, a přece totálně jiné tripy. Čím to?
Je to pro mnohé překvapivé, ale zásadní vliv na tripy mají
jeho režiséři. Ovšem kromě režie vytváří i scénář, sami ho také zahrají. Kdo
jsou? Proč se o nich neví? Nechce se vědět a oni se nevnucují.
Naše nevědomí totiž skrývá i entity vyšších Já, které nám
řídí i karmu. Běžně se jim říká intuice.
Tak, jak nám vytvářejí životní události, ba i sny, vytvářejí
nám tripy, protože ty dovedou zesilovat a urychlovat vše. Jsme tedy daleko
složitější a podivnější osobnosti než si myslíme.
Ať to víme nebo ne, máme určité životní úkoly, kterými mále
projít, o tom tahle Gamesa je. A oni se snaží je naplnit.
Dokonale zvažují situaci a pragmaticky volí kroky, které
vedou k cíli, i když se jim to nemusí podařit napoprvé. Je hodně těžké se
v tom orientovat, ale pomoci nám může komunikace s nimi, protože nám
mohou leccos vysvětlit. Nejsou však ochotni říci vše.
Ostatně samotný trip je intenzivní komunikace s nimi a
lze se i v nich na mnohé otázky zeptat a mírně ho tím ovlivnit.
Kdo má tripů RV hodně, jistě si všiml, že mají svůj vývoj,
nejsou stále stejné. To je však další kapitola. Psychedelický proces má svou
složitou logiku, málo známou.
Je to práce na
několik desetiletí, než se trochu zorientujeme v tomto složitém, dosud
neprobádaném oboru. Tripy jsou vlastně součást školy života v té
nejintenzivnější formě.
Zemřel Vangelis, sláva mu
Covid se podepsal na osudu mnoha lidí, i na jeho. Zůstalo
po něm mnoho krásné hudby, která podle mne má základ v tripech. Tak
dobrá je.
Mám takový žebříček hudby, podle sféry, kterou chci
v tripu navštívit. Jeho poslouchám nejčastěji a i samotný poslech mne do
tripu dostane, i když slabého.
O patro výš je božská Lisa Gerrard, nad ní Petr Piňos a jeho
Poselství harmonie a nejvýš je Olšaníkův Súfism. Ten však téměř neposlouchám,
návštěva nirvanické sféry je moc drahá.
Hudba do sluchátek v tripu je setem i settingem
v jednom. Kámoš mi teď poslal
odkaz na Freyja ( Ritual &
Meditation Music ) v mp3 158MB, trvá 2,44 hodin, což by v tripu mohlo
stačit, nebo zapnout opakování. Lépe nahlas než potichu. Stáhnout z
Životní úkol channelingem
Své kamarádce Trie jsem dal několik otázek na téma životní
úkol. Channelingem dostala tyto odpovědi, na některé reagovala podotázkami:
1.Potřeboval bych vědět, zda existuje, zda je vytvořen na
každý život a jakou má formu
Spíš než životní úkol
jsou dané nějaké body, čeho se má buď dosáhnout, nebo lépe řečeno, na co ten
život bude zaměřený nejvíc. Jaké terapie a na jaké části tam budou.
2.Je pravda že ho mám: Učit se, nekritizoval a neriskovat?
Životní úkol se neučí,
tím se prochází. Lidé jsou v interakci s tím, na co je jejich život zaměřen.
Takže Roman se nemá učit nekritizovat a neriskovat v
nějakých hlavních bodech svého života?
My to takhle nevidíme.
Tenhle koncept je značně zjednodušený. Spíš se dá říct, že se bude ve svém
životě nacházet ve větším množství situacích, kde se bude projevovat a následně
i obrušovat kritičnost nebo tendence k riskování. Kritika je ve své podstatě
forma agrese, takže se obrušuje agrese.
Jak byste to tedy vyjádřili všeobecně bez zjednodušení?
Život je proud, ty jím
pluješ a na některé aspekty tvé osobnosti narážíš častěji, než na jiné. Je to
spíš zaměření, co se bude objevovat ve tvém životě častěji oproti jiným
aspektům.
3.Kořenové archetypy jsou přece pevné takže se nedá nic
měnit. Zlého člověka tedy nejde předělat na dobráka. Co se tedy dá životními
úkoly změnit?
Jsou dané, ale jsou
zároveň obrušované. Záleží na procentu dobra. Pokud má člověk ještě stále
převahu dobra, lze daného člověka trochu povytáhnout, ačkoliv tam ten archetyp
pořád bude. Je to jako kdyby pět bílých koní s sebou táhlo jednoho černého.
Trochu to jde.
Takhle to má třeba Lisa?
Dá se říct. Její dobré
silné části budou muset dospět na takovou úroveň, aby si časem dokázala
uvědomit svou manipulativnost a měla nad ní nadhled. Pak sice bude pořád
manipulativní, ale bude umět být spíš divákem své vlastní magie, než že by ji
podléhala.
A člověk, který převahu dobra nemá?
Tam nelze na ničem
stavět, když základy jsou negativní.
4.Má každá dimenze vědomí jiné úkoly s námi?
Ano i ne. Záleží,
které bys porovnávala. Kvůli principu fraktálu je to spíš tak, že některá
dimenze je zaměřená na jeden úkol víc a druhá ho řeší jen okrajově. Vždy ho jakoby
řeší, ale záleží, kolik s tím stráví času a jestli ho řeší přímo ona, nebo má
různé vychytávky, dalo by se říct vlastní softwary, které pracují pro ní a za
ní.
Davy v nás
Walt
Whitman, který dobře znal rozšířené vědomí, řekl, že v nás jsou davy.
Tedy jen ego si myslí, že je v nás pouze jediná entita.
Můžeme poznat v tripu, jak složitá je naše psychika.
Před dvaceti lety jsem měl sérii tripů, které mi to ukázaly tak, že se mi
zjevila Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost.
Vyjeveně jsem na Ni zíral a říkal jsem si: Tohle přece není
nic jiného než To, čemu se říká Bůh! Postupně jsem To musel přijmout.
Pak se stala podivná věc. Najednou se mi objevila nová
entita, část mne, asi vytažená z podvědomí. Byla stejně blbá a zrovna tak
zděšeně zírala na Dokonalost. A úplně stejně Ji po chvíli přijala.
Pak znovu a znovu. Nechápal jsem, kde se ty hloupé části
berou a kolik jich vlastně je.
Jinou variantu o velikonocích zažila jistá psychonautka. Tu znovu
a znovu ponořovali a vynořovali do božského. Uvědomovala si ten gigantický
rozdíl těchto stavů. Zažili jste něco podobného?
Z těchto tripů
vyplývá jejich hlavní význam. Poznání a přijetí vyšších stavů vědomí, což je
základem pro rychlý duchovní rozvoj. Prostě víme kam jdeme a že To úplně jiné,
než si věřící myslí.
Fraktály a tunely archetypů
Jistě jste mnozí z vás v tripech zažili fraktály.
Ani jste o nich dříve nemuseli vědět. Prožili je psychonauté i v daleké
minulosti, říkali jim hořící keř, nebo i jinak.
Vždy se jedná o projev rozšířeného vědomí. Co ale ty vize
znamenají? O tom se málo píše. Přitom jistě mají zásadní význam.
A právě proto je dobré umět channeling. To je komunikace
s vyššími úrovněmi vědomí, které tyto tripy vytvářejí. Můžeme se jich
zeptat jaký je vlastně jejich záměr, oč
jim v tripech jde? Je to vlastně výuka, naplnění vašeho a našeho úkolu, a tím
je cesta Sebepoznání, odpovídají.
Jsou to ukázky jejich světa, protože právě tam jdeme. A tato
zkušenost cestu podstatně urychlí. Půjdeme do už trochu známého, které je pro
většinu lidí zcela neznámé, nepředstavitelné, superpodivné...
Ptal jsem se channelingem režiséra tripu i na vířivé
fraktály. Jsou to informace, odpověděl. O čem? Vlastně o všem. Žijeme
v Informačním poli. Tady nemáme fyzické tvary, ty nás tolik nezajímají.
Pracujeme téměř výhradně s informacemi.
A těmi i programujete? Ano, utváříme vše, co potřebujeme
udělat. Jak máme pochopit konkrétní fraktál v tripu? Musíte se do něj
nacítit, prožít ho totálně. Pak trochu pochopíte jeho hluboký význam. Dá se
vyložit slovy? Jen velmi omezeně.
A proč fraktály víří? Jsou živé, vlastně nekonečně složité.
Představte si, že obsahuje matice rovnic i databáze, kterými se dá vypočíst a
zjistit vše.
Proč ty fraktály nepoužívá naše matematika a fyzika? Je to
na vás zatím moc těžké, vy ty dokonalé informace prostě nemáte dostupné...
Takže vy, když vidíte nás, vidíte všechny informace o nás?
Ano, podle stupně naší úrovně, jsou nižší i vyšší stupně hierarchie. Každý
stupeň to má trochu jinak.
Jak vytváříte děje? To je pro vás moc složité. Něco jako
Matrix? To je jen takový náznak, je to daleko složitější, ale základ v tom
je.
A co jsou to ty tunely, kterými v tripech projíždíme jako
červí dírou? Jste obklopeni kořenovými archetypy, to je ten tunel. Ty vás
vytvářejí. Jste jimi jako určitý Záměr.
Takže cesta tunelem je symbolem vašeho života. A co znamená,
když vlítneme do prudkého světla? To je symbol osvícení, ten trip.
Co jsou vlastně archetypy? Vlastně základní symboly, pojmy,
s kterými se dá pracovat, ač jsou samy vnitřně nekonečně složité jako
vše... Vlastně dokonalejší verze vašich pojmů, kterými myslíte i mluvíte.
Poznávání hierarchie Bytí v tripech
V debatě jsem slíbil, že napíšu
o poznávání struktury hierarchie Bytí. Je to těžké téma, protože se jedná o
filosofický princip Jednoty protikladů. Jedna strana mince je Jednota Vědomí,
druhá strana mince je hierarchie. Paradox je, že existují současně a je třeba
pochopit obě strany.
To, že je Vše spojené se Vším a
vychází z jednoho základu, je logické. Mnozí psychonauté to poznali
v tripech, zejména se žábou.
Jisté však je, že z jednoho
základu může vzniknout vlastně cokoliv, i hierarchie. Stačí dát směr Tvorby.
Tak se mohou vzniklé části různě
vytvarovat, nakonfigurovat a zablokovat. Tím vznikne nekonečná Mnohost, a o tu
jde. Jednota s Mnohostí existují společně, stejně jako všechny duality vznikají
dělením Celku.
Blokací různého stupně vzniká mnoho
úrovní a tím i hierarchie. Dokonalejší je nadřízen méně dokonalému. Každý je
tlačen výš, aby se odblokoval do Neomezenosti.
O tom jsou svaté knihy. O cestě
osvobození čili osvícení, od hříšníka přes svatého může, polobohy, bohy,
božstva, anděly, archanděly, Mocnosti a Moci, Stvořitele, Stvořitele
Stvořitele, výš a výš.
K tomu patří i hierarchie, jež je
jako fraktál v každém jedinci. Tvoří ji podvědomí, vědomí a nadvědomí,
tj.intuice. Ta se dále dělí na vyšší Já, Nadjá, božské Já, atd. Každé má svou
roli, jak popisují např. theosofové. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie
Vše se vzájemnými vazbami a
duchovními zákony tvoří nekonečně složitou, velmi zajímavou Gamesu, kterou
žijeme.
To pochopíme až po minimálně
padesáti tripech s rozšířeným vědomím. Vyšší vědomí totiž počítá
s tím, jaké názory psychonaut má a co mu může ukázat, aby trip vůbec
přijal. Musí postupovat pomalu, stejně jako v každé škole.
Když psychonaut myšlenku hierarchie
odmítá, bude dostávat tripy o Jednotě, a až časem mu začnou naznačovat, že je
to složitější...
V mých tripech se používá popis
hierarchie převzatá od theosofů. Takto mě oslovil režisér tripu šesté dimenze
v jednom z prvních tripů:
„Jako malý žáček klušeš za mnou.
Pětka? Jo, to je ta šedá koule, co se
musí rychle točit, aby se očistila. Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je
Všude Všechno kolem. Procházím současně všemi prostory, velkými i malými.
Uvnitř i vně. To je jízda.
...Nade mnou je sedmička, kterou
nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a do
některých méně. Něco je i pro mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší.“
Až později jsem poznal obrovské
rozdíly mezi jednotlivými dimenzemi hierarchie. Do páté dimenze se
v tripech jejich svět alespoň trochu podobal lidskému, ale ty vyšší už
byly neznámé, nepochopitelné, paradoxní. V šesté dimenzi je Dokonalost, Věčnost
a Nekonečnost v nekonečně směrech už velmi silná. Právě náročnost těchto tripů odradí
většinu psychonautů od další práce.
Vzniká až panika, viz můj
18.trip:
„Také jsem s ohromením viděl, jak se Realita překlápí jako v kaleidoskopu do úplně Jiné a Jiné, zcela abstraktní struktury. Z času se stal prostor, z něj božský zákon a z něj další a další základní archetyp. Ohromila mě i síť světélek (známá jako Indrova síť). Ta vytváří Vše co Je, všechny obrazy Reality, včetně těchto, zcela odlišných, nám neznámých pohledů na Ni. Dokonalý Procesor hleděl na Svou Hru a současně Jí byl.
S největším ohromením jsem
poznal matematické základy Bytí a Jeho řízení. Vše je Jinak, harmonie
Dokonalosti mě ohlušila až to bolelo.
Ještě vyšší dimenze hierarchie jsou
ohromivé, totálně abstraktní. Přichází tam Poznání jako Symbol symbolu symbolu,
či Generátor generátorů generátorů. Vše je tam Jinak! Řečičky kněží či svatých
knih jsou proti tomu brebtáním kojenců...
Při větší zkušenosti odlišíme střídání silových dimenzí, charakterizované hromovým duněním tvořícím světy s nesilovými hypergeniálními, jež si hrají s nekonečnem forem. Není nic, co by nemohly...
Má to i ten efekt, že to psychonauta
otuží. Kdo přežije tohle, přežije všechno v klidu. I pandemii a válku...
Parametry tripů rozšířeného vědomí
Skoro v každé branži, kromě uměleckých, se používají
různé parametry. Proč to zatím není v psychonautice? Tripreporty by pro
odbornější popis měly být doplněny základními parametry.
Tím nejjednodušším je délka tripu a jeho pořadové číslo. Důležitější
je změněný pocit v tripu, tzv.ponor, který uvádí, jak hluboký trans rozšířeného
vědomí to je. Tedy procentuální podíl vyššího vědomí.
Tento zvláštní pocit lze nepřesně popsat jako posvátná hrdá Vznešenost. Jakýsi
pocit Krále králů.
Lidem je neznámý, ojediněle ho mohou
zažít v tzv.vytržení. Pokud se mu nějaký lidský pocit trochu podobá, je to
orgasmus.
Trip RV je od ponoru 48% až k 80%. Silný ponor je však energeticky velmi drahý a proto vzácný. Téměř všechny tripy jsou v rozmezí 48-50%.
Pokud je ponor 51% a víc, podle četných zkušeností dochází
k totálnímu konci ega. Vyšší vědomí, jakmile přesáhne polovinu, náhle
vytlačí zbytek lidského vědomí.
Přesnou hodnotu ponoru určíme ze zkušenosti, můžeme se na
něj zeptat režiséra tripu.
Důležitým parametrem je i druh ponoru. Může být extatický,
ten je nejkrásnější, nebo neutrální, či tísnivý. Tripy RV s tísnivým
ponorem se označují i jako badtripy, i když jejich přínos je velký. Rozšířené
vědomím je vždy přínosem.
Dalšími parametry je dimenze a jméno režiséra tripu, tedy do
kterého světa nás zavede.
Lidská úroveň je 3-4. Světy 5.dimenze jsou ještě trochu podobné lidským. Ostrý
předěl je dimenze 5,5, ta už se lidskému světu svými fraktály nepodobá, další
dimenze jsou nám ještě vzdálenější abstraktní Hyperprostory.
Co se týče dynamiky, rozlišujeme od klidných po silně dynamické dějové tripy. Nic není stálé. Běžně dochází k změnám všech parametrů. V podstatě si nelze určit které parametry které bychom chtěli v tripu mít.
Čím si kazíme rozšíření vědomí
Kdo má praxi v tripech, tak jistě ví, že nejvyšším
stavem člověka je rozšířené vědomí. Je to krátkodobá silná intuice. Tu přece
nemůžeme zpochybnit.
Všechna náboženství o tom mluví, nazývají to vytržením ducha
či osvícením. Paradox je, že současně dělají vše proto, aby k rozšíření
vědomí nedošlo. Důvodem je pokrytectví, tedy farizejství.
Tím by totiž přišla o moc a autoritu, už by církev věřící
nepotřebovali, nebrali vážně její obřady a demagogii víry. Rozšířené
vědomí víru ani svaté knihy nepotřebuje, má jistotu. Proto církev
pronásledovala ty, kteří své zážitky popisovali, i když pak některé prohlásila
za svaté a učitele církve.
Modlitby, sezení v tureckém sedu, nebo sepjaté ruce,
vše jsou to bloky. I důraz na ticho v meditaci zablokuje rozšířené vědomí.
To přichází do ticha, ale je často dynamické, dějové.
Odborné práce o rozšířeném vědomím nejsou příliš známé.
Zjevně proto, že lidé z něj mají strach, i když to nepřiznají. Boří totiž
jejich názory a přání.
Psychonauté mohou zesílit trans psychedeliky, ale dopouštějí
se řady chyb, které je také blokují. Neprovádějí totiž metodu tripu odborně,
neposlouchají v něm vybranou hudbu a hlavně se nechávají vyrušovat nejen
okolím, ale i vlastními myšlenkami. Je to logické, kdo podporuje myšlenky, tak
tím rozšířené vědomí odmítá.
Nejlépe je ležet naznak se zakrytýma očima. Jen se pasivně
soustředit na hudbu. Poslouchat ji tak, až se v ní rozpustíme. Pak zůstane
jen prožitek rozšířeného dynamického vědomí s jeho úžasnými božskými
pocity a dynamickými vizemi.
Podle zkušenosti na výběru psychedelika příliš nezáleží,
každé je dokáže vyvolat při správném postupu. Jsou ovšem silnější i slabší, a
to se projeví na výsledku.
Rozšířené vědomí může být po dlouhé praxi i trvalé, ale je
slabší. Božské pocity prostě lidem nepatří.
Soužití s režisérem tripů
V debatě jsem Rolfovi nabídl přednášku na akci
psychonautů na téma soužití s režisérem tripů. Jelikož měl zájem,
naznačím, co bych řekl.
Obávám se, že tohle téma je pro naprostou většinu
psychonautů těžko přijatelné. I kdybych ho přednášel té malé části psychonautů,
kteří pracují s rozšířeným vědomím, způsobilo by velké debaty. Je to
přirozené, každý máme jiné nastavení a úkoly. Není to téma pro každého a málo
známé, ačkoliv „pouhý“ projev zesílené intuice.. Znali ho šamané a zasvěcenci.
Proroci ho popisují v bibli, i někteří mystikové.
Např. sv.Faustyna
Kowalská (1905-1938), viz v knize
Deníček zapsala své zážitky viz
Je to snadné i těžké současně. Lehké v tom, že to
zčásti zná každý. Ke každé otázce nás napadá několik odlišných myšlenek mezi
kterými vybíráme. Tím ale podobnost končí.
Základem je otázka, kdo nám tripy rozšířeného vědomí, ba i
některé sny dává. Je totiž jasné, že naše ego to není. Prostě ono ty informace
nemá, ani mít nemůže.
Zkoumáním zjistíme, že je to naše intuice, také nazývaná
vyšší Já, Nadjá či andělé. Struktura je velmi složitá. Věřící tomu říkají boží
zjevení, vnuknutí, či Duch svatý.
Režiséři se mění, aniž by na to psychonaut měl vliv. Každý
má svůj osobitý styl. I oni jsou zasazeni do hierarchie, mají tedy svoje
Učitele.
Disponují gigantickou inteligencí, vědomostmi i mocí.
V tripech se vědomí rozšíří, komunikujeme tedy s vyššími úrovněmi,
někdy i tuto úroveň trochu máme. Proto si tak málo pamatujeme, zážitky se těžko
dají vyjádřit slovy, takže se okamžitě zapomenou, což až tolik nevadí, silně
nás ovlivní.
Pokud se naučíme v tripech vědomě komunikovat
s jejich režisérem, snadno se to naučíme i mimo ně. Stačí slabě změněné
vědomí. Chce to cvik a velkou zkušenost, abychom metodami verifikace měli
jistotu že je to od intuice.
Tento tzv.channeling používali šamané i proroci už před
mnoha tisíci lety. Vytvořit ale neustálé vnímání intuice vyžaduje nejméně
dvacet let praxe a stovky tripů.
Pak až může nastat ono soužití s režisérem tripů.
Nejvíc to připomíná Školu, kde jsme neustále v kontaktu s Učitelem,
Guruem. Nejen, že se ho ptáme na to, co nás zajímá, ale i on nás oslovuje.
Léta trvá, než se soužití rozvine a dokonale poznáme, jak
promyšleně s námi tato entita pracuje s ohledem na naše znalosti a
možnosti. Vidí i do budoucna, ale umí toho daleko víc. Těžko to lze jednoduše popsat,
týká se to vlastně všeho.
Výsledkem je vidět do toho, co je důležité. Nebyl problém
získat informace o stavbě pyramidy, jak dostávali její stavitelé, atd.
Komunikace probíhá denně. Stávají se i neshody, a ne na každou otázku dostaneme
hned odpověď.
Aby to bylo ještě složitější, existuje ještě další
informační proud. Není to komunikace, ale přímý projev vyššího Já v našem
vědomí i těle. Člověk pak může říkat i to, čemu jeho mentální část těžko
rozumí. Nebo může dostat pocit, že to, co říká nebo chce říci, není správné.
Pak se na věc zeptá a slova upřesní. Tyto dva proudy se doplňují a konkurují
si.
Dokonce existuje i
třetí proud, kdy symboly, čili okolnosti kolem nás, nám napovídají pochopení.
Až pak je naše jednání bez omylů.
Žádný věčný klid selanky, kterou bychom si tak přáli, to
není, ale náročná výuka jako v každé škole. Myslíme si, že školu a učitele už
nepotřebujeme, ačkoliv životu nerozumíme, ani rozumět nemůžeme, protože je
nekonečně složitý.
Kvalitní výuka a osobní vývoj bez Učitelů není možný.
Tripy a sny
Léta se zabývám otázkou vztahu tripů a snů. Jsou tak
rozdílné, ale souvislosti jistě mají. Nedávno se mi zdálo, že jsem cestoval
z Liberce do Prahy. Dostal jsem se do Hodkovic, ale nemohl jsem najít
spojení dál. Jízdní řády tam nebyly a nikdo mi neuměl říci kdy pojede autobus
nebo vlak. To mne rozčílilo. Nakonec mě napadlo, že se vrátím do Liberce a
pojedu do Prahy vlastním autem.
Říkal jsem si, že tak hloupý sen nemá význam, ale jeho
autor, tedy režisér snu mi řekl, že má. Prý znamená, že se nemám spoléhat na
druhé, ale sám na sebe, zejména na vyšší Já.
To je ostatně hlavním výsledkem psychonautiky. Informace od
intuice, zesílené tímto procesem, jsou daleko kvalitnější než od kohokoliv
jiného.
Zde je vidět, jak zdánlivě nesmyslný sen nebo trip může mít
hluboký skrytý význam. Může je vytvářet stejný autor – intuice. Trip
rozšířeného vědomí je plný symbolů, které vysvětlují lidem neznámé filosofické
souvislosti. Zrovna tak sny, které umí vytvářet. Vidí i do budoucnosti, což
využívají jasnovidci.
Ostatně i běžný život je plný vševysvětlujících symbolů, jen
je umět číst. Intuici stačí pohled na tvář kohokoliv a hned přečte celou
osobnost do detailů. Existuje totiž jen Dokonalost, jen ji vidět. Náhody
neexistují. Ty jsou jen projevem neznalosti.
Proto je tak účelné umět s intuicí komunikovat, není to
těžké. Tvoří nám nejen sny a tripy, ale celý život...
Skrytá tvář psychonautiky
Původně jsem se chtěl rozepsat o tomto esoterickém tématu,
ale režisér tripu mne varoval, že by to způsobilo velký rozruch.
Také jsem chtěl přemluvit členku naší skupiny, aby
zveřejnila report o svém velikonočním mystickém tripu, ale odmítá. Že se
s nikým hádat nehodlá...
Když před deseti léty přišla k nám, hned jsem od
režiséra tripu dostal informaci, že bude velmi dobrá a její celoživotní
mystický proces bude silný. A že už nikoho takového neobjevíme.
Skutečně se to všechno stalo, což současně otvírá otázku předurčenosti, která by
tu asi vyvolala ještě větší rozruch než pojem režisér tripu. Podobně otázka,
proč vlastně tripy rozšířeného vědomí dostáváme... V žádné literatuře se o
této základní otázce nemluví!
Trip RV trochu jinak
Podle zkušeností mé i přátel je trip rozšířeného vědomí
vlastně návštěvou, čili exkurzí do vyšších světů. Připomíná i přednášku na
Univerzitě, či divadelní představení, ve kterém jsme spíše diváky.
Proto tak zdůrazňuji
roli režiséra tripu, který rozhoduje o tom, co v tripu bude.
Můžeme mít přání jaký trip chceme, a on ho může, ale nemusí
splnit. Většinou přidá to, co nám chce ukázat.
Pokud jeho roli pochopíme, napadne nás, že zrovna jak není
vhodné přijít k někomu na návštěvu bez ohlášení, tak je dobré se
s režisérem o tripu channelingem předem domluvit. Ostatně trip není nic
jiného než silný channeling.
A to nejen o dni a hodině, ale i o metodě. Režisér tripu
může určit i druh psychedelika, použitou hudbu, či další podrobnosti rituálu.
Provází nás tedy před tripem, v něm i po něm, kdy nám vysvětlí,
co jsme nepochopili. Má tedy zásadní vliv na jeho zpracování, integrování. Po
létech praxe jsme už v tripu stále, jen se jeho síla neustále mění...
Režisér tripu nám vysvětlil i jiné podivnosti, běžně
neznámé. Třeba to, že za zážitky rozšířeného vědomí se musí platit, přesněji
řečeno je kompenzovat. I pouhý channeling se také platí. Ve vyšších světech
komunismus nepěstují, vše tam má své přesné zákonitosti včetně ceny...
Jako lidé totiž na ně nemáme právo, nejsou určeny nám.
Přesto jsou velmi užitečné, a v tom je gigantická výhoda psychonautiky.
Psychonautika v poznávání filosofie i náboženství
Od 90.let na ayahuasce a nyní zejména díky žábě Bufo
Alvarius mnoho psychonautů zažilo ohromující poznávání základních otázek
náboženství a filosofie Bytí.
Je to největší přínos psychonautiky. Porovnejte takové tripy
s projevy papeže a jiných prelátů. Vidíte ten gigantický rozdíl?
Papež mluví o potřebě míru a nabádá lidi, aby se k sobě
chovali slušně. Samé moralismy. O poznávání filosofických zákonů Stvoření
vlastně vůbec nemluví. Je to pouhá demagogie a politika.
Já i mí známí nic z toho v tripech nemáme, jsou
vlastně úplně o něčem jiném. O zákonech věčné, dokonalé Tvořivosti, nekonečné
v nekonečně směrech.
Pokaždé z jiného úhlu, ale vždy mají stejný základ, jež
je vlastně matematickou Logikou Potencionality... Přesahují všechny známé
filozofie a víry.
Křesťanské církve bohužel zůstaly v dobách Starého
zákona. Není divu, vždyť Nový zákon varuje před tímto farizejstvím. Zjevně
marně.
Ale ani jiná náboženství, dokonce ateistický buddhismus, se
nijak nepodobají tomu, co v tripech poznáváme. Ostatně ti, kteří ve
středověku rozšířené vědomí zažívali, říká se jim mystikové, se dostávali do
střetů s inkvizicí a doplatili na to vězením i životem.
Někteří z nich však byli církví posmrtně prohlášeni za
svaté a Učitele církve! Vůbec se o nich ale nemluví! Proč? Je to paradox.
Kde se stala chyba? Důvod je prostý. To, co v tripech
RV zažíváme, je tak nové a podivné, že není divu, že se To většině lidí nelíbí.
Zcela se vymyká jejich přáním a představám. Nejsou ochotni To přijmout, takže
se jim nic neříká.
Ostatně dětem v obecné škole také nemůžete vysvětlovat
kvantovou mechaniku, která je v tripech RV občas ukazována. Psychonautika
je tedy dokonalá avantgarda, předvoj.
Není ovšem pro každého, vždy tomu tak bylo. Jen šamané a
zasvěcenci věděli, jak se věci mají... Většině psychonautů se proto jen něco
shůry naznačí, a to úplně stačí... Třeba tento případ:
Indrova síť
Přesně to občas zažíváme v tripech rozšířeného vědomí,
viz wiki:
"Indrova síť" je nekonečně velká síť z provazů,
kterou vlastní védský déva Indra a která visí nad jeho palácem na hoře Meru,
axis mundi buddhistické a hinduistické kosmologie. V této metafoře má Indrova
síť v každém vrcholu mnohostranný drahokam a každý drahokam se odráží ve všech
ostatních drahokamech[4].
V chuajské škole čínského buddhismu, která navazuje na
Avatamsaka sútru, se obraz "Indrovy sítě" používá k popisu vzájemné
propojenosti vesmíru[4]. Francis H. Cook popisuje Indrovu síť takto:
V nebeském
příbytku velkého boha Indry je daleko v dáli podivuhodná síť, kterou nějaký
lstivý umělec zavěsil tak, že se táhne do nekonečna všemi směry. V souladu s
extravagantním vkusem božstev zavěsil umělec do každého "oka" sítě
jeden třpytivý drahokam, a protože síť sama má nekonečný rozměr, je i drahokamů
nekonečně mnoho. Tam visí drahokamy, které se třpytí "jako" hvězdy
první velikosti, a je na ně nádherný pohled. Vybereme-li si nyní libovolně
jeden z těchto drahokamů k prohlídce a podíváme se na něj zblízka, zjistíme, že
v jeho vyleštěném povrchu se odrážejí všechny ostatní drahokamy v síti, jichž
je nekonečné množství. A nejen to, každý z drahokamů, který se odráží v tomto
jednom drahokamu, odráží také všechny ostatní drahokamy, takže dochází k
nekonečnému procesu odrážení[5].
Podobnou myšlenku uvádí Buddha ve 30. knize Avatamsaka
sútry:
Pokud se
nesčetné buddhovy země zredukují na atomy,
V jednom atomu
jsou nesčetné země,
A jako v
jednom,
tak v každé.
Atomy, na něž
se tyto buddha-země v jediném okamžiku zredukují, jsou nevýslovné,
A stejně tak
jsou atomy nepřetržité redukce okamžik za okamžikem.
probíhající po
nevýslovné věky;
Tyto atomy
obsahují nevýslovně mnoho zemí,
A o atomech v
těchto zemích je ještě těžší vyprávět[6].
Když člověk sedí v jednom klenotu, sedí současně ve všech
nekonečných klenotech ve všech deseti směrech. Jak je to možné? Protože v
každém klenotu jsou přítomny všechny klenoty. Jestliže jsou v každém klenotu
přítomny všechny klenoty, platí také, že když sedíte v jednom klenotu, sedíte
současně ve všech klenotech.
Stejným způsobem je chápána i inverze. Stejně jako člověk
vstoupí do jednoho klenotu, a tím vstoupí do všech ostatních klenotů, přičemž
tento jeden klenot nikdy neopustí, tak i člověk vstoupí do kteréhokoli klenotu,
přičemž tento konkrétní klenot nikdy neopustí[9].
Aitosh k tomu dodal:
Jako z našich meditací. Vše ve všem. Hologram, nekonečný
fraktál, síť bodů do všech stran a mnoha dimenzí. Nekončí ta síť ve 2D nebo 3D.
Je to xD. Dodává intuice. To je vlastně nejčistší vyjádření hierarchie a jejího
propojení. S každým vaším x rozměrem sítě je další dimenze a tedy vyšší stupeň
dokonalosti. To je nekonečný Procesor Boha.
Mystička sv.Catalina Thomás
Při návštěvě nádherného
městečka Valldemossa na Mallorce, plného architektonických klenotů, jsem
navštívil svatostánek místní svaté. Doporučuji tuto obec navštívit, i když
z něj davy turistů udělaly rynek. Viz
Z wiki: Catalina Thomás,
katalánsky Caterina Tomàs i Gallard, také Katharina Thomás nebo
Katharina von Palma, narozena 1. května 1531 ve Valldemosse, je světice
katolické církve.
Catalina jako mladá dívka přišla o rodiče. Pak byla v domě svého příbuzného
vystavena ponižování. Věnovala velkou část volného času
modlitbě u samostatně vztyčeného oltáře na poli, kde se prý odehrávala
nejrůznější pokušení, zázraky a vidění. Pro její vážnost a pohrdání
požitky jí sousedé dali přezdívku malá stařenka. Její
zvláštní zbožnosti si všiml jeden šlechtic.
Ve 20 letech byla Catalina díky jeho záštitě přijata do noviciátu augustiniánských ženských sborů v Palmě, ačkoliv pocházela z chudých zemědělských poměrů a neměla žádné věno.
Její svatost nezůstala dlouho skryta. Byla vystavena mnoha
zvláštním jevům a mystickým zážitkům, které ji utěšovaly i znepokojovaly,
včetně daru proroctví a konání zázraků. Snažila se, aby tyto zážitky
nenarušovaly plnění jejích povinností.
Měla od Boha dar vidění, včetně návštěv andělů a svatých,
např. sv.Antonína Paduánského a sv.Kateřiny Sienské. Byla duchovně i fyzicky
napadána temnými silami. Někdy upadala do extatického transu po celé dny, její
zranění z toho léčili svatý Kosmas a svatý Damián.
Měla trpělivé vystupování, přes
mnohá vnitřní pokušení, částečně obdivovaná a částečně podezřívaná svými
spolusestrami, zemřela 5. dubna 1574 v klášteře svaté Máří Magdaleny. Datum své
smrti znala předem, jako u jiných mystiků. V posledních letech života byla
téměř neustále v extázi.
Vedla si deník, kam zapisovala svoje
channelingové rozhovory se svatými, podobně jak to psali i jiní mystikové,
např. sv.Faustyna. Napsala dvě stručné knížky nazvané Duchovní dopisy, které neohumanista
kardinál Antonio Despuig považoval za "plné nebeské moudrosti", jsou
málo známé. Ukázka:
"Prosím vás, abyste si mysleli, že to, co jste viděli a
uvidíte, je Boží vůle, a pracovali na tom, abyste to všechno přijali z lásky k
Němu."... "Kdo chce sloužit Bohu, musí být ve všem velmi spokojený"... "Svěř se zcela
do jeho rukou a dosáhneš pravého pokoje a svobody"...
Nemluvit do tripu RV
Právě jsem bohužel musel smazat pěknou skladbu, kterou někdo
zničil tím, že do ní nahrál meditační sugesce. Začátečníkům to pomůže, ale
zkušenější už žádné řeči v tripu nechce slyšet. Proč?
Protože podobné přitahuje podobné. Lidská slova přitahují
k lidskému cítění a vnímání a tudíž se tím rozšířené vědomí zužuje.
Přesně před třiceti lety jsem to při holotropku zažil. Vůbec
mi nevadilo, že ostatní vydávají někdy až příšerné zvuky, naopak mi to pomáhalo, ale jak jsem
zaslechl, že někdo hovoří, dostal jsem vztek. Úplně mne to vytrhlo
z transu.
Proto mne v tripech nesmí nikdo oslovovat, ani se mě
dotýkat. Oči mám zakryté, aby mne z okolí nic nerušilo. I to mám
z holotropka. Takový trip pak potřebuje jen mikrodávku psychedelika.
Správně vybraná hudba se postará o set i setting. Mám jich
několik. Říkám jim startéry. Stejné používám už mnoho let a stále mne během tří
vteřin nastartují do rozšířeného vědomí. Nejčastěji božskou Lisu Gerrard, viz
Jaké s tím máte zkušenosti vy?
Veletrh splněných přání
Takto jsem nazval jeden z mých počátečních tripů, kdy
jsem několikrát prožíval, jak se každý záměr rychle naplní. Bylo mi jasné, že
se to netýká mne, ale vyššího Já. To má takovou moc.
Bohužel mnoho psychonautů prožilo totéž a neuvědomilo si, že
rozšířením vědomím se dostali do sféry vyššího Já. Prožitek tedy neplatí pro
nás, lidi, protože jsme níže v hierarchii.
Můžeme se pokoušet svá přání naplnit, ale pravděpodobnost,
že se nám splní, je malá. Podobně modlitby v náboženství.
Ale v určitém rozsahu to platí, zejména v motivu
tripů. Všimněte si, jak v tripech dostává každý to, co si přeje. Kdo chce
zábavu, tak ji dostane, kdo chce umělecký zážitek, tak ho prožije, a kdo chce
filosofické, či mystické zážitky, nebude zklamán. Je to ale složitější. Má to
své zákony, nám málo známé.
Tripy jsou tedy urychlovači, zesilovači, ale za to, co
chceme a dostaneme, neseme odpovědnost, a za vše musíme zaplatit. O tom se málo
ví, je to docela složitá věda.
Slavím výročí, 30 let psychonautem!
V únoru roku 1992 jsem měl za
sebou deset let duchovního hledání, jež mi však nepřineslo očekávané výsledky.
Prošel jsem kdeco, od křesťanů k zenu, ale byl jsem nespokojen. Na papíře
všechno vypadalo vábně, ale ta realizace! Moje meditace nestály za nic, jen
mrtvé ticho. Docházel jsem k jistému známému jogínovi, ale ani u něj jsem
nezažil nic zajímavého. I u něj to byla póza. Lidé, které jsem tam poznal, si
jen na něco hráli.
Věnoval jsem se dílu Jiddu
Krišnamurtiho (1895-1986) jehož místy kacířské duchovní myšlenky mě nadchly.
Vyložily mi, co jsem již tušil. Že i duchovní oblast je plná klamů a
podvodníků.
Po několika letech jsem zjistil, že jsem opět
tam, kde jsem byl. Řeči to byly pěkné, ale výsledky se opět nedostavily mě ani
jiným. Jeho propagovaná cesta, kterou však neprošel ani on sám, je prostě
neprůchodná. Vypadalo to, že celá duchovnost je podvod jako komunismus.
Jelikož jsem dělal řadu sportů,
začal jsem se shánět po prožitkových procesech. Do ruky se mi dostala kniha
dr.Grofa Tajemství sebepoznání, jež mne oslovila podivnými projevy ve změněném
stavu vědomí. Již v mládí jsem zkoušel autogenní trénink, ale nešlo mi to.
Dokonce ani kyvadélko či proutkařství mi nefungovalo, takže jsem si připadal
jako neumětel.
Holotropko se konalo na Albertově
pod vedením Mgr.Vančury. Hudba se poslouchala vleže se zakrytýma očima, hodně
nahlas. To byla velká změna oproti dřívějším meditacím v tichu. Polovina
dýchala, druhá polovina u nich seděla, odpoledne jsme se vyměnili. Křiku bylo
dost, ale vzájemně jsme se nerušili, jen rozhovor byl vnímán jako něco
nemístného. Byly k vidění i zvláštní výjevy, dokonce i kopulativní pohyby.
Večer jsme se sešli a kreslili, co jsme zažili a popisovali to.
Každý prožíval něco jiného, jeden malíř viděl
obrazy, ale moc se mu nelíbily. Extatické mystické zážitky měl jen jeden či
dva. Mnozí byli se zážitky nespokojeni. Jeden se chtěl dozvědět, kdy už mu
konečně přestane životní smůla, ale ač dýchal jak mohl, nic se nedělo. To je
velká slabina holotropního dýchání. Dvě dívky řekly, že se cítí ještě hůře než
dřív, a mají chuť nás všechny povraždit. Vypadaly na to.
Zajímavé bylo, jak jsme se sblížili.
Jako bychom se znali již dlouho. Jedna dívka náhle s křikem odběhla.
Spustil se jí flashback. Vančura za ní klidně šel. Upozornil nás, že kdyby se
s námi něco takového dělo, máme jet za ním, protože normální lékaři
nevědí, jak na to reagovat.
Já jsem dýchal jako o život, nic
příjemného to nebylo. Prsty rukou mě šly do křeče. Vančura je pořádně zmáčkl,
aby ji zesílil. To je princip této psychoterapie. Postupně se křeč uvolnila. Po
dlouhé době jako bych omdlel či usnul. Najednou vidím jakýsi koberec
s jednoduchými motivy, MANDALA! Sláva, něco nového neznámého se děje! To
byl počátek mé psychonautiky!
Začal jsem zase dýchat jako o život,
a obraz, kterému jsem vůbec nerozuměl, ač jsem na něj upřeně zíral, se
rozplynul. Dýchal jsem dál a znovu jako bych omdlel, a zase uviděl obraz. Byl
mnohem složitější. Zase jsem reagoval stejně a on opět zmizel. Přemýšlel jsem,
co mi to chtělo říci a zašel pak za Mgr.Vančurou na konzultaci.
Byly to mandaly, jež mi naznačovaly
chybný přístup. Přílišná křečovitost, kterou jsem poznal i v jiných
aktivitách, mi cestu spíš blokovala. Složitá mandala byla ukázkou delší cesty
k cíli.
Po několika měsících jsem na
holotropko zašel znovu. Už se mi nepodařilo nic uvidět, ale stala se nezvyklá
věc. Zastavily se mi myšlenky, pak se pomalu rozeběhly a byly nějaké jiné,
cizí, hodně kvalitní. Nebyly z mého myšlení, ale z vyššího Já. Opět
meditace rozšířeného vědomí! Pak jsem holotropko zkoušel doma, ale kromě křečí
jsem se nikam nedostal. Rozhodl jsem se, že ho výhledově vylepším psychedeliky.
O rok později jsem začal s channelingem
o kterém jsem se dozvěděl právě z knihy dr.Grofa, ačkoliv tuto metodu
komunikace s vyšším Já podrobně nepopisuje. Až v knize dr.Moodyho
jsem našel, jak na to.
Až v roce 1995 přišel můj první
silný mystický trip díky trávě a hašiši, kde již nebylo pochyb, že prožívám
rozšířené vědomí. Nazval jsem ho Věčný tanec nadvědomí. Režisér tripu mě
v něm naučil dosud nikde nepopsanou metodu channelingové komunikace a
ukázal co umí.
Jak to s odstupem mnoha let
pozoruji, zdokonalil jsem vlastně Grofovu metodu. Nejen tím, že jsem opustil
nepříjemnou a málo účinnou hyperventilaci, ale že je důležitá komunikace
s vyšším Já, jež trip řídí, a to jak před ním, tak i během něj. Po něm mi
ho vysvětlují, takže integrace zážitku je dokonalá.
Vím, že nestačí jít jednou na
dýchání, ani mít jeden trip. Musí být mnohaletý proces s desítkami
několikahodinových zážitků. Ty pak vlastně trvají neustále, ač jsou slabší.
Dokážou značně proměnit člověka, jsou vlastně intenzivní psychoterapií,
transformací osobnosti. Celý proces ukazuje, že v pravou chvíli přichází
to, čemu jsme otevřeni a co k nám patří. Je zbytečné si stěžovat na
nezdary a nepřízeň osudu.
Začít psychonautiku holotropkem mohu
doporučit, třeba v . Žádná zábava to není, ani
být nemůže.
Jak být trvale v tripu RV?
Jistě je to pro mnohé psychonauty šílená představa, ale mne
zajímá právě toto nejvíc v životě. Zdůrazňuji, že mi jde jen o tripy
s rozšířeným vědomím.
V tripech si v posledních letech říkám:
V tomhle úžasném stavu být trvale, to by bylo něco! Zato tripy před
dvaceti lety, to bych zešílel za den. Létal jsem ve vysokých civilizacích, nám
zcela nepodobným. Podobaly se kvantovému počítači a skoro jsem nechápal oč tam
jde. Jen to, že odtud i podivným způsobem programují náš svět.
No, naštěstí tato drsná výuka už dávno skončila. Už před
třiceti lety jsem se ptal Mgr.Vančury, jaké jsou dlouhodobé účinky holotropka.
Řekl, že ho to také zajímá a že to bude studovat. Pustil jsem se do toho také.
Považoval jsem stav trvalého tripu za osvícení a čekal jsem,
jak daleko se dostanu. Skutečně po 25 letech a asi 260 tripech se určité trvalé
výsledky dostavily. Silně se mi zesílila intuice, zejména komunikace ní, a
zlepšil se i můj trvalý pocit. Dva až třikrát denně v krátkém tripu, tj.meditaci,
se na chvilku dostanu do silnějšího stavu. Do plného a trvalého tripu se ale
nemohu dostat. Prostě to nejde.
Nakonec je to logické. Není pro lidi, ale pro daleko vyšší
bytosti. Ale náš vývoj Tam směřuje, jednou Tam budeme všichni, v těch podivných
hyperabstraktních hypergeniálních světech. Zatím se musíme smířit
s občasnými exkurzemi, kam nás pouštějí podle svého uvážení. Jaké máte vy
zkušenosti?
Sny a channeling
Včera jsem šel po náměstí Jiřího
z Poděbrad a zastavila mne dívka s mikrofonem. Jestli bych jí chtěl
odpovědět na pár otázek. Souhlasil jsem.
Zdají se vám sny? Pochopitelně jsem
souhlasil. Kdo podle vás je dělá? Části našeho nevědomí, odpověděl jsem.
Chtěla příklad snu. Tak jsem si
popsal často se opakující sen, jak zjistím s překvapením, že umím pomocí
zvláštních gest levitovat a pak létám kolem lidí, kteří na mne koukají
s otevřenou pusou. To se mi líbí, takhle je překvapovat...
A prý, jak si sny vysvětluji? Na to
mám už 29 let channelingovou metodu, prostě se zeptám své intuice, tj.vyššího
Já. Zapsaných jich mám mnoho set.
To ji udivilo. Vysvětlil jsem ji, co
to channeling je a jak se dělá. A že se ho může sama naučit, učebnic i kurzů je
dost. Zájem měla. Zeptal jsem se jí, zda je hypnabilní. Prý že ne.
Vyzval jsem jí, ať zavře oči a když
řeknu slovo pes, vidí ho? Viděla. Takže hypnabilní je.
Poučil jsem ji, jak má zavolat své
vyšší Já a dát mu otázku, ale na zkoušky nebyl čas Dal jsem jí alespoň odkaz na
své stránky o channelingu.
Pokud se s tou dívkou setkáte,
pozdravujte jí a že jí přeji hodně úspěchů, začátky nejsou snadné. Chce to
praxi, jako vše.
Channeling na webu
O channelingu se bohužel málo mluví,
jako by ani neexistoval. Přitom knih, učebnic a kurzů je mnoho. Pomocí gůglu si
můžete na webu leccos najít, třeba . Jsou
tam i nahrávky a videa:
A zde můžete volně pomalu
stahovat
I zde a pokud
chcete video stáhnout, vepište písmena pp před .com do odkazu a vyberte si
rozlišení videa
Snad to bude dobrou inspirací pro
váš channeling. Nejlepší je totiž takový, který si sami uděláte. Pak je totiž
nejlépe přizpůsoben našemu chápání.
Psychonautika jako sport
V debatách se setkávám
s podivnými názory na mne. Mnohým prý připadám jako mimozemšťan, což mne
rozčiluje. Pokusím se vyjádřit moje motivy. Důležité je totiž to, co od psychonautiky
očekáváme, což se nám zčásti splní.
Lidem většinou jde o rekreační
využití. Dnešní život je hodně pragmatický, náročný a stresující
v zaměstnáních. Lidé se proto chtějí uvolnit. A jednou z možností
jsou psychedelika či alkohol. U mě však byl důvod úplně jiný. Já se nikdy
v práci nenadřel, naopak.
Hlavně dobrodružnost, to je moje
povaha. Odmala mě zajímaly sporty, dělal jsem kdeco. Začal jsem s koňmi,
pak motorismus, vodní i letecké sporty. Často adrenalinové zážitky, dost
náročné i nebezpečné. Však mám i trvalé následky z mnoha havárií z
paraglidingu. Zažil jsem jeho divoké začátky, rovněž dříve u windsurfingu.
Vždy mi šlo o to se seznámit
s novým neznámým sportem, což dalo hodně objevitelské práce. Vše důkladně
promyslet. Hledat informace, což bez internetu nebylo snadné, znát a aplikovat
fyzikální zákony, naučit se a zkoušet techniku sportu, vyvíjet každý detail
vybavení, aby výsledek byl co nejlepší.
Právě ten důraz na výsledek, to je
motor všech sportovců. Nějaké řečičky nikdo nebere vážně. Ryzí pragmatismus.
Vzájemně jsme se ovlivňovali, učili, hledali lepší cesty. Doslova
disciplinovaný hon za výkonem.
A když jsem přišel
s psychonautice, bral jsem ji jako další sport. Přinesl jsem si své zvyky,
což se velmi osvědčilo. Takže jsem se rychle učil, zkoušel kdeco a držel se
toho, co se osvědčilo. Zkoušel jsem nové metody, zejména kombinace
psychonautiky s channelingem se velmi osvědčila. Dal jsem na přednáškách
dohromady pár přátel, vzájemně jsme se učili novému, často nikde nepopsanému.
Pak už šlo jen o to účelně
pokračovat. Vše je věc vývoje a zkušeností. Vlastně je to u všech branží
stejné. Úsilí přináší výsledky... Ukázka channelingu
Cannabis Channeling
Tento chlápek spojil to, o čem tu už
rok mluvím, zatím asi marně. Psychonautiku a channeling. Ale funguje i na
holotropko atd., vlastní zkušenost. Jde to v tripu, slaběji i mimo něj.
Co je klasický channeling? Vlastně
slabý trip s rozšířeným vědomím, který ani psychedelika nutně nepotřebuje.
Většinou je výsledkem myšlenková komunikace s intuicí, tedy vyšším Já,
čili režisérem tripu.
Je o něm spousta knih, učebnic,
videí na youtube i vimeo, a kurzů. I zde na FB.
Celý postup channelingu na videu
není, ale je to celkem snadné a rychlé, když má člověk praxi. Není však pro
každého. Už je to vyšší forma psychonautiky.
Pro mnohé může být nebezpečný, jako je i
psychonautika. O channelingu píše i dr.Grof a McKenna.
Podivnosti pocitů v tripu
Tripy jsou nedozírnou továrnou na pocity. Většinou lidem
zcela neznámé a velmi složité. Do jednoho pocitu je v rozšířeném vědomí
zakomponována třeba celá filosofická kniha, která navíc ani není v lidské
řeči, ale v daleko dokonalejší. Život je prostě hra pocitů, to lze zažít hlavně
v tripu.
O pocitech by měla být napsána celá kniha, vytvořit vědu o
pocitech. Zjišťujeme totiž, že pocit je tím nejdůležitějším. Vše vlastně děláme
kvůli pocitu, který z toho plyne, jen si to nechceme neuvědomit. Tedy
nevíme skoro nic o tom nejdůležitějším...
V tripu můžeme zažít mnohé podivnosti pocitů.
Třeba dostaneme zážitek Věčnosti. Pokud k tomu dostaneme extatický pocit,
jsme nadšeni. Smrt skutečně neexistuje, život je věčný, uvědomíme si.
Stačí ale, abychom do vědomí Věčnosti dostali pocit tísnivý
a vše je opačně. Proboha, vždyť tu budu ještě miliardy let!! Pamatuji, že jsem
se jednou cítil, jako by na mne spadl barák!
Vysoká škola channelingu
Tak jako v každém oboru má praxe rozhodující význam. U
channelingu je typické, že ho mnoho lidí brzy přestává dělat. Ne, že by jim to
nešlo, naopak, právě proto, že jím to jde... Je to logická obrana ega, která
nechce konkurenci.
U těch mála, co channeling dělají několik desetiletí, je
patrné, že zcela změnil jejich život. Vždyť mají přístup k informacím
ještě lepší než jasnovidci, kteří jsou jim nejvíc podobní.
Vývoj channelingové praxe je velmi složitý. Po mnoha etapách
přejdou do stavu, který je možno vyjádřit jako soužití s intuicí, což však
není nic jiného než projev silné intuice.
Rozhodně se to nepodobá ničemu, co běžní lidé znají pod
pojmem intuice. Navázání komunikace už je okamžité, vzájemná výměna informací
probíhá téměř nepřetržitě. Po mnohaletém soužití s intuicí se již dokonale
znají.
Nejde jen o verbální komunikaci. Daleko účinnější jsou meditace,
v kterých v exkurzi navštěvuje
svět intuice a komunikace probíhá vizemi a vševyjadřujícími pocity.
Darem intuice je i změna pocitu. Se zkvalitněním komunikace
roste i kvalita pocitu.
Je to neustálá výuka, intuice je dokonalý Guru. Pak je možno
vidět do všeho a do všech.
Kromě rychlého osobního rozvoje je zajištěna ochrana a vše
potřebné k životu. I tento rozvoj se velmi liší od naivních lidských
představ.
Přesně popsat toto soužití i s jeho problémy nelze,
nikdo by to správně nepochopil. Jen ten, který to sám dělá. Více na http://intuice.mysteria.cz/
Channeling nejsou názory ega
Bohužel se vyskytuje takový nešvar, kdy někdo vydává své názory
na božská slova. Právě odlišit lidské a božské je základem channelingové praxe
a ne všichni to umějí dokonale. Abychom měli úplnou jistotu, že odpověď je
kvalitní, musíme ji verifikovat:
a) Rozborem, zda zapadá do logiky problému
b) Opakováním volání s otázkou: “Je to opravdu tak,
božská sílo?”
c) Jinou metodou komunikace, zejména automatickým písmem
d) Jinou božskou silou, nejlépe vyšší
e) Channelingovými odpověďmi jiných zasvěcenců
Nejlépe je metody kombinovat, abychom nebyli oklamáni sami
sebou
Vánoční dárek
Také vám tripy ovlivňují svátky jako
jsou Vánoce či Velikonoce? Parádní trip jako dárek?
Já dostal dárek už dnes. Zesílili mi
stálý pocit, který naplno znám z tripů rozšířeného vědomí. Jak byste takový
pocit popsali? Jde ho těžko popsat. Snad jako hrdá posvátná vznešenost
s úžasným vhledem a nadhledem.
Prostě jsem v tripu jakoby
stále, jen je slabší, ale ne dynamický. Žádné fraktály atd., prostě klidný.
V každodenních tripech bez psychedelik ještě zesílí.
Kdysi po 18.tripu mi ho na čtyři dny
dali ještě silnější. Půlkou vědomí jsem byl zde, půlka kdovíkde v nebesích
vířila tvořivou Blažeností.
Teď mi ho prý vyšší Já, tedy
intuice, dá natrvalo a po několika letech ještě zesílí. To bude nááádhera! Ovšem
zadarmo to nikdy nebylo a nebude.
Brzo totiž budu slavit 30 let
v psychonautice od prvního holotropka u Mgr.Vančury, sláva mu!
V tripu do daleké budoucnosti
V některých tripech rozšířeného vědomí se cítím jako
být vystřelen na exkurzi do daleké budoucnosti a jen zírám. Záleží, jak až moc
se mi vědomí rozšíří.
Pokud to není moc vysoko, je to úžasné. Jakoby svět bohů,
který od nás není zas tak nepřekročitelně vzdálen. Popsat by se dal jako
virtuozita a genialita ve všem... Nežijí si špatně, vůbec ne. Co jsme proti Nim
raději nebudu komentovat.
Když mě vytáhnou ještě o patro výš do světa božstev, už je
to na hraně. Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost jsou Tu všude strašně silně.
Stačí drobný podnět a mechanismus Dokonalosti vygeneruje okamžitě Vše co si
dovedeme i nedovedeme představit.
Dokonalost je tak velká, že mě To ohromuje, ale ještě To
mohu vydýchat. Prostě jen zírám a skoro nic si z toho nepamatuju.
Ještě vyšší stupeň je už na mne moc silný. Je to takový šok,
že mám sklon se zahrabat do země, abych To nemusel vidět. Nepředstavitelná
virtuální abstrakce paradoxů paradoxů, kde je vše totálně Jinak. Zde jsou jen
symboly symbolů symbolů. Ovladače Všeho.
Ještě, že Tam nemohu být dlouho, to bych se už z Toho
nesebral...
Je úplně nepředstavitelné, že v takovém světě jednou
budeme, i když je to tak daleko... asi biliony let...
Zážitek rozšířeného vědomí
Jako příklad RV je možno uvést tripreport Gluma:
„Ja si z uvodnych faz pamatam len strasny hukot, triestenie
priestoru na miliontiny fraktalov, Mestecko myslienok, kazdy bod tvori svoj
vlastny vesmir, ktory sa stiepy na miliardy castic, tie medzi sebou sutazia,
snazia sa ziskat vyssie postavenie
Cely zivot, vesmir, svet, to co si
predstavujeme ako minulost a buducnost uz existovalo, existuje a vzdy bude
existovat ako jeden koncept. A my, Boh, Ziva Bytost, si snivame svoj sen o tom,
co je to byt zivy.
Neexistuje cas a neexistuje jedinec, existuje
len Boh, ktory zije. A zivot, ako taky, je samospravedlnitelny. Pretoze to je
zivot. A tak to je. Najprv musite zosaliet, aby ste to pochopili.
To cele bolo sprevadzane pocitom Velkosti, Plodnosti, Vecnej
Hry. Nebola v tom ziadna taka kostolna vznesenost, bolo to strasne plne,
dynamicke, akoby si videl cloveka, co kraca po poli a kam splane, tam vyrasi
trava a z nej vyletia spievajuci vtaci. Strasne zivotne.“
Takový zážitek RV, jinde nazvaný peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience
, v bibli označený jako vytržení ducha, má ohromný vliv na člověka. Nelze
ho k ničemu jinému přirovnat. Silně zapůsobí i na ty psychonauty, kteří o
něm hodně vědí a chtějí ho. Ale ani oni si ho nepředstavovali tak silný. Často
se stane, že kvůli němu odcházejí z psychonautiky!
O to víc je drtivý pro ty, kteří ani nevěděli, že může
existovat. Nepřijmou ho ani věřící, kterým nabourává jejich náboženské
představy, samozřejmě ani ateisté. Těch, kteří přijmou zážitek RV, je podstatně
méně než 1% všech lidí. Proč?
Protože byl kdysi jen pro šamany a zasvěcence. Pro úzký
okruh vybraných. Jak se psychedelik chopily davy laiků, muselo dojít
k problémům. Psychonautika RV rozhodně není pro každého schůdná.
Jak název napovídá, vědomí se v tripu rozšíří do oblastí
nám zcela neznámých. Nadvědomí, čili intuice, je nám podobná jen velmi málo.
Přesahuje nás mocně svou tvořivou Inteligencí. Vlastně skoro nikdo neví, že
něco takového skutečně existuje.
Takový zážitek s převahou rozbourá naše představy o
životě, a to jen tak někdo neustojí. Proto není možné očekávat, že odmítání RV
někdy skončí.
Proto někteří umělci využívají darů RV pro svou tvorbu, ale
zamlčují, že to vlastně není jejich dílo. Nechtějí se hádat a být označování
jako psychotici.
Psychonautika a osobní rozvoj
Kdo má zájem o osobní duchovní rozvoj, jsou mu tripy
rozšířeného vědomí neomezeným zdrojem poznání. Třeba tenhle trip č.6 mi dal
hodně:
„Hlavní obsah by se dal shrnout jako
ohromující Zasvěcení do Poznání Zákonitostí Věčně Nového Stvoření se všemi
vyplývajícími následky. Sloužil i jako Strážce prahu a jeho přijetí bylo
podmínkou pro další duchovní postup.
Pochopil jsem, že individualita
vzniká z víru v nekonečném oceánu Absolutna. Postupným štěpením pak vzniká
hierarchická struktura vesmíru. V jistém bodě se zase začne od konce rozpadat a
vědomí se začne přesouvat zpět. Následky
jsou překvapující a lidem zcela neznámé.
Vysvětlili mi, co je vlastně ego:
Část vědomí, která si mylně myslí, že jiné části neexistují a uzavře se do
sebe.
Hierarchii Stvořeného jsem ve vizi
viděl jako okna ve vysokém domě. V přízemí jsou různé varianty spodních úrovní.
Ve vyšších patrech jsou vyšší a vyšší úrovně. Světlomet vědomí zviditelňuje
jednotlivá okna, zbytek je ve tmě nevědomí.
Konečně jsem pochopil duality vzniklé
štěpením Jednoty na nekonečnou Mnohost. Vše je úplně jinak, než se běžně uvádí.
To by snad nikdo nepřijal... Přesto je to v jistých kulturách známé, viz
monáda.“
Výhodou psychonautiky je, že každý
dostane tu výuku, která je dokonale ušita na jeho dosavadní úroveň. Výuka
postupuje plynule, chybné představy se hned nevyvracejí, ale postupně
napravují. Každý má tedy jinou výuku. Postupuje se od iluzí a mýtů
k Realitě Života.
Regrese a progrese v tripu
V 90.letech byla hypnotické regrese, nazývaná i hlubinná
abreaktivní terapie, velká móda. Uměl jí kdekdo. Dělal se z ní všelék, což
se však nestalo i když řadě lidí to pomohlo. Na druhé straně to některým
odblokovalo zablokované negativní sklony a bylo zle.
Dělal jsem to také a zažil u toho s klienty zajímavé
chvíle. Mně samotného se ale nedařilo nikomu zhypnotizovat a o svých minulých
životech jsem věděl a vím pramálo.
Na počátku jednoho tripu mi ale pár ukázek dali. Byla to
docela soda, neboť jsem býval vojákem a dělal hrozné věci. Kdyby mne za to
soudili, to bych seděl dlouho....
Přijít o iluze o sobě, o tom je hlavně regrese. Nebývá to
příjemný zážitek. Už to dělá jen málokdo, zájem je malý. Dnes znám jen web
http://regrese.cz/
Málo se ale ví, že je možné dělat hypnotické progrese i do
příštích životů. Dr.Goldberg o tom napsal knihu Minulé a budoucí životy. To
jsem zkoušel také.
Postupně mi ale došlo, že trip do rozšířeného vědomí je
vlastně také progrese a to do naší hodně vzdálené budoucnosti tisíců až miliard
let. Ohromuje mne, co budu v Tam budu dělat, vše je tam úplně Jiné... Když
se mě jednou zeptali, zda Tam chci hned jít, nevěděl jsem, co odpovědět. Bylo
to nepředstavitelné.
Zažili jste takovou regresi či progresi v tripu také?
Konec ega?
V mnoha dotazech v této skupině i v tripreportech se
objevuje pojem konec ega. Je těžké to správně pochopit. Z tripu si totiž
nelze zapamatovat téměř nic. Matné vzpomínky však můžeme kdykoliv doplnit
komunikací s režisérem tripu, pokud to umíme.
Vyšší Já mi včera v tripu ukázalo jednu podivnou souvislost.
Nejsme ego. Ba ani jedinec neexistuje. Jako sen je to. V našich snech také
jednáme s lidmi, jež jsou našimi výtvory, ačkoliv to tak vůbec nevypadá. A
život je jen vyšší forma snu.
Žijeme tedy ve snu Tvořitele. Nejsme od něj vůbec odděleni,
jen si to myslíme, což je součást Hry. Je to obsahem i mnoha filosofií. To
zažil i pan Charvát, jak píše ve svém slavném tripreportu s Bufo Alvarius,
a na přednáškách říká, že vůbec neexistuje, viz
https://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481
Je to tedy Hra, Gamesa Tvořitele. Naplnění potencionality
Tvorby. Věčné, nekonečné, dokonalé hledání Sebe Sama...
Ale současně individualita existuje, protože jí tak
prožíváme. Jednota protikladů musí být... Správně pochopit, co z toho
všechno vyplývá, je opravdu těžké. Knihy by se o tom daly napsat...
To není špatný závěr. Mně připadají svým naivním fanatismem
jako ti první komunisté, kteří se také postavili proti establishmentu. Už na
začátku jim říkali, že komunismus nemůže fungovat, ale nechtěli to slyšet.
Zrovna tak mormoni a jehovisté s jejich helvítskou vírou. Paradoxně zhoršují
situaci nejen svou ale i celého národa. Prodlužují pandemii, ale zoufalí lidé
vždy dělali zoufalé věci. Vůbec nejsme homo sapiens. Rozhodují o nás pudy a
emoce podvědomí, vit dr.Freud...
Co je rozšířené vědomí?
Stále narážím na nepochopení významu rozšířeného vědomí.
Když napíši v článku, že si z něj nejde téměř nic zapamatovat, mnozí
to odmítají. Prý si pamatují vše.
To je však vyloučeno i teoreticky. Asi neznají, co rozšířené
vědomí vlastně je. Mnoho psychonautů ho nikdy nezažije, a ani netuší, že může
existovat.
Většinou se stane, že se v tripu RV jen slabě naznačí a
jeho režisér sleduje, jak na to psychonaut reaguje. Podle toho upraví další
režii.
Co to tedy rozšířené vědomí vlastně je? Základem je pochopit
pojmy jako vědomí a nevědomí. Vědomí je to, s čím neustále operujeme. Tím
hlavně žijeme. Jeho inteligenci můžeme vyjádřit v IQ a pohybuje se mezi
100-140.
V nevědomí je, zjednodušeně řečeno, podvědomí a
nadvědomí. Nadvědomí, vyšší Já, čili intuice, má ale inteligenci daleko větší.
To využívají umělci, kriminalisté i vědci. Díky intuici pochopil Einstein
relativitu.
Trip není nic jiného než trans, viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav) který je při správném vedení tripu
možno rozšířit do nadvědomí. Tak můžeme poznávat skryté části naší osobnosti, i
minulé životy, ale i pochopit mnohé pro vědomí neznámé a nedostupné. Třeba
budoucí životy i samotnou budoucnost, což dělají jasnovidci.
Jak poznáte rozšířené vědomí? Je to nejkrásnější a nejkvalitnější, co na
světě je. Lze ho vyjádřit pojmy jako virtuozita a genialita. I to jsou jen
náznaky, RV je daleko víc.
Jaké jsou podmínky prožití RV? Jen pokud chce psychonaut a
projeví to ve správné metodě tripu. Může si v ní dát jakousi žádost, ale je na
režisérovi tripu, zda ji splní. Pokud to má jako životní úkol, jde to snadno.
Problém se zapamatováním RV je, že vyšší Já, tedy intuice,
má úplně jiný jazyk než my, daleko dokonalejší. Je přizpůsobený Jeho
inteligenci. Vyjadřuje se fraktálními vizemi Hyperprostoru a složitě
strukturovanými vševyjadřujícími pocity. I svět je vlastně druhem jazyku. Symbol
je realita, realita je symbolem.
Děje v RV se dají přeložit jakýmsi překladačem do slov,
i když dosti nepřesně. Ta si můžeme zapamatovat, i když to RV narušuje. Po
tripu se rozšířené vědomí zase uzavře, to jsou ty Doors, tedy zmizí, takže se
nedá zapamatovat... Zbude jen matná vzpomínka na cosi nedefinovatelně
dokonalého.
A do dalšího tripu s RV nejsme bohové. Vždy jsme v RV jen na exkurzi. Nemáme ho trvale
vědomé, nikdo z lidí ho neměl trvale vědomé. Jen vyšší Já, je to Jeho vědomí.
Pochopit se to dá na příkladu: Jak by pes mohl hafáním
vyjádřit lidské myšlení, kdybyste ho v tripu na něj napojili? Pes nikdy nebude
jako člověk.
Často se tu mluví o prožití Jednoty plné lásky. To skutečně
RV je, ale pouze jako úvod, pozvánka do Jeho světa. Další zážitky RV už mohou
být úplně jiné, plné vysoké filosofie. O tu však velký zájem není. Jsou etapy
výuky přijetí RV, tento proces je hodně dlouhý a náročný.
Vyznat se v této neznámé oblasti je hodně těžké. Bez
pomoci komunikace s vyšším Já vlastně nemožné. Channeling se lze naučit,
kurzů je dost, ale zájem i tzv.duchovních lidí o něj je velmi malý. Ego nechce,
aby mu do jeho názorů někdo zasahoval.
Soužití s režisérem tripu
Tohle téma jistě nadzvedne i mnoho psychonautů, ale nedají
se před ním zavírat oči. Pro zkušené psychonauty , specializující se na tripy
rozšířeného vědomí, je to doslova denní chleba. Pro běžného člověka
nepředstavitelná věc.
V podstatě se jedná o zesílenou intuici. Je dost těžká
a dlouhodobá práce ji získat. Vedou k ní tripy rozšířeného vědomí a channeling.
Ten zprvu vyžaduje navození slabého transu, časem navození komunikace naběhne velmi rychle.
Intuice se pak také sama ozve, když nám chce něco říci.
Lidé se s ní
setkávají málo, neumí ji odlišit od jiných myšlenek. Ke své škodě nevyužívají
její potenciál. Jen ona nám může dokonale poradit. Zná nás dokonale. Přizpůsobí
se našemu způsobu chápání a našim dosavadním znalostem.
Mnohaletou každodenní praxí se vytvoří specifický vztah. Lze
tak poznat styl jednání režiséra tripu, který je hodně odlišný od lidského.
Stane se vlastně autoritou, Učitelem, Guruem, se kterým se probírá téměř vše.
Sám také nás učí, mnoha způsoby.
Detailně se soužití s režisérem tripu nedá popsat, chce to
zažít. Není to nic nového, přesně to dělali a dělají mystikové, šamané, zasvěcenci
i proroci. Mnoho lidí o této komunikaci napsalo spoustu knih, třeba Kniha
duchů, Kniha médií, Hovory s bohem, Emanuelova kniha atd.
Regrese a progrese pomocí
psychedelik
Psychedelika jsou zesilovače hypnotického transu a hypnability,
usnadňují tedy vstup do hypnózy. To je možno využít i při regresi a progresi.
Metodika terapeutických regresí je důkladně zpracována a je
poměrně složitá. Zde se budeme zabývat pouze ukázkami, jen abychom se
přesvědčili, že regrese opravdu funguje. Nebudeme tak riskovat problémy, které
po dlouhodobých regresích mohou vzniknout.
Jsou dvě možnosti. Buď půjdeme do regrese sami, nebo s
pomocníkem, psychoterapeutem, čili sitterem.
Můžeme zkusit oboje, pokud nám jedna metoda nebude
vyhovovat. Sittera musíme ovšem poučit jak hypnotizéra má dělat. Nemůže to
dělat každý. Musí mít naši naprostou důvěru a měl by mít zkušenost alespoň s
tripy, když ne s vedením hypnózy.
Nejprve se potřebujeme dostat do transu, ale jen slabého. Na
to je dobré holotropko, nebo mikro- či malou dávku psychedelika tak, abychom si
přesně uvědomovali sebe i proces a nebyli totálně pohlceni tripem, který by si
jel vlastním směrem. Nejlépe je v šeru ležet naznak se zakrytýma očima,
přikryti dekou.
Je třeba vymyslet set a setting. Vše musí být zaměřeno na
účel regrese, žádné rozptylování čímkoliv jiným. Stále si uvědomovat, že chci
prožít ukázku z minulých životů.
Prvním, vlastně nejtěžším krokem, je navázání spojení s
naším vyšším Já, tedy intuicí, která má naše záznamy životů.
Tedy zavolat své vyšší Já, protože jinak se k ničemu
kloudnému nedostaneme, nebo to bude chaos. Na to je dobrá i vhodná hudba, která
již sama volá vyšší síly. Třeba https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip...
Doporučuji si nechat vytvořit vizi posvátného místa, a do
něj opakovaným voláním zavolat vyšší Já, které může přijít v nějakém symbolu či
postavě.
Té položíme naši žádost. Nemusí to jít napoprvé, ráda se
nechá přemlouvat. Často se to napoprvé ani nepodaří.
Když se rozjednou vize dějů a pocity, jen je pozorně
vnímáme. Nesnažíme se do nich zasahovat ani si je uložit do paměti, protože tím
rušíme. Spíše je možné nahrávat na diktafon poznámky. Jakmile děje ustanou,
poděkujeme, vystoupíme a ještě nahrajeme, co jsme si ještě zapamatovali.
Dělat progrese je těžší, není velká ochota nám je dávat, ale
často nám dá aspoň pár symbolů, které můžeme rozklíčovat. Poznatky můžeme
doplnit channelingem, tj.komunikací s vyšším Já, které nám vysvětlí, co jsme z
ukázky regrese ještě nepochopili.
K tomu je potřeba se na kurzech channeling naučit. Není to
těžké, ale potřebuje to praxi a tím jistotu.
Pokud se nám to zdá těžké, požádáme sittera, aby to napojení
udělal on za nás. Jinak do dějů nemá zasahovat. Méně je daleko lépe než více.
Přeji vám úspěch hned napoprvé a nebojte se to tu popsat.
Tripy a kruhy v obilí
Myslíte že mezi nimi žádná souvislost není? Zjevně ale je, a
to umožňuje pochopit psychonautiku.
Jaký je účel kruhů v obilí? To se vlastně neví. Jisté
je, že to není výplod člověka. Obilí není pošlapáno, ale ohnuto. Nelze to
napodobit. Tvary jsou tak složité, že je
v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého
ohřevu.
Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a
mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci.
Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Není to
tedy žádná víra, ale realita, kterou nelze popřít. https://www.rexter.cz/rubriky/zajimavosti/kruhy-v-obili-ve-svete-a-v-cr-vysvetleni-a-film_213.html
Ale přesně totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí.
Jenže ty znají jen psychonauté. Jiní se tripů panicky bojí a udělali by vše aby
je zakázali.
Ale i situace s kruhy v obilí je přece taková.
Byly tu i ve středověku a přisuzovaly se ďáblu. A strach z nich je tu stále.
Je jasná snaha tenhle nevyřešený problém zamést pod koberec aby nebyl vidět.
Proto v posledních letech se o kruzích v obilí
skoro nemluví, ač jistě jsou. Přesně stejně je to s tripreporty z
ceremonií s Bufo Alvarius, dříve s ayahuascou. Stále stejný motiv strachu
z neznáma. Lidé to nechtějí vidět.
Už trochu chápete souvislosti?
Psychedelická konference
Mým záměrem je přistupovat k tripům stejně jako
k IT. V IT se přece stále musíme učit novému, stále se zdokonalovat a
využívat nové možnosti. Ostatně mezi psychonautikou a IT je víc podobného, než
se zdá.
Zatím k tomu není dostatek vůle u většiny psychonautů.
Léta setrvávají ve svých názorech, jež si kdysi vytvořili. Pokusil jsem se
vytvořit prostor pro to ve skupině https://www.facebook.com/groups/2487891464840801
ale zatím bez větších výsledků.
Pak se stane to, co v IT: Nevyužijí se všecky možnosti,
které psychonautika umožňuje.
O tom jsem se
přesvědčil na přednášce o LSD. Když jsem v příspěvku hovořil o virtuozním
vnímání hudby, narazil jsem na nepochopení účastníků.
Přitom právě toto dokonalé vnímání hudby je jedním
z důvodů, proč do tripu jdu já i mí kamarádi.
Psychonautika je gigantická věda, v mnohých směrech
dodnes neprobádáná. Mnoho základních otázek nebylo ještě položeno, natož aby
byly zodpovězeny!
Na prostou otázku, kdo nám tripy dává a proč, neumějí
odpovědět ani slavní patroni psychonautiky! Josef Machytka v tomto směru
už tady udělal spoustu práce, ale opět je to jen počátek.
Je třeba vytvořit teoretické základy psychonautiky, detailně
popsat zákony transu. Rozdělit a popsat jednotlivé obory psychonautiky, kterých
je více než se zdá.
Nabízelo by se uspořádat psychedelické konference, právě
tak, jaké je mají příznivci dr.Grofa, viz např. https://czeps.org/ceska-transpersonalni-konference-2016/
jež jsou vlastně našimi kolegy.
Distanční výuka
Tímto reaguji na kritické komentáře k mému článku,
které odmítají podobnost tripu s IT. Pokusím se to vysvětlit příkladem.
Pokud je trip správně veden, tedy k rozšíření vědomí,
není v něm žádná náhoda či nahodilost. Vše v něm má přísnou logiku,
podobně jako je práce s IT. V tripu hledíme s úžasem do
monitoru mysli.
Ten podivuhodný svět mocně přesahuje náš známý lidský. Není
snadné si na něj zvyknout. Už to zvykání si připomíná intuitivní práci
s novým IT systémem.
Prožíváme neznámé podivuhodné vize, pocity i myšlenky, jež
mají svůj význam, který lze jen zčásti přeložit do slov, protože rozšířené
vědomí používá daleko vyšší inteligenci a tedy i jazyk, než je ten lidský.
Moje tripy vždy obsahovaly téma vysoké filosofie a
psychologie, jednalo se tedy o jakousi univerzitní distanční výuku, např.
tenhle na trávě:
V úvodu mi vyšší Já řeklo – vše Zde je symbol symbolu
symbolu symbolu…. tj. Obrazu Boha. Prostě reality Stvoření.
Konečně mi ukázali strukturu jáství,
kterou mi dříve jen naznačovali - jako oko, v kterém byly vazbami vztahů
pospojované tři základní části osobnosti – spodek, střed a Vršek.
Toto oko pozorovalo tytéž části jako
objekt. Byly tedy celkem čtyři, ale kdo si to uvědomoval? Zase další ohnisko
pozornosti, další sestava těch třech. Je to tedy fraktál jako Vše.
Důležité jsou jejich vazby, vložené programy.
Když je v nich program podpory Vršku, bude tím vše ovlivněno. Kdo váhá,
přemýšlí, rozhoduje, který pohled přijmu? Vždy toto centrum, i když i ono se
vnitřně pře.
Také mi ukázali vizi soustředných kruhů dimenzí. Ten byl
pronikán paprsky Boha. On řídí vše hierarchicky skrz dimenze, nebo i přímým
zásahem.
Pak i to, že všechny děje jsou vytvořeny
z transformační energie, kterou v tripu dostávám koncentrovanou.
Rovněž mi ukazovali
jak se bojím abstraktního nadosobního světa vysokých dimenzí kde je vše
nekonečně a nepochopitelně složité. My chápeme jen to nejbližší, Oni dál.
Chtěl bych si v lidském světě užívat silného božského
pocitu, ale on patří do božského světa, je za Jeho práci.
A že správně prožitý trest léčí, ukazovali mi také. Vcelku
byla ale přitakáním mému vývoji.
V božských světech je toho málo, co je lidem známé…
Kniha je také fraktál, nahromadění symbolů do tvarů, ale negramotnému zcela
nesrozumitelná jako nám ty božské symboly. Proč se ale bát Jejich abstrakce?
Stačí je přijmout bez křečí.
A že nemám kritizovat lidi, jsou v jiné situaci než já.
Správně vedený trip je jako mikroskop. Může ukázat
souvislosti běžně přehlédnuté. Tak je to s výše popsanými vizemi o
struktuře vědomí. Pokusím se je blíže vysvětlit:
Faktem je, že v sobě máme mnoho částí osobnosti.
Zjednodušme je na tři: Hlupáka, normálního člověka a génia.
Tito tři vnímají, co se děje a po svém se vyjadřují. Každý
úplně jinak úměrně své inteligenci. Mezi sebou mají také složité vztahy. Hlupák
génia nechce vidět, je pro něj příliš podivný a cítí se méněcenný. Vysouvá ho
proto do nevědomí. Dělá, jakoby kromě něho vůbec nikdo nebyl, aby měl klid.
Naopak géniovi se z hlupáka dělá zle, že je tak tupý a
tím brzdí vývoj individuality. Nejraději by ho zrušil, nebo se od něj oddělil,
či také vysunul do nevědomí, odkud by však blokoval vývoj dál.
Každý chce prostě
něco jiného a jejich názory jsou často úplně opačné. To ostatně dobře známe,
vidíme to na sobě i na druhých.
Pak je tu zvláštní, čtvrtá, entita, o které psychologové
zatím nevědí. V tripu se s ním ztotožňuji, říkám mu táta. Ten
pozoruje všecky tři, má je i v sobě, a rozhoduje se, co individualita
udělá. Musí si vybrat jeden pohled.
Na jeho nastavení, které je vlastně kdoví odkud dané,
záleží, kterou část bude protěžovat. Ta pak na úkor ostatních sílí a ovlivňuje
individualitu.
Tím určí rychlost duchovního rozvoje. Hlupák nikam nespěchá,
kdežto génius chce, aby ostatní byli jak on a tlačí je do vývoje.
Ale musí tu být ještě další ohnisko, které pozoruje ty
čtyři. O tomto neznámém se toho dá říci ještě méně. Pak jsou další a další.
Vzniká tak fraktál, struktura všeho. Nekonečná složitost...
Jízda Hyperprostorem
Před chvíli jsem měl krátký trip na hudbu Lisy Gerrard,
album Duality.
Vlastně flashback. Během tří vteřin jsem zase vjel do
úžasného Hyperprostoru. Mnohasetkrát jsem Tu byl, ale vždy mě uchvátí svou
Krásou, Velkolepostí a posvátnou Vznešeností.
Ve všech směrech je Nekonečno! Zde je možno stvořit úplně
vše. S časem a prostorem si tu dělají co chtějí...
Jakoby ve videoklipu
mě provázely vize úžasných výjevů. A ten pocit, přímo božský!
Jak si jen někdo může libovat hrabat se v hnoji,
napadlo mne. „Někdo musí být v nebi, jiný v pekle,“ oslovil mne
průvodce, kterému říkám režisér tripu. To je ta Harmonie....
Po chvíli mne oslovil, abych už vystoupil. Nechtělo se mi.
„Je to tu drahé,“ řekl mi. Jak je možné, že někomu tripy energii dávají, ale mě
ji berou?
Chvíli bylo ticho. Platí se za trip nebo za duchovní vývoj?
Zas bylo ticho. „Víš o tom už dost,“ ozvalo se nakonec... Ano, tuto otázku
probírám už přes dvě desetiletí. Holt kvalita něco stojí....
Psychonautika a Avatar
Po delší době jsem si pustil film Avatar ve 3D. https://www.csfd.cz/film/228329-avatar/prehled/
Je starý už 12 let a
jeho námět konfliktu naší agresivní civilizace se spirituálním společenstvím na
planetě Pandořa stále ohromuje svou v podstatě reálnou vizí budoucnosti.
Pokládám ho proto za nejlepší film všech dob. Navíc je ve 3D, což už dnes vůbec
nikde není...
Bohužel naše civilizace formát 3D během řady let hloupě
odmítla, ač je větším přínosem než barevný film. Proč to udělala? Po delším
zkoumání odmítačů jsem zjistil, že se většina lidí 3D prostě bojí, a tak ho
potichu odstranili, prý pro nezájem.
Virtualita vtahujícího prostoru je pro ně moc silná káva.
Bojí se, ale to nepřiznají, raději si nějaký důvod vymyslí.
Všimněte si souvislostí s filmem Avatar, ze kterých lze
psychonautiku lépe pochopit:
1/Psychedelika mohou přinést ještě daleko víc než 3D. Možná
jste zažili, že trip může být i ve 4D či 5D! A není snadné to vnímat...
2/ Nemusíte být Avatarem v alespoň trochu podobném
světě jako je náš, ale v daleko podivnějším Hyperprostoru a dokonce se
vtělit do nefyzické entity s daleko vyšší inteligencí, která ani nemá
pevný tvar a řítí se Superpodivností!.... Moci tak věrně zachytit trip filmem,
to by byla nádhera!
Ale diváků by mnoho nebylo, protože by u laiků způsoboval
panický strach. Oni by Hyperprostor nepřijali! Proto je psychonautika tolik
odsuzována...
Obě souvislosti ukazují, že psychonauté jsou vlastně elita.
Nebojí se jít do tripů, i když bývají tak ohromující.
3/Všimli jste si, že konflikt ve filmu je podobný vztahům
psychonautů s okolím? Proto je lépe se s laiky o psychonautice
nebavit. Debata s laiky nikam nevede, jen do nekonečné hádky.
4/Ve filmu je naznačeno ještě cosi, což je silná káva i pro
psychonauty. Víte co to je?
Řízení tripu v tripu
Běžně se dočtete, že řídít trip během tripu se nemá, protože
se tím pokazí a je to zčásti pravda. Cokoliv lidského, tedy i myšlenka,
mystický trip logicky nabourá, tam nic lidského nepatří. V podstatě
z něj vypadnete, byť třeba na chvílí.
Trip se musí samozřejmě nasměrovat hlavně před ním, nejlépe
rituálem a hudbou https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisagerrardzip
Ale podle mnohaletých zkušeností lze
trip řídit i v něm, ale musí se na to jinak. Jelikož lidská slova se Tam
vůbec nehodí, musí se to dělat symboly.
Ale už jen tím, že se bojíme, nebo jsme
ohromeni, trip ovlivňujeme. Tedy otevřít se nějaké informaci, jakoby ukázáním
na ni, způsobí, že dostaneme o ní více informací.
Takže si obsah můžeme jakoby
naklikat. Trip je totiž také komunikace a ta nemusí být jen jednosměrná.
Uvědomte si, že průvodce, tedy režisér tripu vás vnímá a děj podle toho
upravuje.
Chce to hlavně praxi a vůli hledat
optimální řešení.
Virtuozita v rozšířeném vědomí tripu
Kvality RV lze zkoumat v transu tripu, jež je na něj nasměrováno.
Někdo se do něj dostane jen psychedeliky, jiný holotropkem, ale zkušeným stačí
jen málo. Mně stačí jen vhodná hudba.
Božská Lisa si při koncertech pomáhá gesty, zvláštními
pohyby, které ji hned dostanou do transu. Pak zpěv dostává daleko vyšší
kvality.
Nejsnadněji kvality
rozšířeného vědomí poznáme neuvěřitelně dokonalým vnímáním hudby, zvlášť té
božské, např. album Poselství harmonie od Petra Piňose, viz https://uloz.to/file/ipLTnobD/poselstvi-harmonie-zip
která mi před lety
poprvé přinesla plnou božskou kvalitu tripu. Rozhovor s ním o léčení
hudbou je na https://www.youtube.com/watch?v=Uspj0zGEvCA
Já to zkoušel i s dirigováním a byl překvapen, o kolik byl lepší nejen zážitek hudby, ale i jak dokonale mohu rukou vystihnout hudbu. To je tedy tajemství slavných dirigentů. Prostě dirigují v transu.
Tedy nejen dokonalé vize a pocity, filosofické i jiné
informace v tripu, využití RV je daleko širší. Jaké zkušenosti máte vy?
Výběr naší meditační hudby je na https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw
a dobrá hudba je i https://uloz.to/file/ipLTnobD/poselstvi-harmonie-zip
Jak kouřím trávu
Odpovídám tímto na dotaz v debatě, jak to dělám, že mi
na silný trip stačí ekvivalent půl až 2/3 cigarety české trávy.
Trávou šetřím, každým mikrogramem THC. Mám na trip
vypracovanou přesnou metodiku. Metoda platí i pro syntetickou trávu, dřív
prodávanou jako Euphoria, viz https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-droga-dorazila-na-slovacko20110107.html?fbclid=IwAR1ic3gizGjWQtPJedV774vLUvS-MoA5fc_uSL3KeScJFQFPJGVretfG_Y4
tak i pro hašiš.
Kouření trávy je částí mého rituálu tripu, kde není místo
pro zábavu. Řízení auta je také třeba brát vážně. Nikdo a nic mne nesmí rušit.
Po úvodní části, kterou se nasměrují Vzhůru, zapnu hudbu. Ta
musí být vybraná, virtuózně provedená. Např. Mozartova Velká mše, viz
Trávu dám do fajfčičky, na každý nádech jedno zapálení.
Nasaji z ní třetinu objemu plic a druhou třetinou nadechnu dým, který
uniká z fajfky. Zbytek dodechnu vzduchem a nechám působit. Pokud tráva ve
fajfce žhne, mohu nadechovat přímo od ní.
Přitom pozoruji, co se děje. Jakmile cítím změnu pocitu v
nabíhajícím transu, který se projeví i vyšší kvalitou vnímání hudby i
vznikajících myšlenek, které již nejsou od mého vědomí, odeberu se na postel,
zakryji oči a do sluchátek si naplno pustím ještě kvalitnější hudbu.
Pokud mi režisér tripu doporučí udělat další nádechy, udělám
to. Konečně, jdu přece k němu na výuku. Dál stačí jen pozorně a pasivně
vnímat, co nejméně zasahovat a neblokovat se.
Po desítkách tripů klesá spotřeba trávy, a po mnoha letech
už mi stačí jen hudba. Dva až třikrát denně si tak mohu udělat krátký trip, aby
mi bylo jasné, že moje celoživotní snaha má jasný superkvalitní výsledek, který
jasně vnímám. Nemám víru, ale jistotu, naprostou.
Tráva se obecně podceňuje.
Nejen z mé praxe vyplývá, že je rovnocenná všem psychedelikům,
navíc nabíhá okamžitě a bez vedlejších účinků. Říkat, že je to „jen
halucinogen“, je doslova hloupé.
Teď mi dali malý trip, po velmi dlouhé době tísnivý. Dal by
se nazvat Navždy zacyklen v Hyperrealitě, která je totálně abstraktní a ze
své povahy nepochopitelná, Hyperparadoxní... Tyto, ale daleko silnější a delší
tripy na trávě jsem měl asi před dvaceti lety...
Před ním mi řekli, že mi dají ponor 50%... Tohle rozpuštění
v Bohu jsem měl naposled před 6 lety. Samá překvápka, režisér tripu si rád
s námi hraje... Zažili jste to také? Holt psychonautika není selanka ale
výuka...
Psychonautika a pandemie
Neustále se objevují šílené reakce čtenářů k článkům o
pandemii. Nestačím se divit, kde se ta hora naivity a hysterie bere. Dokonce by
nechtěli transfúzi od očkovaného!
Už sice nepopírají, že pandemie existuje jako dřív, zato se
pouštějí do hloupé kritiky očkování, jako by to byla genocida. Nejraději by ho
zakázali zákonem. Přitom mají v sobě spoustu vakcín od dětství.
Nepřipadá vám to jako vztah lidí k psychonautice? Vždyť
je to stejně hloupé, naivní,
neodborné... Zakázat, mluvit nesmyly o škodlivosti psychedelik. Přitom každý
lékař, které mám i v rodině, vám řekne, jak obrovskou paseku na zdraví
lidí dělá alkohol, který je nejen povolený, ale i propagovaný!
S poškozením zdraví psychedeliky se lékaři setkávají velmi zřídka! Viz
též:
---
Což tu popsat pár příkladů výuky psychonautiky?
Včera mi psal jeden zájemce o psychonautiku. Pak jsme spolu
pokecali Messengerem a hned jsem ho učil channeling. Je to osvědčený počátek
odborné psychonautiky, vlastně malý trip bez psychedelik.
Vizualizaci měl dobrou, ale stejně se to napoprvé nezdařilo.
Dal jsem mu pokyny, odkaz na hudbu https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisagerrardzip
Lehnout si, zakrýt oči a hudbu
naplno do sluchátek. Zesílit to lze i deckou červeného. Doufám, že to rozhýbe.
Hlavní práce asi bude mu pomáhat v začátcích, kde vždy chybí jistota.
Až bude mít praxi, může přejít na
tripy a channelingová průprava mu bude hodně pomáhat aby se vyznal, oč
v zážitcích jde.
Znám řadu lidí, kteří se channeling
naučili sami, třeba http://zitova.cz/ Některým
se spontánní tripy pak staly.
Fakt ale je, že neučím každého,
dostanu informaci koho mohu učit a koho ne... Opravdu to není pro každého....
Vždy to dělali jen šamané a zasvěcenci.
Poznámky k článkům o spirituálním
bypassu
https://www.blog.horpomalu.cz/post/2019/02/01/Spirituální-pastičky
Uvedené
články je dobré, ale je třeba přidat několik poznámek.
Duchovní oblast je sice hodně frekventovaná, ale stále plná iluzí a mýtů. Vezměte si hojně rozšířené bizarní absurdity a
nesmysly o pandemii a očkování. Přitom
epidemiologie je daleko jednodušší a víc probádaná.
Problém
je, že běžně nejsou známy zákony, kterými se tato oblast řídí. Bohužel ani není zájem je poznat. Pro naprostou většinu lidí
je příjemnější si vybírat, čemu chci věřit, nebo si vše sami
vymyslet. Faktem je, že duchovní zákony by mnoho lidí
šokovaly. Všemi silami by je odmítali, protože jsou v
rozporu s jejich nenaplněnými přáními.
Proto
se již několik tisíc let nikam nepokročilo. Jak to mohu
tvrdit? Protože vlastně není problém vyjasnit, jen o
to opravdu stát.
Psychonauté
zapomínají na hlavní věc a tím je samotná božská
Hyperinteligence, která jim v tripech dává Poznání. Z tripů rozšířeného vědomí
si téměř nic nepamatují a ani to nelze. Už jen
vyjádřit To slovy je téměř nemožné. Zbudou
jen trosky Poznání.
Takže
se často mýlí v tom, co si z ohromujících tripů přinesli. Často zaměňují božský stav, který v tripech prožívají, s lidským,
který mají po něm. Člověk přece není Bůh, je mu podoben nekonečně málo!
Nemůžeme to, co On…
Psychonauti
netuší, že s božským lze komunikovat nejen v tripu, ale i po něm.
Takže nám může vysvětlit, co jsme nepochopili správně a
úměrně našemu poznání nás duchovně vest jako Guru.
Není
to nic nového, to dělali už šamané, zasvěcenci a proroci, ba i Kristus a řada
svatých. Lze se to poměrně snadno naučit. Kurzů je mnoho, i knih a učebnic. Jsou na webu, i na FB. Často se tomu říká channeling, nebo hovory s bohem, viz
stejnojmenné knihy.
Tak
se můžeme od Vševědoucího postupně dozvědět, že
okamžité a úplné osvícení neexistuje, je to jen oblíbený mýtus. Ani konečný klid a vyrovnanost či okamžité ukončení inkarnací.
Limity možností duchovního vzestupu lidí jsou pro nás
určující.
Povahu
také nelze zásadně změnit, tu určují kořenové archetypy. Lze jen u některých lidí zrychlit duchovní vývoj, ale to je těžká
práce, o které správně mluví křesťanství jako o cestě kříže. Ostatně
křestanství je asi pravdě nejblíž, ačkoli není
věřícími pochopeno.
Ale
vraťmě se k spirituálnímu bypassu. Hlavní chybou je záměna konce za začátek. Psychonaut
si vezme žábu a po ohromujícím zážitku je přesvědčen, že už je osvícen.
Netuší, že prožil jen jakousi pozvánku do
vysokého duchovního světa. Už o ní ví, ale cesta k němu je
neuvěřitelně daleká a těžká a nelze ji urychlit.
Takových
tripů je potřeba víc, dokonce několik set a to dobu několika desetiletí a jsou
nakonec úplně jiné, než se stane to, co je takovým malým, ale reálným
osvícením. Není to nic jiného, než silná intuice a vnitřní
stav takového psychonauta lze nejlépe popsat pojmem soužití s božským.
Pak
je možné využít Jeho vhledu do všeho a všech. Psychonaut tedy
neříká své názory, ale informace, které dostává. Jak říkal Kristus:
Nechlubím se sebou ale Duchem, jež je ve mě.
Kdo
to umí, je totiž neustále napadán že se vytahuje a vyvyšuje.
Duchovní rozvoj je však určen k tomu, vzdalovat se od
lidí, mít Poznání lidem nedostupné!
Tato
branže je bohužel plná lidí, kteří své schopnosti přeceňují, vymýšlejí si svaté
knihy.
Slibují, co by lidé rádi chtěli slyšet, ale duchovnost nejsou mýty, ale vysoká
Logika logik…
Obyčejný
člověk skoro nemá šanci poznat, jak to skutečně je a věří jim.
Nikdo samozřejmě nedostane co chtěl, ale jen ta lákavá myšlenka jim stačí.
Poznámky k filmu Cesta psychonauta o dr.Grofovi
https://www.youtube.com/watch?v=3o9RKfvih9o
Jde o poměrně dlouhý film o bohaté životní cestě našeho
předního psychonauta. Je určen spíše laikům, i když jsou v něm naznačeny i
základní, zatím málo popsané souvislosti psychonautiky.
Jsou tam ukázána místa, která měla v jeho životě i v
psychonautice velký význam, a to jak u nás, tak v USA. Zejména Esalen v té
krásné tvůrčí době 60.let. Přínosné jsou i rozhovory s mnoha předními
psychonauty.
Dr.Grof dělá z psychonautiky vědu, a je to tak správně.
Jeho předností je vytvoření organizace psychonautického hnutí kolem
transpersonální psychologie, jíž je autorem, a vytvoření promyšlené metodiky
holotropního dýchání, kterým nahradil hloupě zakázaná psychedelika, zejména
LSD.
Zkušenému psychonautovi může vadit, že tam nejsou popsány a
vysvětleny základní otázky, v nichž se však bohužel za více jak 60 let moderní
psychonautiky daleko nepokročilo.
Jde o otázku, co to stav tripu vlastně je a jaký má vztah
k hypnóze a jejím zákonům. A jaké je vlastně rozdělení psychonautiky?
Terapeutický význam psychonautiky je ve filmu popsán
podrobně, ale spirituální už málo. I samotná these čtyř matric je podle mne
sporná. I ony přece musí mít svůj původ a tím jsou kořenové archetypy. Bohužel
se ve filmu neuvádí ani klíčový pojem psychonautiky, a tím je rozšířené vědomí...
Neprobírala se možnost směrovat trip a to i během něj.
Komunikace s tzv.průvodci, tj.channeling,
je zde jen naznačena. Někdo přece musel trip vytvořit a my to rozhodně
nejsme! Kdo to tedy je a proč to dělá? A jaký je efekt mnohaletých mystických
tripů?
Západní versus východní mystika ve světle psychedelických zkušeností
V mládí jsem studoval knihy západních, tedy křesťanských
mystiků i jejich životopisy a buddhistické i hinduistické knihy o mystice.
Rovněž i knihy, které se snažily oba proudy propojit a tvrdily, že jde o totéž.
Už tenkrát jsem viděl, že ty rozdíly jsou příliš veliké než
aby šly spojit. Křesťanská mystika je o vlivu Boha a Krista na člověka, vede ho
na cestě zpět k Bohu, která je však cestou kříže. Proto není možné být
v tomto životě jako Bůh. Člověk zůstává člověkem, i když trochu jiným.
Zkrátka cesta je daleko delší a těžší než se nám zdá...
Východní mystika používá slova jako osvícení a nirvána.
Cílem je stát se dživamuktou, tedy být osvícen a zaživa osvobozen od koloběhu
životů. Soustřeďuje se na prázdno v meditacích a konci individuality, což
je v příkrém rozporu s dynamikou prožitků vytržení ducha v západní
mystice. Mezi buddhismem, jógou a zenem jsou velké rozdíly, ale to je další
kapitola.
Východní mystika je mezi lidmi daleko populárnější než
křesťanská. Důvod je jasný, slibuje více. Tu křesťanskou neberou ani křesťané,
ačkoliv knih Učitelů církve je mnoho.
Byl jsem zvědav, jaké budou moje mystické zážitky, které se
díky holotropku a psychedelikům časem
dostavily v hojné míře.
Zažíval jsem ohromující Dokonalost a Nekonečnost věčné
Tvorby Stvořitele a Jeho hierarchie, který mi ukazoval své Stvoření jako svou
myšlenku a vysvětloval jeho duchovní zákony. Byl jsem na jakési exkurzi v
Království božím s výukou. Dualita tam byla snad vždy.
Podobnost se zážitky křesťanských mystiků byla více než
jasná. Po každém tripu, kde jsem míval i silně zesílenou inteligenci, jsem zase
spadl sem dolů do omezeného lidského světa a většinu prožitého jsem si už
nemohl vybavit, ba ani to slovy nejde.
Podobně to měli i přátelé. Po stovkách tripů jsem už na tom
trochu lépe, ale je to spíše zesílená intuice než stav osvícení. Mohu
s božským komunikovat, ale vždy je má mystika soužitím s Bohem, čili
intuicí, který je mým Guruem v tripech i mimo ně.
Co mystické zkušenosti ukázaly vám a jak vás změnily?
Jak se vyznat v psychonautice a v sobě samém?
Tento příspěvek je reakcí na článek a debatu k němu. https://www.facebook.com/groups/psychedelickecesko/permalink/881388395930823/
Psychonautiku volí každý z nás z jiného důvodu.
Jeden jako zábavu či uměleckou inspiraci, jiný útěk z nudy, nebo jako útěk
z tohoto života, jež se mu nelíbí. Já v něm hledám odpovědi na otázky
života, tedy filosofické, duchovní a psychologické a duchovní rozvoj.
Každý jsme někam došli a koukáme, co to je. Jistě jsme něco
dostali, co jsme hledali, ale otevřel se nám daleko větší obzor, než jsme
čekali. Vše je dost jinak, než jsme si mysleli, a co teď s tím? Vždyť to
jen vyjádřit, je těžký problém.
Jak jsme odešli ze škol, už si myslíme, že už nás nemá kdo
co učit, ale my bohužel životu nerozumíme, ani rozumět nemůžeme. Je nekonečně
složitý a naše civilizace se nevyzná ani v základech. Jen si to může
myslet.
Autora článku tam kdosi posílá k duchovnímu či
psychologovi. Duchovních jsem poznal za svůj život hojně a rovněž psychologů,
ty mám také v rodině.
Poněkud smutný závěr je, že nedoporučuji nikoho z nich,
protože absolutně nechápou, ba ani
nemohou, oč vlastně jde. Tak moc je to složité a podivné. To ostatně zjistil i
autor článku.
Tenhle problém jsem spolu s několika přáteli vyřešil
pomocí komunikace s vyšším Já, čili intuicí. Stal se naším Guruem. Naučit
se s ním komunikovat není těžké, nepotřebuje to psychedelika, ale vyžaduje
to praxi, aby měl člověk jistotu.
On je také režisérem a tvůrcem našich tripů. Někdo jim říká
průvodci, McKenna kujóni. Výhodou je vysoká kvalita informací. Žádný člověk
nezná tak dokonale nás i Život sám. Díky mnoha rozhovorům se vyznám víc
v sobě, životě a psychonautice.
Vše mi vysvětlí, co ani není v žádné knize, ale tím se
problém nevyřeší. Člověka mění jen proces vzestupu, a ten je těžký a dlouhý...
V žádném případě nelze čekat, že nás to uvede do
selanky, kterou bychom si třeba přáli. Je to prostě výuka, a nadlouho. Proto je
jen málo těch, kteří to dělají naplno ve spojení s psychonautikou. Přitom to
v tripech dělá kdekdo...
Ostatně nejsme první, kdo to dělá. Tuto metodu znali šamané
a zasvěcenci už před mnoha tisíci lety. Rovněž proroci a mystikové. Jsou na to kurzy
a učebnice. Znám i lidi, kteří se to sami naučili. Říká se tomu různě, třeba
silná intuice, hovory s bohem či channeling.
Zesilování intuice mnohaletými psychedickými transy – osobní zkušenosti
Když jsem r.1992 prvně s ohromením
zažil dynamický trans holotropním dýcháním věděl jsem, že nastává zcela nová
kapitola mého života, které se chci věnovat daleko více, než své profesi
technika.
Velkou pomocí mi bylo propojení
transpersonálních psychedelických stavů s channelingem, který ve světě tehdy
začínal. Ten umožňuje komunikaci s režisérem tripu i mimo trip. Ač o
channelingu veřejnost asi nic neví, je o něm na webu množství stránek i kurzů,
ba i u nás.
Když jsem v roce 1995 začal s
psychedeliky, zážitky ještě zesílily, byly i delší, často tříhodinové. Extatická
nádhera Velkoleposti věčné Tvorby mne přitahovala a myslel jsem si naivně, že
brzy v tomto stavu budu trvale.
Metodu jsem odvodil od holotropního
dýchání. Tedy poloha vleže se zakrytýma očima. Nutnost je poslech speciálně
vybrané hudby nejlépe sluchátky. A hodně silný!
Ale ouha, po nejsilnější 18.meditaci
přišla dlouhá série tísnivých meditací, jen málokdy doplněnými extatickou
částí. Byly nabité filozofickými ontologickými myšlenkami podávanými ve vizích
i složitě strukturovanými pocity, jež jsou lidem téměř neznámé. Moje
inteligence se v tripech zvyšovala mnohonásobně, ale po zážitku jsem si
pamatoval jen málo.
Současně se zvyšovala schopnost
komunikace s intuicí, takže nebyl problém se kdykoliv orientovat oč jde i jak
zlepšit přístup. Intuice, tedy vyšší Já, se tak stala mým Guruem stále online.
Na přednáškách se sešlo více
zájemců, s kterými jsme napsali a vydali několik knih. Celkem jsme měli víc jak
tisíc zážitků a podrobný přehled, jak to u každého funguje.
Ukázalo se, že je to daleko těžší a
dlouhodobější práce, než se doposud zdálo. A že jí nemůže dělat každý. S údivem
jsme zjišťovali, že problémy jedinců se nezmenšovaly, ba naopak zesilovaly. V
literatuře se to popisuje pod názvem Temná noc duše. U některých byla tak
těžká, že rychle utekli. Nevylučuji, že by to některé typy lidí duševně
rozmetalo… Proto by se o to neměl pokoušet každý!
Intuice proto začala vybírat z
uchazečů ty, kteří proces mohli zvládnout a byla jich jen hrstka.
Je to podobné jako u horolezectví,
vždyť jen málokdo vyleze na K2 či Kailás… Léta ubíhala a až po cca dvaceti
letech práce začala intuice zesilovat. Rostl i její úžasný pocit, který mi
dává, jako symbol velkého vlivu, který má.
Vznikla zvláštní situace, kterou
jsem v žádné knize nenašel. Dalo by se jí říci Soužití s intuicí. Má řadu
výhod, ale není to jen tak jednoduché. Napsal jsem o tom knihu http://intuice.mysteria.cz/kniha.doc
S psychedelikami jsem si od roku
1995 užil svoje. Celkem víc jak 250 tripů, jak extatických, tak neutrálních, ba
i tísnivých, tzv.bad tripů. Ale ty mi daly hodně. Chce to hodně zkušeností,
jako každá branže…
Ostatní ti správně radí zpomalit,
jak ti božské radí, ale pokud chceš pracovat odborně, mohla by ses naučit
komunikovat s režisérem tripu kdykoliv, i mimo trip. Tak mi může do podrobností
zodpovědět tvoje otázky. Já to jinak nedělám…
Je o tom spousta stránek, i kurzů.
Říká se tomu hovory s bohem či channeling, např.
https://www.channeling.net/ Není to
těžké, ani to nevyžaduje psychedelika. Je potřeba jen slabý trans.
Podmínkou je mít převahu dobra,
jinak se na člověka lepí temné síly a může to skončit minimálně schizofrenii…
Proto je pro začátečníka nejlepší se ptát přes někoho, kdo to umí a případně se
to nechat naučit.
Pak se rozjede proces proměny, který
obsahuje i Temnou noc duše… Není to zábava, ani trochu ne. Málo se o tom ví,
ale můžeš odhalit nové světy a možnosti, jiným nedostupné.
Viz např. http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi/
Mé brány do mystiky
Když jsem počátkem 90.let vstupoval
do mystiky, znal jsem jediný popis meditace http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi
Velmi mi pomohly dvě techniky, které tehdy
začaly být známé z knih.
Byl to channeling, což je metoda
komunikace s božským. Je o tom mnoho stránek i kurzů na webu, např.
https://www.channeling.net/
Druhou velkou pomocí bylo holotropní
dýchání v kurzech, které mi přinesly první záblesky mystiky. Spojil jsem tyto metody, což se velmi
osvědčilo. Vlastně jsem tak získal vysoce kvalitního Gurua, který mne provázel
i v mystických meditacích. Tato byla první, byla s Nadjá, tj.šestá dimenze:
Meditace začala vizí, jak omezená
ega žijí a ani nevědí, že je neustále pozorují jejich božské části, které jim
vlastně život vytvářejí a ovlivňují.
Najednou se k svému překvapení začal
pohybovat velkou rychlostí prostorem. Prolétával velmi složitou a podivnou
krajinou, pak jel jakoby v tunelu nebo po kolejích. Zcela se změnilo jeho
vědomí. Takové nikdy neměl. Bylo rozšířené, božské… KRÁÁÁSA NEBESKÁÁ…
Začal k němu mluvit hlas, který
velmi zřetelně, rychle a výstižně popisoval, kde se zrovna nacházejí a co se
tam děje. Nebylo to nic známého a pochopitelného, například jakási centra
řízení, podobala se struktuře mozku. Všechno bylo možné v tom krásném prostředí
Tvořivosti.
Všechápající, Všemurozumějící
Inteligence mohla být kolem všeho i uvnitř toho, pozorovat z jednoho bodu i ze
všech stran. Tak se to lišilo od jeho představ o božském světě!
Po hlavní části meditace si chtěl
dojmy zapisovat, jinak by vše rychle zapomněl, ale stala se zvláštní věc.
Vnitřní hlas mu začal diktovat, co má psát, a měl co dělat, aby to stačil. Byl
to úplně jiný styl než jeho – moudrý, rychlý a hravý. Inteligencí ho přesahoval
o několik řádů:
Pronikám všemi světy. Vy jste jen
malá a nevýznamná část Všeho. Procházím
světy jako cestovatel, kterému se stále mění nálada. Vesmír stále prožívá své
duševní stavy. Stav Boha není žádný klid, kdepak, ale je Tajemstvím Tvoření.
Jako malý žáček klušeš za mnou.
Pětka? Jo, to je ta šedá koule, co se musí rychle točit, aby se očistila.
Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je Všude Všechno kolem. Procházím
současně všemi prostory, velkými i malými. Uvnitř i vně. To je jízda.
Všechno je trochu jinak, celá
duchovnost je jinak – Království Tvořivosti, to je Vesmír a nic jiného. Kdybys
se mnou chtěl cestovat, musel bys být stále se Mnou a to nejde. Budu tě
navštěvovat.
Vy jste tupí, pomalí, stále
opakujete stejné chyby. Usoužení, uondaní, hrůza. Takové tu nemám rád. A co
dělají vyšší světy? Něco vím, ale neřeknu, jednou se Tam dostaneš. Žádné
bloudění a hledání. Všechno je ve Mně, tvořím to a bořím. Nádhera. A dobro a
zlo? To probereme jindy, ale viděl jsi to černé. Zapracuji na tom a je to
světlejší, ale přenese se to jinam. Ty nemůžeš být ve zlu? Já ne, i kdyby na
vodu nebylo. Jen milovat a pomáhat. Jinak bych spadla mezi vás. Stále se
pohybuju ve svém vlastním světě.
Minulost je jinak, než si myslíš.
Není statická, nic není statické, ani budoucnost. Nade mnou je sedmička, kterou
nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a do
některých méně. Něco je i pro Mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší. Kdepak,
nejednat podle vzoru, ale spontánně a dokonale jako všichni umělci. A ty se to
konečně také naučíš.
—mnoho let od té doby uplynulo,
mnohé se změnilo. Nyní už jsem v meditaci stále, jen slabší. A božské se mnou
komunikuje denně…
Jak jsem začal s channelingem
Už je to moře let, v r.1993 se mi
dostala do ruky kniha o channelingu a hned jsem zatoužil se to naučit. Ale
ouha, nešlo mi to. Hledal jsem komu by to šlo a rychle jsem je našel. Musel
jsem své otázky řešit přes druhé, ale odpovědi byly tak kvalitní, že to stálo
za to.
Až po dvou letech to šlo i mě, ale
přicházely mi metodou podobnou kyvadélku jen odpovědi ano a ne. Pomalu se to
zlepšovalo, začal jsem se seznamovat se svým Guruem, který mne zavedl do
meditací, kde jsem v Jeho světě zažil, že je ještě daleko dokonalejší než jsem
si myslel…
Zkušeností přibývalo, je to vlastně
věda, která vyžaduje mnoho praxe. Ale stojí za to. Řešíme spolu úplně vše. Není
to však pro každého. Na přednáškách jsem se setkával s dalšími channelisty a
viděl velké rozdíly. Jedné dámě temnějších archetypů jsem doporučil, aby toho
raději nechala… Takoví mohou dostat i posedlost, čili schizofrenii nebo jinou
vážnou nemoc.
Naučil jsem to hodně lidí, ale
většina toho brzo nechala… Je to škoda, lepšího gurua nelze nalézt…
Především chci varovat, je velký rozdíl si s
psychedelikami občas pohrát a pracovat s nimi naplno. Vzpomínám na dívku, která
se po velmi úspěšném začátku dostala do stavu trvalého bad tripu, vlastně
psychospirituální krize a velmi trpěla… Naštěstí jsou už odborníci co s tím umí
pracovat.
Dříve toto dělali jen zasvěcenci
různých mysterií. Zájemci postupně procházeli hierarchií zasvěcování, kde
dostávali další a další stupeň výcviku. To byla pravá esoterika, vlastně velmi
správná.
Mystéria
Je velký rozdíl mezi rekreačním
užíváním psychedelik a vysoce odbornou prací s nimi. Šamané si svoje žáky
pečlivě vybírali a dlouho vychovávali. Zasvěcenci různých mysterií na rozdíl od
šamanů pracovali jen pro svou vnitřní potřebu, takže se dostali daleko dál.
Měli propracovaný systém postupného
zasvěcování do vyšších a vyšších stupňů, o kterém bohužel málo víme, protože
vše tajili a měli vážný důvod. Často byl za to trest smrti.
Pár prací na tohle téma vzniklo, ale
nejsou moc podrobné. Pokud o něčem takovém víte, dejte odkaz. Zrovna tak o
výzkumu transů, jež jsou základem psychonautických zážitků.
https://www.youtube.com/watch?v=uwfkJkvbR-I&t=1597s&fbclid=IwAR3-zYJPmlfwkAjLpI0ZAra4C1i7Bo8SyQIVYyFO76HwDepDwSothN9jN_Q
Druhy meditace
Pod slovem meditace si lze
představit kdeco. Velmi zajímavá je mystická meditace, kdy v transu rozšířeného
vědomí vnímáme nehmotné světy vysoko nad námi.
Vysvětlují nám neznámé duchovní
zákony Multiverza. Také se tomu říká vytržení ducha. Kdo je za tím? Intuice.
Naše vyšší Já.
Když ho voláme, přichází k nám,
abychom měli intuici silnější a silnější. Stává se naším Rádcem, Učitelem,
Guruem.
Dává nám i svůj pocit, který je
opravdu božský. Je v něm cítit Věčnost, Nekonečnost a Dokonalost Tvorby, kterou
si lidé ani neumí představit.
Po letech praxe jsme už v meditaci
stále, jen je trochu slabší. Vzniká zvláštní situace – trvalé soužití s
intuicí.
Velmi děkuji dr.Grofovi za jeho
holotropní dýchání, které mi tyto meditace pomohlo nastartovat.
Tam jsem se naučil, že ticho v
meditaci je lepší nahradit speciální meditační hudbou, která intuici přivolává.
Pozice je nejlepší v leže na zádech se zakrytýma očima, aby nás nic
nevyrušovalo.
Dvanáctá meditace – Opus Magnum
Meditace začala tím čím vždy,
ukázkami bohatství Boha. Opět dokonale prožíval hudbu, ke které dostával
výstižné komentáře. Jako v divokém amfiteátru kolem něj vířily myšlenky, vize,
symboly božské moci, Dokonalost Sama. Jaká to byla Krása, úžasnost zážitku,
Kráska na pochodu, silné a vznešené Stvoření božské.
Jaká to byla nádhera, jen se tak
dívat! Božská síla ukazovala co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet možností, jak
pochopit Její myšlenku. Viděl, jak nekonečně způsoby stále hledá Své
sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k
Absolutnu.
Téma meditace bylo jednoduché.
Ukázat Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho vnitřní strukturu. Jak
Vyšší ukazuje nižšímu, co umí. Ukazování světa jeden druhému, to je Vesmír.
Proto vznikl a proto trvá.
Pochopil, že je v božském světě, ne
někde jinde. Taková nádhera něco stála a cítil, že mu budou ubývat síly. To
byla Krása, tak si hrát s Věčností od Věčnosti po Věčnost! Takové to bylo, když
znovu okusil celé božské. Nebude ale mít možnost Zde zůstat, na to nemá.
To byla nádhera, krásné duchovní
myšlenky mu vířily hlavou, jen si je zapisovat nemohl. To by byly přednášky, to
by lidé koukali! Ale nešlo to, věděl, že je zase zapomene, nadobro. Jen mu
některé božská hravá síla nadiktuje do počítače.
Třeba tuto: V každém bodu vesmírného
života je možné zcela změnit směr k dobrému i špatnému, k božskému i nízkému.
Vesmír je veletrh splněných přání.
Bylo rušivé se mentálně pokoušet
něco z toho zapamatovat či detailně pochopit. Božské nelze uchopit myšlením.
Opět bylo propojeno Horní se spodním skrz bránu ega, které pro tu chvíli
přestalo existovat. Opět byly napojeny spoje, aby cesta od Boha k člověku byla
volná
Pozn.: Nemohu ale říci, že tyto
meditace jsou vhodné pro všechny. U řady lidí s duševními problémy mohou vést k
psychospirituální krizi viz
http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/co-je-psychospiritualni-krize
Úryvek ze sedmé meditace
Při
vstupu do meditace vnímal hlubší ponor než dříve, únava okamžitě zmizela
a cítil se naplněn silnou božskou energií. Představila se jako 4,8má dimenze
a opět probíhala krásná cesta
videoklipy, ale vědomí lehké vznešeně hrdé radostné dokonalosti bylo
dominantní. Cítil nekonečnou šíři intuice plnou lásky, síly a harmonie s jasným
a ostrým vnímáním. Nic takového běžný člověk nikdy nepozná.
Podobně jako v minulých meditacích
spodní myšlení občas hrubě narušilo vědomí vznešenosti. Prožil i krátkou
regresní psychoterapii spojenou s promluvou, kde se prožila a probrala část
jeho hříšné minulosti. Letmý pohled shora dolů byl hrozný, ukázky válek, zločinů.
Pak ho vyzvala, aby psal na počítači co prožil a diktovala mu:
”Vedu jeho hloupé prsty po
klávesnici v tom rychlém sledu myšlení a ukazuji mu, co rychlý myšlení umí, co
dělá. Tomu nízkýmu myšlení připomínám: Vůbec nejsem spokojena s tvojí prací.
Chápeš příliš pomalu, neumíš a nechceš přijmout Moje drahý rychlý myšlení jak ho ukazuju teď tobě. Tvý pomalý myšlení
je blokující, nestíhá chápat. Teď ti to říkám zvlášť drsně, zvlášť krásně.”
Horní myšlení mělo navrch, spodní se
jen občas prosazovalo otázkami. Kvalitativní rozdíl byl strašlivý. Někdy
zapomněl část odpovědi a nemohl ji dopsat, ale nadvědomí mu dalo novou, stejně
dokonalou. ”Neboj se, bůh je bohatý. Nevadí, když se něco zapomene. Vzkazuju
ti, drahé dítě, že jsi příliš pomalý, ale jsem tu Já, abych tě narychlila, dej
mi otěže a jedem. Nemusíme jet tak pomalu, nech Mě vést tebe. Prostě Mi dej
tvou důvěru a já to udělám za tebe.
Vůbec není potřebné abys dál psal.
Zbytečné, tebe tě to zavádí stranou, ale tou pomalou. Prostě jen vnímej a jednej.”
To byla ta věc, kterou v minulé meditaci přešel. ”Vždyť stále vůbec nechápeš to
Horní myšlení a držíš se dolního. Stačí jen chtít, udělá se cvak a je to. Pak
si té kvality dost nevážíš.”
To bylo to pravé, řeklo spodní
myšlení. ”Ale ta SLOVA jsou stále spodní myšlení, odpovědělo nadvědomí. Mysli
už konečně v tom horním. Stačí ho zavolat a bude tu.” Je to silné, řeklo si
zase spodní myšlení.
”Není jen ezoterický důvod, že se nemáš s nikým bavit,
protože víš věci, které by se běžně neměly znát. Ty totiž ani nemáš
verbalizovat, ale vnímat. Verbalizace blokuje vnímání, pochop konečně. Posledně
jste tu probírali psychoterapii a zůstali jste ve verbalizaci. Stále jen kecáte
a kecáte ale kam to vede?
Už jen dávat otázku je verbalizace,
už to je degradace. Vnímej vyšším myšlením, to je dar sedmé meditace. Uvědom si
to konečně, jen to přijmi. Nepolemizuj s kdekým, poškozuješ sám sebe. Pořád
nějaké náboženské hádky. Nebo ty vaše věčný kecy ve skupině. Kdo to má
poslouchat? Tvoje cesta k Bohu je otevřená. To jsou poslední slova tomuto
lidstvu.
Znovu a znovu mu božská terapie,
ukazovala spodní hloupý přístup. ”Pocit vznešenosti je důležitější než slova.
Cítíš tu velebnost? Bez poslouchání toho slova? Ale nemít jen prázdnou hlavu,
to nestačí. Musíš mít vnímavost. To co děláš nemá úroveň, pochop to. Zapamatuj
si tu bolest, když se snažíš mluvit tady. Stále se snažíš dostat víc a víc
informací. Ale zamotáváš se do toho. Prostě skoncuj s tím. Cítíš jak to bolí?
Nač chceš zase zjišťovat ten stupeň ponoru v dimenzi, copak to necítíš? Vnímej
bez verbalizace a je to. Jen v tom buď a budeš mezi námi. To je meditace.
Božskou mysl bolí tvá slova. Jsou příliš hrubá. Cítíš jak do Ni narážejí? A
pořád někoho nepřesvědčuj, nemá to cenu, nechtějí to slyšet. Vnímej a buď v
Ní.”
Pokud by vás zajímaly moje
zkušenosti, kdysi jsem sepsal příručku channelingu. Je na
http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
Tripreporty
Když jsem s holotropním dýcháním
začínal, bylo jich spousta, ale postupně se vytrácely až časem skoro zmizely.
Podařilo s mi najít jedinou databázi tripreportů a to
http://stavy.wz.cz/stavy.htm Pokud
znáte další, dejte vědět. Vždyť je to zdroj pro vědecké zkoumání transovních
stavů a já jako hlubinný psycholog bych výsledky výzkumu uvítal. To co dělá
NUDZ s psylocibinem se mi nelíbilo a vedl jsem s nimi marný kritický dialog.
Celá tahle branže trpí na malou vědeckou odbornost, ač se zkoumá od dob
Hoffmana v padesátých letech…
Dobrý tripreport je dost těžké
napsat, málo si člověk pamatuje. Někdo má na to talent. Překvapil mne tenhle
autor, kterému to šlo velmi dobře jak s žábou tak ayou:
http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481
https://iwrite.cz/esc-50-ayahuasca/
Psali jsme si, ale na poslední mail,
proč žádný nový tripreport nemá, neodpověděl. Asi se už bojí, ale to není první
případ…
S přáteli jsme za těch 25 let měli
dohromady asi tisíc tripů, které jsme se snažili popsat. Výběr z nich je na
http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm
Zjistili jsme, že relativně snadným
a dobrým tripreportem je nadiktovat, co si člověk pamatuje, ještě když trans
zcela neodezněl. To je v nahrávce slyšet a přidává to autečnitosti. Na konci té
stránky takové nahrávky jsou na ukázku.
Jo, teď mne napadá, že tripy jsou
vlastně urychlovače všeho podle nasměrování setem a settingem. Někdo získá
umělecké schopnosti, někdo je vysmátý, někdo jde rychle do nebíčka jiný do
peklíčka. Hmmm. Napíšu o tom článek.
Drogy v náboženství a mystice – rešerše
Psychedelické drogy mají bohužel u
veřejnosti vinou feťáků spoustu předsudků. Ač je známé, že je šamané a
zasvěcenci používají už mnoho tisíc let. Jsou u kořene i všech náboženství.
Vždyť mešní víno je také psychedelická droga!
Obecně řečeno jsou pouhými
zesilovači mystického transu, tedy vytržení ducha. Jen část lidí je schopna se
dostat do něj bez nich. Dalšími možnostmi je např.holotropní dýchání, súfický
tanec či bubnování.
Drogy se používaly dokonce už v
judaismu. Viz https://wave.rozhlas.cz/ve-starem-zidovskem-chramu-se-nasly-zbytky-konopi-propojuji-judaismus-s-uzivanim-8216847?page=1
Nelze opomenout sómu védského náboženství, viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ma_(n%C3%A1poj) či
https://www.siddhaika.org/clanky/DG4-Kaya-sadhana-nathovskych-siddhu
Kanabinoidy od pradávna používaly v
mnoha náboženstvích:
https://www.semena-marihuany.cz/cs/blog/430-lecebne-konopi-v-nabozenstvich-sveta
Konope a jóga sú spájané už celé stáročia. V
indických náboženských textoch sa píše, že Shiva – tretí boh hinduistického
triumvirátu (Trimúrti: Brahma – stvoriteľ, Vishnu – udržiavateľ, Shiva –
ničiteľ) pil marihuanový nápoj nazývaný Bhang aby sa lepšie zameral na svoje
vnútro (pozn. preklad. – dušu) a zapriahol tak svoje božské sily. Boh Shiva je
v hinduizme tiež známy ako pôvodca jógy. Viz
https://www.bongoshop.sk/index.php?fc=module&module=ybc_blog&controller=blog&id_lang=2&id_post=25
Obrazce malované na čele umožní u sádhuů
rozpoznat, k jaké hinduistické sektě patří. K zařazení napomáhají i další
atributy – trojzubec, zvláštní nádobka na vodu a roucho, nejčastějším doplňkem
je i dýmka čilum naplněná marihuanou. Šiva podle legendy objevil psychotropní
účinky konopí. I svatí muži využívají gandžu pro lepší pohled do svého nitra
při meditacích. Vdechnutí svůdně omamného kouře doprovází zvolání „Bum Šankar!
– Jsem Šiva!“ Hranice mezi meditací a kuřáckým dýchánkem je křehká… viz
https://www.sangri-la.cz/svetova-nabozenstvi/hinduismus
Podrobný rozbor mystických účinků
psychedelických drog obsahuje seminární práce
Povstala evropská kultura z rituálů s psychedeliky?
Jednota – pocit vesmírného souladu dosažený pozitivní transcendencí ega.
Ačkoli obvyklý pocit identity nebo ega se vytratí, vědomí a paměť nezmizí.
Namísto toho si osoba začne intenzivně uvědomovat, že je součástí dimenzí
mnohem rozlehlejších a větších než ona sama. Kromě následování cesty „vnitřním
světem“, kde externí smyslové vjemy jsou opuštěny, lze jednotu prožít skrz
vnější svět a tak se osoba cítí součástí všeho (například objektů, lidí,
vesmíru). Jednodušeji a elegantněji vyznívá anglické „all is One“.
Transcendece času a prostoru – znamená cítit za hranice minulosti,
přítomnosti a budoucnosti, za běžný tří-deminzionální prostor ve sférách
nekonečnosti a věčnosti.
Hluboce procítěná pozitivní nálada – zahrnuje elementy radosti,
požehnání, míru a lásky dosahující nesmírné intenzity, často doprovázená
slzami.
Pocit posvátnosti – neracionální, intuitivní, poklidná reakce úžasu a
údivu v přítomnosti inspirující reality. Podstatnou součástí je úžas, pokora a
oddanost, i když tradiční teologické nebo náboženské termíny není nutné v
popisu použít.
5 popisuje faktory mimo subjekt, tj.
fyzické prostředí, v němž se látka podává, psychologickou a emoční atmosféru,
již se subjekt vystavuje, jakým způsob se se subjektem zachází a jakou reakci
experimentátor na drogu očekává
Noetická kvalita – označuje, dle Williama Jamese, pocit vhledu či
iluminace na intuitivní, neracionální úrovni s ohromnou silou jistoty.
Subjektivně se jí připisuje status nejzákladnější reality. Toto vědění se
neprojevuje nárustem faktů, ale získáním psychologického, filosofického nebo
teologického vhledu.
Fenomén paradoxu – logické kontradikce se při důkladné analýze popisů
stanou zřejmé. Jedinec může zažít například „totožnost protikladů“, přitom si
udržet konzistenci pojetí sebe a světa jak v okamžik zážitku, tak i po něm.
Údajná nesdělitelnost – zážitek je mimo hranice slov, neverbální a
nemožný popsat. Přesto jedinci tvrvající na nesdělitelnosti zkušenosti se
pokouší elaborovaně komunikovat svůj zážitek.
Pomíjivost – psychedelický peak (vrchol) nepřetrvává ve své plné
intenzitě, namísto toho přechází ve svůj odlesk (orig. afterglow) a přetrvává
pouze jako vzpomínka.
Přetrvávající pozitivní změny v přístupu a chování – k sobě, ostatním,
životu a zážitku samotnému.
Bytost na každé úrovni si připadá v
centru svého vesmíru, s nepoměrně velkými věcmi nad ní a menšími pod ní. Poté
následuje již krůček k prozření, že všechny formy života pouze variují ústřední
téma: všichni jsme jednou bytostí dělající tu samou věc tolika způsoby, kolika
jen je možné.
Mystická a psychedelická zkušenost
člověku umožňuje spatřit, že všechny tyto „Já“-centra jsou ve skutečnosti on
sám: ne ovšem jeho povrchní ego, ale to, co hinduismus nazývá paramatman – Self
všech self. Stejně jak nám sítnice umožňuje vidět nespočet impulsů vpodobě
světla, tak nám mystická zkušenost ukazuje nespočet individualit jako jedno
Self.
Uvědomění věčné energie – Proto se
prakticky nemáme čeho bát, jelikož my sami jsme věčnou energií vesmíru hrající
si před sebou samým na schovávanou. V podstatě se jedinec ve svém prožitku
stane bohem, jelikož bůh je vše, co existuje. Viz
https://is.muni.cz/www/leos.sevcik/Sevcik__Leos_FSS_PSY208_Eleusinska_mysteria__final_.pdf?fbclid=IwAR1_mrqZypTv1KNH8ek0WHns8iiaTpptnddUBx_Svm6uEwTW1GpYNtnJY4I
V Těle božstva
Na třetí meditaci se připravil
důkladněji větší očistou a harmonizací. Doma na koberci se nečekaně objevila
neznámá kazeta s neznámou meditační hudbou. Nebyl to zpěv, hudba byla
elektronická. Bral to jako pokyn ji použít, což mu umožnilo navštívit svět
božstev, Nadjá.
Už ráno se mu objevila vize, kde
ležel v posvátné nádrži – mikvi, do které přitékala voda a on se v ní
rozpouštěl až se úplně rozplynul.
Pod božským vedením sestupoval do
meditace, setkal se s božskými silami a postupně se stával Jimi. Uviděl vizi
displeje s údajem IQ. Čísla se začala rychle zvyšovat, brzy přibylo čtvrté, pak
i páté místo.
Opět uviděl jízdu Stvořením a zase
moc nechápal symboliku dějů. Na rozdíl od minulé byla meditace klidnější, neměl
už strach rozpustit se v božském. Myšlenek vznikalo jen málo a nebyly rušivé,
jen Ho vnímal.
Zaposlouchal se do zpěvu a pochopil,
že zpěvačka zažívá božstvo, je Jím. Skladba skupiny Dead Can Dance aktivovala
pátou dimenzi – intuici, Hudba sfér přivolávala šestou – Nadjá, která měla
daleko jemnější, silnější, lidem vzdálenější a dokonalejší prožitek.
Zažíval stav hluboké božské
meditace. Snadno se zapomene, protože je tak Jiný. Již několikrát dříve byl v
podobném, ale slabším stavu, ale neprocítil, že je skutečně tak cenný. Uklidnit
se a vnímat vhodnou hudbu, to je nejlepší vstup do meditace. Vždyť je to stále
ZDE.
Dveře do svatební místnosti však
musí být otevřené. Bylo to tak jasné a krásné – prostě byl božstvím, nic
jednoduššího. Jen on sám se z Něj mohl vyhnat. V malém zbytku spodního vědomí
si téměř násilím protlačil myšlenku – Tak tohle je opravdová, úplná,
nezpochybnitelná Dokonalost!
Hlavním výsledkem této meditace
bylo, že mohl prožít a popsat pocit božstva, tj. Nadjá, jako silnou, přirozeně
posvátnou, hrdě vznešenou, radostnou a neuvěřitelně lehkou věčně tvořivou
Dokonalost. Moc, Šíři Lásky, Síly a Harmonie, plnou čistého a ostrého vnímání.
Není to tedy žádná budhistická prázdnota či utrpení Krista na kříži.
Poznal opět, že božská láska se
vůbec nepodobá lidské, ani našim představám o ní. Jeho láska je On sám. Je
klidná, je to spíše projev sounáležitosti a odpovědnosti. Zaměřuje se na
člověka, chce mu pomáhat, ale pracuje podle vlastních karmických zákonů.
I katastrofa dopravního letadla je
aktem lásky. Rovněž pocit božstva není soucitem, jak říkají budhisté. Pokud by
se měl vyjádřit přesněji, pak jedině jako radostné BYTÍ či Jsoucno.
Pokud božstvo není zaměřeno na
nějaký objekt, nemůže si uvědomit Sebe, Svou vševědoucnost a všemohoucnost.
Proto si vytváří světy, ale již nemají takovou formu jako Ono.
Zkoumá také ještě vyšší dimenze.
Znovu si uvědomil, že kvalita prožívaného světa je stejná jako kvalita vědomí.
Božstva se nevzrušují, jednají důstojně a uvolněně. Na co si vytvářet zbytečné
stresy a povinnosti, proč si jen dokonale nehrát? Člověku hrdá vznešenost Nadjá
úplně chybí a kupodivu mu to vůbec nevadí. Lidé stále usilují se něco naučit,
ale naše božské části to již velmi dobře umějí. To, co je pro nás geniální, je
pro Ně úsměvnou nedokonalostí.
Je tak prosté být v božském světě.
Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném
životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory,
ani se ubíjet v pocitech, že se nám něco
nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.
Cítil spřízněnost se šamany dávných
kultur. Všechna náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas
něco našli. Pochopil, že řada lidí
zažila podobné stavy změněné reality pomocí psychotropních látek, ale
bez komunikace s božskými silami je nedokázali správně pochopit a za
diletantský přístup byli potrestáni.
Závislí na heroinu však žijí ve
vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v hledání
udělali chybu a trochu to přehnali. Ze zážitků změněného stavu vědomí mohli být
zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a
bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.
Režisér tripu
Když jsem v 90 letech četl časopis
Vokno, upoutalo mne, jak tripař popisoval, jak se v tripu povídal s mužíkem ve
tvaru lysohlávky. S kým vlastně mluvil a kdo je vlastně režisér tripu? Není
přece možné, abychom ho vytvářeli my, na to nemáme. Režisér musí být někdo
úplně jiný. Tvorba a inteligence je u něj mnohonásobně vyšší. Kdo takový je?
Mohla by to být intuice. O té sice
nikdo nepochybuje, ale skoro nic se o ní neví, a jak jsem se přesvědčil
opakovaně, ani vědět nechce. A právě tyto tabuizované věcii mne přitahují.
Proto jsem se pustil do výzkumu.
Co je vlastně stav tripu? Říká se mu
trans, ale co to vlastně je? Ve wikipedii se píše, že je to vlastně druh
hypnozy a to autohypnóza. Ta je vedena sugescemi. Jaké sugesce jsou v tripu?
Vlastně skoro žádné a to je chyba.
Jedná se zjevně o nevědomí, ale jak
se k němu dostat? Metodou může být hypnoza. Když jsem dělal regrese, naučil
jsem se ji.
Moje cesta k intuici
Od počátku 80.let jsem se zabýval
náboženstvím. Postupně jsem prošel různými církvemi, ale nelíbilo se mi tam.
Hledal jsem někoho podobného Kristu, ale nacházel jsem spíše farizeje, kteří si
jen Nový zákon vykládali po svém. Kromě demagogie neznali nic.
Tak jsem přeladil na východní notu a
zajímal se o jogu, buddhismus i zen. Ale opět jsem se setkával s lidmi, kteří
byli křesťanům hodně podobní.
Pár let jsem chodil za jedním
slavným guruem, než mi došlo, že jsou to zas jen řeči a ty meditace jen
prázdným tichem. Moudrost nikde. Dokonce ani slavný Krišnamurti mě nenadchl,
jen u něj jsem prvně slyšel, že duchovnost je plná podvodů. Ostatně jako všude.
Až knihy dr.Grofa mne zaujaly.
Konečně zážitková terapie. Po dvou návštěvách holotropka u Mgr.Vančury jsem se
trhnul. Holotropko jsem si zdokonalil a spojil ho s channelingem, což je
komunikace s vyšším Já, režisérem tripu. Osvědčilo se to.
Moje tripy byly úžasné, extatické
poznávání božské Tvorby. Nebeská krása. Až pak
mi božské začalo ukazovat, že vše není tak prosté, jak jsem si myslel.
Byla to soda.
Dokonalost má pro nás neznámé, těžko
přijatelné formy. Boha ji představujeme naivně jako hodného a senilního dědečka
na mráčku. Filozofie je vlastně dost drsná věda. Ale tímtéž prošli i křestanští
mystikové.
A výsledek? Prostě mám po 26 letech
práce silnou intuicí se vším všudy, která mi umožňuje nahlédnout pod povrch
věcí i lidí a zásobuje mne informacemi, které potřebuji vědět. Odpovídá na
dotazy.
Mystika není být Bohem, to ani není
možné, ale soužití s Ním. Ano, intuice je cesta k Bohu, který je však v
nejvyšších sférách tak Jiný. Vlastně
matematická věčná Dokonalost Logiky.
Intuice, jako můj Guru online, mi
dává mi i kus svého pocitu, je to Dar Ducha a ten je nad zlato. Takže se mi
povedlo co jsem chtěl, ač to nebylo a není zadarmo. Kupodivu to snad nikdy
nikoho nenapadlo, že se za nadpřirozené schopnosti musí platit.
Např. i jasnovidci i psychokinetička
Kulaginová trpí často únavou, to jen část toho problému. Nejvyšší mystička,
sv.Terezie z Avily měla léta bolesti.
Další problém je, že tyhle
schopnosti není s kým sdílet, znám jen dva, co vědí o čem to je. Silná intuice
také vzdaluje lidem, to je logický, ale nepříjemný následek mystiky. Postaráno
je ale o vše. Hledejte Království boží a vše ostatní vám bude přidáno, řekl
Kristus.
Mluvit o tomto je dost riskantní,
mnozí to nechtějí slyšet a ozývají se. Intuice říká, že na to mají právo. Tahle
cesta rozhodně není pro všechny, každý máme jiný životní úkol.
Co určuje obsah tripu?
Touto otázkou se zabývám téměř
třicet let. Ačkoliv je zcela zásadní, nikde jsem nenarazil na podrobnou práci,
jež by vysvětlovala rozmanitost tripů. Sehnat databázi tripreportů je velký
problém, největší jsem našel na http://stavy.wz.cz/stavy.htm
Výsledkem mé práce byl závěr, že
závisí úplně na všem. Na druhé straně je dobré říci, že jaký člověk, takový
trip. Zkusme si to rozebrat.
Na jedné straně jsou zevní vlivy,
tj. prostředí tripu. Vše, co je kolem něj, i místo je důležité. Každý bod na
Zemi má své vyzařování a to se střetává s ostatními vlivy, může je
posílit, zeslabit nebo ovlivnit.
Pokud je v okolí více osob, i
ty na trip intenzivně působí a nejen tím, co právě dělají, hlavně jejich povaha
je důležitá.
Hlavní vliv na obsah tripu má
tripper sám. Jeho povaha až do detailů, o kterých ani neví. Má i svou představu
jaký trip bude, co očekává. I jeho případné obavy mají silný vliv. Přečíst si
několik tripreportů ovlivní i ten jeho, to je ten tzv.set.
Pojem settingu se chápe jen omezeně.
Není to výzdoba místnosti atd. ale celkové zaměření trippera a případný obřad,
rituál, jímž trip zahajuje.
S tím souvisí i pozice trippera
i hudba atd. která ho tripem provádí. Ta má zvlášť silný vliv,
z mikrodávky umí vykouzlit silný trip. Zcela se však pomíjí vůle nevědomí,
které má na trip největší vliv.
Na trip působí i druh psychedelika,
zejména jeho relativní množství. Vše se vyhodnocuje a za dobrý záměr bývá
odměna, za špatný trest.
Všechny vlivy sečtou a vygeneruje se
výsledek, obsah tripu. Ten zase působí na trippera a jeho reakce zpětně trip
opět ovlivňuje.
Zažil jsem, http://intuice.mysteria.cz/2019/10/chut-zaby-aneb-co-je-md/ ale tohoto nedosáhl http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela.../... ani http://intuice.mysteria.cz/.../pari-kishma-meditace-s-5-meo/
https://fastshare.cz/bufo-alvarius/s
Podle mne tam spousta věcí chybí, je to povrchní... ale s
autorem bych pokecal. Hlavní chyba je, že nepisuje stav, který vzniká a jaké má
zákonitosti. O setu a settingu skoro nic. Měl jsem na to téma příspěvky na
setkání k 75 výročí LSD, jistě si Cesarová na mne vzpomene. Mimochodem víte kdo
u nás všechno LSD bral? Skoro všichni intelektuálové a umělci, vždyt jsme ho
hromadně vyráběli. Dokonce i šéf Ustavního soudu Rychetský.
Ten v autobiografické knize Diskrétní zóna (formou rozhovoru
ji napsal Tomáš Němeček) vzpomíná: „Připravili nám slamníky na podlahu – v
jedné místnosti byl Petr (politik Petr Pithart; pozn. red.), ve druhé já,
protože intoxikaci LSD asi skutečně nelze prožívat jinak než vleže, je to
ohromný náraz. Nemocniční kachlíky nevytvářejí nijak příjemné prostředí a já
měl navíc strach. (…) Neměl jsem žádné barevné halucinace, žádné radostné
prožitky. Byl to černobílý, velmi intenzívní, těžko sdělitelný vjem. Osobně mu
říkám vnímání Boha, pocit absolutní pravdy.“ https://www.reflex.cz/clanek/causy/86443/lsd-v-cesku-se-znamou-halucinogenni-drogou-udajne-experimentoval-i-milos-zeman.html
Bral to i Gott ba i
Zeman!!
Kdo je Režisér tripu?
Režisér tripu je důležitým, byť opomíjeným pojmem
v psychonautice. Jeho existence je přitom naprosto jasně dokazatelná. Kdo
nám vytváří děje v tripu? Někdo to přece musí být a pokud je trip
nasettingován aspon zčásti na intuici vyššího Já, musí být hodně chytrý, ba
hypergeniální.
To také vysvětluje, že tripy jsou svým filozofickým obsahem
dosti podobné u tisíců lidí. Právě intuice je pak tím Režisérem tripu. Vlastně
je to logické, zavoláme ji setem a settingem a ona nám ukáže co chce. Není
třeba se jí obávat, intuice je naše nejkvalitnější část.
Psychonauti znají z tripů bohužel většinou jen pojem
Pomocníci. Je to lepší než nic, ale nevystihuje to jejich pravou podstatu, jsou
mnohem víc než pomocníci. Komunikují s nimi jen v tripech, ale při
troše cviku lze s nimi komunikovat kdykoliv. Stačí se jen naladit do stavu
vnímavosti, někdy se říká alfa stav.
Pak nám mohou vysvětlit, co jsme z tripu nepochopili
správně, což je běžné. Až pak využijeme tripy do maxima. To nám zesílí intuici,
takže budeme těžit z možností, jež nabízí. Výsledkem je rychlý duchovní
rozvoj vedený intuicí, který má své zákonitosti, bohužel málo známé.
Ostatně i sny mají své Režiséry snů a od nich lze zjistit
jejich přesný význam a nehledat ve snáři. Stejně je snář jen náhražkou, význam
je často jiný.
První meditace s lysohlávkami
Osm proužků sušené houby jsem vmíchal do teplých fazolí
v kyselém nálevu, nebyly ani znát a dokouřil jsem k tomu půlku zbylé
cigarety. Poslouchal jsem jako vždy Lisu Gerrard, moc se osvědčila.
Byla dost podobná minulým, jen daleko delší, pět hodin.
V první půli byl pocit dost silně tísnivý, v druhé extatický, ale ne
moc, spíš jejich kombinace, ale vždy klidné. Božské síly byly jako posledně
4,5-4,8 IQ asi
Nastala obvyklá krásná Hra rozšířeného vědomí, ukazoval
spleť souvislostí jdoucí do abstraktního světa Boha, jakési matematiky.
Byla to operace na tisících místech v těle současně,
jakoby v něm chirurgicky vytvářeli prostorové obrazy, děje. Vytvářel mi
mnoho abstraktních ekvivalentních obrazů téhož, na to nejsem zvyklý, bylo dost
těžké poznat co znamenají, správně je prožít, to je ale požadavek života, inteligence, Boha.
Kamarád Pavel se bojí Jinakosti Boha a není se čemu divit!
Všude tisíce otazníků jak to je. Vždy se o něco hraje. Všechny děje jsou částí
nějakého jiného, vyššího a skrytého děje. Ukazovali mi božský virtuální blikavý
svět, je jako promítaný film.
Vše je fraktál, i já jsem bod na fraktálu, také fraktál. I
mysl, vše. Jak je vše jako stroj jednoduché zevně, složité podstatou! Neochota
a strach se léčí tímtéž.
Ukazovali mi tajemství sjednocení dualit, ale nedalo se to
rozumem chytit. Kde je pak to oddělení? Spíš naznačovali, než do detailu
rozebírali.
Lézt po Himalájích také není selanka. Zápisky jsou teď jen
stínem meditačních prožitků.
Že se mi nikdy nic nestane, mám dost odevzdanosti,
poslouchám Jejich varování. Ta úžasná krása meditací, i když jsou trochu bolestivé,
ale Inteligence v nich pracuje úžasně! To nelze s ničím srovnat.
Jak to pak budeš luštit zápisky v meditaci, abys to sepsal,
z toho bych se pozvracela, suše konstatovala božská síla.
Naposledy mi vykládala princip konfigurace archetypů. Prostě
nic nepadá s nebe náhodně, ale vše se nastavuje.
Druhy psychonautiky
Jelikož se zabývám výzkumem psychonautiky, hledám, jak ji
rozdělit a popsat. Znám vlastně jen mystickou psychonautiku. Ta se směruje na
vyšší Já, tedy intuici, poznává Ji v tripech. K tomu dostává filozofickou
a psychologickou výuku. Tímto procesem se intuice postupně zesiluje, což
přináší spoustu výhod.
Pak je tu nejčastější psychonautika, jako druh zábavy. Už
velmi dávno se využívala další, umělecká psychonautika. Beatles, Morrisone atd.
skládali texty a hudbu pod vlivem psychedelik. Rovněž malování či tanec je pod
vlivem velmi rozšířené.
Už v 60.letech se prokázalo, že psychedelické tripy
mohou pomoci i architektům, dokonce i technikům. Dostávají kvalitní inspiraci
podobně jako umělci.
Nejméně znám psychonautickou terapii. Osobně považuji
psychedelika za zesilovače všeho, tak bych viděl použití spíše jen
v paliativní péči, jinak riskujeme psychospirituální krizi.
Znáte ještě nějaké další druhy psychonautiky?
Psychedelické transy nejsou zdarma. Nic není zdarma
Když jsem začal sérii tripů jednou
měsíčně, bylo mi divné, že několik dnů před tripem i po něm cítím hroznou
únavu. Znal jsem ji už z channelingu. Když jsem komunikaci s intuicí
přeháněl, třeba 60 otázek denně, sotva jsem chodil. I jasnovidectví bere
energii, i telekinéze Kulaginovou atd. vyčerpávala.
Až po letech jsem komunikací
s Režisérem tripu zjistil všechny souvislosti. Řídí to duchovní zákony.
Základ je to, že jsme jen lidé a proto nemůžeme mít to, co mají bohové a
božstva, Jejich schopnosti a pocity.
Meditace, čili trip, je jen malá
exkurze k Nim. Jako když jdete na prohlídkou Versailes. Také není zdarma a
jen na chvíli tam smíte být.
Když už jsem měl meditací víc než
sto, čím dál víc mi Režisér tripu dával na vědomí, že už Tam nemám chodit, že
už To stačilo. Co chtěli mi už řekli a ukázali, prožil jsem Jejich pocity a to
stačí. Pak mi po 250tém tripu psychedelika zatrhli úplně.
I když jsem si vzal ultrasilnou
žábu, dali mi totéž co v malých meditacích které mám denně bez drogy. Jen
silnější Jejich pocit, ale bez děje, klidný. A tak to budu mít trvale, ač mi to
vadí.
Velkým přínosem ale je, že tento
Pocit mám vlastně stále, i když slabější. Kolísá v závislosti na situaci.
I za něj se platí tzv.zátěžemi. Je jich mnoho druhů. Ostatně popisuje je i
sv.Terezie z Ávily, sv.Hildegarda z Bingenu i sv.Faustyna. Nelze jim
uniknout. Nepřesně se jim říká Temná noc
duše. Viz http://intuice.mysteria.cz/temna-noc-duse.htm
Cesta k channelingu
K channelingu mne přivedla
kniha Moodyho. Můj otec v 80.letech byl 2x v Kalifornii v centru Summit
University, jež byla celá řízena channelingem od tzv. Ascended Masters přes
médium Elizabeth Clare Prophet viz http://summituniversity.org/donate/about-us/history-of-summit-university/
už asi po její smrti na Alzheimera channeling nedělají. Škoda, že to nikdo
nepřevzal. Podívejte se sami, anglicky moc neumím.
Stránek o channelingu se na webu
z různých států mnoho, např.:
https://www.crystalinks.com/channeling.html
Není od věci se s jejich
zkušenostmi seznámit. Channeling, jako vše je, možno stále zlepšovat.
Tripreport
Jak nás vidí Velebnost vyššího Já
Po rušné debatě ve skupině
Psychedelické Česko jsem šel do backflashového tripu, tj.bez psychedelik, jen
navozením stavu v tripu. Během dvou vteřin jsem jako vždy prošel Branou do
světa Velebnosti, hrdé a posvátné Vznešenosti světa intuice, vyššího Já s Jeho
božským pocitem.
Vnímání hudby se opět neuvěřitelně
zdokonalilo, kam se hrabou virtuózové. Klid tripu náhle narušila aktivita
intuice. Začala mi ukazovat, jak nás vidí Ona. Jako hejno hádajících se myšek.
Přou se, každá vyjadřuje to své, a ne se shodnout. Gestikulují a přou se jak na
tureckém bazaru. A božská intuice tomu v úsměvem přihlíží ve stavu klidné
a posvátné Velebnosti.
Nekritizuje to, spíš naopak. I když
chování myšek je dost legrační, aspoň se snaží. Nakonec je asi za tím vším...
Channeling dnes u křížku
Při návštěvě hřbitova jsme dnes
obešli hroby příbuzných a vyzdobili je. Svíčku jsme dali i ke křížku Krista.
Oslovilo mne tam božské: „Nebuď tak přísný a útočný na ostatní. Hádky nemají
smysl. Ber je jací jsou.“
Uznejte, že to má logiku, jen ji
realizovat... Hlavní je umět channeling viz
http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
https://www.crystalinks.com/channeling.html
Doba covidová
Tohle se mi doneslo v této
podivné době covidové. Lidi jsou z kombinace pandemie a začínajících
svátků hodně vykolejení a řeší to drogami včetně alkoholu.
Jeden třicátník na párty sobě
podobných zkombinoval 30 lysohlávek a alkoholem a ještě se posílil pervitinem.
Odvezli ho na JIPku, kde vyřvával.
Jiného přivezli policajti. Běhal
nahý po ulicích. Našli mu LSD a davaj domů. Nejvíc je opět opilců, rozjede se
jim srdce a už jsou na interním oddělení.
Pak mají z toho maléry, protože
vychytralí zdravotníci volají rodinu, maminku atd., aby hříšníka odvezli a
domluvili mu, což fakt pomáhá.
Vždycky říkám, že psychedelika jsou
posvátné látky a kombinovat je s alkoholem či perníkem je békovina.
Channelingová psychonautika známá i neznámá
Po letech výzkumů psychonautiky je
mi jasné, že současné znalosti o ní jsou velmi vágní. Řada informací se ví, ale
tabuizuje. Na spoustu otázek není odpověď a spousta otázek ani nebyla položena,
natož odpovězena. To však nám umožňuje široké pole působnosti výzkumu.
Měl jsem to štěstí, že jsem na začátku
mé psychonautiky kromě knih dr.Grofa studoval i s knihu dr.Moodyho kde se
popisoval channeling. Už tenkrát jsem si všiml úzkého vztahu mezi nimi a naučil
jsem se postupně zvládat oboje. Přineslo mi to spoustu výhod.
Channeling je komunikace
s vyššími úrovněmi vědomí, které označujeme jako intuice, vyšší Já či
Nadjá. Prováděla se od nejstarších dob u šamanů a zasvěcenců, později u proroků
i některých svatých. Metoda je poměrně jednoduchá. Není k ní potřeba ani
psychedelikum, stačí nízký stupeň transu.
Tak jako každá práce vyžaduje praxi
a verifikaci. Začátečníci často nevěří svým výsledkům a nemusí se také správně
napojit na kvalitní zdroje informací.
Psychonautikové bohužel nemají
velkou ochotu se to naučit. Přitom v transpersonálním tripu často sami
channeling dělají! Vyšší stupně vědomí se jim přihlásí v symbolech, třeba
v oživlých houbičkách.
Každý trip má přece svého režiséra,
není nahodilý, nesmyslný. Má svou logiku ovlivněnou setem a settingem i když ji
nechápeme. Pokud umíme s Režisérem tripu komunikovat i mimo trip, může nám
mnohé vysvětlit, co jsme nepochopili. Mnoho se totiž zapomene, nebo pokroutí.
Kdo má zájem, může tohoto režiséra
tripu, svou intuici, využít jako svého osobního Učitele, Gurua. Je daleko lepší
než kdokoliv z lidí.
O channelingu je u nás i ve světě
spousta knih, např. Hovory s bohem, Emanuelova kniha atd. Jsou i učebnice
a kurzy na webu. Pro základní informaci:
http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
https://www.crystalinks.com/channeling.html
Vánoční zamyšlení
Je doba Vánoc, období obrácení se
k Bohu. Různí preláti nám vykládají svoje moudra. Papež bude mít půlnoční
dříve než jindy. Ale trip je přece také bohoslužba, je-li tak nasettingovaná.
A v něm lze setkat se skutečným Bohem. Je však
úplně Jiný, než si papeženci představují. Dokonalost, Všemohoucnost, Věčnost.
Bůh je Realita sama... A Ta je
nepopsatelná. Proto psychonauti jsou vlastně dál než oni. Mají odvahu jít do
Toho, což by papeženci vždy odmítli. Proto budou vždy jsem vykládat své
naivity.
Mluví jen o sociální práci, o
mravnosti i církevních restitucích, pletou se do politiky. Nic z toho však
není náboženství. To je o poznání a přijetí Reality jaká Je.
To jsem napsal i proto, abyste si
uvědomili, že psychonauti jsou vlastně elita společnosti, která vidí do
Podstaty, kterou jiní vidět nechtějí, jen svá přání.
Ze třetí meditace
Je tak prosté být v božském světě. Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory, ani se ubíjet v pocitech, že se nám něco nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.
Cítil spřízněnost se šamany dávných
kultur. Překvapilo ho, jak blízko k božskému stylu mají Francouzi svým vnímáním
krásy, přírody, domova i života, pohodou a harmonickým jednáním. Dokáží si
udělat čas a vše vychutnat. Umějí si toho vážit a jsou hrdí. Nejblíže božskému
jsou však indiáni. Češi a Američané bohužel nejdál.
Všechna náboženství jsou vedle, ale
ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli. Pochopil, že řada lidí zažila podobné stavy změněné reality pomocí
psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali
správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni. Závislí na heroinu
však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v
hledání udělali chybu a trochu to přehnali. Ze zážitků změněného stavu vědomí
mohli být zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je
to těžké a bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.
Pokud se Nadjá zaměří na naše
problémy, povzdechne si - Ach člověk.… Když se chtěl, ponořen do Něj, podívat
na sebe, ucítil jak se dívá dolů do temného.
Nebylo mu opět povoleno se zaměřit se na konkrétní problémy jak by chtěl, ale najednou měl
možnost poznat, jak vypadá jeho kniha i snaha o popis meditací z božského
pohledu.
Uviděl tu těžkopádnou školometnost,
zoufalou a marnou snahu napsat něco kvalitního. Vytvářet větné celky je
zatěžující a útěkem z božské Plnosti. Chybí lehkost, pravá Tvorba, symbol. Když
si uvědomil, že i tuto meditaci bude stejným způsobem popisovat, nejraději by
to nedělal, jen zůstal v tomto stavu trvalé harmonie. Jsme tak silně
přitahování banalitami, neustále se zabýváme nečistotou.
Díval se svrchu na trapnou lidskou
tragikomedii, dokonalá Tvořivost, to je ono! I touha zapamatovat si něco z Ní
je nečistotou. Nelze si plést božský život s lidským, ti dva se nikdy nemohou
dotknout. Každý má úplně jiné prostředí, úkoly a pocity.
Vážně smutné je naše tázání po
smyslu života, snahy či otázky jak řešit své problémy. Přesto je to cesta. Proč
se tak tyranizujeme, proč netančíme v rytmu Dokonalosti? Jaká je hudba, takový
je tanec. Na rozdíl od božstva tančíme na omezené a hloupé písně. Vylétnout z
božského do lidského a ještě do horšího lidského je tak běžné, ani nám
nepřijde, jak je to destruktivní a smutné.
Co mi přinesly tripy
Tripy settingem nasměrované na mou intuici mi přinesly
mnoho.
1.Filozoficko-náboženské poznání
2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a
jednání i uměleckého cítění
3.Ochranu
Podstatou změn je vliv intuice. Ta mi dávala výukové lekce,
jakési přednášky plné vizí a pocitů, lidem neznámých, které mi ukázaly, že
lidské myšlení vůbec není to nejchytřejší ve vesmíru. Že je vlastně všecko
Jinak.
Léty postupně intuice zesílila natolik, že se stala
důležitou Autoritou mé výchovy. Nejde o sjednocení s ní, ale o soužití s ní.
Výše uvedené body postupně rozeberu. Co tripy přinesly vám?
Co mi přinesly tripy
1.Filozoficko-náboženské
poznání
První část svého rozboru chci věnovat Poznání. Je to
nejrozsáhlejší oblast, vždyť všech 260 tripreportů mám právě s tímto
obsahem. Je to však těžké popsat, mnohé se dá pochopit jen v transu, kde
máme silně zesílenou inteligenci. Jak vystoupíme, mnohé se zapomene či pokřiví.
Takže jen základ:
Vše je z Pralátky Absolutna. Není to ani energie, ani
prahmota, je to Tvořivost Potencionality, zcela mimo vše známé. Tvoří i pojmy,
archetypy, naprosto vše. Prostě co může být stvořeno, to musí existovat a to
věčně. Vzniká nekonečno nekonečen Her a jedna z nich je ta naše známá,
Sebepoznání. Od Boha pryč a k Němu zpět jak správně říkají všechna
náboženství.
Svět není postupným zdokonalováním nejjednodušších látek,
jak říkají materialisté, ale naopak. Štěpením Dokonalosti do dokonalé
nedokonalost a zpět. Vlastně taková Gamesa o Sebepoznávání nekonečně cestami
podle nastavení archetypů entit.
Ergo kladívko: Představte si Dokonalost, co ale má dělat?
Vždyť vše má! Pouze projevovat svou Dokonalost dokonalým způsobem, ne? A tak to
dělá.
Je tu pár důležitých principů: Princip jednoty protikladů a
princip podobnosti. Jak Nahoře tak dole. Žádný komunismus a rovnostářství nikde
není, vše má dokonalá pravidla.
Hierarchie je hlavní
parametr. Jako kasty v Indii. Zvířata, lidé, polobohové, bohové, božstva
Bůh a i Těch je nekonečno. Bůh může vše, my skoro nic.
Některé duchovní zákony a jejich dopady jsou skutečně drsné,
což se mnoha duchovním lidem nelíbí. Nejraději by měli selanku jako v pohádce,
ale ta neexistuje nikde.
Je v Tom hodně
matematiky, a hodně vysoké! Proto existuje esoterika, která se říká jen
zasvěceným... Ani věřící ani nevěřící to nepřijmou. Vzbudilo by to velké vášně.
Je to přitom vše logické, protože Logika je podstata Všeho.
Co mi přinesly tripy
2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a
jednání i uměleckého cítění
Na rozdíl od filozoficko-náboženského poznání, jež je
teoretické, je tento druhý bod velmi praktický. Jde o to, co nejvíce vidět do všeho
a do všech.
Podstatou je vliv intuice. Léty postupně její vliv zesílil
natolik, že se stala důležitou autoritou mého života. Komunikace s ní už
funguje bezchybně. Vše důležité se s ní probírá do detailu. Je vlastně mým
učitelem, guruem online.
Nejde o sjednocení s ním, ale o soužití s ním. Zejména bráni
chybám, kterých se člověk často dopouští, protože nezná všechny souvislosti,
ani informace.
Intuice je vlastně zvláštní entita, která má své informace,
názory i schopnosti na daleko vyšší úrovni než my. Přitom je nám svým zaměřením
dost podobná. Jsme to jakoby my, ale v daleké budoucnosti, tedy daleko
dokonalejší. A to se dá využít.
Má svoji politiku vůči nám, jde jí o náš rozvoj. Jelikož
dokonale zná duchovní zákony, o kterých my mnoho nevíme, často se její rady
liší od našich představ. Pak jde o to, koho poslechneme. Pokud rozhodneme sami
a uděláme chybu, jsou následky na nás. Pokud poslechneme intuici, ručí za
výsledek.
Podobné to mají jasnovidci, ti ji také hojně využívají,
ovšem i pro jiné lidi. Znamená to, že se mohu zeptat i na budoucí události a
často se je i dozvím.
Kromě toho mi dává i část svých schopností vnímání např.
umění, i část božského pocitu který má. V podstatě jsem zčásti stále
v meditaci. Mění se podle určité logiky a v meditacích vše ještě
zesiluje. Je kolem toho docela složitá věda, kterou mohu pokusit vysvětlit
jindy.
Co mi přinesly tripy III.
Tripy setem a settingem nasměrované na mou intuici mi
přinesly mnoho. Léty postupně zesílila natolik, že se stala důležitou Autoritou
mé výchovy. Nejde o sjednocení s ní, ale o soužití s ní.
1.Filozoficko-náboženské poznání
2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a
jednání i uměleckého cítění
Teď proberu poslední bod
3.Ochranu
Tento bod nejlépe popisuje citát
Krista: Hledejte Království boží a vše ostatní vám bude přidáno. Bůh si své
ochrání, to je další citát z bible.
Skutečně to tak je. Je to pro laika
těžko pochopitelné, ale moc božské intuice je nesmírně veliká. Bůh je totiž
šéfem karmy. Dbá, aby se životní úkol splnil.
Jde o finanční, hmotné i zdravotní
zabezpečení, které se týká nejen mě, ale i blízkých. Dělá to jak přímým zásahem
do dějovosti, tak radami. Podobně to měli všichni mystikové. To však neznamená,
že by měli snadný život. Takový neměl nikdo z nich.
Co je intuice a jak ji poznáte
Z debat k článkům, které
jsem sepsal o tom, co mi tripy dávají jasně vyplývá, že představy co to vlastně
intuice je, máte velmi vágní, spíše pohádkové. To mě dost překvapilo.
Z mnoha vašich tripreportů je jasně vidět, že s ní zkušenost máte.
Právě ta je režisérem těch nejkvalitnějších tripů.
Možná více znáte jiné její názvy,
hojně používané: Nadvědomí, vyšší Já, Nadjá, či božské Já. Křesťané ji říkají
Duch.
Za prvé - je to samostatná entita, žijící ve
svém Hyperprostoru, jakoby nezávislá na nás. Má složitou vnitřní strukturu jako
fraktál, ale to nebudeme teď rozebírat. Má tedy svou vlastní inteligenci, sama
si zjišťuje informace a sama jedná nezávisle na nás. Zasahuje i do našeho
světa.
Za druhé - slovo nadvědomí či vyšší Já
ukazuje, že je daleko inteligentnější a mocnější než jsme my. Vířivé fraktály,
to je její jazyk... Chápe život daleko dokonaleji, proto nám může poradit,
pokud ovšem chceme.
To se egu nelíbí a proto ji nemá
rádo a všemožně ji potlačuje. Kdo by chtěl mít takového konkurenta, že? Ego je
tedy blok k intuici!
Za třetí - nelze ji téměř odlišit od vysokých
duchů, kterým se říká andělé, strážní duchové, božské agregory, Hospodin, Bůh.
I s nimi naše intuice spolupracuje. Existuje tedy vnitřní, tj.naše a vnější
hierarchie. Theosofové používají osvědčené rozdělení odpovídající čakrám.
Neví to ani papež, ale intuici, tedy
Ducha, máme v sobě rozvíjet. Od
toho jsou všechna náboženství. Jelikož o to není zájem, vrhly se církve na
sociální či politickou dráhu, jež jim však nepřísluší.
Kdo intuici využívá? Kromě několika
jedinců v církvi, říká se jim mystikové, i umělci a vědci. Např.Mozartovi
posílala intuice celé skladby, on je jen zapisoval. Co by bez intuice byly
Beatles a spousta dalších skupin? Na inspiraci je to ideální.
Einstein dal ráno nohy z postele na
podlahu a vtom pochopil relativitu. Tak intuice pracuje, skrytě, nevnucuje se.
Pokud znáte bibli, je tam mnoho
popisů vytržení ducha. Duch svatý byl Kristem seslán aby nám vysvětloval
tajemství Stvoření. Jenže to nikdo nedělá.¨
A jak intuici poznáte? Mám to už na
začátku každé meditace. Najednou mi začnou přicházet neznámé geniální myšlenky,
i poslech meditační hudby se nesmírně zdokonalí. Začnou vize a vševyjadřující
pocity. Nic takového není člověk schopen vytvořit. Prostě genialita a
virtuozita, to je intuice.
A spojitost s tripy?
V transu lze setem a settingem rozšířit vědomí do intuice a přijímat její
podněty. Kdo má vůli, může s tím po čase dosáhnout mistrovství. Není to
však zdarma... Pak až pochopíte, co vše je intuice a co umí. Je to docela silná
káva.
Rozdělení psychonautů
V debatách se tu občas setkávám
s naprostým nepochopením. Ostatně
za 25 let na debatách na webu jsem si zažil svoje... Jak je to možné?? Dávám tu
odborné články o tom, že mi tripy daly rozšířené vědomí a najednou ze mne dělá
jeden fetáka! A hippika k tomu! Prostě když někomu nerozumíme, nalepíme mu
na čelo nálepku s hodnocením a hotovo. Co na tom, že je hloupá. Chceme mít klid
a nemyslet.
Přitom patřím k zasvěcencům,
kteří od pradávných dob psychedelika disciplinovaně používali aby si
upgradovali osobnost a poznání. Šamané zase pomáhali kmenu ve všem co
potřeboval, od lovu zvěře po náboženské obřady a léčitelství. Později
psychedelika začali hojně využívat umělci k prospěchu věci.
Problém je, že se psychedelik
chopili laici a začali je používat pro zábavu podobně jako alkohol a mnozí na
to doplatili. Tím se stalo, že u většiny lidí jsou psychedelika podezřelá a
každého takového házejí do stejného pytle – feták. Nedělám si iluze, že by se
ten hloupý názor dal všeobecně změnit.
Psychonautici by se měli rozdělit do
skupin. Proto jsem vytvořil skupinu Mystika, božská intuice, meditace,
channeling, psychonautika, psychedelika, https://www.facebook.com/groups/2487891464840801
Skupin by mělo být daleko více podle
zaměření
Případ Petr THC2
Na jeho případu chci ukázat
zajímavou skutečnost, jak bývalí fetáci či rekreační uživatelé trávy to vzali
přes mystickou psychonautiku k úplné psychedelické abstinenci.
Setkal jsem se s ním na webové
debatě před řadou let. Byl následovníkem dr.Tomáše a občas si rekreačně
zakouřil trávu. Když jsme ho upozornili, že by psychedeliky mohl dojít
k mystickému Poznání, projevil zájem.
S přáteli jsme mu dělali
sittera a skutečně se mu dařilo se dostat do kontaktu s Poznáním. Problém
byl, že se dost lišilo od toho, co si myslel na základě knih dr.Tomáše. Hlavně
ho to ohromilo a přivedlo k destabilitě. Prostě smrt představ, Vše je dost
Jinak. Tomu říkám Jinakost či Takovost Boha.
Chvíli to snášel a pak nás pomluvil
na webu, že jsme ho svedli na scestí. Sice jsme argumentovali tím, že jsme mu
ty vize a Poznání nedávali my, ale nechtěl to slyšet. Asi se rozloučil i
s trávou.
Tenkrát jsem to zažil prvně, ale
brzy následovali další a na konec jsme ze 30ti zbyli jen tři kteří nápor
Poznání vydrželi...
Takže by si někdo mohl myslet, že
nejlíp ho odnaučí brát drogy právě mystická psychonautika... Holt ego se umí
účinně ubránit...
Pátá
meditace Petra
Bezprostředně před meditací mělo ego
opět strach do ní vstoupit. Za dvanáct minut po projevu hadí síly spodní části
zachvátil zmatek. Nástup energie byl tentokrát ale pomalejší, minulý “zásah
blesku” se nekonal a náběh se odehrál během asi tří sekund. Zklidnil jsem se
však rychle a nepříjemné projevy jsem se snažil ignorovat. Páteří proudila
silná energie neutrálního charakteru, po asi deseti minutách se překlopila do
extatických projevů, pracovalo se hlavně na vyšších částech osobnosti. V
meditaci jsem prožil že Já i Svět máme společný základ – Vědomí a to v sobě
samo tvoří obraz celého světa jako v zrcadle.
Přepis záznamu z diktafonu: Volám
Nadjá… Energie nastoupila, je velmi silná a zdá se, že je zatím stabilní.
Ztrácím ruce, začínají mě brnět, brní mě i nohy. Je dvanáct minut po začátku,
je to velmi silné opět jako když sedím v elektrickém křesle.
Energie silně proudí od pasu do
nohou, ale i slaběji do rukou. Mění se její intenzita, jsem v ní ukotven. Cítím
jak silně žhne na konci páteře. Patnáct minut po začátku intenzita energie
narůstá, jakoby mě ukotvuje. Má neutrální charakter, na konci páteře je lehce
extatická. Cítím jak ve čtvrté čakře pálí jako když je tam nějaký blok. Síla
prochází pravotočivě páteří jako žhavý drát. Neutrální energie se překlápí do silně
extatické.
Cítím, jak se vytahuji sám ze sebe,
ze své páteře ven nad hlavu. Jdu někam Nahoru. ...
Pokračování viz http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm
Ještě vzpomínám na toho, co přijel
z Peru a smutně říkal, že mu před ayahuascou bylo líp... Mystika není
selanka dr.Tomáše, Drtikola ani ing Vacka aj...
Vosí hnízdo
Asi píchnu do vosího hnízda, když
zas řeknu, že mezi trávou a LSD není žádný rozdíl. Už jsem o tom tady párkrát
mluvil, ale narážím na neustálé nepochopení. Každý si myslí, že jaké
psychedelikum, takový trip. Přitom
s kámoši jsme měli tisíc tripů s mnoha psychedeliky, takže to můžeme
posoudit.
Samozřejmě, že jde o srovnatelnou
dávku, ale mockrát jsem měl jen půl cigára trávy, ale jednou normální dávku
žáby. Třetí nádech už jsem nezvládal, taková síla to byla. Přesto byl trip
stejný jak s trávou! Proč asi?
Prostě jde jen o jediné, o trans. A
ten má své zákony a je ho možno zčásti řídit setem a settingem. To, co trip
ovlivnuje je zásadní, ale druh psychedelika to určitě NENÍ.
Ale kdo si myslí, že ano, už to je
setting, a tím trip v řadě případů určuje, ale ne vždy.
¨
Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!
Díl.1 Dějiny psychonautiky
Zamýšlel jsem se nad tím, proč v IT
a mobilech se raketově vyvíjí technika i znalosti lidí o nich a proč tomu tak
není v psychonautice. Přišel jsem na zajímavé závěry.
Pokud studujete dějiny
psychonautiky, je tu zajímavý rys, velmi výstižný. Začalo to v 60.letech
velkým boomem. I u nás. Vyráběli jsme masově LSD, bral je kdekdo
z intelektuálů a umělců. Nejen Gott a Štaidl, ale i Rychetský, Pithart,
dokonce i Zeman. I tráva se hojně kouřila. Božská 60.léta byla hnána vpřed
právě psychedeliky.
Psychedelika se celosvětově
využívala všemi, od laiků, přes umělce, politiky i duchovní. Mnoho toho
přinesla všem, ale co následovalo? Konec! Je to nepochopitelné? Je, ale má to
logiku.
Nešlo jen o to, že se psychedelika
šmahem zákony zakázala, po celém světě. I lidé se odvrátili. Proč? Strach, až
panický. Ale z čeho? Z neznámého, podivného, ohrožujícího navyklé
normy.
Chopili se toho navíc vizionáři jako
prof. Leary a nadělali v tom paseku. Chtěli realizovat svá idealistická
přání a představy a dopustili se mnoha chyb. Není divu, bylo to tak nové a slibné!
Výzkum psychonautiky byl logicky v plenkách.
Jak 60.léta odešla, zmizela
psychedelika ze scény, ne ale nadlouho. Za pár let se psychedelika opět
vrátila, ale v daleko menším měřítku. Zase se zjistilo, co už se
v 60.letech prokázalo, ale zase to ztichlo!
To se vlastně opakuje dodnes, kdy je
legalizace v pomalém postupu vpřed. Z toho vyplývá, že to tak bude i
dál. Vzpomeňme boom ayahuascy v 90.letech a žáby nedávno. Opět se zdá, že
skončí ve ztracenu.
Pozoruhodné na tom je, že výzkum
psychonautiky vlastně stojí. Nic nového se za 60 let vlastně neobjevilo, takže
je stále v plenkách, ale nikomu to nevadí! Napsaly se za tu dobu stovky
prací i popularizačních knih, ale spousta důležitých věcí tam prostě chybí a
bude chybět.
Zajímavé je i to, že naprostá většina
psychonautů, kteří v 60. i 70.letech začínali se tím přestala zabývat.
Takových jako dr.Grof je jen hrstka. To vše má své důvody, o kterých se
nemluví, ale právě proto mne zajímají.
Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!
Díl.2. Je vůbec zájem poznat?
Uvědomil jsem si zajímavou
souvislost. Je vůbec zájem poznávat? Prošel jsem za 40 let mnoha skupinami.
Byli to křestané, jogíni, buddhisté atd. Společné u nich bylo, že sice mluvili
o poznání a osvícení, ale nikdo z nich je neměl!
Jak je to možné? Několik z nich
sice svou víru opustilo. Kamarád Honza dokonce napsal, že učení jistého
mystika, za kterým dvě desetiletí chodil, za stálého míchání vylil do záchodu a
spláchl! Mnozí však ve své víře zůstali. Zjevně jim to tak vyhovuje.
Pak jsem přešel na zážitkové
transové terapie, v 90.letech velmi rozšířené . To jsou hypnotické regrese
a progrese a naučil jsem se je. Obsáhlá literatura z nich dělala všelék,
ale ukázalo se, že to tak prostě není. Některé problémy se sice vyřešit daly,
ale jiné vznikaly.
Regrese totiž umí odblokovat bloky a
tím se projeví temné skryté vlastnosti, jež byly staletí zakryté velkou snahou
se jich zbavit. To může samozřejmě nastat i v psychonautice.
Ale ani zde nebyl zájem situaci
prozkoumat. Regrese, alias hlubinná abreaktivní terapie byla potichu a pomalu
opuštěna.
Ještě dokonalejší metoda než regrese
je channeling, to je komunikace s intuicí. Zde je možno získat velmi
kvalitní informace. Paradox ale je, že ačkoliv tato metoda je velmi stará, u
nás se provádí od 50.let, je téměř neznámá a nepoužívaná, ačkoliv knih i
učebnic je velké množství. Získal jsem v ní praxi a učil ji, ale
s překvapením zjistil, že naprostá většina ji brzo přestane dělat!
Channeling se v psychonautice
hojně používá, ač většinou nevědomě. Přesto se jeho výzkumem a rozvojem skoro
nikdo nezabývá, což je velká škoda.
Závěr je pro mne ten, že není zájem
dělat výzkum a rozvoj v těchto psychologických oblastech.
V posledním třetím dílu proberu
další důvody, proč je to dokonce tabuizováno.
Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!
Díl 3. Tabu
Otázka proč je psychonautika stále
v plenkách mi dlouho nebyla jasná, až jsem sám zažil, co tripy umí.
V sérii mnoha desítek badtripů jsem vždy zažíval ohromující Poznání:
Cítil jsem
nekonečnou energii Ducha nadosobního Boha a nechal se Jím prostoupit. Ta Jeho
nekonečná Moc! Věčné JEDNO! Ukazoval mi svou Dokonalost úplně Jiným pohledem.
Byla by zbabělost to nechtít vidět.
Ta dětská hra lidí. V extrémně naléhavých vizích a pocitech jsem poznal,
že je vše Jinak. Je jen božská virtuální Hra!! Vše,
co se děje, se nepohybuje "ze sebe", ale je vedeno čímsi zcela
Neznámým z míst mimo prostor a čas.
Dokonalý Procesor hleděl na Svou Hru
a současně Jí byl. Znal svou strukturu, bez Stvoření by pro Sebe neexistoval.
S největším ohromením jsem
poznal zcela odlidštěné božské matematické základy Stvoření a Jeho řízení.
Bolelo mě, když jsem poznal, že moje chápání světa bylo fikcí. Vše je Jinak,
ani čas a vývoj není jen lineární, ale jde i po skocích nahoru a dolů.
Dokonalý vnímá Dokonalé, ale to je
nutno prožít. Pocit to byl zvláštní, nelze ho popsat, ale rozhodně není nějakým
lidským romantizmem. Jedno je jasné, nevíme o Realitě nic, máme pouze mrtvé
představy. Vidět Vše provázané mezi sebou, nekonečné světy, kde nic není bez
pohybu. Harmonie Dokonalosti mě ohlušila až mě to bolelo.
Chápal jsem: Jsme Tvořivá síla
nevázaná na čas, tvar ani nic jiného a věčně hrajeme tuto božskou Hru, Sami
Sebe. Náš malý omezený domácí ráj ega neexistuje. Naše kontinuita života a těla
je jen čárka na Stvoření, na nekonečnědimenzionální Kouli, kde se Vše tříští na
triliony částí a znovu vzniká ve věčné proměně… Marně jsem přemýšlel, jak se s
tím srovnám. Téměř jsem nemohl unést ohromení z Vnitřní Přítomnosti Boha.
Ten náš lidský svět kdesi dole byl
tak jednoznačný, jistý, popsatelný a proto ho máme rádi. Božské bereme jen jako
zpestření, rádi bychom si Ho vyložili po svém. Hovíme si v sladké nevědomosti.
Konečně mi to bylo jasné. Lidé
prostě jdou do psychonautiky aby dosáhli toho co chtějí, ale nacházejí i to, co
prostě vědět nechtějí. Proto zážitky mají sklon zamést pod koberec, nebo
z psychonautiky utéci. I ti, kteří o psychonautice hodně publikují, To
dobře znají, ale neřeknou a nenapíšou o tom ani slovo. Vědí, že by to jejich
popularitě uškodilo. Tak to bylo a vždy bude tabu.
Nakonec není divu. Učitel základní
školy také učí děti fyziku ač dobře ví, že je to pohádka, která nerespektuje
teorii relativity ani kvantovou mechaniku. Lidem prostě stačí křesťanství, jóga,
buddhismus a další mýty. Na víc nemají.
A je to tak správně. Máme před sebou
ještě hodně dlouhou Cestu...
Na odlehčení o hašiši
Loni jsem byl touhle dobou na
Tenerife. Jednou večer se ze sousedního pokoje hotelu ozývala logorrhea. Nějaký
muž tam nepřetržitě hlasitě mluvil, ba řval. Když se blížila půlnoc, naštval
jsem se a z balkónu na něj zařval. Rázem byl klid.
Druhý den se mi omlouval a nabízel
mi za to dva kousky hašiše. Mám ho v oblibě, má mnohé výhody, začínal jsem
s ním. Kamarád mi přivezl z Tibetu, kam mnoha autobusy jel navštívit
buddhistické kláštery.
Udělat si trip v hotelu jsem se
obával, brát hašiš domu se mi zdálo nebezpečné, tak jsem ho odmítl. Představil
mi svou dceru a ženu, i batole tam měli. Co mě ohromilo bylo, že žena i dcera
si byly velmi podobné, stejně staré, ba i stejně oblečené! Bylo vyloučené, aby
je v hašišovém rauši rozpoznal.
Když viděl můj vykulený xicht, smál
se. Byl to mladý boxer z Anglie. Ptal jsem se ho na brexit. Říkal, že ho
vůbec nezajímá. Když jsem poznamenal, že je to podle mne chyba, že se Anglie
tak sama zahrála do ofsajdu, řekl, že nevadí. Buď je to dobře nebo špatně. To
mne také udivilo.
Angličané jsou zvláštní lidé. Nebyli
schopni pochopit ani jízdní řád autobusů, to Němci byli vždy na tůru dokonale
připraveni. Holt úpadek bývalého impéria...
Za tripy se platí
Je hodně věcí, o kterých se
v psychonautice neví a nemluví, ač jsou zcela zásadní. Jedním z nich
je fakt, že tripy nejsou zadarmo. Platí se za ně.
Možná jste si všimli, že po silném
tripu, někdy i před ním, je pár dní únava, nebo jak ten stav nazvat. To je to
placení. Znali a znají to jasnovidci, spiritisté, senzibilové, léčitelé atd. Ač
je to také málo známo, mezi psychonautikou a těmito schopnostmi je úzká vazba.
Každá entita nehmotného světa má
zájem s námi komunikovat. Má z toho výhody. Naše vyšší Já to má
dokonce v úkolu za který je hodnocena. Jsou to složité a neznámé
souvislosti.
Kdepak trip zdarma, nic na světě
není zadarmo.
Nadějné vyhlídky – zklamané iluze?
Kdo by si nepřál žít trvale
v harmonii, klidu a osvícení? Když jsem opustil všecky duchovní spolky,
protože kromě planých řečí o víře a naději mi nic nepřinášely, upnul jsem se
k prožitkovým mystickým metodám.
Holotropko a psychonautika měly
úžasné formy uvítání. Nepředstavitelná Krása, tak bych To nazval. Když jsem
z tripů vystupoval, bylo mi hrozné pomyšlení, do jakého světa se vracím.
Kámoš ho popisoval jako život v lahvi od octa.
Zrovna tak naivně jako Ram Dass jsem
si myslel, že po letech praxe budu ve stavu tripu stále. Jako jemu se to
nepovedlo ani mě. Ono to prý není možné. Nikomu se to nikdy nepodařilo.
Odporuje to totiž duchovním zákonům. Jsou kruté? Přísné určitě. Ale logické,
jako celý ten Hyperprostor.
Často jsem v tripu, kterých
jsem měl už přes sto, říkal, že dobrovolně neodejdu. Moje božská intuice, tedy
Režisér tripu, mě trpělivě upozorňovala, že Tam nemohu zůstat. Jsou to světy
bohů, božstev i Boha, ne lidí. Jsem tam jen na exkurzi. Tripy jsou Jejich
vizitka, která mě má přivést k Nim, ale ta Cesta není krátká, ani snadná.
Ona je to totiž Cesta kříže.
Ukázalo se překvapivě, že nejlépe ji
popisuje Kristus. Ten o žádném Ráji na zemi nemluvil, to jen buddhisté a
komunisté ho slibují. Křesťanství umísťuje Ráj až do posmrtného života, ale od
Režiséra tripu jsem zjistil, že i to je jinak. Cesta je daleko delší.
Království boží není z tohoto světa.
Takže po osmnácti extatických
tripech jsem dostával převážně tísnivé, které mi ukazovaly Realitu
Hyperprostoru, Království božího, kde pro lidi skutečně není místo. Mystika
není selanka, jakou by ji lidé chtěli mít. Ale silně zesiluje intuici a to má
vliv na vše. Změní člověka.
Pak proces přešel do slabších
neutrálních tripů. Nebyly tísnivé, ale mnoho se v nich nedělo. Dokonce ani
tehdy, když jsem si vzal žábu.
Už těch exkurzí bylo dost, zdůvodnil
to Režisér tripu. Ted se bude předělávat střed a spodek vědomí. Vršek je
vytažen až moc a tak roztažené vědomí není trvale únosné.
Nicméně něco mi dali, vlastně hodně,
ale osvícení to není, spíš náznak. Po 260 tripech mi Režisér tripu další
zarazil. Mám je dvakrát denně bez psychedelika. Krátké, klidné
s neutrálním božským pocitem.
Vlastně to jsou backflashe, ale
stejné síly. Je to Krása, ale přijal bych víc. I přes den jsem trochu v tripu,
ale je to drahé... Víc to prý nejde, jsme prý jen lidé. Pokud máte jiné
zkušenosti, rád si je přečtu.
Psychoterapie a psychonautika I.
Jelikož mám v rodině řadu
lékařů a psychologů, mohu desetiletí pozorovat jací jsou. Měli by být vzorem
zdraví a duševní pohody. Ale nejsou, ani jeden.
Všichni zápolí se svými problémy,
dopouštějí se řady chyb a z nich plynoucí maléry jim dělají těžkou hlavu.
Někteří z nich sami chodí za psychology nebo berou prášky na nervy.
Čím to je? Tahle otázka mne dlouho
zajímá. Řešení už mám, ale vím, že popsat ho tady by bylo velmi špatně přijato.
Takže jen naznačím.
Mnozí lidé touží po klidu, harmonii
a lásce. Hledají, jak k tomu přijít, protože to nemají. Hledají jednoduchá
řešení. Obrací se na pomoc zvenku. Jedni chodí do kostela, jiní za psychologem
na psychoanalýzu atd. Zkoušejí i jógu a buddhismus.
Dosáhnou oč usilovali? Osobně mohu
říci, že jsem se s tím nesetkal. Má to svoje důvody, ale ty tu nechci
uvádět.
Zčásti jim to však pomáhá, proto tam
chodí léta. Vytváří se návyk, vazba. Klienti nosí psychoterapeutům peníze,
církve mají své ovečky. Všichni jsou spokojeni. Dostanou víru i naději a to jim
většinou stačí.
Že by se někdo hlouběji zamyslel nad
logikou toho, jsem si nevšiml. Běží to tak desetiletí, ba století. Jen někteří
psychologové mají odvahu sáhnout po daleko účinnějším nástroji, po hypnóze.
Tohoto slova se však lidé panicky bojí, ještě víc něž očkování proti covidu.
Odmítají to. Regresní hypnóza slibovala mnohé, ale ani ta se neukázala jako
všelék a byla téměř opuštěna.
Timothy Leary si uvědomoval
nedostačivnost psychoanalýzy a podobných praktik. Připodobnil je k běhu
myšky ve mlýnku. Běhá, běhá, konec nikde.
Snažil se spolu s dalšími
použít tehdejší novinku, psychedelika, jako nástroj psychoterapie. Jde to tak? To
proberu v druhém dílu.
Psychoterapie a psychonautika II.
Základním působením psychedelik je,
že zesilují hypnabilitu i sugestibilitu. Hlavní použití je tedy u hypnoterapie,
jež má řadu forem, včetně regresní terapie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypnoterapie
Některé léky mají psychedelické
účinky, třeba ketamin, ale má řadu problémů v aplikaci, zejména sklon
k závislosti. Ten používá klinika Psyon, kde uváději: https://www.psyon.cz/ketaminem-asistovana-psychoterapie/
„V případě léčby deprese je
používána nízká dávka ketaminu, která nevede k navození umělého spánku
(anestezie) a nenavozuje bezvědomí. V těchto dávkách typicky navozuje:
jemný snový až disociativní stav,
vykazuje antidepresivní efekt a snižuje riziko sebevraždy,
vykazuje protiúzkostný (anxiolytický) efekt,
navozuje psychedelický stav (stav rozšířeného vědomí).
Náš způsob práce s ketaminem je ketaminem
asistovaná psychoterapie (KAP). Ta spojuje výhody psychologické
(psychoterapeutické) léčby s plným využitím biologicky podmíněného
antidepresivního působení. KAP proto nabízí účinnou cestou posílení
psychoterapie ve směru dlouhodobé změny, kterou samotný ketamin, už z podstaty
krátkého působení, většinou nemůže nabídnout.“
No vida, místo slova hypnóza
používají slovo umělý spánek. Spánek ovšem není hypnóza, to se běžně zaměňuje.
Všeobecné povědomí o hypnóze je už přes dvě staletí zcela mimo realitu a nevypadá
to, že by se to někdy změnilo. Nepíší ale, co konkrétně myslí slovem
asistovaná. Jedná se snad o sugesce?
Je to asi podobné psychoanalýze, ale
v hypnóze je možno jít hlouběji a vyřadit myšlenky ega, které do procesu
terapie zasahuje a blokuje ho. Tak může z psychiky vyplavat daleko víc. To může
pomoci, ale i zhoršit situaci. Proč zhoršit? Protože se mohou uvolnit bloky a
aktivuje se skrytý zablokovaný problém. Tím může být schizofrenie či
agresivita.
Je tedy vůbec dobré to zkoušet? To
nikdo neví jistě, pouze naše vyšší část, intuice, nám může kvalitně poradit. Ta
nás zná dokonale.
Ze stejného soudku je metoda
MDMA-asistované terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD): http://beyondpsychedelics.cz/statni-ustav-schvalil-podavani-mdma-pacientum-v-cr/
Jenže v psychonautice není
běžné dávat sugesce jako v hypnóze. Jakmile je vědomí zaplaveno obsahy nevědomí,
je slovní sugesce rušivá. Mikrodávka to však umožní.
V paliativní péči mohou psychedelika
pomoci se vyrovnat se smrtí:
https://www.prozeny.cz/clanek/drogy-jako-lek-aneb-jak-muzou-psychedelika-pomoct-v-paliativ-56542
Zasvěcené pohledy na možnosti
psychonautiky: https://psychologie.cz/halucinogeny-v-medicine-v-terapii/
a https://www.michalpetr.com/psychedelika-jsou-mocny-nastroj-ale-nepodcenujme-rizika/
Závěr
Neustále hledáme jednoduchý zázračný
lék na všechny bolesti světa, ale nemůžeme ho najít. Zjevně nic takového
neexistuje. Často si přejeme klid, mír, vyrovnanost a harmonii, ale to lze u
psychedelik čekat jen stěží.
On totiž klid je pro život stagnací,
brzdí rozvoj o který hlavně jde. Nakonec si každý najde svoji cestu podle svého
nastavení. Život je výukový proces Sebepoznání.
Psychedelika nejsou všelékem, ale
nástrojem. Záleží jak s ním pracujeme. Podle toho můžeme dojít i ke zcela
opačným výsledkům. Psychedelika umožňují zásadnější změny, protože podobně jako
hypnóza jsou zesilovače všeho.
Psychoterapie psychedeliky je stále
na počátku a zatím využívá jen zlomek toho, co by mohla. Daleko víc to uměli
šamané. Pokud psycholog nevyužije jasnovidné intuice, daleko se nedostane.
Rozvoj intuice, která se může stát
našim Učitelem, je tou nejvyšší metou psychonautiky, ale není vhodný pro
všechny. V klidu nás intuice nenechá, naopak. Ale zvětší kvalitu naší
osobnosti, urychlí náš rozvoj.
Psychedelika a strategické myšlení
V tripech vždy zažívám jasnou a
přesnou logiku intuice, jež na mne chrlí myšlenky, pocity a vševyjadřující vize
jež vysvětlují co nevím. Právě ta její dosti chladná logika bez jakýchkoliv
emocí a zjednodušených názorů a řešení mi dala nejvíc.
V podstatě mi zesílila to, co
jsem v sobě měl odjakživa, strategické myšlení. Zlepšilo se mi i vnímání
hudby.
Jiným psychedelika, jak pozorují,
dala úplně opačné sklony. Je to jen důkaz, že jsou pouhými zesilovači, a to
všeho.
Současné bláznění kolem pandemie a
odmítání očkování mi pak připadá směšné. Logika reality zjevně mnoho lidí
nezajímá. Mají jednoduchá řešení bez znalosti souvislostí.
Hledají to, co chtějí nalézt. Vnitřní stav
promítají ven. Týká se to i voleb v USA, zejména útok a vymlácení
Kapitolu. Samé emoce-nemoce.
Ale asi to tak bylo vždy, jen tohle podivné
myšlení lidé už nepotlačují, nestydí se za něj, naopak se jím chlubí, jak
správně řekl Viewegh. Fake news jsou prostě in. Každý si může říkat co chce,
tak říká.
Je to zvláštní doba. Tzv.zpěváci,
bohužel naši, zpívají, aniž by měli alespoň náznak talentu. A nikomu to nevadí!
Dříve by se jim vysmáli.
Psychonautika a jasnovidectví
Tripy umí daleko víc než si umíme
představit. O tom tady marně píšu. Znáte tuhle jasnovidku? Ta má důkazů plno
https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky
https://www.youtube.com/watch?v=ZXiGxa0H_pQ
Úterý Jediho
Úryvek
z knihy https://www.kosmas.cz/knihy/120787/rozsirene-vedomi-channelingove-mystiky/
Odpoledne jsme šli s Jitkou do
čajovny. Vypadal jsem jako mrtvola. Kruhy pod očima, nepřítomný
výraz (pozůstatky z pondělní terapie temné noci duše) a přitom mi bylo dobře.
Když
jsem vyšel z čajovny, vše se uvolnilo. Najel do mě ponor silný až 65%, který mě
dost rozhazoval, pořád jsem poskakoval, trhaně chodil a pořád se smál. Nebyl
jsem téměř schopen periferního vidění, vše bylo rozmazané. Ostře jsem vnímal
jen to, na co jsem měl upřený pohled, i když za chvíli jsem byl zase mimo.
Pustil jsem hudbu DCD a vše
zesílilo. Blaženost. Nemohl jsem chodit. Tak jsem jen tak postával, kýval se,
vše bylo ještě intenzivnější. Někdo by si mohl myslet, že jsem nafetovaný.
Topil jsem se v radosti, extázi a také ve strachu, jaké to bude v autobuse.
Sednul jsem si vedle nějaké paní a naproti mně seděla
holčička, mohlo jí být asi deset let. Tak divně na mě koukala. Cítím, jak se do
mě naváží INRI. Cítím dimenzi 6,5, možná i sedmičku. Lásku a zároveň trhání,
ale jemné. Pak průlet tunelem, nabírá to obrátky, extáze se stupňuje. Výbuch,
Výtrysk, Světlo, Láska, uvolnění.
Holčička se dívá ještě divněji a trošku vyděšeně. Mám
strach, abych nepřejel zastávku. Ukázali mi, jak je můj strach naivní. Vyšel
jsem z autobusu, potácel jsem se, trochu i blahem.
Doma jsem pustil zpěv Lisy a lehl si. Vlna za vlnou.
Obrázky, tíseň z Velikosti, stále touha Ji nějak usměrnit. Sedmička plula a
vůbec na to nereagovala, jen mě víc sevřeli. Zase extatické vlny. Tvorba,
zánik, kruhy archetypů, bouře Stvoření. Já malý, užaslý, nespokojený. Láska,
myšlenky ega o moci. Nedokázalo nic pojmout. Průlety různými sférami (miluji
rychlé průlety tunely archetypů, čím rychlejší, tím lepší).
Otázky na své problémy a tužby, okamžitá vlna řešení.
Nepobral jsem to, vše tam bylo. INRI řekl, že na to bude čas později. Točení
Všeho, Všeho. Stále nové a nové formy. Jemnější, silnější, co jsem unesl.
Strach z Boha, Jeho Síly, Jeho Moci, Jinakosti, mých představ. Láskou mě stále
zahrnuje.
Nekonečná Hravost Boha. Jiná od mých představ. Tvoří,
jede, jede, jede, Tvoří. Úžas, velkolepost, ta Velikost. Moc a magie je nic
proti tomu. Opojen vším. Proměna, pokora, rozhození, sklonění před Ním. Vztek
na sebe. A zase dimenze 7,5. Fakt Síla, Moc, Extáze…
Vyslovil jsem IHS. Výbuch.
Rozhození. Objevil se a plul tam majestátně. Vedle INRI.
Napojeni na Vše. Majestátnost Řízení. V pohodě. Korigování mého vědomí. Vše
řídí z různých stran. Jiní
od mých představ.
Občas jsem si hověl v ”klidu”
dimenze 6,5, sedmička jen prolétávala. Ozvala se: Chceš ještě? Ano, co
to dá (měl jsem ale pocit, že už mi moc sil nezbývá, že se brzo rozsypu). Vše
na mě padlo, černé, červené. Uvolni se. Uvolnil jsem
bolest. Pak vše zmizelo. Roztažení, obrovské roztažení. Integrita mi zmizela.
Byl jsem Prázdno. Takový pocit, jako mazlavý. Natahovací.
Jako želatina. Kolem vše bylo spojeno jakoby švy. Stále ve zlaté záři.
To mě dostalo. Nechápal jsem (prostor jsem nevnímal, čas úplně divně). Pak mě
to vrátilo.
Pak mi najednou rozdělili vědomí do
čtyř kuliček, ve všech se odehrávalo to samé a já na to koukal. Proč se ve
všech děje to samé? Začalo se v každé dít něco jiného… Energie přicházela
jakoby zpředu, cítil jsem tam ještě jiné Zdroje, hodně silné, energetické,
všespalující a přitom tak Plné.
Ego již nechtělo. Unaveno. Byl jsem
vyklepaný, jakýkoliv tón mě rozvibrovával. Vše na mě padalo. Neunesu
Velikost Boha. Uvolni se. Vžžžžm. Výtrysk. Už jsem nemohl, všechno mě
drtilo. Skončila Lisa,
a narvali to do mě při hudbě DCD.
Ztrácel jsem vědomí. Prostě si
nepamatuji. Občas se do mě ještě silně opřeli. Já už nemohl. Cloumali se mnou jako s papírem. Nestíhal
jsem prožívat. Pak hudba skončila. Ulevilo se mi. Stálá tíseň, vyklepanost.
Strach. Vyčerpanost. Vykolejenost z Velikosti Boha. A přitom Radost, Úžas, Láska.
Vzpomínám na něj rád. Už je to řada let co
tenhle silný trip, nebo to byl i backflash, měl. Škoda, odešel od nás i od mystiky
a dal se na cestu kavárníka. Jelikož přišel o ochranu božského, stíhaly ho
maléry, naposled covid. Kdoví, zda si na svou mystickou minulost vzpomene:
Kdo to je INRI, sedmička atd.? To jsou naši Režiséři tripu, božské entit.
DCD je slavná skupina Dead Can Dance viz youtube.
Kritika článku Mystické prožitky v psilocybinové studii českých vědců
https://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kysely.php?itemid=38630
S přáteli jsme měli asi tisíc
mystických tripů, jiné ani nemáme, ale že bychom je popsali takhle, to ne. Co
je to mystika? https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika
:
Wikipedie to píše správně a hned
jsou vidět rozdíly:
„Náboženská praxe, která se
odpoutává od smyslového vnímání a všech rušivých představ a směřuje ke
zkušenosti setkání, sjednocení nebo dokonce splynutí s Bohem nebo božským.“
To ovšem znamená, že
v mystickém prožitku dochází k proměně vědomí. Inteligence nám
vzroste mnohonásobně. Alespoň částečně stáváme Bohem, je to vytržení ducha!
Lidské prostě mizí.
Poznání znamená vidět svět úplně
jinýma očima. To znamená vnímat Jeho atributy - Nekonečnost nekonečně směry,
Dokonalost a Věčnost. Chápat duchovní zákony lidem neznámé. Výsledkem toho je
ohromení.
Ale to článek vůbec nepíše. Snaží se
zážitek zasadit do zenového pojetí, ale jeho paradoxnost vůbec nevyjadřuje.
Místo toho udělal z mystického zážitku jakousi selanku. Podle mne účelově
tripreporty upravil, aby byly dobře přijímány laiky.
Když jsem začínal, měl jsem pouze
jeden tripreport, tenhle:
Kosmické vědomí
Autor knihy dr.Bucke uvádí popis
zážitku paní C.M.C.: Cítila jsem, že ztrácím sebe. Pak jsem pocítila sladkou
hrůzu a ztratila své vědomí totožnosti. Nebylo možno se udržet. Hned nato
přišla chvíle zanícení, unesení a nadšení tak mohutného, že celý vesmír zůstal
klidně stát, jakoby omámen nepopsatelnou majestátností podívané. Vše milující,
Jediný, Dokonalý. Všude jen dokonalá Moudrost, Pravda, Láska, Čistota.
Viděla jsem mohutnou vizi atomu, z
něhož je vesmír stvořen (pozn.- pravděpodobně kruhy archetypů). Nevím, zda
materiálně či duchovně, ale viděla jsem věčné Stvoření, jak Kosmos přechází z
pořádku do pořádku. Jaká radost vidět, že nikde není vynechán ani článeček, Vše
je na svém místě a Vše přijde ve svém čase. Vesmírný život je naplněn Láskou.
Nevím, jak dlouho trval tento mohutný stav unesení, mně se zdálo to být
Věčností, třebaže se jednalo o několik okamžiků. Pak nastalo uvolnění a blažené
slzy zanícení vytryskly z mých očí. Byla jsem spasena, na velké cestě Vzhůru,
kterou musí lidství nastoupit. Všechna přání mého srdce byla uspokojena, každá
otázka odpovězena, řeka došla oceánu. Milovala jsem nesmírně a byla jsem nesmírně
milována. Vesmírný příliv mi působil vlny radosti, spokojenosti a tryskal na
mne proudy vonného balzámu útěchy. Nekonečná Láska a Něžnost se na mne řinula
jako svatý olej uzdravující všechna má zranění, všechny mé bolesti. Jak směšné
a dětinské jsou všechny svévole a nespokojenosti v Přítomnosti této jasné a
klidné Majestátnosti!
Nerozčiluji se již, jak jsem dříve
činívala, ale jsem tichá, i když zřím zármutek celého světa, když vidím tu
nízkost, prostřednost a úzkost bez konce. Ach, ten sladký, věčný úsměv Přírody.
Nic se k němu nedá přirovnat. Vše bylo, jest a bude dobré.
Byly chvíle, kdy mé cítění bylo
zavaleno takovou Silou, že se stávalo bolestivým. Toto extrémní nadšení mě
vyčerpávalo, přála jsem si již mít opět všední den. Dívala jsem se starostlivě
do budoucna, neboť všechno to štěstí bylo tak úžasné, že jsem je nemohla unést.
Ach, my se domníváme, že vidíme skutečnost. Jak jsme slepí, kéž bychom v pravdě
viděli!
Jednoho jitra roku 1894 jsem se
dívala šťastna a unesena s pohnutím na květiny a tu mi v nitru odpadl jakýsi
závoj a já chápala, že i veškeré rostlinstvo má život a vědomí. Měla jsem
pocit, že jsem sjednocena s Přírodou, jako bych byla jinou bytostí, oddělenou
od druhých a přece současně spojená se Vším. Vím, že pod veškerým neklidem a
rozptýleností života je nekonečný oceán Klidu, jejž nemůže nic rozvrátit.
Nesmírný vlastní mír Přírody je nade všechno chápání.
Set a setting. Díl I.
Tyto pojmy jsou víc jak 60 let
staré, ale dodnes se zcela neujaly. Většina psychonautů se tím vůbec nezabývá. Je
to škoda, ale zjevně je to nezajímá a zajímat nebude. Má to své důvody.
Zabývat se tím totiž znamená přejít
do vyššího stupně psychonautiky, který byl vždy vyhrazen zasvěcencům a šamanům.
Běžní lidé se s tím ani neměli seznámit. Proč? Je v tom určité nebezpečí.
Je to jako s mobilem, někomu
stačí tlačítkový a chytrý odmítají. Tím se sice připraví o spoustu možností,
ale vyhnou se malérům, např.jim někdo může vybílit konto. Nemusí si také lámat
hlavu. Rekreační užívání drog je nejčastější.
I když má někdo chytrý mobil, nemusí
ho využívat naplno. Jen hrstka lidí ho využije do maxima. Tedy i psychonautika
má své vyšší stupně.
Co všechno se dá odbornou
psychonautikou získat? To je velká kapitola, která si zasluhuje zvláštní
článek, ale značnou část není možné říkat veřejně, to zasvěcenci také neříkali
a věděli proč.
Spíše se vrátím k nebezpečí,
které to přináší. Psychonaut se ve vyšším stupni dostane do oblastí zcela
neznámých, ani literatura o tom není. Přitom jsou určeny mnoha zákony, také neznámými.
Pokud je někdo poruší, může být potrestán mnoha způsoby.
Karma ho může poslat pod auto, nebo
na něj sešle zlé duchy, což se projeví jako schizofrenie. Možností má
nekonečně. Psychonaut si musí dávat pozor a nedělat levoty. Chvíli by mu to
karmické síly tolerovaly a pak by bylo zle.
Co tedy set a setting je? Podstatou
tripu je trans, tedy hypnóza. https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav) https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypn%C3%B3za
A ta je už 200 let vědecky zkoumána a
používána. Je řízena sugescemi či autosugescemi, jde-li o autohypnozu. O
autosugesci wiki píše https://cs.wikipedia.org/wiki/Sugesce
Já bych jednoduše řekl, že je to
nasměrování. Když chceme někam dojít nebo někomu zavolat, musíme se na to
soustředit. Pak je tu termín sugestibilita. Ta říká, jak silně účinkuje naše
autosugesce, což souvisí s termínem hypnabilita.
Každý člověk má jinou. Je to vrozené, ale dá se to nacvičit. Psychedelika silně zvyšují hypnabilitu, i sugestibilitu, v tom je jejich přínos. Přitom téměř nezáleží na tom, o jakou jde, což není často chápáno.
Set i setting je prostě autosugesce,
což běžně není známo. Běžně se totiž píše viz https://podaneruce.cz/wp-content/uploads/2019/08/Set-a-setting.pdf
Set je možné chápat jako celkové
fyzické a psychické nastavení jedince, tedy jeho aktuální náladu, životní
situaci (čím je psychicky náročnější, tím náročnější může být i stav po užití),
očekávání, únavu, odlišnou neurochemickou citlivost vůči dané substanci a
zároveň případná nezpracovaná traumata
z minulosti a jiné. Každý z těchto faktorů může stav
vědomí a prožívání během působení látky zásadně proměňovat.
Setting lze chápat jako prostředí,
kde je psychoaktivní látka užívána. Konkrétně hraje roli ne/znalost prostředí,
jeho ne/příjemnost pro uživatele a výběr osob, s kterými je substance užita
(čím méně důvěryhodných, tím větší nebezpečí potíží), včetně celého kontextu
konzumace, výběru hudby atp.
Tyto definice jsou podle mne neúplné
http://mr.fr.sweb .cz/h9.html Tato
stránka je zvlášť dobrá. Jelikož FB odmítá doménu sweb, musel jsem adresu
rozseknout, tak ji zase spojte
https://psychonautwiki.org/wiki/Set_and_setting
Hlavní je záměr tripu, měl by být
dobře promyšlený. Podobně jako když usedáme k počítači abychom něco
zjistili. Když váháme, ovlivní to výsledek k horšímu. Na trip má vliv
úplně vše.
Set a setting. Díl II.
Nejlépe by bylo nahradit termín set
a setting obecným termínem metoda tripu nebo metoda meditace. Ta obsahuje nejen
přípravu ale i provedení tripu, i po něm.
Metoda je i u holotropního dýchání,
ayahuascových ceremonii, či s žábou. Mám k ní výhrady. Není detailně
zaměřená, jen obecně.
Na začátku je rozhovor, co by
klienti chtěli řešit a co očekávají, aby se odfiltrovali ti, jež mají náběh na
duševní nemoc. Ta by se jim mohla tripem aktivovat. Opravdu to není pro každého
a není to pro zábavu.
V přípravě je třeba uklidit,
vykoupat se. Kdo umí channeling, měl by se řídit pokyny Režiséra tripu. Vždyť
jdeme k Němu na návštěvu, exkurzi. I o termínu tripu bychom se s Ním
měli dohodnout.
První tripy musejí být dobře a
důkladně připravené. Po troše praxe už další běží podle vzoru samy.
Literatura je důležitá, hlavně popis
tripů, jež nás oslovily. Vytvoříme obřad, kde jasně dáme na vědomí, co chceme
prožít. Nikdo, nic, ani vlastní myšlenky nás od tohoto záměru nesmí odtrhnout.
To vy výsledek mohlo negativně ovlivnit,
Nejlépe je požádat o to, co chceme
zažít, svou božskou intuici. Jen ona se bezpečně orientuje v tomto pro nás
zcela neznámém a nepochopitelném Hyperprostoru. Často má ovšem vlastní plán, co
považuje za nutné nám dát.
Prostředí je možné vyzdobit obrazy
či soškami. I kadidlo je dobrý setting. Metodu ležení na zádech se zakrytýma
očima, aby nic nerušilo, jsem převzal z holotropka. Je možné se přikrýt
dekou, v některých tripech je dost zima.
Hudba je nutná, speciálně vybraná,
nejlépe do sluchátek. V holotropku si ji však nelze vybrat, což je chyba.
Na každý účel je třeba jiná.
Hudbu pořádně nahlas, zesílit basy.
Je vtahující, stačí se zaposlouchat a ne se snažit zastavit myšlenky. Nelépe je
pouze klidně a pasivně vnímat co přijde. Netlačit na pilu. V rozšířeném
vědomí nedělat chyby necitelnými zásahy myšlenkami či pohyby.
Přítomnost sittera není nutná, ale kdo
se bojí, může ho mít, ale neměl by do tripu zasahovat, hlavně ne mluvením.
Pokud je přítomno více lidí, je to rušivý moment. Dochází k vzájemnému
ovlivňování.
Výsledky tripu je dobré zapsat či
nahrát. V holotropku atd. se společně probírá, kdo co zažil. Praxe má obrovskou důležitost.
Je to odborná, umělecká práce.První
pokusy nebývají nic moc, ale postupně se chyby odstraní a zážitky se rozvinou
do nepředstavitelné Krásy.
Siddhis v psychonautice
https://en.wikipedia.org/wiki/Siddhi
uvádí:
· Aṇimā: the ability to become smaller than the smallest, reducing one's body to the size of an atom or even become invisible.
·
Mahimā:
the ability to become infinitely large, expanding one's body to an infinitely large
size.
·
Laghimā:
the ability to become weightless or lighter than air.
·
Prāpti:
the ability to instantaneously travel or be anywhere at will.
·
Prākāmya: the ability to achieve or realize whatever one desires.
·
Īśiṭva: the ability to control nature, individuals, organisms, etc. Supremacy
over nature and ability to force influence upon anyone.
·
Vaśiṭva:
the ability to control all material elements or natural forces.
Tyto tzv.nadpřirozené jevy jsou
nejvíce známy v šamanismu. Šaman jimi členům kmenu dokazoval své schopnosti.
Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0amanismus
Podstatou je trans, nebo-li vytržení
ducha, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav)
Proto je logické, že se musí objevovat i v mystické psychonautice. O tom
píše i https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=911
„S mystickými zážitky jsou mnohdy
spojeny nadpřirozené jevy, jako je levitace, extáze, stigmatizace, bilokace
ad., které však nepatří k podstatě mystiky.“
V dějinách náboženství bylo
takových případů nespočetně. Patří k Darům Ducha, kterých mluvil Kristus.
Jsou to znamení Boha, že vás bere vážně. Ovšem tyto dary může dát i nečistá
síla, viz Skutky apoštolské.
Zažili jste to někdy? Já jen málo.
Popsal jsem to v tripreportu:
Dokonalé vnímání hudby v tripu
Nejen paní/slečna Císařová, ale i
řada z vás, si na mne bude pamatovat z přednášky k 75.výročí
LSD. Kromě příspěvku jak jsem se k psychedelikům dostal a co mi daly, což
je na odkazu i s nahrávkou, viz http://intuice.mysteria.cz/prednaska.htm
jsem měl příspěvek i o uměleckosti díky tripu.
Popsal jsem, jak v každém
tripu, ba i v backflashi, se moje vnímání hudby rychle radikálně zlepší do
úrovně virtuozity. To je jasný důkaz toho, že se vědomí rozšířilo do sféry
božské intuice.
Ta takto hudbu vnímá a díky tripu ji
tak mohu poslouchat s Ní. Nejde jen o vnímání hudby, i mysl se neobyčejně
zdokonalí, přibudou i vševyjadřující lidem neznámé pocity a vize.
Zpěvačka Lisa viz https://uloz.to/hledej?q=Lisa+Gerrard&autocomplete=std či https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip se stává bohyní a vtáhne mne k Sobě do božského světa dokonalosti, věčnosti. geniality i virtuozity.
Je to velký dar a neumím si představit den, že bych si to
alespoň dvakrát neužil. Nepotřebuji už na to žádná psychedelika, jen si lehnu,
zakryji oči a zapnu naplno sluchátka.
Na závěr jsem se zeptal posluchačů, zda to znají. Odpověď
byla spíše záporná. To mne naštvalo a prohlásil jsem, ať s tím něco
dělají. Jak to máte s vnímáním hudby vy?
Do kostela nebo do tripu?
Už s úsměvem hledím na lidi
směřující do kostela nebo na náboženské obřady ať jsou kdekoliv na světě.
Dokonce i na sešlosti s preláty či guruy, kteří produkují davům svá
duchovní moudra. Exotické obřady, mýty, mysteria. Ale proč ne, každý jsme nějak
začínali.
Až mystické meditace alias tripy mi
otevřely oči. To je Ono, ne ty praktiky všech možných církví a duchovních
spolků. Už je neberu vážně, protože jsem v tripech prožil, jaké to opravdu
je. O hodně Jiné než ty jejich řeči. Daleko větší a dokonalejší, nepopsatelně.
A zcela logické. Nač je pak víra, když je jistota?
Tripreporty v mobilu
Nejdříve jsem si reporty zapisoval
po mystickém tripu, ale většinu děje jsem stejně zapomněl, hlavně to nejlepší.
Pak jsem v badtripech psal poznámky přímo v nich. Vypadl jsem sice
z transu, ale víc obsahu jsem zaznamenal. Současně jsem vypadl i
z tísnivého pocitu a trochu si oddechl. A pak zas do transu...
Jako nejlepší se ukázalo namluvit do
diktafonu mobilu jeho obsah hned po tripu, když je člověk ještě dost
v něm. Tak se zachytí i ten mystický dech tripu, který je z hlasu
jasně slyšet. Na druhé straně se tak člověk vyhodí i ze zbytku tripu, což je
škoda si ho neužít do konce.
Nahrané tripreporty máme na webu:
http://mystika.mysteria.cz/download/milos1.WAV
http://mystika.mysteria.cz/download/milos.WAV
http://mystika.mysteria.cz/download/byti.WAV
http://mystika.mysteria.cz/download/byti2.WAV
http://mystika.mysteria.cz/download/neutral2.WAV
Komu to nejde spustit, spojil jsem
to všechno a dal sem v obou verzích
http://intuice.mysteria.cz/tripmilos.mp3
http://intuice.mysteria.cz/tripmilos.wav
Transpersonální telepatie
Už o tom tady píšu po několikáté,
ale stále to skoro nikdo nebere. Přitom v holotropku apod. běžně
s režisérem tripu komunikujete. Nikoho kupodivu nenapadne, že to musí jít
i mimo něj! Mohu to tvrdit s jistotou. Vždyť to dělám denně přes 25 let,
naučil jsem to přes 200 lidí. Je to vyšší stupeň psychonautiky.
Komunikace s mimofyzickými
entitami je stará jak lidstvo samo. Prováděli ji šamané, zasvěcenci, proroci,
Kristus, Mohamed i řada svatých. Je tedy obsahem všech náboženství. Komunikace
je možná s množstvím entit, jež se liší téměř ve všem. Některé mohou být
velmi nebezpečné.
Před sto lety jsme byli velmocí ve spiritismu.
Veřejně už nepracují, jen muzeum mají. Je to škoda. Všimněte si medijních
kreseb, jsou podobné psychedelickým:
https://muzeum.cz/stale-expozice/expozice-spiritismu/
Když slyším, jak se mnoho vědců
marně snaží komunikovat s mimozemskými civilizacemi, je mi to legrační.
Vždyť je to tak snadné. I zde na FB je řada skupin, které to dělají, mají i
kurzy, třeba
https://www.facebook.com/groups/1669894756585097
https://www.facebook.com/groups/MCMedium
https://www.facebook.com/groups/ryoktylerellison
A jak se liší channeling od
spiritismu? Často se to plete, ale klasický spiritismus je komunikace
s duchy zemřelých, což channeling odmítá dělat a komunikuje s vyššími
úrovněmi vědomí, zejména s naší intuicí. Každý ji zná, ale skoro nikdo o
ní nic neví, protože ego ji nemá rádo. Je příliš mocná a chytrá...
Pokud tedy budete v rozšířené
vědomí v kontaktu s úrovní, jež vás přesahuje, klidně zahajte
komunikaci s Ní a můžete s tím pokračovat i po skončení. Když jste
něco z prožitého děje nepochopili, klidně se zeptejte a uvidíte, jak vám
to pomůže.
Profesionálně to dělají jasnovidci,
třeba slavná jasnovidka, která pomáhá i policii, https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky
https://www.youtube.com/watch?v=ZXiGxa0H_pQ
Je velmi praktické jasnovidectví
ovládat Nikdo vás neoblafne. Ale lidé, dokonce i psychonauti, se toho velmi
bojí. Kupodivu se nebojí tripů, to je paradox. Přitom mohou být na daleko vyšší
úrovni než je jasnovidectví. Oboje vyžaduje mít velkou praxi, aby byla jistota
kvalitní práce.
Moje cesta k channelingu
V roce 1993 jsem četl knihu
dr.Moodyho, která byla o channelingu. Začal jsem ho zkoušet, protože mne to
velmi zaujalo. Nešlo mi to, ale kupodivu to hned šlo mé dceři. Tak jsem dával
otázky přes ní.
Postupně jsem si našel další media.
Dokonce jsem to i učil, ač jsem to sám neuměl. Až v meditaci v roce
1995 mě to božská intuice v meditaci naučila. Je to neznámá metoda
využívající mikro pohybů očích bulev. Vlastně praktičtější varianta kyvadélka.
Až časem mě channeling šel tak jak
má být. Vytvořila se skupinka přátel, kde jsme si vyměňovali zkušenosti. Velkým
přínosem bylo propojení channelingu s mystickými meditacemi, které mi
velmi pomohly vidět svět Boha ve vše vyjadřujících pocitech a vizích. To
je pravá mystika rozšířeného vědomí.
Nyní jsem už v meditaci stále,
jen je slabší. A komunikaci s božským mám mnohokrát denně. Je to i
jasnovidectví, nikdo mne nemůže podvést. Intuici mám velmi silnou, díky
channelingu.
Psychonautika a klid duše
Mnoho lidí marně touží po věčném
klidu a míru duše. Hledají ho v buddhismu, zenu, někteří ho zkoušejí najít
i v psychonautice. Jde to vůbec? Osobně o tom pochybuji. Psychonautika umí
leccos, ale tohle ne. Aspoň jsem se s tím nikdy u nikoho nesetkal, a že
znám psychonautiků hodně.
Dokonce je to naopak. Zejména
mystická psychonautika umí psychiku hodně rozhodit. Je to totiž příliš silná
káva zjistit, že vše je vlastně úplně Jinak...
Ostatně je vůbec dobře chtít mít
věčný klid a mír? Podle filozofie, kterou
mě učí intuice v tripech i mimo ně ne, protože je to stagnace. Život je o učení
a o vývoji.
Co vy? Našli jste
v psychonautice klid a mír? Já tedy ne, ale ani jsem ho nehledal.
Umělecká i technická inspirace a osobní záležitosti v tripech
Psychedelická malba je nejčastějším
výsledkem uměleckosti tripu nasměrovaného na vyšší Já. Kupodivu se málo mluví o
možnosti automatické malby. Prostě se rituálem napojíme na trip a ruka vám
začne malovat sama. A velmi dobře.
Automatické písmo je také možnost,
využívali ho spiritisté i channelisté. Bohužel nevím jak vyjádřit celý děj
tripu, to by bylo božské divadlo, ale jak tam dostat i ty božské pocity? To jde
jen v tripu.
Už v 60. letech se tripy
využívali i architekti a konstruktéři, v dnešní době jsem to nezaznamenal,
škoda. Ani o hudbě složené z tripu se nějak nemluví. Je to asi vzácné, měl
jsem to jen jednou, kdy mi intuice pustila neznámou skladbu do hlavy. Noty ale
neumím a zapamatovat to také nešlo.
Co jste zažili vy?
Co se týče osobních záležitostí, ty
se v tripech probírají poměrně často. Intuice se geniálním a originálním
způsobem k nám vyjadřuje. Hned je jasné, že vše vidí úplně jinak než my.
Vhled a nadhled, bez emocí, bych to nazval.
Konfigurace entity
Jak mi často božské v tripu
vysvětluje, celý proces vzniku a zániku entity je možno jednoduše znázornit i
tak, že uhněteme figurku a ponoříme ji do vody. Bude vyplavávat, ale každá
jinak. Některá rychle, jiná pomaleji, jedna se bude otáčet, jiná vířit. Její
základní podoba přitom zůstane stále stejná. Tato konfigurace entity jsou
tzv.kořenové archetypy.
Vždy tu tedy bude podobnost při
pohybu, životech v různých říších i inkarnacích. Stále platí stejné zákony
hydrodynamiky, tedy duchovní. V nekonečné složitosti života je současně i
jednoduchost. Je v něm místo pro vše. Vždy je tu stejný hlavní směr, cesta
zpět k hladině.
Figurek je ve vodě nekonečně mnoho,
jejich pohyby je ovlivňují. O to je to zajímavější.
Když se figurka dostane až na
hladinu, ztrácí zajímavost, úkol je splněn a rozpadne se. To je konec entity,
ale ten máme ještě hodně daleko.
Vyšší stupeň channelingu
Vše je možné zdokonalit a je třeba
to dělat, o tom je život. Channeling je úžasná schopnost, duchovní vývoj si bez
něj nedovedu představit. Ale něco mu přece schází. Nevíme vlastně, jaký je svět
božských Zdrojů, které s námi hovoří, ani jací vlastně jsou. Představujeme
si je lidsky, ale zjevně jsou zcela jiní než lidé.
Pro návštěvu Jejich světa
potřebujeme hlubší trans, dosažitelný například holotropním dýcháním. To umožní
rozšířit naše vědomí nebývalým způsobem. V takové meditaci můžeme
s božskými Zdroji také komunikovat. Dávají nám i své vše vyjadřující
pocity a vize. I naše inteligence je silně zvětšená. Až pak si uvědomíme, že
channeling je daleko víc, než jsme si mysleli...
Škoda, že ve stavu meditace nemůžeme
být trvale. Nejsme bohové. Čeká nás ještě dlouhá cesta, ale už ji hodně
chápeme.
Rozšířené vědomí
V psychonautice lze dosti
snadno zažít to, co jinde jen velmi stěží - rozšířené vědomí. A to má velkou
cenu, což se v dnešní době nedoceňuje. Vždyť i výzkum rozšířeného vědomí
vázne. Přitom je mnohem zajímavější a záslužnější než astrofyzika. Proč?
Protože odhaluje mnoho nového.
Rozšířené vědomí bylo u zrodu všech
náboženství, existuje i v buddhismu, ale už je to v nich vzácné,
naráželo vždy na nepochopení dogmatického kléru.
Umělci díky rozšířenému vědomí
získávají inspiraci. I Shakespearovi pomáhalo THC napsat tak obrovské dílo. https://magazin.aktualne.cz/vedci-odhalili-shakespearovo-tajemstvi-kouril-konopi/r~d4c2bfa63f6811e5b286002590604f2e/
Vytvořilo i krásu a tvořivost
60.let. I nás disent včetně Havla jel na psychedelikách.
Víte, kdo u nás všechno LSD bral? Skoro všichni intelektuálové a umělci, vždyť jsme ho hromadně vyráběli. Dokonce i šéf Ústavního soudu Rychetský.
Ten v autobiografické knize Diskrétní zóna vzpomíná: „ V
jedné místnosti byl Petr Pithart, ve druhé já. Neměl jsem žádné barevné
halucinace, žádné radostné prožitky. Byl to černobílý, velmi intenzívní, těžko
sdělitelný vjem. Osobně mu říkám vnímání Boha, pocit absolutní pravdy.“ https://www.reflex.cz/clanek/causy/86443/lsd-v-cesku-se-znamou-halucinogenni-drogou-udajne-experimentoval-i-milos-zeman.html Bral to i Gott ba i Zeman!!
Rozšířené vědomí mohou využívat i architekti,
kriminalisté či konstruktéři. Je to totiž „pouze“ zesílená intuice. Proto má
psychonautika tak vysokou hodnotu, pokud se s ní ovšem správně pracuje.
Psychonautika a jasnovidectví
Stále jsou tu dlouhé debaty o
jasnovidectví. Je o něm potřeba hodně vědět a mít velkou praxi. Všeobecně
se o jasnovidectví nic neví. Většina lidí ho popírá.
Psychonautika je velká věda a umí
daleko víc než si umíme představit. Víte, že sousedí s jasnovidectvím?
Jsou totiž založené na stejném základu – transu s napojením na intuici.
Trans při jasnovidectví je jen slabý.
Je to vlastně využití možnosti
intuice, která je i není námi. Rozhodně nás velmi převyšuje a to ve všem. A o
tom nás neustále přesvědčuje.
To určuje práci jasnovidce. Tato
práce má svůj kodex určený intuicí. Např.je zakázáno se ptát na soukromé věci
jiných lidí bez jejich souhlasu. Na své děti se však ptát můžete.
Časté dotazy na důkazy intuice
nesnáší. Sama je dá, až uzná za vhodné. Je tedy zbytečné se ptát na rodná čísla
atd. Intuice má vlastní politiku vůči nám a ta se odrazí v tom, co a jak
nám řekne. Pokud se nevhodně ptáme, klidně nás bude tahat za nos.
To platí i vmeditacích, prostě dělá
funkci Učitele. Rozhodně nám není podřízená, naopak. Občas nám řekne i o
budoucnosti, ale většinou proto, abychom věděli, že to umí. Žije totiž ve
věčném Nyní.
Meditace s intuicí silně
zesilují vzájemné vazby. Za informace se musí platit, to se také málo ví. Proto
jsou jasnovidci po práci unaveni.
Znáte tuhle jasnovidku? Ta zažila
důkazů plno
https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky
Struktura rozšířeného vědomí
Když zkoumáme, co se v transu
rozšířeného vědomí děje, po delší praxi máme spoustu poznatků, ale do úplnosti
to má daleko.
Je to totiž hodně složité.
V mnoha případech tam máme dokonce několik úrovní, které mají složité
vzájemné vztahy, protože je každá jinak vyspělá, tvoří tedy určitou duchovní
hierarchii. Osvědčila se klasifikace převzatá od theosofů. https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie
V rozšířeném vědomí božské
mnohdy dává filozofickou přednášku doplněnou božskými pocity a vizemi. Ty se
rozkládají do Poznání. Zčásti je možné ho popsat myšlenkou, ale to proces
narušuje a stahuje vědomí do lidského.
Každá část reaguje jinak na to, co
vnímá. Ta nejvyšší jakž-takž chápe a má sklon to překládat do myšlenkových
pojmů pro nižší části. Ta nižší chápe jen něco a stydí se za to.
Pak je tam i jedna nejméně
rozvinutá, která by se nejraději zahrabala do země, protože nechápe vůbec nic,
jen se bojí. Musí ale božské vidět a to je hodně na ni.
No a pak je tam entita, které říkám
táta. V něm jsou ty tři spodní entity a jeho snahou je udržet tuto
podivnou stavbu pohromadě.
Uvědomte si, že pod jednou střechou
je tam Hypergenialita, genialita, obyčejné myšlení i jakýsi rudiment myšlení.
V této situaci je nějaká Jednota zcela vyloučena.
Úkolem rozšířeného vědomí totiž je
něco úplně jiného. Aby všecky části osobnosti božské znalo a přijímalo. To je
hlavní parametr duchovnosti, který určuje rychlost duchovního rozvoje.
Není problém učit naše nejvyšší
části, ale ty nižší to nechtějí. To je celý problém ega – nepřijmout vyšší
části a žít si bez nich jako ve škole bez učitelů.
47. meditace rozšířeného vědomí
V úvodu mi božské řeklo:
Vše je symbol symbolu symbolu symbolu… tj. Obraz Boha..
Moc hodnotím, popisuji, dělám závěry.
A z každého vnímání vzniká nekonečné
množství dalších dějů. To mě v minulé meditaci bolelo – Věčné tvoření
dějů. Může být jen TO?
Ano, všechno jde, ale pak už to vlastně neexistuje, není nikdo, kdo by vnímal.
Ukazovali mi, kolik symbolů má moje myšlení a psaní – střed
se chce uplatnit, rád mluví, ale proč? Nemám odevzdanost, bojím se Boha,
nepřijímám Ho. Špatně snáším Jeho Jinakost. Psaní je touha projevit Ho lidsky,
ale to nejde.
Bojím se nemyslet, že bych přestal existovat Nechci být
vlastně v harmonii, venku hledám, co bych měl najít v sobě.
Mám vyhazovat
nepatřičné myšlenky jako smetí. Tak vytvořit víc prostoru pro Boha, méně mluvit
a myslet. V mém psaní je i touha sdílet, zesílit účinnost, má mnoho
významů.
Konečně mi ukázali strukturu jáství, kterou v minulých
meditacích jen naznačovali – jako oko, v kterém byly vazbami vztahů
pospojované tři základní části osobnosti – spodek, střed a Vršek. Tím vznikl
další subjekt, který je spojoval. Říkám mu táta.
Byly tedy celkem
čtyři, ale kdo si to uvědomoval? Zase další ohnisko pozornosti, další sestava
těch tří. Je to tedy fraktál. Důležité jsou jejich vazby. Když je v nich
program – podporujte Vršek, bude tím vše ovlivněno. Kdo váhá, přemýšlí,
rozhoduje, s kterým se ztotožňuji? Vždy toto ohnisko, i když i ono se
vnitřně pře.
Také mi ukázali vizi soustředných kruhů dimenzí. Ten byl
pronikán paprsky Boha. On řídí vše hierarchicky skrz dimenze, ale i přímým
zásahem.
Rovněž jak se bojím abstraktního nadosobního světa vysokých
dimenzí Boha, kde je vše nekonečně a nepochopitelně složité.
Chtěl bych si jen užívat krásu silného božského pocitu v
tomto světě, ale on patří do božského světa, je na Jeho práci.
V další meditaci se tísnivě-neutrální energii opět
proměňovaly části spodku. Nejdříve na ně božské otevřelo svůj Svět jiskřící
n-dimenzionální Dokonalosti. Lekly se Ho, šok je zabolel. Uvědomovaly si, jak
jsou tupé a neinteligentní, jen se bojí. Mají ale vůli k proměně.
Procházel jsem stěnami energií, proudily v celém těle. Kde jsem cítil
bolest, tam byla hrana, která se obrušovala.
Božské mi mj. vysvětlovalo dosud neznámou podobnost. Stejně
jako vysoké dimenze Boha výtryskem tvoří světy, aby projevily a ještě více
poznaly Samy Sebe, tak i já tvořím myšlenky. Obé jsou projevem i léčením
neúplnosti. Projevit ji a prožít, pak jít za to. To je Univerzální cesta
Absolutna.
Opět mi pak
ukazovali, jak Bůh z míst zcela mimo čas a prostor vnímá a prožívá Jím
vygenerované děje. Tak si hraje, jaké to je být "živý".
Pozn.: Tyto meditace jsou již dvacet
let staré, takže už nejsou tak aktuální
Statistika psychonautiky
Bohužel asi nejde sehnat statistiku psychonautiky, jež by mě
zajímala. Chtěl bych vědět kdy a proč s ní začali, kam se dostali, co jim
dala, za jak dlouho s ní skončili a proč.
Za ta léta jsem se s osudy mnoha psychonautů setkal.
Mnoho jich nedělalo psychonautiku dlouho, ale proč skončili lze těžko zjistit,
protože kolem toho mlží. Lze se jen domýšlet.
Mě zajímá hlavně to, že mnozí doslova utekli, protože
dostávali mystické zážitky jež nedokázali vydýchat. Byli příznivci
např.dr.Tomáše a rozpor jejich zážitků a jeho učení nedokázali vyřešit, tak se
vykašlali na oboje.
Psychonauté v Praze na konci 19.století
Z bakalářské práci o dějinách
spiritismu, viz: https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/13858/V%2B404-12%2BPb.pdf?sequence=1
Na straně 46 autorka zmiňuje knihu
Novodobý český hermetismus od Milana Nakonečného:
„Zde Nakonečný uvádí, že se na konci
19. století vyskytovali jedinci, kteří se snažili proniknout do hlubin poznání
a dostat se dále než k pouhému spiritismu.
Z Podkrkonoší se fenomén spiritismu
rychle šířil i do větších měst, zejména do Prahy, kde byl založen spolek „Na
Poříčí“. Dále autor uvádí, že se zde scházela vrstva tamní inteligence, která
debatovala na různá okultistická témata a kouřila hašiš. Zúčastnit se
spiritistických seancí prý patřilo ke společenskému bontonu a bylo jakousi
samozřejmostí.“
K tomu patří i kniha Hašiš a
jasnozřivost od Gustava Meyrinka viz https://www.databazeknih.cz/knihy/hasis-a-jasnozrivost-29345
Tak vida, jak pokrokoví psychonauté
byli naši prapradědové. To by dnes nešlo, což je škoda. I spiritismus se stal
nepopulární, jen v Nové Pace má muzeum. Spiritisté pracují už jen
neveřejně.
Dějiny psychonautiky by si
zasloužily rozsáhlou monografii, ale kdo ji napíše?
Pár střípků je na webu, třeba http://www.hemphouse.cz/wp/2018/07/25/historie-hasise-v-evrope/
či https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-4/puvod-rozsireni-drog.html
Ponor v mystické psychonautice
V prvních mystických meditacích
jsme řešili problém, jak si sdělovat nové neznámé pocity, jež jsme
s ohromením zažívali. Osvědčil se nám termín ponor do božského pocitu,
zkráceně ponor.
Tento božský pocit lze nepřesně
popsat jako posvátná hrdá Vznešenost. Jakoby pocit Krále králů. Je to vlastně
dar Ducha svatého.
Lidem je neznámý, ale mohou ho
ojediněle nakrátko zažít v tzv.vytržení. Pokud se mu nějaký lidský pocit
trochu podobá, je to orgasmus.
Vyjadřujeme ho v procentech. Po
mnoha letech se vnímání tohoto pocitu velmi zdokonalilo, takže jsme schopni
rozlišit i nepatrné změny.
Každé procento je již velmi znát,
tak rozlišíme i desetiny procenta. Na konkrétní hodnotu je možné se zeptat
božského Režiséra meditace, ale praxí ho určujeme už přesně sami.
Když ponor zesílí, náš lidský pocit
logicky zeslábne, což je patrné do hodnoty 50%. Jakmile dosáhne 51%, božské
vědomí vytlačí lidské tak, že už není téměř znát. Není tak možné rozlišit vyšší
hodnoty. Tak silný pocit je však velmi drahý a proto vzácný. Není nám totiž
určen, jsme jen lidé.
Ponory se dál rozdělují. Může být
extatický, ten je nejkrásnější, nebo neutrální, či tísnivý. Běžné jsou jejich
kombinace.
Stálý ponor vzniká až po mnoha
letech duchovní práce. Není tak silný jak v meditacích, ale zato je mimo ně, i
když trochu slabší.
Pocit je velmi důležitý. Je
nejcennější co existuje, to lidstvo málo ví. Je totiž hlavním symbolem každé
entity. Jiný základní pocit mají zvířata, jiný lidé a zcela jiný bohové.
Ještě dokonalejší mají božstva i sám
Bůh. Celé Stvoření je vlastně pocitem Boha.
Znáte ten Pocit pocitů?
Šarlatán
Konečně je na uloz.to. Pěkný film,
měl vyhrát tu cenu. Ale mordy v pohraničí zvítězily...
BTW-víte že je tu velká spojitost s psychonautikou?
Obé je založeno na transu. Že šarlatán žádné psychedelika nepotřeboval? Holt
tak moc byl vnímavý.
A nač mu sloužila moč pacientů? Jen
na to, že měl kontakt na něj. To je podmínka práce každého jasnovidce.
Jakákoliv osobní věc stačí.
Na jeho případu nám božské ukazuje,
jak si s námi hraje. Hravost Boha, to jste jistě v tripech sami
zažili, ne? A ukazovat nám, že vůbec nevíme, jak to funguje... Co jiného by
dělal, než ukazovat a hrát si, když je Dokonalost Sama...
Mystické zážitky – a co s nimi?
Už v prvních mystických
meditacích mi božská intuice ukazovala, že rekreační uživatele drog protáhne
říší iluzí, ale občas jim něco naznačí. Když projeví zájem, ukáže jim víc a
víc. Proč to božská intuice dělá? Je to intenzivní výuky o kterou jí jde.
S přáteli jsem se zaměřoval jen na
mystiku a jiné jsme neměli. Nějaký smích nebo houpavá podlaha, nic takového.
Zato jsem z výkladu intuice pochopil z filozofie Všeho mnohé, ač mě
to Poznání často trhalo na kusy. Říkal jsem tomu Jinakost či Takovost Boha. Kdo
to ustál, zesílila se mu intuice a dostal i Dary Ducha.
Zde ve skupině je mnoho psychonautů, kteří To
zažili a museli se s Tím nějak vypořádat. Problémy měl každý, jinak to
prostě nejde. Každý k tomu přistupoval jinak, rozdíly byly veliké.
Jak ale pozoruji už 25 let psychedelickou
scénu, nejčastější reakcí je zážitky devalvovat, že je to nějaká iluze, či
víra, subjektivní dojem. Proto raději zametli vše pod koberec a nechali
vyšumět.
Menšina psychonautů s Tím trochu pracuje,
ale ochota k odborné dlouhodobé práci je bohužel malá. Přitom nelze nalézt
zajímavější a důležitější obor než tento, o kterém je tak málo znalostí.
Doslova poznávání nové planety.
První mystické meditace bývají velmi
příjemné, je to taková pozvánka do božského světa. Kdo ji přijme, dostane těžší
zážitky, které se přijímají daleko hůř. Jen málokdo se po letech duchovní práce
dostane do klidnější etapy kde si může užít toho, co získal.
Podle mých letitých zkušeností od
mystických meditací víc jak 90% psychonautů brzy uteklo. To co prožili se tak
moc lišilo od jejich představ získaných z knih známých popularizátorů
mystiky. Jakmile mystický proces přecházel do náročnější fáze, tak hledali, kde
nechal tesař díru.
Někteří dokonce na psychonautiku
zanevřeli. Velmi podobné zážitky měl Platon i Plotinos a po nich statisíce
jiných. Také se s tím dlouho a těžce vypořádavali.
Jak jste se s Tím vypořádali vy?
Psychonautika a bible I.
Cherubové plamenným mečem fraktálů střeží Království nebeské
Jako řada z vás jsem si užíval úžasně krásy mystických meditací. Její pocity a vize o několik řádů přesahovaly vše lidské, co jsem znal.
Pouze v šesté meditaci mi božské ukázalo, že to zas
taková selanka není. Ukazovalo mi vyváženost dualit všech archetypů. Celek, jež
je koulí duálních archetypů.
Naivně si myslíme, že jednou budeme běhat po nebíčku a smát
se na sebe, ale ouha. Kouli archetypů budeme vnímat věčně. To se mnou poprvé
seklo.
Naplno mi božské ukázalo, že není
žádnou selankou až v 18.meditaci. Viz http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm
Chvílemi jsem si říkal, že té ohromující mystiky snad nechám! Že To nevydýchám.
Po čase jsem si uvědomil podobnost
s biblí: Ve Starém zákoně je psáno: Gn 3:22-24 - „Východně od zahrady v
Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke
stromu života.“
Když Hospodin vyhnal Adama a Evu
z Ráje, zabránil jim i jejich potomkům se lehkomyslně vrátit. Do
Království božího se nelze snadno dostat. Strážci prahu, cherubové, tam nepustí
jen tak někoho. Ostatně v Ráji, tedy království božím, nic jiného než
fraktály není.
Projde jen ten, kdo ty vířivé
fraktály ustojí. Jsou spojeny s vševyjadřujícími pocity a obsahují poznání
Tajemství Stvoření, které opravdu není snadné přijmout. To mnoho lidí odradí,
ale kdo vydrží, okusí úplné božské, nejen tu Jeho nejpříjemnější tvář.
První etapa mystiky je jako selanka,
ale nevydrží dlouho. Druhá etapa je daleko těžší a tak do klidnější třetí etapy
se dostane jen hrstka psychonautů.
Psychonautická mystika je mnohaletá těžká
práce, stejně jako každá jiné branže.
Psychonautika a bible II. Hořící keř je fraktál
V bibli je několik míst, kde se popisuje vize hořícího
keře jakožto symbolu Hospodina. Tuto vizi spontánního tripu měli i někteří
svatí.
Co je ten hořící keř? Napadá mě, že je to vize fraktálu, jež
se objevuje i v našich tripech rozšířeného vědomí. To hoření je patrně
víření archetypů na fraktálu.
Vizi hořícího keře v transu často doprovázela
komunikace s božským, tzv.channeling:
Z http://www.biblenet.cz/b/Exod/3#v2
:
Exodus 3, Mojžíš
zatím pásl ovce svého tchána, midiánského kněze Jetra. Jednou, když vedl stádo
hluboko do pouště, přišel až k Boží hoře Oréb. Vtom se mu v ohnivém plameni z
prostředku keře ukázal Hospodinův anděl.
Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl
stravován. Řekl si tedy: „Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou
– jak to, že ten keř neshoří!“
Když Hospodin viděl,
že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře: „Mojžíši!
Mojžíši!“ „Zde jsem,“ odpověděl Mojžíš.
Na to mu řekl:
„Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá
půda.“ Potom řekl: „Já jsem Bůh tvého
otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“ Mojžíš si ihned zakryl tvář,
neboť se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pokračoval: „Zřetelně jsem viděl
trápení svého lidu v Egyptě, ...
Pojem fraktálu je poměrně nový: https://cs.wikipedia.org/wiki/Frakt%C3%A1l
Tenkrát o něm nemohli vědět, tak vizi připodobnili tomu, co znali.
Psychonautika a bible III. Zjevení Janovo zvané Apokalypsa
Nepřipomíná vám biblická Apokalypsa tripreport? Obsahuje pojmy
jako vidění, což jsou vize a vytržení ducha, což je trans. Něco takového můžeme
zažít také.
http://www.biblenet.cz/app/b?book=Rev&no=4
4.1Potom jsem měl vidění:
Hle, dveře do nebe otevřené, a ten hlas, který předtím ke mně mluvil a který
zněl jako polnice, nyní řekl: „Pojď sem, a ukážu ti, co se má stát potom.“
2Ihned jsem se
ocitl ve vytržení ducha: A hle, trůn v nebi a na tom trůnu někdo,
3kdo byl na pohled
jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová.
4Okolo toho trůnu
čtyřiadvacet jiných trůnů a na nich sedělo čtyřiadvacet starců, oděných
bělostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata.
5Od trůnu šlehaly
blesky a dunělo hromobití; před trůnem hořelo sedm světel – to je sedmero duchů
Božích;
6a před trůnem
moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí
zpředu i zezadu:
Počet tripů je důležitý
Uvádět počet tripů se někomu jeví jako nevhodné. Mluvím o
psychonautice ve které jde o poznávání.
Nikdo však nevyčítá
horolezcům počty osmitisícovek jež vylezli, ani hokejistům kolik gólů dali v
NHL. Tak jako všude jinde s praxí rostou zkušenosti i přínosy. Čím více
tripreportů, tím víc se naučíme, poznáme.
I srovnávat tripreporty jak jdou za sebou je zajímavé,
vyplyne řada souvislostí. Mnohé se v nich opakuje, hlavně to
s velikou důležitostí. Připomenutím si jich můžeme zážitek lépe
integrovat.
Nic není tak rozdílné
jako psychonautické procesy. Podle zkušeností svých i jiných vidím, že dynamika
tripů postupně slábne. Prostě se dokončuje výuka, každá škola jednou končí.
Kamarád jich ale má už přes
Co se týče minimálního počtu, aby psychonaut chápal oč jde,
je to prý asi 50. To mi řekl režisér tripů. Mnoho psychonautů však uteče dříve.
Je to příliš silná káva Poznání...
Kitesurfing a psychonautika
Když se před lety objevil na Nechranické přehradě první
kitesurfer, bylo hned jasné, že mu to jede daleko líp než windsurfařům. Změny
byly ohromné.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kitesurfing
Ti ho okamžitě obklopili, prohlíželi každý detail a ptali se
na všechny podrobnosti. Hledali všecky informace jež byly dostupné a velmi
rychle přešli na novou techniku.
Tak je tomu ostatně i v jinde, mělo by to platit i
v psychonautice. Když jsem o ní v roce 1991 začal uvažovat, mnoho
informací nebylo. Jen něco málo o holotropku. Pustil jsem se do něj stejným
stylem jak jsem byl u sportů zvyklý a začal sbírat zkušenosti, jež často
v žádné knize nebyly.
Nyní jsem už psychonautický důchodce a pozoruji, že odborné
literatury o mystické psychonautice za ta léta příliš nepřibylo. Ani se o
zkušenostech s procesem mnoho nemluví. Vše má přece svůj vývoj, ne? Tak se
snažím přinést něco svého.
Proč?
Divné mi je, že čelní představitelé psychonautiky
s desetiletími zkušenost mají absolutní nezájem o debatu. Jen napíší
knihy, organizují akce, ale o debatu nestojí, ba dokonce se jí vyhýbají. Není
to divné?
Proč je na některých psychonautických debatách tak mrtvo?
Třeba na https://www.tacz.org/skupiny/vyzkum-vedomi/
Měl by se s nimi někdo udělat rozhovor, třeba by se to
vyjasnilo. V mediích je to přece běžné a každý expert z řad právníků či
lékařů rád odpovídá. Za tím něco je a já tuším co. Je to tabu...
Psychonautika je elitní věda
Psychonautika by měla dostat zpět místo, které ji kdysi
náleželo. Byla přece výsadou šamanů a zasvěcenců. Ti byli hierarchicky hned za
náčelníkem kmene, někdy i na jeho úrovni.
Problém nastal, když se psychedelik, tedy entheogenů,
chopili laici a udělali si z nich předmět zábavy, což psychonautiku zcela
zdiskreditovalo. Až nyní se situace pomalu zlepšuje. Je potřeba ji podpořit,
rozvinout její potencionál.
Proč je psychonautika věda? Protože zjevně patří
k psychologii a filosofii. A proč elitní? Protože rozšířené vědomí
umožňuje to, co je jinde nemožné. Forsáž inteligence, kterou je možno
nasměrovat nejen na filozofii a psychologii, ale i na umění či jakoukoliv vědu.
Inteligence je totiž hlavní faktor vědecké práce. Vysokou
inteligenci sice nelze mít trvale, bohužel jen v transu, ale i to stačí.
Měly by vzniknout nejen kurzy, které jsou již hojné, ale
dokonce školy psychonautiky se vším, co k nim patří. Cesta k rozvoji
psychonautiky bude dlouhá a trnitá.
Lidé ji jen tak nepřijmou. Mají z ní strach. Nelze
čekat, že se toho chopí ministerstvo školství. Situace spíš bude připomínat
domácí univerzity disidentů před mnoha lety.
Vyšší škola psychonautiky
Je tu dost těch, kteří alespoň zčásti používají
psychonautiku k osobnímu rozvoji. Jelikož psychonautika je bohužel stále
v plenkách, chci tu popsat své zkušenosti.
Představte si, že chodíte do kurzu, kde vám učitel něco
ukazuje a říká v cizí řeči vizí a neznámých pocitů. Něco si sice
z kurzu odnesete, ale je to hodně vágní. Z rozšířeného vědomí se nedá
moc zapamatovat, navíc toho hodně nepochopíme.
V rozšířeném vědomí se to dělá s různými osůbkami,
čili průvodci, běžně. Jakmile ale vystoupíme, zbudou jen náznaky, většinu
informací zapomeneme. Podobně jako ze snu si toho moc nevybavíme. To je stav v klasické
psychonautice.
Hlavním zlepšením vyšší školy psychonautiky je komunikace
s režisérem rozšířeného vědomí. Je to důležitá schopnost. Tuto progresivní
metodu psychonautiky dělám s přáteli od roku 1995, takže zkušenosti jsou
velké. Vcelku funguje bez problémů.
O svém rozvoji jsme detailně informováni a máme jistotu, že
jdeme správným směrem. Za svoji snahu jsme odměňováni různými dary. Třeba
informace dostáváme o všem a velmi kvalitní.
Komunikujeme pouze se svou intuicí, čili vyšším Já. Naučit
se to není těžké. Už jsem tu pár místních psychonautů po mobilu naučil, stačí
pár minut. V podstatě se využívá slabý trans, na který není potřeba vůbec
nic.
Získat jistotu v komunikaci je věcí praxe. Začátečníci
si často nejsou jisti, zda to dělají správně. Potřebují tedy konzultaci, i když
výsledky mají daleko lepší než si myslí.
Už jsem to tu pár psychonautů naučil, naposled včera. Jsem
zvědav, jak to využijí. Šlo to dobře díky tomu, že měli dobrou vizualizaci.
Co to je? Když řeknete párkrát pes, vidíte ho se zavřenýma
očima? Jestli ano, je výuka snadná. Pokud vizualizaci nemáte, jako i já, dá to
víc práce.
Tato komunikace je stará jako lidstvo samo. Používali ji
proroci, mystikové a zasvěcenci. Pomocí toho se asi navrhovaly stavby pyramidy
atd. Říká se tomu channeling, i když toto slovo není zrovna nejlépe vybráno.
Skupin, knih i učebnic je mnoho, jsou i na FB. Propojit
psychonautiku s channelingem je přínosné, kupodivu se o tom bardi
psychonautiky v knihách nezmiňují. Kdo o tom napíše monografii, posune
vývoj psychonautiky dál. Kurzů na webu je mnoho:
Takže pokud máte zájem, obraťte se na ně. Není to ovšem vždy
levné. Nebo zavolejte mně, učím to zdarma. Příručku mám na http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
Neučím ovšem každého. moje intuice si vybírá, koho to mám naučit.
Psychonautika a IT
Když čtu některé příspěvky, napadá mne souvislost s IT.
Když posadíte k PC někoho, kdo ho nikdy neviděl, co se stane? Bude mlátit do
klávesnice a vyděšeně hledět na monitor, co mu to tam naskakuje. Nic takového
nikdy neviděl. Sice vůbec nechápe co vidí, ale líbí se mu to i tak.
Laika, který rovnýma nohama skočí do psychonautiky, je možno
ocenit za odvahu. Většina lidí se bojí něco takového udělat, vrhnout se do
úplného neznáma.
Osobně si myslím, že lepším začátkem by byla regrese. Tam
neznámé světy nejsou, jen my v minulých životech. I na to je třeba odvaha.
Zážitky nebývají příjemné, ale vždy poučné. Většina lidí si i po mnoha
desítkách let existence regresní terapie myslí, že nic takového nemůže
existovat!
Pokud má někdo o psychonautiku hlubší zájem, po čase se
začne orientovat. Podobně jako my všichni jsme práci s IT začali časem
zvládat. Už na to nekoukáme s prominutím jako tele na nová vrata. Pomoc s
výukou je možno najít všude.
Machři v IT pracují vysoce profesionálně. Tak by tomu
mělo být i v psychonautice, ale to je ještě daleko. Je to moc těžké a
nové. Literatury je pomálu, není nejlepší a málo kdo umí poradit.
Proto se postupuje velmi pomalu. Tím ale utíká čas.
Psychonautika totiž může hodně naučit a hodně proměnit, což téměř nikdo netuší.
Rozhodně to není selanka, jak by lidé rádi viděli.
Zkušený psychonaut se pozná tak, že pracuje podobně
promyšleně jako v IT. Umí spustit správné programy a tomu, co vnímá na
monitoru vědomí, také rozumí. Chápe všechny souvislosti.
Jeden rozdíl tu však je. Děje na monitoru vědomí
v psychonautice při správném vedení vytváří vyšší Já jako Učitel. Jde tedy
o komunikaci, o výuku, o exkurzi ve světech, které ten náš vysoko převyšují.
Kdyby uměla umělá inteligence dosahovat vysokých
inteligencí, pak by něco podobného šlo i na PC.
Odborná práce v psychonautice má i svá nebezpečí.
Podobně jako v IT se mohou vyskytovat různí škůdci, hackeři. Kdyby někdo
chtěl psychonautiku zneužít, trest by ho neminul a to velký.
Existuje něco takového jako policie Hyperprostoru. Té neujde
vůbec nic a má neomezené možnosti trestat. Chvíli hříšníka nechá a pak udeří.
Psychonautika a Elon Musk
Při studiu filosofie jsem si všiml, jak moc je podobná
náboženství. Je to jen hromada různých názorů.
Podobně křesťanství s jeho různými církvemi,
buddhismus, hinduismus, taoismus. Všechny nabízejí vysvětlení, ale každé je
jiné.
Pitoreskní obraz poskytuje tzv.vědecký komunismus. Vždyť je
to pouhé falešné náboženství, to si nikdo nestačil uvědomit? Cesta od Ráje,
tj. prvobytně pospolné společnosti zpět do komunismu, tj. Ráji na Zemi.
Vždyť je to předělaná bible!
Končí to ostatky svatých, tj.Lenina, pravou vírou prelátů,
tj.stranické hierarchii, i jejich
konkláví, tj.stranických sjezdů.
Na základní otázky filosofie odkud jsme přišli, kam půjdeme
a proč tu vlastně jsme, má každý jinou
odpověď.
Jak to ale ve skutečnosti je? Na to vám filozofové nejsou
schopni odpovědět. Je tedy zjevné, že je vše jinak. Nemůže přece platit tolik
názorů současně, to je vyloučeno.
Kardinální otázka – je vůbec naše myšlení schopno pochopit
realitu jaká je? Odpověď je záporná. Vždyť ani fyzikové nejsou schopni pochopit
kvantovou mechaniku, a už vůbec ne ji spojit s teorií relativity. Naše
inteligence je prostě malá na tak těžký úkol.
Jedinou možnost je, alespoň na chvilku, využít rozšířeného
vědomí. To umožní se podívat na věc z nadhledu. V tomto ohledu uznávám
myšlenky Elona Muska viz
https://www.teslafan.cz/clanky/elon-musk-dost-mozna-zijeme-v-pocitacove-simulaci
Řada lidí jistě bude říkat, že je to jen vrtoch, touha
slavného vizionáře po pozornosti, ale někteří psychonautikové tohle zažili.
Patrně je Elon Musk také psychonaut...
Toto je skutečné tajemství života -- být zcela zasnoubený s
tím, co děláte tady a teď. A místo toho, abyste tomu říkali práce, uvědomte si,
že je to hra."-- Alan Watts
Vaším úkolem je hrát zábavu na pláži...
(Abraham-Hicks)
Dr.Grof o channelingu
Můj článek Vyšší škola psychonautiky způsobil nepochopitelně
velké emoce. Pár lidí zde se channeling už naučilo, nebo má zájem.
Ostatně o komunikaci s průvodci v tripech se tu
občas píše. Tento průvodce, tedy režisér
tripu, může na sebe vzít jakoukoliv podobu. Určí ji podle toho aby vás to
oslovilo. Proč by to ale nemělo jít i mimo trip? Vždyť stačí jen slabý
trans. Channeling je prostě velmi slabý trip.
Není přece problém srovnat tyto dva obory. Mají přibližně
stejně členů, knih, učebnic i kurzů. Jen se zatím kupodivu nestýkají, což je
škoda. I zde na FB mají channelisté skoro stejně skupin jako my:
https://www.facebook.com/groups/1669894756585097
https://www.facebook.com/groups/ryoktylerellison
https://www.facebook.com/groups/MCMedium
a pár dalších
kurzy https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=kurz+channelingu
Stručná příručka http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm
Podpořil mě Josef Machytka, když mi napsal:
„V nové knize Stanislava Grofa "Cesta psychonauta"
je channeling zmíněn v prvním díle, je tam kapitola "Komunikace se
spirituálními průvodci a channeling".
Začíná to slovy - příležitostně je možno se v holotropním
prožitku setkat s bytostí, která má roli učitele, průvodce, ochránce a nebo
jednoduše slouží jako zdroj informací. Taková bytost je obvykle prožívána jako
nevtělená lidská bytost, nadlidská entita, božstvo existující ve vyšších
světech vědomí a obdařené mimořádnou moudrostí....
Spirituální průvodci jsou často vnímány jako vyspělé
duchovní bytosti na vysokém stupni evoluce vědomí, které jsou obdařené
mimořádnou inteligencí a výjimečnou morální integritou.
Toto může vést k vysoce problematické inflaci (nafouknutí)
ega u osob provádějících channeling, takže se pak tyto mohou cítit být vyvoleny
pro speciální poslání a mohou to vnímat jako důkaz vlastní nadřazenosti.“
Tak vida, situace se konečně mění, a i slavný bard
psychonautiky se zmínil o channelingu. Co se týče toho nafouknutí ega, považuji
to za omyl, vyplývající z lidem těžko přijatelného faktu, že někdo
komunikuje s vyššími entitami.
Prostě channelistům nevěří a myslí si, že je to jejich
vlastní mesiášský mýtus. Pak to jako nafouklé ego opravdu vypadá. Channeling je
proto daleko méně přijímán než psychonautika, což je paradox. Zážitkově je
daleko slabší.
Jen přivítám, když se channeling psychonauté naučí sami jako
např.paní Zitová. Napsala pomocí něho už 16 knih! Viz http://zitova.cz/ Jiní mohou jít na kurs, nebo je
to zdarma naučím sám za pár minut po mobilu.
Jako doporučenou literaturu o channelingu mohu uvést i
výsledky výzkumu v Institutu aplikované intuice v Kalifornii
v knize https://www.amazon.com/Channeling-Intuitive-Connection-William-Kautz/dp/0062504517
S videem https://www.youtube.com/watch?v=AP4nejcaagw
Na youtube je toho o něm mnoho. Třeba: Život s channelingem - rozhovor s vám
známým Martinem Chromjakem a Lucií Alferi z https://skolachannelingu.cz na
https://www.youtube.com/watch?v=7gopE2wehrE
Obří kolo
Dvakrát denně mám malou meditaci, tedy trip. Je to
vlastně indukovaný flashback, který
psychedelika už nepotřebuje. Stačí si jen lehnout, zakrýt oči a pustit božskou
Lisu Gerrard. https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip
Za dvě vteřiny najedu do transu. Prožitek hudby se neuvěřitelně zdokonalí, i pocit se změní k nepoznání, jsem téměř do poloviny ponořen do božského pocitu.
Včera mi tam intuice poslala vizi obřího kola. Místo kabinek
tam byly obrázky archetypů a jejich kombinací. Koukal jsem na obří kolo, které
se věčně točilo, nešlo ho nijak zastavit.
Co z toho vyplývá? Vnímáme svět kolem, který je možno
rozložit, rozepsat na archetypy, jakýsi popis. Permanentní změna, ale to obří
kolo je věčné. I ty archetypy. Ty jsou zdrojem dějů.
Také z toho vyplývá, že konec světa nebude, protože
nebyl ani začátek. Dokonce nebyl ani prvotní hřích. To by se křesťanům
nelíbilo, ale mají smůlu.
Pomocí channelingu jsem zjistil i další poznatky
z vize. Nejde jen o naše okolí, vnímáme i vnitřní stavy jako emoce, pocity
a myšlenky. A i ty lze rozložit do archetypů. Existují tedy obří kola dvě, ale
jsou propojeny. Vnitřek je odraz vnějšku a obráceně, zrcadlení.
Tria
Studentka Tria je velký talent na mystickou psychonautiku.
Překvapila mne tvrzením, že by chtěla i tísnivý trip, hlavně prý aby byl
silný...
Dala mi svolení své tripreporty, tj.meditace, sem dát. Další
jsou na konci http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm
Metodu nesděluje, ale nevylučoval bych N-ko.
První samostatný pokus o meditaci
Intuici jsem nemusela volat, byla tam, hned jak jsem zavřela
oči. A pak se to rozjelo. Blik, blik... Strašný šok, mé vnímání se štěpí, jsou
tu asi tři roviny vnímání a já nevím, ve které jsem, přelévám se, občas zavadím
o tu svou realitu, chci se jí podržet, zorientovat se, ale nejde to. Která z
nich je správně, ta pravá, panebože, nedokážu to rozlišit. Někde se ztrácím,
pak se zas vracím. Jako na horské dráze.
Chvíli se to uklidní, už vím, kde jsem, ale pak to zas
začíná najíždět, prostor vibruje a snad trochu jemně píská, už se zas ztrácím.
Jsem v nějakém matrixu nebo co to je, panebože, co když už se nedokážu vrátit
do svého vnímání, ráno mě tu rodiče najdou a co si pomyslí, tohle se nemělo
stát…
Asi jako když přepínám kanály, na kterých běží stejný film.
Pohledy na stejný nábytek jsou pokaždé jiné. Pak zas to přelévání vnímání. Mám
strach, zaplavuje mě z toho šílený strach, srdce mi silně buší. Dezorientace
velká. Jsem ve snu, pak zas ne, musím zavolat kamarádovi, nebere to.
Ježišmarja, jsem ve špatném filmu, tohle je ten špatný sen,
kdy si člověk uvědomuje, že je to sen, ale ani za nic se nemůže probudit. Jsem
ve světě za Zrcadlem, ztracená Alenka, co si není jistá, zda projde zrcadlem
zpět. Sedím na posteli, srdci si buší přes celou hruď a stále se přeblikávám z
pohledech na realitu i jejího vnímání.
Někde tady bude božské, je vždycky všude, budou i v téhle
ulítlé divnosti. Ale kde? Zavírám oči, místnost mi mizí před očima, jako když
mě něco i s celou místností vtahuje do víru a jiného vnímání. Klepu se
strachem, potřebuju se něčeho chytit, abych se neztratila, jen jeden pevný bod
prosím.
35. meditace
Fraktály, fraktály a zase fraktály. Všechno je ve fraktálu a
všechno je fraktál. Když něco jako fraktál nevnímám, stejně tam je, ale z úhlu,
kterým se nedívám.
Dimenze nejsou. Je jen různé pozice na fraktálu. A dunění.
Na počátku nebylo slovo. Byla tam vibrace, ohromná, mocná vibrace. Pulzující
černá díra. To není tón, není to zvuk, je to jen mohutné cosi, co tvoří.
Někteří lidé utíkají z meditace jako myši, řeklo mi božské.
Dvanáct hodin
ponoru. Několik hodin na polovinu v Bohu. Z toho si skoro nic nepamatuju. Co
tam bylo? Téměř nevím, nevěděla jsem, co se stalo, kde jsem se tu vzala, co
bylo předtím. Je to známé, ale zvláštní. Jsem na zvláštním místě. Ale nevím, co
se se mnou děje.
Usnula jsem, asi ano, tohle je meditace ve snu. Nebo není?
Jsem ve snu? Tak dlouho? Nemohu se zorientovat. Prý mám silný ponor už tři
hodiny? Něco s mystikou, procesem. Ponor, proces, co jsou to za pojmy? Nic z
toho mi nedává pořádně smysl, já jsem přece tady, na tom zvláštním místě. A víc
nevím, nemůžu myslet… Ale po čtyřech hodinách si celkem zvykám.
Chvěje se celý
byt, ačkoliv hudba hraje jen v jedné místnosti. Opírám se o zdi, sedám si na
zem, kam mám jít, co mám dělat? Ponor mě pohlcuje a já jsem chvíli tady a
chvíli Tam.
Když mám otevřené oči, lépe se orientuju, ale ne o moc lépe,
vnímám spíš výseky, to, na co se dívám, nedokážu si spojit předtím-teď-potom.
Pokoj, ve kterém
hraje hudba, duní od základů tou mohutnou vibrací osmičkové nadnirvanické
hudby. Fascinuje mě to a trochu děsí. Tomuhle domu se právě mění základy,
nemůže to být jinak. Realita a její obraz je v napětí a hučení, mírně se
rozmazává a fraktáluje. Vnímám to dost i s otevřenýma očima.
Není to už tak, že otevřu oči a všechno se stabilizuje.
Vnitřní svět začíná nabourávat i ten vnější, hudba má takovou ohromnou sílu,
teď to vidím přímo před sebou. Ta vibrace hudby ovlivňuje všechno – můj
vnitřek, ale i vnější pokoj, prostor, ve kterém se nacházím, a to mě trochu
děsí.
Poházené deky,
matrace, rozhozená deka na posteli, všechno jsou to fraktály, je to obraz,
právě takhle, jak to je. Všechno ožilo. Koberce, rohožky, dřevěné dveře, sklo,
závěs, a hlavně, ty obrazy! Kdybych náhodou měla málo fraktálů, stačí se
podívat na stěny, nevyčerpatelná zásobárna fraktálů je přímo po ruce.
Asi po šesti hodinách mi klesnul ponor na 49%. Místy mi
začíná docházet, že jsem v silné meditaci a že ta bude jednou určitě končit.
Ach jen to ne, sice je to celé takové zvláštní a mírně tísnivé, ale ať to
pokračuje. Ponor mi chvíli klesnul a myslela jsem si, že konec opravdu je.
Ale pak začala hrát znovu osmičková hudba a ponor jel dál.
Fraktály stále všude. Už mě to trochu unavovalo. Stále to jiné vnímání, stále
vnímat všechno dokonaleji. Opravdu to může unavit. Není to špatné, ale stále
dost podobné, proč nemůžete udělat jinak?
Božské síly se ohlédly k reproduktoru, odkud hrála hudba
vysoké dimenze, já se tam podívala vteřinu po Nich. Nemůžeme jinak, řekli a já
pochopila, že Oni si tohle nevymysleli. Vymyslel si to někdo nad Nimi. A hned
na to mi ukázali, jak je vlastně velmi zajímavé dát do všeho Celek, a ten různě
zakrýt. Jako když se dá všude tabulka skla, ale některá sklíčka se zalepí. Proč
dát někam jen kousek, když se to tam může dát všechno najednou? Vnímala jsem
Jejich zalíbení v tom, jak je to pro Ně zajímavé.
Když jsem mohla
trochu přemýšlet, přišla jsem na to, že jsem si takhle Boha fakt
nepředstavovala. Ne takhle ve fraktálu, ačkoliv teoreticky jsem o fraktálách už
věděla. Nicméně nebylo to pro mě úplně nové, podobnou moc a vznešenost spolu s
obrovskou silou jsem už zažila. Jen teď to bylo silné o trochu víc a hlavně
jsem to pociťovala několik hodin.
36. meditace
Vzali mi všechno, dosud známé.
Ne představy o vztazích,
ne představy o naplnění,
o čemkoliv lidském,
vzali mi můj svět,
celý svět.
Všechno skartované,
osobnost přetvořená.
Rozdrtili mě hrozně.
Nic nikdy nikde nezůstává.
Všechno se přetváří dál.
A to je ta šílenost.
Všechno, všude, ve všem.
A pořád.
Nekonečně.
Nikdy to nekončí.
Tohle když vám dojde,
tak možná budete chtít umřít,
a možná byste si i přáli, aby to šlo,
jenže pak zjistíte, že to není cesta,
že se před tím prostě nedá utéct,
a nedá se utéct nikam, nejen
do smrti, ale ani do života,
prostě nejde nikam,
jen v tom být
a prožívat to
a to tu bolest
po čase zmírní.
Je to strašný.
Vidíte ten text nahoře?
I v něm je vidět začínající
a zase končící fraktál.
A to je ten důkaz,
že se před tím neschovám,
tohle mi ukazují
celou meditaci.
Všechno, co dělám,
je fraktál,
a jinak to nejde.
Jakmile tohle někdo jednou
prožije
a přežije,
tak se mu otevře nový svět.
A v něm já jsem.
Úplně nově.
Jsem jako zasazená rostlina,
jako novorozeně,
co má jen
tu náruč Boha,
tu Jeho tvář,
ze které před chvílí upadlo
do smrtelného úleku
a umřelo děsem
z nekonečného
STÁLE.
Ale která ho teď
tak trochu shovívavě objímá
a učí ho, jak v tom má chodit.
A to je vlastně všechno,
co mám.
Jen Bůh,
a mé vztahování se k Němu.
Všechno ostatní
je mrtvé
a pryč.
A to je bolest Zrození.
Takže až zažijete tohle, jste na správné mystické Cestě Poznání
Boha. Kdepak nějaké Tomášovy pohádky z tisíce a jedné noci... Holt zažít
Věčnost, Nekonečnost a Dokonalost není jen tak...
Aplikace channelingu v psychonautice – příklady
Dr.Grof zmiňuje ve své knize Cesta psychonauta i channeling, tj.komunikaci s tzv.průvodci
tripem, tedy jeho režisérem. Správně to má být pouze intuice, tj.vyšší Já,
nadvědomí.
Tento channeling můžeme využít už před tripem. Dohodnout se
s ním na správné organizaci a provedení tripu, Třeba pozici, provedení rituálu,
způsobu setu a settingu, druhu hudby atd. Případně i místo, datum a hodinu
začátku.
Záleží doslova na všem Jdeme k intuici vlastně na
návštěvu, na konzultaci. Měli bychom respektovat jeho návrhy.
Channeling můžeme používat i v tripu ale to vytrhává z
transu. Děláte to ale běžně s tzv.průvodci. Kupodivu se nezkoumá co jsou zač.
Hlavní využití channelingu je však po tripu, kde při jeho
integraci, tj.zpracování, probereme s jeho režisérem čemu jsme v tripu
neporozuměli a jak ho příště vylepšit.
Nic víc, žádná ideologie. Je to smrtelně vážná odborná
práce, tak žádné srandičky. Při jednání s intuicí je totiž třeba zachovat
jistý styl. Jelikož je to opravdu vyšší Já, nemůžeme s Ním mluvit jako se
svým podřízeným, ba ani jako se sobě rovným, ale jako s Učitelem. Jinak se
s námi nebude chtít bavit.
Musíme se tedy jakoby vrátit do univerzitní výuky. Jde totiž
o vyšší školu psychonautiky. Po jisté praxi dojde ke zlepšení soužití
s režisérem tripu a tím i k zesílení intuice. To je základ
intenzivního duchovního růstu.
Channeling je možno využít i jinak, ale to je na další
článek.
Psychonautika v náboženství
Každé náboženství včetně buddhismu vzniklo
z psychedelických zážitků, a ty v něm i zůstaly, bohužel jen ve velmi
omezené míře.
Takovým psychonautům se říká mystikové. Řada z nich
byla prohlášena za Učitele církve, ale téměř nikdo je nenásleduje. Není totiž
zájem.
Psychedelické látky se v náboženstvích nepoužívají, i
když Kristus ustanovil do svého rituálu Večeře Páně mešní víno. Mystické
zážitky jsou proto omezeny na ty, kteří mají extrémní senzitivitu.
Mají však propracovaný náboženský set a setting a tomu
jejich zážitky odpovídají. Náboženská
psychonautika používá komunikaci s božským, tedy channeling, kterým je
božské provází mystickým procesem.
Jednou z nich je Faustyna Kowalská (1905–1938), kterou prohlásil r.2000 za svatou papež Jan Pavel
II. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska
Život sv.Faustyny je námětem filmu
https://uloz.to/file/hbvDhYXUb/faustina-sk-1994-avi
Její channelingová komunikace
s Kristem a reporty ze zážitků jsou popsané v jejím Deníku, viz https://uloz.to/file/pniQyxpE/sr-faustina-kowalska-dennicek-sk-doc
Všimněte si, že na rozdíl od
východních mystik jsou zážitky vytržení Ducha vždy dynamické, vždy jsou výukou
Poznání. Nikoliv tichem, jež je však u laiků daleko více populární.
V tom je křesťanství
pravdivé. Nic ve Stvoření není bez pohybu... A jen jejich mystika otevřeně
hovoří o temné noci duše...
Na audiokazetě Boží
milosrdenství jsou její reporty:
… při modlitbě jsem
uviděla znamení božího hněvu, které mělo postihnout jisté místo. Prosila jsem
anděla, aby ještě posečkal, neboť svět bude činit pokání. Moje prosba však vůči
božskému hněvu nebyla ničím. V tom jsem uviděla Nejsvětější Trojici. Její
nesmírná Velebnost mi pronikla až do nitra duše. Když jsem si uvědomila Moc Jejich Milostí, byla jsem vzata před Trůn
boží Velebnosti. Ó, jak velký je náš Pán a Bůh, jak nepochopitelná je Jeho
Svatost! Začala jsem se modlit slovy, která jsem v duši cítila a viděla jsem bezmocnost
anděla, který nemohl potrestat za spáchané hříchy.
…dnes jsem byla
andělem zavedena až do pekelné propasti. Je velmi rozlehlá a je to místo
velikého utrpení. Jsou tato: Prvním je ztráta Boha. Druhým jsou neustálé
výčitky svědomí. Třetím je vědomí, že tento stav nikdy neskončí. Čtvrtým je
čistě duchovní oheň spalující duší, který ji ale nespálí. Je to velmi
bolestivé. Pátým je stálá temnota a smradlavý zápach. Démoni a zatracené duše
se na sebe dívají a vidí všechno zlo druhých i svoje. Šestým je neustálá přítomnost satana. Sedmým je
nekonečné zoufalství, nenávist vůči Bohu, klení, nadávky a rouhání.
Existuje tam ještě
jedno utrpení a to utrpení smyslů. Čím která duše zhřešila, tím je trápena
hrozným, nepopsatelným způsobem. Tváří v tvář tomuto utrpení bych umřela,
kdyby mi Všemohoucnost nepomáhala. Píši to na boží příkaz, aby se nikdo
nevymlouval, že peklo neexistuje, protože tam nikdo nebyl a neví se tudíž, jaké
to tam je.
… v Srdci
Ježíšově jsem poznala, že v nebi je ještě jedno Nebe do kterého vstupují
jen vyvolení. Štěstí, do kterého jsou ponořeni, je nepopsatelné. Jdou ze Světla
do Světla, které je vždy nové a zároveň se nikdy nemění. Duše jsou proniknuty
Jeho božskostí. Nemohu to ani v nejmenším popsat. Ó, Svatá Trojice, dej se
duším poznat.
Kristus mi řekl:
Pohleď do Mého Srdce plného Lásky a Milosrdenství pro všechny a zejména pro
hříšníky. Pohleď na Mé utrpení a ponoř se do něj.
Můj nejhorší badtrip
Badtripy jsou i v mystické psychonautice, ale mají
svoje specifika. Bývá to např. nečekané exkurze do pekla, jež zažila
sv.Faustyna. Sv.Terezie z Ávily ho popsala takto:
„Jednoho dne jsem byla přenesena do
pekla, aniž věděla jak. Bylo to velmi krátké vidění, ale zdá se mi, že na ně
nebudu moci zapomenout, i kdybych žila mnoho let. Vchod se mi jevil jako velmi
dlouhá a těsná podzemní chodba, podobná nízké, temné a úzké peci.
Podlaha byla samé páchnoucí bahno a
plná hnusných plazů. Co jsem tehdy vytrpěla, přesahuje všechnu lidskou
představivost. Cítila jsem v duši oheň, který neumím popsat, zatímco
nesnesitelné bolesti trýznily tělo. Byl to drtivý útlak, úzkost, hluboký
smutek.
Tak živá a zoufalá bolest, že nevím,
jak to mám vyjádřit. Říci, že člověk zakouší neustálý smrtelný zápas je příliš
málo, neboť aspoň ve smrti je nám vyrván život od jiných, zatímco zde se sama
duše trhá na kusy.
Ne, nedokáži najít výrazy ani jak
vylíčit onen vnitřní oheň, ani jak dát pochopit zoufalství, jímž vrcholily ty
úděsné trýzně. Neviděla jsem, kdo mne trýznil, avšak cítila jsem, jak jsem
pálena a drásána, i když daleko horšími mukami byl vnitřní oheň a zoufalství.“
Můj kamarád po návštěvě pekla v tripu říkal, že nejhorším
poznáním pro něj bylo, že ti pekelníci si uvědomují, že to pekla opravdu patří.
Osobně jsem zažil ještě něco horšího. Nazval bych to věčné
zatracení. Představte si největší tíseň a stokrát ji zesilte. Kdepak smrt,
tohle bylo daleko horší. Hlavně proto, že to bylo prociťováno jako věčné a
nezměnitelné. Nedalo se z toho nijak uniknout!
Jen jsem nechápal, co jsem tak hrozného provedl, že mne
božské tak strašně trestá. Až po tripu mi božské klidně vysvětlilo, že jsem
neprovedl nic, byla to prostě jen exkurze aby bylo jasné co všechno umí.
Stejně tak odpovídal i sv.Faustyně. Ukázal jí peklo, aby si
nikdo nemohl myslet, že neexistuje, protože ho nikdo nezažil. Psychonautika je
prostě továrna na pocity lidem neznámé. Příjemné i nepříjemné, Celek.
To je obsaženo i o onom OOMM, ale musí se to zpívat
dohromady. Pak je to pravé ohromující dunění hlasu Boha. Kdepak nějaký senilní
dědeček na mráčku... Ani trochu ne.
Osobní otázky
S lidmi, kteří umí channeling, pracuji už 28 let. Ze
zkušenosti vím, že odpovědi na obecné otázky dělají snadno a správně, ale
osobní otázky často nedělají vůbec.
Je to logické, náš egoismus se všemožně brání přijmout
Autoritu. Ptají se proto málo a ne do hloubky. Vynucují si, co chtějí slyšet a
to výsledek ničí. Podle zákonů channelingu nemohou dostat informace, které
nechtějí přijmout.
Je dosti těžké uvolnit naše zábrany abychom mohli dostávat
kvalitní informace o sobě. Musíme opakovat, že chceme slyšet a skutečně chtít.
Často je dobré ptát se na sebe někoho, kdo channeling umí, nebo použít jinou
metodu verifikace.
Zjistit tak i náš
životní úkol a jak ho plníme. Významy snů i událostí, vztahy k druhým lidem
atd. Na osobní otázky by měly být zvláštní vyšší kurzy channelingu. Měla by to
být i forma zpovědi.
Spontánní tripy
Ojediněle se stává, že se do rozšířeného vědomí člověk
dostane bez jakékoliv vnější příčiny, zcela nečekaně. Přitom to není flashback,
protože se to stává i když žádné tripy nikdy neměl.
Psycholog Maslowa to nazval Peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience
Příkladů je mnoho, např. TGM při cestě vlakem uviděl ojínělý
strom a náhle se mu změnilo vědomí. Najednou pochopil, že vše na světě má své
místo.
Pani C.M.C.:
Jednoho jitra roku 1894 jsem se dívala šťastna a unesena s pohnutím na květiny
a tu mi v nitru odpadl jakýsi závoj a já chápala, že i veškeré rostlinstvo má
život a vědomí. Měla jsem pocit, že jsem sjednocena s Přírodou, jako bych byla
jinou bytostí, oddělenou od druhých a přece současně spojená se Vším. Vím, že
pod veškerým neklidem a rozptýleností života je nekonečný oceán Klidu, jejž
nemůže nic rozvrátit. Nesmírný vlastní mír Přírody je nade všechno chápání.
V bibli je popsán
případ obráceni Saola na křesťanství :
2Kor 12, 2 Znám
člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe -
nevím, zda v těle, nevím, zda mimo tělo, Bůh to ví. A znám takového člověka
(zda to bylo v těle nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví), který byl vytržen do ráje a uslyšel
nepopsatelná slova, která člověku nepřísluší mluvit.
Další případ se stal
na Letnice:
Sk 2.1 Když pak
přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu.
Ale i v dobrodružné literatuře se vyskytují tyto zvláštní stavy
náhle rozšířeného vědomí:
Bylo zima, ale ráno bylo nanejvýše
krásné. Obloha byla tak modrá a jasná, a slunce, nyní již hodně vysoko stojící,
svítilo s pronikavou severskou měkkostí. Podivná jasná krása toho jitra a
pohled na zemi v dálce vyvolal ve mně na okamžik zvláštní intensivní cit. Byl
to vyšší a prudší cit než cit štěstí. Byl v něm smutek i radost a všecko. Bylo
mi jako kdybych v této scéně oceánu, vzduchu a země náhle uskutečnil všechny
touhy a všechna přání svého života. Došel jsem toho utrpením. Byl jsem jen
obyčejný dělník, pracující na lodi, ale pro mne přišel tento slavný, zvláštní
okamžik. Viz: http://intuice.mysteria.cz/tramping.doc
Kdo to vyvolává? Zjevně režisér tripu, naše intuice. Znáte
to? Mě se to tedy nestalo.
In vino veritas
Tato zkušenost starých Římanů platí dodnes a všichni ji
známe. V alkoholovém opojení se projevíme jací jsme. Což to ale
v tripech neplatí? Vždyť psychedelika jsou daleko silnější než alkohol!
Léta jsem zkoumal, co všechno tripy ovlivňuje. Seznam toho
je velmi dlouhý, vlastně je ovlivňuje úplně vše. Kdekdo si myslí, že druh
psychedelika, ale podle mých zkušeností jen velmi málo. Všechny způsobují jedno
jediné a to je trans v síle určené dávkou.
Důležitějším faktorem je set a setting. Obecně metoda tripu.
Ale ani podle toho nelze vše vysvětlit. Hlavním faktorem, který určuje jaké
tripy budou, jsme totiž my sami.
Jaký je člověk,
takové má tripy, ba i celý život. Jen to není snadné pochopit. V tripech
je to vyjádřeno v symbolech, a i to málo co pochopíme většinou rychle
zapomeneme. Až po mnohaletém studiu začneme chápat, co to vlastně tripy jsou.
Ale stejné množství zkušeností potřebuje i IT technika.
V té je dobré nejen studovat literaturu, ale ptát se zkušených. To ví
každý.
Ale koho se má psychonaut ptát na své tripy? Nejlepší je
přímo jejich režiséra, tím je naše nevědomí. To ono nám tripy vytváří podle nás
samých.
Komunikovat s ním není těžké, ale není ochota to dělat,
což je velká škoda. Zkušený psychonaut se bez toho ale neobejde.
Ayahuasca a Bufo alvarius
V časopisu Téma č.9/21 je článek o výtvarníku, básníku a
psychoterapeutu Miroslavu Huptychovi Básníkům bylo nejlíp na psychiatrii.
Hovoří o svém rituálu s ayahuascou v Brazílii: „Není to pro
rekreační užívání a už vůbec ne pro duševně nemocné. U nich to, třeba tak jako
u LSD, může otevřít 13.komnaty a skončit toxickou psychózou.“
Otázka: Co jste po tom rituálu cítil? „Najednou jsem se
ocitl v úplně jiném vesmíru, jako bych byl na návštěvě u Boha. Vnímal jsem
úplně vše. Měl jsem pocit že slyším hukot, prostor vybuchuje a já jsem
roztříštěn do jednotlivých buněk.
Z mlhy dosavadní existence jsem se vyloupnul do
rozzářeného prostoru Nekonečna.
Zaplavila mě blaženost. Bylo to hodně vizuální, proto se
tomu zážitku také říká kino indiánů.
Viděl jsem úžasné, nepopsatelné věci. Ohňostroj barev. Tak
syté barvy jsem dosud neviděl.
Při ceremonii se šamanem jsem byl přítomen přitloukání
Ježíše na kříž. Cítil jsem tu jeho strašnou bolest.“ ....
Uzavírá: „Po nápoji ayahuasca nebo vyzkoušení sekretu ze
žáby Bufo alvarius člověk nepochybuje. Je to naprosto jasný! Je to jako když se
v hlavě rozsvítí.
Když pak ten zážitek vyprchá, jako když někdo otočí
vypínačem, je zase tma. Zažil jsem to opakovaně. A nyní mi snad už zůstává
alespoň pološero.“
https://www.facebook.com/temacasopis/photos/a.298494523685284/1599177410283649/
Bůh podle zkušeností psychonautiků
Tripreport z
http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm
Lidský
pocit mi téměř zmizel. Cítil jsem nekonečnou energii Ducha nadosobního Boha a
nechal se Jím prostoupit. Ta Jeho nekonečná Moc! Věčné JEDNO! Ukazoval mi svou
Dokonalost úplně Jiným pohledem než v dřívějších sedmnácti meditacích. Byla by zbabělost to nechtít vidět.
Ta dětská hra lidí... Přestal jsem věřit, že existuje nějaká konečná pravda, že
takový a takový je vesmír i náš vývoj k dokonalosti. V extrémně naléhavých
vizích a pocitech jsem poznal, že je vše Jinak. Je jen božská
virtuální Hra!! Vše, co se děje, se nepohybuje "ze
sebe", ale je vedeno čímsi zcela Neznámým z míst mimo prostor a čas.
Pak mi
diktovalo Nadjá: "Bylo
to dlouhé a krušné, zase poslouchat Boha. On se jen tak nenudil, ukazoval ti,
co je v Něm. A to malého zdrtilo. Ty sis totiž myslel, že je to jen tak hledět
k Bohu a vidět Ho, jaký Je. On je totiž úplně Jiný. Hlavně větší.
Nekonečněkrát. A to je ten pravý rozdíl. Ne, že je jen o trochu, o nekonečně! A
to je co říci. Proto zde musím rozhlásit, že ten, kdo vchází k Bohu, pocítí
nejdřív úžas, potom údiv a nakonec zoufalství. Uvidět a procítit Ho je totiž
Jiné než lidové představy. Ty by si Ho jen představily jako chytrého dědečka na
mráčku. Není takový, je tisíckrát a n-krát větší. Proto je Jiný. Ať tě tedy nebolí, když se tvé snahy
a názory dostanou do střetu s Realitou.
Vím, že tě to bolelo, procítit skoro úplně Boha. Je v Něm
něco Jiného, než jsi čekal, ale to nevadí, Takový je Fakt. Vidět ty tvary
Realit a Symbolů, což je totéž. Vidět tu nekonečnou variantnost Všeho a
uvědomovat si, že i čas a prostor jsou vytvořeny pouze pro váš prožitek.
Z https://iwrite.cz/esc-50-ayahuasca/
:
A pak jsem náhle
pochopil, že TOHLE je skutečnost! Ten tanec barev a rajská hudba. To je to, kde
ve skutečnosti jsme. Celou dobu. Odjakživa. A je tu o nás postaráno. Bytostmi,
které nás stvořily. A že účelem VŠEHO, co se mi dosud v životě událo, bylo
dostat se sem. Přesně do tohohle bodu. Zjistit to.
A ty barvy a hudba
říkaly: „Jenom klídek. Všechno je v pohodě. Stvořili jsme vás, abyste byli
šťastní. To je vaše jediná úloha. Máme vás rádi. Ty srandy a dramata, co si
vytváříte ve světě, kterému říkáte realita, si děláte sami. Asi abyste se
nenudili. Ale je to zbytečné. Stvořili jsme to tu pro radost. To je smysl
života. Smysl vesmíru. A teď už to víš.“
Jedinečnou výhodou psychonautiky je poznávat Neznámo a
vyznat se tak i v nejtěžších filozofických otázkách, i v pojmu Boha.
V rozšířeném vědomí tripu můžeme vidět, že vše je úplně jinak, než učí církve
všech náboženství.
Vyprávějí spíše pohádky o Něm, vycházející ze svatých knih.
Běžným lidem to stačí. To je i důvod, že mnoho lidí je tím odrazeno a stávají
se ateisty. Preláti vůbec nemají zájem zkoumat, kdo Bůh vlastně je.
Ale ani psychonauti o tom neradi mluví, ač ho zjevně znají,
nejen Dr.Grof, Huxley či prof.Leary. Pro většinu lidí je to iritující. Tak se
tomu vyhnou.
Předně není jeden Bůh, ale je Jich nekonečno a každý je
Jiný. V podstatě existuje hierarchie vyšších a vyšších entit od nám známým,
jdoucí do totálně nepochopitelného abstraktního Nekonečna superpodivnosti
paradoxů.
Rozlišují se úrovní Inteligence, Dokonalosti, Moci,
prožíváním Věčnosti i Nekonečnosti v nekonečně směrech. Je tedy na místě mluvit
o polobozích, bozích, božstvech. Ještě vyšší je těžké pojmenovat.
Každý žije ve svém světě, jež mu odpovídá, tedy nikdo
z nich nežije mezi námi, ani se nám nepodobá. Přesahují nás o několik
řádů.
Každý z nich má k lidem určitý vztah, určitým způsobem
s námi pracuje pro hlavní úkol Vzestupu, tj.Sebepoznání.
Ono je to v podstatě nepopsatelné. Jistě byste
k tomuto mohli mnohé dodat ze svých mystických zkušeností. Tak pište,
please, co jste zažili vy
Zkušenosti s vývojem tripů mystické psychonautiky
Mystická psychonautika je v mnohém odlišná od té běžné.
Nejen v obsahu tripů, ale i v jejich vývoji. Je za tím vůle vyššího
Já, tedy intuice, jež je zároveň i režisér tripů. Stává se Učitelem, Guruem.
Má vše dokonale promyšleno a provedeno. Základem je životní
úkol. Pokud tam je duchovní rozvoj osobnosti, musí se s ním začít a léta
na něm pracovat.
Proto, jak už desetiletí pozoruji, obsah se mění od
extatických návštěv božských světů, jež právě slouží jako upoutávka a výzva –
chceš Tam? Kdo To přijme, je v mystickém procesu.
Pak už tripy nejsou všechny extatické, neboť jsou moc drahé.
Bývají směsí božských pocitů, tedy extaticko-neutrálně-tísnivých, a je
v nich veškerá potřebná výuka. Tato transformační etapa je nejdelší, trvá
řadu let až desetileti.
Pak se stane to, co psychonauté nečekali, ani se jim to
nelíbí. Četnost tripů slábne, zkracují se a bývají i méně obsažné. Pocity jsou
v nich převážně neutrální.
Vyšší Já vysvětluje, že je to proto, že už se učivo
poznávání vyšších světů vyčerpalo. Vědomí se už mnoha tripy rozšířilo
dostatečně a není vhodné ho roztahovat ještě víc, protože by ztratilo
stabilitu. Rozdíl mezi spodkem a vrškem vědomí by byl moc velký.
Proto se musí čekat, až vršek vědomí vytáhne spodek trochu
výš a stabilizuje ho. Další velké mystické tripy budou zase až v příštím
životě.
Psychonaut ale dostane odměny za léta práce. Kromě ochrany a
přísunu informací je to zlepšení základního pocitu, je vlastně v slabém
tripu neustále. K tomu dostane i jeden až dva kratší tripy denně, ke
kterým už ani psychedelika nepotřebuje. Jsou stejně silné, avšak převážně bez
dynamiky, klidné.
Je to moc složité a podivné? Jistě, ale programování je také
takové, ale spousta lidí ho dokonale zvládá. Ostatní o něm mají jen matnou
představu.
Přístupy k psychonautice
Zamysleli jste se, proč psychonautiku děláte? Co od ní
očekáváte a co vám dává? Zabývám se touto otázkou mnoho let.
Pozoruji širokou škálu důvodů a přístupů. Od odreagování se
rekreačních uživatelů psychedelik po vysoce odborné studium transů rozšířeného
vědomí.
Zrovna poslouchám prof.Horáčka na Radiožurnálu, večer bude
opakování rozhovoru s Lucií Výbornou. Mluví o své poslední knize Vědomí a
realita, o které se zde už psalo. Ketaminem si pokoušel rozšířit své zkušenosti
o výzkumu vědomí.
Takže otázka pro vás, proč psychonautiku děláte?
Vlastní zkušenost je hlavní zkušenost
Jak zavolat režiséra
tripu
Podle mne je jeho existence dokázána už tím, že se
v tripu dozvídáme něco nového, co z naší hlavy nepochází. Trip podle
mě není utvářen nějakou nahodilostí, ale má vnitřní logiku.
Proto je účelné zkoumat, kdo je jeho režisér. Jak na to,
popisuji v následujícím setu a settingu:
1.Příprava
Tento trip bychom měli věnovat pouze tomuto, takže nějaké
rozptylování čímkoliv jiným je nevhodné. Není to zábava, ale vážný výzkum
existence našeho vyššího Já, čili intuice, který je tím pravým režisérem tripu.
Je vlastně naším Guruem.
Měl by tomu dopomoci určitý rituál, který můžeme sami
vymyslet. Jeho součástí je i hudba, jež musí hrát pořádně nahlas i během tripu.
Doporučuji https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip
Stačí se zaposlouchat do hudby, myšlenky samy zmizí.
2.Trip
Na tento trip není vhodná větší dávka, ale malá, abychom
nebyli v transu příliš moc a mohli ho vnímat vědomím. Nejlepší pozice je
vleže na zádech, přikryti dekou, oči zakryté aby nás nic nerušilo. Na počátku
tripu stále dokola opakujeme: Volám tě mé vyšší Já. Volám tě má intuice,
režisére tripu. Zjev se mi!
Připomíná vám to vyvolávání duchů? Ovšem, podobnost tu je.
Vnímání hudby i naše pocity by se měly značně zkvalitnit, to
už je důkaz přítomnosti vyššího Já. Vnímáme, co se kolem děje vnitřním zrakem.
Může se objevit jako cokoliv, šaman, pták, nebo nějaký symbol.
Pokud se něco takového objeví, můžeme se toho zeptat: Jsi to
opravdu ty, mé vyšší Já, režisér tripu? Pokud souhlasí, můžeme začít rozhovor
na připravené otázky. Můžeme ho požádat, aby nám ukázal, co nám chce ukázat.
3.Integrace zážitku
Na výstupu z tripu hned nahrajeme naše dojmy do připraveného
diktafonu. Až se s tím srovnáme, můžeme zkoušet spojit se s režisérem
tripu, aby nám vysvětlil, co jsme ještě nepochopili.
4.Kontraindikace
Je to už vyšší škola psychonautiky a ta není vhodná pro
každého. Dříve to dělali jen šamané, nejvyšší kněží a zasvěcenci. Hodně dává,
ale je potencionálně nebezpečná zejména z důvodu psychospirituální krize.
Kdo má problémy duševního rázu, i deprese, neměl by to dělat.
Ze zkušenosti ji mají častěji ti, kteří mají rádi horory,
mají piercing nebo tetování. Pokud by někdo chtěl volat nečisté síly, riskuje
hodně. Za daleko menší prohřešek poslalo vyšší Já moji známou jasnovidku Petru
pod kola auta.
5.Poznámka
Nemusí se to povést napoprvé. Nejlépe napsat tripreport a
uveřejnit, ať se ostatní poučí. Jistě objevíte další vylepšení.
Pokud to budete opakovat, znamená to vstup do mystiky a jeho
procesu. Vyšší Já o vás začne mít zájem a začne vás přitahovat k sobě. To
je proces Poznání. Jeho zákonitosti jsou dosti složité. Není to snadné ani
krátkodobé. Jako výstup na Kailás https://cs.wikipedia.org/wiki/Kailas
Dobrovolně neodejdu
Tak bych nazval sérii tripů před několika lety. Měl jsem
v rozšířeném vědomí tak božské pocity i rychlé dokonalé vnímání a chápání,
že mne myšlenka, že budu muset zase vystoupit z osvícenosti do té lidské
ubohosti, velmi bolela.
Rozhodl jsem se proto k radikálnímu kroku. Režisérovi
tripu jsem na jeho pokyn vystoupit z tripu řekl, že dobrovolně neodejdu.
On mě ale docela dlouhou dobu trpělivě vybízel
k odchodu a vysvětloval, že Tam nemohu zůstat, protože to není svět pro
lidi. Prostě Tam nepatřím. Jsem Tam jen na exkurzi. Je to i drahé Tam pobývat.
Dokonce mne jakoby vyšoupl za dveře. Zaposlouchal jsem se
ale do božské hudby, tím ve mne zesílil božský pocit a rázem jsem byl zase Tam.
Cítil jsem ale, jak mi ubývá sil a stoupá únava, což je
signál konce tripu. To rozhodlo, a po chvíli jsem byl z tripu venku.
Uvědomoval jsem si nutnost toho, ale v příštích tripech
jsem udělal totéž. Tak moc mi vadila a vadí myšlenka, že rozšířené vědomí je
vždy jen krátkodobé.
Po letech se ale situace změnila a přece jen mi režisér
tripu dal trvale rozšířené vědomí, i když ne tak silné jako v tripu.
Z tohoto případu vyplývá, jak důležité je umět
komunikovat s režisérem tripu abychom se dovedli orientovat nejen v něm ale i
před a po něm. Chodíme totiž v tripu k němu na návštěvu. Měl by mít možnost se
k němu vyjádřit.
http://intuice.mysteria.cz/2021/03/dobrovolne-neodejdu/
Tripreport: Terence McKenna Smrt v ohromení
Terence McKenna má na youtube stovky videí. Je možné
k nim připojit titulky v češtině. Má tam i mystické tripreporty.
Ten s DMT popsal McKenna velmi barvitě. Místy až moc, ale
chápu ho, že se To vlastně nedá popsat a navíc se většina zážitků hned
zapomene. Našemu zablokovanému egu je tohle poznání velmi nepříjemné, proto ho
zamete pod koberec.
O tom, jak těžko
přijímal ty ohromující stavy, mluví velmi názorně. Je to vlastně velký stres
pro ego, jeho záhuba...
O setu a settingu autor nehovoří, ale samotný tripreport
spolu s psychedelickými obrazy je dokonale nahradí. Chválí DMT jako
nejsilnější psychedelikum. Jeho tripreport začíná slovy: Ach bože, umíšli něco
silnějšího, drž to ode mne dál...
Jeho tripreport je doprovázen pochechtáváním posluchačů.
Nechápu ten smích, na reportu přece nic legračního není. Je to asi vyjádřením,
jak těžko to posluchači zvládají přijmout. JE TO OPRAVDU OHROMUJÍCÍ.
Odpovídá si na svou otázku, zda je DTM nebezpečné: „Pouze,
pokud se obáváte smrti způsobené ohromením a úžasem.“ A když se posluchači
smějí, říká jim: Vzpomenete si, jak jste se smáli, až přijde okamžik, který
z vaší tváře úsměv setře.
Pokračuje: „Pod vlivem DMT se nezměníte, nestanete se
laskavější a jemnější. To, co se děje, je úplná záměna světů. Všechno
z našeho světa je pryč. A na jeho místo přichází Něco, co ani za mák
s naším světem nesouvisí. Nepopsatelné vám spadne do klína. Naprostá
podivnost Hyperprostoru, cizota, síla ohromit.“
Podrobně se zmiňuje o svých průvodcích v tripu, jimž
říká kujóni. Ukazují mu, jak umějí ovládat tento hravý svět a vybízejí ho, aby
to také zkusil, ač se bojí.
Šamané mu řekli, že to jsou pomáhající duchové, naši
předkové. Překvapeně se jich ptal, zda jsou to tedy mrtví lidé? „Ano, žijí ve
vyšších světech, které je možno přibližně nazvat Nekonečnem.“
Tito průvodci jsou vlastně režiséři tripu. Jak jsem léty
praxe zjistil, mají svá jména, nebo je jim možné nějaká dát.
Mají dokonce své šéfy a i ti také své. Je to tedy
hierarchie, základní kámen Stvoření. Je možné s nimi komunikovat
channelingem i mimo trip.
V channovych skupinach
O channelingu hovoří režisér Chaun na své přednášce na https://www.youtube.com/watch?v=T_qppiQrz6g
Pomocí programu FreeRapid Downloader si ho můžete stáhnout
tripreport Terence McKenna s titulky
z https://www.youtube.com/watch?v=E6D53fbzGvU
Všimněte si, že McKenna se vůbec nebaví s posluchači.
Nediví se, proč se tak hloupě chechtají, když To vůbec k smíchu není. Ani
dr.Grof to zásadně nedělá, nebaví se s mudly. A dělají to správně... Ať si
z jejich děl každý vezme co chce. Jestli je pochopí, či spíše nepochopí...
jejich věc to není...
Případ Pavel
Přišel do naší skupiny před asi 22 lety. Naučil se
channeling a měl i mystické tripy bez vnějšího průvodce. Ukázka z jednoho
:
Bůh je Jiný, toto provázelo dnešní meditaci. Na začátku mi
byly ukázány proměny a rozmanitosti Boha dimenze 5,5. Pobýval jsem též v
osmičce to abych si zvykl na tu Mohutnost, Rozlehlost a Nekonečnost. Někdy je
to těžké tady na zemi a ti, kteří se drží příliš emocionálního těla, pěkně
zkouší… Můžeme prožívat stupně Vědomí i bez Lásky, ale s Ní je to to pravé,
oživené. Kde není Láska, není Život.
Mnoho rad, postřehů a kárání též provázelo tuto meditaci. Ne
vždy to bude takové ”krásné”. Je nekonečně rozmanitý... Nejlépe je nic nechtít,
nevědět a nemít… Úplně se otevřít, přijmout vše od Něj… Když se člověku nechce,
tak to bolí. A pak se nechat odnést do oceánu Absolutna a splynout s Ním…
Pohádky? Nikdy se nedozvíme úplnou Pravdu, vždy jenom malou
část. Ona se nám servíruje po kousíčkách, aby nás to nezničilo…
Čím výš, tím více Lásky. Jako prohlídka hlubiny oceánu, ta
mohutnost, rozlehlost, studenost... Toto vše a ještě mnohem víc k Bohu patří, a
musím to mít v sobě odkryté, chci-li Ho úplně přijmout.
Po další, již zcela ezoterické meditaci, jsem chtěl
přepisovat poznámky a najednou se mi rozšířilo vědomi, ponor až 58 procent,
které mi vydrželo až do večera. Po probuzení opět naskočilo. Ani jsem nemohl
nic sepisovat, jen jsem vnímal božské. Pár postřehů a nedokonalých popisů:
-je to stav bez myšlenek, jakoby za nimi, čisté Bytí. Samo
jsoucí bez jakéhokoliv úsilí. Prostě JSEM a to je vše, ale totálně...
-jsem hlubokým oceánem BYTÍ a jakékoliv vnější vlivy
(myšlenky, emoce, slova) vnímám jako svědek, jako vlnění tohoto oceánu, pak se
vše zase uklidňuje... Hladina je klidná a čistá....
-nejsem už tělem, ale Vědomím
-není oddělení, není kam jít, je jenom Jednota...
-nic už nedělám, ale je děláno...
V jiném (houbovém) tripu zažil i návštěvu ještě vyšších
dimenzí a následně sestup do pekla, kde mu (v rámci terapie) dokonce říkali, že tam patří. A od
té doby už silná psychedelika neměl.
-po asi 15 letech procesu a občasných spontánních meditací
se dostal na pár let do stavů téměř trvalého žití v meditaci, kterou
nazval:
BDĚLÉ BDĚNÍ
„Pohybuji se už několik dní kolem padesáti procent ponoru.
Je to hranice, jejímž překročením je to pravé... nové Vědomí, BYTÍ... Nyní si
mám uvědomovat, co Ho podporuje a co Mu brání, a podle toho se řídit. Být
otevřenou nádobou a s trpělivostí, pokorou, odevzdaností a pozorností čekat na
BOŽÍ VĚDOMÍ, až se staneme Jedním.
Když jsem nad padesát, je vše takové čisté, průzračné,
jasné... Jednota, kde ego je někde v povzdálí. Když ponor poklesne, uvědomím si
oddělení od BOHA, ale samotná touha se vrátit je také překážkou. Návrat je
možný jen úplnou pozorností a odevzdaností bez chtění a přemýšlení.“
Žije v Pošumaví, neviděli jsme ho často. Jeho mystický
proces pokračoval sice pomalu, ale spolehlivě. Psychedelika nahradil
psychowalkmanem, tichem, nebo meditací v přírodě. Zažil i temnou noc duše, ale
vydržel ji.
Pak se stala podivná věc. Dostal se do stavu hlubokého
mystického ponoru a to trvale. Občas zásahy temné noci duše na pár desítek
minut, výjimečně slaběji na pár dní, tak zase silné povznesené stavy. Takže z
extrému do extrému. Věděl, že je to cena za ten trvalý mystický stav, který měl
např. Ramana Mahariši, nebo Jidu Krišnamurti /kniha Deník/.
Opravdu neustále vnímal Jednotu Všeho. Odstěhoval se do
chaty v horách a tam několik let sám žil jako poustevník. Žil z úspor, něco mu
dávali rodiče.
Tak to ale nešlo do nekonečna, pak se po asi 4-5 letech
vrátil mezi lidi. Jeho mystické pocity se ovšem zeslábly, už Jednotu Všeho
nevnímá, jen slaběji na pozadí. Silněji jen vzácně, tvrdí, že je dál ve stavu
smíření, bolest ani těžkosti nevnímá jako utrpení, téměř se vším je smířený jak
je. Jeho mystický proces probíhá dál, jen více skrytě. Do debat, nebo že by
snad někoho duchovnosti vyučoval, to prakticky vždy odmítal. Je velmi skromný a
snaží se až na výjimky o duch. věcech s nikým ani nehovořit. Jeden čas se
nechal i zablokovat i číslo, aby mu každý den nevolal někdo tzv. „na poradu“.
Když mu přišlo, že už to není jeho úkol.
Tak zvláštní jsou životní cesty mystiků...
Jak vidí Pavel svůj
transformační proces po dalších 2 letech? „Teď je to náročnější jinak. Vadí mi i
zima, kterou nemám rád. Občas je to úmorné.“ Tísnivé stavy nemáš? Spíše méně.
Po nějaké meditaci se občas rozjedou procesy a přijdou tísně nebo něco
takového.
Meditace dělám čistě energetické. Propojím se do nejvyšších
úrovní co jsem schopný a v tom jsem. Jsem jakoby ve strašně silném světle.
Jenom jsem a vnímám to. Většinou přicházejí i nějaké informace. Na chalupě mám
svá místa, kde se prostě propojuji do „jednoty a vyšších energií“. Vize a proudy informací tam zažíváš, nebo
čistá blaženost? Co máš vlastně za pocity? Typicky máš jaký obsah? Povzdech…
V podstatě smyslem toho všeho je propojení do úrovní jaké jsem schopen
vnímat. Tady jsem většinou v nějaké momentální omezenosti a vykmitání. Rozšířit
na maximum, udělám to energeticky. Nějaký čas v tom normálně jsem.. Něž to
zase překryjí běžné věci. V těch
stavech otázky nemáš, to všechno chápeš automaticky. Není jako co se ptát.
Vnímáš všechno jako hru, ono je jako pak problém se do té hry sem vrátit. Když
vnímáš, je to jako když opustíš dětskou hru. A když vnímáš nesmyslnost toho
systému a zase se do něj vrátit. Protože jinou možnost nemáš, to je takové
omezující. Bez peněž se tu žít nedá, nechceš-li být bezdomovec. To jsou pak ty
překonpřeky, jak vy tomu říkáte? …Musím řešit věci, co bych jinak neměl zapotřebí
(jen v tom čistém bytí).
Na chalupě jsem v klidu, se propojím a jsem
v souladu se Zemí, Přírodou, …Vesmírem, nebo já nevím jak bych to nazval.?
V tom systému hledám důvod, proč v něm bejt.? Vedu
fakt jednoduchej život. O duchovnu se mi s nikým bavit nechce. Mě to
prostě nebaví. A když něco občas poslouchám, jen u toho kroutím očima. ..Smích…
Takže když už se s někým bavím, tak o obyčejných věcech, jako sázení
brambor.
Jaký je rozdíl mezi obdobím s těmi denními ponory do
světla a nyní? Když se propojím, tak jsem opět přes 50 tam (míní procent
vědomí, vnímání). A co dynamika? Když chci, tak ano.
Meditaci mám tak, když se propojím, se jakoby natáhnu. Když
chci prožívat ty nejvyšší dimenze se silným světlem, který tě může rozpálit.
Tak to se vytáhnu úplně nahoru a rozpřáhnu ruce a ono to do mě prostě proudí,
jako když si stoupnu jakoby do vodopádu. A když nastane tohle. Vím, že pak
nastanou ty tzv. očisty. To nedělám stále, to bych se z toho
zbláznich. ...Smích. Podle toho dělám, na co se cítím a mám sílu.
Tak to rozpálím, by se dalo říct.
Kde jsi tak jako
nejčastěji, v jaké sféře?? Nad hlavou. A pak jěště dvě pozice nad tím. To
je pak to silné světlo. Ale většinou to jen nechávám jakoby „mimotělně“. A co u
toho zažíváš? Já když dám ruku nad hlavu, tak se s tím propojím.
Já si spojím ruce nad hlavu a hned se spojím s tou
dimenzí, a pak se ještě netáhnu a spustí si ten proud. /…odmítá natočit jako
video. / Na svém místě přes kámen pouštím do země, to je pak jak vodopád co
proudí skrze mne..
Jindy když cítím, nadechuji ze spoda, propojím a rozšiřuji
do okolí. Když vím, že v tu chvíli to mám dělat. Pak je celé údolí
zavaleno světlem a lidé se tam cítí dobře (občas to i říkají, když je
potkávám). Jindy jsem típlý, není mi dobře. Rozhodí mě nějaké všeobecné
turbolence na zemi. To se pak cítím blbě. Přichází to lusknutím prstu. Ztráta
energie, rozklepanost. Jak na houpačce kolikrát.. Většinou ve fázi pracovního
procesu.
Psychedelika a já
Pozn. Abych zobecnil důvody sporů, jež tu nastaly,
zamyslel jsem se nad jejich zákonitostmi. Závěr je: Psychonauté
by se měli vyjadřovat jen k svému oboru, který dobře znají, a do druhých
se neplést, maximálně se na něco zeptat. Viz http://intuice.mysteria.cz/2021/03/sporypsychonautu/
Na rozdíl od jiných je psychonautika u mě už 30 let středem
života, kterému je vše podřízeno a dělám ji v nejvyšší kvalitě jaké jsem
schopen. Ostatní často z psychonautiky odcházejí, ale pro mne by to bylo
něco jako velezrada.
Jsem praktický člověk, psychedelika jsou u mně okrajovou
záležitostí a ani je nezmiňuji v tripreportech. Nejsem chemik, ta mě
bavila jen na ZŠ, a to už je přes půl století.
Nedělám z nich vědu, jsem ryzí pragmatik. Nikdy mne
nenapadlo, že bych je střídal jako ponožky. Držím se osvědčených. I celá
příprava tripu je předem daná, vlastně rituál.
Než začnu zkoušet novou látku, musí ji několikrát vyzkoušet
nějaký zkušený psychonaut. Do výběru se jim nepletu, nechávám si poradit.
Žádnou posvátnost u mě nemají. Beru je jako katalyzátory,
zesilovače transu, jež mi setem a settingem rozšíří vědomí. Děje tripů podle
mých zkušeností téměř nezáleží na tom, jaké se použije, pokud porovnám
srovnatelné dávky.
Nesmějí mít vedlejší účinky jako je ketamin či muchomůrka
tygrovaná, která obsahuje řadu jedů. Proto je rozděluji do tří skupin na
ideální, dobré a nepraktické, které odmítám. Určuji to podle množství
parametrů.
Ideální je jen tráva, hašiš a Euphoria. Jejich výhodou je
snadná dostupnost, okamžitý náběh a možnost přesného nadávkování. Tráva má
jedinou nevýhodu, že mi páchne. Euphoria se osvědčila nejvíc. Viz
https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-droga-dorazila-na-slovacko20110107.html?fbclid=IwAR1ic3gizGjWQtPJedV774vLUvS-MoA5fc_uSL3KeScJFQFPJGVretfG_Y4
Používám velmi úspornou metodu kouření, aby se látka využila
beze ztrát. Jak začne nabíhat trans, což poznám podle změny pocitu a
zdokonalení vnímání meditační hudby, tak uléhám a zakrývám si oči aby mě nic
nerušilo. Délka účinku je od jedné do tří hodin, což mi vyhovuje.
Dobrá psychedelika jsou houbičky a žába. Mají určité
nevýhody. Nejdou přesně nadávkovat a žába funguje jen krátce. Houbičky mi
zabírají až za hodinu a účinkují až moc dlouho.
Nepraktické jsou pro mne třeba i rajský plyn či DOB. Délka
účinku je u DOB moc dlouhá, a nabíhá moc dlouho. Rajský plyn naopak.
Do výběru psychedelik zasahuje i intuice, režisér tripu.
Nejen že určuje datum a hodinu kdy mohu do jeho Hyperprostoru jít na exkurzi s
přednáškou, ale má právo si určit i hudbu a psychedelikum. Pak mám jistotu, že
jsem dokonale veden.
Intervaly mezi tripy mi už na počátku určil na jeden měsíc a
celá ta desetiletí se to jen málokdy měnilo. Nejméně bylo 14 dnů, nejvíce dva
měsíce. Jelikož dávky byly vždy malé, ekvivalent asi půl cigarety, nehrozilo
tak nebezpečí poškození psychiky. Časté používání vysokých dávek psychedelik
není bezpečné.
Mystická psychonautika vyžaduje disciplinu. Tu měli i šamané
a zasvěcenci. Zdárný proces může zajistit jen úzká součinnost s vyšším Já,
které řídí nejen tripy ale i procesy s nimi spojené. Je to vlastně výuka a
výchova Učitelem, Guruem.
S tím souvisí synchonicity, např. první dávku trávy a
hašiše jsem dostal od člověka, kterého jsem ani moc neznal. Objevil se
v pravý čas. První zkušenost se také přesně kryla s astrologickou a
jasnovideckou předpovědí.
Hudbu pro trip jsem dostal na neznámé audiokazetě, jež se
nevysvětlitelně objevila na koberci uprostřed bytu. Krabička se nikdy nenašla.
A podobných synchonicit bylo víc.
Synchonicity
https://wikisofia.cz/wiki/Synchronicita
John Lilly
Je to jedna z význačných osobnosti psychonautiky. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Lilly
i jinde na webu. Pouhý výpis jeho aktivit je úžasný, úkaz tvořivosti božských
60.let... Jsem moc rád, že jsem tato léta zažil...
Na případě Lillyho práce si můžete uvědomit, že
s přáteli nedělám nic jiného než on, výzkum psychonautiky:
V roce 1969 byl Lilly pozván do Esalenu, kde strávil šest
mimořádně intenzívních týdnů jako účastník dílny vedené Fritz Perlsem. Setkal
se zde také s Richardem Alpertem, který se právě vrátil z Indie jako mistr jógy
Ram Dass. Nechal se jím inspirovat k meditačním a koncentračním cvičením.
Dalším jeho inspirátorem se mu stal psychiatr Claudio Naranjo, který byl členem
představenstva Esalenu a zabýval se různými aspekty mystických učení.
Od Naranja se v tu doslechl o Oscarovi Ichazo, duchovní
osobnosti žijící v Chile, který učí moderní verzi staré súfijské discipliny
rozšiřování vědomí, a odejel se na jeho školu v Arice zvědavě podívat. Dopadlo
to tak, že na půl roku stal členem zdejší experimentální skupiny. Následně se
spolu s Ichazem pokusili o jakousi podrobnou kategorizaci změněných stavů vědomí.
(!!!)
O výsledku této práce vypovídají závěrečné kapitoly knihy V
centru cyklónu. Lilly objevil devět vrstev nadvědomí a devět vrstev podvědomí,
které rozpracovává do řady dalších podúrovní.(!!!)
Jakmile v sobě dosáhnete tohoto místa, uvědomíte si, že nejste
programátorem, nejste to, co je programováno a nejste ani programem. Vaše
skutečná identita se etabluje jako naprosto nezávislý činitel. Jakmile se tato
schopnost odidentifikovat se od starých programů, programování i programátora
zobecní, máte klíč k vyšším stavům vědomí. V tom spočívá tajemství
transcendence.
Na dotaz, zda jsou k dosažení vytoužených stavů vědomí
nezbytné psychedelické drogy, Lilly odpověděl: LSD vám umožňuje zvýšit hladinu
energie – fyzické, mentální i spirituální. Pokud však člověk v nádrži dokáže
zaparkovat své tělo, má šanci dojít do každého psychedelického prostoru i bez
LSD. Drogy mohou pomoci v tom smyslu, že seznamují s existencí různých stavů a
rovin vědomí. Jakmile jednou víte, že existuje prostor, je možné se naučit, jak
se do něho dostat zpátky i bez nich.
Jde o to vypracovat si pozici vnitřního pozorovatele,
nestranného svědka, jak to nazývali v józe. Jde o to stát se pozorovatelem a
sledovat funkce programů, které ovládají vaše myšlení a chování. To je základní
dovednost, známá od dávných dob.
Po několika terapeutických tripech, které absolvoval pod
vedením Constance, se rozhodl LSD využít i experimentálně. Odhodlal zkombinovat
i ketamin se smyslovou deprivace ve flotačním tanku. Této kombinace se dosud
nikdo neodvážil. Lillymu, osvobozenému od veškerých vnějších vzruchů, se
podařilo dosáhnout absolutního vyprázdnění mysli; přitom měl osvobozující
pocit, že jeho mysl je neobsažená a přitom nesmírně expanzní.
Podařilo se mu chodit do jiných rovin reality, do jiných
vnitřních vesmírů. Prožil neuvěřitelná psychedelická dobrodružství. Otevřely se
před ním fascinující možnosti. Málem se však utopil.
Jedno z pravidel metaprogramování, na které Lilly klade
zvláštní důraz zní: Objevujte a zkoumejte nové, ale ať objevíte cokoli – člověka,
skupinu lidí, nový prostor či realitu, neuctívejte je, ani se jich nebojte. Za
jakýchkoli okolností musíte zůstat svobodní. Pro takovou zátěž nemá výzkumník
místo. Každou limitující víru, je nutno přezkoumat a opustit.
Pro badatele neexistují žádné definitivní víry. Svoboda je v
neznámém. Uvěříte-li, že neznámé existuje všude – ve vašem těle, ve vašich
vztazích k ostatním, v politických institucích, ve vesmíru – pak dosáhnete
maximální svobody.
Když se jednou ptal svých vesmírných průvodců, (!!!) jak se
stát dokonalejším člověkem, odpověděli mu: „Víc se smát!“ Součástí naprosté
nezaujatosti a objektivity je tedy požadavek porozumění kosmické komedii.
Samozřejmě i porozumění tomu, čemu dervišové říkají baraka – kosmická láska.
Ve třinácti letech si Lilly uvědomil, že všechna katolická
mystika – Bůh, andělé, posmrtný život – jsou jen dětinským omylem. Později,
když se vrhnul na vědu a v rámci svých experimentů prožíval rovinu Nadjá,(!!!)
zjistil, že zázrak existuje, neboť podstata každého člověka je součástí
universální sítě propojující podstaty všeho a všech.
Vize Země
Včera jsem měl v meditaci vizi Země, jež je obklopena
Čímsi, co neustále cosi vysílá k povrchu, jakési blesky.
Znamená to, že tu božské neustále koriguje děje, aby život
mohl pokračovat. Jsou to zejména korekce k stabilitě. Je jich snad
nekonečně mnoho, tak je život složitý.
Kdysi jsem slyšel, že pravděpodobnost toho, že život na Zemi
již trvá miliardy let je tak malá, jako kdyby výbuch v tiskárně vytiskl
bibli...
Takže žádné náhody nejsou, ale jen skryté Záměry
Stvořitele... Takže život na Zemi nezahyne, to není Záměr Stvořitele. Přežijeme
i klimatickou katastrofu.
Svět Pygmejů a ibogain
Pygmejové mají duchovní společenství
na které nemáme. Bohužel my jim ty jejich pralesy bezohledně kácíme, na což
doplatí oni a brzo i my. Na duchovnost kašleme a klimatickou krizi naivně
chceme vyřešit elektromobily...
Život a rituály afrických Pygmejů
jsou podobné amazonským indiánům. Jen místo ayahuascy požívají ibogain. Podle velmi
zasvěceného výkladu v https://ibogaterapie.com/ tripy přinášejí:
•
Hluboký vhled a vize
• Sjednocení s vyšším principem
• Pád iluzorních jistot v životě – vidění pravdy
• Vhled do příčin k uzdravení chronických nemocí
• Prožitek kosmického vědomí
• Uvolnění zasunutých a potlačených emocí
• Rozpuštění ega
• Restart a znovuzrození duše
• Aktivace třetího oka a mimosmyslových schopností
• Aktivace kundalini energie (životní síly)
• Duchovní probuzení
• Nepříjemné prožitky i nevolnosti (při opouštění starých programů a vzorců)
• Komplexní detoxikace
• Transformace
Ale
také bolest, nepříjemné pocity, zvracení. Opouštění starého někdy bolí :-)
Zajímavé
zkušenosti s tripy jsou na https://ibogaterapie.com/sdilene-zkusenosti.html
K tomu
lze dodat, že totéž umí i obyčejná tráva, vlastně všechna psychedelika. Ostatně
konopí kouří Pygmejové také...
Metodu ibogainového tripu mají velmi
odbornou. Dost se podobá holotropku, ale ibogain je silnější psychedelikum.
Můžete se na rituál podívat, je na konci
Co je smrt ega?
Často se mluví o smrti ega, ale co se tím vlastně myslí? Co
je to ego? Na to má každý svůj názor. Někdo tvrdí, že je to entita, tedy naše
osobnost, ale já si myslím, že je to omezenost mysli.
Právě na překonání této omezenosti, i když je jen
krátkodobá, je psychonautika ideální. Je to vlastně totéž co osvícení nebo
vzkříšení z mrtvých, což jsou další používané termíny. Že bych
v tripu přišel o osobnost a stal se Vším, to se mi snad ještě nestalo.
Také jste zažili tuto radikální změnu při vstupu do tripu?
Častokrát jsem do něj šel ve zbědovaném stavu. Šílená únava, bolesti a tupost
mysli.
Pokládal jsem za nemožné, že by to šlo, ale režisér tripu mě
přesvědčil. Taktak jsem provedl všechny procedury a pak se stal zázrak!
Do zemdleného těla se mi nalila nebývalá energie. Doslova
jsem ožil. Tupá hlava se rázem upgradovala, občas na daleko vyšší IQ. Běhaly
v ní geniální myšlenky, božské vize i neuvěřitelně složité pocity, lidem
zcela neznámé. Svět se vlastně stal pocitem samým!
Přicházely ještě od daleko vyšší Inteligence, než jsem měl.
Tedy taková přednáška o filosofii.
Kdepak nějaký klid nirvány, to je jen mýtus. Klid nikdy a
nikde nebyl, a ani nebude. Osvícení je dynamické, ale trvá jen po dobu správně
provedeného tripu. Pak jsme zase vyplivnuti do lidského světa s jeho
bídou.
On to není svět pro lidi, ale pro bohy. A tam se dostaneme
až za hodně dlouho... Trip je pouze exkurze, vlastně pozvánka, ale umí
nastartovat rychlý mystický rozvoj trvající řadu životů, který rozhodně není
snadný.
Nikdo nic zdarma nedostane. Okamžité a úplné osvícení je jen
mýtus. Nikdy se to nestalo.
Znáte křečovitost v tripu?
Zpočátku jsem byl křečovitý až hrůza
a to se na holotropku negativně projevilo. Problém s křečovitostí se u mě
projevil už dávno dřív ve sportech.
Je to dost běžné. Hlavním důvodem je, že se nevědomě
obáváme změnit zaběhané stereotypy myšlení a vkročit do něčeho nového, i když
si myslíme opak. Zvlášť kdo zažil silný badtrip se pak bojí, že se bude
opakovat a tím si trip kazí...
Jelikož umím komunikaci
s režisérem tripu,tj.intuicí, řekla mi k tomu jako Guru:
”Na začátku meditace máš pochopit, co je jejím účelem. Je to jako se zastavit, otevřít se, zvědavě poznávat To, co Je a vnímat. Buď pozorný, nenuť se do ničeho, hlavně ne do strnulosti a ono si to samo začne vytvářet cestu. Vstup do svého srdce, to předčí vizualizaci. Ty se ale bojíš jít hlouběji do sebe a to tě blokuje, ale není se čeho bát.
Je potřeba se zcela uvolnit a
otevřít. Myšlenky se při meditaci mohou toulat, ale ty ne. Jen se dívej, jak si
samy dávají hodnotu, neztotožňuj se s nimi, sleduj jejich proud, ale nebuď na
ně vázán. Pouze poslouchej vhodnou hudbu, vžívej se do ní, zkus neslyšně zpívat
s ní.
To je důležitější než přemýšlet.
Dáváš do toho moc křečovitosti, zkus procítit a uvědomit si, že tvé nohy a
hlava leží na zemi, pomůže tě to se odpoutat.
Výsledkem nemá být mrtvé ticho, ale
vjem, pochopení něčeho, co se ani nemusí vyjádřit slovy. I když tě napadají
kvalitní myšlenky, sleduj k čemu vedou a
pasivně pozoruj jejich vývoj.
Přestaň jimi žít, jsi jimi příliš
fascinován, nech je osudu, ať si dělají co chtějí. Je to jejich dětská hra,
pouhá slova a pojmy. Uvědomuj si rozdíly v harmonii, jemnosti energií emocí,
myšlenek a uvidíš, že proud meditace je
nejvyšší kvalitou, když jej umíš uvolnit a přijmout.
Pozoruj své tělo, co dělá, co ho bolí a kde je
ztuhlé. Symbolizuje se tak tvá duchovní pružnost a dovednost. Pomůže ti také
prozkoumat, na co nejvíc myslíš. Na začátku meditace si to uvědom a zdůvodni,
proč to tak je, co vlastně mysli takové myšlenky dávají.
Jinak ti naruší meditaci a
připoutají tě k tomu, co bylo. Dáváš si jimi špatné sugesce a nevidíš pak
pravou stránku Reality.
Buď pak jen tím, čím jsi. Bohužel stále chceš do meditace brát mrtvé
věci na které jsi zvyklý. Myslíš si, že v nich vynikáš.”
Křečovitost ba obavy jsem měl i později. Po badtripech, kdy
toho Poznání pro mně bylo až moc. Naštěstí mi pak dávali jen ukázky toho, abych
si postupně zvykal... Osvědčilo se mi vysmát se své křečovitosti.
Psychonauté a rozšířené vědomí (RV)
Část psychonautů tu zažila rozšířené vědomí, ale druhá část
vůbec netuší, že něco takového může existovat a všemi silami ho popírají.
Nakonec není divu, kdo RV nezažil, nemůže tomu uvěřit.
Není těžké ho získat. Někdo k němu přijde správným
vedením tripu hned, jinému se to nepodaří i kdyby chtěl, což většinou odmítá.
Ale i ti, kteří RV alespoň trochu v tripu zažili, mají
velký problém ho zpracovat a hlavně přijmout. Je to totiž hodně těžké popsat
to, co je lidem velmi vzdáleno.
Málokdo se chce výzkumu RV věnovat systematicky. Náročnost
posuďte sami: http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm
http://intuice.mysteria.cz/meditace01.htm
Navíc jsou neprávem obviňováni, že jim narostlo duchovní
ego, že si hrají na mesiáše a podobně. Proto se obávají o zážitku psát, a sami
si nejsou jisti, zda to není jen nesmyslná halucinace způsobená psychedeliky,
často laiky označované jako jedovaté.
Přitom se už dlouho používá termín entheogeny. Viz např. https://www.osacr.cz/2013/11/29/psychotropni-latky-to-co-ukazuje-boha-uvnitr-dil-1/
„Slovo entheogen možno přeložit jako. „to co ukazuje boha
uvnitř“. Také bývá interpretováno jako „probuzení vnitřního boha“. Je to
přírodní psychotropní látka, používaná při náboženských nebo rituální obřadech.
Entheogeny jsou zpravidla halucinogeny, a to halucinogeny psychedelické
(psychedelický, z řeckého psyché = duše, mysl + delos = zjevnost, založeno na
myšlence, že tyto látky zjevují skryté, ale reálné aspekty mysli).
V širším smyslu se dnes pojem entheogen používá pro
jakékoliv psychotropní látky užívané za cílem sebepoznání či duchovního růstu,
což je v moderním světě rozhodně častější, nežli tradiční rituální užívání.“
Zajímavá skupina o tom:
Zážitky se popisují jako Peak experience viz https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience
a dokáží změnit směr
života. Jsou popsané v mnoha knihách.
Pokud je někde psychologický problém, je podle psychologů
potřeba o něm hodně mluvit, a toho bych chtěl docílit.
Apeluji proto, aby se zde více psaly tripreporty i
s alespoň částečnými popisy zážitků RV. Chybí tu zejména filosofické
Poznání z nich. Přitom je to jejich hlavní téma.
Z jejich srovnání vyplývá, že všichni prožívají velmi podobná
Poznání. Už to je důkaz jejich hodnoty. Nedělám si však iluze, že to půjde
snadno.
Proto budu pokračovat v ukázkách z knih autorit
psychonautiky, kteří tyto zážitky uvádějí více otevřeně.
Všechno je Jinak
Mnozí psychonauté tvrdí, že se v tripu nedají získat
ověřitelné informace Patrně je nechtěli, protože kdo chce, dostane je.
Psychedelika umožňují daleko víc. Třeba na chvíli prožít To,
co se nazývá Poznání. Vhled a nadhled. Díky mnohokrát opakovanému rozšířenému
vědomí v tripech se můj pohled na náboženství a filosofii zcela změnil.
Měl jsem o náboženských dogmatech i obřadech už dávno
podezření, že jsou jen rudimentálním symbolem či pohádkou, a tripy mi to
potvrdily.
Náboženství je v podstatě i filosofie. Nás na VŠ učili
tu marxistickou. Ta nám byla směšná, vždyť je to jen naivní víra, ale jak je to
správně? Vždyť džungle spleti všech náboženství a filosofií je zcela
neprůchodná! Kupodivu si mnozí myslí, že platí všechno najednou!
Duchovnost však není iracionalita, kde si může každý
vymyslet co chce, ale naopak je naprosto logická věda, jen je hodně složitá a
neobjevená.
Učili nás také ve školách, že lidstvo je tím nejdokonalejším
tvorem ve vesmíru, ale už první mystické tripy mi ukázaly jak hloupá je to
myšlenka. Vidět Věčnost, Dokonalost a Nekonečnost... Poznat Hyperprostory
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyperprostor
a entity v nich, jež nás přesahují o mnoho řádů... vlastně naši vzdálenou budoucnost...
Prostě všechno je Jinak... Ale vstřebat To a přijmout, není
jen tak. Dá to léta práce.
Je dobré umět komunikovat s režisérem tripu i mimo
trip. Tak nám může mnohé dovysvětlit, co jsme po tripu zapomněli.
Svět informací a symbolů vysoké inteligence
Zcela chápu důvody rekreační psychonautiky. Takový
programátor musí celý den makat, jak v práci tak doma, a proto chce trochu
relaxovat, i pomocí psychedelik. Je nakonec skoro jedno jakých. Paradox ovšem
je, že psychonautika je ještě větší věda než programování.
Nevím jak vy, ale já mám v tripech rozšířeného vědomí
dynamické vize. Všude samé symboly s vyššími významy. Často vířivé
fraktály, to je struktura jakýchsi rovnic. Nebo tunely, kterými projíždím. To
jsou naše kořenové archetypy, jež mne doprovázejí životy.
Vize mám propojené se složitě strukturovanými pocity. Co to
všecko je a proč? Až časem jsem pochopil že jde o složitou strukturu informací,
vlastně vše o všem. Zde jsou odpovědi na všecky otázky. Hlavně výuka vysoké
filosofie.
Zde je realita symbolem a symbol realitou, nelze je odlišit.
Je to jako kniha. Učebnice Všeho. Tato učebnice je realita sama... prostě
nepochopitelné. Einstein by měl radost. Kdo dělá v IT, měl by mít z toho
také radost. Jen je to vysoko nad našimi schopnostmi. Takže máme možnost se
učit neznámému. A hodně dlouho.
V tripu prožijeme vizi, i jemu odpovídající pocit, a získáme
tak Poznání, které můžeme nepřesně vyjádřit slovy. Považuji to za nejvíc
zajímavé.
V té chvíli mám úplně jiné myšlení a chápání, které je
daleko dokonalejší než lidské myšlení. Zjevně máme v tu chvíli inteligenci
daleko vyšší než je lidská, což dosud, pokud vím, nebylo popsáno natož
vysvětleno.
Předělávat takové Poznání na filosofickou myšlenku je jen
velké zjednodušení. Na téma rozšířeného vědomí by se daly udělat výzkumné
práce, ba Nobelova cena by to snad mohla ocenit. Pole je to naprosto neorané.
Vlastně zázrak. Ostatně umělci chodí do tripů na inspiraci, což je právě projev
virtuozity transu rozšířeného vědomí.
Jakmile z tripu vypadneme, zmizí tato podivuhodná
schopnost. Rozšířené vědomí skončí, nemáme možnost ho mít trvale. Není totiž
naše. Zapomenutím zbude jen málo z toho, co jsme poznali. To je hlavní problém
tripreportu, že naše hlava zůstane dost prázdná...
Psychonauti 19.století a hašiš
O psychonautech od konce 50.let 20.stol. toho víme hodně
z jejich knih, ale už v 19.století přišla první velká vlna psychonautiky,
zejména kolem prokletých básníků, kteří v hašiši hledali novou inspiraci.
Bohužel nevím o žádném jejich díle, jež by jejich práci
detailně popisovalo, vyjma knihy Charles Baudelaire - Báseň o hašiši. Je na
webu. Mám z ní smíšené pocity. Jeho duševní stav vlivem syfilisu,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Syfilis přemíry alkoholu, opia a hašiše nebyl
dobrý. Jakoby slučoval opium a hašiš, což je nepochopitelné. Viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Baudelaire
Kromě Paříže se hašiš brali i v dalších městech,
dokonce i v Praze, kde vznikla skupinka psychonautů Na poříčí. Scházeli se
tu, kouřili hašiš a debatovali o filosofických a duchovních záležitostech.
Tématem byl i tehdy velmi populární a rozšířený spiritismus. Jeho představitelé
je však za omamný hašiš odsuzovali, jako vlastně všichni.
Přímo si to žádá o rozsáhlou monografii. Není o tom nějaká i
třeba disertační práce? Kdoví kteří známí spisovatelé a umělci tam chodili.
Nabízí se myšlenka na Písně kosmické atd.
Toto období se podceňuje, božská 60.léta byla sice daleko
aktivnější, ale bezesporu stojí za pozornost.
I Julius Zeyer https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Zeyer se
v dopise přiznal, že kouřil hašiš. Jelikož se házel do stejného pytle jako
opium, stejně jako dnes, mnoho umělců svoje tripy tajila. Píše se, že hašiš
kouřil i autor Alenky v říši divů Lewis Carroll https://cs.wikipedia.org/wiki/Lewis_Carroll
i Gustav Meyrink, což dokazuje jeho kniha Hašiš a jasnozřivost.
Případ Pavel
Záznam rozhovoru po dalších dvou letech: Jak vidíš svůj
mystický proces? „Teď je to náročnější jinak. Vadí mi i zima, kterou nemám rád.
Občas je to úmorné.“ Tísnivé stavy nemáš? „Spíše méně. Po nějaké meditaci se
občas rozjedou procesy a přijdou tísně nebo něco takového.
Meditace dělám čistě energetické. Propojím se do nejvyšších
úrovní co jsem schopný a v tom jsem. Jsem jakoby ve strašně silném Světle.
Jenom jsem a vnímám To. Většinou přicházejí i nějaké informace. Na chalupě mám
svá místa, kde se propojuji do Jednoty a vyšších energií“.
Vize a proudy informací tam zažíváš, nebo jen čistou
blaženost? Co máš vlastně za pocity? „Povzdech… V podstatě smyslem toho všeho
je propojení do úrovní jaké jsem schopen vnímat. Tady jsem většinou v nějaké
momentální omezenosti a vykmitání. Rozšířit na maximum, udělám to energeticky.
Nějaký čas v Tom normálně jsem než To zase překryjí běžné věci. V těch stavech otázky nemáš, všechno
automaticky chápeš. Není na co se ptát.
Vnímáš všechno jako Hru, ale ono je pak problém se do té hry
sem vrátit. Když vnímáš, je to jako když opustíš dětskou hru. A když vnímáš
nesmyslnost toho systému a nutnost zase se do něj vrátit. Protože jinou možnost
nemáš, to je takové omezující. Bez peněz se tu žít nedá, nechceš-li být
bezdomovec. To jsou pak ty překonpřeky, jak vy tomu říkáte. Musím řešit věci,
co bych jinak neměl zapotřebí.
Na chalupě jsem v klidu. Propojím se a jsem v souladu
se Zemí, Přírodou, …Vesmírem, nebo já nevím jak bych to nazval.
V tom systému hledám důvod, proč v něm být. Vedu fakt
jednoduchý život. O duchovnu se mi s nikým bavit nechce. Mě to prostě nebaví. A
když občas něco poslouchám, jen u toho kroutím očima. ..Smích… Takže když už se
s někým bavím, tak o obyčejných věcech, jako je sázení brambor.“
Jaký je rozdíl mezi tehdejším obdobím s denními ponory do
Světla a nyní? Když se propojím, tak jsem opět přes 50% Tam.“ A co dynamika?
„Když chci, tak ano. Meditaci mám tak, když se propojím, se jakoby natáhnu.
Když chci prožívat ty nejvyšší dimenze se silným Světlem, které tě může
rozpálit.
Tak to se vytáhnu úplně nahoru a rozpřáhnu ruce a ono to do
mě prostě proudí, jako když si jakoby stoupnu do vodopádu. Ale když nastane
tohle vím, že pak přijdou ty tzv. očisty. To nedělám stále, to bych se z toho
zbláznil. ...Smích. Podle toho dělám, na co se cítím a mám sílu.
Tak to rozpálím, by se dalo říct.“
Kde jsi nejčastěji, v
jaké sféře? „Nad hlavou. A pak ještě dvě pozice nad tím. To je pak to silné
Světlo. Ale většinou To jen nechávám jakoby mimotělně“.
A co u toho zažíváš? „Já, když dám ruku nad hlavu, tak se s
Tím propojím. Spojím ruce nad hlavu a hned se spojím s tou dimenzí, a pak se
ještě natáhnu a spustí si ten proud. Přes kámen To pouštím do země, to je pak
jak vodopád, co proudí skrze mne..
Jindy, když To cítím, nadechuji ze spodu, propojím a
rozšiřuji do okolí. Když vím, že v tu chvíli To mám dělat. Pak je celé údolí
zavaleno světlem a lidé se tam cítí dobře. Občas to i říkají, když je potkávám.
Jindy jsem típlý, není mi dobře. Rozhodí mě nějaké všeobecné
turbulence na zemi. To se pak cítím blbě. Přichází to lusknutím prstu. Ztráta
energie, rozklepanost. Jak na houpačce, kolikrát... Většinou ve fázi pracovního
procesu.“
Albert Hofmann, LSD - mé problémové dítě
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Hofmann
Jelikož je zde málo
popisováno rozšířené vědomí, ba dokonce ho mnozí popírají, budu sem dávat
úryvky z knih autorit psychonautů, kteří byli sdílnější.
Albert Hofmann byl výzkumný pracovník firmy Sandoz a v
knize popisuje objev a osudy LSD i jiných psychedelik rostlinného
i syntetického původu a jejich zasazení do kontextu života domorodců,
kteří je užívají mnoho staletí.
Zejména Mexiko bylo v centru jeho etnobotanického
výzkumu, kde učinil řadu objevů. Využil i jasnovidectví domorodých curanderos,
které získali díky těmto psychedelikům.
Nebyl mystikem v pravém významu slova, ač mystické
zážitky opakovaně měl už od dětství:
„Jak jsem se procházel svěžím, zeleněplným lesem plným zpěvu
lesních ptáků a prosvíceným ranním sluncem, vše se najednou prosvítilo úžasně
čistým a jasným světlem. Co jsem náhle objevil uprostřed jarního lesa? Co to
tak oslnivě zářilo a obklopilo mě ve své nádheře, aby mi hovořilo k srdci? Byl
jsem pln nepopsatelného pocitu radosti, jednoty a blažené bezpečnosti.“
Kniha obsahuje spoustu tripreportů jeho i jiných
známých psychonautiků, se kterými se setkával. Na fenomén psychedelik nahlíží
ze všech stran, včetně problému rekreačních uživatelů, což vedlo
k problematickému zákazu těchto látek. Proto řekl: „Špatné a nevhodné
užívání způsobilo, že se z LSD stalo mé problémové dítě.“
Celkově lze říci, že je to kniha velmi zajímavá, ale
v řadě směrů nejde do hloubky psychonautiky. Neze od něj čekat, že by
pochopil podstatu těch zážitků. Byl hlavně farmakolog, ne psycholog
a filozof.
To je zejména vidět v textech, ve kterých se poněkud
nesrozumitelně snaží vysvětlit psychonautické jevy. Uvědomuje si sice, že jsou
to projevy různých části našeho vědomí, ale nezná termín rozšířené vědomí
a jejich hierarchickou strukturu.
Slova set a setting, se u něj nevyskytují, ač jsou
zásadní. Ani nepopisuje metodu tripu. Nerozděluje je do skupin, ani z nich
neodvozuje ontologické filosofické závěry.
Správně si na konci knihy uvědomuje podobnost se spontánními
mystickými stavy i s Eleusínskými mystérii: „Charakteristická
vlastnost halucinogenů narušovat hranice mezi prožívajícím selb a vnějším
světem v extatickém, smyslovém prožitku stanoví možnost jejich pomoci,
schopnost vyvolávat, jak již bylo řečeno, po vhodné vnitřní a vnější přípravě,
která byla dovedena k dokonalé cestě do Eleusií, cílené mystické prožitky.
Meditace je příprava se stejným záměrem, ke kterému byly
směřovány a kterých bylo dosahováno při Eleusínských mystériích. Je tedy přípustné,
že v budoucnu za pomoci LSD mystická vize, ověnčená meditace, může být
zpřístupněna pro široký okruh meditujících praktiků.
Skutečný význam LSD vidím v možnosti poskytnutí materiální
pomoci meditaci směřující k mystickému prožitku hluboké všeobjímající Reality.
Takové užívání zcela odpovídá podstatě vlastnosti LSD jako posvátné drogy.“
Jeho extaticko-tísnivý
trip: Tam, kde se zastavil čas
(10 mg psilocybinu,
6.dubna 1961:
...Současně jsem byl zaplaven viditelným Jástvím, byl to
naprostý klimax, proniknul mnou pocit blaha, spokojeného štěstí, nalezl jsem
sám sebe za zavřenýma očima v dutině plné cihlově červených ornamentů a
současně "ve středu Vesmíru dokonalého bezvětří." Rozeznal jsem,že
všechno bylo dobré, příčina a původ všeho bylo dobro.
Ale v ten samý okamžik jsem též pochopil utrpení a hnus,
depresi a neporozumění obvyklého žití, kde jednou je nikdy, "total",
ale místo rozdělení, rozřezání na kousky a roztříštění do nepatrných zlomků
vteřin, minut, hodin, dní, týdnů a let, je zde člověk otrokem Molocha času,
který nás poznenáhlu pohlcuje.
Kdosi je odsouzen ke koktání, hudlaření a k záplatování,
druhý musí vláčet s sebou Dokonalost a Absolutno, soudržost všech věcí, věčný
Okamžik zlatého věku, tuto rodnou půdu Bytí, která vskutku přesto vždy vydrží a
bude držet navěky, tady ve všedních dnech lidské existence jako mučednický trůn
hořící hluboko v duši, jako památka nikdy nenaplněné touhy, jako fata morgána
ztraceného a zaslíbeného Ráje, prostřednictvím tohoto horečného snu je
"současnost" odsouzena "minulostí" v oblačném
"budoucnu".
Pochopil jsem. Toto opojení bylo vesmírným letem, nikoliv
vnějším, ale spíše vnitřním člověkem a na okamžik jsem prožil Realitu míst,
které leží kdesi za polem působnosti gravitačních sil a času.
Pozn.: Extaticko-tísnivé zážitky jsou
podstatou mystiky. Ukazují, že dualita je věčná.
Vzpomínky na Honzu
Byl jeden z trojice, které jsem před 23 lety znal.
Snažili se psychedelikami prohloubit svoje pochopení mystiky z učení
dr.Tomáše, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Tom%C3%A1%C5%A1
Ovšem v tripech poznali, že vše je dost jinak než si mysleli a měli
problém se s tím srovnat. Nevěděli čemu věřit a tak někteří opustili
tripy, a jiní, jako on, i učení dr.Tomáše.
Ostatně i já
jsem učení dr.Tomáše počátkem 80.let studoval, ale časem objevil jeho slabiny.
Učení nebylo schopno nikomu dát, co slibovalo.
Honza často známým prováděl hypnotickou regresní
psychoterapii, která v 90.letech byla hojně používaná. Nyní je už daleko
méně,viz http://regrese.cz/ Jako jeden
z mála se naučil channeling a opravdu ho léta prováděl.
Dělal jsem mu sittera v jeho mystických tripech poháněných
osvědčenou trávou. Pamatuji jak procházel vyššími a vyššími úrovněmi nadvědomí.
Používáme osvědčené rozdělení podle teosofů. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie
Dimenze 4,8 je ještě hodně podobná lidskému světu, ale od
dimeze 5,5 je již Jejich svět tak Jiný, tak Dokonalý, až neosobní... To mu
nahánělo strach. Znáte to? Věřící stále mluví o Bohu, jak Ho přijali, ale
kdyby Ho jen zahlédli, utíkali by jako zajíci...
Také se mu spustila Temná noc duše... Znáte ji?
Mystika je daleko těžší a podivnější než si lidé myslí.
Učení dr.Tomáše a jemu podobných je pouze její popularizací... Dělat
pravou mystiku je těžká a dlouhá práce, vlastně askeze. Také se vám stalo
že vám tripy zničily vaše představy?
Z nevědomého vědomým
Když jsem četl poměrně zmatené představy Alberta Hofmanna na
podstatu tripů, napadlo mne, jak je vyjádřit lépe.
Děje tripů jsou vlastně komunikací nevědomého, tj.neznámého,
s naším známým vědomím. Jde o to, kdo z nevědomí nám děje tripu
dává a co nám dává. Je kolem toho hodně zákonů, které to řídí, ale my je
neznáme. Zatím je to pole neorané, kde každý má šanci přispět něčím novým.
Nevědomí si můžeme představit jako paralelní entity, které
na nás mají vliv, ačkoliv si je téměř neuvědomujeme. Je jich ohromné množství
a každá je jiná. Jsou dobré i zlé, chytré i hloupé, bláznivé
i superlogické. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nev%C4%9Bdom%C3%AD
Můžeme je sestavit do hierarchických struktur. Ostatně ani
vědomí nemáme jednotné, i v něm se vyskytuje mnoho různých částí,
které nám dávají rozdílné myšlenky a pocity.
Jakmile jednu část preferujeme, tak se postupně zesílí její
vliv.
Trip je tedy rozšířeným vědomím do nevědomí. Kam se
konkrétně rozšíří je složité, záleží v podstatě na všem. Set
a setting, tj.záměr, je pouze částí toho, co trip ovlivňuje.
Nemůžeme si myslet, že o sobě zcela rozhodujeme.
Spousta částí našeho nevědomí má obrovský vliv, jež si ani neuvědomujeme.
Pokládáme ho za vlastní, ačkoliv jím není.
Pokud v tripu komunikujeme s nějakou částí často,
opět zesiluje svůj vliv a dostává se zčásti i do vědomí. Není to
ovšem hned a zdarma. To je další věda.
Tripy rozšířeného vědomí do vyšších úrovní nevědomí,
tzv.nadvědomí, proto urychlují duchovní vývoj a to je jejich hlavní
význam.
Pak můžeme mluvit o proměně, transformaci, jež je
daleko intenzivnější než u běžných věřících.
Filosofie v tripech
Bohužel jen málo reportů je o filosofii, kterou nám trip
odhalil. Přitom já ani jiné tripy než filosofické nemám. Světlou vyjímkou jsou
skvělé reporty Charváta: https://jiricharvat.cz/esc-54-je-to-jenom-jizda/
Nebo
http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481
či https://jiricharvat.cz/esc-50-ayahuasca/
Jako ukázku uvádím svůj tripreport č.257: Na začátku mi
ukázali spojení lidského a božského po jakémsi kabelu. Rozdíl obou světů je
neuvěřitelně velký. Nepopsatelný božský svět, jakési planety, či buňky, což je
vlastně totéž, v n-dimenzionálním Hyperprostoru s podivným životem.
Kde tu ta individualita je, to nechápu.
Připomněli mi tak
ještě daleko silnější meditace před patnácti lety. Stačí, aby se zamysleli nad
Sebou, a už letí ještě do vyššího, ještě nepochopitelnějšího světa, který
ohromuje i je... To bere dech nejvíc, až z toho mrazí. To je životní styl
jak noha... My bychom ho nezvládli ani minutu...
Žijí ve Věčnosti a Dokonalosti, a právě proto musí mít i náš
omezený svět, jakoby opačný. Stvořili si nás a nyní naše životy prociťují,
prožívají s námi. Skrz nás žijí či nahlížejí do naší omezenosti. Ten
ohromný kontrast Jim vyhovuje. Libují si v paradoxech.
Ostatně, co je v podstatě Realita? Nejvyšší filozofií
lze zjistit, že podstatou je kombinace nul a jedniček. Z nich je
stvořeno Vše. Bůh, tedy Jeho Obraz – Stvoření je složito-jednoduchá, věčná, jakýmsi
Hyperpočítačem vygenerovaná, virtuální Hra na postupné Sebepoznávání. To podobnými zkušenostmi zjistili i mnozí
jiní. Film, kino, divadlo, jak To nazvat, kde jsme zároveň herci i diváky.
Když jsem se božského zeptal co je dál, odpovědělo, že žádné dál není, toto je
všecko...
Právě tohle téma mi v různých verzích vysvětlují už
skoro dvacet let ve více než dvou stech meditacích, abych To dokonale pochopil
a přijal, protože To je Bůh...
Ukazovali mi i části lidských dějin, nic moc příjemného,
různé pohromy. I těmi se lidstvo posouvá výš, vysunuje z přízemního...
Fakt nevím, jak tuto filosofii nazvat, nepodobá se žádné
známé. Ani žádnému náboženství či buddhismu. Snad Platonovi či Plotinovi, kteří
tripy také měli. Dala by se z toho
napsat hodně silná kniha...
Kdo vysvětlí, že všichni, nejen známé autority
psychonautiky, dostávají v tripech vlastně úplně stejné filosofické informace?
A co jste zažili vy v tripech filosofického?
Z mikrodávky makroefekt, aneb, trocha teorie nikoho nezabije
Nejsem totiž hypersenzitivní, ba naopak. Na počátku mi nešlo
ani kyvadélko, vize jsem měl vždy slabé a ani slovutný psycholog dr.Zíka mě nedokázal
zhypnotizovat.
Nepokládám psychedelika za zcela bezpečná. Velké dávky,
brané příliš často, mohou končit podobně jako alkoholismus. Proto jsem používal
jen malé dávky, každý měsíc či dva.
Na čem vlastně záleží děj tripu? Vlastně úplně na všem, je toho
moc. Základní je velikost dávky, způsob vedení tripu, vnímavost a stav trippera
a vůle režiséra tripu.
Je to stejné jako u hypnóz. Jsou tři základní pojmy:
sugesce, hloubka transu, a výsledný efekt. Hypnóza, ať auto nebo hetero, se od
tripu liší jen tím, že nepotřebuje psychedelika, soustřeďuje se na záměr a
z něj vyplývající sugesce, což je onen známý set a setting.
V učebnicích se píše, že hluboký, tzv.kataleptický stav
hypnózy, není nutný pro dobrý výsledek. Téměř na vše stačí mělké a střední
hloubky hypnózy.
Takže na to, aby byl trip dobrý, nemusí být silná ani dávka,
ani hloubka transu. Malá dávka může při správném setu a settingu, tedy metodě
tripu, dosáhnout výtečných výsledků. A tak to dělám.
Metodu jsem převzal z holotropka. Princip je, že nic mě
nesmí rušit a vše je zaměřeno na výsledek. Kdepak se v tripu bavit
s kamarády, či dokonce chodit po ulicích, nedejbože jezdit na kole jako
Hofmann.
Ležím v šeru naznak se zakrytýma očima, do sluchátek
dávám speciálně vybranou hudbu a to naplno se zesílenými basy, viz https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip
To zesílí spolehlivě trans. Nesmí mě nikdo oslovit ani se mě
dotknout.
Asi u čtvrtiny lidí tato metoda dokáže přinést výborný trip
i bez psychedelik, dokonce i bez hyperventilace. Praxe je důležitá, postupně se
lze dostat do tripu rychleji, hlouběji a snadněji.
Pak už nepotřebujete ani psychedelikum. Dokonce po několika
stech tripů jste v transu už trvale, jen je slabší.
Co je a co není mystika
Mystika, duchovnost, je o urychlení vývoje. Jeho rychlost je
kromě životního úkolu dána i stupněm přijetí Boha, tedy procesu vzestupu. A ten
je výsledek mystických meditací, kde v rozšířeném vědomí božské vnímáme a přijímáme.
Pokud už je už přijetí vysoké, další mystické meditace už
nutné nejsou. Pak je nutné rozvíjet, tedy pod vedením božského urychlovat, i
ostatní části vědomí.
Tedy žádné okamžité a trvalé osvícení nemůže existovat, je
to jen populární mýtus. Čím je duchovní vývoj rychlejší, tím je i těžší.
Prvotní hřích
Prvotní hřích
https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvotn%C3%AD_h%C5%99%C3%ADch
je církevní dogma,
které dle textu bible vysvětluje, proč jsme zde. V žádném mém tripu se
však nic takového neprobíralo, ani u přátel.
Důvod naší existence byl vysvětlován zcela jinak. Není divu,
při rozboru je zjevné, že je to nelogická these. Není to výjimka, vlastně žádné
náboženství, ani filosofický systém se tripy nepotvrdil, vše je úplně jinak...
Jak jste to v tripech měli vy?
Coming out a psychedelika
Rozšířeného vědomí v tripu lze využít k mnoha
věcem. Mnoho slavných písniček by bez toho nevzniklo. Podpora umění prostě
funguje.
Kdo má zájem o filosofii, tomu mohou tripy silně rozšířit obzor.
Já jsem díky tomu blíže pochopil, jak vše funguje a že prvotní hřích, kterým
bible vysvětluje naši existenci, nikdy
nebyl, ani být nemohl. Ale ani buddhismus se mi v tripech nepotvrdil.
Buddhovy vize se nekonaly u mě, ani u přátel...
Všecko je zkrátka jinak a je to hodně složité. Kdysi mi
v tripech vysvětlovali, že je 30 základních filosofických otázek a každou
je možno vyložit třiceti knihami...
Možnosti tripu je i psychoterapie, o které mnoho nevím. Jen
před dvaceti lety jsem se na webu setkal s jistým Glumem, který měl
problém se svou homosexualitou, což nám zamlčel, ale nechal si poradit jak do
tripu. Jako hudbu jsme mu radili https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip
ale nakonec použil nějakou jinou. Dělal vše tak trochu po partyzánsku, ale
výsledek byl docela dobrý, viz reporty na http://intuice.mysteria.cz/Glum.htm
Použil několik druhů psychedelik, co kde sehnal, což
nepokládám za vhodné. Myslím to byl hlavně MDMA. Jestli mu tripy pomohly, to se
ho musíte optat sami, někde na webu jistě je.
Recenze k Jiřímu
Kuchařovi díl.4. Užívání ayahuascy, či psilocybinu může člověka připravit o
rozum a zdraví. Lepší je dát si víno, pivo, nebo jít do lesa
Je to zklamání. Četl jsem jeho knihu před mnoha lety a velmi
mne inspirovala. Čekal jsem daleko víc poznání po tolika letech.
Po 30 letech praxe s 280 tripy to vidím úplně jinak.
Psychonautika je prostě v plenkách a není zájem to změnit. Vždyť se ani běžně
neví, co to trip je, kdo nám ho dává a proč!
Původně psychonautiku dělali jen šamani a zasvěcenci. Není
totiž pro každého. Hodně lidí se může popálit, je to silná horká káva...
Mohu mluvit jen o mystické psychonautice, se kterou mám
zkušenost já i přátelé. Nemám důvod z ní dělat mysterium, jako je hadí
síla. Nikdy jsme nic takového nezažili.
Co nám to dává, bych jednoduše vyjádřil jako silně zesílenou
intuici, ale v ní není nic fantasmagorického, ale naopak je to logika
vysoké inteligence, jež tu naši silně přesahuje. Je to vlastně o soužití
s Ní jako s božským Guruem.
Dává to hodně, ale fakt je, že je to hodně náročná a dlouhá
práce, než se rozvine. Je logické, že jen minimum lidí má na to vlohy a zájem.
Egu se logicky nelíbí vysoce inteligentní a mocná konkurence, i když se o něj
může dobře postarat.
To umí i channeling, ale mystická psychonautika dodá ještě
velmi cenný pocit, jež je dosti božský. Vlastně je člověk v meditaci
stále, i když je slabší a nepotřebuje už ani psychedelika.
Vydal jsem o tom knihu v nakl.Onyx, je i na webu viz
http://intuice.mysteria.cz/kniha.doc
Mystické badtripy
Jsou jako úder kladivem do ega které se brání Poznání. Není
to příjemné, ale hodně účinné. V nich si člověk jasně uvědomí, že je jen
maličkým kolečkem v nekonečně velkém soukolí a vůbec nechápe, ba ani nemůže
vědět, oč jde...
Jsou pouze pro zkušenější psychonauty. Božské jakoby zkouší,
kolik mystik vydrží... A jede na doraz, i když hodně mystiků utíká ve zmatku...
První tripy jsem měl úžasné, božská nádhera. První šok
nastal až v šestém, kdy mi ukazovali věčnost a vyváženost dualit. Ale úplný
zlom nastal až v tom nejsilnějším, osmnáctém. Dost se podobal tripům se žábou,
ač byla jen na trávě.
http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm
Pak nastala dlouhá série silně tísnivých tripů, které mi
vyvolávaly strach. Dlouho jsem netušit, proč taková změna. Proč ty krásné tripy
nepokračovaly? Neprovedl jsem něco? Až časem jsem pochopil jejich zvláštní
logiku. Vlastně tím prošli všichni, kteří to dělali také.
Ocitl jsem se vždy v jakémsi podivném nepopsatelném
abstraktním Hyperprostoru, neskutečně dokonalém, který se našemu světu
nepodobal ani trochu. Vše tam vířilo, tancovalo společně a já jen na To
nechápavě zíral z pozice lidské IQ tykve. kolikrát jsem si říkal, že to
nevydýchám. Láska Boha? Hlavně Přísnost výuky!
Zdálo se mi, že lidský svět už neexistuje a já budu věčně
vířit v tomto Hyperprostoru, který téměř nechápu. Je Tam moc vysoká filosofie,
které říkáme Jinakost nebo Takovost.
Nakonec jsem rád trip přerušoval a zapisoval si poznámky ze
zjeveného Poznání. I proto, abych se opět a opět ujistil, že náš svět stále
existuje. Např.:
-tripy jsou generátory pocitů o kterých lidé netuší, že by
mohly existovat a vyplývajících ekvivalentních dějů.
- V životě hierarchických božských sil jde hlavně o pocity,
ostatní je podružné, souvisící.
- tísní mě přihýbají kam mám jít, narovnávají. Mám mít v
sobě tento pocit související z pocitem Věčnosti a virtuality. Přesunuje mě do
neutrálního středu pocitů Boha.
- Božské nás vede pocity. Děj a pocit z něj je hlavním
tajemstvím Stvoření.
- Každý má svou roli, ve které je vědomě či nevědomě veden
určitou daností, protože je součástí specifické božské Hry.
- Božská matematická virtualita je Továrna na Vše. Přijetí
Boha je i přijetí Jeho virtuality. Ale je-li virtualita, vše je jak má být,
Hra, tak nač se rozčilovat? O to bys přišel, o nevyrovnanost. Jaké jsou pak
motivy jednání? To, co chybí se naučit.
- Askeze a izolace od společnosti je vhodná jen pro
rozběhnutí procesu. Pak je spíše na překážku. Na proměnu spodních částí je lépe
žít ve společnosti.
- zesílením pocitů jsem poznal, jak málo je ve mně radosti a
jak mnoho smutku a deprese. Prvotním impulzem pro změnu je chtít ji a na to
tyto procesy slouží dokonale. U mnoha lidí k tomu chybí vůle. Náprava však není
a ani nemůže být okamžitá
- stále žijeme v dualitách takových či jiných. Selanka
neexistuje, jen jako iluze.
- donekonečna prožíváme dokonalé tvoření nekonečna Tváří
Boha. Všude plno otázek a odpovědí.
- Svět je výklad pojmů, jak v meditaci, tak v životě.
- Otevřenost do Nekonečna, kde je Vše vidět, se egu nelíbí,
má strach
- učení souhry soužití dimenzí vědomí je věčné, nebát se
Horního je stále problém
- poznání, že Tam je Vše stále přítomné, ne vývoj od pravěku
jako zde. To je pro nás zcela neznámé, podivné.
Na konci některých tísnivých tripů mi ho zase nečekaně
překlopili do původní nádhery, snad abych neutekl...
I když tahle badtripová kapitola po desítkách tripů
skončila, měl jsem pak strach, že se budou opakovat. Ale naštěstí mi to pak jen
naznačovali. To už jsem vydýchal. A tak plynula léta.
Pak se tripy zklidnily, bylo jich už přes 170. Trvalo to
celkem 17 let. Mohl jsem si konečně užívat zaslouženého odpočinku. Mám dva i
tři denně. Zeslabeně stále, ale stále není hotovo. V jednom životě se vše nedá
stihnout…
Co se strachem, to je opravdu těžká rada. Snad vysmát se jí
a pochopit, že se vlastně nemůže nic stát. A že takový trip je vlastně operace
psychiky, její transformace. Nemusí se mu úplně rozumět, nevědomí už bylo
osloveno a je to v něm. Ať se bojí, to nevadí.
Horolezci v Himalájích jsou často na pokraji smrti a přesto
jdou stále výš. Faktem zůstává, že mnoho kamarádů to nevydýchalo a uteklo od
toho...
Z praxe vyplývá že tripy mají svůj logicky vývoj. Jsou tedy
záměrem režiséra tripu. Poznat, přijmout a přetransformovat. Kdepak nějaká
náhoda. Ta je jen nepochopenou zákonitosti.
Psychonautika o reinkarnaci
Nedávno se tu probíralo, co je po smrti a vyzvali mne
v debatě, abych popsal co vím o reinkarnaci, protože jsem napsal, že jsem
zjistil od božského režiséra tripu, že je to složitější než se ví. Asi to zatím
není v žádné knize. Božská tvorba karmy totiž nerado nechává nahlédnout do
svých zákonů a plánů.
Tripy mají tu gigantickou výhodu, že se dostaneme
k velmi kvalitním informacím, které vyvracejí všechny duchovní knihy
vlastním prožitkem rozšířeného vědomí. Je to vlastně logické, nejlépe jít k
božskému kováři než lidskému kovaříčkovi.
Problém je, že v tripu jde filosofický výklad tak
rychle, a v řeči, která není lidská, protože patří vysoké inteligenci, že
si ho téměř nelze zapamatovat. Jedinou možností je požádat božského režiséra
tripu, aby nám určité otázky vysvětlil až po tripu tzv.channelingem, a to jsem
udělal případě otázky reinkarnace.
Bylo mi vysvětleno, že základem je hlavní Záměr Stvoření a
tím je Sebepoznání „postupným“ vzestupem. Projít všemi světy, ty tvoři
Stvoření. Poznat je zevnitř.
Běžný názor o reinkarnaci je, že se zrodíme tam, kde jsme
v minulém životě skončili. Tak prosté to však není. Základním atributem
Stvoření je totiž nekonečná složitost Všeho.
Naše části, jež utvářejí náš život, tedy archetypy, nemáme
v tomto životě všechny přítomny. Spousta jich je uložena v jakési
ledničce pro další inkarnace, jiné se vyvíjejí v jiných entitách
v jiných světech. V období mezi životy všechny naše vyšší Já
v hierarchické sestavě plánují další inkarnace a to se všemi podrobnostmi.
Základem práce je naše sestava kořenových archetypů a
z nich vyplývající úkol entity. Z něj se určí úkol inkarnace a
sestavuje se nová osobnost. Jde zejména o rychlost duchovního vývoje. Je to
hodně složité, spousta záměrů nemusí vyjít a musí se pak opravovat. Učí se tím
i oni sami.
Lze se ptát i na další záležitosti, ale to je zas jiná
kapitola.
Mystický trip č.2
Pozn. Tehdy (1998) jsem je zapisoval
v třetí osobě. Použit byl hašiš a tráva.
Pustil si nahrávku
Dead Can Dance a šamanské zpěvy a začal opakovaně volat nirvanickou inteligenci a poprosil Ji, aby
řídila proces.
Objevilo se jasné
světlo a řeklo - Poradíme se.
Najednou byl opět na extatické božské cestě Stvořením.
Uvědomil si, že si dal za úkol méně se v tripu ptát a více
ho vnímat, aby se ztotožnil s božským.
V meditaci vnímal hudbu daleko jasněji a dokonaleji, mohl
být hudbou, když se do ní ponořil. Vytvářely se dokonalé videoklipy plné
symboliky, které ho strhávaly svým příjemným vyzařováním. Krátké scény byly buď
zcela bizardní, nebo se objevovaly postavy v nejrůznějších harmonických
situacích.
Věděl, že práce se symboly je totožná s ovlivňováním reálných
dějů, jež představují. Přemýšlel, co vnímají ty osoby co viděl. Božský hlas mu
napověděl, že prožívají hudbu, kterou poslouchá. Tak si všiml svého společníka.
Když se do Něj ponořil, zaujalo ho Jeho vznešené, klidné a
dokonalé vnímání, silný božský pocit harmonie, stálý vševědoucí úsměvný pohled,
kterým vše pozoroval. Nebyla v Něm patrná žádná námaha, že by nad něčím
přemýšlel, váhal, hodnotil. Jen si hrál se Stvořením.
Nikdy necítil božskou Přítomnost tak silně. Nešlo to
vyjádřit slovy. Nic takového v životě nepoznal, ani netušil, že něco takového
může existovat. Nebyla v Něm žádná negativa ani únava či pocit povinnosti, jen
nepopsatelný pocit Věčného Naplnění, Čistoty a vnitřní Síly. Vnímat ho zevnitř
bylo přínosnější, než pozorovat vize.
Nevydržel v Něm dlouho, protože zastavením myšlenek dostával
strach, že přestalo existovat jeho já. Byl to strach z mystické smrti ega. Bez
ní je však vstup do božského vyloučen.
Vystupoval a zkoumal Ho zvenku tím, že mu dával otázky. Když
však dostával kvalitní odpovědi, cítil,
že tím vystupuje z božského a dělá něco nedokonalého.
Žil tak střídavě ve
dvou světech, v lidském a v božském. Chvíli nedůvěřivě pozoroval proud vizí a
pak ho napadlo, není-li to nějaký podvod.
Nepředstavoval si takto božské a dostal strach, že ho chtějí
podvést, aby se jako pasivní divák věnoval jen pozorovanému ději jako v
televizní show, zatímco život by mu unikal. Začal přemýšlet jak to je, kdo si
hraje ve svých iluzích.
Po chvíli pochopil, že asi on, protože má daleko menší
inteligenci než jeho společník. Jeho odpovědi byly totiž zcela dokonalé a
litoval, že si je nemůže poznamenat.
Kdyby však jeho průvodcem byla opravdu božské, znamenalo by
to konec všem běžným duchovním představám a názorům.
Nakrátko vstoupil i do nirvanické dimenze a opět uviděl
krystaly plné nepopsatelně složitého života. Po výkladu se s ním rozloučila s
výrazem lásky.
Po čtyřech hodinách vystoupil z tripu. Myslel, že trval
hodinu. Přemýšlel jak vyjádřit co prožil a co pochopil. Byly to kacířské
myšlenky, které by kdysi skončily na hranici, ale ani dnes nejsou populární,
protože příliš narušují zaběhané představy.
Nebezpečí je i v tom, že by se mohly různě vykládat:
-Vše je Božskou Myšlenkou, ale to se musí prožít, vstoupit
do Jeho věčného tance. Moudrost, kde není nic nemožného. Každá dimenze má své vnímání, svoji
osobitost, svůj vnitřní i vnější svět. Vše je podobné, vše je myšlenkou
příslušné božské dimenze.
-Bůh bible není tím skutečným Bohem. Ani svatá Písma východu
neobsahují nic božského, to jsou jen projevy jeho periferie, abychom se mohli
domluvit slovy. Žádné Desatero u Boha není, ani nic nám známého.
Jóga, spasitel, vyznání víry a verše Zákona jsou jen hry
nedospělých. Naše představy o Něm jsou jen o málo dokonalejší než psa, který si
také chce po svém vyložit svět.
Je také omylem hodnotit božské podle odpovědí které dává, Je
úplně Jiné než my. Nepřemýšlí jako my, nemá naše názory a zkušenosti.
-To pravé je vnímat Tvorbu, Svět a Bohatství všeho, ale bez
žárlivosti, chamtivosti či strachu ze ztráty. Pochopit to zcela, znamená se do
Něj ponořit, až myšlenky kritického analyzátoru ega zmizí. Tím ale přestane
existovat a toho se bojí.
-Pokud máme božskou sílu přítomnou, nemůžeme udělat chybu.
Trip však nemůže trvat stále, ale intuici můžeme mít trvale.
-Dogmatické teologické hádky mezi církvemi a vyznáními jsou
důkazem nepochopení samotných základů duchovnosti.
-Všechny věrouky je
nutno odložit před vstupem do mystické svatební místnosti.
-Umění není periferie duchovnosti, ale teologie. Tvorba je pravým
náboženstvím, ale záleží na umělci, na co se soustředí. Zda na Tvorbu nebo na
popularitu davu.
-Meditačním soustředěním na prázdno můžeme jen zhloupnout,
ale ani odříkání, pocit viny či utrpení není nic božského.
-My nevnímáme ani tisícinu Skutečnosti, vše je u nás
rigidní, téměř nepohyblivé. To hlavní Tam je Svoboda Tvořivosti a Života
samého, která se s naším stálými stresy a strachem o děti i existenci vůbec
nedá porovnat.
-Spousta lidí prožívala podobné stavy, často pod vlivem
drog. Mělo to na ně určitý vliv, ale není to tak snadné jak si mysleli. Tyto
zážitky jsou jen jednou z počátečních kapitol, za kterými musí následovat
spousta další práce.
Není hned hotovo, jak
si hippies mysleli. Jít až do konce je také ochoten jen málokdo. Vnímat to jako
druh zábavy je sice běžné, ale zcela chybné. Říše iluzí feťáků je však také
Stvořením.
-Pokud je svatební místnost otevřena, stačí božskou sílu
zavolat a vnímat ji až je jen Ona. Je to až překvapivě jednoduché, až jde z
toho trochu strach.
-Nepoznal jsem Tam starosti, problémy, vůbec nic z toho, co
máme v mysli. Ani hledání něčeho, ani úvahy o skutečném či neskutečném.
-Božské vědomí je nám neznámé. I Jeho láska je zcela jiná,
není to závislost, ale spíše pocit sounáležitosti.
-My jsme vlastně stále návštěvníky božského světa, ale jen
ve skutečné meditaci si to uvědomujeme. Bůh je vlastně blízko, ale pro někoho
daleko, když má zavřeny dveře do svatební místnosti.
-My si pořád cpeme do hlavy informace a názory, ale Tam je
vše už obsaženo. Nemůžeme To však napodobovat a ztotožňovat úroveň ega s Jeho.
Musíme se naučit pracovat s božskými dimenzemi, ale nezapomínat na tu naši,
která má také svůj význam.
-Poníženým uctíváním autorit církví i svatých odmítáme
vlastní božské části a tím do nich nemůžeme vstoupit.
Průběh meditace také konzultoval režisérem tripu: Vnímal
jsem dokonale psychický proces božského režiséra tripu? Jen zčásti, chce to praxi. Je to opravdu tak jak jsem cítil, že
nemáte žádné starosti a jste stále stabilní? Nebylo ti to dovoleno procítit, to až příště. Jsme stabilní, ale
starosti máme. Nevíme, zda všechno proběhne tak, jak jsme naplánovali.
Opravdu nemáte strach? Ne, jen to, co
souvisí se starostmi. Máte pocit povinnosti? Ano, ale jiný než vy. A opravdu všechno víte? Opravdu, je to tak. Nás napadne vždy to, co je potřeba. Máte myšlenky podobné těm, co mi posíláš? To zatím nemáš vědět. Můžeme jen zatím
říci, že pracujeme jako mnohaúrovňový počítač a sestupujeme na polovinu cesty k
vám.
Jaký máte vstup do tripu?
Nevím jaké tripy máte, to je zásadní rozdělení. Já je mám
pouze s rozšířeným vědomím a vstup je vlastně pokaždé stejný.
V rituálu pokuřuji, poslouchám vybranou hudbu, to je
nejlepší set a setting, a sleduji, co se ve mě děje. První změnou jsou hluboké
myšlenky, které nejsou moje.
Pak se začne vědomí
rychle měnit. Popsat ho je nemožné. Je to lidem neznámý pocit. Hodně je Jiný
než nám známé. Má určitou podobnost s orgasmem. Poslech hudby se
neuvěřitelně zdokonalí. Ani virtuozové ji tak neslyší.
Pochopí To jen ten, který To zná, ale v plném rozsahu
jen při Tom. S ohromením si vždy uvědomím: Tak už jsem zase Tady!
Virtuální Hyperprostor, tak se dá nazvat tento svět.
Nekonečně složitý, vše do fraktálu. Hrdá vznešená posvátná Dokonalost. Zde si s časem dělají co chtějí a nic není
nemožné. Tak mi ukazují co umějí a já jen zírám. Ale to už jsem ulehl, zakryl
si oči a do sluchátek pustil božskou Lisu naplno. https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip
Božské vize a pocity, to je obsah virtuálního Hyperprostoru. Osvícení
v pravém významu slova.
Snažím se stav nerušit, ale často mám obavy, že mi božské
napere Poznání, co mě bude trhat na kusy jako kdysi. Teď už mi je jen naznačí.
Vždyť je rozšířené vědomí zázrak! O něm lidé nemají ani páru
ač je to Krása krás, popsaná ve svatých knihách. Co mám zkušenost, bojí se
Toho. Nechtějí o Tom slyšet. I to je paradox. Je to daleko cennější než objevit
nový kontinent či planetu.
Máte to tak i vy?