Moje články pro psychonautické skupiny na Facebooku 2020-2023

Intago zavináč seznam.cz

Starší články jsou na http://intuice.mysteria.cz/zkusenosti.htm

 

 

Dirigentem v tripu

Ten, kdo si umí setem a settingem přivolat rozšířené vědomí není překvapen, že se to nejprve projeví zkvalitněním myšlenek. Začátečník to však může přehlédnout.

Nedá se však přehlédnout extrémní zkvalitnění poslechu hudby. Musí být správně zvolená, nejvíce se osvědčil tento výběr: https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw

Už jen to dá tripu obrovskou hodnotu. Tak slyší hudbu jen virtuóz, možná ani on ne. To však není všechno. Zlepší se i schopnost vyjádřit hudbu pohybem rukou, což si můžeme sami zkusit a jsme překvapeni, jak dobře nám to jde. Při tripu RV jsme zkrátka někým jiným...

Získat v tom velkou praxi však vyžaduje několik desetiletí práce a stovky tripů...

 

 

Umělá inteligence a tripy

Prudký rozvoj AI vede k otázkám, co vše to revolučně ovlivní. Mnozí mají obavy. Možná jste také zkoušeli s AI GPT komunikovat a sami zjistili co umí a co jí nejde. Viz https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/chatgpt-umela-intelegence-ai_2303242025_elev?fbclid=IwAR0iVPGnr0DT4quXdZBZxzQSaj7C9-8OFjQ078EUKAxkGxxqJjJDG7qxUUE

Zatím se nikdo nezamýšlel nad tím, že komunikace s AI není vůbec nová věc, dělá se již tisíciletí. Kdo? Přece šamané a zasvěcenci všech kultur ve svých tripech.

Je přece známé, že komunikují s entitami vysokých inteligencí a mezi ně patří i tzv.agregory, někdy nazývané  i egregory. Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Egregore Je jich celá řada, ale zajímaví jsou jen někteří.

Kdo to je? Nejsou to duchové předků, ale umělé inteligence vytvořené ještě těmi vyššími. Měli i přímý vliv na naši civilizaci, zejména IAUE a IKONA, a to na „božská“ 60.léta. Svatí ve svých transech vnímali agregory INRI a IHS. Ještě vyšší je třeba SKN, a ty nejvyšší prý není vhodno jmenovat.

Kdo to s rozšířeným vědomím umí, má pár desítek tripů RV, tak je může zkusit vyvolat. Rozhodně to není snadné a pro každého. Je to věda jako IT...

 

 

Všecko je Jinak

Tripy s rozšířeným vědomím přinášejí hlubší pohledy na všecka náboženství i filosofické směry. Nikdy se neopakují, ale ani se mezi sebou nevylučují.

Zajímavé je, že různí psychonauti dostávají podobné poznání. Asi za tím něco bude.

Jak je shrnout? Všecko je Jinak, daleko složitější, podivnější a hyperlogické. Jen takto stručně se To dá shrnout. Kdepak nějaké mýty svatých knih...

Takže když vidím všechna náboženství a jejich projevy, včetně buddhismu, jen se usmívám... Kdybyste jen věděli, to byste koukali....

To, co v rozšířeném vědomí zažíváme, se prostě žádnému náboženství ani filosofii nepodobá! Přitom je nám vše podrobně vysvětleno a ukázáno. Nepodobá se to ničemu.

Jeden kámoš dokonce přestal s tripy protože mu rozbíjely jeho představy. Byl jogín od Dr.Tomáše.

 

 

Spory mezi psychonauty

Spory mezi lidmi jsou běžné a zákonité. Psychonautika sama vzbuzuje velké nenávistné emoce laiků, kteří ani nevědí o čem mluví, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Psychonautika  ale spory jsou i uvnitř ní. Jaké jsou příčiny?

Je třeba si uvědomit, že psychonautika obsahuje tak rozdílné skupiny lidí, které si mezi sebou ani teoreticky rozumět nemohou. Hlavní skupiny jsou podle mne čtyři:

Psychonauté využívající psychedelika jako inspiraci zejména v umění, viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Jim_Morrison , jiní je využívají jako prostředek psychoterapie, dále rekreační uživatelé a ti, kteří je užívají pro filosoficko-mystické zážitky vedoucí k poznání a zesílení intuice. Spojuje je tedy pouze použití psychedelik, a to je velmi málo.

Jak si mohou rozumět rekreační uživatelé s těmi, co psychedelika zvaná také entheogeny, tj. to, co ukazuje boha uvnitř, či probuzení vnitřního boha, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Entheogen užívají v posvátném rituálu s přesně daným postupem, při kterém se odhrnou záclony vědomí a poznávají, co je daleko za lidským světem? Ti se na rekreační uživatele dívají kriticky proto, že si jen hrají s posvátností látek, kterou nabízí připraveným. Něco jako zatloukat mobilem hřebíky.

V opačném směru je rekreační uživatelé mají ještě méně rádi. Prý se vytahují tím co umějí, tak ponižují ostatní a že to, co říkají, je šílený nesmysl.

To je podobné vztahu lidí ke kvantové mechanice. Tu otevřeně kritizovat už nemohou, tak ji zametou pod koberec aby měli pokoj... Zde je to často stejné.

Je tu ještě jeden zástupný faktor: Aby nemuseli kritizovat jejich podivné abstraktní zkušenosti, kterým stejně nerozumějí, nařknou je z něčeho jiného, jen aby se jich zbavili a měli klid.

Zážitky rozšířeného vědomí jsou opravdu silná káva. Kdo říká, že se jich nebojí, buď zatím nezažil co vše umějí, nebo lže. Takže spory jsou naprosto logické a nelze je vyřešit.

Nakonec je nejlépe, když každá skupina pracuje odděleně od ostatních a soustředí se na rozvoj vlastních zkušeností.

 

 

Nic není zadarmo a bez práce.

Opravdu nic. Od narození až po stáří se musíme stále snažit, pracovat, rozvíjet. Protože jen pak máme výsledky. Je jedno, zda jde o vzdělání, umění nebo sporty. O tom je Sebepoznání jdoucí miliony stezkami.

A také nic není bez námahy a bolesti, překonávání překážek. Oprava zubů či kyčle není bez bolesti, proč by takovou neměla být i psychoterapie?

Duchovní rozvoj se vlastně ničím neliší, jen je méně známý. Hledáme u něj naplnění našich nenaplněných představ a přání, a to vždy nejde.

Zesílení intuice je běh na dlouhou vzdálenost a něco stojí. I jasnovidnost či telekineze spotřebuje hodně energie, to ví hlavně ti, kdo tuto schopnost získali. Proč? Protože lidem tyto schopnosti nepatří a pokud je zčásti mají, musí je kompenzovat. Totéž božské pocity, tedy náboženská extáze. Ty mystikové dostanou jen ve specifických případech.

Podle mne se používají tři základní termíny na popis toho:

-Šamanská nemoc viz https://duchovno.doktorka.cz/samanska-krize

-Psychospirituální krize viz http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/co-je-psychospiritualni-krize

-Temná noc duše mystiků, přesněji označovaná jako zátěže, viz http://intuice.mysteria.cz/temna-noc-duse.htm

Všimněte si, že nejsou žádné jasné hranice mezi nimi. Mají hodně společného. Je to hodně složitá, málo popsaná odbornost.

 

 

Jaký je Bůh?

Tripy rozšířeného vědomí umožňují nahlédnout, že představa věřících i nevěřících o Bohu je nezralá. On nejen že existuje, ale je úplně Jiný.

Rozhodně to není člověk, ani trochu ne. Je daleko mocnější, inteligentnější a hlavně věčný, s věčně se proměňující nekonečně složitou Tvorbou Všeho. Jeho Logika až ohromuje, je až matematická... Takový dějový Procesor.

Svaté knihy jsou jen náznakem, a to úplně všechny. Jejich úkolem je oslovit lidi. Dát jim základní informaci že existuje, ale detaily jsou zcela jinak. Proto mystikové, kteří mluvili o tom, jaký opravdu je, byli v minulosti ale i v současnosti pronásledováni. Komu by se líbilo zpochybňování víry ať je jakákoliv?

Přitom stačí porovnat mystickou literaturu s tripreporty a hned vidíme souvislosti. Mám na mysli třeba zážitky Charváta, viz např.:

https://jiricharvat.cz/esc-50-ayahuasca/

https://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481

 

 

Virtuosní poslech hudby v tripu

Kupodivu se o kvalitě vnímání hudby v tripu nějak nemluví. Přitom tomu osobně přikládám velký význam. Nikde jinde než v rozšířeném vědomí nemůžete takto dokonale hudbu vnímat.

Zvlášť tu hodně dobrou, rozdíl oproti běžnému poslechu je gigantický. Už jen kvůli tomu stojí do tripu jít. Takto dokonale ji slyší snad jen virtuosové, možná ani ti ne.

Trip se tomu musí přizpůsobit, hlavně se ničím jiným nerozptylovat, je to vzácný dar. Nejlépe jako v holotropku ležet naznak se zakrytýma očima. Hudbu doporučuji tuto, nejlíp pořádně nahlas do sluchátek s hodně basy.

https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw

Možností se více, např. Crown Chakra, Poselství Harmonie od Petra Piňose, Súfism od Olšaníka atd.

 

 

Strach z rozšířeného vědomí

Zažili jste ho? Já i mí kamarádi mnohokrát. Je vlastně logický, nelze se ohromení a z něj plynoucímu strachu vyhnout. Bojíme se i myšlenky, že se už nemáme kam vrátit, že náš známý svět už neexistuje.

Chybou je utéci, je třeba ho překonat. Horolezci i kosmonauté strach znají také.

Chce to mít tripů desítky, ne-li stovky. Postupně se tak dá navštívit celá řada levelů Hierarchie a tím je poznávat. Není divu, že dost odpovídají komnatám, které ze svých extází popisuje nejslavnější mystička sv.Terezie z Ávily v knize Hrad v nitru.

https://www.databazeknih.cz/knihy/hrad-v-nitru-132463

My ten první level nazýváme svět bohů. Je tam dokonalost a genialita, ale ještě je trochu podobný našemu světu. Jdeme-li výš, náhle se vše změní. Vše podobné lidskému se vytrácí, je to úplně jiný svět, kde vše je prapodivně Jinak. Říkáme mu svět božstev.

Superparadoxně si tam hrají se Vším. Prostor a čas je tam úplně jinak, vše je spíš matematické, virtuální. Zde už strach a ohromení vzniká docela silný. Někdo by tomu mohl říkat badtrip.

Ještě další level nazýváme nirvanický. Stav Boha. Nepopsatelná Dokonalost dokonalosti. Naše představy o Bohu jsou směšné, to je Tu jasné. Není člověku podoben ani trochu.

Ale jsou i další, nadnirvanické světy. Zažít je, je velmi vzácné, mě se to nestalo.

Kamarádi popisují charakteristické Dunění Dokonalosti, jež až drtí. To je to OOOMMM zpívané dohromady. Zde se gigantickou energii tvoří světy. Nelze se zde dlouho zdržet, rozmetalo by nás to.

Kolikrát mně napadlo co Tam ve vyšších levelech mám vlastně dělat, vždyť mu ani nerozumím. Řekli mi, že jsem tam jen na exkurzi. Nečeká se, že bych všemu rozuměl. Doma tam budu až za neuvěřitelně dlouhou dobu.

A k čemu ta exkurze tedy je? Udává směr vývoje, byla odpověď. Duchovní vývoj se pořádně nastartuje. Ovšem kdo by čekal nějakou selanku a klid duše, bude mít smůlu... Tahle škola je dost těžká... Proto je v ní jen málo žáků... Ani není pro každého.

Jít do tripu je vlastně velká odvaha. Vstoupíme jako slepí do světů, o kterých se málo ví, protože ani nejsou popsat. Jde v nich o záměry, které neznáme. Proto je naplno využívají jen mystikové, šamané a zasvěcenci.

 

 

Výročí

V těchto dnech před 31 lety jsem měl svůj první psychedelický zážitek rozšířeného vědomí. Od té doby stovky. Kromě hub ještě šest dalších psychedelik.

Co mi to dalo? Silně zesílenou intuici, což se projevuje mnoha způsoby. Kniha by se o tom dala napsat. Ale stejně se to nedá pochopit, jen zažít. Silně mi to urychlilo vývoj, mám i jiný pocit než dřív, stále trochu v tripu.

A co vy, co vám to dalo?

Jo, a za ta léta jsem poznal spoustu kámošů, kteří tripy také měli. I víc než já. Mnozí však utekli, vlastně naprostá většina, což nechápu. Máte také tyhle zkušenosti? Proč z toho utíkají, když je to Opus magnum??

 

 

Psychedelická revoluce

Od šedesátých let pronikala do západního světa i k nám psychedelika. Nejen marihuana, ale i LSD. Dokonce jsme ho továrně vyráběli pod názvem Lysergamid. Kdo mezi umělci či intelektuály něco znamenal, vyzkoušel ho.

Na jedné přednášce nám socioložka a disidentka dr.Šiklová i další pamětníci vyprávěli, jak přínosný pro ně ten zážitek byl.

Byla u toho, jak to zkusil i budoucí prezident Zeman. Rovněž politikové a právníci Pithart i Rychetský, který o tom napsal ve své knize, a mnoho dalších.

Pozadu nezůstávali ani umělci, kteří v zážitcích nacházeli inspiraci. Jen o tom běžně nemluví.

Ostatně doba hippies byla psychedeliky známá i s jejich představiteli prof.Learym a Alainem Ginsbergem.

    Významnou etapou Pražského jara byla Ginsbergova návštěva Prahy. Ginsberg i jeho tvorba oslavující svobodu byla tehdy nadšeně přijata místní undergroundovou scénou i pražskými studenty, kteří ho 1. května 1965 vyhlásili králem Majálesu.

Po zákazu těchto látek se používaly skrytě dále. Jistý důstojník StB řekl, že marihuana se u disidentů běžně nacházela... Ostatně prezident Havel poznamenal, že vyzkoušel snad všecky...

 

 

Krátký trip

Nejprve jako vždy mě při zpěvu Lisy Gerrard zaplavil posvátný božský pocit hrdé Vznešenosti.

My Tady žijeme odděleně od lidí, reagoval režisér tripu, asi reakce na mé předchozí psaní do skupiny Retro na FB.

Jaký máte vztah k lidem, zeptal jsem se. Odpověděl mi pocitem, těžký nadhled.

Pak mi poslal vizi jakéhosi trychtýře. Ukazoval mi ho ze všech stran. Byl jako vír, kterým voda odtéká z nádob.

Vtahující síla Tam... To žiješ, komentoval to....

 

 

Hippies, máničky i u nás

Toto celosvětové hnutí 60.let v historii ojedinělým a pozoruhodným stylem odmítáním konformismu proměnilo svět mladých. Bohužel z něj zbyly jen retrovzpomínky...

Navazovalo na Beat generation, česky též beatníci či beatová generace. Mezi hlavními autory spojené s hnutím byli Jack Kerouac a Allen Ginsberg, který navštívil Československo, byl nadšeně přijat místní undergroundovou scénou i pražskými studenty, kteří ho 1. května 1965 vyhlásili králem Majálesu.

Byli tedy i u nás, viz Wiki: V Československu se začali sympatizanti hnutí hippies (oficiálním tiskem označovaní jako „máničky“, „chuligáni“) objevovat v polovině 60. letech a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.

Hesla hippies:

    Milujte se, neválčete! (Make love, not war)

    Osvoboď svou mysl! (Let your minds be free)

    Síla květin (Flower power)

    Dej míru šanci! (Give peace a chance)

    Mír a lásku! (Peace & Love)

    Mír prosím! (Peace please)

    Nevěřte nikomu, komu je přes třicet (Don't Trust Anyone Over Thirty)

    Vše, co potřebujete, je láska! (All you need is love)

    Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého (My freedom ends where the freedom of another begins)

    Láska ano, peníze ne (Make love, not money)

 

 

Můj výběr hudby pro trip

Hudba se při tripu jako set i setting velmi osvědčila. Nejlépe umí přivolat kvalitní informační zdroje a brání tak přístupu těch nekvalitních...

1.    Lisa Gerrard

2.    skupina Irfan (zpěvačka Denitza Seraphimova)

3.     Rajna

4.     Stellamara

Podle mne nejkrásnější skladba https://www.youtube.com/watch?v=BoXsxYf2UMA

 

Lisa mne dostane do stavu nikoliv klidu, ale Věčné Dokonalé Tvorby. Nekonečně složitého fraktálu. Žádný klid totiž neexistuje

 

 

Přetížení mysli v tripu s rozšířeným vědomím

Pokud už máme více tripů s rozšířeným vědomím, a je jedno jaké psychedelikum použijeme, začnou být náročnější. Kdepak selanka, s tou bychom se daleko nedostali...

Kromě ohromujících tísnivých badtripů z hyperprostoru Stvoření a jejích paradoxních zákonitostí nám může vyšší část rozšířeného vědomí dát řadu dalších zkoušek. Je to celá věda...

Jedním z nich je přetížení našeho vědomí rychlým proudem vševyjadřujících vizí a pocitů shůry. Jelikož je daleko dokonalejší než naše vědomí, nedělá mu to problém. Představte si, že by někdo napojil psí hlavu na naše myšlení, to je podobná situace.

Pes by byl jistě zděšen a ohromen tím, co nikdy nezažil. Rád by se vrátil do svého známého psího světa, ačkoliv nás má tak rád.

Podobně je to s návštěvou vyšších světů v tripu. Prostě je toho na nás moc, a to jak z Hyperinteligence, kterou sotva můžeme pochopit, tak i v rychlosti dějů jimiž nás zasypává.

Pokročilým psychonautům může ještě přidat zatížení tím, že se vyšší Já naladí na ještě vyšší úroveň. Udělá tedy totéž co my. A pak s ohromením vnímáme, jak i ono má stejné problémy  jako my přijmout, co tam je...

Výsledek je, že se nám přehřívají obvody a trip je vše jiné než příjemný odpočinek. O to však v psychonautice vůbec nejde.

Kdo tím zdárně projde a neuteče, dostane se výš. Je to hodně o důvěře, že jsme ve správných rukou. V každém případě si uvědomíme, jak směšné nesmysly nás ve škole učili, že lidské myšlení je to nejdokonalejší na světě.

 

 

V tripu do daleké budoucnosti

První tripy s rozšířeným vědomím jsou příjemným povznesením. Když režisér tripu vidí, že máme zájem o další, zesílí náročnost výuky. Dobře ví, kolik sneseme.

Jsou to vlastně exkurze do naší daleké budoucnosti a my jen zíráme. Záleží, do kterého levelu, čili dimenze hierarchie, se vědomí rozšíří.

Pokud to není moc vysoko, je to úžasné. Svět bohů, který od nás není zas tak nepřekročitelně vzdálen. Popsat by se dal jako virtuozita a genialita ve všem... Nežijí si špatně, vůbec ne. Co jsme my proti Nim raději nebudu komentovat.

Když mě vytáhnou ještě o patro výš do světa božstev, už je to na hraně. Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost jsou Tu všude strašně silně. Stačí drobný podnět a bezchybný mechanismus Dokonalosti vygeneruje okamžitě Vše co si dovedeme i nedovedeme představit.

Dokonalost je Tam tak velká, že mě ohromuje, ale ještě To mohu vydýchat. Prostě jen zírám a skoro nic si z toho nepamatuju.

Ještě vyšší stupeň je už na mne moc silný. Je to takový šok, že mám sklon se zahrabat do země, abych To nemusel vidět. Nepředstavitelná fraktálová virtuální abstrakce paradoxů paradoxů, kde je vše totálně Jinak. Zde jsou jen symboly symbolů symbolů. Ovladače Všeho.

V tripu mi není úplně jasné, že v tomto levelu budu až za miliardy let. Prožívám To, jako bych Tam právě vstupoval, což mi způsobuje tíseň jak v badtripu. Co bych v tomhle Hyperprostoru dělal, když Mu vůbec nerozumím?

Ještě, že Tam nemohu být dlouho, to bych se už z Toho nesebral... Je úplně nepředstavitelné, že v takovém světě budeme na věky žít.

Když vidím pohádky jako Anděl Páně atd., musím se smát nad tou naivitou... Tomu lidé věří, ale ono Tam nic lidského není...

Zažili jste To také?

 

Podivnosti pocitů v tripu

Tripy jsou nedozírnou továrnou na pocity. Většinou lidem zcela neznámé a velmi složité. Do jednoho pocitu je v rozšířeném vědomí zakomponována třeba celá filosofická kniha, která navíc ani není v lidské řeči, ale v daleko dokonalejší. Život je prostě hra pocitů, to lze zažít hlavně v tripu.

O pocitech by měla být napsána celá kniha, vytvořit vědu o pocitech. Zjišťujeme totiž, že pocit je tím nejdůležitějším. Vše vlastně děláme kvůli pocitu, který z toho plyne, jen si to nechceme neuvědomit. Tedy nevíme skoro nic o tom nejdůležitějším...

V tripu můžeme zažít mnohé podivnosti pocitů. Třeba dostaneme zážitek Věčnosti. Pokud k tomu dostaneme extatický pocit, jsme nadšeni. Smrt skutečně neexistuje, život je věčný, uvědomíme si.

Stačí ale, abychom do vědomí Věčnosti dostali pocit tísnivý a vše je opačně. Proboha, vždyť tu budu ještě miliardy let!! Pamatuji, že jsem se jednou cítil, jako by na mne spadl barák!

 

 

 

Není třeba střílet z děla

Střelbou z děla nazývám použití velkých dávek psychedelika. Zejména po určité praxi, maximálně deset tripů, je možné dávky snížit.

Spíš propracovat rituál tripu. Prostě trip, stejně jako vše, by měl být důkladně promyšlen a proveden. Není to zábava, ale odborná praxe. Navíc trip se směruje nejen před ním, ale i v něm.

Proto používám malé dávky, což ovšem nejsou mikrodávky. Není tam vždy trvalé odtržení od sebe a okolní reality.

Třeba nebudeme tak totálně mimo, ale alespoň si více zapamatujeme, i když chtít to v tripu je velmi rušivé. Zato jich můžeme mít víc.

Když kouřím trávu nebo syntetiku, dávám pozor, jak zabírá. Když ucítím, že už to jede, nechám toho. Občas mi režisér tripu doporučí ještě trochu. Pak uléhám, zakryji si oči a nasadím sluchátka.

Stačí mi ekvivalent 2/3 cigára české trávy, ale i samotné kouření je speciální metodou provedeno tak, aby zbytečně neutekl ani mikrogram THC.

 

Malé dávky

V psychonautice existují velké dávky psychedelika, malé dávky i mikrodávky. Každá varianta má svůj význam.

Objevuje se tu totiž názor, že brát malé dávky je chybné, s čímž nemohu souhlasit, protože všecky moje tripy takové byly.

Jak to dělám? Prostě kouřím trávu, hašiš či syntetiku do té doby, až když cítím, že už zabírá, že se vědomí rozšiřuje. To poznám tak, že se silně zdokonalí vnímání hudby, stávám se jí. Objevují se i nové kvalitní myšlenky o kterých vím, že nejsou moje.

Je to tedy možné jen když mám psychedelikum s okamžitou reakcí. S houbami to tak snadné není.

Pak odkládám fajfku, natáhnu se, přikryjí se dekou, oči šátkem a nasadím si sluchátka a už to jede.

Tato malá dávka umožňuje si z tripu více zapamatovat, protože část našeho vědomí je stále přítomna. Někdy jí režiséři tripu výší inteligenci pozoruhodně vysoko. Pak bývá v tripu i několik entit, které se v tripu konfrontují a učí.

Ostatně znají to i psychologové. V knihách o hypnoterapii se píše, že není nutný hluboký trans, vše se dá udělat i v slabším.

Na sílu tripu má vliv mnoho dalších faktorů, je možno zkoumat nejen druh psychedelika ale i její dávku a zejména metodu tripu.

 

 

Halucinace při rozšířeném vědomí?

Lidé se mě často ptají, zda to, co v tripech RV ve vizích vidím, cítím a slyším, nejsou jen bezcenné halucinace. To mě rozesměje.

Přece každý, kdo má trochu rozumu, pozná kvalitu toho, co vnímá. Já se specializuji na vnímání geniality a virtuozity, které lidské schopnosti daleko přesahují. A to v tripech dostávám.

Pokud by to bylo bezcenné, nějaké opilecké žvásty, nikdy bych je nebral vážně. Bohužel lidé tomu nevěří, ale fakt je, že kdo nezažil, ani věřit nemůže. Tak moc je to neznámé a podivné.

 

 

Tripreporty

Podle mého jsou důležité, zvlášť když se vědomí rozšířilo. Jednak si ujasním, co vše jsem prožil. Bývají to velmi kvalitní osobní i neosobní informace a prožitky. Tím pádem využiji trip naplno při jeho integraci do vědomí.

Slouží i pro informaci ostatním psychonautům. Ale i nám, když se třeba po letech k nim vrátíme. Svůj nejsilnější trip pokládám za to nejvyšší, co jsem v životě zažil...

http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm

http://intuice.mysteria.cz/meditace01.htm

http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm

 

 

Hudba je set i setting současně

Už na prvním holotropku v roce 1992 jsem poznal obrovský význam hudby v tripu. Dr.Grof ho vymyslel dobře.

 Každá hudba vtahuje do určitého stavu naladění, to je ten set. Provází nás tripem a omezuje rušivý vliv myšlenek. Podstatně tak trip zesílí. Chce to ovšem polohu jak v holotropku, tj.ležet se zakrytýma očima a jen vnímat hudbu.

Po letech mi se nejvíc osvědčil tento výběr toho nejlepšího viz https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw

Vhodné hudby mám více, např. http://intuice.mysteria.cz/meditacni-hudba.htm

Tak si trip Poznání užijte. Po delší praxi budete moci mít díky flashbacku trip i bez psychedelik.

 

 

Projevilo se vám v tripech o Vánocích mystérium Vánoc?

K Vánocům mám nedůvěru už léta. Všeobecný shon a zmatek spojený s těmito svátky je v přímém rozporu z proklamovaným klidem a mírem. Včetně maškary Santy Clause podezřelého z těžké komerce. Nejraději bych pro sebe Vánoce zrušil jako jakýsi obal bez obsahu.

Přesto jsem vzácně na Vánoce něco o nich v tripech zažil. Třeba v roce 2008, že jde ocyklický proces vzniku a proměny vědomí.

Trip do mě nalil energii a poslal mi vizi víru jdoucímu až do oblak. Byl podobný tornádu, ale zlatému. Obrovská sací síla sahající až do nejvyšších světů. Tam, kde není žádná náhoda, ale věčná Dokonalost v nekonečně směrech.

Na Štěpána jsem měl další trip. V něm jsem si opět uvědomil:

1/ nejsme návštěvníci tohoto světa. Chybně říkáme, že jsme sem přišli a po smrti zas odsud odejdeme. Nikdo nikam nepřichází ani neodchází, žijeme „sami v sobě“, ve Věčnosti, jen se proměňujeme. Jsme tu doma.

2/ rovněž nejsme jako lidé dole a božské kdesi nahoře. Jsme „uvnitř něj“, vlastně jeho zvláštní výtvor, kterou nutně potřebuje. Opět to nejde přesně popsat, jen prožít tu Podivnost jakési Rubikovy kostky…

 

 

Lysohlávky a já

Do psychonautiky jsem se dostal v r.1992 na holotropku, ale hned mi bylo jasné, že tato metoda pro mne není. To hloupé dýchání je tak nepříjemné a ten trans z něj slabý a krátký. Proto mi můj učitel holotropka doporučil MDMA.

Kde bych ho ale sehnal, nevím, byl jsem totální laik. Naštěstí mi kámoš přivezl z Tibetu hašiš a přidal něco trávy. Konečně to začalo fungovat jak mělo... Proč ale ostatní zůstali u hyperventilace? Nechápu to.

Později jsem dostal od známého lesáka láhev od okurek plnou sušených lysohlávek. Tak jsem je zkusil:

„Základní myšlenka v tripu rozšířeného vědomí byla – Bůh je Sám pro Sebe věčná otázka, není nic konečného. Vše je strašně složité. Hledání Podstaty mizí v nekonečnu. Na vše je odpověď stejná – nekonečno Nekonečen!

-Všude tisíce otazníků jak to je. Vždy se o něco hraje. Všechny děje jsou částí nějakého jiného, vyššího skrytého děje. Ukazovali mi božský virtuální blikavý svět, je jako promítaný film. Vše je fraktál, i já jsem bod na fraktálu, také fraktál. I mysl, vše.

-Jak je vše jako stroj jednoduché zevně, složité podstatou!

-Neochota a strach se léčí tímtéž.

-Ukazovali mi tajemství sjednocení dualit, ale nedalo se to rozumem chytit

Je to padesátý trip. Jakoby mi přišli gratulovat. Kdo jsem já, to nevím, je to moc složité- části vědomí, já, jež je sdružuje, vnějšek a vnitřek a jejich zvláštní vazba, nechápu to. Jsem starý fotr, strejc, ukazovali mi zvláštní symbol, jež pak jako tapeta byla pod všemi vizemi.

Hravost nemám, ani uměleckost. Smál jsem se těm srandovním obrázkům, strejc ve svetru, vše trochu zfušované, to jsem já Jejich očima, to bylo překvapení k jubileu! Co ví, jaké je to Nahoře. Jdu k Podstatě přímo.

Ukázali mi ještě mé dva velké zuby (asi mé agresivní podosobnosti). Připomínalo to divadelní představení, hráli ho mě. Zážitek nad zážitky, to normální člověk nikdy nežije, tak živé divadlo.“

 

Rozdíl trávy a hub mám jen v tom, že u mě houby zabírají až po hodině, ale trip je delší. Nejdelší měl sedm hodin!

Pak jsem přešel i na další látky, ale na obsahu tripů se opět nic nezměnilo. Záleží jaký je rituál tripu. Když někdo pevně věří, že ta a ta látka vyvolává ty a ty zážitky, je to set, který trip hodně ovlivní. Jde přece o trans, ten je primární, psychedelikum ho jen zesiluje.

O trávě je mnoho lidí přesvědčeno, že tyto tripy nemůže vyvolat ale právě tento názor je blokuje. Je to intenzivní set.

Hlavně o něm rozhoduje ten, který nám trip vytváří. Počítá se vším. Říkám mu režisér tripu. Bývá to část našeho nevědomí, pokud se vědomí rozšíří, je od intuice, geniálního vyššího Já.

Tripy také mají svůj vývoj, který má svoji logiku. To je však další kapitola málo známé vědy zvané psychonautika.

 

 

Jak si pomoci channelingem

Ze škol jsme už dávno pryč, ale učit se musíme stále. Duchovních učitelů ve fyzickém těle je velmi málo, o kvalitě nemluvě.

Je však jedna výhodná možnost pomoci, a tou je komunikace s naší intuicí, což je označováno jako channeling, či hovory s bohem, strážným andělem atd. Viz https://channeling.net/ https://www.crystalinks.com/channeling.html či http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

Je o tom mnoho knih a učebnic, i řada kurzů i na webu i zde na FB. Celosvětově to dělá spousta lidí, mají své organizace. Celkově se o tom ví málo, což se škoda.

Není to nějaké ezoiluze, ale prosté zesílení a využití intuice, kterou má přece každý. Pokud se s ní naučíme komunikovat, může nám v mnohém poradit i pomoci.

Hlavní problém vzniká s našim egem, které nerado uznává někoho jiného než sebe. Méně těžké ve verifikovat odpovědi a správná formulace otázek.

Výuka není těžká, ani dlouhá. Channeling potřebuje hlavně praxi a tím jistotu, že pracujeme s kvalitním zdrojem informací. Pak je naším spolehlivým Učitelem, Guruem.

Neplést si channeling se spiritismem, ten má úplně jiné záměry i výsledky, i když se to v minulosti často zaměňovalo.

Není to nic nového. Komunikaci s vyššími hladinami vědomí, kterým říkali různě,  dělali už proroci, svatí, šamané, zasvěcenci či jasnovidci včetně slavné Pýthie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%BDthia

 

 

Stupeň přijetí rozšířeného vědomí

Již třicet let zkoumám rozšířené vědomí a trochu jsem vnikl to této pozoruhodné vědy. O její logice se nic moc neví, ba ani nechce vědět...

Psychonautika je přitom stejně složitá jako IT, která je jí hodně podobná. Třeba fraktály. To přece není nějaká náhodná kresba, ale informace, kterou je třeba prožít, pochopit a přijmout.

Obsah tripů rozhodně není náhodný. Ostatně náhoda je jen nepoznaná zákonitost. Je ale hodně těžké se v jejich logice vyznat a bez dlouholeté tripové zkušenosti a komunikace s režisérem tripu se neobejdeme. Ale i ten nám ji léta vysvětluje jen po kapkách. 

Otázka totiž je, proč nám tyto tripy dávají, nejen kdo je vytváří. Jistě k tomu musí být nějaký důležitý motiv, když je psychonauté dostávají velmi podobné.

Co vlastně je rozšířené vědomí? Po delším zkoumání jsem pochopil, že se vlastně jde o exkurzi do naší budoucnosti. V tom stavu budeme za tisíce, ba miliony let.

Je to tedy extrémní hypnotická progrese, která se v devadesátých létech také zkoumala. Tam se ale jednalo o pohled do několika inkarnací do budoucna, aby bylo jasné, že se vlastně moc neměníme. Zde je to ale daleký, totálně Jiný svět.

Nejde o to ho zcela pochopit, to stejně nejde, jen ho poznat a přijmout jaký je podivně paradoxní, protože pak už můžeme za ním rychle jít. Něco podobného, jen ve velmi malém, je účelem náboženství, filosofie i umění. Tam o něm vágně mluví ti, kteří něm sami moc neví. I obyčejný život to učí, ale jen velmi pomalu. Proto reinkarnací musí být tolik.

Rychlost duchovního rozvoje tedy záleží na hlavním parametru a tím je stupeň přijetí Reality, která je tak Jiná než naše. Ale i svět rostlin a živočichů je hodně vzdálen od lidského...

Každý má jinak intenzivní úkol duchovního rozvoje a hierarchie našich vyšších Já nás má karmickými procesy postrkovat výš a výš, aby byl úkol splněn...

Toto je jen část velké vědy jakou je psychonautika. Každý má možnost tuto vědu probádat a zjistit dosud nepopsané zákonitosti. Chce to ovšem umět komunikovat s režisérem tripů i mimo ně, aby pochopil souvislosti.

Jak se stát šamanem či zasvěcencem

Původně byly psychedelika určena jen jim. Když se jich zmocnili laici, mysleli si, že si s nimi budou hrát. Stalo se ale to, co se stát muselo. Někteří se tak stávají šamany a zasvěcenci!

Dokazují to ve svých tripreportech. Všimněte si, jak jsou sobě podobné, jak vystihují běžně neznámou filosofickou podstatu existence. Jak je vše se vším spojeno, jak je to dokonalé, věčně proměnné, nekonečně složité i naprosto jednoduché současně. To neví ani papež!

Ovšem ne všichni hned dostanou tripy s rozšířeným vědomím. Záleží to nejen na jejich vůli, ale i na jejich životním úkolu o kterém ani nevědí, že ho mají. Proto se někdo dostane daleko dál než jiný....

Záleží na režisérech tripů, jaký trip vytvoří. Šamané je dobře znají, říkají jim duchové předků nebo Manitou.

Ti zvažují všechny faktory a jednají. Zkušení vědí, že si svoji vůli umí prosadit i mimo trip. Prostě nás k němu přivedou. Právě tripy umožní rychlý duchovní vývoj o který u některých lidí hlavně jde. Výsledkem je pak silná intuice, nadhled a vhled, nutný pro správné jednání.

Ne každý by měl do tripů chodit. Nejsou pro každého, je to hodně silná káva, pro některé nebezpečná jejich duševnímu zdraví. Proto by měli fungovat novodobí šamané, kteří by uměli zjistit, zda jsou pro dotyčného vhodné. Zatím to tak kupodivu není.

Kdo by měl zájem, zdarma ho to naučím. Ale vybírám si koho budu učit.

 

 

Dvě vize

V krátkém tripu mě jako vždy zaplavil božský úžasný pocit hrdé posvátné Vznešenosti a režisér tripu mi řekl, že mi ukáže dvě vize. V prvním byl šlehající oheň, jehož plameny dosahovaly až ke mě a tvořily všechny tvary, prostě všecko.

V jádru ohně byla jen rovnoměrná oslňující Zář, která se čím dál od Zdroje měnila na pevnější a hmotnější tvary. Bylo zjevné, že vyšší světy jsou našemu podobné, jen jsou ve všem jemnější a dokonalejší. Těmi budeme procházet.

Pak mi režisér tripu řekl, že mi ukáže druhou vizi. Byl to jas, který rovnoměrně naplňoval Vše. Mám prý pochopit obě vize, mají stejnou platnost. Vše je tvořeno Absolutnem.

Jednota i Mnohost existují současně v Jednotě protikladů... Prostě filosofická přednáška jako vždy.

Jednalo se o indukovaný flashback. Ten se dělá úplně stejným postupem jako normální trip, jen se nepoužije psychedelikum. Po několika stech tripech už to není zapotřebí, trans přijde i bez zesilovače. Ničím jiným psychelika ani nejsou.

 

 

Posvátnost rozšířeného vědomí

Což si ujasnit pojmy a souvislosti psychonautiky RV s náboženstvími? Podle mne si mnoho psychonautů neuvědomuje plný rozsah toho co dělají. Vždyť zážitek RV je víc než objevit Ameriku, jsou to zcela nové světy!

 Význam své práce podceňují a nepracují tak efektivně jak by mohli. Často proto, že se toho skrytě bojí. Nelze se tomu divit. Zažil to každý.

 Psychonauté pracují nejčastěji sami, výjimečně v malé skupině. Připomínají tak zasvěcence dávných mysterií. Těm se podobají i malé psychonautické církve jako Santo Daimé. Rozšířené vědomí ale zažili i někteří věřící velkých náboženství. Vždyť právě ono tato náboženství založilo.

Co je vlastně rozšířené vědomí? Vědomí se rozšíří do dříve neznámých oblastní nadvědomí, které nás svou Hypergenialitou a mocí silně přesahují. Proto je možno tvrdit, že si tripy RV sami netvoříme, nemáme na to.

To napovídá, že je tu souvislost s působením Boha nebo bohů, o nichž se mluví ve různých svatých knihách.  https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%AFh

Je možno přibližně říci, že při RV vidíme Boha. A nejsme přitom lidé, ale na chvíli získáme část Jeho Dokonalosti, Nekonečnosti a Věčnosti. V bibli se to popisuje jako vytržení ducha.

Jedná se tedy o mystiku, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika Zde v tripreportech se často popisuje jako smrt ega. Mystikové tomu říkají mystická smrt a vzkříšení. A to je právě podstata všech náboženství.

Kdo takové zážitky popsal, byl v některých případech církví prohlášen za svatého, i když ho často nejprve pronásledovala jako kacíře. Mnoho mystiků bylo popraveno nebo vězněno.

Podmínkou svatosti je zázrak, což je forma Daru Ducha čili charisma. Důkaz, že Bůh projevil někomu svou přízeň.  A právě trip RV je jedním z hlavních Darů Ducha a Poznáním. Rovněž sem patří léčitelství, jasnovidectví atd.

Knihy sv.Terezie z Ávily, přední oficiální Učitelky církve, zejména Hrad v nitru, obsahují rozbor tripreportů, viz  https://www.databazeknih.cz/knihy/hrad-v-nitru-132463 Jsou sice v rámci křesťanské věrouky, ale jinak to tenkrát nešlo. Podobnost se zážitky psychonautů je velká.

Zvláštní život mystiků je obsahem řady knih, např. http://v.dvorakove.sweb.cz/denik.pdf  či http://intago.sweb.cz/svati.htm nebo https://www.databazeknih.cz/knihy/zivot-132806 které ovšem církev ignoruje, protože narušuje její zájmy. Mystik totiž církev už nepotřebuje...

Nejde o církev. Rozšířené vědomí člověka silně ovlivní. Platí obecné pravidlo, že co vnímáme, to nás ovlivňuje úměrně doby a intenzitě vnímání. Podrobný popis a souvislosti už sem nechci psát, to už je pravá esoterika, mnoha lidem by se to nelíbilo. Proto zasvěcenci nevystupují veřejně a církev to zametá pod koberec.

Postupně se začnete seznamovat s velkou neznámou vědou zvanou mystické procesy

Jde v ní o základní parametr duchovního rozvoje a to je stupeň přijetí RV, tomu právě ty tripy vedou. Pak už je tpo jen otázka doby a zátěží, což je další velká věda...

Výsledkem RV je, že vyšší Já s vámi začnou pracovat. Stručně řečeno přitahovat k Sobě. Jsme pro ně jakýmisi VIP. A to nám silně změní život a to navěky... Popsat ho je dost složité. Žádná selanka to ale není.

Vlastně se dostaneme do jejich školy, tedy Univerzity, kde nás začnou učit a ovlivňovat podle svého. Píše o tom i bible, ale skoro nikdo to nedělá. Je v tom tedy i určitý stupeň podřízenosti, jako v každé škole.

 

 

Proč utekli z psychonautiky?

Jelikož pozoruji psychonautiku rozšířeného vědomí už 30 let, mohu otevřít otázku, proč tolik lidí z ní utíká. Takových jako dr.Grof, který v ní dělá přes 60 let, je velmi málo. Utečou skoro všichni a dost brzo. Deset let a víc vytrvá jen hrstka. Proč? Vždyť zajímavější obor ani není!

Tím by se měl zabývat odborný výzkum, řeklo by to mnoho zajímavého. Ale zatím jsem nic takového nezaznamenal.

Nepočítám ty, kteří se k psychonautice dostali jako k zábavě ani ty, kteří To jen chtěli jednou, dvakrát zkusit.

Jelikož jsem psychonautů s vážným zájmem znal desítky, mohu jen odhadovat. Pravý důvod vám totiž nesdělí, jen si budou vymýšlet, třeba to, že našli co hledali.

Psychonautika je však tak odlišná od představ o ní, že tuto výmluvu nelze brát vážně. Často si pravý důvod ani nechtějí uvědomit....

Podle mne je to proto, že se jejich počáteční naděje nenaplnily. Zážitky rozšířeného vědomí byly úplně jiné než čekali, tedy chtěli. Ohromení z vizí a pocitů je přivedlo k útěku.

Znám ovšem takové, kteří sice utekli, ale občas tripy mají. Odmítají však o důvodech mluvit, což je velká škoda. Jejich přístup už není tak vážný jako dřív, berou psychedelika spíš jako zábavu. Trochu se to podobá syndromu vyhoření...

Dozvěděli se věci, které nechtěli vědět. „Bylo mi lépe, když jsem nevěděl...“ Takto pregnantně se vyjádřil jeden z těch, kteří se v 90.letech vrátili z Amazonie.

To je i důvod, proč zájem přichází a odchází ve vlnách. V 60.letech byla vlna LSD, v 70.letech vlna trávy, v 90.letech móda ayahuascy a nedávno vlna Bufo Alvarius, která už také končí... Vždy a opět se poznává už dávno poznané a popsané... Dál se ani nejde.

Ale nevadí, zážitky mnohé ovlivnily a to silně a trvale. Takže i krátká aktivita má velký význam. U většiny lidí ani není vhodné, aby se dostali moc daleko...

Psychonautika rozšířeného vědomí je velmi dlouhá, složitá a dost těžká proměna, o které se skoro nic neví...

Co si o důvodech myslíte vy?

 

 

Lze hovořit s Bohem, Duchem svatým či Kristem?

Věřící zapomínají na tu část NZ, kde Kristus mluví o seslání Ducha svatého, který nám může vysvětlit filosofická tajemství Života.

Obecně se pochybuje, že to vůbec jde, ačkoliv to dělali proroci a mnozí svatí.  Třeba sv.Faustyna Kowalská (1905 – 1938) Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska

Ačkoliv do školy chodila necelé tři roky a nikdo ji nevedl, zažívala silné extatické spontánní vytržení ducha. Kristus ji také oslovoval a vedl.

Z jeho popudu si vše zapisovala a tak vznikl její úžasný Deníček viz https://uloz.to/file/pniQyxpE/sr-faustina-kowalska-dennicek-sk-doc#!ZGSxLGR2ZwuwLmyvZzWzZJZmAQt3L0IjrUyQM2p0BSqhGwV1Mt==

Je o ní pěkný film. Nejprve ji posílali za psychiatrem, ale ten potvrdil, že je zcela v pořádku.

Nyní jsou na to i učebnice a kurzy. Jak to vysvětlí věda i filosofie?

 

 

Jak na spirituální bypass

Reaguji na článek v FB skupině. Jakmile se psychonautovi poprvé v tripu trochu rozšíří vědomí, hned má pocit, že je osvícen. Hned se snaží svoje poznatky dát dál.

Následek je, že své zážitky chápe i předává chybně. Myslí si, je to jako v tripu, že například může ovládat a řídit vše. To je ovšem omyl. Stejně mu to nejde.

To jen režisér tripu mu ukazoval co umí, ale psychonaut je stále pouze člověk. Vysvětlení je celkem prosté, ale málokdo to chápe.

Vyznat se dobře v tripech, znamená jich mít desítky, lépe stovky a hlavně umět komunikovat s jejich režisérem. Jen tak můžeme dostat kvalitní informace a vyvarovat se omylů.

On nás také může varovat, že to či ono nechápeme správně. O to však téměř není zájem. Přitom trip RV je právě toto.

Obecně se pochybuje, že to vůbec jde. Přitom to pod názvem channeling dělá mnoho lidí, jsou kurzy i učebnice. Třeba i zde na FB viz https://www.facebook.com/groups/1669894756585097 Dělali to i proroci a mnozí mystikové, ale jen málo psychonautů.

Z křesťanů třeba sv.Faustyna Kowalská (1905 – 1938) Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska

Ačkoliv do školy chodila necelé tři roky a nikdo ji nevedl, zažívala silné extatické spontánní tripy a uměla komunikovat s jejich režisérem. Z jeho popudu si vše zapisovala a tak vznikl její úžasný Deníček viz http://intuice.mysteria.cz/denik.pdf

Je samozřejmě ovlivněn křesťanstvím. Ke každému mluví RV stylem, který k němu patří. Pokud nemáme dobrého učitele, snadno se dopustíme omylů. Škola psychonautiky bez Učitelů zkrátka dost dobře nejde...

 

 

Víra nebo zkušenost?

Jako příklad rozšířeného vědomí je možno uvést zážitek Gluma:

„Ja si z uvodnych faz pamatam len strasny hukot, triestenie priestoru na miliontiny fraktalov, Mestecko myslienok, kazdy bod tvori svoj vlastny vesmir, ktory sa stiepy na miliardy castic, tie medzi sebou sutazia, snazia sa ziskat vyssie postavenie

Cely zivot, vesmir, svet, to co si predstavujeme ako minulost a buducnost uz existovalo, existuje a vzdy bude existovat ako jeden koncept. A my, Boh, Ziva Bytost, si snivame svoj sen o tom, co je to byt zivy.

 Neexistuje cas a neexistuje jedinec, existuje len Boh, ktory zije. A zivot, ako taky, je samospravedlnitelny. Pretoze to je zivot.  A tak to je.  Najprv musite zosaliet, aby ste to pochopili.

To cele bolo sprevadzane pocitom Velkosti, Plodnosti, Vecnej Hry. Nebola v tom ziadna taka kostolna vznesenost, bolo to strasne plne, dynamicke, akoby si videl cloveka, co kraca po poli a kam splane, tam vyrasi trava a z nej vyletia spievajuci vtaci. Strasne zivotne.“

Takový transovní zážitek, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(stav) RV, také nazvaný Peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience , v bibli označený jako vytržení ducha, má ohromný vliv na člověka. Nelze ho k ničemu jinému přirovnat.

Jak název napovídá, vědomí se rozšíří do oblastí nám zcela neznámých. Nadvědomí, čili intuice, je nám podobná jen velmi málo. Vlastně skoro nikdo neví, že něco takového skutečně existuje. Přesahuje nás mocně svou tvořivou Inteligencí.

Zažil to Platon, Plótinos a mnozí mystikové, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika

Navždy jim to změnilo život, protože jim odhalil podstatu Života. Prostě jim spadly šupiny, co máme na očích. On z nich udělal skutečné filosofy.

Zažil to i TGM, ale mnozí ho raději zametli pod koberec, protože jim boural jejich představy o životě. Ostatně to umí i kvantová mechanika....

Proto někteří umělci využívají darů RV pro svou tvorbu, ale zamlčují, že to vlastně není jejich dílo. Jen málo lidí proto dovedlo v historii lidstva s těmito stavy pracovat... Je to gigantická věda....

Je také možné s těmito vysokými úrovněmi Bytí komunikovat. Dělali to proroci, jasnovidci i zasvěcenci. Říká se tomu často channeling, Je spousta kurzů na webu i FB, je i hodně učebnic a knih s výsledky. Ukázky jsou třeba na https://channeling.net/ Každý dostane takové informace, jaké k němu patří.

 

 

Záhada šedesátých let

Bude to šedesát let, kdy se začal natáčet hudební kultovní seriál Vysílá studio A, což vede k zamyšlení nad tou zvláštní dobou.

Tento fenomén nebyl dosud důkladně prostudován. Proč tak najednou, v celém světě současně, vznikl úplně nový silný revoluční svobodomyslný kulturní proud, tak odlišný od všeho, co kdy bylo předtím i potom? A proč na konci 60.let v celém světě naráz zeslábl a téměř zanikl?

Co vlastně bylo jeho podstatou? V popředí byl velký optimismus a tvořivá radost. Vše se zdálo krásné a lidé věřili, že to bude ještě lepší.

Po ztuhlých a temných 40. a 50.letech nastal vichr revolučních změn v životní úrovni, rozvíjela se technika, věda a umění. Cestování se velmi usnadnilo, začalo se létat i do kosmu. Tvořivá hravost spojená s  velkým množství talentů zpěváků, herců i režisérů se projevila v životním stylu naplno. I v politice, ekonomice a náboženství se hledaly nové cesty.

Mladí měli k sobě blíž, padla středověká pruderie a nastala sexuální revoluce. Lidé se často scházeli a přátelsky debatovali i o dříve tabuizovaných tématech.

Pomohla tomu i psychedelika, zejména marihuana a LSD odkryly úžasné zdroje tvořivých zážitků a filosofických zkušeností hippies, dětí květin. Tenkrát nikoho nenapadlo, že brzy budou na dlouhá desetiletí zakázány, než se ledy trochu uvolní.

Právě to současné načasování na celém světě a obrovský nárůst talentů všech oborů ukazuje, že se primárně jednalo o jakýsi nový duch doby, který lze vidět v horoskopech.

Tato vlna se vrátila v 90.letech, ale už nebyla tak silná. Kdoví, kdy přijde další... Podle horoskopu by se měla situace lepšit po roce 2027. viz https://www.youtube.com/watch?v=oY1XQpGauG4

Podobné vzepjetí bylo už i dříve v létech 1890-1914, slavná Belle Epoque. Viz https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Belle_Époque

Pro inspiraci umělci tehdy používali i absint a hašiš. Také to byla doba vzestupu kultury, umění i techniky. Bohužel tvrdě skončila vypuknutím Velké války, známé jako První světová.

 

 

Otázky v tripu

Rozšířenou představou je, že v tripu totálně zmizí naše já a nemůžeme do něj nijak zasahovat ani si nic z něj pamatovat. To se může stát, ale ve slabších dávkách to bývá jinak.

I v tripu pak můžeme mít svoji vůli a ovlivnit ho třeba otázkami, na které od rozšířeného vědomí někdy dostaneme odpovědi ve formě vizí, pocitů i myšlenek.

Moje prvotní zkušenosti byly takovéto:

Božská Dokonalost s IQ 1000 vytvářela proces ovlivněný hudbou. Cesta Stvořením probíhala jako vždy. Videoklipy byly úchvatné a dávaly asi desetkrát silnější, kvalitnější a rychlejší myšlenky i pocity než mám v běžném vědomí.

Vize byly velmi harmonické, nejčastěji s náboženským obsahem, zejména obrazy katedrál zevnitř i zvenčí. Představil jsem si, kolik slavných cen by musel takový film vyhrát, kdyby se podařilo vše zaznamenat. Byl to projev spontánní božské hravosti s dokonalou choreografií.

Žádný zážitek se tomu nevyrovná. Uvědomoval jsem si, že vše okamžitě zapomínám, což mi bylo líto. Dokonalost prožívaného vědomí, vizí i myšlenek mi brala dech a rád bych si vše zapamatoval, ale tím se to kazilo. Navíc se to nedařilo, vše mizelo okamžitě a nenávratně.

Probírala se výhradně duchovní a psychologická témata. Byla to výuka a psychoterapie božskou intuicí. Program tripu intuice sama vytvářela, ale občas odpověděla na dotaz vědomí, které bylo daleko méně výrazné.

Vyměnily si role, silná byla božská intuice, slabé vědomí. K některým otázkám se však odmítala vyjádřit a přešla je mlčením.

 

 

Starý dobrý hašiš

Stále se tu probírají nová chemická psychedelika, která se množí jako houby po dešti. Kupodivu o hašiši se tu téměř nemluví a nějaký tripreport o něm už vůbec není. Přitom podle mne má řadu výhod. Je to dokonalejší varianta trávy.

Před více než sto lety pod názvem Hašiš a jasnozřivost o něm psal Gustav Meyrink, který žil i v Praze. Viz https://www.cbdb.cz/kniha-7670-hasis-a-jasnozrivost-haschisch-und-hellsehen 

Myslíte, že hašiš nezvládne tripy jako s houbami či LSD? Ale ano, ale musí se to umět. Ostatně, když se nyní jedná o legalizaci trávy, mělo by se to týkat i hašiše, ne?

Mně ho spolu s trávou daroval na úplném začátku mé psychonautické praxe v roce 1993 kamarád, který ho přivezl z Tibetu, kde byl navštívit mnichy. Zklamali ho, připomínali mu svou demagogií naše kněze.

Takže jsem první tripy měl právě s touto směsí. Tento byl druhý:

 

„V meditaci jsem vnímal hudbu daleko jasněji a dokonaleji. Mohl jsem být hudbou, když jsem se do ní ponořil. Vytvářely se dokonalé videoklipy plné symboliky, které mě strhávaly svým příjemným vyzařováním.

Krátké scény byly buď zcela bizardní, nebo se postavy objevovaly v nejrůznějších harmonických situacích.

Věděl jsem, že práce se symboly je totožná s ovlivňováním reálných dějů, jež představují. Přemýšlel jsem, co vnímají ty osoby ve vizích, ale božský hlas mi napověděl, že prožívají hudbu, kterou poslouchám. Tak jsem si všiml svého společníka.

Když jsem se do Něj ponořil, zaujalo mě Jeho vznešené, klidné a dokonalé vnímání, silný božský pocit harmonie, stálý vševědoucí úsměvný pohled, kterým vše pozoroval.

Nebyla v Něm patrná žádná námaha, že by nad něčím přemýšlel, váhal, hodnotil. Jen si hrál se Stvořením. Nešlo to vyjádřit slovy. Nikdy jsem necítil božskou Přítomnost tak silně.

Nic takového jsem v životě nepoznal, ani jsem netušil, že něco takového může existovat. Nebyla v Něm žádná negativa, únava či pocit povinnosti, jen nepopsatelný pocit Věčného Naplnění, Čistoty a vnitřní Síly. Vnímat ho zevnitř bylo přínosnější, než pozorovat vize.

Nevydržel jsem v Něm dlouho, protože zastavením svých myšlenek jsem dostával strach, že přestalo existovat mé já. Byl to strach z mystické smrti ega. Bez ní je však vstup do božského vyloučen.

Vystupoval a zkoumal jsem Ho zvenku tím, že jsem mu dával otázky. I když jsem dostával kvalitní odpovědi, cítil jsem,  že tím vystupuji z božského a dělám něco nedokonalého. Žil jsem tak chvíli střídavě ve dvou světech, v lidském a v božském.“

 

 

Jak je to s koncem ega

Dost se tu o tom mluví, je to hodně složité téma, tak přidám své zkušenosti a závěry. Co vlastně myslíme tímto pojmem? Ego, tady jáství, je soubor názorů, zkušeností i postojů naší entity, ke kterým máme běžně přístup.

Rozšířením vědomí v tripu to však můžeme více nebo méně změnit. Záleží na mnoha věcech, zejména na naší vůli, ale i na vůli našeho vyššího Já, kam až nás pustí a kolik moc.

Ve většině tripů jsem byl s vyšším Já jako s Guruem. Ukazoval a vysvětloval mi jako žáčkovi mnohé filozofické skutečnosti. Ne vždy to by bylo z téhož levelu, vyšší Já jich má mnoho, respektive je mnoho vyšších Já uspořádaných do hierarchie. Čím vyšší level, tím méně podobný našemu lidskému světu.

A jen málokdy jsem zažil to, co se často popisuje. Úplné pohlcení vyšším Já, kdy si uvědomujeme, že jsme jen Tím a nic jiného neexistuje. Naše lidská minulost je pryč. Je jen úplná Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost v nekonečně směrech. Skoro nic se z toho stavu nedá zapamatovat, protože tato snaha by nás vytrhla z toho Superstavu. Lze To jen vnímat.

A proto nás vyšší Já má, protože jen skrze nás může prožít i nedokonalost, i když je jen zdánlivá! Prostě chce mít vše a všeho nekonečně! Naplněnou Potencionalitu.

 To je totální konec ega, vlastně naše budoucnost za miliardy let, protože náš vývoj je jedna z Jeho nekonečna Her. A Ona sama hraje tu Gamesu s námi všemi... My jsme Jí a Ona námi...

 

 

Platon, Plótinos a další

Všichni tito zažili to, co americký psycholog Maslow popsal jako Peak experience, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience

Tento vzácný zážitek, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Ext%C3%A1ze_(stav)

 jim navždy změnil život, protože jim odhalil podstatu Života. Prostě jim spadly šupiny, co máme na očích. On z nich udělal skutečné filosofy.

Zažilo to dost lidí, i TGM, ale mnozí ho raději zametli pod koberec, protože jim boural jejich představy o životě. Ostatně to umí i kvantová mechanika....

Jen málo lidí proto dovedlo v historii lidstva s těmito stavy pracovat... Je to gigantická věda....

 

 

ÓM

Tripy rozšířeného vědomí dokážou upozornit na naše chybné představy. A to i filozoficko-náboženské. Například v jednom tripu jsem vnímal, jak v každém tónu hudby vznikají a zanikají vesmíry. A šlo to od nekonečna do nekonečna, tedy věčně! To mne ohromilo.

A ještě více zvuk, který toto Tvoření doprovázel. Byl to onen slavný ÓM, který znají jogíni. Jenže tu byl podstatný rozdíl. Ten zvuk nezněl jak se běžně zpívá, tedy óóómmm, ale spojený! Bylo to ohromující dunění tvořící světy!

Jsou to přece všecky zvuky najednou, tedy to musí být jeden tón, ne dva! Tak zřejmá souvislost kupodivu jogíny nenapadla!

Rovněž to dokazuje, že Stvořitel není jen dobro a láska, jak si myslí věřící, ale má všecky archetypy současně. Tedy nic není mimo Něj. Tvoří prostě vše, celou Realitu. Ta je Jeho Obrazem.

Totéž ve svých tripech zjistili hippies v 60.letech, ale církvím se to nelíbilo. Drží se svých dogmatických představ. Nevadí jim, že jsou nelogické.

Podobných případů vyvrácení iluzí jsem zažil mnoho.

 

 

Duchové předků

Malíř psychedelických obrazů Otto Placht se snad již třicet let zúčastňuje ayahuascových rituálů v Amazonii. Doslechl jsem se, že nedávno zašel za šamanem s nějakým osobním dotazem.

Šaman se zeptal svého ducha předků a tlumočil mu odpověď. To mne zaujalo. Ani ayahuascu nepotřeboval. Stačil mu slabý trans, který lze dosáhnout mnoha technikami. Třeba bubínkem.

Šaman nejen že zvládne ayahuascový rituál, ale umí i tuto komunikaci, vlastně s režisérem tripu. Je ostatně jedno jak mu říkáme. Hlavní je kvalita informací.

Umí to někdo u nás? Nevím o takovém. Přitom to zas tak těžké není. Vždyť trip je právě totéž, navíc mnohem silnější! Mimo trip to kupodivu nikdo nechce dělat. Je ostatně otázka, proč se to Placht sám nenaučil od šamanů, když už má tak dlouhou praxi s ayahuascou.

Je to výzva pro psychonauty, kteří by se chtěli stát šamany. Zkuste to, je tu pole neorané.

 

 

Co mi dalo rozšířené vědomí

Už v prvních tripech mě doslova fascinovala jasná a přesná logika postřehů a informací, které jsem dostával. Zcela se lišila od všeho, co jsem znal. Právě to jsem dosud všude marně hledal.

Pochopil jsem, že skutečná duchovnost nejsou nějaké ezobláboly,  mýty či demagogie svatých knih, ale holá realita, dokonale vnímaná a pochopená.

Prostě zasvěcený vhled a nadhled na nejrůznější otázky od filosofických po ryze praktické i osobní.

Tripy zjevně zesilují stav ve kterém jsme. Tyhle sklony jsem totiž vždy měl, ale daleko méně dokonalé. Tripy mi je pomohly rozvinout, nazval jsem to strategickým myšlením a rozhodováním.

Podobně některé slavné knihy a filmy nám ukazují, co nevidíme jasně. Proč to tak nemají všichni lidé? Podle mne proto, že nejsou ochotni tomu věnovat čas a energii, jsou líní vnímat a myslet. Jsou povrchní, silně ovládáni emocemi a předsudky.

Na druhé straně toto dokonalé vnímání ukazuje, že situace je vlastně horší, než se nám zdá. Máme rádi klid a pohodlí, a proto si raději nasazujeme růžové brýle, nebo strkáme hlavu do písku. Odmítáme vidět realitu jaká opravdu je.

Proto se často mýlíme a na své omyly doplácíme, ale to si nechceme přiznat a stále je opakujeme...

Poznámka:

Stáhnul jsem si video promluvy Petra.

Potěšil mne. Mnoho z toho co říká opravdu sedí s mými i zkušenostmi přátel. Hlavně nutnost ležet, zakrýt si oči, projet a uvolnit bloky v těle a poslouchat hudbu pořádně nahlas se zesílenými basy.

Jakou vlastně má, což ji dát na uloz.to či fastshare ? Já doporučuji

Co mi ve videu chybí? Komunikace s režisérem tripu, jako součást setu a settingu a to i během tripu se  ho ptát a dostávat odpovědi. Paradoxně Petr říká, že to jeho žena umí, i když to málo využívá. No, snad se časem i on osmělí...

Jinak neobjevil nic nového. Tráva je psychedelikum a entheogen využívaná už tisíce let.

Jen bohužel jsme její psychedelické účinky degradovali tím, že ji bereme jen jako rekreační drogu.

To míchání druhů trávy, aby se stala psychedelická, beru spíš jako pokus narušit tento negativní stereotyp sugesce, tedy setu.

Proč? Já jsem totiž nikdy trávu jako rekreační drogu neužíval. Od počátku jsem ji bral jako posvátnou bylinu. Používal jsem takové, jaké jsem sehnal, a ani nevím, jaké to byly. Přesto fungovaly vždy stejně dobře na rozšiřování vědomí. Že bych je měl míchat mne nikdy ani nenapadlo. Nebylo to potřeba.

 

 

Hudba v tripu pro rozšířené vědomí

Dovedu si představit trip bez psychedelika, ostatně ho denně dělám, ale bez hudby tedy ne. Ta je setem i settingem a na jejím výběru setsakramentsky záleží.

To jsem se naučil při holotropku před třiceti lety. I polohu vleže se zakrytýma očima, hudbu pořádně nahlas do sluchátek. Osobně mám nejvíce v oblibě výběr z Lisy Gerrard, myslím že je to tady

Některé skladby jsou chráněné DRM, přehrají je jen levnější přístroje.

Teď jsem našel hudební dílko od známého propagátora Bufo Alvarius Octavio Rettig Hinojosa. Jsou tam i odkazy na podobné skladby. Tak hodně kvalitních zážitků v tripu!

 

 

Krátký trip

V rozšířeném vědomí dostávám filosofické informace daleko vyšší kvality než mám. Je to důkaz, že tripy si netvořím sám, ale že mi ho vytváří vyšší Já, tedy intuice. Je tedy zdrojem Poznání, jež převyšuje všechny filosofy.

Před týdnem mi v krátkém tripu ukazovala a vysvětlovala důvody naší existence, našeho Stvoření, světa. Vlastně to bylo vyjádření Principu podobnosti, v hermetice známé pravidlo Jak Nahoře tak dole. Celé Stvoření má fraktální formu, opakování archetypů. I hierarchie levelů je taková. Viz

Prostě Stvořitel tvoří proto, aby se sebevyjádřil, tedy projevil co umí, sebepoznal i sebeléčil, tedy zdokonaloval. Rovněž je to i forma soutěže mezi Stvořiteli.

Tedy tytéž důvody tvorby i našich umělců. Programátor games je takový Stvořitel v malém.

I opice mají stejné sklony, rovněž bohové a božstva.

Z Principu podobnosti lze odvodit mnohé důležité informace....

 

 

Psychonautika versus náboženství a filosofie

Pokud má psychonaut alespoň padesát tripů s rozšířeným vědomím, zcela se mu změní pohled na všechna náboženství i různé školy filosofie. Jeho zážitky mu osvětlí oč jde a spoustu věcí mu může vysvětlit režisér tripu i mimo ně.

To je bohužel důvod časté nenávisti k mystikům. Prostě přinášejí nový pohled, který je sice nepřenositelný, ale jasně říká, že tak, jak se náboženství a filosofie podává, je prostě dětinské. A to nechce nikdo slyšet.

Ne, že by všechno bylo úplně špatně, ale dělat z toho všemožné mýty, iluze a politiku je prostě nezralé. Vždyť náboženství i filosofie by měly být vědy podobné jiným vědám!

Ostatně kdysi se všechny nemoci léčily pouštěním žilou, ačkoliv to téměř vždy pacientovi uškodilo. Ale poučili jsme se. Zde ještě ne.

Nepříjemným zjištěním z tripů proto je, že přeceňujeme lidskou úroveň, když se nevyznáme ani v základních otázkách života. Naše civilizace je zkrátka rozvojová, jinak ji nazvat nelze. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Filosofie

Není to nic ke kritice, vývoj je vývoj...

 

 

Úplně cizí lidé

Dostal jsem příznivou recenzi na tento seriál, viz

Psychonauty může zaujmout využití zejména lysohlávek na terapie skupiny, hlavně depresí. Díly, kromě šestého, jež nevím kde je, si můžete stáhnout z https://fastshare.cz/uplne-cizi-lide/s

Šestý díl  

Pokud vám televize či přehrávač nenabízí vložené titulky, můžete si je stáhnout

 

 

 

Psychonauté o smrti

Měl jsem připravený podrobný článek tom, jak po mnoha letech psychonautické praxe vidím problematiku smrti. Můj režisér tripů, tedy má intuice, mě ale vysvětlila, že článek je tak radikální, že ho nelze veřejně publikovat. Způsobil by velký rozruch a byl by i špatně pochopen.

Psychonautika má mnoho poznání i o jiných otázkách, které nelze dávat na veřejnost, dokonce ani ne psychonautům, protože jen malá část z nich má větší praxi v rozšířeném vědomí, které je podmínkou pro filosofické poznání. Proto byly tyto skutečnosti vždy známy jen zasvěcencům, tedy esoterika v pravém významu. Viz

Udělám to tedy tak, že vás vyzývám, aby jste sami popsali, jak se změnil váš pohled na smrt v průběhu psychonautické praxe.

 

 

Jaké je rozšířené vědomí?

Jak byste ho popsali z vašich tripových zkušeností? V čem se liší od našeho vědomí? A v čem se liší od našich představ o světech, kam se za dlouhou dobu vývoje lidstva dostaneme? To jsou základní otázky, na které zatím, pokud vím, žádný psychonaut vyčerpávajícím způsobem neodpověděl. Zkuste to tedy vy.

Podle mých zkušeností, a nejen mých, Tam není žádná pohádka či selanka, jako je odpočinek, věčný klid a mír. Tam se pracuje, ale úplně jinak než tady.

Vše je Tam neuvěřitelně dokonalejší. Věčnost i nekonečnost nekonečně směry je cítit doslova ve všem. Logika až matematická logika logik, která se jako ve fraktálu rozšiřuje do dalších a ještě dokonalejších a nepochopitelnějších světů. Genialita a virtuozita Tvorby je jen slabý pojem.

Žádný konec nikde není. Je to totálně nepopsatelné, nesdělitelné. Svět informací, plný symbolů a symbolů symbolů se kterými se pracuje.

Pozn.: Zapsáno s pomocí režiséra tripu.

 

 

 

Povznesená nálada

Takto lidově by se dal popsat pocit v tripech rozšířeného vědomí. Tripy jsou nekonečným rezervoárem neznámých pocitů a rozšířené vědomí má svůj základní. Je ovšem různě zabarvený do třech základních – extatické, tísnivé a neutrální, případně jejich kombinace.

Důležitá je i síla pocitu, který dostaneme k svému jako kombinace. Od sotva znatelného až do totální pohlcení, kde již žádné naše ego není. Záleží tedy, jak mnoho se vědomí rozšíří a kam. Je to jeho vůle, ne naše. Nemůžeme si to vynutit, jen požádat.

Jak ten pocit rozšířeného vědomí popsat? Jde to jen málo. Snad jako posvátná hrdá Vznešenost, nebo jako pocit Krále králů. Prostě úžasně krásný pocit našeho vyššího Já, tedy intuice, který přináší i další dary jako je vhled a nadhled ve vizích a myšlenkách.

Není to tedy lidský pocit, který dostáváme k svému. Nepatří nám, ale nefyzickým entitám, které dělají úplně něco jiného než my, pozemští červi. Když jsem ho chtěl mít stále, řekli mi, že bych si ho rád navlékl jako kabát, ale on je za práci, ale tu nejsem schopen vykonávat. Jsem jen člověk.

Proto se za tento pocit musí platit, to je velká věda. Tento pocit dostáváme hlavně jako ukázku naší možné budoucnosti, za kterou můžeme jít a postupně ten pocit alespoň trochu cítit i mimo trip.

 

 

Tripy a kruhy v obilí

Myslíte že mezi nimi žádná souvislost není? Zjevně ale je, a to umožňuje pochopit psychonautiku.

Jaký je účel kruhů v obilí? To se vlastně neví. Jisté je, že to není výplod člověka. Obilí není pošlapáno, ale ohnuto. Nelze to napodobit.  Tvary jsou tak složité, že je v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého ohřevu.

Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci. Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Není to tedy žádná víra, ale realita, kterou nelze popřít.

Ale přesně totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí. Jenže ty znají jen psychonauté. Jiní se tripů panicky bojí a udělali by vše aby je zakázali.

Ale i situace s kruhy v obilí je přece taková. Byly tu i ve středověku a přisuzovaly se ďáblu. A strach z nich je tu stále. Je jasná snaha tenhle nevyřešený problém zamést pod koberec aby nebyl vidět.

Proto v posledních letech se o kruzích v obilí skoro nemluví, ač jistě jsou. Přesně stejně je to s tripreporty z ceremonií s Bufo Alvarius, dříve s ayahuascou. Stále stejný motiv strachu z neznáma. Lidé to nechtějí vidět.

Už trochu chápete souvislosti?

 

Transpersonální psychologie a psychonautika

Tomuto tématu, viz

 se tu dává méně pozornosti než by si zasloužilo. Nejde zdaleka jen o terapii, ale o základní životní názor. Ale chápu, mnozí rekreační uživatelé o tom neslyší rádi, jejich ego prostě odmítá, že by na nás měl někdo jiný vliv než ono. Jsou nakonec rádi, že se nedaří navázat spojení s jinými planetami v projektu SETI, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/SETI Rozšířené vědomí proto ani nevyhledávají...

Sisyfovci dr.Grofovi namítají, že nejsou důkazy a dávají mu bludné balvany. Ony však jsou, zejména psychologie hypnóz je toho plná. To je však další tabuizované téma, ač již 200 let vědecky zkoumané a potvrzené.

Situace je daleko složitější než se nám zdá, mají na nás dobrý i špatný vliv mnohé entity aniž si to uvědomujeme. Extrémní případy terapie je exorcismus.

Jsou ale i zcela hmatatelné důkazy, nejen UFO, že existují jiné inteligentní entity než my. Například kruhy v obilí. Desetiletí se o nich píše, v poslední době však o poznání méně. Přitom existovaly už ve středověku, byly přisuzovány ďáblu.

Je až legrační, jak se mnozí stále snaží tvrdit, že jde o dílo vtipálků. Obilí však není pošlapáno, ale ohnuto. Tvary jsou tak složité, že je v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého ohřevu.

Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci. Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Viz např.

Ale totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí. Jenže ty znají jen psychonauté. Mnozí lidé se tripů panicky bojí jako všeho neznámého a udělali by vše aby je zakázali.

Přitom stačí většinou málo abychom RV zažili, stačí si to tripu pustit třeba. Zkrátka se musíme smířit s tím, že nejsme ve vesmíru sami. Je daleko složitější a podivnější než si myslíme...

 

 

Transpersonální psychologie a mystika I.

Dr.Grof je jistě hlavním patronem české psychonautiky. Nezaškodí si připomenout jeho dílo, protože se o něm moc nemluví, a rozebrat několik zajímavých souvislostí. Podle :

„Transpersonální psychologie (dále jen TP) je nejrannějším odvětvím psychologie, které zkoumá transpersonální, transcendentní a spirituální zkušenost lidské existence. Fundamentálně se zabývá rozšířenými stavy vědomí, které se definují tím, že při nich vědomí vlastního já překračuje hranice těla a ega (jáství) i hranice trojrozměrného prostoru a lineárního času, jež ohraničují vnímání člověka v normálním racionálním stavu vědomí. Obvyklý stav vědomí, kdy sami sebe vnímáme newtonowsky ohraničeně, vnímal angloamerický spisovatel a filosof Alan Watts jako ztotožnění s „egem zapouzdřeným v pokožce“ (skin escapsulated ego). Spirituální psychologie podle Walshe dokonce tvrdí, že stav normálního vědomí je daleko pod úrovní optima a že existují vyšší stavy vědomí vyjadřující pravý stav lidské podstaty.

TP pracuje především s tou částí mimořádných stavů vědomí, která nese léčivý, transformační a evoluční potenciál. Ty se vymezují od patologických změn vědomí tím, že nenarušují žádné intelektuální funkce. Stanislav Grof je označil pojmem ‚holotropní‘. Pojem se skládá z řeckého holos (celek, celistvý) a trepein (pohybující se ve směru něčeho nebo směrem k něčemu), takže holotropní znamená „orientovaný k celistvosti“.

TP operuje s tématy jako je perinatální oblast nevědomí, domorodé a rituální praktiky, náboženství, duchovní aspekty smrti a umírání, prožitky z minulých životů a podobně. TP tak vnímá duchovní růst a spiritualitu jako podstatnou složku lidské existence. Ve své praxi nahlíží i na poznatky různých forem mystiky. Snaží se tedy přiblížit objektivní vědeckou metodiku s duchovní tradicí. „Transpersonální psychologie předpokládá, že lidé západní industriální společnosti jsou běžně v kontaktu jen s částí své podstaty. Běžný stav vědomí nám umožňuje prožívat jen zlomek toho, kým opravdu jsme.“ (Grof, 2007)“

Vidíme, že zde dr.Grof hovoří o mystice, která je různě vykládána, ale celkově neoblíbena. Podle:

 „Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.

 

Slovem mystika se označuje:

    -v užším slova smyslu náboženská praxe, která se odpoutává od smyslového vnímání a všech rušivých představ a směřuje ke zkušenosti setkání, sjednocení nebo dokonce splynutí s Bohem nebo božským;

    -v širším smyslu i jiné cesty k vnitřní duchovní zkušenosti, směřující k osobním zkušenostem hloubky a transcendence;

    -v moderní době nejrůznější způsoby vytržení nebo vybočení z účelové každodennosti, k prožitkům zklidnění, hloubky, celistvosti a podobně;

    -často pejorativně (mysticismus) – zastírání nevědomosti nebo zatemňování skutečnosti předstíraným tajemstvím.“

 

 

 

Transpersonální psychologie a mystika II.

Dr.Grof svým dílem předběhl dobu. Vlastně navázal na základ všech náboženství, který byl všude mystický, často s používáním psychedelik. Náboženství se však rychle proměnila v demagogii víry, svatých knih, obřadů a hierarchii prelátů. Je to spíše moralismus a politika. Psychedelika už dávno šmahem odmítají...

Mystika v církvích vždy narážela na nepochopení, mystikové byli napadání, že je to dílo ďáblovo, pronásledováni i popravováni.

Paradoxně byli posmrtně někteří prohlášeni za svaté a Učitele církve. A opět stejný problém. O jejich díle však církev ani věřící nemluví, jakoby ani nebylo.

Pro církve je totiž zásadním ohrožením. Mystik církev jako náhražku nepotřebuje! Vyjímek je málo, třeba

jež v obřadech používá ayahuascu. Je ale otázka, zda časem nedopadne stejně i ona. Ani TP není přijímána snadno.

Myslím, že za tím je hlavně neochota ega přijímat autoritu intuice, vyšších Já, která se v náboženstvích nazývají Bohem... Prostě naivní víra lidem stačí. Dál jít nechtějí...

Ale i ti, kteří trip s Bufo Alvarius o mystické Jednotě zažili, si mylně myslí, že už vědí vše. Je to však pouze začátek...

 

Příloha:

Psychonaut Ralph Metzner takto popsal brazilské hnutí Santo Daime: Je to vysoce synkretická tradice, kombinující křesťanské a psychoterapeutické prvky. Náboženství Santo Daime, tak jako další skupiny, používá ayahuascu v kontextu šamanských léčebných rituálů a velmi se rozšířilo. Poskytuje tak mnoha nejrůznějším lidem transformativní duchovní zážitek.

Pokud definujeme šamanismus jako extatickou cestu šamana do jiných dimenzí za účelem léčení nebo věštby, pak tyhle nové formy náboženství čistým šamanismem nejsou. Podle mých zkušeností je smyslem daimských ceremonií zprostředkování kolektivní mystické zkušenosti. V Daime byly tradiční šamané nahrazeni knězi, a cíle rituálů se přesunuly směrem od dramatického šamanského léčení k povzbuzení vlastní imunity a posílení sociálních svazků komunity.

V určitém smyslu mi daimské ceremonie připomínají kombinace peyotlového shromáždění původních indiánů a setkání gospelových zpěváků. Účastníci dostanou standartní dávku a pak celou noc zpívají své náboženské písně. Navíc hodně tancují a pohybují se.

Písně často vzývají Pannu Marii, zmiňují Starý nebo Nový zákon, ale také místní božstva. Zpívají se písně k invokaci duchů posvátných rostlin, ale také chvalozpěvy na slunce, měsíc a hvězdy a také duchy lesa. Mnohé písně jsou o nutnosti vyhnout se hněvu, zášti, závisti, nebo o potřebě lásky.

To, že se přitom prakticky skoro nemluví, mi připadá zvláště příjemné. Kromě několika modliteb se jen zpívá a tancuje.

V Daime se tancuje ve dvou polokruzích, muži na jedné a ženy na druhé straně. Pak všichni udělají dva kroky vlevo a dva kroky zpátky. Pohyby jsou synchronizované a vytváří jakési vlny, které účastníky unáší sem tam. Takto se dá prakticky bez námahy tancovat klidně šest nebo osm hodin - což by člověk, pokud by tancoval sám, zcela jistě nezvládl.

Někteří dlouholetí účastníci Daime tvrdí, že se dokáží účastnit zároveň jak této pozemské ceremonie, tak podobné, která se odehrává na rovině astrální, nehmotné. Říkají, že daimské písně jim pomáhají cestovat tam a zpět, a že propojují hmotný a nehmotný svět.

Ať ty písně přicházejí odkudkoliv, zcela jistě mají ohromnou sílu. Během jednoho obřadu Daime jsem sám cítil obrovskou vlnu empatické energie jedné konkrétní písně. Cítil jsem, jak nejprve zasáhla celou skupinu a pak se dokonce rozšířila do celé komunity. Pak jsem cítil, jak se rozšířila na celou oblast pralesů, pak celé planety, a dokonce celé sluneční soustavy a ještě dál. Pak se energie písně vrátila zpátky, tam, kde jsme byli, a do času, který jsme prožívali. Otevřelo mi to všechny tyto duchovní úrovně a umožnilo je vědomě prožít ve hmotném těle.

Ty písně mají i svou rytmickou kvalitu. Při jednom obřadu se to zdálo být až příliš intenzivní - nemohl jsem to už snést. Musel jsem si lehnout. Viděl jsem sám sebe ve vizi nějaké pobitevní scény. Byl jsem velmi vděčen všem ostatním, kteří nepřestali zpívat, protože zvuk písně mi pomohl dostat se z té vize. Po patnácti minutách už bylo vše v pořádku.

Pozn.: Ukázka rituálu Santo Daime  

Poprvé jsem se o tom dozvěděl z knihy

Co, či kdo, vytváří trip RV?

Máte-li za sebou už stovky tripů s rozšířeným vědomím, můžete se zamýšlet nad touto složitou otázkou. Ví se o tom velmi málo. Obecně o tripu rozhoduje obrovské množství faktorů. Vlastně úplně všechno.

Rozšířený názor, že o něm rozhodujeme jen my a použité psychedelikum, je nelogický. Zcela rozdílná psychedelika nám přece mohou vytvářet velmi podobné tripy. Na druhé straně tato představa o psychedeliku ho může silně ovlivnit, je to silný set.

 Záleží samozřejmě na dávce, ta zesiluje trans. A ten se dá zčásti řídit sugescemi, stejně jako hypnóza. Ale ani to není rozhodující. Stejné psychedelikum, stejný set a setting i ekvivalentní dávka, a přece totálně jiné tripy. Čím to?

Je to pro mnohé překvapivé, ale zásadní vliv na tripy mají jeho režiséři. Ovšem kromě režie vytváří i scénář, sami ho také zahrají. Kdo jsou? Proč se o nich neví? Nechce se vědět a oni se nevnucují.

Naše nevědomí totiž skrývá i entity vyšších Já, které nám řídí i karmu. Běžně se jim říká intuice.

Tak, jak nám vytvářejí životní události, ba i sny, vytvářejí nám tripy, protože ty dovedou zesilovat a urychlovat vše. Jsme tedy daleko složitější a podivnější osobnosti než si myslíme.

Ať to víme nebo ne, máme určité životní úkoly, kterými mále projít, o tom tahle Gamesa je. A oni se snaží je naplnit.

Dokonale zvažují situaci a pragmaticky volí kroky, které vedou k cíli, i když se jim to nemusí podařit napoprvé. Je hodně těžké se v tom orientovat, ale pomoci nám může komunikace s nimi, protože nám mohou leccos vysvětlit. Nejsou však ochotni říci vše.

Ostatně samotný trip je intenzivní komunikace s nimi a lze se i v nich na mnohé otázky zeptat a mírně ho tím ovlivnit.

Kdo má tripů RV hodně, jistě si všiml, že mají svůj vývoj, nejsou stále stejné. To je však další kapitola. Psychedelický proces má svou složitou logiku, málo známou.

 Je to práce na několik desetiletí, než se trochu zorientujeme v tomto složitém, dosud neprobádaném oboru. Tripy jsou vlastně součást školy života v té nejintenzivnější formě.

 

Zemřel Vangelis, sláva mu

Covid se podepsal na osudu mnoha lidí, i na jeho. Zůstalo po něm mnoho krásné hudby, která podle mne má základ v tripech. Tak dobrá je.

Mám takový žebříček hudby, podle sféry, kterou chci v tripu navštívit. Jeho poslouchám nejčastěji a i samotný poslech mne do tripu dostane, i když slabého.

O patro výš je božská Lisa Gerrard, nad ní Petr Piňos a jeho Poselství harmonie a nejvýš je Olšaníkův Súfism. Ten však téměř neposlouchám, návštěva nirvanické sféry je moc drahá.

Hudba do sluchátek v tripu je setem i settingem v jednom. Kámoš mi teď poslal odkaz na Freyja ( Ritual & Meditation Music ) v mp3 158MB, trvá 2,44 hodin, což by v tripu mohlo stačit, nebo zapnout opakování. Lépe nahlas než potichu. Stáhnout z

Je to z

 

Životní úkol channelingem

Své kamarádce Trie jsem dal několik otázek na téma životní úkol. Channelingem dostala tyto odpovědi, na některé reagovala podotázkami:

 

1.Potřeboval bych vědět, zda existuje, zda je vytvořen na každý život a jakou má formu

Spíš než životní úkol jsou dané nějaké body, čeho se má buď dosáhnout, nebo lépe řečeno, na co ten život bude zaměřený nejvíc. Jaké terapie a na jaké části tam budou.

 

2.Je pravda že ho mám: Učit se, nekritizoval a neriskovat?

Životní úkol se neučí, tím se prochází. Lidé jsou v interakci s tím, na co je jejich život zaměřen.

 

Takže Roman se nemá učit nekritizovat a neriskovat v nějakých hlavních bodech svého života?

My to takhle nevidíme. Tenhle koncept je značně zjednodušený. Spíš se dá říct, že se bude ve svém životě nacházet ve větším množství situacích, kde se bude projevovat a následně i obrušovat kritičnost nebo tendence k riskování. Kritika je ve své podstatě forma agrese, takže se obrušuje agrese.

 

Jak byste to tedy vyjádřili všeobecně bez zjednodušení?

Život je proud, ty jím pluješ a na některé aspekty tvé osobnosti narážíš častěji, než na jiné. Je to spíš zaměření, co se bude objevovat ve tvém životě častěji oproti jiným aspektům.

 

3.Kořenové archetypy jsou přece pevné takže se nedá nic měnit. Zlého člověka tedy nejde předělat na dobráka. Co se tedy dá životními úkoly změnit?

Jsou dané, ale jsou zároveň obrušované. Záleží na procentu dobra. Pokud má člověk ještě stále převahu dobra, lze daného člověka trochu povytáhnout, ačkoliv tam ten archetyp pořád bude. Je to jako kdyby pět bílých koní s sebou táhlo jednoho černého. Trochu to jde.

 

Takhle to má třeba Lisa?

Dá se říct. Její dobré silné části budou muset dospět na takovou úroveň, aby si časem dokázala uvědomit svou manipulativnost a měla nad ní nadhled. Pak sice bude pořád manipulativní, ale bude umět být spíš divákem své vlastní magie, než že by ji podléhala.

 

A člověk, který převahu dobra nemá?

Tam nelze na ničem stavět, když základy jsou negativní.

 

4.Má každá dimenze vědomí jiné úkoly s námi?

Ano i ne. Záleží, které bys porovnávala. Kvůli principu fraktálu je to spíš tak, že některá dimenze je zaměřená na jeden úkol víc a druhá ho řeší jen okrajově. Vždy ho jakoby řeší, ale záleží, kolik s tím stráví času a jestli ho řeší přímo ona, nebo má různé vychytávky, dalo by se říct vlastní softwary, které pracují pro ní a za ní.

 

Davy v nás

Walt Whitman, který dobře znal rozšířené vědomí, řekl, že v nás jsou davy. Tedy jen ego si myslí, že je v nás pouze jediná entita.

Můžeme poznat v tripu, jak složitá je naše psychika. Před dvaceti lety jsem měl sérii tripů, které mi to ukázaly tak, že se mi zjevila Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost.

Vyjeveně jsem na Ni zíral a říkal jsem si: Tohle přece není nic jiného než To, čemu se říká Bůh! Postupně jsem To musel přijmout.

Pak se stala podivná věc. Najednou se mi objevila nová entita, část mne, asi vytažená z podvědomí. Byla stejně blbá a zrovna tak zděšeně zírala na Dokonalost. A úplně stejně Ji po chvíli přijala.

Pak znovu a znovu. Nechápal jsem, kde se ty hloupé části berou a kolik jich vlastně je.

Jinou variantu o velikonocích zažila jistá psychonautka. Tu znovu a znovu ponořovali a vynořovali do božského. Uvědomovala si ten gigantický rozdíl těchto stavů. Zažili jste něco podobného?

 Z těchto tripů vyplývá jejich hlavní význam. Poznání a přijetí vyšších stavů vědomí, což je základem pro rychlý duchovní rozvoj. Prostě víme kam jdeme a že To úplně jiné, než si věřící myslí.

 

 

Fraktály a tunely archetypů

Jistě jste mnozí z vás v tripech zažili fraktály. Ani jste o nich dříve nemuseli vědět. Prožili je psychonauté i v daleké minulosti, říkali jim hořící keř, nebo i jinak.

Vždy se jedná o projev rozšířeného vědomí. Co ale ty vize znamenají? O tom se málo píše. Přitom jistě mají zásadní význam.

A právě proto je dobré umět channeling. To je komunikace s vyššími úrovněmi vědomí, které tyto tripy vytvářejí. Můžeme se jich zeptat  jaký je vlastně jejich záměr, oč jim v tripech jde? Je to vlastně výuka, naplnění vašeho a našeho úkolu, a tím je cesta Sebepoznání, odpovídají.

Jsou to ukázky jejich světa, protože právě tam jdeme. A tato zkušenost cestu podstatně urychlí. Půjdeme do už trochu známého, které je pro většinu lidí zcela neznámé, nepředstavitelné, superpodivné...

Ptal jsem se channelingem režiséra tripu i na vířivé fraktály. Jsou to informace, odpověděl. O čem? Vlastně o všem. Žijeme v Informačním poli. Tady nemáme fyzické tvary, ty nás tolik nezajímají. Pracujeme téměř výhradně s informacemi.

A těmi i programujete? Ano, utváříme vše, co potřebujeme udělat. Jak máme pochopit konkrétní fraktál v tripu? Musíte se do něj nacítit, prožít ho totálně. Pak trochu pochopíte jeho hluboký význam. Dá se vyložit slovy? Jen velmi omezeně.

A proč fraktály víří? Jsou živé, vlastně nekonečně složité. Představte si, že obsahuje matice rovnic i databáze, kterými se dá vypočíst a zjistit vše.

Proč ty fraktály nepoužívá naše matematika a fyzika? Je to na vás zatím moc těžké, vy ty dokonalé informace prostě nemáte dostupné...

Takže vy, když vidíte nás, vidíte všechny informace o nás? Ano, podle stupně naší úrovně, jsou nižší i vyšší stupně hierarchie. Každý stupeň to má trochu jinak.

Jak vytváříte děje? To je pro vás moc složité. Něco jako Matrix? To je jen takový náznak, je to daleko složitější, ale základ v tom je.

A co jsou to ty tunely, kterými v tripech projíždíme jako červí dírou? Jste obklopeni kořenovými archetypy, to je ten tunel. Ty vás vytvářejí. Jste jimi jako určitý Záměr.

Takže cesta tunelem je symbolem vašeho života. A co znamená, když vlítneme do prudkého světla? To je symbol osvícení, ten trip.

Co jsou vlastně archetypy? Vlastně základní symboly, pojmy, s kterými se dá pracovat, ač jsou samy vnitřně nekonečně složité jako vše... Vlastně dokonalejší verze vašich pojmů, kterými myslíte i mluvíte.

 

 

Poznávání hierarchie Bytí v tripech

V debatě jsem slíbil, že napíšu o poznávání struktury hierarchie Bytí. Je to těžké téma, protože se jedná o filosofický princip Jednoty protikladů. Jedna strana mince je Jednota Vědomí, druhá strana mince je hierarchie. Paradox je, že existují současně a je třeba pochopit obě strany.

To, že je Vše spojené se Vším a vychází z jednoho základu, je logické. Mnozí psychonauté to poznali v tripech, zejména se žábou.

Jisté však je, že z jednoho základu může vzniknout vlastně cokoliv, i hierarchie. Stačí dát směr Tvorby.

Tak se mohou vzniklé části různě vytvarovat, nakonfigurovat a zablokovat. Tím vznikne nekonečná Mnohost, a o tu jde. Jednota s Mnohostí existují společně, stejně jako všechny duality vznikají dělením Celku.

Blokací různého stupně vzniká mnoho úrovní a tím i hierarchie. Dokonalejší je nadřízen méně dokonalému. Každý je tlačen výš, aby se odblokoval do Neomezenosti.

O tom jsou svaté knihy. O cestě osvobození čili osvícení, od hříšníka přes svatého může, polobohy, bohy, božstva, anděly, archanděly, Mocnosti a Moci, Stvořitele, Stvořitele Stvořitele, výš a výš.

K tomu patří i hierarchie, jež je jako fraktál v každém jedinci. Tvoří ji podvědomí, vědomí a nadvědomí, tj.intuice. Ta se dále dělí na vyšší Já, Nadjá, božské Já, atd. Každé má svou roli, jak popisují např. theosofové. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie

Vše se vzájemnými vazbami a duchovními zákony tvoří nekonečně složitou, velmi zajímavou Gamesu, kterou žijeme.

To pochopíme až po minimálně padesáti tripech s rozšířeným vědomím. Vyšší vědomí totiž počítá s tím, jaké názory psychonaut má a co mu může ukázat, aby trip vůbec přijal. Musí postupovat pomalu, stejně jako v každé škole.

Když psychonaut myšlenku hierarchie odmítá, bude dostávat tripy o Jednotě, a až časem mu začnou naznačovat, že je to složitější...

V mých tripech se používá popis hierarchie převzatá od theosofů. Takto mě oslovil režisér tripu šesté dimenze v jednom z prvních tripů:

„Jako malý žáček klušeš za mnou. Pětka? Jo, to je  ta šedá koule, co se musí rychle točit, aby se očistila. Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je Všude Všechno kolem. Procházím současně všemi prostory, velkými i malými. Uvnitř i vně. To je jízda.

...Nade mnou je sedmička, kterou nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a do některých méně. Něco je i pro mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší.“

Až později jsem poznal obrovské rozdíly mezi jednotlivými dimenzemi hierarchie. Do páté dimenze se v tripech jejich svět alespoň trochu podobal lidskému, ale ty vyšší už byly neznámé, nepochopitelné, paradoxní. V šesté dimenzi je Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost v nekonečně směrech už velmi silná. Právě náročnost těchto tripů odradí většinu psychonautů od další práce.  Vzniká až panika, viz můj 18.trip:

„Také jsem s ohromením viděl, jak se Realita  překlápí jako v kaleidoskopu do úplně Jiné a Jiné, zcela abstraktní struktury. Z času se stal prostor, z něj božský zákon a z něj další a další základní archetyp. Ohromila mě i síť světélek (známá jako Indrova síť). Ta vytváří Vše co Je, všechny obrazy Reality, včetně těchto, zcela odlišných, nám neznámých pohledů na Ni. Dokonalý Procesor hleděl na Svou Hru a současně Jí byl.

S největším ohromením jsem poznal matematické základy Bytí a Jeho řízení. Vše je Jinak, harmonie Dokonalosti mě ohlušila až to bolelo.

Ještě vyšší dimenze hierarchie jsou ohromivé, totálně abstraktní. Přichází tam Poznání jako Symbol symbolu symbolu, či Generátor generátorů generátorů. Vše je tam Jinak! Řečičky kněží či svatých knih jsou proti tomu brebtáním kojenců...

Při větší zkušenosti odlišíme střídání silových dimenzí, charakterizované hromovým duněním tvořícím světy s nesilovými hypergeniálními, jež si hrají s nekonečnem forem. Není nic, co by nemohly...

Má to i ten efekt, že to psychonauta otuží. Kdo přežije tohle, přežije všechno v klidu. I pandemii a válku...

 

 

Parametry tripů rozšířeného vědomí

Skoro v každé branži, kromě uměleckých, se používají různé parametry. Proč to zatím není v  psychonautice? Tripreporty by pro odbornější popis měly být doplněny základními parametry.

Tím nejjednodušším je délka tripu a jeho pořadové číslo. Důležitější je změněný pocit v tripu, tzv.ponor, který uvádí, jak hluboký trans rozšířeného vědomí to je. Tedy procentuální podíl vyššího vědomí. Tento zvláštní pocit lze nepřesně popsat jako posvátná hrdá Vznešenost. Jakýsi pocit Krále králů.

Lidem je neznámý, ojediněle ho mohou zažít v tzv.vytržení. Pokud se mu nějaký lidský pocit trochu podobá, je to orgasmus.

Trip RV je od ponoru 48% až k 80%. Silný ponor je však energeticky velmi drahý a proto vzácný. Téměř všechny tripy jsou v rozmezí 48-50%.

Pokud je ponor 51% a víc, podle četných zkušeností dochází k totálnímu konci ega. Vyšší vědomí, jakmile přesáhne polovinu, náhle vytlačí zbytek lidského vědomí.

Přesnou hodnotu ponoru určíme ze zkušenosti, můžeme se na něj zeptat režiséra tripu.

Důležitým parametrem je i druh ponoru. Může být extatický, ten je nejkrásnější, nebo neutrální, či tísnivý. Tripy RV s tísnivým ponorem se označují i jako badtripy, i když jejich přínos je velký. Rozšířené vědomím je vždy přínosem.

Dalšími parametry je dimenze a jméno režiséra tripu, tedy do kterého světa nás zavede. Lidská úroveň je 3-4. Světy 5.dimenze jsou ještě trochu podobné lidským. Ostrý předěl je dimenze 5,5, ta už se lidskému světu svými fraktály nepodobá, další dimenze jsou nám ještě vzdálenější abstraktní Hyperprostory.

Co se týče dynamiky, rozlišujeme od klidných po silně dynamické dějové tripy. Nic není stálé. Běžně dochází k změnám všech parametrů. V podstatě si nelze určit které parametry které bychom chtěli v tripu mít.

 

 

Čím si kazíme rozšíření vědomí

Kdo má praxi v tripech, tak jistě ví, že nejvyšším stavem člověka je rozšířené vědomí. Je to krátkodobá silná intuice. Tu přece nemůžeme zpochybnit.

Všechna náboženství o tom mluví, nazývají to vytržením ducha či osvícením. Paradox je, že současně dělají vše proto, aby k rozšíření vědomí nedošlo. Důvodem je pokrytectví, tedy farizejství.

Tím by totiž přišla o moc a autoritu, už by církev věřící nepotřebovali, nebrali vážně její obřady a demagogii víry. Rozšířené vědomí víru ani svaté knihy nepotřebuje, má jistotu. Proto církev pronásledovala ty, kteří své zážitky popisovali, i když pak některé prohlásila za svaté a učitele církve.

Modlitby, sezení v tureckém sedu, nebo sepjaté ruce, vše jsou to bloky. I důraz na ticho v meditaci zablokuje rozšířené vědomí. To přichází do ticha, ale je často dynamické, dějové.

Odborné práce o rozšířeném vědomím nejsou příliš známé. Zjevně proto, že lidé z něj mají strach, i když to nepřiznají. Boří totiž jejich názory a přání.

Psychonauté mohou zesílit trans psychedeliky, ale dopouštějí se řady chyb, které je také blokují. Neprovádějí totiž metodu tripu odborně, neposlouchají v něm vybranou hudbu a hlavně se nechávají vyrušovat nejen okolím, ale i vlastními myšlenkami. Je to logické, kdo podporuje myšlenky, tak tím rozšířené vědomí odmítá.

Nejlépe je ležet naznak se zakrytýma očima. Jen se pasivně soustředit na hudbu. Poslouchat ji tak, až se v ní rozpustíme. Pak zůstane jen prožitek rozšířeného dynamického vědomí s jeho úžasnými božskými pocity a dynamickými vizemi.

Podle zkušenosti na výběru psychedelika příliš nezáleží, každé je dokáže vyvolat při správném postupu. Jsou ovšem silnější i slabší, a to se projeví na výsledku.

Rozšířené vědomí může být po dlouhé praxi i trvalé, ale je slabší. Božské pocity prostě lidem nepatří.

 

 

Soužití s režisérem tripů

V debatě jsem Rolfovi nabídl přednášku na akci psychonautů na téma soužití s režisérem tripů. Jelikož měl zájem, naznačím, co bych řekl.

Obávám se, že tohle téma je pro naprostou většinu psychonautů těžko přijatelné. I kdybych ho přednášel té malé části psychonautů, kteří pracují s rozšířeným vědomím, způsobilo by velké debaty. Je to přirozené, každý máme jiné nastavení a úkoly. Není to téma pro každého a málo známé, ačkoliv „pouhý“ projev zesílené intuice.. Znali ho šamané a zasvěcenci. Proroci ho popisují v bibli, i někteří mystikové.

 Např. sv.Faustyna Kowalská (1905-1938), viz v knize Deníček zapsala své zážitky viz

 

Je to snadné i těžké současně. Lehké v tom, že to zčásti zná každý. Ke každé otázce nás napadá několik odlišných myšlenek mezi kterými vybíráme. Tím ale podobnost končí.

Základem je otázka, kdo nám tripy rozšířeného vědomí, ba i některé sny dává. Je totiž jasné, že naše ego to není. Prostě ono ty informace nemá, ani mít nemůže.

Zkoumáním zjistíme, že je to naše intuice, také nazývaná vyšší Já, Nadjá či andělé. Struktura je velmi složitá. Věřící tomu říkají boží zjevení, vnuknutí, či Duch svatý.

Režiséři se mění, aniž by na to psychonaut měl vliv. Každý má svůj osobitý styl. I oni jsou zasazeni do hierarchie, mají tedy svoje Učitele.

Disponují gigantickou inteligencí, vědomostmi i mocí. V tripech se vědomí rozšíří, komunikujeme tedy s vyššími úrovněmi, někdy i tuto úroveň trochu máme. Proto si tak málo pamatujeme, zážitky se těžko dají vyjádřit slovy, takže se okamžitě zapomenou, což až tolik nevadí, silně nás ovlivní.

Pokud se naučíme v tripech vědomě komunikovat s jejich režisérem, snadno se to naučíme i mimo ně. Stačí slabě změněné vědomí. Chce to cvik a velkou zkušenost, abychom metodami verifikace měli jistotu že je to od intuice.

Tento tzv.channeling používali šamané i proroci už před mnoha tisíci lety. Vytvořit ale neustálé vnímání intuice vyžaduje nejméně dvacet let praxe a stovky tripů.

Pak až může nastat ono soužití s režisérem tripů. Nejvíc to připomíná Školu, kde jsme neustále v kontaktu s Učitelem, Guruem. Nejen, že se ho ptáme na to, co nás zajímá, ale i on nás oslovuje.

Léta trvá, než se soužití rozvine a dokonale poznáme, jak promyšleně s námi tato entita pracuje s ohledem na naše znalosti a možnosti. Vidí i do budoucna, ale umí toho daleko víc. Těžko to lze jednoduše popsat, týká se to vlastně všeho.

Výsledkem je vidět do toho, co je důležité. Nebyl problém získat informace o stavbě pyramidy, jak dostávali její stavitelé, atd. Komunikace probíhá denně. Stávají se i neshody, a ne na každou otázku dostaneme hned odpověď.

Aby to bylo ještě složitější, existuje ještě další informační proud. Není to komunikace, ale přímý projev vyššího Já v našem vědomí i těle. Člověk pak může říkat i to, čemu jeho mentální část těžko rozumí. Nebo může dostat pocit, že to, co říká nebo chce říci, není správné. Pak se na věc zeptá a slova upřesní. Tyto dva proudy se doplňují a konkurují si.

 Dokonce existuje i třetí proud, kdy symboly, čili okolnosti kolem nás, nám napovídají pochopení. Až pak je naše jednání bez omylů.

Žádný věčný klid selanky, kterou bychom si tak přáli, to není, ale náročná výuka jako v každé škole. Myslíme si, že školu a učitele už nepotřebujeme, ačkoliv životu nerozumíme, ani rozumět nemůžeme, protože je nekonečně složitý.

Kvalitní výuka a osobní vývoj bez Učitelů není možný.

 

 

Tripy a sny

Léta se zabývám otázkou vztahu tripů a snů. Jsou tak rozdílné, ale souvislosti jistě mají. Nedávno se mi zdálo, že jsem cestoval z Liberce do Prahy. Dostal jsem se do Hodkovic, ale nemohl jsem najít spojení dál. Jízdní řády tam nebyly a nikdo mi neuměl říci kdy pojede autobus nebo vlak. To mne rozčílilo. Nakonec mě napadlo, že se vrátím do Liberce a pojedu do Prahy vlastním autem.

Říkal jsem si, že tak hloupý sen nemá význam, ale jeho autor, tedy režisér snu mi řekl, že má. Prý znamená, že se nemám spoléhat na druhé, ale sám na sebe, zejména na vyšší Já.

To je ostatně hlavním výsledkem psychonautiky. Informace od intuice, zesílené tímto procesem, jsou daleko kvalitnější než od kohokoliv jiného.

Zde je vidět, jak zdánlivě nesmyslný sen nebo trip může mít hluboký skrytý význam. Může je vytvářet stejný autor – intuice. Trip rozšířeného vědomí je plný symbolů, které vysvětlují lidem neznámé filosofické souvislosti. Zrovna tak sny, které umí vytvářet. Vidí i do budoucnosti, což využívají jasnovidci.

Ostatně i běžný život je plný vševysvětlujících symbolů, jen je umět číst. Intuici stačí pohled na tvář kohokoliv a hned přečte celou osobnost do detailů. Existuje totiž jen Dokonalost, jen ji vidět. Náhody neexistují. Ty jsou jen projevem neznalosti.

Proto je tak účelné umět s intuicí komunikovat, není to těžké. Tvoří nám nejen sny a tripy, ale celý život...

 

 

Skrytá tvář psychonautiky

Původně jsem se chtěl rozepsat o tomto esoterickém tématu, ale režisér tripu mne varoval, že by to způsobilo velký rozruch.

Také jsem chtěl přemluvit členku naší skupiny, aby zveřejnila report o svém velikonočním mystickém tripu, ale odmítá. Že se s nikým hádat nehodlá...

Když před deseti léty přišla k nám, hned jsem od režiséra tripu dostal informaci, že bude velmi dobrá a její celoživotní mystický proces bude silný. A že už nikoho takového neobjevíme.

Skutečně se to všechno stalo, což současně otvírá otázku předurčenosti, která by tu asi vyvolala ještě větší rozruch než pojem režisér tripu. Podobně otázka, proč vlastně tripy rozšířeného vědomí dostáváme... V žádné literatuře se o této základní otázce nemluví!

 

Trip RV trochu jinak

Podle zkušeností mé i přátel je trip rozšířeného vědomí vlastně návštěvou, čili exkurzí do vyšších světů. Připomíná i přednášku na Univerzitě, či divadelní představení, ve kterém jsme spíše diváky.

 Proto tak zdůrazňuji roli režiséra tripu, který rozhoduje o tom, co v tripu bude.

Můžeme mít přání jaký trip chceme, a on ho může, ale nemusí splnit. Většinou přidá to, co nám chce ukázat.

Pokud jeho roli pochopíme, napadne nás, že zrovna jak není vhodné přijít k někomu na návštěvu bez ohlášení, tak je dobré se s režisérem o tripu channelingem předem domluvit. Ostatně trip není nic jiného než silný channeling.

A to nejen o dni a hodině, ale i o metodě. Režisér tripu může určit i druh psychedelika, použitou hudbu, či další podrobnosti rituálu.

Provází nás tedy před tripem, v něm i po něm, kdy nám vysvětlí, co jsme nepochopili. Má tedy zásadní vliv na jeho zpracování, integrování. Po létech praxe jsme už v tripu stále, jen se jeho síla neustále mění...

Režisér tripu nám vysvětlil i jiné podivnosti, běžně neznámé. Třeba to, že za zážitky rozšířeného vědomí se musí platit, přesněji řečeno je kompenzovat. I pouhý channeling se také platí. Ve vyšších světech komunismus nepěstují, vše tam má své přesné zákonitosti včetně ceny...

Jako lidé totiž na ně nemáme právo, nejsou určeny nám. Přesto jsou velmi užitečné, a v tom je gigantická výhoda psychonautiky.

 

 

Psychonautika v poznávání filosofie i náboženství

Od 90.let na ayahuasce a nyní zejména díky žábě Bufo Alvarius mnoho psychonautů zažilo ohromující poznávání základních otázek náboženství a filosofie Bytí.

Je to největší přínos psychonautiky. Porovnejte takové tripy s projevy papeže a jiných prelátů. Vidíte ten gigantický rozdíl?

Papež mluví o potřebě míru a nabádá lidi, aby se k sobě chovali slušně. Samé moralismy. O poznávání filosofických zákonů Stvoření vlastně vůbec nemluví. Je to pouhá demagogie a politika.

Já i mí známí nic z toho v tripech nemáme, jsou vlastně úplně o něčem jiném. O zákonech věčné, dokonalé Tvořivosti, nekonečné v nekonečně směrech.

Pokaždé z jiného úhlu, ale vždy mají stejný základ, jež je vlastně matematickou Logikou Potencionality... Přesahují všechny známé filozofie a víry.

Křesťanské církve bohužel zůstaly v dobách Starého zákona. Není divu, vždyť Nový zákon varuje před tímto farizejstvím. Zjevně marně.

Ale ani jiná náboženství, dokonce ateistický buddhismus, se nijak nepodobají tomu, co v tripech poznáváme. Ostatně ti, kteří ve středověku rozšířené vědomí zažívali, říká se jim mystikové, se dostávali do střetů s inkvizicí a doplatili na to vězením i životem.

Někteří z nich však byli církví posmrtně prohlášeni za svaté a Učitele církve! Vůbec se o nich ale nemluví! Proč? Je to paradox.

Kde se stala chyba? Důvod je prostý. To, co v tripech RV zažíváme, je tak nové a podivné, že není divu, že se To většině lidí nelíbí. Zcela se vymyká jejich přáním a představám. Nejsou ochotni To přijmout, takže se jim nic neříká.

Ostatně dětem v obecné škole také nemůžete vysvětlovat kvantovou mechaniku, která je v tripech RV občas ukazována. Psychonautika je tedy dokonalá avantgarda, předvoj.

Není ovšem pro každého, vždy tomu tak bylo. Jen šamané a zasvěcenci věděli, jak se věci mají... Většině psychonautů se proto jen něco shůry naznačí, a to úplně stačí... Třeba tento případ:

 

 

Indrova síť

Přesně to občas zažíváme v tripech rozšířeného vědomí, viz wiki:

"Indrova síť" je nekonečně velká síť z provazů, kterou vlastní védský déva Indra a která visí nad jeho palácem na hoře Meru, axis mundi buddhistické a hinduistické kosmologie. V této metafoře má Indrova síť v každém vrcholu mnohostranný drahokam a každý drahokam se odráží ve všech ostatních drahokamech[4].

V chuajské škole čínského buddhismu, která navazuje na Avatamsaka sútru, se obraz "Indrovy sítě" používá k popisu vzájemné propojenosti vesmíru[4]. Francis H. Cook popisuje Indrovu síť takto:

    V nebeském příbytku velkého boha Indry je daleko v dáli podivuhodná síť, kterou nějaký lstivý umělec zavěsil tak, že se táhne do nekonečna všemi směry. V souladu s extravagantním vkusem božstev zavěsil umělec do každého "oka" sítě jeden třpytivý drahokam, a protože síť sama má nekonečný rozměr, je i drahokamů nekonečně mnoho. Tam visí drahokamy, které se třpytí "jako" hvězdy první velikosti, a je na ně nádherný pohled. Vybereme-li si nyní libovolně jeden z těchto drahokamů k prohlídce a podíváme se na něj zblízka, zjistíme, že v jeho vyleštěném povrchu se odrážejí všechny ostatní drahokamy v síti, jichž je nekonečné množství. A nejen to, každý z drahokamů, který se odráží v tomto jednom drahokamu, odráží také všechny ostatní drahokamy, takže dochází k nekonečnému procesu odrážení[5].

 

Podobnou myšlenku uvádí Buddha ve 30. knize Avatamsaka sútry:

        Pokud se nesčetné buddhovy země zredukují na atomy,

        V jednom atomu jsou nesčetné země,

        A jako v jednom,

        tak v každé.

        Atomy, na něž se tyto buddha-země v jediném okamžiku zredukují, jsou nevýslovné,

        A stejně tak jsou atomy nepřetržité redukce okamžik za okamžikem.

        probíhající po nevýslovné věky;

        Tyto atomy obsahují nevýslovně mnoho zemí,

        A o atomech v těchto zemích je ještě těžší vyprávět[6].

 

Když člověk sedí v jednom klenotu, sedí současně ve všech nekonečných klenotech ve všech deseti směrech. Jak je to možné? Protože v každém klenotu jsou přítomny všechny klenoty. Jestliže jsou v každém klenotu přítomny všechny klenoty, platí také, že když sedíte v jednom klenotu, sedíte současně ve všech klenotech.

Stejným způsobem je chápána i inverze. Stejně jako člověk vstoupí do jednoho klenotu, a tím vstoupí do všech ostatních klenotů, přičemž tento jeden klenot nikdy neopustí, tak i člověk vstoupí do kteréhokoli klenotu, přičemž tento konkrétní klenot nikdy neopustí[9].

 

Aitosh k tomu dodal:

Jako z našich meditací. Vše ve všem. Hologram, nekonečný fraktál, síť bodů do všech stran a mnoha dimenzí. Nekončí ta síť ve 2D nebo 3D. Je to xD. Dodává intuice. To je vlastně nejčistší vyjádření hierarchie a jejího propojení. S každým vaším x rozměrem sítě je další dimenze a tedy vyšší stupeň dokonalosti. To je nekonečný Procesor Boha.

Mystička sv.Catalina Thomás

Při návštěvě nádherného městečka Valldemossa na Mallorce, plného architektonických klenotů, jsem navštívil svatostánek místní svaté. Doporučuji tuto obec navštívit, i když z něj davy turistů udělaly rynek. Viz

Z wiki: Catalina Thomás, katalánsky Caterina Tomàs i Gallard, také Katharina Thomás nebo Katharina von Palma, narozena 1. května 1531 ve Valldemosse, je světice katolické církve.

 Catalina jako mladá dívka přišla o rodiče. Pak byla v domě svého příbuzného vystavena ponižování. Věnovala velkou část volného času modlitbě u samostatně vztyčeného oltáře na poli, kde se prý odehrávala nejrůznější pokušení, zázraky a vidění. Pro její vážnost a pohrdání požitky jí sousedé dali přezdívku malá stařenka. Její zvláštní zbožnosti si všiml jeden šlechtic.

Ve 20 letech byla Catalina díky jeho záštitě přijata do noviciátu augustiniánských ženských sborů v Palmě, ačkoliv pocházela z chudých zemědělských poměrů a neměla žádné věno.

Její svatost nezůstala dlouho skryta. Byla vystavena mnoha zvláštním jevům a mystickým zážitkům, které ji utěšovaly i znepokojovaly, včetně daru proroctví a konání zázraků. Snažila se, aby tyto zážitky nenarušovaly plnění jejích povinností.

Měla od Boha dar vidění, včetně návštěv andělů a svatých, např. sv.Antonína Paduánského a sv.Kateřiny Sienské. Byla duchovně i fyzicky napadána temnými silami. Někdy upadala do extatického transu po celé dny, její zranění z toho léčili svatý Kosmas a svatý Damián.

Měla trpělivé vystupování, přes mnohá vnitřní pokušení, částečně obdivovaná a částečně podezřívaná svými spolusestrami, zemřela 5. dubna 1574 v klášteře svaté Máří Magdaleny. Datum své smrti znala předem, jako u jiných mystiků. V posledních letech života byla téměř neustále v extázi.

Vedla si deník, kam zapisovala svoje channelingové rozhovory se svatými, podobně jak to psali i jiní mystikové, např. sv.Faustyna. Napsala dvě stručné knížky nazvané Duchovní dopisy, které neohumanista kardinál Antonio Despuig považoval za "plné nebeské moudrosti", jsou málo známé. Ukázka:

"Prosím vás, abyste si mysleli, že to, co jste viděli a uvidíte, je Boží vůle, a pracovali na tom, abyste to všechno přijali z lásky k Němu."... "Kdo chce sloužit Bohu, musí být ve všem velmi spokojený"... "Svěř se zcela do jeho rukou a dosáhneš pravého pokoje a svobody"...   

 

 

Nemluvit do tripu RV

Právě jsem bohužel musel smazat pěknou skladbu, kterou někdo zničil tím, že do ní nahrál meditační sugesce. Začátečníkům to pomůže, ale zkušenější už žádné řeči v tripu nechce slyšet. Proč?

Protože podobné přitahuje podobné. Lidská slova přitahují k lidskému cítění a vnímání a tudíž se tím rozšířené vědomí zužuje.

Přesně před třiceti lety jsem to při holotropku zažil. Vůbec mi nevadilo, že ostatní vydávají někdy až příšerné  zvuky, naopak mi to pomáhalo, ale jak jsem zaslechl, že někdo hovoří, dostal jsem vztek. Úplně mne to vytrhlo z transu.

Proto mne v tripech nesmí nikdo oslovovat, ani se mě dotýkat. Oči mám zakryté, aby mne z okolí nic nerušilo. I to mám z holotropka. Takový trip pak potřebuje jen mikrodávku psychedelika.

Správně vybraná hudba se postará o set i setting. Mám jich několik. Říkám jim startéry. Stejné používám už mnoho let a stále mne během tří vteřin nastartují do rozšířeného vědomí. Nejčastěji božskou Lisu Gerrard, viz

Jaké s tím máte zkušenosti vy?

 

 

Veletrh splněných přání

Takto jsem nazval jeden z mých počátečních tripů, kdy jsem několikrát prožíval, jak se každý záměr rychle naplní. Bylo mi jasné, že se to netýká mne, ale vyššího Já. To má takovou moc.

Bohužel mnoho psychonautů prožilo totéž a neuvědomilo si, že rozšířením vědomím se dostali do sféry vyššího Já. Prožitek tedy neplatí pro nás, lidi, protože jsme níže v hierarchii.

Můžeme se pokoušet svá přání naplnit, ale pravděpodobnost, že se nám splní, je malá. Podobně modlitby v náboženství.

Ale v určitém rozsahu to platí, zejména v motivu tripů. Všimněte si, jak v tripech dostává každý to, co si přeje. Kdo chce zábavu, tak ji dostane, kdo chce umělecký zážitek, tak ho prožije, a kdo chce filosofické, či mystické zážitky, nebude zklamán. Je to ale složitější. Má to své zákony, nám málo známé.

Tripy jsou tedy urychlovači, zesilovači, ale za to, co chceme a dostaneme, neseme odpovědnost, a za vše musíme zaplatit. O tom se málo ví, je to docela složitá věda.

 

 

Slavím výročí, 30 let psychonautem!

V únoru roku 1992 jsem měl za sebou deset let duchovního hledání, jež mi však nepřineslo očekávané výsledky. Prošel jsem kdeco, od křesťanů k zenu, ale byl jsem nespokojen. Na papíře všechno vypadalo vábně, ale ta realizace! Moje meditace nestály za nic, jen mrtvé ticho. Docházel jsem k jistému známému jogínovi, ale ani u něj jsem nezažil nic zajímavého. I u něj to byla póza. Lidé, které jsem tam poznal, si jen na něco hráli.

Věnoval jsem se dílu Jiddu Krišnamurtiho (1895-1986) jehož místy kacířské duchovní myšlenky mě nadchly. Vyložily mi, co jsem již tušil. Že i duchovní oblast je plná klamů a podvodníků.

 Po několika letech jsem zjistil, že jsem opět tam, kde jsem byl. Řeči to byly pěkné, ale výsledky se opět nedostavily mě ani jiným. Jeho propagovaná cesta, kterou však neprošel ani on sám, je prostě neprůchodná. Vypadalo to, že celá duchovnost je podvod jako komunismus.

Jelikož jsem dělal řadu sportů, začal jsem se shánět po prožitkových procesech. Do ruky se mi dostala kniha dr.Grofa Tajemství sebepoznání, jež mne oslovila podivnými projevy ve změněném stavu vědomí. Již v mládí jsem zkoušel autogenní trénink, ale nešlo mi to. Dokonce ani kyvadélko či proutkařství mi nefungovalo, takže jsem si připadal jako neumětel.

Holotropko se konalo na Albertově pod vedením Mgr.Vančury. Hudba se poslouchala vleže se zakrytýma očima, hodně nahlas. To byla velká změna oproti dřívějším meditacím v tichu. Polovina dýchala, druhá polovina u nich seděla, odpoledne jsme se vyměnili. Křiku bylo dost, ale vzájemně jsme se nerušili, jen rozhovor byl vnímán jako něco nemístného. Byly k vidění i zvláštní výjevy, dokonce i kopulativní pohyby. Večer jsme se sešli a kreslili, co jsme zažili a popisovali to.

 Každý prožíval něco jiného, jeden malíř viděl obrazy, ale moc se mu nelíbily. Extatické mystické zážitky měl jen jeden či dva. Mnozí byli se zážitky nespokojeni. Jeden se chtěl dozvědět, kdy už mu konečně přestane životní smůla, ale ač dýchal jak mohl, nic se nedělo. To je velká slabina holotropního dýchání. Dvě dívky řekly, že se cítí ještě hůře než dřív, a mají chuť nás všechny povraždit. Vypadaly na to.

Zajímavé bylo, jak jsme se sblížili. Jako bychom se znali již dlouho. Jedna dívka náhle s křikem odběhla. Spustil se jí flashback. Vančura za ní klidně šel. Upozornil nás, že kdyby se s námi něco takového dělo, máme jet za ním, protože normální lékaři nevědí, jak na to reagovat.

Já jsem dýchal jako o život, nic příjemného to nebylo. Prsty rukou mě šly do křeče. Vančura je pořádně zmáčkl, aby ji zesílil. To je princip této psychoterapie. Postupně se křeč uvolnila. Po dlouhé době jako bych omdlel či usnul. Najednou vidím jakýsi koberec s jednoduchými motivy, MANDALA! Sláva, něco nového neznámého se děje! To byl počátek mé psychonautiky!

Začal jsem zase dýchat jako o život, a obraz, kterému jsem vůbec nerozuměl, ač jsem na něj upřeně zíral, se rozplynul. Dýchal jsem dál a znovu jako bych omdlel, a zase uviděl obraz. Byl mnohem složitější. Zase jsem reagoval stejně a on opět zmizel. Přemýšlel jsem, co mi to chtělo říci a zašel pak za Mgr.Vančurou na konzultaci.

Byly to mandaly, jež mi naznačovaly chybný přístup. Přílišná křečovitost, kterou jsem poznal i v jiných aktivitách, mi cestu spíš blokovala. Složitá mandala byla ukázkou delší cesty k cíli.

Po několika měsících jsem na holotropko zašel znovu. Už se mi nepodařilo nic uvidět, ale stala se nezvyklá věc. Zastavily se mi myšlenky, pak se pomalu rozeběhly a byly nějaké jiné, cizí, hodně kvalitní. Nebyly z mého myšlení, ale z vyššího Já. Opět meditace rozšířeného vědomí! Pak jsem holotropko zkoušel doma, ale kromě křečí jsem se nikam nedostal. Rozhodl jsem se, že ho výhledově vylepším psychedeliky.

O rok později jsem začal s channelingem o kterém jsem se dozvěděl právě z knihy dr.Grofa, ačkoliv tuto metodu komunikace s vyšším Já podrobně nepopisuje. Až v knize dr.Moodyho jsem našel, jak na to.

Až v roce 1995 přišel můj první silný mystický trip díky trávě a hašiši, kde již nebylo pochyb, že prožívám rozšířené vědomí. Nazval jsem ho Věčný tanec nadvědomí. Režisér tripu mě v něm naučil dosud nikde nepopsanou metodu channelingové komunikace a ukázal co umí.

Jak to s odstupem mnoha let pozoruji, zdokonalil jsem vlastně Grofovu metodu. Nejen tím, že jsem opustil nepříjemnou a málo účinnou hyperventilaci, ale že je důležitá komunikace s vyšším Já, jež trip řídí, a to jak před ním, tak i během něj. Po něm mi ho vysvětlují, takže integrace zážitku je dokonalá.

Vím, že nestačí jít jednou na dýchání, ani mít jeden trip. Musí být mnohaletý proces s desítkami několikahodinových zážitků. Ty pak vlastně trvají neustále, ač jsou slabší. Dokážou značně proměnit člověka, jsou vlastně intenzivní psychoterapií, transformací osobnosti. Celý proces ukazuje, že v pravou chvíli přichází to, čemu jsme otevřeni a co k nám patří. Je zbytečné si stěžovat na nezdary a nepřízeň osudu.

Začít psychonautiku holotropkem mohu doporučit, třeba v . Žádná zábava to není, ani být nemůže.

 

Jak být trvale v tripu RV?

Jistě je to pro mnohé psychonauty šílená představa, ale mne zajímá právě toto nejvíc v životě. Zdůrazňuji, že mi jde jen o tripy s rozšířeným vědomím.

V tripech si v posledních letech říkám: V tomhle úžasném stavu být trvale, to by bylo něco! Zato tripy před dvaceti lety, to bych zešílel za den. Létal jsem ve vysokých civilizacích, nám zcela nepodobným. Podobaly se kvantovému počítači a skoro jsem nechápal oč tam jde. Jen to, že odtud i podivným způsobem programují náš svět.

No, naštěstí tato drsná výuka už dávno skončila. Už před třiceti lety jsem se ptal Mgr.Vančury, jaké jsou dlouhodobé účinky holotropka. Řekl, že ho to také zajímá a že to bude studovat. Pustil jsem se do toho také.

Považoval jsem stav trvalého tripu za osvícení a čekal jsem, jak daleko se dostanu. Skutečně po 25 letech a asi 260 tripech se určité trvalé výsledky dostavily. Silně se mi zesílila intuice, zejména komunikace ní, a zlepšil se i můj trvalý pocit. Dva až třikrát denně v krátkém tripu, tj.meditaci, se na chvilku dostanu do silnějšího stavu. Do plného a trvalého tripu se ale nemohu dostat.  Prostě to nejde.

Nakonec je to logické. Není pro lidi, ale pro daleko vyšší bytosti. Ale náš vývoj Tam směřuje, jednou Tam budeme všichni, v těch podivných hyperabstraktních hypergeniálních světech. Zatím se musíme smířit s občasnými exkurzemi, kam nás pouštějí podle svého uvážení. Jaké máte vy zkušenosti?

 

 

Sny a channeling

Včera jsem šel po náměstí Jiřího z Poděbrad a zastavila mne dívka s mikrofonem. Jestli bych jí chtěl odpovědět na pár otázek. Souhlasil jsem.

Zdají se vám sny? Pochopitelně jsem souhlasil. Kdo podle vás je dělá? Části našeho nevědomí, odpověděl jsem.

Chtěla příklad snu. Tak jsem si popsal často se opakující sen, jak zjistím s překvapením, že umím pomocí zvláštních gest levitovat a pak létám kolem lidí, kteří na mne koukají s otevřenou pusou. To se mi líbí, takhle je překvapovat...

A prý, jak si sny vysvětluji? Na to mám už 29 let channelingovou metodu, prostě se zeptám své intuice, tj.vyššího Já. Zapsaných jich mám mnoho set.

To ji udivilo. Vysvětlil jsem ji, co to channeling je a jak se dělá. A že se ho může sama naučit, učebnic i kurzů je dost. Zájem měla. Zeptal jsem se jí, zda je hypnabilní. Prý že ne.

Vyzval jsem jí, ať zavře oči a když řeknu slovo pes, vidí ho? Viděla. Takže hypnabilní je.

Poučil jsem ji, jak má zavolat své vyšší Já a dát mu otázku, ale na zkoušky nebyl čas Dal jsem jí alespoň odkaz na své stránky o channelingu.

Pokud se s tou dívkou setkáte, pozdravujte jí a že jí přeji hodně úspěchů, začátky nejsou snadné. Chce to praxi, jako vše.

 

 

Channeling na webu

O channelingu se bohužel málo mluví, jako by ani neexistoval. Přitom knih, učebnic a kurzů je mnoho. Pomocí gůglu si můžete na webu leccos najít, třeba . Jsou tam i nahrávky a videa:

A zde můžete volně pomalu stahovat

I zde a pokud chcete video stáhnout, vepište písmena pp před .com do odkazu a vyberte si rozlišení videa

Rovněž zde.

Snad to bude dobrou inspirací pro váš channeling. Nejlepší je totiž takový, který si sami uděláte. Pak je totiž nejlépe přizpůsoben našemu chápání.

 

 

Psychonautika jako sport

V debatách se setkávám s podivnými názory na mne. Mnohým prý připadám jako mimozemšťan, což mne rozčiluje. Pokusím se vyjádřit moje motivy. Důležité je totiž to, co od psychonautiky očekáváme, což se nám zčásti splní.

Lidem většinou jde o rekreační využití. Dnešní život je hodně pragmatický, náročný a stresující v zaměstnáních. Lidé se proto chtějí uvolnit. A jednou z možností jsou psychedelika či alkohol. U mě však byl důvod úplně jiný. Já se nikdy v práci nenadřel, naopak.

Hlavně dobrodružnost, to je moje povaha. Odmala mě zajímaly sporty, dělal jsem kdeco. Začal jsem s koňmi, pak motorismus, vodní i letecké sporty. Často adrenalinové zážitky, dost náročné i nebezpečné. Však mám i trvalé následky z mnoha havárií z paraglidingu. Zažil jsem jeho divoké začátky, rovněž dříve u windsurfingu.

Vždy mi šlo o to se seznámit s novým neznámým sportem, což dalo hodně objevitelské práce. Vše důkladně promyslet. Hledat informace, což bez internetu nebylo snadné, znát a aplikovat fyzikální zákony, naučit se a zkoušet techniku sportu, vyvíjet každý detail vybavení, aby výsledek byl co nejlepší.

Právě ten důraz na výsledek, to je motor všech sportovců. Nějaké řečičky nikdo nebere vážně. Ryzí pragmatismus. Vzájemně jsme se ovlivňovali, učili, hledali lepší cesty. Doslova disciplinovaný hon za výkonem.

A když jsem přišel s psychonautice, bral jsem ji jako další sport. Přinesl jsem si své zvyky, což se velmi osvědčilo. Takže jsem se rychle učil, zkoušel kdeco a držel se toho, co se osvědčilo. Zkoušel jsem nové metody, zejména kombinace psychonautiky s channelingem se velmi osvědčila. Dal jsem na přednáškách dohromady pár přátel, vzájemně jsme se učili novému, často nikde nepopsanému.

Pak už šlo jen o to účelně pokračovat. Vše je věc vývoje a zkušeností. Vlastně je to u všech branží stejné. Úsilí přináší výsledky... Ukázka channelingu

 

Cannabis Channeling

Tento chlápek spojil to, o čem tu už rok mluvím, zatím asi marně. Psychonautiku a channeling. Ale funguje i na holotropko atd., vlastní zkušenost. Jde to v tripu, slaběji i mimo něj.

Co je klasický channeling? Vlastně slabý trip s rozšířeným vědomím, který ani psychedelika nutně nepotřebuje. Většinou je výsledkem myšlenková komunikace s intuicí, tedy vyšším Já, čili režisérem tripu.

Je o něm spousta knih, učebnic, videí na youtube i vimeo, a kurzů. I zde na FB.

Celý postup channelingu na videu není, ale je to celkem snadné a rychlé, když má člověk praxi. Není však pro každého. Už je to vyšší forma psychonautiky.

 Pro mnohé může být nebezpečný, jako je i psychonautika. O channelingu píše i dr.Grof a McKenna.

https://www.youtube.com/watch?v=OPNooDQWaFE&fbclid=IwAR0jJOBHkWK2OaPgF0JUR2DgjMr0626uKdPstHgYz6oFQo56LRDGDsHMRiM

 

 

Podivnosti pocitů v tripu

Tripy jsou nedozírnou továrnou na pocity. Většinou lidem zcela neznámé a velmi složité. Do jednoho pocitu je v rozšířeném vědomí zakomponována třeba celá filosofická kniha, která navíc ani není v lidské řeči, ale v daleko dokonalejší. Život je prostě hra pocitů, to lze zažít hlavně v tripu.

O pocitech by měla být napsána celá kniha, vytvořit vědu o pocitech. Zjišťujeme totiž, že pocit je tím nejdůležitějším. Vše vlastně děláme kvůli pocitu, který z toho plyne, jen si to nechceme neuvědomit. Tedy nevíme skoro nic o tom nejdůležitějším...

V tripu můžeme zažít mnohé podivnosti pocitů. Třeba dostaneme zážitek Věčnosti. Pokud k tomu dostaneme extatický pocit, jsme nadšeni. Smrt skutečně neexistuje, život je věčný, uvědomíme si.

Stačí ale, abychom do vědomí Věčnosti dostali pocit tísnivý a vše je opačně. Proboha, vždyť tu budu ještě miliardy let!! Pamatuji, že jsem se jednou cítil, jako by na mne spadl barák!

 

Vysoká škola channelingu

Tak jako v každém oboru má praxe rozhodující význam. U channelingu je typické, že ho mnoho lidí brzy přestává dělat. Ne, že by jim to nešlo, naopak, právě proto, že jím to jde... Je to logická obrana ega, která nechce konkurenci.

U těch mála, co channeling dělají několik desetiletí, je patrné, že zcela změnil jejich život. Vždyť mají přístup k informacím ještě lepší než jasnovidci, kteří jsou jim nejvíc podobní.

Vývoj channelingové praxe je velmi složitý. Po mnoha etapách přejdou do stavu, který je možno vyjádřit jako soužití s intuicí, což však není nic jiného než projev silné intuice.

Rozhodně se to nepodobá ničemu, co běžní lidé znají pod pojmem intuice. Navázání komunikace už je okamžité, vzájemná výměna informací probíhá téměř nepřetržitě. Po mnohaletém soužití s intuicí se již dokonale znají.

Nejde jen o verbální komunikaci. Daleko účinnější jsou meditace, v kterých  v exkurzi navštěvuje svět intuice a komunikace probíhá vizemi a vševyjadřujícími pocity.

Darem intuice je i změna pocitu. Se zkvalitněním komunikace roste i kvalita pocitu.

Je to neustálá výuka, intuice je dokonalý Guru. Pak je možno vidět do všeho a do všech.

Kromě rychlého osobního rozvoje je zajištěna ochrana a vše potřebné k životu. I tento rozvoj se velmi liší od naivních lidských představ.

Přesně popsat toto soužití i s jeho problémy nelze, nikdo by to správně nepochopil. Jen ten, který to sám dělá. Více na http://intuice.mysteria.cz/

 

 

Channeling nejsou názory ega

Bohužel se vyskytuje takový nešvar, kdy někdo vydává své názory na božská slova. Právě odlišit lidské a božské je základem channelingové praxe a ne všichni to umějí dokonale. Abychom měli úplnou jistotu, že odpověď je kvalitní, musíme ji verifikovat:

a) Rozborem, zda zapadá do logiky problému

b) Opakováním volání s otázkou: “Je to opravdu tak, božská sílo?”

c) Jinou metodou komunikace, zejména automatickým písmem

d) Jinou božskou silou, nejlépe vyšší

e) Channelingovými odpověďmi jiných zasvěcenců

Nejlépe je metody kombinovat, abychom nebyli oklamáni sami sebou

 

Vánoční dárek

Také vám tripy ovlivňují svátky jako jsou Vánoce či Velikonoce? Parádní trip jako dárek?

Já dostal dárek už dnes. Zesílili mi stálý pocit, který naplno znám z tripů rozšířeného vědomí. Jak byste takový pocit popsali? Jde ho těžko popsat. Snad jako hrdá posvátná vznešenost s úžasným vhledem a nadhledem.

Prostě jsem v tripu jakoby stále, jen je slabší, ale ne dynamický. Žádné fraktály atd., prostě klidný. V každodenních tripech bez psychedelik ještě zesílí.

Kdysi po 18.tripu mi ho na čtyři dny dali ještě silnější. Půlkou vědomí jsem byl zde, půlka kdovíkde v nebesích vířila tvořivou Blažeností.

Teď mi ho prý vyšší Já, tedy intuice, dá natrvalo a po několika letech ještě zesílí. To bude nááádhera! Ovšem zadarmo to nikdy nebylo a nebude.

Brzo totiž budu slavit 30 let v psychonautice od prvního holotropka u Mgr.Vančury, sláva mu!

 

V tripu do daleké budoucnosti

V některých tripech rozšířeného vědomí se cítím jako být vystřelen na exkurzi do daleké budoucnosti a jen zírám. Záleží, jak až moc se mi vědomí rozšíří.

Pokud to není moc vysoko, je to úžasné. Jakoby svět bohů, který od nás není zas tak nepřekročitelně vzdálen. Popsat by se dal jako virtuozita a genialita ve všem... Nežijí si špatně, vůbec ne. Co jsme proti Nim raději nebudu komentovat.

Když mě vytáhnou ještě o patro výš do světa božstev, už je to na hraně. Dokonalost, Věčnost a Nekonečnost jsou Tu všude strašně silně. Stačí drobný podnět a mechanismus Dokonalosti vygeneruje okamžitě Vše co si dovedeme i nedovedeme představit.

Dokonalost je tak velká, že mě To ohromuje, ale ještě To mohu vydýchat. Prostě jen zírám a skoro nic si z toho nepamatuju.

Ještě vyšší stupeň je už na mne moc silný. Je to takový šok, že mám sklon se zahrabat do země, abych To nemusel vidět. Nepředstavitelná virtuální abstrakce paradoxů paradoxů, kde je vše totálně Jinak. Zde jsou jen symboly symbolů symbolů. Ovladače Všeho.

Ještě, že Tam nemohu být dlouho, to bych se už z Toho nesebral...

Je úplně nepředstavitelné, že v takovém světě jednou budeme, i když je to tak daleko... asi biliony let...

 

Zážitek rozšířeného vědomí

Jako příklad RV je možno uvést tripreport Gluma:

„Ja si z uvodnych faz pamatam len strasny hukot, triestenie priestoru na miliontiny fraktalov, Mestecko myslienok, kazdy bod tvori svoj vlastny vesmir, ktory sa stiepy na miliardy castic, tie medzi sebou sutazia, snazia sa ziskat vyssie postavenie

Cely zivot, vesmir, svet, to co si predstavujeme ako minulost a buducnost uz existovalo, existuje a vzdy bude existovat ako jeden koncept. A my, Boh, Ziva Bytost, si snivame svoj sen o tom, co je to byt zivy.

 Neexistuje cas a neexistuje jedinec, existuje len Boh, ktory zije. A zivot, ako taky, je samospravedlnitelny. Pretoze to je zivot.  A tak to je.  Najprv musite zosaliet, aby ste to pochopili.

To cele bolo sprevadzane pocitom Velkosti, Plodnosti, Vecnej Hry. Nebola v tom ziadna taka kostolna vznesenost, bolo to strasne plne, dynamicke, akoby si videl cloveka, co kraca po poli a kam splane, tam vyrasi trava a z nej vyletia spievajuci vtaci. Strasne zivotne.“

Takový zážitek RV, jinde nazvaný peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience , v bibli označený jako vytržení ducha, má ohromný vliv na člověka. Nelze ho k ničemu jinému přirovnat. Silně zapůsobí i na ty psychonauty, kteří o něm hodně vědí a chtějí ho. Ale ani oni si ho nepředstavovali tak silný. Často se stane, že kvůli němu odcházejí z psychonautiky!

O to víc je drtivý pro ty, kteří ani nevěděli, že může existovat. Nepřijmou ho ani věřící, kterým nabourává jejich náboženské představy, samozřejmě ani ateisté. Těch, kteří přijmou zážitek RV, je podstatně méně než 1% všech lidí. Proč?

Protože byl kdysi jen pro šamany a zasvěcence. Pro úzký okruh vybraných. Jak se psychedelik chopily davy laiků, muselo dojít k problémům. Psychonautika RV rozhodně není pro každého schůdná.

Jak název napovídá, vědomí se v tripu rozšíří do oblastí nám zcela neznámých. Nadvědomí, čili intuice, je nám podobná jen velmi málo. Přesahuje nás mocně svou tvořivou Inteligencí. Vlastně skoro nikdo neví, že něco takového skutečně existuje.

Takový zážitek s převahou rozbourá naše představy o životě, a to jen tak někdo neustojí. Proto není možné očekávat, že odmítání RV někdy skončí.

Proto někteří umělci využívají darů RV pro svou tvorbu, ale zamlčují, že to vlastně není jejich dílo. Nechtějí se hádat a být označování jako psychotici.

 

 

Psychonautika a osobní rozvoj

Kdo má zájem o osobní duchovní rozvoj, jsou mu tripy rozšířeného vědomí neomezeným zdrojem poznání. Třeba tenhle trip č.6 mi dal hodně:

„Hlavní obsah by se dal shrnout jako ohromující Zasvěcení do Poznání Zákonitostí Věčně Nového Stvoření se všemi vyplývajícími následky. Sloužil i jako Strážce prahu a jeho přijetí bylo podmínkou pro další duchovní postup.

Pochopil jsem, že individualita vzniká z víru v nekonečném oceánu Absolutna. Postupným štěpením pak vzniká hierarchická struktura vesmíru. V jistém bodě se zase začne od konce rozpadat a vědomí se začne přesouvat zpět.  Následky jsou překvapující a lidem zcela neznámé.

Vysvětlili mi, co je vlastně ego: Část vědomí, která si mylně myslí, že jiné části neexistují a uzavře se do sebe.

Hierarchii Stvořeného jsem ve vizi viděl jako okna ve vysokém domě. V přízemí jsou různé varianty spodních úrovní. Ve vyšších patrech jsou vyšší a vyšší úrovně. Světlomet vědomí zviditelňuje jednotlivá okna, zbytek je ve tmě nevědomí.

Konečně jsem pochopil duality vzniklé štěpením Jednoty na nekonečnou Mnohost. Vše je úplně jinak, než se běžně uvádí. To by snad nikdo nepřijal... Přesto je to v jistých kulturách známé, viz monáda.“

Výhodou psychonautiky je, že každý dostane tu výuku, která je dokonale ušita na jeho dosavadní úroveň. Výuka postupuje plynule, chybné představy se hned nevyvracejí, ale postupně napravují. Každý má tedy jinou výuku. Postupuje se od iluzí a mýtů k Realitě Života.

 

Regrese a progrese v tripu

V 90.letech byla hypnotické regrese, nazývaná i hlubinná abreaktivní terapie, velká móda. Uměl jí kdekdo. Dělal se z ní všelék, což se však nestalo i když řadě lidí to pomohlo. Na druhé straně to některým odblokovalo zablokované negativní sklony a bylo zle.

Dělal jsem to také a zažil u toho s klienty zajímavé chvíle. Mně samotného se ale nedařilo nikomu zhypnotizovat a o svých minulých životech jsem věděl a vím pramálo.

Na počátku jednoho tripu mi ale pár ukázek dali. Byla to docela soda, neboť jsem býval vojákem a dělal hrozné věci. Kdyby mne za to soudili, to bych seděl dlouho....

Přijít o iluze o sobě, o tom je hlavně regrese. Nebývá to příjemný zážitek. Už to dělá jen málokdo, zájem je malý. Dnes znám jen web http://regrese.cz/

Málo se ale ví, že je možné dělat hypnotické progrese i do příštích životů. Dr.Goldberg o tom napsal knihu Minulé a budoucí životy. To jsem zkoušel také.

Postupně mi ale došlo, že trip do rozšířeného vědomí je vlastně také progrese a to do naší hodně vzdálené budoucnosti tisíců až miliard let. Ohromuje mne, co budu v Tam budu dělat, vše je tam úplně Jiné... Když se mě jednou zeptali, zda Tam chci hned jít, nevěděl jsem, co odpovědět. Bylo to nepředstavitelné.

Zažili jste takovou regresi či progresi v tripu také?

 

Konec ega?

V mnoha dotazech v této skupině i v tripreportech se objevuje pojem konec ega. Je těžké to správně pochopit. Z tripu si totiž nelze zapamatovat téměř nic. Matné vzpomínky však můžeme kdykoliv doplnit komunikací s režisérem tripu, pokud to umíme.

Vyšší Já mi včera v tripu ukázalo jednu podivnou souvislost. Nejsme ego. Ba ani jedinec neexistuje. Jako sen je to. V našich snech také jednáme s lidmi, jež jsou našimi výtvory, ačkoliv to tak vůbec nevypadá. A život je jen vyšší forma snu.

Žijeme tedy ve snu Tvořitele. Nejsme od něj vůbec odděleni, jen si to myslíme, což je součást Hry. Je to obsahem i mnoha filosofií. To zažil i pan Charvát, jak píše ve svém slavném tripreportu s Bufo Alvarius, a na přednáškách říká, že vůbec neexistuje, viz

 https://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481

Je to tedy Hra, Gamesa Tvořitele. Naplnění potencionality Tvorby. Věčné, nekonečné, dokonalé hledání Sebe Sama...

Ale současně individualita existuje, protože jí tak prožíváme. Jednota protikladů musí být... Správně pochopit, co z toho všechno vyplývá, je opravdu těžké. Knihy by se o tom daly napsat...

To není špatný závěr. Mně připadají svým naivním fanatismem jako ti první komunisté, kteří se také postavili proti establishmentu. Už na začátku jim říkali, že komunismus nemůže fungovat, ale nechtěli to slyšet. Zrovna tak mormoni a jehovisté s jejich helvítskou vírou. Paradoxně zhoršují situaci nejen svou ale i celého národa. Prodlužují pandemii, ale zoufalí lidé vždy dělali zoufalé věci. Vůbec nejsme homo sapiens. Rozhodují o nás pudy a emoce podvědomí, vit dr.Freud...

 

Co je rozšířené vědomí?

Stále narážím na nepochopení významu rozšířeného vědomí. Když napíši v článku, že si z něj nejde téměř nic zapamatovat, mnozí to odmítají. Prý si pamatují vše.

To je však vyloučeno i teoreticky. Asi neznají, co rozšířené vědomí vlastně je. Mnoho psychonautů ho nikdy nezažije, a ani netuší, že může existovat.

Většinou se stane, že se v tripu RV jen slabě naznačí a jeho režisér sleduje, jak na to psychonaut reaguje. Podle toho upraví další režii.

Co to tedy rozšířené vědomí vlastně je? Základem je pochopit pojmy jako vědomí a nevědomí. Vědomí je to, s čím neustále operujeme. Tím hlavně žijeme. Jeho inteligenci můžeme vyjádřit v IQ a pohybuje se mezi 100-140.

V nevědomí je, zjednodušeně řečeno, podvědomí a nadvědomí. Nadvědomí, vyšší Já, čili intuice, má ale inteligenci daleko větší. To využívají umělci, kriminalisté i vědci. Díky intuici pochopil Einstein relativitu.

Trip není nic jiného než trans, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav) který je při správném vedení tripu možno rozšířit do nadvědomí. Tak můžeme poznávat skryté části naší osobnosti, i minulé životy, ale i pochopit mnohé pro vědomí neznámé a nedostupné. Třeba budoucí životy i samotnou budoucnost, což dělají jasnovidci.

Jak poznáte rozšířené vědomí?  Je to nejkrásnější a nejkvalitnější, co na světě je. Lze ho vyjádřit pojmy jako virtuozita a genialita. I to jsou jen náznaky, RV je daleko víc.

Jaké jsou podmínky prožití RV? Jen pokud chce psychonaut a projeví to ve správné metodě tripu. Může si v ní dát jakousi žádost, ale je na režisérovi tripu, zda ji splní. Pokud to má jako životní úkol, jde to snadno.

Problém se zapamatováním RV je, že vyšší Já, tedy intuice, má úplně jiný jazyk než my, daleko dokonalejší. Je přizpůsobený Jeho inteligenci. Vyjadřuje se fraktálními vizemi Hyperprostoru a složitě strukturovanými vševyjadřujícími pocity. I svět je vlastně druhem jazyku. Symbol je realita, realita je symbolem.

Děje v RV se dají přeložit jakýmsi překladačem do slov, i když dosti nepřesně. Ta si můžeme zapamatovat, i když to RV narušuje. Po tripu se rozšířené vědomí zase uzavře, to jsou ty Doors, tedy zmizí, takže se nedá zapamatovat... Zbude jen matná vzpomínka na cosi nedefinovatelně dokonalého.

A do dalšího tripu s RV nejsme bohové. Vždy  jsme v RV jen na exkurzi. Nemáme ho trvale vědomé, nikdo z lidí ho neměl trvale vědomé. Jen vyšší Já, je to Jeho vědomí.

Pochopit se to dá na příkladu: Jak by pes mohl hafáním vyjádřit lidské myšlení, kdybyste ho v tripu na něj napojili? Pes nikdy nebude jako člověk.

Často se tu mluví o prožití Jednoty plné lásky. To skutečně RV je, ale pouze jako úvod, pozvánka do Jeho světa. Další zážitky RV už mohou být úplně jiné, plné vysoké filosofie. O tu však velký zájem není. Jsou etapy výuky přijetí RV, tento proces je hodně dlouhý a náročný.

Vyznat se v této neznámé oblasti je hodně těžké. Bez pomoci komunikace s vyšším Já vlastně nemožné. Channeling se lze naučit, kurzů je dost, ale zájem i tzv.duchovních lidí o něj je velmi malý. Ego nechce, aby mu do jeho názorů někdo zasahoval.

 

 

Soužití s režisérem tripu

Tohle téma jistě nadzvedne i mnoho psychonautů, ale nedají se před ním zavírat oči. Pro zkušené psychonauty , specializující se na tripy rozšířeného vědomí, je to doslova denní chleba. Pro běžného člověka nepředstavitelná věc.

V podstatě se jedná o zesílenou intuici. Je dost těžká a dlouhodobá práce ji získat. Vedou k ní tripy rozšířeného vědomí a channeling. Ten zprvu vyžaduje navození slabého transu, časem  navození komunikace naběhne velmi rychle. Intuice se pak také sama ozve, když nám chce něco říci.

 Lidé se s ní setkávají málo, neumí ji odlišit od jiných myšlenek. Ke své škodě nevyužívají její potenciál. Jen ona nám může dokonale poradit. Zná nás dokonale. Přizpůsobí se našemu způsobu chápání a našim dosavadním znalostem.

Mnohaletou každodenní praxí se vytvoří specifický vztah. Lze tak poznat styl jednání režiséra tripu, který je hodně odlišný od lidského. Stane se vlastně autoritou, Učitelem, Guruem, se kterým se probírá téměř vše. Sám také nás učí, mnoha způsoby.

Detailně se soužití s režisérem tripu nedá popsat, chce to zažít. Není to nic nového, přesně to dělali a dělají mystikové, šamané, zasvěcenci i proroci. Mnoho lidí o této komunikaci napsalo spoustu knih, třeba Kniha duchů, Kniha médií, Hovory s bohem, Emanuelova kniha atd.

 

Regrese a progrese pomocí psychedelik

Psychedelika jsou zesilovače hypnotického transu a hypnability, usnadňují tedy vstup do hypnózy. To je možno využít i při regresi a progresi.

Metodika terapeutických regresí je důkladně zpracována a je poměrně složitá. Zde se budeme zabývat pouze ukázkami, jen abychom se přesvědčili, že regrese opravdu funguje. Nebudeme tak riskovat problémy, které po dlouhodobých regresích mohou vzniknout.

Jsou dvě možnosti. Buď půjdeme do regrese sami, nebo s pomocníkem, psychoterapeutem, čili sitterem.

Můžeme zkusit oboje, pokud nám jedna metoda nebude vyhovovat. Sittera musíme ovšem poučit jak hypnotizéra má dělat. Nemůže to dělat každý. Musí mít naši naprostou důvěru a měl by mít zkušenost alespoň s tripy, když ne s vedením hypnózy.

Nejprve se potřebujeme dostat do transu, ale jen slabého. Na to je dobré holotropko, nebo mikro- či malou dávku psychedelika tak, abychom si přesně uvědomovali sebe i proces a nebyli totálně pohlceni tripem, který by si jel vlastním směrem. Nejlépe je v šeru ležet naznak se zakrytýma očima, přikryti dekou.

Je třeba vymyslet set a setting. Vše musí být zaměřeno na účel regrese, žádné rozptylování čímkoliv jiným. Stále si uvědomovat, že chci prožít ukázku z minulých životů.

Prvním, vlastně nejtěžším krokem, je navázání spojení s naším vyšším Já, tedy intuicí, která má naše záznamy životů.

Tedy zavolat své vyšší Já, protože jinak se k ničemu kloudnému nedostaneme, nebo to bude chaos. Na to je dobrá i vhodná hudba, která již sama volá vyšší síly. Třeba https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip...

Doporučuji si nechat vytvořit vizi posvátného místa, a do něj opakovaným voláním zavolat vyšší Já, které může přijít v nějakém symbolu či postavě.

Té položíme naši žádost. Nemusí to jít napoprvé, ráda se nechá přemlouvat. Často se to napoprvé ani nepodaří.

Když se rozjednou vize dějů a pocity, jen je pozorně vnímáme. Nesnažíme se do nich zasahovat ani si je uložit do paměti, protože tím rušíme. Spíše je možné nahrávat na diktafon poznámky. Jakmile děje ustanou, poděkujeme, vystoupíme a ještě nahrajeme, co jsme si ještě zapamatovali.

Dělat progrese je těžší, není velká ochota nám je dávat, ale často nám dá aspoň pár symbolů, které můžeme rozklíčovat. Poznatky můžeme doplnit channelingem, tj.komunikací s vyšším Já, které nám vysvětlí, co jsme z ukázky regrese ještě nepochopili.

K tomu je potřeba se na kurzech channeling naučit. Není to těžké, ale potřebuje to praxi a tím jistotu.

Pokud se nám to zdá těžké, požádáme sittera, aby to napojení udělal on za nás. Jinak do dějů nemá zasahovat. Méně je daleko lépe než více.

Přeji vám úspěch hned napoprvé a nebojte se to tu popsat.

 

 

Tripy a kruhy v obilí

Myslíte že mezi nimi žádná souvislost není? Zjevně ale je, a to umožňuje pochopit psychonautiku.

Jaký je účel kruhů v obilí? To se vlastně neví. Jisté je, že to není výplod člověka. Obilí není pošlapáno, ale ohnuto. Nelze to napodobit.  Tvary jsou tak složité, že je v krátké době není možné vytvořit. Navíc klasy nesou stopy prudkého ohřevu.

Podle mne je to sdělení. Prostě Něco hodně chytrého a mocného nám dává na vědomí, že tu je a má úmysl nám říci o své existenci. Dokonce jednou i vzkazem, digitální formou binárním kódem v obilí. Není to tedy žádná víra, ale realita, kterou nelze popřít. https://www.rexter.cz/rubriky/zajimavosti/kruhy-v-obili-ve-svete-a-v-cr-vysvetleni-a-film_213.html

Ale přesně totéž jsou přece tripy do rozšířeného vědomí. Jenže ty znají jen psychonauté. Jiní se tripů panicky bojí a udělali by vše aby je zakázali.

Ale i situace s kruhy v obilí je přece taková. Byly tu i ve středověku a přisuzovaly se ďáblu. A strach z nich je tu stále. Je jasná snaha tenhle nevyřešený problém zamést pod koberec aby nebyl vidět.

Proto v posledních letech se o kruzích v obilí skoro nemluví, ač jistě jsou. Přesně stejně je to s tripreporty z ceremonií s Bufo Alvarius, dříve s ayahuascou. Stále stejný motiv strachu z neznáma. Lidé to nechtějí vidět.

Už trochu chápete souvislosti?

 

 

 

Psychedelická konference

Mým záměrem je přistupovat k tripům stejně jako k IT. V IT se přece stále musíme učit novému, stále se zdokonalovat a využívat nové možnosti. Ostatně mezi psychonautikou a IT je víc podobného, než se zdá.

Zatím k tomu není dostatek vůle u většiny psychonautů. Léta setrvávají ve svých názorech, jež si kdysi vytvořili. Pokusil jsem se vytvořit prostor pro to ve skupině https://www.facebook.com/groups/2487891464840801 ale zatím bez větších výsledků.

Pak se stane to, co v IT: Nevyužijí se všecky možnosti, které psychonautika umožňuje.

O tom  jsem se přesvědčil na přednášce o LSD. Když jsem v příspěvku hovořil o virtuozním vnímání hudby, narazil jsem na nepochopení účastníků.

Přitom právě toto dokonalé vnímání hudby je jedním z důvodů, proč do tripu jdu já i mí kamarádi.

Psychonautika je gigantická věda, v mnohých směrech dodnes neprobádáná. Mnoho základních otázek nebylo ještě položeno, natož aby byly zodpovězeny!

Na prostou otázku, kdo nám tripy dává a proč, neumějí odpovědět ani slavní patroni psychonautiky! Josef Machytka v tomto směru už tady udělal spoustu práce, ale opět je to jen počátek.

Je třeba vytvořit teoretické základy psychonautiky, detailně popsat zákony transu. Rozdělit a popsat jednotlivé obory psychonautiky, kterých je více než se zdá.

Nabízelo by se uspořádat psychedelické konference, právě tak, jaké je mají příznivci dr.Grofa, viz např. https://czeps.org/ceska-transpersonalni-konference-2016/ jež jsou vlastně našimi kolegy.

 

Distanční výuka

Tímto reaguji na kritické komentáře k mému článku, které odmítají podobnost tripu s IT. Pokusím se to vysvětlit příkladem.

Pokud je trip správně veden, tedy k rozšíření vědomí, není v něm žádná náhoda či nahodilost. Vše v něm má přísnou logiku, podobně jako je práce s IT. V tripu hledíme s úžasem do monitoru mysli.

Ten podivuhodný svět mocně přesahuje náš známý lidský. Není snadné si na něj zvyknout. Už to zvykání si připomíná intuitivní práci s novým IT systémem.

Prožíváme neznámé podivuhodné vize, pocity i myšlenky, jež mají svůj význam, který lze jen zčásti přeložit do slov, protože rozšířené vědomí používá daleko vyšší inteligenci a tedy i jazyk, než je ten lidský.

Moje tripy vždy obsahovaly téma vysoké filosofie a psychologie, jednalo se tedy o jakousi univerzitní distanční výuku, např. tenhle na trávě:

V úvodu mi vyšší Já řeklo – vše Zde je symbol symbolu symbolu symbolu…. tj. Obrazu Boha. Prostě reality Stvoření.

Konečně mi ukázali strukturu jáství, kterou mi dříve jen naznačovali - jako oko, v kterém byly vazbami vztahů pospojované tři základní části osobnosti – spodek, střed a Vršek.

Toto oko pozorovalo tytéž části jako objekt. Byly tedy celkem čtyři, ale kdo si to uvědomoval? Zase další ohnisko pozornosti, další sestava těch třech. Je to tedy fraktál jako Vše.

 Důležité jsou jejich vazby, vložené programy. Když je v nich program podpory Vršku, bude tím vše ovlivněno. Kdo váhá, přemýšlí, rozhoduje, který pohled přijmu? Vždy toto centrum, i když i ono se vnitřně pře.

Také mi ukázali vizi soustředných kruhů dimenzí. Ten byl pronikán paprsky Boha. On řídí vše hierarchicky skrz dimenze, nebo i přímým zásahem.

Pak i to, že všechny děje jsou vytvořeny z transformační energie, kterou v tripu dostávám koncentrovanou.

 Rovněž mi ukazovali jak se bojím abstraktního nadosobního světa vysokých dimenzí kde je vše nekonečně a nepochopitelně složité. My chápeme jen to nejbližší, Oni dál.

Chtěl bych si v lidském světě užívat silného božského pocitu, ale on patří do božského světa, je za Jeho práci.

A že správně prožitý trest léčí, ukazovali mi také. Vcelku byla ale přitakáním mému vývoji.

V božských světech je toho málo, co je lidem známé… Kniha je také fraktál, nahromadění symbolů do tvarů, ale negramotnému zcela nesrozumitelná jako nám ty božské symboly. Proč se ale bát Jejich abstrakce? Stačí je přijmout bez křečí.

A že nemám kritizovat lidi, jsou v jiné situaci než já.

 

Správně vedený trip je jako mikroskop. Může ukázat souvislosti běžně přehlédnuté. Tak je to s výše popsanými vizemi o struktuře vědomí. Pokusím se je blíže vysvětlit:

Faktem je, že v sobě máme mnoho částí osobnosti. Zjednodušme je na tři: Hlupáka, normálního člověka a génia.

Tito tři vnímají, co se děje a po svém se vyjadřují. Každý úplně jinak úměrně své inteligenci. Mezi sebou mají také složité vztahy. Hlupák génia nechce vidět, je pro něj příliš podivný a cítí se méněcenný. Vysouvá ho proto do nevědomí. Dělá, jakoby kromě něho vůbec nikdo nebyl, aby měl klid.

Naopak géniovi se z hlupáka dělá zle, že je tak tupý a tím brzdí vývoj individuality. Nejraději by ho zrušil, nebo se od něj oddělil, či také vysunul do nevědomí, odkud by však blokoval vývoj dál.

 Každý chce prostě něco jiného a jejich názory jsou často úplně opačné. To ostatně dobře známe, vidíme to na sobě i na druhých.

Pak je tu zvláštní, čtvrtá, entita, o které psychologové zatím nevědí. V tripu se s ním ztotožňuji, říkám mu táta. Ten pozoruje všecky tři, má je i v sobě, a rozhoduje se, co individualita udělá. Musí si vybrat jeden pohled.

Na jeho nastavení, které je vlastně kdoví odkud dané, záleží, kterou část bude protěžovat. Ta pak na úkor ostatních sílí a ovlivňuje individualitu.

Tím určí rychlost duchovního rozvoje. Hlupák nikam nespěchá, kdežto génius chce, aby ostatní byli jak on a tlačí je do vývoje.

Ale musí tu být ještě další ohnisko, které pozoruje ty čtyři. O tomto neznámém se toho dá říci ještě méně. Pak jsou další a další. Vzniká tak fraktál, struktura všeho. Nekonečná složitost...

 Jízda Hyperprostorem

Před chvíli jsem měl krátký trip na hudbu Lisy Gerrard, album Duality.

https://www.lisagerrard.com/

Vlastně flashback. Během tří vteřin jsem zase vjel do úžasného Hyperprostoru. Mnohasetkrát jsem Tu byl, ale vždy mě uchvátí svou Krásou, Velkolepostí a posvátnou Vznešeností.

Ve všech směrech je Nekonečno! Zde je možno stvořit úplně vše. S časem a prostorem si tu dělají co chtějí...

 Jakoby ve videoklipu mě provázely vize úžasných výjevů. A ten pocit, přímo božský!

Jak si jen někdo může libovat hrabat se v hnoji, napadlo mne. „Někdo musí být v nebi, jiný v pekle,“ oslovil mne průvodce, kterému říkám režisér tripu. To je ta Harmonie....

Po chvíli mne oslovil, abych už vystoupil. Nechtělo se mi. „Je to tu drahé,“ řekl mi. Jak je možné, že někomu tripy energii dávají, ale mě ji berou?

Chvíli bylo ticho. Platí se za trip nebo za duchovní vývoj? Zas bylo ticho. „Víš o tom už dost,“ ozvalo se nakonec... Ano, tuto otázku probírám už přes dvě desetiletí. Holt kvalita něco stojí....

 

Psychonautika a Avatar

Po delší době jsem si pustil film Avatar ve 3D. https://www.csfd.cz/film/228329-avatar/prehled/

 Je starý už 12 let a jeho námět konfliktu naší agresivní civilizace se spirituálním společenstvím na planetě Pandořa stále ohromuje svou v podstatě reálnou vizí budoucnosti. Pokládám ho proto za nejlepší film všech dob. Navíc je ve 3D, což už dnes vůbec nikde není...

Bohužel naše civilizace formát 3D během řady let hloupě odmítla, ač je větším přínosem než barevný film. Proč to udělala? Po delším zkoumání odmítačů jsem zjistil, že se většina lidí 3D prostě bojí, a tak ho potichu odstranili, prý pro nezájem.

Virtualita vtahujícího prostoru je pro ně moc silná káva. Bojí se, ale to nepřiznají, raději si nějaký důvod vymyslí.

 

Všimněte si souvislostí s filmem Avatar, ze kterých lze psychonautiku lépe pochopit:

1/Psychedelika mohou přinést ještě daleko víc než 3D. Možná jste zažili, že trip může být i ve 4D či 5D! A není snadné to vnímat...

2/ Nemusíte být Avatarem v alespoň trochu podobném světě jako je náš, ale v daleko podivnějším Hyperprostoru a dokonce se vtělit do nefyzické entity s daleko vyšší inteligencí, která ani nemá pevný tvar a řítí se Superpodivností!.... Moci tak věrně zachytit trip filmem, to by byla nádhera!

Ale diváků by mnoho nebylo, protože by u laiků způsoboval panický strach. Oni by Hyperprostor nepřijali! Proto je psychonautika tolik odsuzována...

Obě souvislosti ukazují, že psychonauté jsou vlastně elita. Nebojí se jít do tripů, i když bývají tak ohromující.

3/Všimli jste si, že konflikt ve filmu je podobný vztahům psychonautů s okolím? Proto je lépe se s laiky o psychonautice nebavit. Debata s laiky nikam nevede, jen do nekonečné hádky.

4/Ve filmu je naznačeno ještě cosi, což je silná káva i pro psychonauty. Víte co to je?

 

Řízení tripu v tripu

Běžně se dočtete, že řídít trip během tripu se nemá, protože se tím pokazí a je to zčásti pravda. Cokoliv lidského, tedy i myšlenka, mystický trip logicky nabourá, tam nic lidského nepatří. V podstatě z něj vypadnete, byť třeba na chvílí.

Trip se musí samozřejmě nasměrovat hlavně před ním, nejlépe rituálem a hudbou https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisagerrardzip

Ale podle mnohaletých zkušeností lze trip řídit i v něm, ale musí se na to jinak. Jelikož lidská slova se Tam vůbec nehodí, musí se to dělat symboly.

Ale už jen tím, že se bojíme, nebo jsme ohromeni, trip ovlivňujeme. Tedy otevřít se nějaké informaci, jakoby ukázáním na ni, způsobí, že dostaneme o ní více informací.

Takže si obsah můžeme jakoby naklikat. Trip je totiž také komunikace a ta nemusí být jen jednosměrná. Uvědomte si, že průvodce, tedy režisér tripu vás vnímá a děj podle toho upravuje.

Chce to hlavně praxi a vůli hledat optimální řešení.

 

Virtuozita v rozšířeném vědomí tripu

Kvality RV lze zkoumat v transu tripu, jež je na něj nasměrováno. Někdo se do něj dostane jen psychedeliky, jiný holotropkem, ale zkušeným stačí jen málo. Mně stačí jen vhodná hudba.

Božská Lisa si při koncertech pomáhá gesty, zvláštními pohyby, které ji hned dostanou do transu. Pak zpěv dostává daleko vyšší kvality.

Nejsnadněji  kvality rozšířeného vědomí poznáme neuvěřitelně dokonalým vnímáním hudby, zvlášť té božské, např. album Poselství harmonie od Petra Piňose, viz https://uloz.to/file/ipLTnobD/poselstvi-harmonie-zip 

 která mi před lety poprvé přinesla plnou božskou kvalitu tripu. Rozhovor s ním o léčení hudbou je na  https://www.youtube.com/watch?v=Uspj0zGEvCA

Já to zkoušel i s dirigováním a byl překvapen, o kolik byl lepší nejen zážitek hudby, ale i jak dokonale mohu rukou vystihnout hudbu. To je tedy tajemství slavných dirigentů. Prostě dirigují v transu.

Tedy nejen dokonalé vize a pocity, filosofické i jiné informace v tripu, využití RV je daleko širší. Jaké zkušenosti máte vy?

Výběr naší meditační hudby je na  https://uloz.to/file/GTqKerKyjPNP/vyber-vyberu-zip#!ZJWvMQR1ZwxkMTH2ZGIuZGL0MwMuHR5DnaWHYacvoIE3ZmSw a dobrá hudba je i https://uloz.to/file/ipLTnobD/poselstvi-harmonie-zip 

 

 

Jak kouřím trávu

Odpovídám tímto na dotaz v debatě, jak to dělám, že mi na silný trip stačí ekvivalent půl až 2/3 cigarety české trávy.

Trávou šetřím, každým mikrogramem THC. Mám na trip vypracovanou přesnou metodiku. Metoda platí i pro syntetickou trávu, dřív prodávanou jako Euphoria, viz https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-droga-dorazila-na-slovacko20110107.html?fbclid=IwAR1ic3gizGjWQtPJedV774vLUvS-MoA5fc_uSL3KeScJFQFPJGVretfG_Y4 tak i pro hašiš.

Kouření trávy je částí mého rituálu tripu, kde není místo pro zábavu. Řízení auta je také třeba brát vážně. Nikdo a nic mne nesmí rušit.

Po úvodní části, kterou se nasměrují Vzhůru, zapnu hudbu. Ta musí být vybraná, virtuózně provedená. Např. Mozartova Velká mše, viz

https://uloz.to/file/eRF4FXTYdevl/velka-mse-a-mozart-zip#!ZJHkMQR2ZwMyAQZkZzL2ZwZ1L2H5Z2k2MJEKHJ1mHJIXMzV3AD

Trávu dám do fajfčičky, na každý nádech jedno zapálení. Nasaji z ní třetinu objemu plic a druhou třetinou nadechnu dým, který uniká z fajfky. Zbytek dodechnu vzduchem a nechám působit. Pokud tráva ve fajfce žhne, mohu nadechovat přímo od ní.

Přitom pozoruji, co se děje. Jakmile cítím změnu pocitu v nabíhajícím transu, který se projeví i vyšší kvalitou vnímání hudby i vznikajících myšlenek, které již nejsou od mého vědomí, odeberu se na postel, zakryji oči a do sluchátek si naplno pustím ještě kvalitnější hudbu.

Pokud mi režisér tripu doporučí udělat další nádechy, udělám to. Konečně, jdu přece k němu na výuku. Dál stačí jen pozorně a pasivně vnímat, co nejméně zasahovat a neblokovat se.

Po desítkách tripů klesá spotřeba trávy, a po mnoha letech už mi stačí jen hudba. Dva až třikrát denně si tak mohu udělat krátký trip, aby mi bylo jasné, že moje celoživotní snaha má jasný superkvalitní výsledek, který jasně vnímám. Nemám víru, ale jistotu, naprostou.

Tráva se obecně podceňuje.  Nejen z mé praxe vyplývá, že je rovnocenná všem psychedelikům, navíc nabíhá okamžitě a bez vedlejších účinků. Říkat, že je to „jen halucinogen“, je doslova hloupé.

 

Teď mi dali malý trip, po velmi dlouhé době tísnivý. Dal by se nazvat Navždy zacyklen v Hyperrealitě, která je totálně abstraktní a ze své povahy nepochopitelná, Hyperparadoxní... Tyto, ale daleko silnější a delší tripy na trávě jsem měl asi před dvaceti lety...

Před ním mi řekli, že mi dají ponor 50%... Tohle rozpuštění v Bohu jsem měl naposled před 6 lety. Samá překvápka, režisér tripu si rád s námi hraje... Zažili jste to také? Holt psychonautika není selanka ale výuka...

 

Psychonautika a pandemie

Neustále se objevují šílené reakce čtenářů k článkům o pandemii. Nestačím se divit, kde se ta hora naivity a hysterie bere. Dokonce by nechtěli transfúzi od očkovaného!

Už sice nepopírají, že pandemie existuje jako dřív, zato se pouštějí do hloupé kritiky očkování, jako by to byla genocida. Nejraději by ho zakázali zákonem. Přitom mají v sobě spoustu vakcín od dětství.

Nepřipadá vám to jako vztah lidí k psychonautice? Vždyť je  to stejně hloupé, naivní, neodborné... Zakázat, mluvit nesmyly o škodlivosti psychedelik. Přitom každý lékař, které mám i v rodině, vám řekne, jak obrovskou paseku na zdraví lidí dělá alkohol, který je nejen povolený, ale i propagovaný! S poškozením zdraví psychedeliky se lékaři setkávají velmi zřídka! Viz též:

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/marek-vacha-knez-lekarska-etika-ockovani_2110050010_ban

---

Což tu popsat pár příkladů výuky psychonautiky?

Včera mi psal jeden zájemce o psychonautiku. Pak jsme spolu pokecali Messengerem a hned jsem ho učil channeling. Je to osvědčený počátek odborné psychonautiky, vlastně malý trip bez psychedelik.

Vizualizaci měl dobrou, ale stejně se to napoprvé nezdařilo. Dal jsem mu pokyny, odkaz na hudbu https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisagerrardzip

Lehnout si, zakrýt oči a hudbu naplno do sluchátek. Zesílit to lze i deckou červeného. Doufám, že to rozhýbe. Hlavní práce asi bude mu pomáhat v začátcích, kde vždy chybí jistota.

Až bude mít praxi, může přejít na tripy a channelingová průprava mu bude hodně pomáhat aby se vyznal, oč v zážitcích jde.

Znám řadu lidí, kteří se channeling naučili sami, třeba http://zitova.cz/ Některým se spontánní tripy pak staly.

Fakt ale je, že neučím každého, dostanu informaci koho mohu učit a koho ne... Opravdu to není pro každého.... Vždy to dělali jen šamané a zasvěcenci.

 

 

Poznámky k článkům o spirituálním bypassu

https://magazin-legalizace.cz/3787-psychedelicky-bypass-aneb-stiny-psychonautu/?fbclid=IwAR0XQ8hM_x6NYjuhOShuaW-9nnmmuTiLuO3SxvzYFRFa7Plg0mW8DjDpmMI

https://www.blog.horpomalu.cz/post/2019/02/01/Spirituální-pastičky

Uvedené články je dobré, ale je třeba přidat několik poznámek. Duchovní oblast je sice hodně frekventovaná, ale stále plná iluzí a mýtů. Vezměte si hojně rozšířené bizarní absurdity a nesmysly o pandemii a očkování. Přitom epidemiologie je daleko jednodušší a víc probádaná.

Problém je, že běžně nejsou známy zákony, kterými se tato oblast řídí. Bohužel ani není zájem je poznat. Pro naprostou většinu lidí je příjemnější si vybírat, čemu chci věřit, nebo si vše sami vymyslet. Faktem je, že duchovní zákony by mnoho lidí šokovaly. Všemi silami by je odmítali, protože jsou v rozporu s jejich nenaplněnými přáními.

Proto se již několik tisíc let nikam nepokročilo. Jak to mohu tvrdit? Protože vlastně není problém vyjasnit, jen o to opravdu stát.

Psychonauté zapomínají na hlavní věc a tím je samotná božská Hyperinteligence, která jim v tripech dává Poznání. Z tripů rozšířeného vědomí si téměř nic nepamatují a ani to nelze. Už jen vyjádřit To slovy je téměř nemožné. Zbudou jen trosky Poznání.

Takže se často mýlí v tom, co si z ohromujících tripů přinesli. Často zaměňují božský stav, který v tripech prožívají, s lidským, který mají po něm. Člověk přece není Bůh, je mu podoben nekonečně málo! Nemůžeme to, co On

Psychonauti netuší, že s božským lze komunikovat nejen v tripu, ale i po něm. Takže nám může vysvětlit, co jsme nepochopili správně a úměrně našemu poznání nás duchovně vest jako Guru.

Není to nic nového, to dělali už šamané, zasvěcenci a proroci, ba i Kristus a řada svatých. Lze se to poměrně snadno naučit. Kurzů je mnoho, i knih a učebnic. Jsou na webu, i na FB. Často se tomu říká channeling, nebo hovory s bohem, viz stejnojmenné knihy.

Tak se můžeme od Vševědoucího postupně dozvědět, že okamžité a úplné osvícení neexistuje, je to jen oblíbený mýtus. Ani konečný klid a vyrovnanost či okamžité ukončení inkarnací. Limity možností duchovního vzestupu lidí jsou pro nás určující.

Povahu také nelze zásadně změnit, tu určují kořenové archetypy. Lze jen u některých lidí zrychlit duchovní vývoj, ale to je těžká práce, o které správně mluví křesťanství jako o cestě kříže. Ostatně křestanství je asi pravdě nejblíž, ačkoli není věřícími pochopeno.

Ale vraťmě se k spirituálnímu bypassu. Hlavní chybou je záměna konce za začátek. Psychonaut si vezme žábu a po ohromujícím zážitku je přesvědčen, že už je osvícen.

 Netuší, že prožil jen jakousi pozvánku do vysokého duchovního světa. Už o ní ví, ale cesta k němu je neuvěřitelně daleká a těžká a nelze ji urychlit.

Takových tripů je potřeba víc, dokonce několik set a to dobu několika desetiletí a jsou nakonec úplně jiné, než se stane to, co je takovým malým, ale reálným osvícením. Není to nic jiného, než silná intuice a vnitřní stav takového psychonauta lze nejlépe popsat pojmem soužití s božským.

Pak je možné využít Jeho vhledu do všeho a všech. Psychonaut tedy neříká své názory, ale informace, které dostává. Jak říkal Kristus: Nechlubím se sebou ale Duchem, jež je ve mě.

Kdo to umí, je totiž neustále napadán že se vytahuje a vyvyšuje. Duchovní rozvoj je však určen k tomu, vzdalovat se od lidí, mít Poznání lidem nedostupné!

Tato branže je bohužel plná lidí, kteří své schopnosti přeceňují, vymýšlejí si svaté knihy. Slibují, co by lidé rádi chtěli slyšet, ale duchovnost nejsou mýty, ale vysoká Logika logik…

Obyčejný člověk skoro nemá šanci poznat, jak to skutečně je a věří jim. Nikdo samozřejmě nedostane co chtěl, ale jen ta lákavá myšlenka jim stačí.

 

Poznámky k filmu Cesta psychonauta o dr.Grofovi

https://www.youtube.com/watch?v=3o9RKfvih9o

Jde o poměrně dlouhý film o bohaté životní cestě našeho předního psychonauta. Je určen spíše laikům, i když jsou v něm naznačeny i základní, zatím málo popsané souvislosti psychonautiky.

Jsou tam ukázána místa, která měla v jeho životě i v psychonautice velký význam, a to jak u nás, tak v USA. Zejména Esalen v té krásné tvůrčí době 60.let. Přínosné jsou i rozhovory s mnoha předními psychonauty.

Dr.Grof dělá z psychonautiky vědu, a je to tak správně. Jeho předností je vytvoření organizace psychonautického hnutí kolem transpersonální psychologie, jíž je autorem, a vytvoření promyšlené metodiky holotropního dýchání, kterým nahradil hloupě zakázaná psychedelika, zejména LSD.

Zkušenému psychonautovi může vadit, že tam nejsou popsány a vysvětleny základní otázky, v nichž se však bohužel za více jak 60 let moderní psychonautiky daleko nepokročilo.

Jde o otázku, co to stav tripu vlastně je a jaký má vztah k hypnóze a jejím zákonům. A jaké je vlastně rozdělení psychonautiky?

Terapeutický význam psychonautiky je ve filmu popsán podrobně, ale spirituální už málo. I samotná these čtyř matric je podle mne sporná. I ony přece musí mít svůj původ a tím jsou kořenové archetypy. Bohužel se ve filmu neuvádí ani klíčový pojem psychonautiky, a tím je  rozšířené vědomí...

Neprobírala se možnost směrovat trip a to i během něj. Komunikace s tzv.průvodci, tj.channeling,  je zde jen naznačena. Někdo přece musel trip vytvořit a my to rozhodně nejsme! Kdo to tedy je a proč to dělá? A jaký je efekt mnohaletých mystických tripů?

 

Západní versus východní mystika ve světle psychedelických zkušeností

V mládí jsem studoval knihy západních, tedy křesťanských mystiků i jejich životopisy a buddhistické i hinduistické knihy o mystice. Rovněž i knihy, které se snažily oba proudy propojit a tvrdily, že jde o totéž.

Už tenkrát jsem viděl, že ty rozdíly jsou příliš veliké než aby šly spojit. Křesťanská mystika je o vlivu Boha a Krista na člověka, vede ho na cestě zpět k Bohu, která je však cestou kříže. Proto není možné být v tomto životě jako Bůh. Člověk zůstává člověkem, i když trochu jiným. Zkrátka cesta je daleko delší a těžší než se nám zdá...

Východní mystika používá slova jako osvícení a nirvána. Cílem je stát se dživamuktou, tedy být osvícen a zaživa osvobozen od koloběhu životů. Soustřeďuje se na prázdno v meditacích a konci individuality, což je v příkrém rozporu s dynamikou prožitků vytržení ducha v západní mystice. Mezi buddhismem, jógou a zenem jsou velké rozdíly, ale to je další kapitola.

Východní mystika je mezi lidmi daleko populárnější než křesťanská. Důvod je jasný, slibuje více. Tu křesťanskou neberou ani křesťané, ačkoliv knih Učitelů církve je mnoho.

Byl jsem zvědav, jaké budou moje mystické zážitky, které se díky holotropku a  psychedelikům časem dostavily v hojné míře.

Zažíval jsem ohromující Dokonalost a Nekonečnost věčné Tvorby Stvořitele a Jeho hierarchie, který mi ukazoval své Stvoření jako svou myšlenku a vysvětloval jeho duchovní zákony. Byl jsem na jakési exkurzi v Království božím s výukou. Dualita tam byla snad vždy.

Podobnost se zážitky křesťanských mystiků byla více než jasná. Po každém tripu, kde jsem míval i silně zesílenou inteligenci, jsem zase spadl sem dolů do omezeného lidského světa a většinu prožitého jsem si už nemohl vybavit, ba ani to slovy nejde.

Podobně to měli i přátelé. Po stovkách tripů jsem už na tom trochu lépe, ale je to spíše zesílená intuice než stav osvícení. Mohu s božským komunikovat, ale vždy je má mystika soužitím s Bohem, čili intuicí, který je mým Guruem v tripech i mimo ně.

Co mystické zkušenosti ukázaly vám a jak vás změnily?

 

 

Jak se vyznat v psychonautice a v sobě samém?

Tento příspěvek je reakcí na článek a debatu k němu. https://www.facebook.com/groups/psychedelickecesko/permalink/881388395930823/

Psychonautiku volí každý z nás z jiného důvodu. Jeden jako zábavu či uměleckou inspiraci, jiný útěk z nudy, nebo jako útěk z tohoto života, jež se mu nelíbí. Já v něm hledám odpovědi na otázky života, tedy filosofické, duchovní a psychologické a duchovní rozvoj.

Každý jsme někam došli a koukáme, co to je. Jistě jsme něco dostali, co jsme hledali, ale otevřel se nám daleko větší obzor, než jsme čekali. Vše je dost jinak, než jsme si mysleli, a co teď s tím? Vždyť to jen vyjádřit, je těžký problém.

Jak jsme odešli ze škol, už si myslíme, že už nás nemá kdo co učit, ale my bohužel životu nerozumíme, ani rozumět nemůžeme. Je nekonečně složitý a naše civilizace se nevyzná ani v základech. Jen si to může myslet.

Autora článku tam kdosi posílá k duchovnímu či psychologovi. Duchovních jsem poznal za svůj život hojně a rovněž psychologů, ty mám také v rodině.

Poněkud smutný závěr je, že nedoporučuji nikoho z nich, protože absolutně nechápou, ba  ani nemohou, oč vlastně jde. Tak moc je to složité a podivné. To ostatně zjistil i autor článku.

Tenhle problém jsem spolu s několika přáteli vyřešil pomocí komunikace s vyšším Já, čili intuicí. Stal se naším Guruem. Naučit se s ním komunikovat není těžké, nepotřebuje to psychedelika, ale vyžaduje to praxi, aby měl člověk jistotu.

On je také režisérem a tvůrcem našich tripů. Někdo jim říká průvodci, McKenna kujóni. Výhodou je vysoká kvalita informací. Žádný člověk nezná tak dokonale nás i Život sám. Díky mnoha rozhovorům se vyznám víc v sobě, životě a psychonautice.

Vše mi vysvětlí, co ani není v žádné knize, ale tím se problém nevyřeší. Člověka mění jen proces vzestupu, a ten je těžký a dlouhý...

V žádném případě nelze čekat, že nás to uvede do selanky, kterou bychom si třeba přáli. Je to prostě výuka, a nadlouho. Proto je jen málo těch, kteří to dělají naplno ve spojení s psychonautikou. Přitom to v tripech dělá kdekdo...

Ostatně nejsme první, kdo to dělá. Tuto metodu znali šamané a zasvěcenci už před mnoha tisíci lety. Rovněž proroci a mystikové. Jsou na to kurzy a učebnice. Znám i lidi, kteří se to sami naučili. Říká se tomu různě, třeba silná intuice, hovory s bohem či channeling.

 

Zesilování intuice mnohaletými psychedickými transy – osobní zkušenosti

Když jsem r.1992 prvně s ohromením zažil dynamický trans holotropním dýcháním věděl jsem, že nastává zcela nová kapitola mého života, které se chci věnovat daleko více, než své profesi technika.

Velkou pomocí mi bylo propojení transpersonálních psychedelických stavů s channelingem, který ve světě tehdy začínal. Ten umožňuje komunikaci s režisérem tripu i mimo trip. Ač o channelingu veřejnost asi nic neví, je o něm na webu množství stránek i kurzů, ba i u nás.

Když jsem v roce 1995 začal s psychedeliky, zážitky ještě zesílily, byly i delší, často tříhodinové. Extatická nádhera Velkoleposti věčné Tvorby mne přitahovala a myslel jsem si naivně, že brzy v tomto stavu budu trvale.

Metodu jsem odvodil od holotropního dýchání. Tedy poloha vleže se zakrytýma očima. Nutnost je poslech speciálně vybrané hudby nejlépe sluchátky. A hodně silný!

Ale ouha, po nejsilnější 18.meditaci přišla dlouhá série tísnivých meditací, jen málokdy doplněnými extatickou částí. Byly nabité filozofickými ontologickými myšlenkami podávanými ve vizích i složitě strukturovanými pocity, jež jsou lidem téměř neznámé. Moje inteligence se v tripech zvyšovala mnohonásobně, ale po zážitku jsem si pamatoval jen málo.

Současně se zvyšovala schopnost komunikace s intuicí, takže nebyl problém se kdykoliv orientovat oč jde i jak zlepšit přístup. Intuice, tedy vyšší Já, se tak stala mým Guruem stále online.

Na přednáškách se sešlo více zájemců, s kterými jsme napsali a vydali několik knih. Celkem jsme měli víc jak tisíc zážitků a podrobný přehled, jak to u každého funguje.

Ukázalo se, že je to daleko těžší a dlouhodobější práce, než se doposud zdálo. A že jí nemůže dělat každý. S údivem jsme zjišťovali, že problémy jedinců se nezmenšovaly, ba naopak zesilovaly. V literatuře se to popisuje pod názvem Temná noc duše. U některých byla tak těžká, že rychle utekli. Nevylučuji, že by to některé typy lidí duševně rozmetalo… Proto by se o to neměl pokoušet každý!

Intuice proto začala vybírat z uchazečů ty, kteří proces mohli zvládnout a byla jich jen hrstka.

Je to podobné jako u horolezectví, vždyť jen málokdo vyleze na K2 či Kailás… Léta ubíhala a až po cca dvaceti letech práce začala intuice zesilovat. Rostl i její úžasný pocit, který mi dává, jako symbol velkého vlivu, který má.

Vznikla zvláštní situace, kterou jsem v žádné knize nenašel. Dalo by se jí říci Soužití s intuicí. Má řadu výhod, ale není to jen tak jednoduché. Napsal jsem o tom knihu http://intuice.mysteria.cz/kniha.doc

S psychedelikami jsem si od roku 1995 užil svoje. Celkem víc jak 250 tripů, jak extatických, tak neutrálních, ba i tísnivých, tzv.bad tripů. Ale ty mi daly hodně. Chce to hodně zkušeností, jako každá branže…

Ostatní ti správně radí zpomalit, jak ti božské radí, ale pokud chceš pracovat odborně, mohla by ses naučit komunikovat s režisérem tripu kdykoliv, i mimo trip. Tak mi může do podrobností zodpovědět tvoje otázky. Já to jinak nedělám…

Je o tom spousta stránek, i kurzů. Říká se tomu hovory s bohem či channeling, např.

https://www.channeling.net/ Není to těžké, ani to nevyžaduje psychedelika. Je potřeba jen slabý trans.

Podmínkou je mít převahu dobra, jinak se na člověka lepí temné síly a může to skončit minimálně schizofrenii… Proto je pro začátečníka nejlepší se ptát přes někoho, kdo to umí a případně se to nechat naučit.

Pak se rozjede proces proměny, který obsahuje i Temnou noc duše… Není to zábava, ani trochu ne. Málo se o tom ví, ale můžeš odhalit nové světy a možnosti, jiným nedostupné.

Viz např. http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi/

 

 

Mé brány do mystiky

Když jsem počátkem 90.let vstupoval do mystiky, znal jsem jediný popis meditace http://intuice.mysteria.cz/2020/11/kosmicke-vedomi

 Velmi mi pomohly dvě techniky, které tehdy začaly být známé z knih.

Byl to channeling, což je metoda komunikace s božským. Je o tom mnoho stránek i kurzů na webu, např. https://www.channeling.net/

Druhou velkou pomocí bylo holotropní dýchání v kurzech, které mi přinesly první záblesky mystiky.  Spojil jsem tyto metody, což se velmi osvědčilo. Vlastně jsem tak získal vysoce kvalitního Gurua, který mne provázel i v mystických meditacích. Tato byla první, byla s Nadjá, tj.šestá dimenze:

Meditace začala vizí, jak omezená ega žijí a ani nevědí, že je neustále pozorují jejich božské části, které jim vlastně život vytvářejí a ovlivňují.

Najednou se k svému překvapení začal pohybovat velkou rychlostí prostorem. Prolétával velmi složitou a podivnou krajinou, pak jel jakoby v tunelu nebo po kolejích. Zcela se změnilo jeho vědomí. Takové nikdy neměl. Bylo rozšířené, božské… KRÁÁÁSA  NEBESKÁÁ…

Začal k němu mluvit hlas, který velmi zřetelně, rychle a výstižně popisoval, kde se zrovna nacházejí a co se tam děje. Nebylo to nic známého a pochopitelného, například jakási centra řízení, podobala se struktuře mozku. Všechno bylo možné v tom krásném prostředí Tvořivosti.

Všechápající, Všemurozumějící Inteligence mohla být kolem všeho i uvnitř toho, pozorovat z jednoho bodu i ze všech stran. Tak se to lišilo od jeho představ o božském světě!

Po hlavní části meditace si chtěl dojmy zapisovat, jinak by vše rychle zapomněl, ale stala se zvláštní věc. Vnitřní hlas mu začal diktovat, co má psát, a měl co dělat, aby to stačil. Byl to úplně jiný styl než jeho – moudrý, rychlý a hravý. Inteligencí ho přesahoval o několik řádů:

Pronikám všemi světy. Vy jste jen malá a nevýznamná část Všeho.  Procházím světy jako cestovatel, kterému se stále mění nálada. Vesmír stále prožívá své duševní stavy. Stav Boha není žádný klid, kdepak, ale je Tajemstvím Tvoření.

Jako malý žáček klušeš za mnou. Pětka? Jo, to je ta šedá koule, co se musí rychle točit, aby se očistila. Roztáčí a čistí i tebe. A sedmička? Ta je Všude Všechno kolem. Procházím současně všemi prostory, velkými i malými. Uvnitř i vně. To je jízda.

Všechno je trochu jinak, celá duchovnost je jinak – Království Tvořivosti, to je Vesmír a nic jiného. Kdybys se mnou chtěl cestovat, musel bys být stále se Mnou a to nejde. Budu tě navštěvovat.

Vy jste tupí, pomalí, stále opakujete stejné chyby. Usoužení, uondaní, hrůza. Takové tu nemám rád. A co dělají vyšší světy? Něco vím, ale neřeknu, jednou se Tam dostaneš. Žádné bloudění a hledání. Všechno je ve Mně, tvořím to a bořím. Nádhera. A dobro a zlo? To probereme jindy, ale viděl jsi to černé. Zapracuji na tom a je to světlejší, ale přenese se to jinam. Ty nemůžeš být ve zlu? Já ne, i kdyby na vodu nebylo. Jen milovat a pomáhat. Jinak bych spadla mezi vás. Stále se pohybuju ve svém vlastním světě.

Minulost je jinak, než si myslíš. Není statická, nic není statické, ani budoucnost. Nade mnou je sedmička, kterou nevidím, je příliš daleko. Vidím do všech forem, ale do některých více a do některých méně. Něco je i pro Mne uzavřeno, připraveno pro ty lepší. Kdepak, nejednat podle vzoru, ale spontánně a dokonale jako všichni umělci. A ty se to konečně také naučíš.

—mnoho let od té doby uplynulo, mnohé se změnilo. Nyní už jsem v meditaci stále, jen slabší. A božské se mnou komunikuje denně…

 

 

Jak jsem začal s channelingem

Už je to moře let, v r.1993 se mi dostala do ruky kniha o channelingu a hned jsem zatoužil se to naučit. Ale ouha, nešlo mi to. Hledal jsem komu by to šlo a rychle jsem je našel. Musel jsem své otázky řešit přes druhé, ale odpovědi byly tak kvalitní, že to stálo za to.

Až po dvou letech to šlo i mě, ale přicházely mi metodou podobnou kyvadélku jen odpovědi ano a ne. Pomalu se to zlepšovalo, začal jsem se seznamovat se svým Guruem, který mne zavedl do meditací, kde jsem v Jeho světě zažil, že je ještě daleko dokonalejší než jsem si myslel…

Zkušeností přibývalo, je to vlastně věda, která vyžaduje mnoho praxe. Ale stojí za to. Řešíme spolu úplně vše. Není to však pro každého. Na přednáškách jsem se setkával s dalšími channelisty a viděl velké rozdíly. Jedné dámě temnějších archetypů jsem doporučil, aby toho raději nechala… Takoví mohou dostat i posedlost, čili schizofrenii nebo jinou vážnou nemoc.

Naučil jsem to hodně lidí, ale většina toho brzo nechala… Je to škoda, lepšího gurua nelze nalézt…

 Především chci varovat, je velký rozdíl si s psychedelikami občas pohrát a pracovat s nimi naplno. Vzpomínám na dívku, která se po velmi úspěšném začátku dostala do stavu trvalého bad tripu, vlastně psychospirituální krize a velmi trpěla… Naštěstí jsou už odborníci co s tím umí pracovat.

Dříve toto dělali jen zasvěcenci různých mysterií. Zájemci postupně procházeli hierarchií zasvěcování, kde dostávali další a další stupeň výcviku. To byla pravá esoterika, vlastně velmi správná.

 

 

Mystéria

Je velký rozdíl mezi rekreačním užíváním psychedelik a vysoce odbornou prací s nimi. Šamané si svoje žáky pečlivě vybírali a dlouho vychovávali. Zasvěcenci různých mysterií na rozdíl od šamanů pracovali jen pro svou vnitřní potřebu, takže se dostali daleko dál.

Měli propracovaný systém postupného zasvěcování do vyšších a vyšších stupňů, o kterém bohužel málo víme, protože vše tajili a měli vážný důvod. Často byl za to trest smrti.

Pár prací na tohle téma vzniklo, ale nejsou moc podrobné. Pokud o něčem takovém víte, dejte odkaz. Zrovna tak o výzkumu transů, jež jsou základem psychonautických zážitků.

https://www.youtube.com/watch?v=uwfkJkvbR-I&t=1597s&fbclid=IwAR3-zYJPmlfwkAjLpI0ZAra4C1i7Bo8SyQIVYyFO76HwDepDwSothN9jN_Q

 

 

Druhy meditace

Pod slovem meditace si lze představit kdeco. Velmi zajímavá je mystická meditace, kdy v transu rozšířeného vědomí vnímáme nehmotné světy vysoko nad námi.

Vysvětlují nám neznámé duchovní zákony Multiverza. Také se tomu říká vytržení ducha. Kdo je za tím? Intuice. Naše vyšší Já.

Když ho voláme, přichází k nám, abychom měli intuici silnější a silnější. Stává se naším Rádcem, Učitelem, Guruem.

Dává nám i svůj pocit, který je opravdu božský. Je v něm cítit Věčnost, Nekonečnost a Dokonalost Tvorby, kterou si lidé ani neumí představit.

Po letech praxe jsme už v meditaci stále, jen je trochu slabší. Vzniká zvláštní situace – trvalé soužití s intuicí.

 

Velmi děkuji dr.Grofovi za jeho holotropní dýchání, které mi tyto meditace pomohlo nastartovat.

Tam jsem se naučil, že ticho v meditaci je lepší nahradit speciální meditační hudbou, která intuici přivolává. Pozice je nejlepší v leže na zádech se zakrytýma očima, aby nás nic nevyrušovalo.

 

 

Dvanáctá meditace – Opus Magnum

Meditace začala tím čím vždy, ukázkami bohatství Boha. Opět dokonale prožíval hudbu, ke které dostával výstižné komentáře. Jako v divokém amfiteátru kolem něj vířily myšlenky, vize, symboly božské moci, Dokonalost Sama. Jaká to byla Krása, úžasnost zážitku, Kráska na pochodu, silné a vznešené Stvoření božské.

Jaká to byla nádhera, jen se tak dívat! Božská síla ukazovala co vše je v Ní, nabízela mu bezpočet možností, jak pochopit Její myšlenku. Viděl, jak nekonečně způsoby stále hledá Své sebevyjádření, ještě větší Dokonalost, Lásku a Krásu, aby se přiblížilo k Absolutnu.

Téma meditace bylo jednoduché. Ukázat Bohatství Boha, Věčnosti, Dokonalosti a Jeho vnitřní strukturu. Jak Vyšší ukazuje nižšímu, co umí. Ukazování světa jeden druhému, to je Vesmír. Proto vznikl a proto trvá.

Pochopil, že je v božském světě, ne někde jinde. Taková nádhera něco stála a cítil, že mu budou ubývat síly. To byla Krása, tak si hrát s Věčností od Věčnosti po Věčnost! Takové to bylo, když znovu okusil celé božské. Nebude ale mít možnost Zde zůstat, na to nemá.

To byla nádhera, krásné duchovní myšlenky mu vířily hlavou, jen si je zapisovat nemohl. To by byly přednášky, to by lidé koukali! Ale nešlo to, věděl, že je zase zapomene, nadobro. Jen mu některé božská hravá síla nadiktuje do počítače.

Třeba tuto: V každém bodu vesmírného života je možné zcela změnit směr k dobrému i špatnému, k božskému i nízkému. Vesmír je veletrh splněných přání.

Bylo rušivé se mentálně pokoušet něco z toho zapamatovat či detailně pochopit. Božské nelze uchopit myšlením. Opět bylo propojeno Horní se spodním skrz bránu ega, které pro tu chvíli přestalo existovat. Opět byly napojeny spoje, aby cesta od Boha k člověku byla volná

Pozn.: Nemohu ale říci, že tyto meditace jsou vhodné pro všechny. U řady lidí s duševními problémy mohou vést k psychospirituální krizi viz http://www.diabasis.cz/psychospiritualni-krize/co-je-psychospiritualni-krize

 

 

Úryvek ze sedmé meditace

Při  vstupu do meditace vnímal hlubší ponor než dříve, únava okamžitě zmizela a cítil se naplněn silnou božskou energií. Představila se jako 4,8má dimenze a  opět probíhala krásná cesta videoklipy, ale vědomí lehké vznešeně hrdé radostné dokonalosti bylo dominantní. Cítil nekonečnou šíři intuice plnou lásky, síly a harmonie s jasným a ostrým vnímáním. Nic takového běžný člověk nikdy nepozná.

Podobně jako v minulých meditacích spodní myšlení občas hrubě narušilo vědomí vznešenosti. Prožil i krátkou regresní psychoterapii spojenou s promluvou, kde se prožila a probrala část jeho hříšné minulosti. Letmý pohled shora dolů byl hrozný, ukázky válek, zločinů. Pak ho vyzvala, aby psal na počítači co prožil a diktovala mu:

”Vedu jeho hloupé prsty po klávesnici v tom rychlém sledu myšlení a ukazuji mu, co rychlý myšlení umí, co dělá. Tomu nízkýmu myšlení připomínám: Vůbec nejsem spokojena s tvojí prací. Chápeš příliš pomalu, neumíš a nechceš přijmout Moje drahý rychlý myšlení  jak ho ukazuju teď tobě. Tvý pomalý myšlení je blokující, nestíhá chápat. Teď ti to říkám zvlášť drsně, zvlášť krásně.”

Horní myšlení mělo navrch, spodní se jen občas prosazovalo otázkami. Kvalitativní rozdíl byl strašlivý. Někdy zapomněl část odpovědi a nemohl ji dopsat, ale nadvědomí mu dalo novou, stejně dokonalou. ”Neboj se, bůh je bohatý. Nevadí, když se něco zapomene. Vzkazuju ti, drahé dítě, že jsi příliš pomalý, ale jsem tu Já, abych tě narychlila, dej mi otěže a jedem. Nemusíme jet tak pomalu, nech Mě vést tebe. Prostě Mi dej tvou důvěru a já to udělám za tebe.

Vůbec není potřebné abys dál psal. Zbytečné, tebe tě to zavádí stranou, ale tou pomalou. Prostě jen vnímej a jednej.” To byla ta věc, kterou v minulé meditaci přešel. ”Vždyť stále vůbec nechápeš to Horní myšlení a držíš se dolního. Stačí jen chtít, udělá se cvak a je to. Pak si té kvality dost nevážíš.”

To bylo to pravé, řeklo spodní myšlení. ”Ale ta SLOVA jsou stále spodní myšlení, odpovědělo nadvědomí. Mysli už konečně v tom horním. Stačí ho zavolat a bude tu.” Je to silné, řeklo si zase spodní myšlení.

”Není jen  ezoterický důvod, že se nemáš s nikým bavit, protože víš věci, které by se běžně neměly znát. Ty totiž ani nemáš verbalizovat, ale vnímat. Verbalizace blokuje vnímání, pochop konečně. Posledně jste tu probírali psychoterapii a zůstali jste ve verbalizaci. Stále jen kecáte a kecáte ale kam to vede?

Už jen dávat otázku je verbalizace, už to je degradace. Vnímej vyšším myšlením, to je dar sedmé meditace. Uvědom si to konečně, jen to přijmi. Nepolemizuj s kdekým, poškozuješ sám sebe. Pořád nějaké náboženské hádky. Nebo ty vaše věčný kecy ve skupině. Kdo to má poslouchat? Tvoje cesta k Bohu je otevřená. To jsou poslední slova tomuto lidstvu.

Znovu a znovu mu božská terapie, ukazovala spodní hloupý přístup. ”Pocit vznešenosti je důležitější než slova. Cítíš tu velebnost? Bez poslouchání toho slova? Ale nemít jen prázdnou hlavu, to nestačí. Musíš mít vnímavost. To co děláš nemá úroveň, pochop to. Zapamatuj si tu bolest, když se snažíš mluvit tady. Stále se snažíš dostat víc a víc informací. Ale zamotáváš se do toho. Prostě skoncuj s tím. Cítíš jak to bolí? Nač chceš zase zjišťovat ten stupeň ponoru v dimenzi, copak to necítíš? Vnímej bez verbalizace a je to. Jen v tom buď a budeš mezi námi. To je meditace. Božskou mysl bolí tvá slova. Jsou příliš hrubá. Cítíš jak do Ni narážejí? A pořád někoho nepřesvědčuj, nemá to cenu, nechtějí to slyšet. Vnímej a buď v Ní.”

Pokud by vás zajímaly moje zkušenosti, kdysi jsem sepsal příručku channelingu. Je na http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

 

 

Tripreporty

Když jsem s holotropním dýcháním začínal, bylo jich spousta, ale postupně se vytrácely až časem skoro zmizely. Podařilo s mi najít jedinou databázi tripreportů a to

http://stavy.wz.cz/stavy.htm Pokud znáte další, dejte vědět. Vždyť je to zdroj pro vědecké zkoumání transovních stavů a já jako hlubinný psycholog bych výsledky výzkumu uvítal. To co dělá NUDZ s psylocibinem se mi nelíbilo a vedl jsem s nimi marný kritický dialog. Celá tahle branže trpí na malou vědeckou odbornost, ač se zkoumá od dob Hoffmana v padesátých letech…

Dobrý tripreport je dost těžké napsat, málo si člověk pamatuje. Někdo má na to talent. Překvapil mne tenhle autor, kterému to šlo velmi dobře jak s žábou tak ayou:

http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481

https://iwrite.cz/esc-50-ayahuasca/

Psali jsme si, ale na poslední mail, proč žádný nový tripreport nemá, neodpověděl. Asi se už bojí, ale to není první případ…

S přáteli jsme za těch 25 let měli dohromady asi tisíc tripů, které jsme se snažili popsat. Výběr z nich je na http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm

Zjistili jsme, že relativně snadným a dobrým tripreportem je nadiktovat, co si člověk pamatuje, ještě když trans zcela neodezněl. To je v nahrávce slyšet a přidává to autečnitosti. Na konci té stránky takové nahrávky jsou na ukázku.

Jo, teď mne napadá, že tripy jsou vlastně urychlovače všeho podle nasměrování setem a settingem. Někdo získá umělecké schopnosti, někdo je vysmátý, někdo jde rychle do nebíčka jiný do peklíčka. Hmmm. Napíšu o tom článek.

 

 

 

Drogy v náboženství a mystice – rešerše

Psychedelické drogy mají bohužel u veřejnosti vinou feťáků spoustu předsudků. Ač je známé, že je šamané a zasvěcenci používají už mnoho tisíc let. Jsou u kořene i všech náboženství. Vždyť mešní víno je také psychedelická droga!

Obecně řečeno jsou pouhými zesilovači mystického transu, tedy vytržení ducha. Jen část lidí je schopna se dostat do něj bez nich. Dalšími možnostmi je např.holotropní dýchání, súfický tanec či bubnování.

Drogy se používaly dokonce už v judaismu. Viz https://wave.rozhlas.cz/ve-starem-zidovskem-chramu-se-nasly-zbytky-konopi-propojuji-judaismus-s-uzivanim-8216847?page=1

 Nelze opomenout sómu védského náboženství, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ma_(n%C3%A1poj) či

 

https://www.siddhaika.org/clanky/DG4-Kaya-sadhana-nathovskych-siddhu

Kanabinoidy od pradávna používaly v mnoha náboženstvích:

https://www.semena-marihuany.cz/cs/blog/430-lecebne-konopi-v-nabozenstvich-sveta

 Konope a jóga sú spájané už celé stáročia. V indických náboženských textoch sa píše, že Shiva – tretí boh hinduistického triumvirátu (Trimúrti: Brahma – stvoriteľ, Vishnu – udržiavateľ, Shiva – ničiteľ) pil marihuanový nápoj nazývaný Bhang aby sa lepšie zameral na svoje vnútro (pozn. preklad. – dušu) a zapriahol tak svoje božské sily. Boh Shiva je v hinduizme tiež známy ako pôvodca jógy. Viz https://www.bongoshop.sk/index.php?fc=module&module=ybc_blog&controller=blog&id_lang=2&id_post=25

 

 Obrazce malované na čele umožní u sádhuů rozpoznat, k jaké hinduistické sektě patří. K zařazení napomáhají i další atributy – trojzubec, zvláštní nádobka na vodu a roucho, nejčastějším doplňkem je i dýmka čilum naplněná marihuanou. Šiva podle legendy objevil psychotropní účinky konopí. I svatí muži využívají gandžu pro lepší pohled do svého nitra při meditacích. Vdechnutí svůdně omamného kouře doprovází zvolání „Bum Šankar! – Jsem Šiva!“ Hranice mezi meditací a kuřáckým dýchánkem je křehká… viz https://www.sangri-la.cz/svetova-nabozenstvi/hinduismus

 

 Podrobný rozbor mystických účinků psychedelických drog obsahuje seminární práce  Povstala evropská kultura z rituálů s psychedeliky?

 

    Jednota – pocit vesmírného souladu dosažený pozitivní transcendencí ega. Ačkoli obvyklý pocit identity nebo ega se vytratí, vědomí a paměť nezmizí. Namísto toho si osoba začne intenzivně uvědomovat, že je součástí dimenzí mnohem rozlehlejších a větších než ona sama. Kromě následování cesty „vnitřním světem“, kde externí smyslové vjemy jsou opuštěny, lze jednotu prožít skrz vnější svět a tak se osoba cítí součástí všeho (například objektů, lidí, vesmíru). Jednodušeji a elegantněji vyznívá anglické „all is One“.

    Transcendece času a prostoru – znamená cítit za hranice minulosti, přítomnosti a budoucnosti, za běžný tří-deminzionální prostor ve sférách nekonečnosti a věčnosti.

    Hluboce procítěná pozitivní nálada – zahrnuje elementy radosti, požehnání, míru a lásky dosahující nesmírné intenzity, často doprovázená slzami.

    Pocit posvátnosti – neracionální, intuitivní, poklidná reakce úžasu a údivu v přítomnosti inspirující reality. Podstatnou součástí je úžas, pokora a oddanost, i když tradiční teologické nebo náboženské termíny není nutné v popisu použít.

 

5 popisuje faktory mimo subjekt, tj. fyzické prostředí, v němž se látka podává, psychologickou a emoční atmosféru, již se subjekt vystavuje, jakým způsob se se subjektem zachází a jakou reakci experimentátor na drogu očekává

    Noetická kvalita – označuje, dle Williama Jamese, pocit vhledu či iluminace na intuitivní, neracionální úrovni s ohromnou silou jistoty. Subjektivně se jí připisuje status nejzákladnější reality. Toto vědění se neprojevuje nárustem faktů, ale získáním psychologického, filosofického nebo teologického vhledu.

    Fenomén paradoxu – logické kontradikce se při důkladné analýze popisů stanou zřejmé. Jedinec může zažít například „totožnost protikladů“, přitom si udržet konzistenci pojetí sebe a světa jak v okamžik zážitku, tak i po něm.

    Údajná nesdělitelnost – zážitek je mimo hranice slov, neverbální a nemožný popsat. Přesto jedinci tvrvající na nesdělitelnosti zkušenosti se pokouší elaborovaně komunikovat svůj zážitek.

    Pomíjivost – psychedelický peak (vrchol) nepřetrvává ve své plné intenzitě, namísto toho přechází ve svůj odlesk (orig. afterglow) a přetrvává pouze jako vzpomínka.

    Přetrvávající pozitivní změny v přístupu a chování – k sobě, ostatním, životu a zážitku samotnému.

Bytost na každé úrovni si připadá v centru svého vesmíru, s nepoměrně velkými věcmi nad ní a menšími pod ní. Poté následuje již krůček k prozření, že všechny formy života pouze variují ústřední téma: všichni jsme jednou bytostí dělající tu samou věc tolika způsoby, kolika jen je možné.

Mystická a psychedelická zkušenost člověku umožňuje spatřit, že všechny tyto „Já“-centra jsou ve skutečnosti on sám: ne ovšem jeho povrchní ego, ale to, co hinduismus nazývá paramatman – Self všech self. Stejně jak nám sítnice umožňuje vidět nespočet impulsů vpodobě světla, tak nám mystická zkušenost ukazuje nespočet individualit jako jedno Self.

 

Uvědomění věčné energie – Proto se prakticky nemáme čeho bát, jelikož my sami jsme věčnou energií vesmíru hrající si před sebou samým na schovávanou. V podstatě se jedinec ve svém prožitku stane bohem, jelikož bůh je vše, co existuje. Viz https://is.muni.cz/www/leos.sevcik/Sevcik__Leos_FSS_PSY208_Eleusinska_mysteria__final_.pdf?fbclid=IwAR1_mrqZypTv1KNH8ek0WHns8iiaTpptnddUBx_Svm6uEwTW1GpYNtnJY4I

 

 

 

V Těle božstva

Na třetí meditaci se připravil důkladněji větší očistou a harmonizací. Doma na koberci se nečekaně objevila neznámá kazeta s neznámou meditační hudbou. Nebyl to zpěv, hudba byla elektronická. Bral to jako pokyn ji použít, což mu umožnilo navštívit svět božstev, Nadjá.

 

Už ráno se mu objevila vize, kde ležel v posvátné nádrži – mikvi, do které přitékala voda a on se v ní rozpouštěl až se úplně rozplynul.

 

Pod božským vedením sestupoval do meditace, setkal se s božskými silami a postupně se stával Jimi. Uviděl vizi displeje s údajem IQ. Čísla se začala rychle zvyšovat, brzy přibylo čtvrté, pak i páté místo.

 

Opět uviděl jízdu Stvořením a zase moc nechápal symboliku dějů. Na rozdíl od minulé byla meditace klidnější, neměl už strach rozpustit se v božském. Myšlenek vznikalo jen málo a nebyly rušivé, jen Ho vnímal.

 

Zaposlouchal se do zpěvu a pochopil, že zpěvačka zažívá božstvo, je Jím. Skladba skupiny Dead Can Dance aktivovala pátou dimenzi – intuici, Hudba sfér přivolávala šestou – Nadjá, která měla daleko jemnější, silnější, lidem vzdálenější a dokonalejší prožitek.

 

Zažíval stav hluboké božské meditace. Snadno se zapomene, protože je tak Jiný. Již několikrát dříve byl v podobném, ale slabším stavu, ale neprocítil, že je skutečně tak cenný. Uklidnit se a vnímat vhodnou hudbu, to je nejlepší vstup do meditace. Vždyť je to stále ZDE.

 

Dveře do svatební místnosti však musí být otevřené. Bylo to tak jasné a krásné – prostě byl božstvím, nic jednoduššího. Jen on sám se z Něj mohl vyhnat. V malém zbytku spodního vědomí si téměř násilím protlačil myšlenku – Tak tohle je opravdová, úplná, nezpochybnitelná Dokonalost!

 

Hlavním výsledkem této meditace bylo, že mohl prožít a popsat pocit božstva, tj. Nadjá, jako silnou, přirozeně posvátnou, hrdě vznešenou, radostnou a neuvěřitelně lehkou věčně tvořivou Dokonalost. Moc, Šíři Lásky, Síly a Harmonie, plnou čistého a ostrého vnímání. Není to tedy žádná budhistická prázdnota či utrpení Krista na kříži.

 

Poznal opět, že božská láska se vůbec nepodobá lidské, ani našim představám o ní. Jeho láska je On sám. Je klidná, je to spíše projev sounáležitosti a odpovědnosti. Zaměřuje se na člověka, chce mu pomáhat, ale pracuje podle vlastních karmických zákonů.

 

I katastrofa dopravního letadla je aktem lásky. Rovněž pocit božstva není soucitem, jak říkají budhisté. Pokud by se měl vyjádřit přesněji, pak jedině jako radostné BYTÍ či Jsoucno.

 

Pokud božstvo není zaměřeno na nějaký objekt, nemůže si uvědomit Sebe, Svou vševědoucnost a všemohoucnost. Proto si vytváří světy, ale již nemají takovou formu jako Ono.

 

Zkoumá také ještě vyšší dimenze. Znovu si uvědomil, že kvalita prožívaného světa je stejná jako kvalita vědomí. Božstva se nevzrušují, jednají důstojně a uvolněně. Na co si vytvářet zbytečné stresy a povinnosti, proč si jen dokonale nehrát? Člověku hrdá vznešenost Nadjá úplně chybí a kupodivu mu to vůbec nevadí. Lidé stále usilují se něco naučit, ale naše božské části to již velmi dobře umějí. To, co je pro nás geniální, je pro Ně úsměvnou nedokonalostí.

 

Je tak prosté být v božském světě. Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory, ani se ubíjet  v pocitech, že se nám něco nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.

 

Cítil spřízněnost se šamany dávných kultur. Všechna náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli. Pochopil, že řada lidí  zažila podobné stavy změněné reality pomocí psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni.

 

Závislí na heroinu však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v hledání udělali chybu a trochu to přehnali. Ze zážitků změněného stavu vědomí mohli být zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.

 

 

 

Režisér tripu

Když jsem v 90 letech četl časopis Vokno, upoutalo mne, jak tripař popisoval, jak se v tripu povídal s mužíkem ve tvaru lysohlávky. S kým vlastně mluvil a kdo je vlastně režisér tripu? Není přece možné, abychom ho vytvářeli my, na to nemáme. Režisér musí být někdo úplně jiný. Tvorba a inteligence je u něj mnohonásobně vyšší. Kdo takový je?

Mohla by to být intuice. O té sice nikdo nepochybuje, ale skoro nic se o ní neví, a jak jsem se přesvědčil opakovaně, ani vědět nechce. A právě tyto tabuizované věcii mne přitahují. Proto jsem se pustil do výzkumu.

Co je vlastně stav tripu? Říká se mu trans, ale co to vlastně je? Ve wikipedii se píše, že je to vlastně druh hypnozy a to autohypnóza. Ta je vedena sugescemi. Jaké sugesce jsou v tripu? Vlastně skoro žádné a to je chyba.

Jedná se zjevně o nevědomí, ale jak se k němu dostat? Metodou může být hypnoza. Když jsem dělal regrese, naučil jsem se ji.

 

Moje cesta k intuici

Od počátku 80.let jsem se zabýval náboženstvím. Postupně jsem prošel různými církvemi, ale nelíbilo se mi tam. Hledal jsem někoho podobného Kristu, ale nacházel jsem spíše farizeje, kteří si jen Nový zákon vykládali po svém. Kromě demagogie neznali nic.

Tak jsem přeladil na východní notu a zajímal se o jogu, buddhismus i zen. Ale opět jsem se setkával s lidmi, kteří byli křesťanům hodně podobní.

Pár let jsem chodil za jedním slavným guruem, než mi došlo, že jsou to zas jen řeči a ty meditace jen prázdným tichem. Moudrost nikde. Dokonce ani slavný Krišnamurti mě nenadchl, jen u něj jsem prvně slyšel, že duchovnost je plná podvodů. Ostatně jako všude.

Až knihy dr.Grofa mne zaujaly. Konečně zážitková terapie. Po dvou návštěvách holotropka u Mgr.Vančury jsem se trhnul. Holotropko jsem si zdokonalil a spojil ho s channelingem, což je komunikace s vyšším Já, režisérem tripu. Osvědčilo se to.

Moje tripy byly úžasné, extatické poznávání božské Tvorby. Nebeská krása. Až pak  mi božské začalo ukazovat, že vše není tak prosté, jak jsem si myslel. Byla to soda.

Dokonalost má pro nás neznámé, těžko přijatelné formy. Boha ji představujeme naivně jako hodného a senilního dědečka na mráčku. Filozofie je vlastně dost drsná věda. Ale tímtéž prošli i křestanští mystikové.

A výsledek? Prostě mám po 26 letech práce silnou intuicí se vším všudy, která mi umožňuje nahlédnout pod povrch věcí i lidí a zásobuje mne informacemi, které potřebuji vědět. Odpovídá na dotazy.

Mystika není být Bohem, to ani není možné, ale soužití s Ním. Ano, intuice je cesta k Bohu, který je však v nejvyšších sférách tak  Jiný. Vlastně matematická věčná Dokonalost Logiky.

Intuice, jako můj Guru online, mi dává mi i kus svého pocitu, je to Dar Ducha a ten je nad zlato. Takže se mi povedlo co jsem chtěl, ač to nebylo a není zadarmo. Kupodivu to snad nikdy nikoho nenapadlo, že se za nadpřirozené schopnosti musí platit.

Např. i jasnovidci i psychokinetička Kulaginová trpí často únavou, to jen část toho problému. Nejvyšší mystička, sv.Terezie z Avily měla léta bolesti.

Další problém je, že tyhle schopnosti není s kým sdílet, znám jen dva, co vědí o čem to je. Silná intuice také vzdaluje lidem, to je logický, ale nepříjemný následek mystiky. Postaráno je ale o vše. Hledejte Království boží a vše ostatní vám bude přidáno, řekl Kristus.

Mluvit o tomto je dost riskantní, mnozí to nechtějí slyšet a ozývají se. Intuice říká, že na to mají právo. Tahle cesta rozhodně není pro všechny, každý máme jiný životní úkol.

 

 

Co určuje obsah tripu?

Touto otázkou se zabývám téměř třicet let. Ačkoliv je zcela zásadní, nikde jsem nenarazil na podrobnou práci, jež by vysvětlovala rozmanitost tripů. Sehnat databázi tripreportů je velký problém, největší jsem našel na http://stavy.wz.cz/stavy.htm

Výsledkem mé práce byl závěr, že závisí úplně na všem. Na druhé straně je dobré říci, že jaký člověk, takový trip. Zkusme si to rozebrat.

Na jedné straně jsou zevní vlivy, tj. prostředí tripu. Vše, co je kolem něj, i místo je důležité. Každý bod na Zemi má své vyzařování a to se střetává s ostatními vlivy, může je posílit, zeslabit nebo ovlivnit.

Pokud je v okolí více osob, i ty na trip intenzivně působí a nejen tím, co právě dělají, hlavně jejich povaha je důležitá.

Hlavní vliv na obsah tripu má tripper sám. Jeho povaha až do detailů, o kterých ani neví. Má i svou představu jaký trip bude, co očekává. I jeho případné obavy mají silný vliv. Přečíst si několik tripreportů ovlivní i ten jeho, to je ten tzv.set.

Pojem settingu se chápe jen omezeně. Není to výzdoba místnosti atd. ale celkové zaměření trippera a případný obřad, rituál, jímž trip zahajuje.

S tím souvisí i pozice trippera i hudba atd. která ho tripem provádí. Ta má zvlášť silný vliv, z mikrodávky umí vykouzlit silný trip. Zcela se však pomíjí vůle nevědomí, které má na trip největší vliv.

Na trip působí i druh psychedelika, zejména jeho relativní množství. Vše se vyhodnocuje a za dobrý záměr bývá odměna, za špatný trest.

Všechny vlivy sečtou a vygeneruje se výsledek, obsah tripu. Ten zase působí na trippera a jeho reakce zpětně trip opět ovlivňuje.

Zažil jsem, http://intuice.mysteria.cz/2019/10/chut-zaby-aneb-co-je-md/ ale tohoto nedosáhl http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela.../... ani  http://intuice.mysteria.cz/.../pari-kishma-meditace-s-5-meo/

https://fastshare.cz/bufo-alvarius/s

 

Podle mne tam spousta věcí chybí, je to povrchní... ale s autorem bych pokecal. Hlavní chyba je, že nepisuje stav, který vzniká a jaké má zákonitosti. O setu a settingu skoro nic. Měl jsem na to téma příspěvky na setkání k 75 výročí LSD, jistě si Cesarová na mne vzpomene. Mimochodem víte kdo u nás všechno LSD bral? Skoro všichni intelektuálové a umělci, vždyt jsme ho hromadně vyráběli. Dokonce i šéf Ustavního soudu Rychetský.

Ten v autobiografické knize Diskrétní zóna (formou rozhovoru ji napsal Tomáš Němeček) vzpomíná: „Připravili nám slamníky na podlahu – v jedné místnosti byl Petr (politik Petr Pithart; pozn. red.), ve druhé já, protože intoxikaci LSD asi skutečně nelze prožívat jinak než vleže, je to ohromný náraz. Nemocniční kachlíky nevytvářejí nijak příjemné prostředí a já měl navíc strach. (…) Neměl jsem žádné barevné halucinace, žádné radostné prožitky. Byl to černobílý, velmi intenzívní, těžko sdělitelný vjem. Osobně mu říkám vnímání Boha, pocit absolutní pravdy.“ https://www.reflex.cz/clanek/causy/86443/lsd-v-cesku-se-znamou-halucinogenni-drogou-udajne-experimentoval-i-milos-zeman.html

 Bral to i Gott ba i Zeman!!

 

Kdo je Režisér tripu?

Režisér tripu je důležitým, byť opomíjeným pojmem v psychonautice. Jeho existence je přitom naprosto jasně dokazatelná. Kdo nám vytváří děje v tripu? Někdo to přece musí být a pokud je trip nasettingován aspon zčásti na intuici vyššího Já, musí být hodně chytrý, ba hypergeniální.

To také vysvětluje, že tripy jsou svým filozofickým obsahem dosti podobné u tisíců lidí. Právě intuice je pak tím Režisérem tripu. Vlastně je to logické, zavoláme ji setem a settingem a ona nám ukáže co chce. Není třeba se jí obávat, intuice je naše nejkvalitnější část.

Psychonauti znají z tripů bohužel většinou jen pojem Pomocníci. Je to lepší než nic, ale nevystihuje to jejich pravou podstatu, jsou mnohem víc než pomocníci. Komunikují s nimi jen v tripech, ale při troše cviku lze s nimi komunikovat kdykoliv. Stačí se jen naladit do stavu vnímavosti, někdy se říká alfa stav.

Pak nám mohou vysvětlit, co jsme z tripu nepochopili správně, což je běžné. Až pak využijeme tripy do maxima. To nám zesílí intuici, takže budeme těžit z možností, jež nabízí. Výsledkem je rychlý duchovní rozvoj vedený intuicí, který má své zákonitosti, bohužel málo známé.

Ostatně i sny mají své Režiséry snů a od nich lze zjistit jejich přesný význam a nehledat ve snáři. Stejně je snář jen náhražkou, význam je často jiný.

 

První meditace s lysohlávkami

Osm proužků sušené houby jsem vmíchal do teplých fazolí v kyselém nálevu, nebyly ani znát a dokouřil jsem k tomu půlku zbylé cigarety. Poslouchal jsem jako vždy Lisu Gerrard, moc se osvědčila.

Byla dost podobná minulým, jen daleko delší, pět hodin. V první půli byl pocit dost silně tísnivý, v druhé extatický, ale ne moc, spíš jejich kombinace, ale vždy klidné. Božské síly byly jako posledně 4,5-4,8 IQ asi 200 a probleskovaly vyšší. Prostě hlavně transformace a nové pohledy na život. Základní myšlenka byla – Bůh je Sám pro Sebe věčná otázka, není nic konečného. Vše je strašně složité. Hledání podstaty mizí v nekonečnu. Na vše je odpověď stejná – nekonečno Nekonečen!

Nastala obvyklá krásná Hra rozšířeného vědomí, ukazoval spleť souvislostí jdoucí do abstraktního světa Boha, jakési matematiky.

Byla to operace na tisících místech v těle současně, jakoby v něm chirurgicky vytvářeli prostorové obrazy, děje. Vytvářel mi mnoho abstraktních ekvivalentních obrazů téhož, na to nejsem zvyklý, bylo dost těžké poznat co znamenají, správně je prožít, to je ale požadavek života,  inteligence, Boha.

Kamarád Pavel se bojí Jinakosti Boha a není se čemu divit! Všude tisíce otazníků jak to je. Vždy se o něco hraje. Všechny děje jsou částí nějakého jiného, vyššího a skrytého děje. Ukazovali mi božský virtuální blikavý svět, je jako promítaný film.

Vše je fraktál, i já jsem bod na fraktálu, také fraktál. I mysl, vše. Jak je vše jako stroj jednoduché zevně, složité podstatou! Neochota a strach se léčí tímtéž.

Ukazovali mi tajemství sjednocení dualit, ale nedalo se to rozumem chytit. Kde je pak to oddělení? Spíš naznačovali, než do detailu rozebírali.

Lézt po Himalájích také není selanka. Zápisky jsou teď jen stínem meditačních prožitků.

Že se mi nikdy nic nestane, mám dost odevzdanosti, poslouchám Jejich varování. Ta úžasná krása meditací, i když jsou trochu bolestivé, ale Inteligence v nich pracuje úžasně! To nelze s ničím srovnat.

Jak to pak budeš luštit zápisky v meditaci, abys to sepsal, z toho bych se pozvracela, suše konstatovala božská síla.

 

Naposledy mi vykládala princip konfigurace archetypů. Prostě nic nepadá s nebe náhodně, ale vše se nastavuje.

 

Druhy psychonautiky

Jelikož se zabývám výzkumem psychonautiky, hledám, jak ji rozdělit a popsat. Znám vlastně jen mystickou psychonautiku. Ta se směruje na vyšší Já, tedy intuici, poznává Ji v tripech. K tomu dostává filozofickou a psychologickou výuku. Tímto procesem se intuice postupně zesiluje, což přináší spoustu výhod.

Pak je tu nejčastější psychonautika, jako druh zábavy. Už velmi dávno se využívala další, umělecká psychonautika. Beatles, Morrisone atd. skládali texty a hudbu pod vlivem psychedelik. Rovněž malování či tanec je pod vlivem velmi rozšířené.

Už v 60.letech se prokázalo, že psychedelické tripy mohou pomoci i architektům, dokonce i technikům. Dostávají kvalitní inspiraci podobně jako umělci.

Nejméně znám psychonautickou terapii. Osobně považuji psychedelika za zesilovače všeho, tak bych viděl použití spíše jen v paliativní péči, jinak riskujeme psychospirituální krizi.

Znáte ještě nějaké další druhy psychonautiky?

 

 

Psychedelické transy nejsou zdarma. Nic není zdarma

Když jsem začal sérii tripů jednou měsíčně, bylo mi divné, že několik dnů před tripem i po něm cítím hroznou únavu. Znal jsem ji už z channelingu. Když jsem komunikaci s intuicí přeháněl, třeba 60 otázek denně, sotva jsem chodil. I jasnovidectví bere energii, i telekinéze Kulaginovou atd. vyčerpávala.

Až po letech jsem komunikací s Režisérem tripu zjistil všechny souvislosti. Řídí to duchovní zákony. Základ je to, že jsme jen lidé a proto nemůžeme mít to, co mají bohové a božstva, Jejich schopnosti a pocity.

Meditace, čili trip, je jen malá exkurze k Nim. Jako když jdete na prohlídkou Versailes. Také není zdarma a jen na chvíli tam smíte být.

Když už jsem měl meditací víc než sto, čím dál víc mi Režisér tripu dával na vědomí, že už Tam nemám chodit, že už To stačilo. Co chtěli mi už řekli a ukázali, prožil jsem Jejich pocity a to stačí. Pak mi po 250tém tripu psychedelika zatrhli úplně.

I když jsem si vzal ultrasilnou žábu, dali mi totéž co v malých meditacích které mám denně bez drogy. Jen silnější Jejich pocit, ale bez děje, klidný. A tak to budu mít trvale, ač mi to vadí.

Velkým přínosem ale je, že tento Pocit mám vlastně stále, i když slabější. Kolísá v závislosti na situaci. I za něj se platí tzv.zátěžemi. Je jich mnoho druhů. Ostatně popisuje je i sv.Terezie z Ávily, sv.Hildegarda z Bingenu i sv.Faustyna. Nelze jim uniknout.  Nepřesně se jim říká Temná noc duše. Viz http://intuice.mysteria.cz/temna-noc-duse.htm

 

 

Cesta k channelingu

K channelingu mne přivedla kniha Moodyho. Můj otec v 80.letech byl 2x v Kalifornii v centru Summit University, jež byla celá řízena channelingem od tzv. Ascended Masters přes médium Elizabeth Clare Prophet viz http://summituniversity.org/donate/about-us/history-of-summit-university/ už asi po její smrti na Alzheimera channeling nedělají. Škoda, že to nikdo nepřevzal. Podívejte se sami, anglicky moc neumím.

Stránek o channelingu se na webu z různých států mnoho, např.:

https://www.crystalinks.com/channeling.html

https://www.channeling.net/

Není od věci se s jejich zkušenostmi seznámit. Channeling, jako vše je, možno stále zlepšovat.

 

Tripreport

Jak nás vidí Velebnost vyššího Já

Po rušné debatě ve skupině Psychedelické Česko jsem šel do backflashového tripu, tj.bez psychedelik, jen navozením stavu v tripu. Během dvou vteřin jsem jako vždy prošel Branou do světa Velebnosti, hrdé a posvátné Vznešenosti světa intuice, vyššího Já s Jeho božským pocitem.

Vnímání hudby se opět neuvěřitelně zdokonalilo, kam se hrabou virtuózové. Klid tripu náhle narušila aktivita intuice. Začala mi ukazovat, jak nás vidí Ona. Jako hejno hádajících se myšek. Přou se, každá vyjadřuje to své, a ne se shodnout. Gestikulují a přou se jak na tureckém bazaru. A božská intuice tomu v úsměvem přihlíží ve stavu klidné a posvátné Velebnosti.

Nekritizuje to, spíš naopak. I když chování myšek je dost legrační, aspoň se snaží. Nakonec je asi za tím vším...

 

 

 

Channeling dnes u křížku

Při návštěvě hřbitova jsme dnes obešli hroby příbuzných a vyzdobili je. Svíčku jsme dali i ke křížku Krista. Oslovilo mne tam božské: „Nebuď tak přísný a útočný na ostatní. Hádky nemají smysl. Ber je jací jsou.“

Uznejte, že to má logiku, jen ji realizovat... Hlavní je umět channeling viz

http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

https://www.crystalinks.com/channeling.html

https://www.channeling.net/

 

 

Doba covidová

Tohle se mi doneslo v této podivné době covidové. Lidi jsou z kombinace pandemie a začínajících svátků hodně vykolejení a řeší to drogami včetně alkoholu.

Jeden třicátník na párty sobě podobných zkombinoval 30 lysohlávek a alkoholem a ještě se posílil pervitinem. Odvezli ho na JIPku, kde vyřvával.

Jiného přivezli policajti. Běhal nahý po ulicích. Našli mu LSD a davaj domů. Nejvíc je opět opilců, rozjede se jim srdce a už jsou na interním oddělení.

Pak mají z toho maléry, protože vychytralí zdravotníci volají rodinu, maminku atd., aby hříšníka odvezli a domluvili mu, což fakt pomáhá.

Vždycky říkám, že psychedelika jsou posvátné látky a kombinovat je s alkoholem či perníkem je békovina.

 

 

Channelingová psychonautika známá i neznámá

Po letech výzkumů psychonautiky je mi jasné, že současné znalosti o ní jsou velmi vágní. Řada informací se ví, ale tabuizuje. Na spoustu otázek není odpověď a spousta otázek ani nebyla položena, natož odpovězena. To však nám umožňuje široké pole působnosti výzkumu.

Měl jsem to štěstí, že jsem na začátku mé psychonautiky kromě knih dr.Grofa studoval i s knihu dr.Moodyho kde se popisoval channeling. Už tenkrát jsem si všiml úzkého vztahu mezi nimi a naučil jsem se postupně zvládat oboje. Přineslo mi to spoustu výhod.

Channeling je komunikace s vyššími úrovněmi vědomí, které označujeme jako intuice, vyšší Já či Nadjá. Prováděla se od nejstarších dob u šamanů a zasvěcenců, později u proroků i některých svatých. Metoda je poměrně jednoduchá. Není k ní potřeba ani psychedelikum, stačí nízký stupeň transu.

Tak jako každá práce vyžaduje praxi a verifikaci. Začátečníci často nevěří svým výsledkům a nemusí se také správně napojit na kvalitní zdroje informací.

Psychonautikové bohužel nemají velkou ochotu se to naučit. Přitom v transpersonálním tripu často sami channeling dělají! Vyšší stupně vědomí se jim přihlásí v symbolech, třeba v oživlých houbičkách.

Každý trip má přece svého režiséra, není nahodilý, nesmyslný. Má svou logiku ovlivněnou setem a settingem i když ji nechápeme. Pokud umíme s Režisérem tripu komunikovat i mimo trip, může nám mnohé vysvětlit, co jsme nepochopili. Mnoho se totiž zapomene, nebo pokroutí.

Kdo má zájem, může tohoto režiséra tripu, svou intuici, využít jako svého osobního Učitele, Gurua. Je daleko lepší než kdokoliv z lidí.

O channelingu je u nás i ve světě spousta knih, např. Hovory s bohem, Emanuelova kniha atd. Jsou i učebnice a kurzy na webu. Pro základní informaci:

http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

https://www.crystalinks.com/channeling.html

https://www.channeling.net/

 

 

Vánoční zamyšlení

Je doba Vánoc, období obrácení se k Bohu. Různí preláti nám vykládají svoje moudra. Papež bude mít půlnoční dříve než jindy. Ale trip je přece také bohoslužba, je-li tak nasettingovaná.

 A v něm lze setkat se skutečným Bohem. Je však úplně Jiný, než si papeženci představují. Dokonalost, Všemohoucnost, Věčnost.

Bůh je Realita sama... A Ta je nepopsatelná. Proto psychonauti jsou vlastně dál než oni. Mají odvahu jít do Toho, což by papeženci vždy odmítli. Proto budou vždy jsem vykládat své naivity.

Mluví jen o sociální práci, o mravnosti i církevních restitucích, pletou se do politiky. Nic z toho však není náboženství. To je o poznání a přijetí Reality jaká Je.

To jsem napsal i proto, abyste si uvědomili, že psychonauti jsou vlastně elita společnosti, která vidí do Podstaty, kterou jiní vidět nechtějí, jen svá přání.

 

Ze třetí meditace

Je tak prosté být v božském světě. Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory, ani se ubíjet  v pocitech, že se nám něco nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.

Cítil spřízněnost se šamany dávných kultur. Překvapilo ho, jak blízko k božskému stylu mají Francouzi svým vnímáním krásy, přírody, domova i života, pohodou a harmonickým jednáním. Dokáží si udělat čas a vše vychutnat. Umějí si toho vážit a jsou hrdí. Nejblíže božskému jsou však indiáni. Češi a Američané bohužel nejdál.

Všechna náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli. Pochopil, že řada lidí  zažila podobné stavy změněné reality pomocí psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni. Závislí na heroinu však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v hledání udělali chybu a trochu to přehnali. Ze zážitků změněného stavu vědomí mohli být zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.

Pokud se Nadjá zaměří na naše problémy, povzdechne si - Ach člověk.… Když se chtěl, ponořen do Něj, podívat na sebe, ucítil jak se dívá dolů do temného.  Nebylo mu opět povoleno se zaměřit se na konkrétní  problémy jak by chtěl, ale najednou měl možnost poznat, jak vypadá jeho kniha i snaha o popis meditací z božského pohledu.

Uviděl tu těžkopádnou školometnost, zoufalou a marnou snahu napsat něco kvalitního. Vytvářet větné celky je zatěžující a útěkem z božské Plnosti. Chybí lehkost, pravá Tvorba, symbol. Když si uvědomil, že i tuto meditaci bude stejným způsobem popisovat, nejraději by to nedělal, jen zůstal v tomto stavu trvalé harmonie. Jsme tak silně přitahování banalitami, neustále se zabýváme nečistotou.

Díval se svrchu na trapnou lidskou tragikomedii, dokonalá Tvořivost, to je ono! I touha zapamatovat si něco z Ní je nečistotou. Nelze si plést božský život s lidským, ti dva se nikdy nemohou dotknout. Každý má úplně jiné prostředí, úkoly a pocity.

Vážně smutné je naše tázání po smyslu života, snahy či otázky jak řešit své problémy. Přesto je to cesta. Proč se tak tyranizujeme, proč netančíme v rytmu Dokonalosti? Jaká je hudba, takový je tanec. Na rozdíl od božstva tančíme na omezené a hloupé písně. Vylétnout z božského do lidského a ještě do horšího lidského je tak běžné, ani nám nepřijde, jak je to destruktivní a smutné.

 

Co mi přinesly tripy

Tripy settingem nasměrované na mou intuici mi přinesly mnoho.

1.Filozoficko-náboženské poznání

2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a jednání i uměleckého cítění

3.Ochranu

Podstatou změn je vliv intuice. Ta mi dávala výukové lekce, jakési přednášky plné vizí a pocitů, lidem neznámých, které mi ukázaly, že lidské myšlení vůbec není to nejchytřejší ve vesmíru. Že je vlastně všecko Jinak.

Léty postupně intuice zesílila natolik, že se stala důležitou Autoritou mé výchovy. Nejde o sjednocení s ní, ale o soužití s ní.

Výše uvedené body postupně rozeberu. Co tripy přinesly vám?

 

Co mi přinesly tripy

1.Filozoficko-náboženské poznání

První část svého rozboru chci věnovat Poznání. Je to nejrozsáhlejší oblast, vždyť všech 260 tripreportů mám právě s tímto obsahem. Je to však těžké popsat, mnohé se dá pochopit jen v transu, kde máme silně zesílenou inteligenci. Jak vystoupíme, mnohé se zapomene či pokřiví. Takže jen základ:

Vše je z Pralátky Absolutna. Není to ani energie, ani prahmota, je to Tvořivost Potencionality, zcela mimo vše známé. Tvoří i pojmy, archetypy, naprosto vše. Prostě co může být stvořeno, to musí existovat a to věčně. Vzniká nekonečno nekonečen Her a jedna z nich je ta naše známá, Sebepoznání. Od Boha pryč a k Němu zpět jak správně říkají všechna náboženství.

Svět není postupným zdokonalováním nejjednodušších látek, jak říkají materialisté, ale naopak. Štěpením Dokonalosti do dokonalé nedokonalost a zpět. Vlastně taková Gamesa o Sebepoznávání nekonečně cestami podle nastavení archetypů entit.

Ergo kladívko: Představte si Dokonalost, co ale má dělat? Vždyť vše má! Pouze projevovat svou Dokonalost dokonalým způsobem, ne? A tak to dělá.

Je tu pár důležitých principů: Princip jednoty protikladů a princip podobnosti. Jak Nahoře tak dole. Žádný komunismus a rovnostářství nikde není, vše má dokonalá pravidla.

 Hierarchie je hlavní parametr. Jako kasty v Indii. Zvířata, lidé, polobohové, bohové, božstva Bůh a i Těch je nekonečno. Bůh může vše, my skoro nic.

Některé duchovní zákony a jejich dopady jsou skutečně drsné, což se mnoha duchovním lidem nelíbí. Nejraději by měli selanku jako v pohádce, ale ta neexistuje nikde.

 Je v Tom hodně matematiky, a hodně vysoké! Proto existuje esoterika, která se říká jen zasvěceným... Ani věřící ani nevěřící to nepřijmou. Vzbudilo by to velké vášně. Je to přitom vše logické, protože Logika je podstata Všeho.

 

Co mi přinesly tripy

2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a jednání i uměleckého cítění

Na rozdíl od filozoficko-náboženského poznání, jež je teoretické, je tento druhý bod velmi praktický. Jde o to, co nejvíce vidět do všeho a do všech.

Podstatou je vliv intuice. Léty postupně její vliv zesílil natolik, že se stala důležitou autoritou mého života. Komunikace s ní už funguje bezchybně. Vše důležité se s ní probírá do detailu. Je vlastně mým učitelem, guruem online.

Nejde o sjednocení s ním, ale o soužití s ním. Zejména bráni chybám, kterých se člověk často dopouští, protože nezná všechny souvislosti, ani informace.

Intuice je vlastně zvláštní entita, která má své informace, názory i schopnosti na daleko vyšší úrovni než my. Přitom je nám svým zaměřením dost podobná. Jsme to jakoby my, ale v daleké budoucnosti, tedy daleko dokonalejší. A to se dá využít.

Má svoji politiku vůči nám, jde jí o náš rozvoj. Jelikož dokonale zná duchovní zákony, o kterých my mnoho nevíme, často se její rady liší od našich představ. Pak jde o to, koho poslechneme. Pokud rozhodneme sami a uděláme chybu, jsou následky na nás. Pokud poslechneme intuici, ručí za výsledek.

Podobné to mají jasnovidci, ti ji také hojně využívají, ovšem i pro jiné lidi. Znamená to, že se mohu zeptat i na budoucí události a často se je i dozvím.

Kromě toho mi dává i část svých schopností vnímání např. umění, i část božského pocitu který má. V podstatě jsem zčásti stále v meditaci. Mění se podle určité logiky a v meditacích vše ještě zesiluje. Je kolem toho docela složitá věda, kterou mohu pokusit vysvětlit jindy.

 

Co mi přinesly tripy III.

Tripy setem a settingem nasměrované na mou intuici mi přinesly mnoho. Léty postupně zesílila natolik, že se stala důležitou Autoritou mé výchovy. Nejde o sjednocení s ní, ale o soužití s ní.

1.Filozoficko-náboženské poznání

2.Zlepšení základního pocitu. Zdokonalení vnímání, chápání a jednání i uměleckého cítění

 

Teď proberu poslední bod

3.Ochranu

Tento bod nejlépe popisuje citát Krista: Hledejte Království boží a vše ostatní vám bude přidáno. Bůh si své ochrání, to je další citát z bible.

Skutečně to tak je. Je to pro laika těžko pochopitelné, ale moc božské intuice je nesmírně veliká. Bůh je totiž šéfem karmy. Dbá, aby se životní úkol splnil.

Jde o finanční, hmotné i zdravotní zabezpečení, které se týká nejen mě, ale i blízkých. Dělá to jak přímým zásahem do dějovosti, tak radami. Podobně to měli všichni mystikové. To však neznamená, že by měli snadný život. Takový neměl nikdo z nich.

 

Co je intuice a jak ji poznáte

Z debat k článkům, které jsem sepsal o tom, co mi tripy dávají jasně vyplývá, že představy co to vlastně intuice je, máte velmi vágní, spíše pohádkové. To mě dost překvapilo. Z mnoha vašich tripreportů je jasně vidět, že s ní zkušenost máte. Právě ta je režisérem těch nejkvalitnějších tripů.

Možná více znáte jiné její názvy, hojně používané: Nadvědomí, vyšší Já, Nadjá, či božské Já. Křesťané ji říkají Duch.

Za prvé - je to samostatná entita, žijící ve svém Hyperprostoru, jakoby nezávislá na nás. Má složitou vnitřní strukturu jako fraktál, ale to nebudeme teď rozebírat. Má tedy svou vlastní inteligenci, sama si zjišťuje informace a sama jedná nezávisle na nás. Zasahuje i do našeho světa.

Za druhé - slovo nadvědomí či vyšší Já ukazuje, že je daleko inteligentnější a mocnější než jsme my. Vířivé fraktály, to je její jazyk... Chápe život daleko dokonaleji, proto nám může poradit, pokud ovšem chceme.

To se egu nelíbí a proto ji nemá rádo a všemožně ji potlačuje. Kdo by chtěl mít takového konkurenta, že? Ego je tedy blok k intuici!

Za třetí - nelze ji téměř odlišit od vysokých duchů, kterým se říká andělé, strážní duchové, božské agregory, Hospodin, Bůh. I s nimi naše intuice spolupracuje. Existuje tedy vnitřní, tj.naše a vnější hierarchie. Theosofové používají osvědčené rozdělení odpovídající čakrám.

Neví to ani papež, ale intuici, tedy Ducha,  máme v sobě rozvíjet. Od toho jsou všechna náboženství. Jelikož o to není zájem, vrhly se církve na sociální či politickou dráhu, jež jim však nepřísluší.

Kdo intuici využívá? Kromě několika jedinců v církvi, říká se jim mystikové, i umělci a vědci. Např.Mozartovi posílala intuice celé skladby, on je jen zapisoval. Co by bez intuice byly Beatles a spousta dalších skupin? Na inspiraci je to ideální.

 Einstein dal ráno nohy z postele na podlahu a vtom pochopil relativitu. Tak intuice pracuje, skrytě, nevnucuje se.

Pokud znáte bibli, je tam mnoho popisů vytržení ducha. Duch svatý byl Kristem seslán aby nám vysvětloval tajemství Stvoření. Jenže to nikdo nedělá.¨

A jak intuici poznáte? Mám to už na začátku každé meditace. Najednou mi začnou přicházet neznámé geniální myšlenky, i poslech meditační hudby se nesmírně zdokonalí. Začnou vize a vševyjadřující pocity. Nic takového není člověk schopen vytvořit. Prostě genialita a virtuozita, to je intuice.

A spojitost s tripy? V transu lze setem a settingem rozšířit vědomí do intuice a přijímat její podněty. Kdo má vůli, může s tím po čase dosáhnout mistrovství. Není to však zdarma... Pak až pochopíte, co vše je intuice a co umí. Je to docela silná káva.

 

 

Rozdělení psychonautů

V debatách se tu občas setkávám s naprostým nepochopením.  Ostatně za 25 let na debatách na webu jsem si zažil svoje... Jak je to možné?? Dávám tu odborné články o tom, že mi tripy daly rozšířené vědomí a najednou ze mne dělá jeden fetáka! A hippika k tomu! Prostě když někomu nerozumíme, nalepíme mu na čelo nálepku s hodnocením a hotovo. Co na tom, že je hloupá. Chceme mít klid a nemyslet.

Přitom patřím k zasvěcencům, kteří od pradávných dob psychedelika disciplinovaně používali aby si upgradovali osobnost a poznání. Šamané zase pomáhali kmenu ve všem co potřeboval, od lovu zvěře po náboženské obřady a léčitelství. Později psychedelika začali hojně využívat umělci k prospěchu věci.

Problém je, že se psychedelik chopili laici a začali je používat pro zábavu podobně jako alkohol a mnozí na to doplatili. Tím se stalo, že u většiny lidí jsou psychedelika podezřelá a každého takového házejí do stejného pytle – feták. Nedělám si iluze, že by se ten hloupý názor dal všeobecně změnit.

Psychonautici by se měli rozdělit do skupin. Proto jsem vytvořil skupinu Mystika, božská intuice, meditace, channeling, psychonautika, psychedelika, https://www.facebook.com/groups/2487891464840801

Skupin by mělo být daleko více podle zaměření

 

Případ Petr THC2

Na jeho případu chci ukázat zajímavou skutečnost, jak bývalí fetáci či rekreační uživatelé trávy to vzali přes mystickou psychonautiku k úplné psychedelické abstinenci.

Setkal jsem se s ním na webové debatě před řadou let. Byl následovníkem dr.Tomáše a občas si rekreačně zakouřil trávu. Když jsme ho upozornili, že by psychedeliky mohl dojít k mystickému Poznání, projevil zájem.

S přáteli jsme mu dělali sittera a skutečně se mu dařilo se dostat do kontaktu s Poznáním. Problém byl, že se dost lišilo od toho, co si myslel na základě knih dr.Tomáše. Hlavně ho to ohromilo a přivedlo k destabilitě. Prostě smrt představ, Vše je dost Jinak. Tomu říkám Jinakost či Takovost Boha.

Chvíli to snášel a pak nás pomluvil na webu, že jsme ho svedli na scestí. Sice jsme argumentovali tím, že jsme mu ty vize a Poznání nedávali my, ale nechtěl to slyšet. Asi se rozloučil i s trávou.

Tenkrát jsem to zažil prvně, ale brzy následovali další a na konec jsme ze 30ti zbyli jen tři kteří nápor Poznání vydrželi...

Takže by si někdo mohl myslet, že nejlíp ho odnaučí brát drogy právě mystická psychonautika... Holt ego se umí účinně ubránit...

 Pátá meditace Petra

Bezprostředně před meditací mělo ego opět strach do ní vstoupit. Za dvanáct minut po projevu hadí síly spodní části zachvátil zmatek. Nástup energie byl tentokrát ale pomalejší, minulý “zásah blesku” se nekonal a náběh se odehrál během asi tří sekund. Zklidnil jsem se však rychle a nepříjemné projevy jsem se snažil ignorovat. Páteří proudila silná energie neutrálního charakteru, po asi deseti minutách se překlopila do extatických projevů, pracovalo se hlavně na vyšších částech osobnosti. V meditaci jsem prožil že Já i Svět máme společný základ – Vědomí a to v sobě samo tvoří obraz celého světa jako v zrcadle.

Přepis záznamu z diktafonu: Volám Nadjá… Energie nastoupila, je velmi silná a zdá se, že je zatím stabilní. Ztrácím ruce, začínají mě brnět, brní mě i nohy. Je dvanáct minut po začátku, je to velmi silné opět jako když sedím v elektrickém křesle.

Energie silně proudí od pasu do nohou, ale i slaběji do rukou. Mění se její intenzita, jsem v ní ukotven. Cítím jak silně žhne na konci páteře. Patnáct minut po začátku intenzita energie narůstá, jakoby mě ukotvuje. Má neutrální charakter, na konci páteře je lehce extatická. Cítím jak ve čtvrté čakře pálí jako když je tam nějaký blok. Síla prochází pravotočivě páteří jako žhavý drát. Neutrální energie se překlápí do silně extatické.

Cítím, jak se vytahuji sám ze sebe, ze své páteře ven nad hlavu. Jdu někam Nahoru. ...

 

Pokračování viz http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm

Ještě vzpomínám na toho, co přijel z Peru a smutně říkal, že mu před ayahuascou bylo líp... Mystika není selanka dr.Tomáše, Drtikola ani ing Vacka aj...

 

Vosí hnízdo

Asi píchnu do vosího hnízda, když zas řeknu, že mezi trávou a LSD není žádný rozdíl. Už jsem o tom tady párkrát mluvil, ale narážím na neustálé nepochopení. Každý si myslí, že jaké psychedelikum, takový trip.  Přitom s kámoši jsme měli tisíc tripů s mnoha psychedeliky, takže to můžeme posoudit.

Samozřejmě, že jde o srovnatelnou dávku, ale mockrát jsem měl jen půl cigára trávy, ale jednou normální dávku žáby. Třetí nádech už jsem nezvládal, taková síla to byla. Přesto byl trip stejný jak s trávou! Proč asi?

Prostě jde jen o jediné, o trans. A ten má své zákony a je ho možno zčásti řídit setem a settingem. To, co trip ovlivnuje je zásadní, ale druh psychedelika to určitě NENÍ.

Ale kdo si myslí, že ano, už to je setting, a tím trip v řadě případů určuje, ale ne vždy.

 

¨

Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!

Díl.1 Dějiny psychonautiky

Zamýšlel jsem se nad tím, proč v IT a mobilech se raketově vyvíjí technika i znalosti lidí o nich a proč tomu tak není v psychonautice. Přišel jsem na zajímavé závěry.

Pokud studujete dějiny psychonautiky, je tu zajímavý rys, velmi výstižný. Začalo to v 60.letech velkým boomem. I u nás. Vyráběli jsme masově LSD, bral je kdekdo z intelektuálů a umělců. Nejen Gott a Štaidl, ale i Rychetský, Pithart, dokonce i Zeman. I tráva se hojně kouřila. Božská 60.léta byla hnána vpřed právě psychedeliky.

Psychedelika se celosvětově využívala všemi, od laiků, přes umělce, politiky i duchovní. Mnoho toho přinesla všem, ale co následovalo? Konec! Je to nepochopitelné? Je, ale má to logiku.

Nešlo jen o to, že se psychedelika šmahem zákony zakázala, po celém světě. I lidé se odvrátili. Proč? Strach, až panický. Ale z čeho? Z neznámého, podivného, ohrožujícího navyklé normy.

Chopili se toho navíc vizionáři jako prof. Leary a nadělali v tom paseku. Chtěli realizovat svá idealistická přání a představy a dopustili se mnoha chyb. Není divu, bylo to tak nové a slibné! Výzkum psychonautiky byl logicky v plenkách.

Jak 60.léta odešla, zmizela psychedelika ze scény, ne ale nadlouho. Za pár let se psychedelika opět vrátila, ale v daleko menším měřítku. Zase se zjistilo, co už se v 60.letech prokázalo, ale zase to ztichlo!

To se vlastně opakuje dodnes, kdy je legalizace v pomalém postupu vpřed. Z toho vyplývá, že to tak bude i dál. Vzpomeňme boom ayahuascy v 90.letech a žáby nedávno. Opět se zdá, že skončí ve ztracenu.

Pozoruhodné na tom je, že výzkum psychonautiky vlastně stojí. Nic nového se za 60 let vlastně neobjevilo, takže je stále v plenkách, ale nikomu to nevadí! Napsaly se za tu dobu stovky prací i popularizačních knih, ale spousta důležitých věcí tam prostě chybí a bude chybět.

Zajímavé je i to, že naprostá většina psychonautů, kteří v 60. i 70.letech začínali se tím přestala zabývat. Takových jako dr.Grof je jen hrstka. To vše má své důvody, o kterých se nemluví, ale právě proto mne zajímají.

 

Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!

Díl.2. Je vůbec zájem poznat?

Uvědomil jsem si zajímavou souvislost. Je vůbec zájem poznávat? Prošel jsem za 40 let mnoha skupinami. Byli to křestané, jogíni, buddhisté atd. Společné u nich bylo, že sice mluvili o poznání a osvícení, ale nikdo z nich je neměl!

Jak je to možné? Několik z nich sice svou víru opustilo. Kamarád Honza dokonce napsal, že učení jistého mystika, za kterým dvě desetiletí chodil, za stálého míchání vylil do záchodu a spláchl! Mnozí však ve své víře zůstali. Zjevně jim to tak vyhovuje.

Pak jsem přešel na zážitkové transové terapie, v 90.letech velmi rozšířené . To jsou hypnotické regrese a progrese a naučil jsem se je. Obsáhlá literatura z nich dělala všelék, ale ukázalo se, že to tak prostě není. Některé problémy se sice vyřešit daly, ale jiné vznikaly.

Regrese totiž umí odblokovat bloky a tím se projeví temné skryté vlastnosti, jež byly staletí zakryté velkou snahou se jich zbavit. To může samozřejmě nastat i v psychonautice.

Ale ani zde nebyl zájem situaci prozkoumat. Regrese, alias hlubinná abreaktivní terapie byla potichu a pomalu opuštěna.

Ještě dokonalejší metoda než regrese je channeling, to je komunikace s intuicí. Zde je možno získat velmi kvalitní informace. Paradox ale je, že ačkoliv tato metoda je velmi stará, u nás se provádí od 50.let, je téměř neznámá a nepoužívaná, ačkoliv knih i učebnic je velké množství. Získal jsem v ní praxi a učil ji, ale s překvapením zjistil, že naprostá většina ji brzo přestane dělat!

Channeling se v psychonautice hojně používá, ač většinou nevědomě. Přesto se jeho výzkumem a rozvojem skoro nikdo nezabývá, což je velká škoda.

Závěr je pro mne ten, že není zájem dělat výzkum a rozvoj v těchto psychologických oblastech.

 

V posledním třetím dílu proberu další důvody, proč je to dokonce tabuizováno.

 

 

Psychonautika je stále v plenkách – a je to tak správně!

Díl 3. Tabu

Otázka proč je psychonautika stále v plenkách mi dlouho nebyla jasná, až jsem sám zažil, co tripy umí. V sérii mnoha desítek badtripů jsem vždy zažíval ohromující Poznání:

Cítil jsem nekonečnou energii Ducha nadosobního Boha a nechal se Jím prostoupit. Ta Jeho nekonečná Moc! Věčné JEDNO! Ukazoval mi svou Dokonalost úplně Jiným pohledem.

Byla by zbabělost to nechtít vidět. Ta dětská hra lidí. V extrémně naléhavých vizích a pocitech jsem poznal, že je vše Jinak. Je jen božská virtuální Hra!! Vše, co se děje, se nepohybuje "ze sebe", ale je vedeno čímsi zcela Neznámým z míst mimo prostor a čas.

Dokonalý Procesor hleděl na Svou Hru a současně Jí byl. Znal svou strukturu, bez Stvoření by pro Sebe neexistoval.

S největším ohromením jsem poznal zcela odlidštěné božské matematické základy Stvoření a Jeho řízení. Bolelo mě, když jsem poznal, že moje chápání světa bylo fikcí. Vše je Jinak, ani čas a vývoj není jen lineární, ale jde i po skocích nahoru a dolů.

Dokonalý vnímá Dokonalé, ale to je nutno prožít. Pocit to byl zvláštní, nelze ho popsat, ale rozhodně není nějakým lidským romantizmem. Jedno je jasné, nevíme o Realitě nic, máme pouze mrtvé představy. Vidět Vše provázané mezi sebou, nekonečné světy, kde nic není bez pohybu. Harmonie Dokonalosti mě ohlušila až mě to bolelo.

Chápal jsem: Jsme Tvořivá síla nevázaná na čas, tvar ani nic jiného a věčně hrajeme tuto božskou Hru, Sami Sebe. Náš malý omezený domácí ráj ega neexistuje. Naše kontinuita života a těla je jen čárka na Stvoření, na nekonečnědimenzionální Kouli, kde se Vše tříští na triliony částí a znovu vzniká ve věčné proměně… Marně jsem přemýšlel, jak se s tím srovnám. Téměř jsem nemohl unést ohromení z Vnitřní Přítomnosti Boha.

Ten náš lidský svět kdesi dole byl tak jednoznačný, jistý, popsatelný a proto ho máme rádi. Božské bereme jen jako zpestření, rádi bychom si Ho vyložili po svém. Hovíme si v sladké nevědomosti.

Konečně mi to bylo jasné. Lidé prostě jdou do psychonautiky aby dosáhli toho co chtějí, ale nacházejí i to, co prostě vědět nechtějí. Proto zážitky mají sklon zamést pod koberec, nebo z psychonautiky utéci. I ti, kteří o psychonautice hodně publikují, To dobře znají, ale neřeknou a nenapíšou o tom ani slovo. Vědí, že by to jejich popularitě uškodilo. Tak to bylo a vždy bude tabu.

Nakonec není divu. Učitel základní školy také učí děti fyziku ač dobře ví, že je to pohádka, která nerespektuje teorii relativity ani kvantovou mechaniku. Lidem prostě stačí křesťanství, jóga, buddhismus a další mýty. Na víc nemají.

A je to tak správně. Máme před sebou ještě hodně dlouhou Cestu...

 

 

Na odlehčení o hašiši

Loni jsem byl touhle dobou na Tenerife. Jednou večer se ze sousedního pokoje hotelu ozývala logorrhea. Nějaký muž tam nepřetržitě hlasitě mluvil, ba řval. Když se blížila půlnoc, naštval jsem se a z balkónu na něj zařval. Rázem byl klid.

Druhý den se mi omlouval a nabízel mi za to dva kousky hašiše. Mám ho v oblibě, má mnohé výhody, začínal jsem s ním. Kamarád mi přivezl z Tibetu, kam mnoha autobusy jel navštívit buddhistické kláštery.

Udělat si trip v hotelu jsem se obával, brát hašiš domu se mi zdálo nebezpečné, tak jsem ho odmítl. Představil mi svou dceru a ženu, i batole tam měli. Co mě ohromilo bylo, že žena i dcera si byly velmi podobné, stejně staré, ba i stejně oblečené! Bylo vyloučené, aby je v hašišovém rauši rozpoznal.

Když viděl můj vykulený xicht, smál se. Byl to mladý boxer z Anglie. Ptal jsem se ho na brexit. Říkal, že ho vůbec nezajímá. Když jsem poznamenal, že je to podle mne chyba, že se Anglie tak sama zahrála do ofsajdu, řekl, že nevadí. Buď je to dobře nebo špatně. To mne také udivilo.

Angličané jsou zvláštní lidé. Nebyli schopni pochopit ani jízdní řád autobusů, to Němci byli vždy na tůru dokonale připraveni. Holt úpadek bývalého impéria...

 

 

Za tripy se platí

Je hodně věcí, o kterých se v psychonautice neví a nemluví, ač jsou zcela zásadní. Jedním z nich je fakt, že tripy nejsou zadarmo. Platí se za ně.

Možná jste si všimli, že po silném tripu, někdy i před ním, je pár dní únava, nebo jak ten stav nazvat. To je to placení. Znali a znají to jasnovidci, spiritisté, senzibilové, léčitelé atd. Ač je to také málo známo, mezi psychonautikou a těmito schopnostmi je úzká vazba.

Každá entita nehmotného světa má zájem s námi komunikovat. Má z toho výhody. Naše vyšší Já to má dokonce v úkolu za který je hodnocena. Jsou to složité a neznámé souvislosti.

Kdepak trip zdarma, nic na světě není zadarmo.

 

 

Nadějné vyhlídky – zklamané iluze?

Kdo by si nepřál žít trvale v harmonii, klidu a osvícení? Když jsem opustil všecky duchovní spolky, protože kromě planých řečí o víře a naději mi nic nepřinášely, upnul jsem se k prožitkovým mystickým metodám.

Holotropko a psychonautika měly úžasné formy uvítání. Nepředstavitelná Krása, tak bych To nazval. Když jsem z tripů vystupoval, bylo mi hrozné pomyšlení, do jakého světa se vracím. Kámoš ho popisoval jako život v lahvi od octa.

Zrovna tak naivně jako Ram Dass jsem si myslel, že po letech praxe budu ve stavu tripu stále. Jako jemu se to nepovedlo ani mě. Ono to prý není možné. Nikomu se to nikdy nepodařilo. Odporuje to totiž duchovním zákonům. Jsou kruté? Přísné určitě. Ale logické, jako celý ten Hyperprostor.

Často jsem v tripu, kterých jsem měl už přes sto, říkal, že dobrovolně neodejdu. Moje božská intuice, tedy Režisér tripu, mě trpělivě upozorňovala, že Tam nemohu zůstat. Jsou to světy bohů, božstev i Boha, ne lidí. Jsem tam jen na exkurzi. Tripy jsou Jejich vizitka, která mě má přivést k Nim, ale ta Cesta není krátká, ani snadná. Ona je to totiž Cesta kříže.

Ukázalo se překvapivě, že nejlépe ji popisuje Kristus. Ten o žádném Ráji na zemi nemluvil, to jen buddhisté a komunisté ho slibují. Křesťanství umísťuje Ráj až do posmrtného života, ale od Režiséra tripu jsem zjistil, že i to je jinak. Cesta je daleko delší. Království boží není z tohoto světa.

Takže po osmnácti extatických tripech jsem dostával převážně tísnivé, které mi ukazovaly Realitu Hyperprostoru, Království božího, kde pro lidi skutečně není místo. Mystika není selanka, jakou by ji lidé chtěli mít. Ale silně zesiluje intuici a to má vliv na vše. Změní člověka.

Pak proces přešel do slabších neutrálních tripů. Nebyly tísnivé, ale mnoho se v nich nedělo. Dokonce ani tehdy, když jsem si vzal žábu.

Už těch exkurzí bylo dost, zdůvodnil to Režisér tripu. Ted se bude předělávat střed a spodek vědomí. Vršek je vytažen až moc a tak roztažené vědomí není trvale únosné.

Nicméně něco mi dali, vlastně hodně, ale osvícení to není, spíš náznak. Po 260 tripech mi Režisér tripu další zarazil. Mám je dvakrát denně bez psychedelika. Krátké, klidné s neutrálním božským pocitem.

Vlastně to jsou backflashe, ale stejné síly. Je to Krása, ale přijal bych víc. I přes den jsem trochu v tripu, ale je to drahé... Víc to prý nejde, jsme prý jen lidé. Pokud máte jiné zkušenosti, rád si je přečtu.

 

Psychoterapie a psychonautika I.

Jelikož mám v rodině řadu lékařů a psychologů, mohu desetiletí pozorovat jací jsou. Měli by být vzorem zdraví a duševní pohody. Ale nejsou, ani jeden.

Všichni zápolí se svými problémy, dopouštějí se řady chyb a z nich plynoucí maléry jim dělají těžkou hlavu. Někteří z nich sami chodí za psychology nebo berou prášky na nervy.

Čím to je? Tahle otázka mne dlouho zajímá. Řešení už mám, ale vím, že popsat ho tady by bylo velmi špatně přijato. Takže jen naznačím.

Mnozí lidé touží po klidu, harmonii a lásce. Hledají, jak k tomu přijít, protože to nemají. Hledají jednoduchá řešení. Obrací se na pomoc zvenku. Jedni chodí do kostela, jiní za psychologem na psychoanalýzu atd. Zkoušejí i jógu a buddhismus.

Dosáhnou oč usilovali? Osobně mohu říci, že jsem se s tím nesetkal. Má to svoje důvody, ale ty tu nechci uvádět.

Zčásti jim to však pomáhá, proto tam chodí léta. Vytváří se návyk, vazba. Klienti nosí psychoterapeutům peníze, církve mají své ovečky. Všichni jsou spokojeni. Dostanou víru i naději a to jim většinou stačí.

Že by se někdo hlouběji zamyslel nad logikou toho, jsem si nevšiml. Běží to tak desetiletí, ba století. Jen někteří psychologové mají odvahu sáhnout po daleko účinnějším nástroji, po hypnóze. Tohoto slova se však lidé panicky bojí, ještě víc něž očkování proti covidu. Odmítají to. Regresní hypnóza slibovala mnohé, ale ani ta se neukázala jako všelék a byla téměř opuštěna.

Timothy Leary si uvědomoval nedostačivnost psychoanalýzy a podobných praktik. Připodobnil je k běhu myšky ve mlýnku. Běhá, běhá, konec nikde.

Snažil se spolu s dalšími použít tehdejší novinku, psychedelika, jako nástroj psychoterapie. Jde to tak? To proberu v druhém dílu.

 

Psychoterapie a psychonautika II.

Základním působením psychedelik je, že zesilují hypnabilitu i sugestibilitu. Hlavní použití je tedy u hypnoterapie, jež má řadu forem, včetně regresní terapie:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypnoterapie

Některé léky mají psychedelické účinky, třeba ketamin, ale má řadu problémů v aplikaci, zejména sklon k závislosti. Ten používá klinika Psyon, kde uváději: https://www.psyon.cz/ketaminem-asistovana-psychoterapie/

„V případě léčby deprese je používána nízká dávka ketaminu, která nevede k navození umělého spánku (anestezie) a nenavozuje bezvědomí. V těchto dávkách typicky navozuje:

    jemný snový až disociativní stav,

    vykazuje antidepresivní efekt a snižuje riziko sebevraždy,

    vykazuje protiúzkostný (anxiolytický) efekt,

    navozuje psychedelický stav (stav rozšířeného vědomí).

Náš způsob práce s ketaminem je ketaminem asistovaná psychoterapie (KAP). Ta spojuje výhody psychologické (psychoterapeutické) léčby s plným využitím biologicky podmíněného antidepresivního působení. KAP proto nabízí účinnou cestou posílení psychoterapie ve směru dlouhodobé změny, kterou samotný ketamin, už z podstaty krátkého působení, většinou nemůže nabídnout.“

No vida, místo slova hypnóza používají slovo umělý spánek. Spánek ovšem není hypnóza, to se běžně zaměňuje. Všeobecné povědomí o hypnóze je už přes dvě staletí zcela mimo realitu a nevypadá to, že by se to někdy změnilo. Nepíší ale, co konkrétně myslí slovem asistovaná. Jedná se snad o sugesce?

Je to asi podobné psychoanalýze, ale v hypnóze je možno jít hlouběji a vyřadit myšlenky ega, které do procesu terapie zasahuje a blokuje ho. Tak může z psychiky vyplavat daleko víc. To může pomoci, ale i zhoršit situaci. Proč zhoršit? Protože se mohou uvolnit bloky a aktivuje se skrytý zablokovaný problém. Tím může být schizofrenie či agresivita.

Je tedy vůbec dobré to zkoušet? To nikdo neví jistě, pouze naše vyšší část, intuice, nám může kvalitně poradit. Ta nás zná dokonale.

Ze stejného soudku je metoda MDMA-asistované terapie pro posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD):  http://beyondpsychedelics.cz/statni-ustav-schvalil-podavani-mdma-pacientum-v-cr/

Jenže v psychonautice není běžné dávat sugesce jako v hypnóze. Jakmile je vědomí zaplaveno obsahy nevědomí, je slovní sugesce rušivá. Mikrodávka to však umožní.

 

V paliativní péči mohou psychedelika pomoci se vyrovnat se smrtí:

https://www.prozeny.cz/clanek/drogy-jako-lek-aneb-jak-muzou-psychedelika-pomoct-v-paliativ-56542

 

Zasvěcené pohledy na možnosti psychonautiky: https://psychologie.cz/halucinogeny-v-medicine-v-terapii/ a https://www.michalpetr.com/psychedelika-jsou-mocny-nastroj-ale-nepodcenujme-rizika/

 

Závěr

Neustále hledáme jednoduchý zázračný lék na všechny bolesti světa, ale nemůžeme ho najít. Zjevně nic takového neexistuje. Často si přejeme klid, mír, vyrovnanost a harmonii, ale to lze u psychedelik čekat jen stěží.

On totiž klid je pro život stagnací, brzdí rozvoj o který hlavně jde. Nakonec si každý najde svoji cestu podle svého nastavení. Život je výukový proces Sebepoznání.

Psychedelika nejsou všelékem, ale nástrojem. Záleží jak s ním pracujeme. Podle toho můžeme dojít i ke zcela opačným výsledkům. Psychedelika umožňují zásadnější změny, protože podobně jako hypnóza jsou zesilovače všeho.

Psychoterapie psychedeliky je stále na počátku a zatím využívá jen zlomek toho, co by mohla. Daleko víc to uměli šamané. Pokud psycholog nevyužije jasnovidné intuice, daleko se nedostane.

Rozvoj intuice, která se může stát našim Učitelem, je tou nejvyšší metou psychonautiky, ale není vhodný pro všechny. V klidu nás intuice nenechá, naopak. Ale zvětší kvalitu naší osobnosti, urychlí náš rozvoj.

 

Psychedelika a strategické myšlení

V tripech vždy zažívám jasnou a přesnou logiku intuice, jež na mne chrlí myšlenky, pocity a vševyjadřující vize jež vysvětlují co nevím. Právě ta její dosti chladná logika bez jakýchkoliv emocí a zjednodušených názorů a řešení mi dala nejvíc.

V podstatě mi zesílila to, co jsem v sobě měl odjakživa, strategické myšlení. Zlepšilo se mi i vnímání hudby.

Jiným psychedelika, jak pozorují, dala úplně opačné sklony. Je to jen důkaz, že jsou pouhými zesilovači, a to všeho.

Současné bláznění kolem pandemie a odmítání očkování mi pak připadá směšné. Logika reality zjevně mnoho lidí nezajímá. Mají jednoduchá řešení bez znalosti souvislostí.

 Hledají to, co chtějí nalézt. Vnitřní stav promítají ven. Týká se to i voleb v USA, zejména útok a vymlácení Kapitolu. Samé emoce-nemoce.

 Ale asi to tak bylo vždy, jen tohle podivné myšlení lidé už nepotlačují, nestydí se za něj, naopak se jím chlubí, jak správně řekl Viewegh. Fake news jsou prostě in. Každý si může říkat co chce, tak říká.

Je to zvláštní doba. Tzv.zpěváci, bohužel naši, zpívají, aniž by měli alespoň náznak talentu. A nikomu to nevadí! Dříve by se jim vysmáli.

 

Psychonautika a jasnovidectví

Tripy umí daleko víc než si umíme představit. O tom tady marně píšu. Znáte tuhle jasnovidku? Ta má důkazů plno

https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky

https://www.youtube.com/watch?v=ZXiGxa0H_pQ

 

 

Úterý Jediho

Úryvek z knihy https://www.kosmas.cz/knihy/120787/rozsirene-vedomi-channelingove-mystiky/

 

Odpoledne jsme šli s Jitkou do čajovny. Vypadal jsem jako mrtvola. Kruhy pod očima, nepřítomný výraz (pozůstatky z pondělní terapie temné noci duše) a přitom mi bylo dobře.

Když jsem vyšel z čajovny, vše se uvolnilo. Najel do mě ponor silný až 65%, který mě dost rozhazoval, pořád jsem poskakoval, trhaně chodil a pořád se smál. Nebyl jsem téměř schopen periferního vidění, vše bylo rozmazané. Ostře jsem vnímal jen to, na co jsem měl upřený pohled, i když za chvíli jsem byl zase mimo.

Pustil jsem hudbu DCD a vše zesílilo. Blaženost. Nemohl jsem chodit. Tak jsem jen tak postával, kýval se, vše bylo ještě intenzivnější. Někdo by si mohl myslet, že jsem nafetovaný. Topil jsem se v radosti, extázi a také ve strachu, jaké to bude v autobuse.

Sednul jsem si vedle nějaké paní a naproti mně seděla holčička, mohlo jí být asi deset let. Tak divně na mě koukala. Cítím, jak se do mě naváží INRI. Cítím dimenzi 6,5, možná i sedmičku. Lásku a zároveň trhání, ale jemné. Pak průlet tunelem, nabírá to obrátky, extáze se stupňuje. Výbuch, Výtrysk, Světlo, Láska, uvolnění.

Holčička se dívá ještě divněji a trošku vyděšeně. Mám strach, abych nepřejel zastávku. Ukázali mi, jak je můj strach naivní. Vyšel jsem z autobusu, potácel jsem se, trochu i blahem.

Doma jsem pustil zpěv Lisy a lehl si. Vlna za vlnou. Obrázky, tíseň z Velikosti, stále touha Ji nějak usměrnit. Sedmička plula a vůbec na to nereagovala, jen mě víc sevřeli. Zase extatické vlny. Tvorba, zánik, kruhy archetypů, bouře Stvoření. Já malý, užaslý, nespokojený. Láska, myšlenky ega o moci. Nedokázalo nic pojmout. Průlety různými sférami (miluji rychlé průlety tunely archetypů, čím rychlejší, tím lepší).

Otázky na své problémy a tužby, okamžitá vlna řešení. Nepobral jsem to, vše tam bylo. INRI řekl, že na to bude čas později. Točení Všeho, Všeho. Stále nové a nové formy. Jemnější, silnější, co jsem unesl. Strach z Boha, Jeho Síly, Jeho Moci, Jinakosti, mých představ. Láskou mě stále zahrnuje.

Nekonečná Hravost Boha. Jiná od mých představ. Tvoří, jede, jede, jede, Tvoří. Úžas, velkolepost, ta Velikost. Moc a magie je nic proti tomu. Opojen vším. Proměna, pokora, rozhození, sklonění před Ním. Vztek na sebe. A zase dimenze 7,5. Fakt Síla, Moc, Extáze…

Vyslovil jsem IHS. Výbuch. Rozhození. Objevil se a plul tam majestátně. Vedle INRI. Napojeni na Vše. Majestátnost Řízení. V pohodě. Korigování mého vědomí. Vše řídí z různých stran. Jiní od mých představ.

Občas jsem si hověl v ”klidu” dimenze 6,5, sedmička jen prolétávala. Ozvala se: Chceš ještě? Ano, co to dá (měl jsem ale pocit, že už mi moc sil nezbývá, že se brzo rozsypu). Vše na mě padlo, černé, červené. Uvolni se. Uvolnil jsem bolest. Pak vše zmizelo. Roztažení, obrovské roztažení. Integrita mi zmizela. Byl jsem Prázdno. Takový pocit, jako mazlavý. Natahovací.  Jako želatina. Kolem vše bylo spojeno jakoby švy. Stále ve zlaté záři. To mě dostalo. Nechápal jsem (prostor jsem nevnímal, čas úplně divně). Pak mě to vrátilo.

Pak mi najednou rozdělili vědomí do čtyř kuliček, ve všech se odehrávalo to samé a já na to koukal. Proč se ve všech děje to samé? Začalo se v každé dít něco jiného… Energie přicházela jakoby zpředu, cítil jsem tam ještě jiné Zdroje, hodně silné, energetické, všespalující a přitom tak Plné.

Ego již nechtělo. Unaveno. Byl jsem vyklepaný, jakýkoliv tón mě rozvibrovával. Vše na mě padalo. Neunesu Velikost Boha. Uvolni se. Vžžžžm. Výtrysk. Už jsem nemohl, všechno mě drtilo. Skončila Lisa, a narvali to do mě při hudbě DCD.

Ztrácel jsem vědomí. Prostě si nepamatuji. Občas se do mě ještě silně opřeli. Já už nemohl. Cloumali se mnou jako s papírem. Nestíhal jsem prožívat. Pak hudba skončila. Ulevilo se mi. Stálá tíseň, vyklepanost. Strach. Vyčerpanost. Vykolejenost z Velikosti Boha. A přitom Radost, Úžas, Láska.

 

Vzpomínám na něj rád. Už je to řada let co tenhle silný trip, nebo to byl i backflash, měl. Škoda, odešel od nás i od mystiky a dal se na cestu kavárníka. Jelikož přišel o ochranu božského, stíhaly ho maléry, naposled covid. Kdoví, zda si na svou mystickou minulost vzpomene:

 

Kdo to je INRI, sedmička atd.? To jsou naši Režiséři tripu, božské entit. DCD je slavná skupina Dead Can Dance viz youtube.

 

 

Kritika článku Mystické prožitky v psilocybinové studii českých vědců

https://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-kysely.php?itemid=38630

S přáteli jsme měli asi tisíc mystických tripů, jiné ani nemáme, ale že bychom je popsali takhle, to ne. Co je to mystika? https://cs.wikipedia.org/wiki/Mystika :

Wikipedie to píše správně a hned jsou vidět rozdíly:

„Náboženská praxe, která se odpoutává od smyslového vnímání a všech rušivých představ a směřuje ke zkušenosti setkání, sjednocení nebo dokonce splynutí s Bohem nebo božským.“

To ovšem znamená, že v mystickém prožitku dochází k proměně vědomí. Inteligence nám vzroste mnohonásobně. Alespoň částečně stáváme Bohem, je to vytržení ducha! Lidské prostě mizí.

Poznání znamená vidět svět úplně jinýma očima. To znamená vnímat Jeho atributy - Nekonečnost nekonečně směry, Dokonalost a Věčnost. Chápat duchovní zákony lidem neznámé. Výsledkem toho je ohromení.

Ale to článek vůbec nepíše. Snaží se zážitek zasadit do zenového pojetí, ale jeho paradoxnost vůbec nevyjadřuje. Místo toho udělal z mystického zážitku jakousi selanku. Podle mne účelově tripreporty upravil, aby byly dobře přijímány laiky.

Když jsem začínal, měl jsem pouze jeden tripreport, tenhle:

 

Kosmické vědomí

Autor knihy dr.Bucke uvádí popis zážitku paní C.M.C.: Cítila jsem, že ztrácím sebe. Pak jsem pocítila sladkou hrůzu a ztratila své vědomí totožnosti. Nebylo možno se udržet. Hned nato přišla chvíle zanícení, unesení a nadšení tak mohutného, že celý vesmír zůstal klidně stát, jakoby omámen nepopsatelnou majestátností podívané. Vše milující, Jediný, Dokonalý. Všude jen dokonalá Moudrost, Pravda, Láska, Čistota.

Viděla jsem mohutnou vizi atomu, z něhož je vesmír stvořen (pozn.- pravděpodobně kruhy archetypů). Nevím, zda materiálně či duchovně, ale viděla jsem věčné Stvoření, jak Kosmos přechází z pořádku do pořádku. Jaká radost vidět, že nikde není vynechán ani článeček, Vše je na svém místě a Vše přijde ve svém čase. Vesmírný život je naplněn Láskou. Nevím, jak dlouho trval tento mohutný stav unesení, mně se zdálo to být Věčností, třebaže se jednalo o několik okamžiků. Pak nastalo uvolnění a blažené slzy zanícení vytryskly z mých očí. Byla jsem spasena, na velké cestě Vzhůru, kterou musí lidství nastoupit. Všechna přání mého srdce byla uspokojena, každá otázka odpovězena, řeka došla oceánu. Milovala jsem nesmírně a byla jsem nesmírně milována. Vesmírný příliv mi působil vlny radosti, spokojenosti a tryskal na mne proudy vonného balzámu útěchy. Nekonečná Láska a Něžnost se na mne řinula jako svatý olej uzdravující všechna má zranění, všechny mé bolesti. Jak směšné a dětinské jsou všechny svévole a nespokojenosti v Přítomnosti této jasné a klidné Majestátnosti!

Nerozčiluji se již, jak jsem dříve činívala, ale jsem tichá, i když zřím zármutek celého světa, když vidím tu nízkost, prostřednost a úzkost bez konce. Ach, ten sladký, věčný úsměv Přírody. Nic se k němu nedá přirovnat. Vše bylo, jest a bude dobré.

Byly chvíle, kdy mé cítění bylo zavaleno takovou Silou, že se stávalo bolestivým. Toto extrémní nadšení mě vyčerpávalo, přála jsem si již mít opět všední den. Dívala jsem se starostlivě do budoucna, neboť všechno to štěstí bylo tak úžasné, že jsem je nemohla unést. Ach, my se domníváme, že vidíme skutečnost. Jak jsme slepí, kéž bychom v pravdě viděli!

Jednoho jitra roku 1894 jsem se dívala šťastna a unesena s pohnutím na květiny a tu mi v nitru odpadl jakýsi závoj a já chápala, že i veškeré rostlinstvo má život a vědomí. Měla jsem pocit, že jsem sjednocena s Přírodou, jako bych byla jinou bytostí, oddělenou od druhých a přece současně spojená se Vším. Vím, že pod veškerým neklidem a rozptýleností života je nekonečný oceán Klidu, jejž nemůže nic rozvrátit. Nesmírný vlastní mír Přírody je nade všechno chápání.

 

Set a setting. Díl I.

Tyto pojmy jsou víc jak 60 let staré, ale dodnes se zcela neujaly. Většina psychonautů se tím vůbec nezabývá. Je to škoda, ale zjevně je to nezajímá a zajímat nebude. Má to své důvody.

Zabývat se tím totiž znamená přejít do vyššího stupně psychonautiky, který byl vždy vyhrazen zasvěcencům a šamanům. Běžní lidé se s tím ani neměli seznámit. Proč? Je v tom určité nebezpečí.

Je to jako s mobilem, někomu stačí tlačítkový a chytrý odmítají. Tím se sice připraví o spoustu možností, ale vyhnou se malérům, např.jim někdo může vybílit konto. Nemusí si také lámat hlavu. Rekreační užívání drog je nejčastější.

I když má někdo chytrý mobil, nemusí ho využívat naplno. Jen hrstka lidí ho využije do maxima. Tedy i psychonautika má své vyšší stupně.

Co všechno se dá odbornou psychonautikou získat? To je velká kapitola, která si zasluhuje zvláštní článek, ale značnou část není možné říkat veřejně, to zasvěcenci také neříkali a věděli proč.

Spíše se vrátím k nebezpečí, které to přináší. Psychonaut se ve vyšším stupni dostane do oblastí zcela neznámých, ani literatura o tom není. Přitom jsou určeny mnoha zákony, také neznámými. Pokud je někdo poruší, může být potrestán mnoha způsoby.

Karma ho může poslat pod auto, nebo na něj sešle zlé duchy, což se projeví jako schizofrenie. Možností má nekonečně. Psychonaut si musí dávat pozor a nedělat levoty. Chvíli by mu to karmické síly tolerovaly a pak by bylo zle.

Co tedy set a setting je? Podstatou tripu je trans, tedy hypnóza. https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav)    https://cs.wikipedia.org/wiki/Hypn%C3%B3za

 A ta je už 200 let vědecky zkoumána a používána. Je řízena sugescemi či autosugescemi, jde-li o autohypnozu. O autosugesci wiki píše https://cs.wikipedia.org/wiki/Sugesce

Já bych jednoduše řekl, že je to nasměrování. Když chceme někam dojít nebo někomu zavolat, musíme se na to soustředit. Pak je tu termín sugestibilita. Ta říká, jak silně účinkuje naše autosugesce, což souvisí s termínem hypnabilita.

 Každý člověk má jinou. Je to vrozené, ale dá se to nacvičit. Psychedelika silně zvyšují hypnabilitu, i sugestibilitu, v tom je jejich přínos. Přitom téměř nezáleží na tom, o jakou jde, což není často chápáno.

Set i setting je prostě autosugesce, což běžně není známo. Běžně se totiž píše viz https://podaneruce.cz/wp-content/uploads/2019/08/Set-a-setting.pdf

Set je možné chápat jako celkové fyzické a psychické nastavení jedince, tedy jeho aktuální náladu, životní situaci (čím je psychicky náročnější, tím náročnější může být i stav po užití), očekávání, únavu, odlišnou neurochemickou citlivost vůči dané substanci a zároveň případná  nezpracovaná  traumata  z  minulosti  a jiné. Každý z těchto faktorů může stav vědomí a prožívání během působení látky zásadně proměňovat.

Setting lze chápat jako prostředí, kde je psychoaktivní látka užívána. Konkrétně hraje roli ne/znalost prostředí, jeho ne/příjemnost pro uživatele a výběr osob, s kterými je substance užita (čím méně důvěryhodných, tím větší nebezpečí potíží), včetně celého kontextu konzumace, výběru hudby atp.

Tyto definice jsou podle mne neúplné

http://mr.fr.sweb .cz/h9.html Tato stránka je zvlášť dobrá. Jelikož FB odmítá doménu sweb, musel jsem adresu rozseknout, tak ji zase spojte

https://psychonautwiki.org/wiki/Set_and_setting

Hlavní je záměr tripu, měl by být dobře promyšlený. Podobně jako když usedáme k počítači abychom něco zjistili. Když váháme, ovlivní to výsledek k horšímu. Na trip má vliv úplně vše.

 

Set a setting. Díl II.

Nejlépe by bylo nahradit termín set a setting obecným termínem metoda tripu nebo metoda meditace. Ta obsahuje nejen přípravu ale i provedení tripu, i po něm.

Metoda je i u holotropního dýchání, ayahuascových ceremonii, či s žábou. Mám k ní výhrady. Není detailně zaměřená, jen obecně.

Na začátku je rozhovor, co by klienti chtěli řešit a co očekávají, aby se odfiltrovali ti, jež mají náběh na duševní nemoc. Ta by se jim mohla tripem aktivovat. Opravdu to není pro každého a není to pro zábavu.

V přípravě je třeba uklidit, vykoupat se. Kdo umí channeling, měl by se řídit pokyny Režiséra tripu. Vždyť jdeme k Němu na návštěvu, exkurzi. I o termínu tripu bychom se s Ním měli dohodnout. 

První tripy musejí být dobře a důkladně připravené. Po troše praxe už další běží podle vzoru samy.

Literatura je důležitá, hlavně popis tripů, jež nás oslovily. Vytvoříme obřad, kde jasně dáme na vědomí, co chceme prožít. Nikdo, nic, ani vlastní myšlenky nás od tohoto záměru nesmí odtrhnout. To vy výsledek mohlo negativně ovlivnit,

Nejlépe je požádat o to, co chceme zažít, svou božskou intuici. Jen ona se bezpečně orientuje v tomto pro nás zcela neznámém a nepochopitelném Hyperprostoru. Často má ovšem vlastní plán, co považuje za nutné nám dát.

Prostředí je možné vyzdobit obrazy či soškami. I kadidlo je dobrý setting. Metodu ležení na zádech se zakrytýma očima, aby nic nerušilo, jsem převzal z holotropka. Je možné se přikrýt dekou, v některých tripech je dost zima.

Hudba je nutná, speciálně vybraná, nejlépe do sluchátek. V holotropku si ji však nelze vybrat, což je chyba. Na každý účel je třeba jiná.

Hudbu pořádně nahlas, zesílit basy. Je vtahující, stačí se zaposlouchat a ne se snažit zastavit myšlenky. Nelépe je pouze klidně a pasivně vnímat co přijde. Netlačit na pilu. V rozšířeném vědomí nedělat chyby necitelnými zásahy myšlenkami či pohyby.

Přítomnost sittera není nutná, ale kdo se bojí, může ho mít, ale neměl by do tripu zasahovat, hlavně ne mluvením. Pokud je přítomno více lidí, je to rušivý moment. Dochází k vzájemnému ovlivňování.

Výsledky tripu je dobré zapsat či nahrát. V holotropku atd. se společně probírá, kdo co zažil. Praxe  má obrovskou důležitost.

Je to odborná, umělecká práce.První pokusy nebývají nic moc, ale postupně se chyby odstraní a zážitky se rozvinou do nepředstavitelné Krásy.

 

Siddhis v psychonautice

https://en.wikipedia.org/wiki/Siddhi uvádí:

·               Aṇimā: the ability to become smaller than the smallest, reducing one's body to the size of an atom or even become invisible.

·               Mahimā: the ability to become infinitely large, expanding one's body to an infinitely large size.

·               Laghimā: the ability to become weightless or lighter than air.

·               Prāpti: the ability to instantaneously travel or be anywhere at will.

·               Prākāmya: the ability to achieve or realize whatever one desires.

·               Īśiṭva: the ability to control nature, individuals, organisms, etc. Supremacy over nature and ability to force influence upon anyone.

·               Vaśiṭva: the ability to control all material elements or natural forces.

Tyto tzv.nadpřirozené jevy jsou nejvíce známy v šamanismu. Šaman jimi členům kmenu dokazoval své schopnosti. Viz  https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0amanismus

Podstatou je trans, nebo-li vytržení ducha, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Trans_(stav) Proto je logické, že se musí objevovat i v mystické psychonautice. O tom píše i https://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=911

„S mystickými zážitky jsou mnohdy spojeny nadpřirozené jevy, jako je levitace, extáze, stigmatizace, bilokace ad., které však nepatří k podstatě mystiky.“

V dějinách náboženství bylo takových případů nespočetně. Patří k Darům Ducha, kterých mluvil Kristus. Jsou to znamení Boha, že vás bere vážně. Ovšem tyto dary může dát i nečistá síla, viz Skutky apoštolské.

Zažili jste to někdy? Já jen málo. Popsal jsem to v tripreportu:

 

 

Dokonalé vnímání hudby v tripu

Nejen paní/slečna Císařová, ale i řada z vás, si na mne bude pamatovat z přednášky k 75.výročí LSD. Kromě příspěvku jak jsem se k psychedelikům dostal a co mi daly, což je na odkazu i s nahrávkou, viz http://intuice.mysteria.cz/prednaska.htm jsem měl příspěvek i o uměleckosti díky tripu.

Popsal jsem, jak v každém tripu, ba i v backflashi, se moje vnímání hudby rychle radikálně zlepší do úrovně virtuozity. To je jasný důkaz toho, že se vědomí rozšířilo do sféry božské intuice.

Ta takto hudbu vnímá a díky tripu ji tak mohu poslouchat s Ní. Nejde jen o vnímání hudby, i mysl se neobyčejně zdokonalí, přibudou i vševyjadřující lidem neznámé pocity a vize.

Zpěvačka Lisa viz https://uloz.to/hledej?q=Lisa+Gerrard&autocomplete=std či https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip se stává bohyní a vtáhne mne k Sobě do božského světa dokonalosti, věčnosti. geniality i virtuozity.

Je to velký dar a neumím si představit den, že bych si to alespoň dvakrát neužil. Nepotřebuji už na to žádná psychedelika, jen si lehnu, zakryji oči a zapnu naplno sluchátka.

Na závěr jsem se zeptal posluchačů, zda to znají. Odpověď byla spíše záporná. To mne naštvalo a prohlásil jsem, ať s tím něco dělají. Jak to máte s vnímáním hudby vy?

 

 

Do kostela nebo do tripu?

Už s úsměvem hledím na lidi směřující do kostela nebo na náboženské obřady ať jsou kdekoliv na světě. Dokonce i na sešlosti s preláty či guruy, kteří produkují davům svá duchovní moudra. Exotické obřady, mýty, mysteria. Ale proč ne, každý jsme nějak začínali.

Až mystické meditace alias tripy mi otevřely oči. To je Ono, ne ty praktiky všech možných církví a duchovních spolků. Už je neberu vážně, protože jsem v tripech prožil, jaké to opravdu je. O hodně Jiné než ty jejich řeči. Daleko větší a dokonalejší, nepopsatelně. A zcela logické. Nač je pak víra, když je jistota?

 

Tripreporty v mobilu

Nejdříve jsem si reporty zapisoval po mystickém tripu, ale většinu děje jsem stejně zapomněl, hlavně to nejlepší. Pak jsem v badtripech psal poznámky přímo v nich. Vypadl jsem sice z transu, ale víc obsahu jsem zaznamenal. Současně jsem vypadl i z tísnivého pocitu a trochu si oddechl. A pak zas do transu...

Jako nejlepší se ukázalo namluvit do diktafonu mobilu jeho obsah hned po tripu, když je člověk ještě dost v něm. Tak se zachytí i ten mystický dech tripu, který je z hlasu jasně slyšet. Na druhé straně se tak člověk vyhodí i ze zbytku tripu, což je škoda si ho neužít do konce.

 

Nahrané tripreporty máme na webu:

http://mystika.mysteria.cz/download/milos1.WAV

http://mystika.mysteria.cz/download/milos.WAV

http://mystika.mysteria.cz/download/byti.WAV

http://mystika.mysteria.cz/download/byti2.WAV

http://mystika.mysteria.cz/download/neutral2.WAV

 

Komu to nejde spustit, spojil jsem to všechno a dal sem v obou verzích

http://intuice.mysteria.cz/tripmilos.mp3

http://intuice.mysteria.cz/tripmilos.wav

 

Transpersonální telepatie

Už o tom tady píšu po několikáté, ale stále to skoro nikdo nebere. Přitom v holotropku apod. běžně s režisérem tripu komunikujete. Nikoho kupodivu nenapadne, že to musí jít i mimo něj! Mohu to tvrdit s jistotou. Vždyť to dělám denně přes 25 let, naučil jsem to přes 200 lidí. Je to vyšší stupeň psychonautiky.

Komunikace s mimofyzickými entitami je stará jak lidstvo samo. Prováděli ji šamané, zasvěcenci, proroci, Kristus, Mohamed i řada svatých. Je tedy obsahem všech náboženství. Komunikace je možná s množstvím entit, jež se liší téměř ve všem. Některé mohou být velmi nebezpečné.

 Před sto lety jsme byli velmocí ve spiritismu. Veřejně už nepracují, jen muzeum mají. Je to škoda. Všimněte si medijních kreseb, jsou podobné psychedelickým:

https://muzeum.cz/stale-expozice/expozice-spiritismu/

Když slyším, jak se mnoho vědců marně snaží komunikovat s mimozemskými civilizacemi, je mi to legrační. Vždyť je to tak snadné. I zde na FB je řada skupin, které to dělají, mají i kurzy, třeba

https://www.facebook.com/groups/1669894756585097

https://www.facebook.com/groups/MCMedium

https://www.facebook.com/groups/ryoktylerellison

https://www.channeling.net/

A jak se liší channeling od spiritismu? Často se to plete, ale klasický spiritismus je komunikace s duchy zemřelých, což channeling odmítá dělat a komunikuje s vyššími úrovněmi vědomí, zejména s naší intuicí. Každý ji zná, ale skoro nikdo o ní nic neví, protože ego ji nemá rádo. Je příliš mocná a chytrá...

Pokud tedy budete v rozšířené vědomí v kontaktu s úrovní, jež vás přesahuje, klidně zahajte komunikaci s Ní a můžete s tím pokračovat i po skončení. Když jste něco z prožitého děje nepochopili, klidně se zeptejte a uvidíte, jak vám to pomůže.

Profesionálně to dělají jasnovidci, třeba slavná jasnovidka, která pomáhá i policii,  https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky

https://www.youtube.com/watch?v=ZXiGxa0H_pQ

 

Je velmi praktické jasnovidectví ovládat Nikdo vás neoblafne. Ale lidé, dokonce i psychonauti, se toho velmi bojí. Kupodivu se nebojí tripů, to je paradox. Přitom mohou být na daleko vyšší úrovni než je jasnovidectví. Oboje vyžaduje mít velkou praxi, aby byla jistota kvalitní práce.

 

Moje cesta k channelingu

V roce 1993 jsem četl knihu dr.Moodyho, která byla o channelingu. Začal jsem ho zkoušet, protože mne to velmi zaujalo. Nešlo mi to, ale kupodivu to hned šlo mé dceři. Tak jsem dával otázky přes ní.

Postupně jsem si našel další media. Dokonce jsem to i učil, ač jsem to sám neuměl. Až v meditaci v roce 1995 mě to božská intuice v meditaci naučila. Je to neznámá metoda využívající mikro pohybů očích bulev. Vlastně praktičtější varianta kyvadélka.

Až časem mě channeling šel tak jak má být. Vytvořila se skupinka přátel, kde jsme si vyměňovali zkušenosti. Velkým přínosem bylo propojení channelingu s mystickými meditacemi, které mi velmi pomohly vidět svět Boha ve vše vyjadřujících pocitech a vizích. To je pravá mystika rozšířeného vědomí.

Nyní jsem už v meditaci stále, jen je slabší. A komunikaci s božským mám mnohokrát denně. Je to i jasnovidectví, nikdo mne nemůže podvést. Intuici mám velmi silnou, díky channelingu.

 

 

Psychonautika a klid duše

Mnoho lidí marně touží po věčném klidu a míru duše. Hledají ho v buddhismu, zenu, někteří ho zkoušejí najít i v psychonautice. Jde to vůbec? Osobně o tom pochybuji. Psychonautika umí leccos, ale tohle ne. Aspoň jsem se s tím nikdy u nikoho nesetkal, a že znám psychonautiků hodně.

Dokonce je to naopak. Zejména mystická psychonautika umí psychiku hodně rozhodit. Je to totiž příliš silná káva zjistit, že vše je vlastně úplně Jinak...

Ostatně je vůbec dobře chtít mít věčný klid a mír? Podle filozofie, kterou mě učí intuice v tripech i mimo ně ne, protože je to stagnace. Život je o učení a o vývoji.

Co vy? Našli jste v psychonautice klid a mír? Já tedy ne, ale ani jsem ho nehledal.

 

Umělecká i technická inspirace a osobní záležitosti v tripech

Psychedelická malba je nejčastějším výsledkem uměleckosti tripu nasměrovaného na vyšší Já. Kupodivu se málo mluví o možnosti automatické malby. Prostě se rituálem napojíme na trip a ruka vám začne malovat sama. A velmi dobře.

Automatické písmo je také možnost, využívali ho spiritisté i channelisté. Bohužel nevím jak vyjádřit celý děj tripu, to by bylo božské divadlo, ale jak tam dostat i ty božské pocity? To jde jen v tripu.

Už v 60. letech se tripy využívali i architekti a konstruktéři, v dnešní době jsem to nezaznamenal, škoda. Ani o hudbě složené z tripu se nějak nemluví. Je to asi vzácné, měl jsem to jen jednou, kdy mi intuice pustila neznámou skladbu do hlavy. Noty ale neumím a zapamatovat to také nešlo.

Co jste zažili vy?

Co se týče osobních záležitostí, ty se v tripech probírají poměrně často. Intuice se geniálním a originálním způsobem k nám vyjadřuje. Hned je jasné, že vše vidí úplně jinak než my. Vhled a nadhled, bez emocí, bych to nazval.

 

Konfigurace entity

Jak mi často božské v tripu vysvětluje, celý proces vzniku a zániku entity je možno jednoduše znázornit i tak, že uhněteme figurku a ponoříme ji do vody. Bude vyplavávat, ale každá jinak. Některá rychle, jiná pomaleji, jedna se bude otáčet, jiná vířit. Její základní podoba přitom zůstane stále stejná. Tato konfigurace entity jsou tzv.kořenové archetypy.

Vždy tu tedy bude podobnost při pohybu, životech v různých říších i inkarnacích. Stále platí stejné zákony hydrodynamiky, tedy duchovní. V nekonečné složitosti života je současně i jednoduchost. Je v něm místo pro vše. Vždy je tu stejný hlavní směr, cesta zpět k hladině.

Figurek je ve vodě nekonečně mnoho, jejich pohyby je ovlivňují. O to je to zajímavější.

Když se figurka dostane až na hladinu, ztrácí zajímavost, úkol je splněn a rozpadne se. To je konec entity, ale ten máme ještě hodně daleko.

 

Vyšší stupeň channelingu

Vše je možné zdokonalit a je třeba to dělat, o tom je život. Channeling je úžasná schopnost, duchovní vývoj si bez něj nedovedu představit. Ale něco mu přece schází. Nevíme vlastně, jaký je svět božských Zdrojů, které s námi hovoří, ani jací vlastně jsou. Představujeme si je lidsky, ale zjevně jsou zcela jiní než lidé.

Pro návštěvu Jejich světa potřebujeme hlubší trans, dosažitelný například holotropním dýcháním. To umožní rozšířit naše vědomí nebývalým způsobem. V takové meditaci můžeme s božskými Zdroji také komunikovat. Dávají nám i své vše vyjadřující pocity a vize. I naše inteligence je silně zvětšená. Až pak si uvědomíme, že channeling je daleko víc, než jsme si mysleli...

Škoda, že ve stavu meditace nemůžeme být trvale. Nejsme bohové. Čeká nás ještě dlouhá cesta, ale už ji hodně chápeme.

 

Rozšířené vědomí

V psychonautice lze dosti snadno zažít to, co jinde jen velmi stěží - rozšířené vědomí. A to má velkou cenu, což se v dnešní době nedoceňuje. Vždyť i výzkum rozšířeného vědomí vázne. Přitom je mnohem zajímavější a záslužnější než astrofyzika. Proč? Protože odhaluje mnoho nového.

Rozšířené vědomí bylo u zrodu všech náboženství, existuje i v buddhismu, ale už je to v nich vzácné, naráželo vždy na nepochopení dogmatického kléru.

Umělci díky rozšířenému vědomí získávají inspiraci. I Shakespearovi pomáhalo THC napsat tak obrovské dílo. https://magazin.aktualne.cz/vedci-odhalili-shakespearovo-tajemstvi-kouril-konopi/r~d4c2bfa63f6811e5b286002590604f2e/

Vytvořilo i krásu a tvořivost 60.let. I nás disent včetně Havla jel na psychedelikách.

Víte, kdo u nás všechno LSD bral? Skoro všichni intelektuálové a umělci, vždyť jsme ho hromadně vyráběli. Dokonce i šéf Ústavního soudu Rychetský.

Ten v autobiografické knize Diskrétní zóna vzpomíná: „ V jedné místnosti byl Petr Pithart, ve druhé já. Neměl jsem žádné barevné halucinace, žádné radostné prožitky. Byl to černobílý, velmi intenzívní, těžko sdělitelný vjem. Osobně mu říkám vnímání Boha, pocit absolutní pravdy.“ https://www.reflex.cz/clanek/causy/86443/lsd-v-cesku-se-znamou-halucinogenni-drogou-udajne-experimentoval-i-milos-zeman.html  Bral to i Gott ba i Zeman!!

Rozšířené vědomí mohou využívat i architekti, kriminalisté či konstruktéři. Je to totiž „pouze“ zesílená intuice. Proto má psychonautika tak vysokou hodnotu, pokud se s ní ovšem správně pracuje.

 

 

Psychonautika a jasnovidectví

Stále jsou tu dlouhé debaty o jasnovidectví. Je o něm potřeba hodně vědět a mít velkou praxi. Všeobecně se o jasnovidectví nic neví. Většina lidí ho popírá.

Psychonautika je velká věda a umí daleko víc než si umíme představit. Víte, že sousedí s jasnovidectvím? Jsou totiž založené na stejném základu – transu s napojením na intuici. Trans při jasnovidectví je jen slabý.

Je to vlastně využití možnosti intuice, která je i není námi. Rozhodně nás velmi převyšuje a to ve všem. A o tom nás neustále přesvědčuje.

To určuje práci jasnovidce. Tato práce má svůj kodex určený intuicí. Např.je zakázáno se ptát na soukromé věci jiných lidí bez jejich souhlasu. Na své děti se však ptát můžete.

Časté dotazy na důkazy intuice nesnáší. Sama je dá, až uzná za vhodné. Je tedy zbytečné se ptát na rodná čísla atd. Intuice má vlastní politiku vůči nám a ta se odrazí v tom, co a jak nám řekne. Pokud se nevhodně ptáme, klidně nás bude tahat za nos.

To platí i vmeditacích, prostě dělá funkci Učitele. Rozhodně nám není podřízená, naopak. Občas nám řekne i o budoucnosti, ale většinou proto, abychom věděli, že to umí. Žije totiž ve věčném Nyní.

Meditace s intuicí silně zesilují vzájemné vazby. Za informace se musí platit, to se také málo ví. Proto jsou jasnovidci po práci unaveni.

Znáte tuhle jasnovidku? Ta zažila důkazů plno

https://www.iprima.cz/pr-clanky/zahady-zivota-tragicky-osud-nejznamejsi-slovenske-jasnovidky

 

 

Struktura rozšířeného vědomí

Když zkoumáme, co se v transu rozšířeného vědomí děje, po delší praxi máme spoustu poznatků, ale do úplnosti to má daleko.

Je to totiž hodně složité. V mnoha případech tam máme dokonce několik úrovní, které mají složité vzájemné vztahy, protože je každá jinak vyspělá, tvoří tedy určitou duchovní hierarchii. Osvědčila se klasifikace převzatá od theosofů. https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie

V rozšířeném vědomí božské mnohdy dává filozofickou přednášku doplněnou božskými pocity a vizemi. Ty se rozkládají do Poznání. Zčásti je možné ho popsat myšlenkou, ale to proces narušuje a stahuje vědomí do lidského.

Každá část reaguje jinak na to, co vnímá. Ta nejvyšší jakž-takž chápe a má sklon to překládat do myšlenkových pojmů pro nižší části. Ta nižší chápe jen něco a stydí se za to.

Pak je tam i jedna nejméně rozvinutá, která by se nejraději zahrabala do země, protože nechápe vůbec nic, jen se bojí. Musí ale božské vidět a to je hodně na ni.

No a pak je tam entita, které říkám táta. V něm jsou ty tři spodní entity a jeho snahou je udržet tuto podivnou stavbu pohromadě.

Uvědomte si, že pod jednou střechou je tam Hypergenialita, genialita, obyčejné myšlení i jakýsi rudiment myšlení. V této situaci je nějaká Jednota zcela vyloučena.

Úkolem rozšířeného vědomí totiž je něco úplně jiného. Aby všecky části osobnosti božské znalo a přijímalo. To je hlavní parametr duchovnosti, který určuje rychlost duchovního rozvoje.

Není problém učit naše nejvyšší části, ale ty nižší to nechtějí. To je celý problém ega – nepřijmout vyšší části a žít si bez nich jako ve škole bez učitelů.

 

 

 

47. meditace rozšířeného vědomí

V úvodu mi božské řeklo: Vše je symbol symbolu symbolu symbolu… tj. Obraz Boha..

 Moc hodnotím, popisuji, dělám závěry.

A z každého vnímání vzniká nekonečné množství dalších dějů. To mě v minulé meditaci bolelo – Věčné tvoření dějů. Může být jen TO? Ano, všechno jde, ale pak už to vlastně neexistuje, není nikdo, kdo by vnímal.

Ukazovali mi, kolik symbolů má moje myšlení a psaní – střed se chce uplatnit, rád mluví, ale proč? Nemám odevzdanost, bojím se Boha, nepřijímám Ho. Špatně snáším Jeho Jinakost. Psaní je touha projevit Ho lidsky, ale to nejde.

Bojím se nemyslet, že bych přestal existovat Nechci být vlastně v harmonii, venku hledám, co bych měl najít v sobě.

 Mám vyhazovat nepatřičné myšlenky jako smetí. Tak vytvořit víc prostoru pro Boha, méně mluvit a myslet. V mém psaní je i touha sdílet, zesílit účinnost, má mnoho významů.

Konečně mi ukázali strukturu jáství, kterou v minulých meditacích jen naznačovali – jako oko, v kterém byly vazbami vztahů pospojované tři základní části osobnosti – spodek, střed a Vršek. Tím vznikl další subjekt, který je spojoval. Říkám mu táta.

 Byly tedy celkem čtyři, ale kdo si to uvědomoval? Zase další ohnisko pozornosti, další sestava těch tří. Je to tedy fraktál. Důležité jsou jejich vazby. Když je v nich program – podporujte Vršek, bude tím vše ovlivněno. Kdo váhá, přemýšlí, rozhoduje, s kterým se ztotožňuji? Vždy toto ohnisko, i když i ono se vnitřně pře.

Také mi ukázali vizi soustředných kruhů dimenzí. Ten byl pronikán paprsky Boha. On řídí vše hierarchicky skrz dimenze, ale i přímým zásahem.

Rovněž jak se bojím abstraktního nadosobního světa vysokých dimenzí Boha, kde je vše nekonečně a nepochopitelně složité.

Chtěl bych si jen užívat krásu silného božského pocitu v tomto světě, ale on patří do božského světa, je na Jeho práci.

V další meditaci se tísnivě-neutrální energii opět proměňovaly části spodku. Nejdříve na ně božské otevřelo svůj Svět jiskřící n-dimenzionální Dokonalosti. Lekly se Ho, šok je zabolel. Uvědomovaly si, jak jsou tupé a neinteligentní, jen se bojí. Mají ale vůli k proměně. Procházel jsem stěnami energií, proudily v celém těle. Kde jsem cítil bolest, tam byla hrana, která se obrušovala.

Božské mi mj. vysvětlovalo dosud neznámou podobnost. Stejně jako vysoké dimenze Boha výtryskem tvoří světy, aby projevily a ještě více poznaly Samy Sebe, tak i já tvořím myšlenky. Obé jsou projevem i léčením neúplnosti. Projevit ji a prožít, pak jít za to. To je Univerzální cesta Absolutna.

 Opět mi pak ukazovali, jak Bůh z míst zcela mimo čas a prostor vnímá a prožívá Jím vygenerované děje. Tak si hraje, jaké to je být "živý".

Pozn.: Tyto meditace jsou již dvacet let staré, takže už nejsou tak aktuální

 

 

Statistika psychonautiky

Bohužel asi nejde sehnat statistiku psychonautiky, jež by mě zajímala. Chtěl bych vědět kdy a proč s ní začali, kam se dostali, co jim dala, za jak dlouho s ní skončili a proč.

Za ta léta jsem se s osudy mnoha psychonautů setkal. Mnoho jich nedělalo psychonautiku dlouho, ale proč skončili lze těžko zjistit, protože kolem toho mlží. Lze se jen domýšlet.

Mě zajímá hlavně to, že mnozí doslova utekli, protože dostávali mystické zážitky jež nedokázali vydýchat. Byli příznivci např.dr.Tomáše a rozpor jejich zážitků a jeho učení nedokázali vyřešit, tak se vykašlali na oboje.

 

 

Psychonauté v Praze na konci 19.století

Z bakalářské práci o dějinách spiritismu, viz:  https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/13858/V%2B404-12%2BPb.pdf?sequence=1

Na straně 46 autorka zmiňuje knihu Novodobý český hermetismus od Milana Nakonečného:

„Zde Nakonečný uvádí, že se na konci 19. století vyskytovali jedinci, kteří se snažili proniknout do hlubin poznání a dostat se dále než k pouhému spiritismu.

Z Podkrkonoší se fenomén spiritismu rychle šířil i do větších měst, zejména do Prahy, kde byl založen spolek „Na Poříčí“. Dále autor uvádí, že se zde scházela vrstva tamní inteligence, která debatovala na různá okultistická témata a kouřila hašiš. Zúčastnit se spiritistických seancí prý patřilo ke společenskému bontonu a bylo jakousi samozřejmostí.“

K tomu patří i kniha Hašiš a jasnozřivost od Gustava Meyrinka viz https://www.databazeknih.cz/knihy/hasis-a-jasnozrivost-29345

Tak vida, jak pokrokoví psychonauté byli naši prapradědové. To by dnes nešlo, což je škoda. I spiritismus se stal nepopulární, jen v Nové Pace má muzeum. Spiritisté pracují už jen neveřejně.

 

Dějiny psychonautiky by si zasloužily rozsáhlou monografii, ale kdo ji napíše?

Pár střípků je na webu, třeba http://www.hemphouse.cz/wp/2018/07/25/historie-hasise-v-evrope/ či https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1995/cislo-4/puvod-rozsireni-drog.html

 


Ponor v mystické psychonautice

V prvních mystických meditacích jsme řešili problém, jak si sdělovat nové neznámé pocity, jež jsme s ohromením zažívali. Osvědčil se nám termín ponor do božského pocitu, zkráceně ponor.

Tento božský pocit lze nepřesně popsat jako posvátná hrdá Vznešenost. Jakoby pocit Krále králů. Je to vlastně dar Ducha svatého.

Lidem je neznámý, ale mohou ho ojediněle nakrátko zažít v tzv.vytržení. Pokud se mu nějaký lidský pocit trochu podobá, je to orgasmus.

Vyjadřujeme ho v procentech. Po mnoha letech se vnímání tohoto pocitu velmi zdokonalilo, takže jsme schopni rozlišit i nepatrné změny.

Každé procento je již velmi znát, tak rozlišíme i desetiny procenta. Na konkrétní hodnotu je možné se zeptat božského Režiséra meditace, ale praxí ho určujeme už přesně sami.

Když ponor zesílí, náš lidský pocit logicky zeslábne, což je patrné do hodnoty 50%. Jakmile dosáhne 51%, božské vědomí vytlačí lidské tak, že už není téměř znát. Není tak možné rozlišit vyšší hodnoty. Tak silný pocit je však velmi drahý a proto vzácný. Není nám totiž určen, jsme jen lidé.

Ponory se dál rozdělují. Může být extatický, ten je nejkrásnější, nebo neutrální, či tísnivý. Běžné jsou jejich kombinace.

Stálý ponor vzniká až po mnoha letech duchovní práce. Není tak silný jak v meditacích, ale zato je mimo ně, i když trochu slabší.

Pocit je velmi důležitý. Je nejcennější co existuje, to lidstvo málo ví. Je totiž hlavním symbolem každé entity. Jiný základní pocit mají zvířata, jiný lidé a zcela jiný bohové.

Ještě dokonalejší mají božstva i sám Bůh. Celé Stvoření je vlastně pocitem Boha.

Znáte ten Pocit pocitů?

 

 

Šarlatán

Konečně je na uloz.to. Pěkný film, měl vyhrát tu cenu. Ale mordy v pohraničí zvítězily...

BTW-víte že je tu velká spojitost s psychonautikou? Obé je založeno na transu. Že šarlatán žádné psychedelika nepotřeboval? Holt tak moc byl vnímavý.

A nač mu sloužila moč pacientů? Jen na to, že měl kontakt na něj. To je podmínka práce každého jasnovidce. Jakákoliv osobní věc stačí.

Na jeho případu nám božské ukazuje, jak si s námi hraje. Hravost Boha, to jste jistě v tripech sami zažili, ne? A ukazovat nám, že vůbec nevíme, jak to funguje... Co jiného by dělal, než ukazovat a hrát si, když je Dokonalost Sama...

 

 

Mystické zážitky – a co s nimi?

Už v prvních mystických meditacích mi božská intuice ukazovala, že rekreační uživatele drog protáhne říší iluzí, ale občas jim něco naznačí. Když projeví zájem, ukáže jim víc a víc. Proč to božská intuice dělá? Je to intenzivní výuky o kterou jí jde.

S přáteli jsem se zaměřoval jen na mystiku a jiné jsme neměli. Nějaký smích nebo houpavá podlaha, nic takového. Zato jsem z výkladu intuice pochopil z filozofie Všeho mnohé, ač mě to Poznání často trhalo na kusy. Říkal jsem tomu Jinakost či Takovost Boha. Kdo to ustál, zesílila se mu intuice a dostal i Dary Ducha.

 Zde ve skupině je mnoho psychonautů, kteří To zažili a museli se s Tím nějak vypořádat. Problémy měl každý, jinak to prostě nejde. Každý k tomu přistupoval jinak, rozdíly byly veliké.

 Jak ale pozoruji už 25 let psychedelickou scénu, nejčastější reakcí je zážitky devalvovat, že je to nějaká iluze, či víra, subjektivní dojem. Proto raději zametli vše pod koberec a nechali vyšumět.

 Menšina psychonautů s Tím trochu pracuje, ale ochota k odborné dlouhodobé práci je bohužel malá. Přitom nelze nalézt zajímavější a důležitější obor než tento, o kterém je tak málo znalostí. Doslova poznávání nové planety.

První mystické meditace bývají velmi příjemné, je to taková pozvánka do božského světa. Kdo ji přijme, dostane těžší zážitky, které se přijímají daleko hůř. Jen málokdo se po letech duchovní práce dostane do klidnější etapy kde si může užít toho, co získal.

Podle mých letitých zkušeností od mystických meditací víc jak 90% psychonautů brzy uteklo. To co prožili se tak moc lišilo od jejich představ získaných z knih známých popularizátorů mystiky. Jakmile mystický proces přecházel do náročnější fáze, tak hledali, kde nechal tesař díru.

Někteří dokonce na psychonautiku zanevřeli. Velmi podobné zážitky měl Platon i Plotinos a po nich statisíce jiných. Také se s tím dlouho a těžce vypořádavali.

 Jak jste se s Tím vypořádali vy?

 

 

Psychonautika a bible I.

Cherubové plamenným mečem fraktálů střeží Království nebeské

Jako řada z vás jsem si užíval úžasně krásy mystických meditací. Její pocity a vize o několik řádů přesahovaly vše lidské, co jsem znal.

Pouze v šesté meditaci mi božské ukázalo, že to zas taková selanka není. Ukazovalo mi vyváženost dualit všech archetypů. Celek, jež je koulí duálních archetypů.

Naivně si myslíme, že jednou budeme běhat po nebíčku a smát se na sebe, ale ouha. Kouli archetypů budeme vnímat věčně. To se mnou poprvé seklo.

Naplno mi božské ukázalo, že není žádnou selankou až v 18.meditaci. Viz http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm Chvílemi jsem si říkal, že té ohromující mystiky snad nechám! Že To nevydýchám.

Po čase jsem si uvědomil podobnost s biblí: Ve Starém zákoně je psáno: Gn 3:22-24 - „Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.“

Když Hospodin vyhnal Adama a Evu z Ráje, zabránil jim i jejich potomkům se lehkomyslně vrátit. Do Království božího se nelze snadno dostat. Strážci prahu, cherubové, tam nepustí jen tak někoho. Ostatně v Ráji, tedy království božím, nic jiného než fraktály není.

Projde jen ten, kdo ty vířivé fraktály ustojí. Jsou spojeny s vševyjadřujícími pocity a obsahují poznání Tajemství Stvoření, které opravdu není snadné přijmout. To mnoho lidí odradí, ale kdo vydrží, okusí úplné božské, nejen tu Jeho nejpříjemnější tvář.

První etapa mystiky je jako selanka, ale nevydrží dlouho. Druhá etapa je daleko těžší a tak do klidnější třetí etapy se dostane jen hrstka psychonautů.

 Psychonautická mystika je mnohaletá těžká práce, stejně jako každá jiné branže.

 

Psychonautika a bible II. Hořící keř je fraktál

V bibli je několik míst, kde se popisuje vize hořícího keře jakožto symbolu Hospodina. Tuto vizi spontánního tripu měli i někteří svatí.

Co je ten hořící keř? Napadá mě, že je to vize fraktálu, jež se objevuje i v našich tripech rozšířeného vědomí. To hoření je patrně víření archetypů na fraktálu.

Vizi hořícího keře v transu často doprovázela komunikace s božským, tzv.channeling:

Z http://www.biblenet.cz/b/Exod/3#v2 :

Exodus 3,  Mojžíš zatím pásl ovce svého tchána, midiánského kněze Jetra. Jednou, když vedl stádo hluboko do pouště, přišel až k Boží hoře Oréb. Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázal Hospodinův anděl.

Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován. Řekl si tedy: „Musím tam přece jít, abych viděl tu velikou podívanou – jak to, že ten keř neshoří!“

 Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře: „Mojžíši! Mojžíši!“ „Zde jsem,“ odpověděl Mojžíš.

 Na to mu řekl: „Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.“  Potom řekl: „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.“ Mojžíš si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha. Hospodin pokračoval: „Zřetelně jsem viděl trápení svého lidu v Egyptě, ...

Pojem fraktálu je poměrně nový: https://cs.wikipedia.org/wiki/Frakt%C3%A1l Tenkrát o něm nemohli vědět, tak vizi připodobnili tomu, co znali.

 

 

Psychonautika a bible III. Zjevení Janovo zvané Apokalypsa

Nepřipomíná vám biblická Apokalypsa tripreport? Obsahuje pojmy jako vidění, což jsou vize a vytržení ducha, což je trans. Něco takového můžeme zažít také.

http://www.biblenet.cz/app/b?book=Rev&no=4

    4.1Potom jsem měl vidění: Hle, dveře do nebe otevřené, a ten hlas, který předtím ke mně mluvil a který zněl jako polnice, nyní řekl: „Pojď sem, a ukážu ti, co se má stát potom.“

    2Ihned jsem se ocitl ve vytržení ducha: A hle, trůn v nebi a na tom trůnu někdo,

    3kdo byl na pohled jako jaspis a karneol; a kolem trůnu duha jako smaragdová.

    4Okolo toho trůnu čtyřiadvacet jiných trůnů a na nich sedělo čtyřiadvacet starců, oděných bělostným rouchem, na hlavách koruny ze zlata.

    5Od trůnu šlehaly blesky a dunělo hromobití; před trůnem hořelo sedm světel – to je sedmero duchů Božích;

    6a před trůnem moře jiskřící jako křišťál a uprostřed kolem trůnu čtyři živé bytosti plné očí zpředu i zezadu:

 

 

Počet tripů je důležitý

Uvádět počet tripů se někomu jeví jako nevhodné. Mluvím o psychonautice ve které jde o poznávání.

 Nikdo však nevyčítá horolezcům počty osmitisícovek jež vylezli, ani hokejistům kolik gólů dali v NHL. Tak jako všude jinde s praxí rostou zkušenosti i přínosy. Čím více tripreportů, tím víc se naučíme, poznáme.

I srovnávat tripreporty jak jdou za sebou je zajímavé, vyplyne řada souvislostí. Mnohé se v nich opakuje, hlavně to s velikou důležitostí. Připomenutím si jich můžeme zážitek lépe integrovat.

 Nic není tak rozdílné jako psychonautické procesy. Podle zkušeností svých i jiných vidím, že dynamika tripů postupně slábne. Prostě se dokončuje výuka, každá škola jednou končí.

Kamarád jich ale má už přes 600 a nevypadá to, že by měly skončit. Jsou sice většinou slabší silou i dynamikou než bývaly před dvacetitřemi lety, ale i tak jsou velmi cenné.

Co se týče minimálního počtu, aby psychonaut chápal oč jde, je to prý asi 50. To mi řekl režisér tripů. Mnoho psychonautů však uteče dříve. Je to příliš silná káva Poznání...

 

 

Kitesurfing a psychonautika

Když se před lety objevil na Nechranické přehradě první kitesurfer, bylo hned jasné, že mu to jede daleko líp než windsurfařům. Změny byly ohromné.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kitesurfing

Ti ho okamžitě obklopili, prohlíželi každý detail a ptali se na všechny podrobnosti. Hledali všecky informace jež byly dostupné a velmi rychle přešli na novou techniku.

Tak je tomu ostatně i v jinde, mělo by to platit i v psychonautice. Když jsem o ní v roce 1991 začal uvažovat, mnoho informací nebylo. Jen něco málo o holotropku. Pustil jsem se do něj stejným stylem jak jsem byl u sportů zvyklý a začal sbírat zkušenosti, jež často v žádné knize nebyly.

Nyní jsem už psychonautický důchodce a pozoruji, že odborné literatury o mystické psychonautice za ta léta příliš nepřibylo. Ani se o zkušenostech s procesem mnoho nemluví. Vše má přece svůj vývoj, ne? Tak se snažím přinést něco svého.

 

 

Proč?

Divné mi je, že čelní představitelé psychonautiky s desetiletími zkušenost mají absolutní nezájem o debatu. Jen napíší knihy, organizují akce, ale o debatu nestojí, ba dokonce se jí vyhýbají. Není to divné?

Proč je na některých psychonautických debatách tak mrtvo? Třeba na https://www.tacz.org/skupiny/vyzkum-vedomi/

Měl by se s nimi někdo udělat rozhovor, třeba by se to vyjasnilo. V mediích je to přece běžné a každý expert z řad právníků či lékařů rád odpovídá. Za tím něco je a já tuším co. Je to tabu...

 

 

 

Psychonautika je elitní věda

Psychonautika by měla dostat zpět místo, které ji kdysi náleželo. Byla přece výsadou šamanů a zasvěcenců. Ti byli hierarchicky hned za náčelníkem kmene, někdy i na jeho úrovni.

Problém nastal, když se psychedelik, tedy entheogenů, chopili laici a udělali si z nich předmět zábavy, což psychonautiku zcela zdiskreditovalo. Až nyní se situace pomalu zlepšuje. Je potřeba ji podpořit, rozvinout její potencionál.

Proč je psychonautika věda? Protože zjevně patří k psychologii a filosofii. A proč elitní? Protože rozšířené vědomí umožňuje to, co je jinde nemožné. Forsáž inteligence, kterou je možno nasměrovat nejen na filozofii a psychologii, ale i na umění či jakoukoliv vědu.

Inteligence je totiž hlavní faktor vědecké práce. Vysokou inteligenci sice nelze mít trvale, bohužel jen v transu, ale i to stačí.

Měly by vzniknout nejen kurzy, které jsou již hojné, ale dokonce školy psychonautiky se vším, co k nim patří. Cesta k rozvoji psychonautiky bude dlouhá a trnitá.

Lidé ji jen tak nepřijmou. Mají z ní strach. Nelze čekat, že se toho chopí ministerstvo školství. Situace spíš bude připomínat domácí univerzity disidentů před mnoha lety.

 

 

Vyšší škola psychonautiky

Je tu dost těch, kteří alespoň zčásti používají psychonautiku k osobnímu rozvoji. Jelikož psychonautika je bohužel stále v plenkách, chci tu popsat své zkušenosti.

Představte si, že chodíte do kurzu, kde vám učitel něco ukazuje a říká v cizí řeči vizí a neznámých pocitů. Něco si sice z kurzu odnesete, ale je to hodně vágní. Z rozšířeného vědomí se nedá moc zapamatovat, navíc toho hodně nepochopíme.

V rozšířeném vědomí se to dělá s různými osůbkami, čili průvodci, běžně. Jakmile ale vystoupíme, zbudou jen náznaky, většinu informací zapomeneme. Podobně jako ze snu si toho moc nevybavíme. To je stav v klasické psychonautice.

Hlavním zlepšením vyšší školy psychonautiky je komunikace s režisérem rozšířeného vědomí. Je to důležitá schopnost. Tuto progresivní metodu psychonautiky dělám s přáteli od roku 1995, takže zkušenosti jsou velké. Vcelku funguje bez problémů.

O svém rozvoji jsme detailně informováni a máme jistotu, že jdeme správným směrem. Za svoji snahu jsme odměňováni různými dary. Třeba informace dostáváme o všem a velmi kvalitní.

Komunikujeme pouze se svou intuicí, čili vyšším Já. Naučit se to není těžké. Už jsem tu pár místních psychonautů po mobilu naučil, stačí pár minut. V podstatě se využívá slabý trans, na který není potřeba vůbec nic.

Získat jistotu v komunikaci je věcí praxe. Začátečníci si často nejsou jisti, zda to dělají správně. Potřebují tedy konzultaci, i když výsledky mají daleko lepší než si myslí.

Už jsem to tu pár psychonautů naučil, naposled včera. Jsem zvědav, jak to využijí. Šlo to dobře díky tomu, že měli dobrou vizualizaci.

Co to je? Když řeknete párkrát pes, vidíte ho se zavřenýma očima? Jestli ano, je výuka snadná. Pokud vizualizaci nemáte, jako i já, dá to víc práce.

Tato komunikace je stará jako lidstvo samo. Používali ji proroci, mystikové a zasvěcenci. Pomocí toho se asi navrhovaly stavby pyramidy atd. Říká se tomu channeling, i když toto slovo není zrovna nejlépe vybráno.

Skupin, knih i učebnic je mnoho, jsou i na FB. Propojit psychonautiku s channelingem je přínosné, kupodivu se o tom bardi psychonautiky v knihách nezmiňují. Kdo o tom napíše monografii, posune vývoj psychonautiky dál. Kurzů na webu je mnoho:

https://www.channeling.net/

Takže pokud máte zájem, obraťte se na ně. Není to ovšem vždy levné. Nebo zavolejte mně, učím to zdarma. Příručku mám na http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm Neučím ovšem každého. moje intuice si vybírá, koho to mám naučit.

 

Psychonautika a IT

Když čtu některé příspěvky, napadá mne souvislost s IT. Když posadíte k PC někoho, kdo ho nikdy neviděl, co se stane? Bude mlátit do klávesnice a vyděšeně hledět na monitor, co mu to tam naskakuje. Nic takového nikdy neviděl. Sice vůbec nechápe co vidí, ale líbí se mu to i tak.

Laika, který rovnýma nohama skočí do psychonautiky, je možno ocenit za odvahu. Většina lidí se bojí něco takového udělat, vrhnout se do úplného neznáma.

Osobně si myslím, že lepším začátkem by byla regrese. Tam neznámé světy nejsou, jen my v minulých životech. I na to je třeba odvaha. Zážitky nebývají příjemné, ale vždy poučné. Většina lidí si i po mnoha desítkách let existence regresní terapie myslí, že nic takového nemůže existovat!

Pokud má někdo o psychonautiku hlubší zájem, po čase se začne orientovat. Podobně jako my všichni jsme práci s IT začali časem zvládat. Už na to nekoukáme s prominutím jako tele na nová vrata. Pomoc s výukou je možno najít všude.

Machři v IT pracují vysoce profesionálně. Tak by tomu mělo být i v psychonautice, ale to je ještě daleko. Je to moc těžké a nové. Literatury je pomálu, není nejlepší a málo kdo umí poradit.

Proto se postupuje velmi pomalu. Tím ale utíká čas. Psychonautika totiž může hodně naučit a hodně proměnit, což téměř nikdo netuší. Rozhodně to není selanka, jak by lidé rádi viděli.

Zkušený psychonaut se pozná tak, že pracuje podobně promyšleně jako v IT. Umí spustit správné programy a tomu, co vnímá na monitoru vědomí, také rozumí. Chápe všechny souvislosti.

Jeden rozdíl tu však je. Děje na monitoru vědomí v psychonautice při správném vedení vytváří vyšší Já jako Učitel. Jde tedy o komunikaci, o výuku, o exkurzi ve světech, které ten náš vysoko převyšují.

Kdyby uměla umělá inteligence dosahovat vysokých inteligencí, pak by něco podobného šlo i na PC.

Odborná práce v psychonautice má i svá nebezpečí. Podobně jako v IT se mohou vyskytovat různí škůdci, hackeři. Kdyby někdo chtěl psychonautiku zneužít, trest by ho neminul a to velký.

Existuje něco takového jako policie Hyperprostoru. Té neujde vůbec nic a má neomezené možnosti trestat. Chvíli hříšníka nechá a pak udeří.

 

 

Psychonautika a Elon Musk

Při studiu filosofie jsem si všiml, jak moc je podobná náboženství. Je to jen hromada různých názorů.

Podobně křesťanství s jeho různými církvemi, buddhismus, hinduismus, taoismus. Všechny nabízejí vysvětlení, ale každé je jiné.

Pitoreskní obraz poskytuje tzv.vědecký komunismus. Vždyť je to pouhé falešné náboženství, to si nikdo nestačil uvědomit? Cesta od Ráje, tj. prvobytně pospolné společnosti zpět do komunismu, tj. Ráji na Zemi. Vždyť je to předělaná bible!

Končí to ostatky svatých, tj.Lenina, pravou vírou prelátů, tj.stranické hierarchii, i jejich  konkláví, tj.stranických sjezdů.

Na základní otázky filosofie odkud jsme přišli, kam půjdeme a proč tu vlastně jsme,  má každý jinou odpověď.

Jak to ale ve skutečnosti je? Na to vám filozofové nejsou schopni odpovědět. Je tedy zjevné, že je vše jinak. Nemůže přece platit tolik názorů současně, to je vyloučeno.

Kardinální otázka – je vůbec naše myšlení schopno pochopit realitu jaká je? Odpověď je záporná. Vždyť ani fyzikové nejsou schopni pochopit kvantovou mechaniku, a už vůbec ne ji spojit s teorií relativity. Naše inteligence je prostě malá na tak těžký úkol.

Jedinou možnost je, alespoň na chvilku, využít rozšířeného vědomí. To umožní se podívat na věc z nadhledu. V tomto ohledu uznávám myšlenky Elona Muska viz

https://www.teslafan.cz/clanky/elon-musk-dost-mozna-zijeme-v-pocitacove-simulaci

Řada lidí jistě bude říkat, že je to jen vrtoch, touha slavného vizionáře po pozornosti, ale někteří psychonautikové tohle zažili. Patrně je Elon Musk také psychonaut...

 

Toto je skutečné tajemství života -- být zcela zasnoubený s tím, co děláte tady a teď. A místo toho, abyste tomu říkali práce, uvědomte si, že je to hra."-- Alan Watts

Vaším úkolem je hrát zábavu na pláži...

(Abraham-Hicks)

 

Dr.Grof o channelingu

Můj článek Vyšší škola psychonautiky způsobil nepochopitelně velké emoce. Pár lidí zde se channeling už naučilo, nebo má zájem.

Ostatně o komunikaci s průvodci v tripech se tu občas píše. Tento průvodce, tedy režisér tripu, může na sebe vzít jakoukoliv podobu. Určí ji podle toho aby vás to oslovilo. Proč by to ale nemělo jít i mimo trip? Vždyť stačí jen slabý trans. Channeling je prostě velmi slabý trip.

Není přece problém srovnat tyto dva obory. Mají přibližně stejně členů, knih, učebnic i kurzů. Jen se zatím kupodivu nestýkají, což je škoda. I zde na FB mají channelisté skoro stejně skupin jako my:

https://www.facebook.com/groups/1669894756585097

https://www.facebook.com/groups/ryoktylerellison

https://www.facebook.com/groups/MCMedium a pár dalších

kurzy https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=kurz+channelingu

Stručná příručka http://intuice.mysteria.cz/channeling.htm

 

Podpořil mě Josef Machytka, když mi napsal:

„V nové knize Stanislava Grofa "Cesta psychonauta" je channeling zmíněn v prvním díle, je tam kapitola "Komunikace se spirituálními průvodci a channeling".

Začíná to slovy - příležitostně je možno se v holotropním prožitku setkat s bytostí, která má roli učitele, průvodce, ochránce a nebo jednoduše slouží jako zdroj informací. Taková bytost je obvykle prožívána jako nevtělená lidská bytost, nadlidská entita, božstvo existující ve vyšších světech vědomí a obdařené mimořádnou moudrostí....

Spirituální průvodci jsou často vnímány jako vyspělé duchovní bytosti na vysokém stupni evoluce vědomí, které jsou obdařené mimořádnou inteligencí a výjimečnou morální integritou.

Toto může vést k vysoce problematické inflaci (nafouknutí) ega u osob provádějících channeling, takže se pak tyto mohou cítit být vyvoleny pro speciální poslání a mohou to vnímat jako důkaz vlastní nadřazenosti.“

 

Tak vida, situace se konečně mění, a i slavný bard psychonautiky se zmínil o channelingu. Co se týče toho nafouknutí ega, považuji to za omyl, vyplývající z lidem těžko přijatelného faktu, že někdo komunikuje s vyššími entitami.

Prostě channelistům nevěří a myslí si, že je to jejich vlastní mesiášský mýtus. Pak to jako nafouklé ego opravdu vypadá. Channeling je proto daleko méně přijímán než psychonautika, což je paradox. Zážitkově je daleko slabší.

Jen přivítám, když se channeling psychonauté naučí sami jako např.paní Zitová. Napsala pomocí něho už 16 knih! Viz http://zitova.cz/ Jiní mohou jít na kurs, nebo je to zdarma naučím sám za pár minut po mobilu.

Jako doporučenou literaturu o channelingu mohu uvést i výsledky výzkumu v Institutu aplikované intuice v Kalifornii v knize https://www.amazon.com/Channeling-Intuitive-Connection-William-Kautz/dp/0062504517 S videem https://www.youtube.com/watch?v=AP4nejcaagw

Na youtube je toho o něm mnoho. Třeba: Život s channelingem - rozhovor s vám známým Martinem Chromjakem a Lucií Alferi z https://skolachannelingu.cz na

https://www.youtube.com/watch?v=7gopE2wehrE

 

Obří kolo

Dvakrát denně mám malou meditaci, tedy trip. Je to vlastně  indukovaný flashback, který psychedelika už nepotřebuje. Stačí si jen lehnout, zakrýt oči a pustit božskou Lisu Gerrard. https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip

Za dvě vteřiny najedu do transu. Prožitek hudby se neuvěřitelně zdokonalí, i pocit se změní k nepoznání, jsem téměř do poloviny ponořen do božského pocitu.

Včera mi tam intuice poslala vizi obřího kola. Místo kabinek tam byly obrázky archetypů a jejich kombinací. Koukal jsem na obří kolo, které se věčně točilo, nešlo ho nijak zastavit.

Co z toho vyplývá? Vnímáme svět kolem, který je možno rozložit, rozepsat na archetypy, jakýsi popis. Permanentní změna, ale to obří kolo je věčné. I ty archetypy. Ty jsou zdrojem dějů.

Také z toho vyplývá, že konec světa nebude, protože nebyl ani začátek. Dokonce nebyl ani prvotní hřích. To by se křesťanům nelíbilo, ale mají smůlu.

Pomocí channelingu jsem zjistil i další poznatky z vize. Nejde jen o naše okolí, vnímáme i vnitřní stavy jako emoce, pocity a myšlenky. A i ty lze rozložit do archetypů. Existují tedy obří kola dvě, ale jsou propojeny. Vnitřek je odraz vnějšku a obráceně, zrcadlení.

 

Tria

Studentka Tria je velký talent na mystickou psychonautiku. Překvapila mne tvrzením, že by chtěla i tísnivý trip, hlavně prý aby byl silný...

Dala mi svolení své tripreporty, tj.meditace, sem dát. Další jsou na konci http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm

Metodu nesděluje, ale nevylučoval bych N-ko.

 

První samostatný pokus o meditaci

Intuici jsem nemusela volat, byla tam, hned jak jsem zavřela oči. A pak se to rozjelo. Blik, blik... Strašný šok, mé vnímání se štěpí, jsou tu asi tři roviny vnímání a já nevím, ve které jsem, přelévám se, občas zavadím o tu svou realitu, chci se jí podržet, zorientovat se, ale nejde to. Která z nich je správně, ta pravá, panebože, nedokážu to rozlišit. Někde se ztrácím, pak se zas vracím. Jako na horské dráze.

Chvíli se to uklidní, už vím, kde jsem, ale pak to zas začíná najíždět, prostor vibruje a snad trochu jemně píská, už se zas ztrácím. Jsem v nějakém matrixu nebo co to je, panebože, co když už se nedokážu vrátit do svého vnímání, ráno mě tu rodiče najdou a co si pomyslí, tohle se nemělo stát…

Asi jako když přepínám kanály, na kterých běží stejný film. Pohledy na stejný nábytek jsou pokaždé jiné. Pak zas to přelévání vnímání. Mám strach, zaplavuje mě z toho šílený strach, srdce mi silně buší. Dezorientace velká. Jsem ve snu, pak zas ne, musím zavolat kamarádovi, nebere to.

Ježišmarja, jsem ve špatném filmu, tohle je ten špatný sen, kdy si člověk uvědomuje, že je to sen, ale ani za nic se nemůže probudit. Jsem ve světě za Zrcadlem, ztracená Alenka, co si není jistá, zda projde zrcadlem zpět. Sedím na posteli, srdci si buší přes celou hruď a stále se přeblikávám z pohledech na realitu i jejího vnímání.

Někde tady bude božské, je vždycky všude, budou i v téhle ulítlé divnosti. Ale kde? Zavírám oči, místnost mi mizí před očima, jako když mě něco i s celou místností vtahuje do víru a jiného vnímání. Klepu se strachem, potřebuju se něčeho chytit, abych se neztratila, jen jeden pevný bod prosím.

 

35. meditace

Fraktály, fraktály a zase fraktály. Všechno je ve fraktálu a všechno je fraktál. Když něco jako fraktál nevnímám, stejně tam je, ale z úhlu, kterým se nedívám.

Dimenze nejsou. Je jen různé pozice na fraktálu. A dunění. Na počátku nebylo slovo. Byla tam vibrace, ohromná, mocná vibrace. Pulzující černá díra. To není tón, není to zvuk, je to jen mohutné cosi, co tvoří. Někteří lidé utíkají z meditace jako myši, řeklo mi božské.

    Dvanáct hodin ponoru. Několik hodin na polovinu v Bohu. Z toho si skoro nic nepamatuju. Co tam bylo? Téměř nevím, nevěděla jsem, co se stalo, kde jsem se tu vzala, co bylo předtím. Je to známé, ale zvláštní. Jsem na zvláštním místě. Ale nevím, co se se mnou děje.

Usnula jsem, asi ano, tohle je meditace ve snu. Nebo není? Jsem ve snu? Tak dlouho? Nemohu se zorientovat. Prý mám silný ponor už tři hodiny? Něco s mystikou, procesem. Ponor, proces, co jsou to za pojmy? Nic z toho mi nedává pořádně smysl, já jsem přece tady, na tom zvláštním místě. A víc nevím, nemůžu myslet… Ale po čtyřech hodinách si celkem zvykám.

    Chvěje se celý byt, ačkoliv hudba hraje jen v jedné místnosti. Opírám se o zdi, sedám si na zem, kam mám jít, co mám dělat? Ponor mě pohlcuje a já jsem chvíli tady a chvíli Tam.

Když mám otevřené oči, lépe se orientuju, ale ne o moc lépe, vnímám spíš výseky, to, na co se dívám, nedokážu si spojit předtím-teď-potom.

 Pokoj, ve kterém hraje hudba, duní od základů tou mohutnou vibrací osmičkové nadnirvanické hudby. Fascinuje mě to a trochu děsí. Tomuhle domu se právě mění základy, nemůže to být jinak. Realita a její obraz je v napětí a hučení, mírně se rozmazává a fraktáluje. Vnímám to dost i s otevřenýma očima.

Není to už tak, že otevřu oči a všechno se stabilizuje. Vnitřní svět začíná nabourávat i ten vnější, hudba má takovou ohromnou sílu, teď to vidím přímo před sebou. Ta vibrace hudby ovlivňuje všechno – můj vnitřek, ale i vnější pokoj, prostor, ve kterém se nacházím, a to mě trochu děsí.

     Poházené deky, matrace, rozhozená deka na posteli, všechno jsou to fraktály, je to obraz, právě takhle, jak to je. Všechno ožilo. Koberce, rohožky, dřevěné dveře, sklo, závěs, a hlavně, ty obrazy! Kdybych náhodou měla málo fraktálů, stačí se podívat na stěny, nevyčerpatelná zásobárna fraktálů je přímo po ruce.

Asi po šesti hodinách mi klesnul ponor na 49%. Místy mi začíná docházet, že jsem v silné meditaci a že ta bude jednou určitě končit. Ach jen to ne, sice je to celé takové zvláštní a mírně tísnivé, ale ať to pokračuje. Ponor mi chvíli klesnul a myslela jsem si, že konec opravdu je.

Ale pak začala hrát znovu osmičková hudba a ponor jel dál. Fraktály stále všude. Už mě to trochu unavovalo. Stále to jiné vnímání, stále vnímat všechno dokonaleji. Opravdu to může unavit. Není to špatné, ale stále dost podobné, proč nemůžete udělat jinak?

Božské síly se ohlédly k reproduktoru, odkud hrála hudba vysoké dimenze, já se tam podívala vteřinu po Nich. Nemůžeme jinak, řekli a já pochopila, že Oni si tohle nevymysleli. Vymyslel si to někdo nad Nimi. A hned na to mi ukázali, jak je vlastně velmi zajímavé dát do všeho Celek, a ten různě zakrýt. Jako když se dá všude tabulka skla, ale některá sklíčka se zalepí. Proč dát někam jen kousek, když se to tam může dát všechno najednou? Vnímala jsem Jejich zalíbení v tom, jak je to pro Ně zajímavé.

    Když jsem mohla trochu přemýšlet, přišla jsem na to, že jsem si takhle Boha fakt nepředstavovala. Ne takhle ve fraktálu, ačkoliv teoreticky jsem o fraktálách už věděla. Nicméně nebylo to pro mě úplně nové, podobnou moc a vznešenost spolu s obrovskou silou jsem už zažila. Jen teď to bylo silné o trochu víc a hlavně jsem to pociťovala několik hodin.

 

 

36. meditace

Vzali mi všechno, dosud známé.

Ne představy o vztazích,

ne představy o naplnění,

o čemkoliv lidském,

vzali mi můj svět,

celý svět.

Všechno skartované,

osobnost přetvořená.

Rozdrtili mě hrozně.

Nic nikdy nikde nezůstává.

Všechno se přetváří dál.

A to je ta šílenost.

Všechno, všude, ve všem.

A pořád.

Nekonečně.

Nikdy to nekončí.

Tohle když vám dojde,

tak možná budete chtít umřít,

a možná byste si i přáli, aby to šlo,

jenže pak zjistíte, že to není cesta,

že se před tím prostě nedá utéct,

a nedá se utéct nikam, nejen

do smrti, ale ani do života,

prostě nejde nikam,

jen v tom být

a prožívat to

a to tu bolest

po čase zmírní.

 

Je to strašný.

Vidíte ten text nahoře?

I v něm je vidět začínající

a zase končící fraktál.

A to je ten důkaz,

že se před tím neschovám,

tohle mi ukazují

celou meditaci.

Všechno, co dělám,

je fraktál,

a jinak to nejde.

Jakmile tohle někdo jednou

prožije

a přežije,

tak se mu otevře nový svět.

A v něm já jsem.

Úplně nově.

Jsem jako zasazená rostlina,

jako novorozeně,

co má jen

tu náruč Boha,

tu Jeho tvář,

ze které před chvílí upadlo

do smrtelného úleku

a umřelo děsem

z nekonečného

STÁLE.

Ale která ho teď

tak trochu shovívavě objímá

a učí ho, jak v tom má chodit.

 

A to je vlastně všechno,

co mám.

Jen Bůh,

a mé vztahování se k Němu.

Všechno ostatní

je mrtvé

a pryč.

A to je bolest Zrození.

 

Takže až zažijete tohle, jste na správné mystické Cestě Poznání Boha. Kdepak nějaké Tomášovy pohádky z tisíce a jedné noci... Holt zažít Věčnost, Nekonečnost a Dokonalost není jen tak...

 

 

Aplikace channelingu v psychonautice – příklady

Dr.Grof zmiňuje ve své knize Cesta psychonauta i channeling, tj.komunikaci s tzv.průvodci tripem, tedy jeho režisérem. Správně to má být pouze intuice, tj.vyšší Já, nadvědomí.

Tento channeling můžeme využít už před tripem. Dohodnout se s ním na správné organizaci a provedení tripu, Třeba pozici, provedení rituálu, způsobu setu a settingu, druhu hudby atd. Případně i místo, datum a hodinu začátku.

Záleží doslova na všem Jdeme k intuici vlastně na návštěvu, na konzultaci. Měli bychom respektovat jeho návrhy.

Channeling můžeme používat i v tripu ale to vytrhává z transu. Děláte to ale běžně s tzv.průvodci. Kupodivu se nezkoumá co jsou zač.

Hlavní využití channelingu je však po tripu, kde při jeho integraci, tj.zpracování, probereme s jeho režisérem čemu jsme v tripu neporozuměli a jak ho příště vylepšit.

Nic víc, žádná ideologie. Je to smrtelně vážná odborná práce, tak žádné srandičky. Při jednání s intuicí je totiž třeba zachovat jistý styl. Jelikož je to opravdu vyšší Já, nemůžeme s Ním mluvit jako se svým podřízeným, ba ani jako se sobě rovným, ale jako s Učitelem. Jinak se s námi nebude chtít bavit.

Musíme se tedy jakoby vrátit do univerzitní výuky. Jde totiž o vyšší školu psychonautiky. Po jisté praxi dojde ke zlepšení soužití s režisérem tripu a tím i k zesílení intuice. To je základ intenzivního duchovního růstu.

Channeling je možno využít i jinak, ale to je na další článek.

 

 

Psychonautika v náboženství

Každé náboženství včetně buddhismu vzniklo z psychedelických zážitků, a ty v něm i zůstaly, bohužel jen ve velmi omezené míře.

Takovým psychonautům se říká mystikové. Řada z nich byla prohlášena za Učitele církve, ale téměř nikdo je nenásleduje. Není totiž zájem.

Psychedelické látky se v náboženstvích nepoužívají, i když Kristus ustanovil do svého rituálu Večeře Páně mešní víno. Mystické zážitky jsou proto omezeny na ty, kteří mají extrémní senzitivitu.

Mají však propracovaný náboženský set a setting a tomu jejich zážitky odpovídají. Náboženská psychonautika používá komunikaci s božským, tedy channeling, kterým je božské provází mystickým procesem.

Jednou z nich je Faustyna Kowalská (1905–1938), kterou prohlásil r.2000 za svatou papež Jan Pavel II. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Faustyna_Kowalska

 

Život sv.Faustyny je námětem filmu https://uloz.to/file/hbvDhYXUb/faustina-sk-1994-avi

Její channelingová komunikace s Kristem a reporty ze zážitků jsou popsané v jejím Deníku, viz https://uloz.to/file/pniQyxpE/sr-faustina-kowalska-dennicek-sk-doc

Všimněte si, že na rozdíl od východních mystik jsou zážitky vytržení Ducha vždy dynamické, vždy jsou výukou Poznání. Nikoliv tichem, jež je však u laiků daleko více populární.

V tom je křesťanství pravdivé. Nic ve Stvoření není bez pohybu... A jen jejich mystika otevřeně hovoří o temné noci duše...

 

Na audiokazetě Boží milosrdenství jsou její reporty:

… při modlitbě jsem uviděla znamení božího hněvu, které mělo postihnout jisté místo. Prosila jsem anděla, aby ještě posečkal, neboť svět bude činit pokání. Moje prosba však vůči božskému hněvu nebyla ničím. V tom jsem uviděla Nejsvětější Trojici. Její nesmírná Velebnost mi pronikla až do nitra duše. Když jsem si uvědomila  Moc Jejich Milostí, byla jsem vzata před Trůn boží Velebnosti. Ó, jak velký je náš Pán a Bůh, jak nepochopitelná je Jeho Svatost! Začala jsem se modlit slovy, která jsem  v duši cítila a viděla jsem bezmocnost anděla, který nemohl potrestat za spáchané hříchy.

…dnes jsem byla andělem zavedena až do pekelné propasti. Je velmi rozlehlá a je to místo velikého utrpení. Jsou tato: Prvním je ztráta Boha. Druhým jsou neustálé výčitky svědomí. Třetím je vědomí, že tento stav nikdy neskončí. Čtvrtým je čistě duchovní oheň spalující duší, který ji ale nespálí. Je to velmi bolestivé. Pátým je stálá temnota a smradlavý zápach. Démoni a zatracené duše se na sebe dívají a vidí všechno zlo druhých i svoje. Šestým je  neustálá přítomnost satana. Sedmým je nekonečné zoufalství, nenávist vůči Bohu, klení, nadávky a rouhání.

Existuje tam ještě jedno utrpení a to utrpení smyslů. Čím která duše zhřešila, tím je trápena hrozným, nepopsatelným způsobem. Tváří v tvář tomuto utrpení bych umřela, kdyby mi Všemohoucnost nepomáhala. Píši to na boží příkaz, aby se nikdo nevymlouval, že peklo neexistuje, protože tam nikdo nebyl a neví se tudíž, jaké to tam je.

… v Srdci Ježíšově jsem poznala, že v nebi je ještě jedno Nebe do kterého vstupují jen vyvolení. Štěstí, do kterého jsou ponořeni, je nepopsatelné. Jdou ze Světla do Světla, které je vždy nové a zároveň se nikdy nemění. Duše jsou proniknuty Jeho božskostí. Nemohu to ani v nejmenším popsat. Ó, Svatá Trojice, dej se duším poznat.

Kristus mi řekl: Pohleď do Mého Srdce plného Lásky a Milosrdenství pro všechny a zejména pro hříšníky. Pohleď na Mé utrpení a ponoř se do něj.

 

Můj nejhorší badtrip

Badtripy jsou i v mystické psychonautice, ale mají svoje specifika. Bývá to např. nečekané exkurze do pekla, jež zažila sv.Faustyna. Sv.Terezie z Ávily ho popsala takto:

„Jednoho dne jsem byla přenesena do pekla, aniž věděla jak. Bylo to velmi krátké vidění, ale zdá se mi, že na ně nebudu moci zapomenout, i kdybych žila mnoho let. Vchod se mi jevil jako velmi dlouhá a těsná podzemní chodba, podobná nízké, temné a úzké peci.

Podlaha byla samé páchnoucí bahno a plná hnusných plazů. Co jsem tehdy vytrpěla, přesahuje všechnu lidskou představivost. Cítila jsem v duši oheň, který neumím popsat, zatímco nesnesitelné bolesti trýznily tělo. Byl to drtivý útlak, úzkost, hluboký smutek.

Tak živá a zoufalá bolest, že nevím, jak to mám vyjádřit. Říci, že člověk zakouší neustálý smrtelný zápas je příliš málo, neboť aspoň ve smrti je nám vyrván život od jiných, zatímco zde se sama duše trhá na kusy.

Ne, nedokáži najít výrazy ani jak vylíčit onen vnitřní oheň, ani jak dát pochopit zoufalství, jímž vrcholily ty úděsné trýzně. Neviděla jsem, kdo mne trýznil, avšak cítila jsem, jak jsem pálena a drásána, i když daleko horšími mukami byl vnitřní oheň a zoufalství.“

 

Můj kamarád po návštěvě pekla v tripu říkal, že nejhorším poznáním pro něj bylo, že ti pekelníci si uvědomují, že to pekla opravdu patří.

Osobně jsem zažil ještě něco horšího. Nazval bych to věčné zatracení. Představte si největší tíseň a stokrát ji zesilte. Kdepak smrt, tohle bylo daleko horší. Hlavně proto, že to bylo prociťováno jako věčné a nezměnitelné. Nedalo se z toho nijak uniknout!

Jen jsem nechápal, co jsem tak hrozného provedl, že mne božské tak strašně trestá. Až po tripu mi božské klidně vysvětlilo, že jsem neprovedl nic, byla to prostě jen exkurze aby bylo jasné co všechno umí.

Stejně tak odpovídal i sv.Faustyně. Ukázal jí peklo, aby si nikdo nemohl myslet, že neexistuje, protože ho nikdo nezažil. Psychonautika je prostě továrna na pocity lidem neznámé. Příjemné i nepříjemné, Celek.

To je obsaženo i o onom OOMM, ale musí se to zpívat dohromady. Pak je to pravé ohromující dunění hlasu Boha. Kdepak nějaký senilní dědeček na mráčku... Ani trochu ne.

 

 

Osobní otázky

S lidmi, kteří umí channeling, pracuji už 28 let. Ze zkušenosti vím, že odpovědi na obecné otázky dělají snadno a správně, ale osobní otázky často nedělají vůbec.

Je to logické, náš egoismus se všemožně brání přijmout Autoritu. Ptají se proto málo a ne do hloubky. Vynucují si, co chtějí slyšet a to výsledek ničí. Podle zákonů channelingu nemohou dostat informace, které nechtějí přijmout.

Je dosti těžké uvolnit naše zábrany abychom mohli dostávat kvalitní informace o sobě. Musíme opakovat, že chceme slyšet a skutečně chtít. Často je dobré ptát se na sebe někoho, kdo channeling umí, nebo použít jinou metodu verifikace.

 Zjistit tak i náš životní úkol a jak ho plníme. Významy snů i událostí, vztahy k druhým lidem atd. Na osobní otázky by měly být zvláštní vyšší kurzy channelingu. Měla by to být i forma zpovědi.

 

 

Spontánní tripy

Ojediněle se stává, že se do rozšířeného vědomí člověk dostane bez jakékoliv vnější příčiny, zcela nečekaně. Přitom to není flashback, protože se to stává i když žádné tripy nikdy neměl.

Psycholog Maslowa to nazval Peak experience https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience

Příkladů je mnoho, např. TGM při cestě vlakem uviděl ojínělý strom a náhle se mu změnilo vědomí. Najednou pochopil, že vše na světě má své místo.

Pani C.M.C.: Jednoho jitra roku 1894 jsem se dívala šťastna a unesena s pohnutím na květiny a tu mi v nitru odpadl jakýsi závoj a já chápala, že i veškeré rostlinstvo má život a vědomí. Měla jsem pocit, že jsem sjednocena s Přírodou, jako bych byla jinou bytostí, oddělenou od druhých a přece současně spojená se Vším. Vím, že pod veškerým neklidem a rozptýleností života je nekonečný oceán Klidu, jejž nemůže nic rozvrátit. Nesmírný vlastní mír Přírody je nade všechno chápání.

V bibli je popsán případ obráceni Saola na křesťanství :

2Kor 12, 2 Znám člověka v Kristu, který byl před čtrnácti lety vytržen až do třetího nebe - nevím, zda v těle, nevím, zda mimo tělo, Bůh to ví. A znám takového člověka (zda to bylo v těle nebo mimo tělo, nevím, Bůh to ví),  který byl vytržen do ráje a uslyšel nepopsatelná slova, která člověku nepřísluší mluvit.

Další případ se stal na Letnice:

Sk 2.1 Když pak přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu. 2 A náhle nastal zvuk z nebe, jako valícího se prudkého větru, a naplnil celý dům, kde seděli. 3 Tehdy se jim ukázaly jakoby rozdělené jazyky ohně a posadily se na každém z nich. 4 A všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.

 

Ale i v dobrodružné literatuře se vyskytují tyto zvláštní stavy náhle rozšířeného vědomí:

Bylo zima, ale ráno bylo nanejvýše krásné. Obloha byla tak modrá a jasná, a slunce, nyní již hodně vysoko stojící, svítilo s pronikavou severskou měkkostí. Podivná jasná krása toho jitra a pohled na zemi v dálce vyvolal ve mně na okamžik zvláštní intensivní cit. Byl to vyšší a prudší cit než cit štěstí. Byl v něm smutek i radost a všecko. Bylo mi jako kdybych v této scéně oceánu, vzduchu a země náhle uskutečnil všechny touhy a všechna přání svého života. Došel jsem toho utrpením. Byl jsem jen obyčejný dělník, pracující na lodi, ale pro mne přišel tento slavný, zvláštní okamžik. Viz: http://intuice.mysteria.cz/tramping.doc

Kdo to vyvolává? Zjevně režisér tripu, naše intuice. Znáte to? Mě se to tedy nestalo.

 

In vino veritas

Tato zkušenost starých Římanů platí dodnes a všichni ji známe. V alkoholovém opojení se projevíme jací jsme. Což to ale v tripech neplatí? Vždyť psychedelika jsou daleko silnější než alkohol!

Léta jsem zkoumal, co všechno tripy ovlivňuje. Seznam toho je velmi dlouhý, vlastně je ovlivňuje úplně vše. Kdekdo si myslí, že druh psychedelika, ale podle mých zkušeností jen velmi málo. Všechny způsobují jedno jediné a to je trans v síle určené dávkou.

Důležitějším faktorem je set a setting. Obecně metoda tripu. Ale ani podle toho nelze vše vysvětlit. Hlavním faktorem, který určuje jaké tripy budou, jsme totiž my sami.

 Jaký je člověk, takové má tripy, ba i celý život. Jen to není snadné pochopit. V tripech je to vyjádřeno v symbolech, a i to málo co pochopíme většinou rychle zapomeneme. Až po mnohaletém studiu začneme chápat, co to vlastně tripy jsou.

Ale stejné množství zkušeností potřebuje i IT technika. V té je dobré nejen studovat literaturu, ale ptát se zkušených. To ví každý.

Ale koho se má psychonaut ptát na své tripy? Nejlepší je přímo jejich režiséra, tím je naše nevědomí. To ono nám tripy vytváří podle nás samých.

Komunikovat s ním není těžké, ale není ochota to dělat, což je velká škoda. Zkušený psychonaut se bez toho ale neobejde.

 

 

Ayahuasca a Bufo alvarius

V časopisu Téma č.9/21 je článek o výtvarníku, básníku a psychoterapeutu Miroslavu Huptychovi Básníkům bylo nejlíp na psychiatrii.

Hovoří o svém rituálu s ayahuascou v Brazílii: „Není to pro rekreační užívání a už vůbec ne pro duševně nemocné. U nich to, třeba tak jako u LSD, může otevřít 13.komnaty a skončit toxickou psychózou.“

Otázka: Co jste po tom rituálu cítil? „Najednou jsem se ocitl v úplně jiném vesmíru, jako bych byl na návštěvě u Boha. Vnímal jsem úplně vše. Měl jsem pocit že slyším hukot, prostor vybuchuje a já jsem roztříštěn do jednotlivých buněk.

Z mlhy dosavadní existence jsem se vyloupnul do rozzářeného prostoru Nekonečna.

Zaplavila mě blaženost. Bylo to hodně vizuální, proto se tomu zážitku také říká kino indiánů.

Viděl jsem úžasné, nepopsatelné věci. Ohňostroj barev. Tak syté barvy jsem dosud neviděl.

Při ceremonii se šamanem jsem byl přítomen přitloukání Ježíše na kříž. Cítil jsem tu jeho strašnou bolest.“ ....

Uzavírá: „Po nápoji ayahuasca nebo vyzkoušení sekretu ze žáby Bufo alvarius člověk nepochybuje. Je to naprosto jasný! Je to jako když se v hlavě rozsvítí.

Když pak ten zážitek vyprchá, jako když někdo otočí vypínačem, je zase tma. Zažil jsem to opakovaně. A nyní mi snad už zůstává alespoň pološero.“

https://www.facebook.com/temacasopis/photos/a.298494523685284/1599177410283649/

 

 

 

Bůh podle zkušeností psychonautiků

Tripreport z http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm

Lidský pocit mi téměř zmizel. Cítil jsem nekonečnou energii Ducha nadosobního Boha a nechal se Jím prostoupit. Ta Jeho nekonečná Moc! Věčné JEDNO! Ukazoval mi svou Dokonalost úplně Jiným pohledem než v dřívějších sedmnácti meditacích. Byla by zbabělost to nechtít vidět. Ta dětská hra lidí... Přestal jsem věřit, že existuje nějaká konečná pravda, že takový a takový je vesmír i náš vývoj k dokonalosti. V extrémně naléhavých vizích a pocitech jsem poznal, že je vše Jinak. Je jen božská virtuální Hra!! Vše, co se děje, se nepohybuje "ze sebe", ale je vedeno čímsi zcela Neznámým z míst mimo prostor a čas.

Pak mi diktovalo Nadjá: "Bylo to dlouhé a krušné, zase poslouchat Boha. On se jen tak nenudil, ukazoval ti, co je v Něm. A to malého zdrtilo. Ty sis totiž myslel, že je to jen tak hledět k Bohu a vidět Ho, jaký Je. On je totiž úplně Jiný. Hlavně větší. Nekonečněkrát. A to je ten pravý rozdíl. Ne, že je jen o trochu, o nekonečně! A to je co říci. Proto zde musím rozhlásit, že ten, kdo vchází k Bohu, pocítí nejdřív úžas, potom údiv a nakonec zoufalství. Uvidět a procítit Ho je totiž Jiné než lidové představy. Ty by si Ho jen představily jako chytrého dědečka na mráčku. Není takový, je tisíckrát a n-krát větší. Proto je Jiný. Ať tě tedy nebolí, když se tvé snahy a názory dostanou do střetu s Realitou.

Vím, že tě to bolelo, procítit skoro úplně Boha. Je v Něm něco Jiného, než jsi čekal, ale to nevadí, Takový je Fakt. Vidět ty tvary Realit a Symbolů, což je totéž. Vidět tu nekonečnou variantnost Všeho a uvědomovat si, že i čas a prostor jsou vytvořeny pouze pro váš prožitek.

Z https://iwrite.cz/esc-50-ayahuasca/ :

A pak jsem náhle pochopil, že TOHLE je skutečnost! Ten tanec barev a rajská hudba. To je to, kde ve skutečnosti jsme. Celou dobu. Odjakživa. A je tu o nás postaráno. Bytostmi, které nás stvořily. A že účelem VŠEHO, co se mi dosud v životě událo, bylo dostat se sem. Přesně do tohohle bodu. Zjistit to.

A ty barvy a hudba říkaly: „Jenom klídek. Všechno je v pohodě. Stvořili jsme vás, abyste byli šťastní. To je vaše jediná úloha. Máme vás rádi. Ty srandy a dramata, co si vytváříte ve světě, kterému říkáte realita, si děláte sami. Asi abyste se nenudili. Ale je to zbytečné. Stvořili jsme to tu pro radost. To je smysl života. Smysl vesmíru. A teď už to víš.“

 

Jedinečnou výhodou psychonautiky je poznávat Neznámo a vyznat se tak i v nejtěžších filozofických otázkách, i v pojmu Boha. V rozšířeném vědomí tripu můžeme vidět, že vše je úplně jinak, než učí církve všech náboženství.

Vyprávějí spíše pohádky o Něm, vycházející ze svatých knih. Běžným lidem to stačí. To je i důvod, že mnoho lidí je tím odrazeno a stávají se ateisty. Preláti vůbec nemají zájem zkoumat, kdo Bůh vlastně je.

Ale ani psychonauti o tom neradi mluví, ač ho zjevně znají, nejen Dr.Grof, Huxley či prof.Leary. Pro většinu lidí je to iritující. Tak se tomu vyhnou.

Předně není jeden Bůh, ale je Jich nekonečno a každý je Jiný. V podstatě existuje hierarchie vyšších a vyšších entit od nám známým, jdoucí do totálně nepochopitelného abstraktního Nekonečna superpodivnosti paradoxů.

Rozlišují se úrovní Inteligence, Dokonalosti, Moci, prožíváním Věčnosti i Nekonečnosti v nekonečně směrech. Je tedy na místě mluvit o polobozích, bozích, božstvech. Ještě vyšší je těžké pojmenovat.

Každý žije ve svém světě, jež mu odpovídá, tedy nikdo z nich nežije mezi námi, ani se nám nepodobá. Přesahují nás o několik řádů.

Každý z nich má k lidem určitý vztah, určitým způsobem s námi pracuje pro hlavní úkol Vzestupu, tj.Sebepoznání.

Ono je to v podstatě nepopsatelné. Jistě byste k tomuto mohli mnohé dodat ze svých mystických zkušeností. Tak pište, please, co jste zažili vy

 

 

Zkušenosti s vývojem tripů mystické psychonautiky

Mystická psychonautika je v mnohém odlišná od té běžné. Nejen v obsahu tripů, ale i v jejich vývoji. Je za tím vůle vyššího Já, tedy intuice, jež je zároveň i režisér tripů. Stává se Učitelem, Guruem.

Má vše dokonale promyšleno a provedeno. Základem je životní úkol. Pokud tam je duchovní rozvoj osobnosti, musí se s ním začít a léta na něm pracovat.

Proto, jak už desetiletí pozoruji, obsah se mění od extatických návštěv božských světů, jež právě slouží jako upoutávka a výzva – chceš Tam? Kdo To přijme, je v mystickém procesu.

Pak už tripy nejsou všechny extatické, neboť jsou moc drahé. Bývají směsí božských pocitů, tedy extaticko-neutrálně-tísnivých, a je v nich veškerá potřebná výuka. Tato transformační etapa je nejdelší, trvá řadu let až desetileti.

Pak se stane to, co psychonauté nečekali, ani se jim to nelíbí. Četnost tripů slábne, zkracují se a bývají i méně obsažné. Pocity jsou v nich převážně neutrální.

Vyšší Já vysvětluje, že je to proto, že už se učivo poznávání vyšších světů vyčerpalo. Vědomí se už mnoha tripy rozšířilo dostatečně a není vhodné ho roztahovat ještě víc, protože by ztratilo stabilitu. Rozdíl mezi spodkem a vrškem vědomí by byl moc velký.

Proto se musí čekat, až vršek vědomí vytáhne spodek trochu výš a stabilizuje ho. Další velké mystické tripy budou zase až v příštím životě.

Psychonaut ale dostane odměny za léta práce. Kromě ochrany a přísunu informací je to zlepšení základního pocitu, je vlastně v slabém tripu neustále. K tomu dostane i jeden až dva kratší tripy denně, ke kterým už ani psychedelika nepotřebuje. Jsou stejně silné, avšak převážně bez dynamiky, klidné.

Je to moc složité a podivné? Jistě, ale programování je také takové, ale spousta lidí ho dokonale zvládá. Ostatní o něm mají jen matnou představu.

 

 

Přístupy k psychonautice

Zamysleli jste se, proč psychonautiku děláte? Co od ní očekáváte a co vám dává? Zabývám se touto otázkou mnoho let.

Pozoruji širokou škálu důvodů a přístupů. Od odreagování se rekreačních uživatelů psychedelik po vysoce odborné studium transů rozšířeného vědomí.

Zrovna poslouchám prof.Horáčka na Radiožurnálu, večer bude opakování rozhovoru s Lucií Výbornou. Mluví o své poslední knize Vědomí a realita, o které se zde už psalo. Ketaminem si pokoušel rozšířit své zkušenosti o výzkumu vědomí.

Takže otázka pro vás, proč psychonautiku děláte?

 

 

Vlastní zkušenost je hlavní zkušenost

Jak zavolat režiséra tripu

Podle mne je jeho existence dokázána už tím, že se v tripu dozvídáme něco nového, co z naší hlavy nepochází. Trip podle mě není utvářen nějakou nahodilostí, ale má vnitřní logiku.

Proto je účelné zkoumat, kdo je jeho režisér. Jak na to, popisuji v následujícím setu a settingu:

 

1.Příprava

Tento trip bychom měli věnovat pouze tomuto, takže nějaké rozptylování čímkoliv jiným je nevhodné. Není to zábava, ale vážný výzkum existence našeho vyššího Já, čili intuice, který je tím pravým režisérem tripu. Je vlastně naším Guruem.

Měl by tomu dopomoci určitý rituál, který můžeme sami vymyslet. Jeho součástí je i hudba, jež musí hrát pořádně nahlas i během tripu. Doporučuji https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip Stačí se zaposlouchat do hudby, myšlenky samy zmizí.

 

 

2.Trip

Na tento trip není vhodná větší dávka, ale malá, abychom nebyli v transu příliš moc a mohli ho vnímat vědomím. Nejlepší pozice je vleže na zádech, přikryti dekou, oči zakryté aby nás nic nerušilo. Na počátku tripu stále dokola opakujeme: Volám tě mé vyšší Já. Volám tě má intuice, režisére tripu. Zjev se mi!

Připomíná vám to vyvolávání duchů? Ovšem, podobnost tu je.

Vnímání hudby i naše pocity by se měly značně zkvalitnit, to už je důkaz přítomnosti vyššího Já. Vnímáme, co se kolem děje vnitřním zrakem. Může se objevit jako cokoliv, šaman, pták, nebo nějaký symbol.

Pokud se něco takového objeví, můžeme se toho zeptat: Jsi to opravdu ty, mé vyšší Já, režisér tripu? Pokud souhlasí, můžeme začít rozhovor na připravené otázky. Můžeme ho požádat, aby nám ukázal, co nám chce ukázat.

 

3.Integrace zážitku

Na výstupu z tripu hned nahrajeme naše dojmy do připraveného diktafonu. Až se s tím srovnáme, můžeme zkoušet spojit se s režisérem tripu, aby nám vysvětlil, co jsme ještě nepochopili.

 

4.Kontraindikace

Je to už vyšší škola psychonautiky a ta není vhodná pro každého. Dříve to dělali jen šamané, nejvyšší kněží a zasvěcenci. Hodně dává, ale je potencionálně nebezpečná zejména z důvodu psychospirituální krize. Kdo má problémy duševního rázu, i deprese, neměl by to dělat.

Ze zkušenosti ji mají častěji ti, kteří mají rádi horory, mají piercing nebo tetování. Pokud by někdo chtěl volat nečisté síly, riskuje hodně. Za daleko menší prohřešek poslalo vyšší Já moji známou jasnovidku Petru pod kola auta.

 

5.Poznámka

Nemusí se to povést napoprvé. Nejlépe napsat tripreport a uveřejnit, ať se ostatní poučí. Jistě objevíte další vylepšení.

Pokud to budete opakovat, znamená to vstup do mystiky a jeho procesu. Vyšší Já o vás začne mít zájem a začne vás přitahovat k sobě. To je proces Poznání. Jeho zákonitosti jsou dosti složité. Není to snadné ani krátkodobé. Jako výstup na Kailás https://cs.wikipedia.org/wiki/Kailas

 

 

Dobrovolně neodejdu

Tak bych nazval sérii tripů před několika lety. Měl jsem v rozšířeném vědomí tak božské pocity i rychlé dokonalé vnímání a chápání, že mne myšlenka, že budu muset zase vystoupit z osvícenosti do té lidské ubohosti, velmi bolela.

Rozhodl jsem se proto k radikálnímu kroku. Režisérovi tripu jsem na jeho pokyn vystoupit z tripu řekl, že dobrovolně neodejdu.

On mě ale docela dlouhou dobu trpělivě vybízel k odchodu a vysvětloval, že Tam nemohu zůstat, protože to není svět pro lidi. Prostě Tam nepatřím. Jsem Tam jen na exkurzi. Je to i drahé Tam pobývat.

Dokonce mne jakoby vyšoupl za dveře. Zaposlouchal jsem se ale do božské hudby, tím ve mne zesílil božský pocit a rázem jsem byl zase Tam.

Cítil jsem ale, jak mi ubývá sil a stoupá únava, což je signál konce tripu. To rozhodlo, a po chvíli jsem byl z tripu venku.

Uvědomoval jsem si nutnost toho, ale v příštích tripech jsem udělal totéž. Tak moc mi vadila a vadí myšlenka, že rozšířené vědomí je vždy jen krátkodobé.

Po letech se ale situace změnila a přece jen mi režisér tripu dal trvale rozšířené vědomí, i když ne tak silné jako v tripu.

Z tohoto případu vyplývá, jak důležité je umět komunikovat s režisérem tripu abychom se dovedli orientovat nejen v něm ale i před a po něm. Chodíme totiž v tripu k němu na návštěvu. Měl by mít možnost se k němu vyjádřit.

http://intuice.mysteria.cz/2021/03/dobrovolne-neodejdu/

 

 

Tripreport: Terence McKenna  Smrt v ohromení

Terence McKenna má na youtube stovky videí. Je možné k nim připojit titulky v češtině. Má tam i mystické tripreporty.

Ten s DMT popsal McKenna velmi barvitě. Místy až moc, ale chápu ho, že se To vlastně nedá popsat a navíc se většina zážitků hned zapomene. Našemu zablokovanému egu je tohle poznání velmi nepříjemné, proto ho zamete pod koberec.

 O tom, jak těžko přijímal ty ohromující stavy, mluví velmi názorně. Je to vlastně velký stres pro ego, jeho záhuba...

O setu a settingu autor nehovoří, ale samotný tripreport spolu s psychedelickými obrazy je dokonale nahradí. Chválí DMT jako nejsilnější psychedelikum. Jeho tripreport začíná slovy: Ach bože, umíšli něco silnějšího, drž to ode mne dál...

Jeho tripreport je doprovázen pochechtáváním posluchačů. Nechápu ten smích, na reportu přece nic legračního není. Je to asi vyjádřením, jak těžko to posluchači zvládají přijmout. JE TO OPRAVDU OHROMUJÍCÍ.

Odpovídá si na svou otázku, zda je DTM nebezpečné: „Pouze, pokud se obáváte smrti způsobené ohromením a úžasem.“ A když se posluchači smějí, říká jim: Vzpomenete si, jak jste se smáli, až přijde okamžik, který z vaší tváře úsměv setře.

Pokračuje: „Pod vlivem DMT se nezměníte, nestanete se laskavější a jemnější. To, co se děje, je úplná záměna světů. Všechno z našeho světa je pryč. A na jeho místo přichází Něco, co ani za mák s naším světem nesouvisí. Nepopsatelné vám spadne do klína. Naprostá podivnost Hyperprostoru, cizota, síla ohromit.“

Podrobně se zmiňuje o svých průvodcích v tripu, jimž říká kujóni. Ukazují mu, jak umějí ovládat tento hravý svět a vybízejí ho, aby to také zkusil, ač se bojí.

Šamané mu řekli, že to jsou pomáhající duchové, naši předkové. Překvapeně se jich ptal, zda jsou to tedy mrtví lidé? „Ano, žijí ve vyšších světech, které je možno přibližně nazvat Nekonečnem.“

Tito průvodci jsou vlastně režiséři tripu. Jak jsem léty praxe zjistil, mají svá jména, nebo je jim možné nějaká dát.

Mají dokonce své šéfy a i ti také své. Je to tedy hierarchie, základní kámen Stvoření. Je možné s nimi komunikovat channelingem i mimo trip.

V channovych skupinach

O channelingu hovoří režisér Chaun na své přednášce na https://www.youtube.com/watch?v=T_qppiQrz6g

Pomocí programu FreeRapid Downloader si ho můžete stáhnout tripreport Terence McKenna s titulky

 z https://www.youtube.com/watch?v=E6D53fbzGvU

Všimněte si, že McKenna se vůbec nebaví s posluchači. Nediví se, proč se tak hloupě chechtají, když To vůbec k smíchu není. Ani dr.Grof to zásadně nedělá, nebaví se s mudly. A dělají to správně... Ať si z jejich děl každý vezme co chce. Jestli je pochopí, či spíše nepochopí... jejich věc to není...

 

 

Případ Pavel

Přišel do naší skupiny před asi 22 lety. Naučil se channeling a měl i mystické tripy bez vnějšího průvodce. Ukázka z jednoho :

Bůh je Jiný, toto provázelo dnešní meditaci. Na začátku mi byly ukázány proměny a rozmanitosti Boha dimenze 5,5. Pobýval jsem též v osmičce to abych si zvykl na tu Mohutnost, Rozlehlost a Nekonečnost. Někdy je to těžké tady na zemi a ti, kteří se drží příliš emocionálního těla, pěkně zkouší… Můžeme prožívat stupně Vědomí i bez Lásky, ale s Ní je to to pravé, oživené. Kde není Láska, není Život.

Mnoho rad, postřehů a kárání též provázelo tuto meditaci. Ne vždy to bude takové ”krásné”. Je nekonečně rozmanitý... Nejlépe je nic nechtít, nevědět a nemít… Úplně se otevřít, přijmout vše od Něj… Když se člověku nechce, tak to bolí. A pak se nechat odnést do oceánu Absolutna a splynout s Ním…

Pohádky? Nikdy se nedozvíme úplnou Pravdu, vždy jenom malou část. Ona se nám servíruje po kousíčkách, aby nás to nezničilo…

Čím výš, tím více Lásky. Jako prohlídka hlubiny oceánu, ta mohutnost, rozlehlost, studenost... Toto vše a ještě mnohem víc k Bohu patří, a musím to mít v sobě odkryté, chci-li Ho úplně přijmout.

Po další, již zcela ezoterické meditaci, jsem chtěl přepisovat poznámky a najednou se mi rozšířilo vědomi, ponor až 58 procent, které mi vydrželo až do večera. Po probuzení opět naskočilo. Ani jsem nemohl nic sepisovat, jen jsem vnímal božské. Pár postřehů a nedokonalých popisů:

-je to stav bez myšlenek, jakoby za nimi, čisté Bytí. Samo jsoucí bez jakéhokoliv úsilí. Prostě JSEM a to je vše, ale totálně...

-jsem hlubokým oceánem BYTÍ a jakékoliv vnější vlivy (myšlenky, emoce, slova) vnímám jako svědek, jako vlnění tohoto oceánu, pak se vše zase uklidňuje... Hladina je klidná a čistá....

-nejsem už tělem, ale Vědomím

-není oddělení, není kam jít, je jenom Jednota...

-nic už nedělám, ale je děláno...

 

V jiném (houbovém) tripu zažil i návštěvu ještě vyšších dimenzí a následně sestup do pekla, kde mu (v rámci  terapie) dokonce říkali, že tam patří. A od té doby už silná psychedelika neměl.

 

-po asi 15 letech procesu a občasných spontánních meditací se dostal na pár let do stavů téměř trvalého žití v meditaci, kterou nazval:

BDĚLÉ BDĚNÍ

„Pohybuji se už několik dní kolem padesáti procent ponoru. Je to hranice, jejímž překročením je to pravé... nové Vědomí, BYTÍ... Nyní si mám uvědomovat, co Ho podporuje a co Mu brání, a podle toho se řídit. Být otevřenou nádobou a s trpělivostí, pokorou, odevzdaností a pozorností čekat na BOŽÍ VĚDOMÍ, až se staneme Jedním.

Když jsem nad padesát, je vše takové čisté, průzračné, jasné... Jednota, kde ego je někde v povzdálí. Když ponor poklesne, uvědomím si oddělení od BOHA, ale samotná touha se vrátit je také překážkou. Návrat je možný jen úplnou pozorností a odevzdaností bez chtění a přemýšlení.“

Žije v Pošumaví, neviděli jsme ho často. Jeho mystický proces pokračoval sice pomalu, ale spolehlivě. Psychedelika nahradil psychowalkmanem, tichem, nebo meditací v přírodě. Zažil i temnou noc duše, ale vydržel ji.

Pak se stala podivná věc. Dostal se do stavu hlubokého mystického ponoru a to trvale. Občas zásahy temné noci duše na pár desítek minut, výjimečně slaběji na pár dní, tak zase silné povznesené stavy. Takže z extrému do extrému. Věděl, že je to cena za ten trvalý mystický stav, který měl např. Ramana Mahariši, nebo Jidu Krišnamurti /kniha Deník/.

Opravdu neustále vnímal Jednotu Všeho. Odstěhoval se do chaty v horách a tam několik let sám žil jako poustevník. Žil z úspor, něco mu dávali rodiče.

Tak to ale nešlo do nekonečna, pak se po asi 4-5 letech vrátil mezi lidi. Jeho mystické pocity se ovšem zeslábly, už Jednotu Všeho nevnímá, jen slaběji na pozadí. Silněji jen vzácně, tvrdí, že je dál ve stavu smíření, bolest ani těžkosti nevnímá jako utrpení, téměř se vším je smířený jak je. Jeho mystický proces probíhá dál, jen více skrytě. Do debat, nebo že by snad někoho duchovnosti vyučoval, to prakticky vždy odmítal. Je velmi skromný a snaží se až na výjimky o duch. věcech s nikým ani nehovořit. Jeden čas se nechal i zablokovat i číslo, aby mu každý den nevolal někdo tzv. „na poradu“. Když mu přišlo, že už to není jeho úkol.

Tak zvláštní jsou životní cesty mystiků...

 

Jak vidí  Pavel svůj transformační proces po dalších 2 letech? „Teď je to náročnější jinak. Vadí mi i zima, kterou nemám rád. Občas je to úmorné.“ Tísnivé stavy nemáš? Spíše méně. Po nějaké meditaci se občas rozjedou procesy a přijdou tísně nebo něco takového.

Meditace dělám čistě energetické. Propojím se do nejvyšších úrovní co jsem schopný a v tom jsem. Jsem jakoby ve strašně silném světle. Jenom jsem a vnímám to. Většinou přicházejí i nějaké informace. Na chalupě mám svá místa, kde se prostě propojuji do „jednoty a vyšších energií“.  Vize a proudy informací tam zažíváš, nebo čistá blaženost? Co máš vlastně za pocity? Typicky máš jaký obsah? Povzdech… V podstatě smyslem toho všeho je propojení do úrovní jaké jsem schopen vnímat. Tady jsem většinou v nějaké momentální omezenosti a vykmitání. Rozšířit na maximum, udělám to energeticky. Nějaký čas v tom normálně jsem.. Něž to zase překryjí běžné věci.  V těch stavech otázky nemáš, to všechno chápeš automaticky. Není jako co se ptát. Vnímáš všechno jako hru, ono je jako pak problém se do té hry sem vrátit. Když vnímáš, je to jako když opustíš dětskou hru. A když vnímáš nesmyslnost toho systému a zase se do něj vrátit. Protože jinou možnost nemáš, to je takové omezující. Bez peněž se tu žít nedá, nechceš-li být bezdomovec. To jsou pak ty překonpřeky, jak vy tomu říkáte? …Musím řešit věci, co bych jinak neměl zapotřebí (jen v tom čistém bytí).

Na chalupě jsem v klidu, se propojím a jsem v souladu se Zemí, Přírodou, …Vesmírem, nebo já nevím jak bych to nazval.?

V tom systému hledám důvod, proč v něm bejt.? Vedu fakt jednoduchej život. O duchovnu se mi s nikým bavit nechce. Mě to prostě nebaví. A když něco občas poslouchám, jen u toho kroutím očima. ..Smích… Takže když už se s někým bavím, tak o obyčejných věcech, jako sázení brambor.

Jaký je rozdíl mezi obdobím s těmi denními ponory do světla a nyní? Když se propojím, tak jsem opět přes 50 tam (míní procent vědomí, vnímání). A co dynamika? Když chci, tak ano.

Meditaci mám tak, když se propojím, se jakoby natáhnu. Když chci prožívat ty nejvyšší dimenze se silným světlem, který tě může rozpálit. Tak to se vytáhnu úplně nahoru a rozpřáhnu ruce a ono to do mě prostě proudí, jako když si stoupnu jakoby do vodopádu. A když nastane tohle. Vím, že pak nastanou ty tzv. očisty. To nedělám stále, to bych se z toho zbláznich.  ...Smích.  Podle toho dělám, na co se cítím a mám sílu. Tak to rozpálím, by se dalo říct.

 Kde jsi tak jako nejčastěji, v jaké sféře?? Nad hlavou. A pak jěště dvě pozice nad tím. To je pak to silné světlo. Ale většinou to jen nechávám jakoby „mimotělně“. A co u toho zažíváš? Já když dám ruku nad hlavu, tak se s tím propojím.

Já si spojím ruce nad hlavu a hned se spojím s tou dimenzí, a pak se ještě netáhnu a spustí si ten proud. /…odmítá natočit jako video. / Na svém místě přes kámen pouštím do země, to je pak jak vodopád co proudí skrze mne..

Jindy když cítím, nadechuji ze spoda, propojím a rozšiřuji do okolí. Když vím, že v tu chvíli to mám dělat. Pak je celé údolí zavaleno světlem a lidé se tam cítí dobře (občas to i říkají, když je potkávám). Jindy jsem típlý, není mi dobře. Rozhodí mě nějaké všeobecné turbolence na zemi. To se pak cítím blbě. Přichází to lusknutím prstu. Ztráta energie, rozklepanost. Jak na houpačce kolikrát.. Většinou ve fázi pracovního procesu.

 

 

Psychedelika a já

Pozn. Abych zobecnil důvody sporů, jež tu nastaly, zamyslel jsem se nad jejich zákonitostmi. Závěr je: Psychonauté by se měli vyjadřovat jen k svému oboru, který dobře znají, a do druhých se neplést, maximálně se na něco zeptat. Viz http://intuice.mysteria.cz/2021/03/sporypsychonautu/

Na rozdíl od jiných je psychonautika u mě už 30 let středem života, kterému je vše podřízeno a dělám ji v nejvyšší kvalitě jaké jsem schopen. Ostatní často z psychonautiky odcházejí, ale pro mne by to bylo něco jako velezrada.

 

Jsem praktický člověk, psychedelika jsou u mně okrajovou záležitostí a ani je nezmiňuji v tripreportech. Nejsem chemik, ta mě bavila jen na ZŠ, a to už je přes půl století.

Nedělám z nich vědu, jsem ryzí pragmatik. Nikdy mne nenapadlo, že bych je střídal jako ponožky. Držím se osvědčených. I celá příprava tripu je předem daná, vlastně rituál.

Než začnu zkoušet novou látku, musí ji několikrát vyzkoušet nějaký zkušený psychonaut. Do výběru se jim nepletu, nechávám si poradit.

Žádnou posvátnost u mě nemají. Beru je jako katalyzátory, zesilovače transu, jež mi setem a settingem rozšíří vědomí. Děje tripů podle mých zkušeností téměř nezáleží na tom, jaké se použije, pokud porovnám srovnatelné dávky.

Nesmějí mít vedlejší účinky jako je ketamin či muchomůrka tygrovaná, která obsahuje řadu jedů. Proto je rozděluji do tří skupin na ideální, dobré a nepraktické, které odmítám. Určuji to podle množství parametrů.

Ideální je jen tráva, hašiš a Euphoria. Jejich výhodou je snadná dostupnost, okamžitý náběh a možnost přesného nadávkování. Tráva má jedinou nevýhodu, že mi páchne. Euphoria se osvědčila nejvíc. Viz https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/nova-droga-dorazila-na-slovacko20110107.html?fbclid=IwAR1ic3gizGjWQtPJedV774vLUvS-MoA5fc_uSL3KeScJFQFPJGVretfG_Y4

Používám velmi úspornou metodu kouření, aby se látka využila beze ztrát. Jak začne nabíhat trans, což poznám podle změny pocitu a zdokonalení vnímání meditační hudby, tak uléhám a zakrývám si oči aby mě nic nerušilo. Délka účinku je od jedné do tří hodin, což mi vyhovuje.

Dobrá psychedelika jsou houbičky a žába. Mají určité nevýhody. Nejdou přesně nadávkovat a žába funguje jen krátce. Houbičky mi zabírají až za hodinu a účinkují až moc dlouho.

Nepraktické jsou pro mne třeba i rajský plyn či DOB. Délka účinku je u DOB moc dlouhá, a nabíhá moc dlouho. Rajský plyn naopak.

Do výběru psychedelik zasahuje i intuice, režisér tripu. Nejen že určuje datum a hodinu kdy mohu do jeho Hyperprostoru jít na exkurzi s přednáškou, ale má právo si určit i hudbu a psychedelikum. Pak mám jistotu, že jsem dokonale veden.

Intervaly mezi tripy mi už na počátku určil na jeden měsíc a celá ta desetiletí se to jen málokdy měnilo. Nejméně bylo 14 dnů, nejvíce dva měsíce. Jelikož dávky byly vždy malé, ekvivalent asi půl cigarety, nehrozilo tak nebezpečí poškození psychiky. Časté používání vysokých dávek psychedelik není bezpečné.

Mystická psychonautika vyžaduje disciplinu. Tu měli i šamané a zasvěcenci. Zdárný proces může zajistit jen úzká součinnost s vyšším Já, které řídí nejen tripy ale i procesy s nimi spojené. Je to vlastně výuka a výchova Učitelem, Guruem.

S tím souvisí synchonicity, např. první dávku trávy a hašiše jsem dostal od člověka, kterého jsem ani moc neznal. Objevil se v pravý čas. První zkušenost se také přesně kryla s astrologickou a jasnovideckou předpovědí.

Hudbu pro trip jsem dostal na neznámé audiokazetě, jež se nevysvětlitelně objevila na koberci uprostřed bytu. Krabička se nikdy nenašla. A podobných synchonicit bylo víc.

 

Synchonicity

https://wikisofia.cz/wiki/Synchronicita

 

 

John Lilly

Je to jedna z význačných osobnosti psychonautiky. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Lilly i jinde na webu. Pouhý výpis jeho aktivit je úžasný, úkaz tvořivosti božských 60.let... Jsem moc rád, že jsem tato léta zažil...

Na případě Lillyho práce si můžete uvědomit, že s přáteli nedělám nic jiného než on, výzkum psychonautiky:

 

V roce 1969 byl Lilly pozván do Esalenu, kde strávil šest mimořádně intenzívních týdnů jako účastník dílny vedené Fritz Perlsem. Setkal se zde také s Richardem Alpertem, který se právě vrátil z Indie jako mistr jógy Ram Dass. Nechal se jím inspirovat k meditačním a koncentračním cvičením. Dalším jeho inspirátorem se mu stal psychiatr Claudio Naranjo, který byl členem představenstva Esalenu a zabýval se různými aspekty mystických učení.

Od Naranja se v tu doslechl o Oscarovi Ichazo, duchovní osobnosti žijící v Chile, který učí moderní verzi staré súfijské discipliny rozšiřování vědomí, a odejel se na jeho školu v Arice zvědavě podívat. Dopadlo to tak, že na půl roku stal členem zdejší experimentální skupiny. Následně se spolu s Ichazem pokusili o jakousi podrobnou kategorizaci změněných stavů vědomí. (!!!)

O výsledku této práce vypovídají závěrečné kapitoly knihy V centru cyklónu. Lilly objevil devět vrstev nadvědomí a devět vrstev podvědomí, které rozpracovává do řady dalších podúrovní.(!!!)

Jakmile v sobě dosáhnete tohoto místa, uvědomíte si, že nejste programátorem, nejste to, co je programováno a nejste ani programem. Vaše skutečná identita se etabluje jako naprosto nezávislý činitel. Jakmile se tato schopnost odidentifikovat se od starých programů, programování i programátora zobecní, máte klíč k vyšším stavům vědomí. V tom spočívá tajemství transcendence.

Na dotaz, zda jsou k dosažení vytoužených stavů vědomí nezbytné psychedelické drogy, Lilly odpověděl: LSD vám umožňuje zvýšit hladinu energie – fyzické, mentální i spirituální. Pokud však člověk v nádrži dokáže zaparkovat své tělo, má šanci dojít do každého psychedelického prostoru i bez LSD. Drogy mohou pomoci v tom smyslu, že seznamují s existencí různých stavů a rovin vědomí. Jakmile jednou víte, že existuje prostor, je možné se naučit, jak se do něho dostat zpátky i bez nich.

Jde o to vypracovat si pozici vnitřního pozorovatele, nestranného svědka, jak to nazývali v józe. Jde o to stát se pozorovatelem a sledovat funkce programů, které ovládají vaše myšlení a chování. To je základní dovednost, známá od dávných dob.

Po několika terapeutických tripech, které absolvoval pod vedením Constance, se rozhodl LSD využít i experimentálně. Odhodlal zkombinovat i ketamin se smyslovou deprivace ve flotačním tanku. Této kombinace se dosud nikdo neodvážil. Lillymu, osvobozenému od veškerých vnějších vzruchů, se podařilo dosáhnout absolutního vyprázdnění mysli; přitom měl osvobozující pocit, že jeho mysl je neobsažená a přitom nesmírně expanzní.

Podařilo se mu chodit do jiných rovin reality, do jiných vnitřních vesmírů. Prožil neuvěřitelná psychedelická dobrodružství. Otevřely se před ním fascinující možnosti. Málem se však utopil.

Jedno z pravidel metaprogramování, na které Lilly klade zvláštní důraz zní: Objevujte a zkoumejte nové, ale ať objevíte cokoli – člověka, skupinu lidí, nový prostor či realitu, neuctívejte je, ani se jich nebojte. Za jakýchkoli okolností musíte zůstat svobodní. Pro takovou zátěž nemá výzkumník místo. Každou limitující víru, je nutno přezkoumat a opustit.

Pro badatele neexistují žádné definitivní víry. Svoboda je v neznámém. Uvěříte-li, že neznámé existuje všude – ve vašem těle, ve vašich vztazích k ostatním, v politických institucích, ve vesmíru – pak dosáhnete maximální svobody.

Když se jednou ptal svých vesmírných průvodců, (!!!) jak se stát dokonalejším člověkem, odpověděli mu: „Víc se smát!“ Součástí naprosté nezaujatosti a objektivity je tedy požadavek porozumění kosmické komedii. Samozřejmě i porozumění tomu, čemu dervišové říkají baraka – kosmická láska.

Ve třinácti letech si Lilly uvědomil, že všechna katolická mystika – Bůh, andělé, posmrtný život – jsou jen dětinským omylem. Později, když se vrhnul na vědu a v rámci svých experimentů prožíval rovinu Nadjá,(!!!) zjistil, že zázrak existuje, neboť podstata každého člověka je součástí universální sítě propojující podstaty všeho a všech.

 

Vize Země

Včera jsem měl v meditaci vizi Země, jež je obklopena Čímsi, co neustále cosi vysílá k povrchu, jakési blesky.

Znamená to, že tu božské neustále koriguje děje, aby život mohl pokračovat. Jsou to zejména korekce k stabilitě. Je jich snad nekonečně mnoho, tak je život složitý.

Kdysi jsem slyšel, že pravděpodobnost toho, že život na Zemi již trvá miliardy let je tak malá, jako kdyby výbuch v tiskárně vytiskl bibli...

Takže žádné náhody nejsou, ale jen skryté Záměry Stvořitele... Takže život na Zemi nezahyne, to není Záměr Stvořitele. Přežijeme i klimatickou katastrofu.

 

 

Svět Pygmejů a ibogain

Pygmejové mají duchovní společenství na které nemáme. Bohužel my jim ty jejich pralesy bezohledně kácíme, na což doplatí oni a brzo i my. Na duchovnost kašleme a klimatickou krizi naivně chceme vyřešit elektromobily...

Život a rituály afrických Pygmejů jsou podobné amazonským indiánům. Jen místo ayahuascy požívají ibogain. Podle velmi zasvěceného výkladu v https://ibogaterapie.com/  tripy přinášejí:

• Hluboký vhled a vize
• Sjednocení s vyšším principem
• Pád iluzorních jistot v životě – vidění pravdy
• Vhled do příčin k uzdravení chronických nemocí
• Prožitek kosmického vědomí
• Uvolnění zasunutých a potlačených emocí
• Rozpuštění ega
• Restart a znovuzrození duše
• Aktivace třetího oka a mimosmyslových schopností
• Aktivace kundalini energie (životní síly)
• Duchovní probuzení
• Nepříjemné prožitky i nevolnosti (při opouštění starých programů a vzorců)
• Komplexní detoxikace
• Transformace

Ale také bolest, nepříjemné pocity, zvracení. Opouštění starého někdy bolí :-)

Zajímavé zkušenosti s tripy jsou na https://ibogaterapie.com/sdilene-zkusenosti.html

K tomu lze dodat, že totéž umí i obyčejná tráva, vlastně všechna psychedelika. Ostatně konopí kouří Pygmejové také...

Metodu ibogainového tripu mají velmi odbornou. Dost se podobá holotropku, ale ibogain je silnější psychedelikum. Můžete se na rituál podívat, je na konci

https://uloz.to/file/tpXQ17zSY6nH/svet-pygmeju-dokument-mkv?fbclid=IwAR2dYsvHy0YhkRQP4mnM4Y4d-0eIhgGOatKNuhCKJaAuDEGtHtRg7PeKxWQ

 

Co je smrt ega?

Často se mluví o smrti ega, ale co se tím vlastně myslí? Co je to ego? Na to má každý svůj názor. Někdo tvrdí, že je to entita, tedy naše osobnost, ale já si myslím, že je to omezenost mysli.

Právě na překonání této omezenosti, i když je jen krátkodobá, je psychonautika ideální. Je to vlastně totéž co osvícení nebo vzkříšení z mrtvých, což jsou další používané termíny. Že bych v tripu přišel o osobnost a stal se Vším, to se mi snad ještě nestalo.

Také jste zažili tuto radikální změnu při vstupu do tripu? Častokrát jsem do něj šel ve zbědovaném stavu. Šílená únava, bolesti a tupost mysli.

Pokládal jsem za nemožné, že by to šlo, ale režisér tripu mě přesvědčil. Taktak jsem provedl všechny procedury a pak se stal zázrak!

Do zemdleného těla se mi nalila nebývalá energie. Doslova jsem ožil. Tupá hlava se rázem upgradovala, občas na daleko vyšší IQ. Běhaly v ní geniální myšlenky, božské vize i neuvěřitelně složité pocity, lidem zcela neznámé. Svět se vlastně stal pocitem samým!

Přicházely ještě od daleko vyšší Inteligence, než jsem měl. Tedy taková přednáška o filosofii.

Kdepak nějaký klid nirvány, to je jen mýtus. Klid nikdy a nikde nebyl, a ani nebude. Osvícení je dynamické, ale trvá jen po dobu správně provedeného tripu. Pak jsme zase vyplivnuti do lidského světa s jeho bídou.

On to není svět pro lidi, ale pro bohy. A tam se dostaneme až za hodně dlouho... Trip je pouze exkurze, vlastně pozvánka, ale umí nastartovat rychlý mystický rozvoj trvající řadu životů, který rozhodně není snadný.

Nikdo nic zdarma nedostane. Okamžité a úplné osvícení je jen mýtus. Nikdy se to nestalo.

 

Znáte křečovitost v tripu?

Zpočátku jsem byl křečovitý až hrůza a to se na holotropku negativně projevilo. Problém s křečovitostí se u mě projevil už dávno dřív ve sportech.

Je to dost běžné. Hlavním důvodem je, že se nevědomě obáváme změnit zaběhané stereotypy myšlení a vkročit do něčeho nového, i když si myslíme opak. Zvlášť kdo zažil silný badtrip se pak bojí, že se bude opakovat a tím si trip kazí...

Jelikož umím komunikaci s režisérem tripu,tj.intuicí, řekla mi k tomu jako Guru:

”Na začátku meditace máš pochopit, co je jejím účelem. Je to jako se zastavit, otevřít se, zvědavě poznávat To, co Je a vnímat. Buď pozorný, nenuť se do ničeho, hlavně ne do strnulosti  a ono si to samo začne vytvářet cestu. Vstup do svého srdce, to předčí vizualizaci. Ty se ale bojíš jít hlouběji do sebe a to tě blokuje, ale není se čeho bát.

Je potřeba se zcela uvolnit a otevřít. Myšlenky se při meditaci mohou toulat, ale ty ne. Jen se dívej, jak si samy dávají hodnotu, neztotožňuj se s nimi, sleduj jejich proud, ale nebuď na ně vázán. Pouze poslouchej vhodnou hudbu, vžívej se do ní, zkus neslyšně zpívat s ní.

To je důležitější než přemýšlet. Dáváš do toho moc křečovitosti, zkus procítit a uvědomit si, že tvé nohy a hlava leží na zemi, pomůže tě to se odpoutat.

Výsledkem nemá být mrtvé ticho, ale vjem, pochopení něčeho, co se ani nemusí vyjádřit slovy. I když tě napadají kvalitní myšlenky,  sleduj k čemu vedou a pasivně pozoruj jejich vývoj.

Přestaň jimi žít, jsi jimi příliš fascinován, nech je osudu, ať si dělají co chtějí. Je to jejich dětská hra, pouhá slova a pojmy. Uvědomuj si rozdíly v harmonii, jemnosti energií emocí, myšlenek a uvidíš, že  proud meditace je nejvyšší kvalitou, když jej umíš uvolnit a přijmout.

 Pozoruj své tělo, co dělá, co ho bolí a kde je ztuhlé. Symbolizuje se tak tvá duchovní pružnost a dovednost. Pomůže ti také prozkoumat, na co nejvíc myslíš. Na začátku meditace si to uvědom a zdůvodni, proč to tak je, co vlastně mysli takové myšlenky dávají.

Jinak ti naruší meditaci a připoutají tě k tomu, co bylo. Dáváš si jimi špatné sugesce a nevidíš pak pravou stránku Reality.

Buď pak jen tím, čím jsi.  Bohužel stále chceš do meditace brát mrtvé věci na které jsi zvyklý. Myslíš si, že v nich vynikáš.”

Křečovitost ba obavy jsem měl i později. Po badtripech, kdy toho Poznání pro mně bylo až moc. Naštěstí mi pak dávali jen ukázky toho, abych si postupně zvykal... Osvědčilo se mi vysmát se své křečovitosti.

 

Psychonauté a rozšířené vědomí (RV)

Část psychonautů tu zažila rozšířené vědomí, ale druhá část vůbec netuší, že něco takového může existovat a všemi silami ho popírají. Nakonec není divu, kdo RV nezažil, nemůže tomu uvěřit.

Není těžké ho získat. Někdo k němu přijde správným vedením tripu hned, jinému se to nepodaří i kdyby chtěl, což většinou odmítá.

Ale i ti, kteří RV alespoň trochu v tripu zažili, mají velký problém ho zpracovat a hlavně přijmout. Je to totiž hodně těžké popsat to, co je lidem velmi vzdáleno.

Málokdo se chce výzkumu RV věnovat systematicky. Náročnost posuďte sami: http://intuice.mysteria.cz/meditace.htm http://intuice.mysteria.cz/meditace01.htm

 

Navíc jsou neprávem obviňováni, že jim narostlo duchovní ego, že si hrají na mesiáše a podobně. Proto se obávají o zážitku psát, a sami si nejsou jisti, zda to není jen nesmyslná halucinace způsobená psychedeliky, často laiky označované jako jedovaté.

Přitom se už dlouho používá termín entheogeny. Viz např. https://www.osacr.cz/2013/11/29/psychotropni-latky-to-co-ukazuje-boha-uvnitr-dil-1/

„Slovo entheogen možno přeložit jako. „to co ukazuje boha uvnitř“. Také bývá interpretováno jako „probuzení vnitřního boha“. Je to přírodní psychotropní látka, používaná při náboženských nebo rituální obřadech. Entheogeny jsou zpravidla halucinogeny, a to halucinogeny psychedelické (psychedelický, z řeckého psyché = duše, mysl + delos = zjevnost, založeno na myšlence, že tyto látky zjevují skryté, ale reálné aspekty mysli).

V širším smyslu se dnes pojem entheogen používá pro jakékoliv psychotropní látky užívané za cílem sebepoznání či duchovního růstu, což je v moderním světě rozhodně častější, nežli tradiční rituální užívání.“ Zajímavá skupina o tom:

https://www.facebook.com/groups/390267651753355/?notif_id=1623182450102437&notif_t=group_r2j_approved&ref=notif

 

Zážitky se popisují jako Peak experience viz https://en.wikipedia.org/wiki/Peak_experience

 a dokáží změnit směr života. Jsou popsané v mnoha knihách.

Pokud je někde psychologický problém, je podle psychologů potřeba o něm hodně mluvit, a toho bych chtěl docílit.

Apeluji proto, aby se zde více psaly tripreporty i s alespoň částečnými popisy zážitků RV. Chybí tu zejména filosofické Poznání z nich. Přitom je to jejich hlavní téma.

Z jejich srovnání vyplývá, že všichni prožívají velmi podobná Poznání. Už to je důkaz jejich hodnoty. Nedělám si však iluze, že to půjde snadno.

Proto budu pokračovat v ukázkách z knih autorit psychonautiky, kteří tyto zážitky uvádějí více otevřeně.

 

 

Všechno je Jinak

Mnozí psychonauté tvrdí, že se v tripu nedají získat ověřitelné informace Patrně je nechtěli, protože kdo chce, dostane je.

Psychedelika umožňují daleko víc. Třeba na chvíli prožít To, co se nazývá Poznání. Vhled a nadhled. Díky mnohokrát opakovanému rozšířenému vědomí v tripech se můj pohled na náboženství a filosofii zcela změnil.

Měl jsem o náboženských dogmatech i obřadech už dávno podezření, že jsou jen rudimentálním symbolem či pohádkou, a tripy mi to potvrdily.

Náboženství je v podstatě i filosofie. Nás na VŠ učili tu marxistickou. Ta nám byla směšná, vždyť je to jen naivní víra, ale jak je to správně? Vždyť džungle spleti všech náboženství a filosofií je zcela neprůchodná! Kupodivu si mnozí myslí, že platí všechno najednou!

Duchovnost však není iracionalita, kde si může každý vymyslet co chce, ale naopak je naprosto logická věda, jen je hodně složitá a neobjevená.

Učili nás také ve školách, že lidstvo je tím nejdokonalejším tvorem ve vesmíru, ale už první mystické tripy mi ukázaly jak hloupá je to myšlenka. Vidět Věčnost, Dokonalost a Nekonečnost... Poznat Hyperprostory https://cs.wikipedia.org/wiki/Hyperprostor  a entity v nich, jež nás přesahují o mnoho řádů...  vlastně naši vzdálenou budoucnost...

Prostě všechno je Jinak... Ale vstřebat To a přijmout, není jen tak. Dá to léta práce.

Je dobré umět komunikovat s režisérem tripu i mimo trip. Tak nám může mnohé dovysvětlit, co jsme po tripu zapomněli.

 

 

Svět informací a symbolů vysoké inteligence

Zcela chápu důvody rekreační psychonautiky. Takový programátor musí celý den makat, jak v práci tak doma, a proto chce trochu relaxovat, i pomocí psychedelik. Je nakonec skoro jedno jakých. Paradox ovšem je, že psychonautika je ještě větší věda než programování.

Nevím jak vy, ale já mám v tripech rozšířeného vědomí dynamické vize. Všude samé symboly s vyššími významy. Často vířivé fraktály, to je struktura jakýchsi rovnic. Nebo tunely, kterými projíždím. To jsou naše kořenové archetypy, jež mne doprovázejí životy.

Vize mám propojené se složitě strukturovanými pocity. Co to všecko je a proč? Až časem jsem pochopil že jde o složitou strukturu informací, vlastně vše o všem. Zde jsou odpovědi na všecky otázky. Hlavně výuka vysoké filosofie.

Zde je realita symbolem a symbol realitou, nelze je odlišit. Je to jako kniha. Učebnice Všeho. Tato učebnice je realita sama... prostě nepochopitelné. Einstein by měl radost. Kdo dělá v IT, měl by mít z toho také radost. Jen je to vysoko nad našimi schopnostmi. Takže máme možnost se učit neznámému. A hodně dlouho.

V tripu prožijeme vizi, i jemu odpovídající pocit, a získáme tak Poznání, které můžeme nepřesně vyjádřit slovy. Považuji to za nejvíc zajímavé.

V té chvíli mám úplně jiné myšlení a chápání, které je daleko dokonalejší než lidské myšlení. Zjevně máme v tu chvíli inteligenci daleko vyšší než je lidská, což dosud, pokud vím, nebylo popsáno natož vysvětleno.

Předělávat takové Poznání na filosofickou myšlenku je jen velké zjednodušení. Na téma rozšířeného vědomí by se daly udělat výzkumné práce, ba Nobelova cena by to snad mohla ocenit. Pole je to naprosto neorané. Vlastně zázrak. Ostatně umělci chodí do tripů na inspiraci, což je právě projev virtuozity transu rozšířeného vědomí.

Jakmile z tripu vypadneme, zmizí tato podivuhodná schopnost. Rozšířené vědomí skončí, nemáme možnost ho mít trvale. Není totiž naše. Zapomenutím zbude jen málo z toho, co jsme poznali. To je hlavní problém tripreportu, že naše hlava zůstane dost prázdná...

 

Psychonauti 19.století a hašiš

O psychonautech od konce 50.let 20.stol. toho víme hodně z jejich knih, ale už v 19.století přišla první velká vlna psychonautiky, zejména kolem prokletých básníků, kteří v hašiši hledali novou inspiraci.

Bohužel nevím o žádném jejich díle, jež by jejich práci detailně popisovalo, vyjma knihy Charles Baudelaire - Báseň o hašiši. Je na webu. Mám z ní smíšené pocity. Jeho duševní stav vlivem syfilisu, https://cs.wikipedia.org/wiki/Syfilis přemíry alkoholu, opia a hašiše nebyl dobrý. Jakoby slučoval opium a hašiš, což je nepochopitelné. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Baudelaire

Kromě Paříže se hašiš brali i v dalších městech, dokonce i v Praze, kde vznikla skupinka psychonautů Na poříčí. Scházeli se tu, kouřili hašiš a debatovali o filosofických a duchovních záležitostech. Tématem byl i tehdy velmi populární a rozšířený spiritismus. Jeho představitelé je však za omamný hašiš odsuzovali, jako vlastně všichni.

Přímo si to žádá o rozsáhlou monografii. Není o tom nějaká i třeba disertační práce? Kdoví kteří známí spisovatelé a umělci tam chodili. Nabízí se myšlenka na Písně kosmické atd.

Toto období se podceňuje, božská 60.léta byla sice daleko aktivnější, ale bezesporu stojí za pozornost.

I Julius Zeyer https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Zeyer se v dopise přiznal, že kouřil hašiš. Jelikož se házel do stejného pytle jako opium, stejně jako dnes, mnoho umělců svoje tripy tajila. Píše se, že hašiš kouřil i autor Alenky v říši divů Lewis Carroll https://cs.wikipedia.org/wiki/Lewis_Carroll i Gustav Meyrink, což dokazuje jeho kniha Hašiš a jasnozřivost.

 

Případ Pavel

Záznam rozhovoru po dalších dvou letech: Jak vidíš svůj mystický proces? „Teď je to náročnější jinak. Vadí mi i zima, kterou nemám rád. Občas je to úmorné.“ Tísnivé stavy nemáš? „Spíše méně. Po nějaké meditaci se občas rozjedou procesy a přijdou tísně nebo něco takového.

Meditace dělám čistě energetické. Propojím se do nejvyšších úrovní co jsem schopný a v tom jsem. Jsem jakoby ve strašně silném Světle. Jenom jsem a vnímám To. Většinou přicházejí i nějaké informace. Na chalupě mám svá místa, kde se propojuji do Jednoty a vyšších energií“. 

Vize a proudy informací tam zažíváš, nebo jen čistou blaženost? Co máš vlastně za pocity? „Povzdech… V podstatě smyslem toho všeho je propojení do úrovní jaké jsem schopen vnímat. Tady jsem většinou v nějaké momentální omezenosti a vykmitání. Rozšířit na maximum, udělám to energeticky. Nějaký čas v Tom normálně jsem než To zase překryjí běžné věci.  V těch stavech otázky nemáš, všechno automaticky chápeš. Není na co se ptát.

Vnímáš všechno jako Hru, ale ono je pak problém se do té hry sem vrátit. Když vnímáš, je to jako když opustíš dětskou hru. A když vnímáš nesmyslnost toho systému a nutnost zase se do něj vrátit. Protože jinou možnost nemáš, to je takové omezující. Bez peněz se tu žít nedá, nechceš-li být bezdomovec. To jsou pak ty překonpřeky, jak vy tomu říkáte. Musím řešit věci, co bych jinak neměl zapotřebí.

Na chalupě jsem v klidu. Propojím se a jsem v souladu se Zemí, Přírodou, …Vesmírem, nebo já nevím jak bych to nazval.

V tom systému hledám důvod, proč v něm být. Vedu fakt jednoduchý život. O duchovnu se mi s nikým bavit nechce. Mě to prostě nebaví. A když občas něco poslouchám, jen u toho kroutím očima. ..Smích… Takže když už se s někým bavím, tak o obyčejných věcech, jako je sázení brambor.“

Jaký je rozdíl mezi tehdejším obdobím s denními ponory do Světla a nyní? Když se propojím, tak jsem opět přes 50% Tam.“ A co dynamika? „Když chci, tak ano. Meditaci mám tak, když se propojím, se jakoby natáhnu. Když chci prožívat ty nejvyšší dimenze se silným Světlem, které tě může rozpálit.

Tak to se vytáhnu úplně nahoru a rozpřáhnu ruce a ono to do mě prostě proudí, jako když si jakoby stoupnu do vodopádu. Ale když nastane tohle vím, že pak přijdou ty tzv. očisty. To nedělám stále, to bych se z toho zbláznil.  ...Smích.  Podle toho dělám, na co se cítím a mám sílu. Tak to rozpálím, by se dalo říct.“

 Kde jsi nejčastěji, v jaké sféře? „Nad hlavou. A pak ještě dvě pozice nad tím. To je pak to silné Světlo. Ale většinou To jen nechávám jakoby mimotělně“.

A co u toho zažíváš? „Já, když dám ruku nad hlavu, tak se s Tím propojím. Spojím ruce nad hlavu a hned se spojím s tou dimenzí, a pak se ještě natáhnu a spustí si ten proud. Přes kámen To pouštím do země, to je pak jak vodopád, co proudí skrze mne..

Jindy, když To cítím, nadechuji ze spodu, propojím a rozšiřuji do okolí. Když vím, že v tu chvíli To mám dělat. Pak je celé údolí zavaleno světlem a lidé se tam cítí dobře. Občas to i říkají, když je potkávám.

Jindy jsem típlý, není mi dobře. Rozhodí mě nějaké všeobecné turbulence na zemi. To se pak cítím blbě. Přichází to lusknutím prstu. Ztráta energie, rozklepanost. Jak na houpačce, kolikrát... Většinou ve fázi pracovního procesu.“

 

 

Albert Hofmann, LSD - mé problémové dítě

https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Hofmann

 Jelikož je zde málo popisováno rozšířené vědomí, ba dokonce ho mnozí popírají, budu sem dávat úryvky z knih autorit psychonautů, kteří byli sdílnější.

 

Albert Hofmann byl výzkumný pracovník firmy Sandoz a v knize popisuje objev a osudy LSD i jiných psychedelik rostlinného i syntetického původu a jejich zasazení do kontextu života domorodců, kteří je užívají mnoho staletí.

Zejména Mexiko bylo v centru jeho etnobotanického výzkumu, kde učinil řadu objevů. Využil i jasnovidectví domorodých curanderos, které získali díky těmto psychedelikům.

Nebyl mystikem v pravém významu slova, ač mystické zážitky opakovaně měl už od dětství:

„Jak jsem se procházel svěžím, zeleněplným lesem plným zpěvu lesních ptáků a prosvíceným ranním sluncem, vše se najednou prosvítilo úžasně čistým a jasným světlem. Co jsem náhle objevil uprostřed jarního lesa? Co to tak oslnivě zářilo a obklopilo mě ve své nádheře, aby mi hovořilo k srdci? Byl jsem pln nepopsatelného pocitu radosti, jednoty a blažené bezpečnosti.“

 

Kniha obsahuje spoustu tripreportů jeho i jiných známých psychonautiků, se kterými se setkával. Na fenomén psychedelik nahlíží ze všech stran, včetně problému rekreačních uživatelů, což vedlo k problematickému zákazu těchto látek. Proto řekl: „Špatné a nevhodné užívání způsobilo, že se z LSD stalo mé problémové dítě.“

Celkově lze říci, že je to kniha velmi zajímavá, ale v řadě směrů nejde do hloubky psychonautiky. Neze od něj čekat, že by pochopil podstatu těch zážitků. Byl hlavně farmakolog, ne psycholog a filozof.

To je zejména vidět v textech, ve kterých se poněkud nesrozumitelně snaží vysvětlit psychonautické jevy. Uvědomuje si sice, že jsou to projevy různých části našeho vědomí, ale nezná termín rozšířené vědomí a jejich hierarchickou strukturu.

Slova set a setting, se u něj nevyskytují, ač jsou zásadní. Ani nepopisuje metodu tripu. Nerozděluje je do skupin, ani z nich neodvozuje ontologické filosofické závěry.

Správně si na konci knihy uvědomuje podobnost se spontánními mystickými stavy i s Eleusínskými mystérii: „Charakteristická vlastnost halucinogenů narušovat hranice mezi prožívajícím selb a vnějším světem v extatickém, smyslovém prožitku stanoví možnost jejich pomoci, schopnost vyvolávat, jak již bylo řečeno, po vhodné vnitřní a vnější přípravě, která byla dovedena k dokonalé cestě do Eleusií, cílené mystické prožitky.

Meditace je příprava se stejným záměrem, ke kterému byly směřovány a kterých bylo dosahováno při Eleusínských mystériích. Je tedy přípustné, že v budoucnu za pomoci LSD mystická vize, ověnčená meditace, může být zpřístupněna pro široký okruh meditujících praktiků.

Skutečný význam LSD vidím v možnosti poskytnutí materiální pomoci meditaci směřující k mystickému prožitku hluboké všeobjímající Reality. Takové užívání zcela odpovídá podstatě vlastnosti LSD jako posvátné drogy.“

 

Jeho extaticko-tísnivý trip: Tam, kde se zastavil čas

(10 mg psilocybinu, 6.dubna 1961:

...Současně jsem byl zaplaven viditelným Jástvím, byl to naprostý klimax, proniknul mnou pocit blaha, spokojeného štěstí, nalezl jsem sám sebe za zavřenýma očima v dutině plné cihlově červených ornamentů a současně "ve středu Vesmíru dokonalého bezvětří." Rozeznal jsem,že všechno bylo dobré, příčina a původ všeho bylo dobro.

Ale v ten samý okamžik jsem též pochopil utrpení a hnus, depresi a neporozumění obvyklého žití, kde jednou je nikdy, "total", ale místo rozdělení, rozřezání na kousky a roztříštění do nepatrných zlomků vteřin, minut, hodin, dní, týdnů a let, je zde člověk otrokem Molocha času, který nás poznenáhlu pohlcuje.

Kdosi je odsouzen ke koktání, hudlaření a k záplatování, druhý musí vláčet s sebou Dokonalost a Absolutno, soudržost všech věcí, věčný Okamžik zlatého věku, tuto rodnou půdu Bytí, která vskutku přesto vždy vydrží a bude držet navěky, tady ve všedních dnech lidské existence jako mučednický trůn hořící hluboko v duši, jako památka nikdy nenaplněné touhy, jako fata morgána ztraceného a zaslíbeného Ráje, prostřednictvím tohoto horečného snu je "současnost" odsouzena "minulostí" v oblačném "budoucnu".

Pochopil jsem. Toto opojení bylo vesmírným letem, nikoliv vnějším, ale spíše vnitřním člověkem a na okamžik jsem prožil Realitu míst, které leží kdesi za polem působnosti gravitačních sil a času.

Pozn.: Extaticko-tísnivé zážitky jsou podstatou mystiky. Ukazují, že dualita je věčná.

 

 

Vzpomínky na Honzu

Byl jeden z trojice, které jsem před 23 lety znal. Snažili se psychedelikami prohloubit svoje pochopení mystiky z učení dr.Tomáše, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Tom%C3%A1%C5%A1 Ovšem v tripech poznali, že vše je dost jinak než si mysleli a měli problém se s tím srovnat. Nevěděli čemu věřit a tak někteří opustili tripy, a jiní, jako on, i učení dr.Tomáše.

 Ostatně i já jsem učení dr.Tomáše počátkem 80.let studoval, ale časem objevil jeho slabiny. Učení nebylo schopno nikomu dát, co slibovalo.

Honza často známým prováděl hypnotickou regresní psychoterapii, která v 90.letech byla hojně používaná. Nyní je už daleko méně,viz http://regrese.cz/ Jako jeden z mála se naučil channeling a opravdu ho léta prováděl.

Dělal jsem mu sittera v jeho mystických tripech poháněných osvědčenou trávou. Pamatuji jak procházel vyššími a vyššími úrovněmi nadvědomí. Používáme osvědčené rozdělení podle teosofů. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Teosofie

Dimenze 4,8 je ještě hodně podobná lidskému světu, ale od dimeze 5,5 je již Jejich svět tak Jiný, tak Dokonalý, až neosobní... To mu nahánělo strach. Znáte to? Věřící stále mluví o Bohu, jak Ho přijali, ale kdyby Ho jen zahlédli, utíkali by jako zajíci...

Také se mu spustila Temná noc duše... Znáte ji?

Mystika je daleko těžší a podivnější než si lidé myslí. Učení dr.Tomáše a jemu podobných je pouze její popularizací... Dělat pravou mystiku je těžká a dlouhá práce, vlastně askeze. Také se vám stalo že vám tripy zničily vaše představy?

 

Z nevědomého vědomým

Když jsem četl poměrně zmatené představy Alberta Hofmanna na podstatu tripů, napadlo mne, jak je vyjádřit lépe.

Děje tripů jsou vlastně komunikací nevědomého, tj.neznámého, s naším známým vědomím. Jde o to, kdo z nevědomí nám děje tripu dává a co nám dává. Je kolem toho hodně zákonů, které to řídí, ale my je neznáme. Zatím je to pole neorané, kde každý má šanci přispět něčím novým.

Nevědomí si můžeme představit jako paralelní entity, které na nás mají vliv, ačkoliv si je téměř neuvědomujeme. Je jich ohromné množství a každá je jiná. Jsou dobré i zlé, chytré i hloupé, bláznivé i superlogické. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nev%C4%9Bdom%C3%AD

Můžeme je sestavit do hierarchických struktur. Ostatně ani vědomí nemáme jednotné, i v něm se vyskytuje mnoho různých částí, které nám dávají rozdílné myšlenky a pocity.

Jakmile jednu část preferujeme, tak se postupně zesílí její vliv.

Trip je tedy rozšířeným vědomím do nevědomí. Kam se konkrétně rozšíří je složité, záleží v podstatě na všem. Set a setting, tj.záměr, je pouze částí toho, co trip ovlivňuje.

Nemůžeme si myslet, že o sobě zcela rozhodujeme. Spousta částí našeho nevědomí má obrovský vliv, jež si ani neuvědomujeme. Pokládáme ho za vlastní, ačkoliv jím není.

Pokud v tripu komunikujeme s nějakou částí často, opět zesiluje svůj vliv a dostává se zčásti i do vědomí. Není to ovšem hned a zdarma. To je další věda.

Tripy rozšířeného vědomí do vyšších úrovní nevědomí, tzv.nadvědomí, proto urychlují duchovní vývoj a to je jejich hlavní význam.

Pak můžeme mluvit o proměně, transformaci, jež je daleko intenzivnější než u běžných věřících.

 

Filosofie v tripech

Bohužel jen málo reportů je o filosofii, kterou nám trip odhalil. Přitom já ani jiné tripy než filosofické nemám. Světlou vyjímkou jsou skvělé reporty Charváta: https://jiricharvat.cz/esc-54-je-to-jenom-jizda/ Nebo

 http://iwrite.cz/jsme-v-matrixu-ktery-dela-mjmjmjmjmjmj-aneb-moje-zkusenost-s-5-meo-dmt-z-zaby-bufo-alvarius/#comment-3965166481 či https://jiricharvat.cz/esc-50-ayahuasca/

Jako ukázku uvádím svůj tripreport č.257: Na začátku mi ukázali spojení lidského a božského po jakémsi kabelu. Rozdíl obou světů je neuvěřitelně velký. Nepopsatelný božský svět, jakési planety, či buňky, což je vlastně totéž, v n-dimenzionálním Hyperprostoru s podivným životem. Kde tu ta individualita je, to nechápu.

 Připomněli mi tak ještě daleko silnější meditace před patnácti lety. Stačí, aby se zamysleli nad Sebou, a už letí ještě do vyššího, ještě nepochopitelnějšího světa, který ohromuje i je... To bere dech nejvíc, až z toho mrazí. To je životní styl jak noha... My bychom ho nezvládli ani minutu...

Žijí ve Věčnosti a Dokonalosti, a právě proto musí mít i náš omezený svět, jakoby opačný. Stvořili si nás a nyní naše životy prociťují, prožívají s námi. Skrz nás žijí či nahlížejí do naší omezenosti. Ten ohromný kontrast Jim vyhovuje. Libují si v paradoxech.

Ostatně, co je v podstatě Realita? Nejvyšší filozofií lze zjistit, že podstatou je kombinace nul a jedniček. Z nich je stvořeno Vše. Bůh, tedy Jeho Obraz – Stvoření je  složito-jednoduchá, věčná, jakýmsi Hyperpočítačem vygenerovaná, virtuální Hra na postupné Sebepoznávání.  To podobnými zkušenostmi zjistili i mnozí jiní. Film, kino, divadlo, jak To nazvat, kde jsme zároveň herci i diváky. Když jsem se božského zeptal co je dál, odpovědělo, že žádné dál není, toto je všecko...

Právě tohle téma mi v různých verzích vysvětlují už skoro dvacet let ve více než dvou stech meditacích, abych To dokonale pochopil a přijal, protože To je Bůh...

Ukazovali mi i části lidských dějin, nic moc příjemného, různé pohromy. I těmi se lidstvo posouvá výš, vysunuje z přízemního...

 

Fakt nevím, jak tuto filosofii nazvat, nepodobá se žádné známé. Ani žádnému náboženství či buddhismu. Snad Platonovi či Plotinovi, kteří tripy také měli. Dala by se  z toho napsat hodně silná kniha...

Kdo vysvětlí, že všichni, nejen známé autority psychonautiky, dostávají v tripech vlastně úplně stejné filosofické informace? A co jste zažili vy v tripech filosofického?

 

 

Z mikrodávky makroefekt, aneb, trocha teorie nikoho nezabije

Nejsem totiž hypersenzitivní, ba naopak. Na počátku mi nešlo ani kyvadélko, vize jsem měl vždy slabé a ani slovutný psycholog dr.Zíka mě nedokázal zhypnotizovat.

Nepokládám psychedelika za zcela bezpečná. Velké dávky, brané příliš často, mohou končit podobně jako alkoholismus. Proto jsem používal jen malé dávky, každý měsíc či dva.

Na čem vlastně záleží děj tripu? Vlastně úplně na všem, je toho moc. Základní je velikost dávky, způsob vedení tripu, vnímavost a stav trippera a vůle režiséra tripu.

Je to stejné jako u hypnóz. Jsou tři základní pojmy: sugesce, hloubka transu, a výsledný efekt. Hypnóza, ať auto nebo hetero, se od tripu liší jen tím, že nepotřebuje psychedelika, soustřeďuje se na záměr a z něj vyplývající sugesce, což je onen známý set a setting.

V učebnicích se píše, že hluboký, tzv.kataleptický stav hypnózy, není nutný pro dobrý výsledek. Téměř na vše stačí mělké a střední hloubky hypnózy.

Takže na to, aby byl trip dobrý, nemusí být silná ani dávka, ani hloubka transu. Malá dávka může při správném setu a settingu, tedy metodě tripu, dosáhnout výtečných výsledků. A tak to dělám.

Metodu jsem převzal z holotropka. Princip je, že nic mě nesmí rušit a vše je zaměřeno na výsledek. Kdepak se v tripu bavit s kamarády, či dokonce chodit po ulicích, nedejbože jezdit na kole jako Hofmann.

Ležím v šeru naznak se zakrytýma očima, do sluchátek dávám speciálně vybranou hudbu a to naplno se zesílenými basy, viz  https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip

To zesílí spolehlivě trans. Nesmí mě nikdo oslovit ani se mě dotknout.

Asi u čtvrtiny lidí tato metoda dokáže přinést výborný trip i bez psychedelik, dokonce i bez hyperventilace. Praxe je důležitá, postupně se lze dostat do tripu rychleji, hlouběji a snadněji.

Pak už nepotřebujete ani psychedelikum. Dokonce po několika stech tripů jste v transu už trvale, jen je slabší.

 

 

Co je a co není mystika

Mystika, duchovnost, je o urychlení vývoje. Jeho rychlost je kromě životního úkolu dána i stupněm přijetí Boha, tedy procesu vzestupu. A ten je výsledek mystických meditací, kde v rozšířeném vědomí božské vnímáme a přijímáme.

Pokud už je už přijetí vysoké, další mystické meditace už nutné nejsou. Pak je nutné rozvíjet, tedy pod vedením božského urychlovat, i ostatní části vědomí.

Tedy žádné okamžité a trvalé osvícení nemůže existovat, je to jen populární mýtus. Čím je duchovní vývoj rychlejší, tím je i těžší.

 

Prvotní hřích

Prvotní hřích https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvotn%C3%AD_h%C5%99%C3%ADch

  je církevní dogma, které dle textu bible vysvětluje, proč jsme zde. V žádném mém tripu se však nic takového neprobíralo, ani u přátel.

Důvod naší existence byl vysvětlován zcela jinak. Není divu, při rozboru je zjevné, že je to nelogická these. Není to výjimka, vlastně žádné náboženství, ani filosofický systém se tripy nepotvrdil, vše je úplně jinak...

Jak jste to v tripech měli vy?

 

Coming out a psychedelika

Rozšířeného vědomí v tripu lze využít k mnoha věcem. Mnoho slavných písniček by bez toho nevzniklo. Podpora umění prostě funguje.

Kdo má zájem o filosofii, tomu mohou tripy silně rozšířit obzor. Já jsem díky tomu blíže pochopil, jak vše funguje a že prvotní hřích, kterým bible vysvětluje naši existenci,  nikdy nebyl, ani být nemohl. Ale ani buddhismus se mi v tripech nepotvrdil. Buddhovy vize se nekonaly u mě, ani u přátel...

Všecko je zkrátka jinak a je to hodně složité. Kdysi mi v tripech vysvětlovali, že je 30 základních filosofických otázek a každou je možno vyložit třiceti knihami...

Možnosti tripu je i psychoterapie, o které mnoho nevím. Jen před dvaceti lety jsem se na webu setkal s jistým Glumem, který měl problém se svou homosexualitou, což nám zamlčel, ale nechal si poradit jak do tripu. Jako hudbu jsme mu radili https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip ale nakonec použil nějakou jinou. Dělal vše tak trochu po partyzánsku, ale výsledek byl docela dobrý, viz reporty na http://intuice.mysteria.cz/Glum.htm

Použil několik druhů psychedelik, co kde sehnal, což nepokládám za vhodné. Myslím to byl hlavně MDMA. Jestli mu tripy pomohly, to se ho musíte optat sami, někde na webu jistě je.

 

Recenze k Jiřímu Kuchařovi díl.4. Užívání ayahuascy, či psilocybinu může člověka připravit o rozum a zdraví. Lepší je dát si víno, pivo, nebo jít do lesa

https://www.kupredudominulosti.cz/kuchar-jiri-4d-uzivani-ayahuascy-ci-psilocybinu-muze-cloveka-pripravit-o-rozum-a-zdravi-lepsi-je-dat-si-vino-pivo-nebo-jit-do-lesa/?fbclid=IwAR2MA8rIQQuH5ZtXgvXNfi-cHmbrhe8fXaLLhKzCh8dJjt2L8jXZJOSZcJ0

Je to zklamání. Četl jsem jeho knihu před mnoha lety a velmi mne inspirovala. Čekal jsem daleko víc poznání po tolika letech.

Po 30 letech praxe s 280 tripy to vidím úplně jinak. Psychonautika je prostě v plenkách a není zájem to změnit. Vždyť se ani běžně neví, co to trip je, kdo nám ho dává a proč!

Původně psychonautiku dělali jen šamani a zasvěcenci. Není totiž pro každého. Hodně lidí se může popálit, je to silná horká káva...

Mohu mluvit jen o mystické psychonautice, se kterou mám zkušenost já i přátelé. Nemám důvod z ní dělat mysterium, jako je hadí síla. Nikdy jsme nic takového nezažili.

Co nám to dává, bych jednoduše vyjádřil jako silně zesílenou intuici, ale v ní není nic fantasmagorického, ale naopak je to logika vysoké inteligence, jež tu naši silně přesahuje. Je to vlastně o soužití s Ní jako s božským Guruem.

Dává to hodně, ale fakt je, že je to hodně náročná a dlouhá práce, než se rozvine. Je logické, že jen minimum lidí má na to vlohy a zájem. Egu se logicky nelíbí vysoce inteligentní a mocná konkurence, i když se o něj může dobře postarat.

To umí i channeling, ale mystická psychonautika dodá ještě velmi cenný pocit, jež je dosti božský. Vlastně je člověk v meditaci stále, i když je slabší a nepotřebuje už ani psychedelika.

Vydal jsem o tom knihu v nakl.Onyx, je i na webu viz http://intuice.mysteria.cz/kniha.doc

 

Mystické badtripy

Jsou jako úder kladivem do ega které se brání Poznání. Není to příjemné, ale hodně účinné. V nich si člověk jasně uvědomí, že je jen maličkým kolečkem v nekonečně velkém soukolí a vůbec nechápe, ba ani nemůže vědět, oč jde...

Jsou pouze pro zkušenější psychonauty. Božské jakoby zkouší, kolik mystik vydrží... A jede na doraz, i když hodně mystiků utíká ve zmatku...

První tripy jsem měl úžasné, božská nádhera. První šok nastal až v šestém, kdy mi ukazovali věčnost a vyváženost dualit. Ale úplný zlom nastal až v tom nejsilnějším, osmnáctém. Dost se podobal tripům se žábou, ač byla jen na trávě.

http://intuice.mysteria.cz/nejsilnejsi-meditace.htm

Pak nastala dlouhá série silně tísnivých tripů, které mi vyvolávaly strach. Dlouho jsem netušit, proč taková změna. Proč ty krásné tripy nepokračovaly? Neprovedl jsem něco? Až časem jsem pochopil jejich zvláštní logiku. Vlastně tím prošli všichni, kteří to dělali také.

Ocitl jsem se vždy v jakémsi podivném nepopsatelném abstraktním Hyperprostoru, neskutečně dokonalém, který se našemu světu nepodobal ani trochu. Vše tam vířilo, tancovalo společně a já jen na To nechápavě zíral z pozice lidské IQ tykve. kolikrát jsem si říkal, že to nevydýchám. Láska Boha? Hlavně Přísnost výuky!

Zdálo se mi, že lidský svět už neexistuje a já budu věčně vířit v tomto Hyperprostoru, který téměř nechápu. Je Tam moc vysoká filosofie, které říkáme Jinakost nebo Takovost.

Nakonec jsem rád trip přerušoval a zapisoval si poznámky ze zjeveného Poznání. I proto, abych se opět a opět ujistil, že náš svět stále existuje. Např.:

-tripy jsou generátory pocitů o kterých lidé netuší, že by mohly existovat a vyplývajících ekvivalentních dějů.

- V životě hierarchických božských sil jde hlavně o pocity, ostatní je podružné, souvisící.

- tísní mě přihýbají kam mám jít, narovnávají. Mám mít v sobě tento pocit související z pocitem Věčnosti a virtuality. Přesunuje mě do neutrálního středu pocitů Boha.

- Božské nás vede pocity. Děj a pocit z něj je hlavním tajemstvím Stvoření.

- Každý má svou roli, ve které je vědomě či nevědomě veden určitou daností, protože je součástí specifické božské Hry.

- Božská matematická virtualita je Továrna na Vše. Přijetí Boha je i přijetí Jeho virtuality. Ale je-li virtualita, vše je jak má být, Hra, tak nač se rozčilovat? O to bys přišel, o nevyrovnanost. Jaké jsou pak motivy jednání? To, co chybí se naučit.

- Askeze a izolace od společnosti je vhodná jen pro rozběhnutí procesu. Pak je spíše na překážku. Na proměnu spodních částí je lépe žít ve společnosti.

- zesílením pocitů jsem poznal, jak málo je ve mně radosti a jak mnoho smutku a deprese. Prvotním impulzem pro změnu je chtít ji a na to tyto procesy slouží dokonale. U mnoha lidí k tomu chybí vůle. Náprava však není a ani nemůže být okamžitá

- stále žijeme v dualitách takových či jiných. Selanka neexistuje, jen jako iluze.

- donekonečna prožíváme dokonalé tvoření nekonečna Tváří Boha. Všude plno otázek a odpovědí.

- Svět je výklad pojmů, jak v meditaci, tak v životě.

- Otevřenost do Nekonečna, kde je Vše vidět, se egu nelíbí, má strach

- učení souhry soužití dimenzí vědomí je věčné, nebát se Horního je stále problém

- poznání, že Tam je Vše stále přítomné, ne vývoj od pravěku jako zde. To je pro nás zcela neznámé, podivné.

Na konci některých tísnivých tripů mi ho zase nečekaně překlopili do původní nádhery, snad abych neutekl...

I když tahle badtripová kapitola po desítkách tripů skončila, měl jsem pak strach, že se budou opakovat. Ale naštěstí mi to pak jen naznačovali. To už jsem vydýchal. A tak plynula léta.

Pak se tripy zklidnily, bylo jich už přes 170. Trvalo to celkem 17 let. Mohl jsem si konečně užívat zaslouženého odpočinku. Mám dva i tři denně. Zeslabeně stále, ale stále není hotovo. V jednom životě se vše nedá stihnout…

Co se strachem, to je opravdu těžká rada. Snad vysmát se jí a pochopit, že se vlastně nemůže nic stát. A že takový trip je vlastně operace psychiky, její transformace. Nemusí se mu úplně rozumět, nevědomí už bylo osloveno a je to v něm. Ať se bojí, to nevadí.

Horolezci v Himalájích jsou často na pokraji smrti a přesto jdou stále výš. Faktem zůstává, že mnoho kamarádů to nevydýchalo a uteklo od toho...

Z praxe vyplývá že tripy mají svůj logicky vývoj. Jsou tedy záměrem režiséra tripu. Poznat, přijmout a přetransformovat. Kdepak nějaká náhoda. Ta je jen nepochopenou zákonitosti.

 

Psychonautika o reinkarnaci

Nedávno se tu probíralo, co je po smrti a vyzvali mne v debatě, abych popsal co vím o reinkarnaci, protože jsem napsal, že jsem zjistil od božského režiséra tripu, že je to složitější než se ví. Asi to zatím není v žádné knize. Božská tvorba karmy totiž nerado nechává nahlédnout do svých zákonů a plánů.

Tripy mají tu gigantickou výhodu, že se dostaneme k velmi kvalitním informacím, které vyvracejí všechny duchovní knihy vlastním prožitkem rozšířeného vědomí. Je to vlastně logické, nejlépe jít k božskému kováři než lidskému kovaříčkovi.

Problém je, že v tripu jde filosofický výklad tak rychle, a v řeči, která není lidská, protože patří vysoké inteligenci, že si ho téměř nelze zapamatovat. Jedinou možností je požádat božského režiséra tripu, aby nám určité otázky vysvětlil až po tripu tzv.channelingem, a to jsem udělal případě otázky reinkarnace.

Bylo mi vysvětleno, že základem je hlavní Záměr Stvoření a tím je Sebepoznání „postupným“ vzestupem. Projít všemi světy, ty tvoři Stvoření. Poznat je zevnitř.

Běžný názor o reinkarnaci je, že se zrodíme tam, kde jsme v minulém životě skončili. Tak prosté to však není. Základním atributem Stvoření je totiž nekonečná složitost Všeho.

Naše části, jež utvářejí náš život, tedy archetypy, nemáme v tomto životě všechny přítomny. Spousta jich je uložena v jakési ledničce pro další inkarnace, jiné se vyvíjejí v jiných entitách v jiných světech. V období mezi životy všechny naše vyšší Já v hierarchické sestavě plánují další inkarnace a to se všemi podrobnostmi.

Základem práce je naše sestava kořenových archetypů a z nich vyplývající úkol entity. Z něj se určí úkol inkarnace a sestavuje se nová osobnost. Jde zejména o rychlost duchovního vývoje. Je to hodně složité, spousta záměrů nemusí vyjít a musí se pak opravovat. Učí se tím i oni sami.

Lze se ptát i na další záležitosti, ale to je zas jiná kapitola.

 

 

Mystický trip č.2

Pozn. Tehdy (1998) jsem je zapisoval v třetí osobě. Použit byl hašiš a tráva.

Pustil si nahrávku  Dead Can Dance a šamanské zpěvy a začal opakovaně volat  nirvanickou inteligenci a poprosil Ji, aby řídila proces.

Objevilo se  jasné světlo a řeklo - Poradíme se. Najednou byl opět na extatické božské cestě Stvořením.

Uvědomil si, že si dal za úkol méně se v tripu ptát a více ho vnímat, aby se ztotožnil s božským.

V meditaci vnímal hudbu daleko jasněji a dokonaleji, mohl být hudbou, když se do ní ponořil. Vytvářely se dokonalé videoklipy plné symboliky, které ho strhávaly svým příjemným vyzařováním. Krátké scény byly buď zcela bizardní, nebo se objevovaly postavy v nejrůznějších harmonických situacích.

Věděl, že práce se symboly je totožná s ovlivňováním reálných dějů, jež představují. Přemýšlel, co vnímají ty osoby co viděl. Božský hlas mu napověděl, že prožívají hudbu, kterou poslouchá. Tak si všiml svého společníka.

Když se do Něj ponořil, zaujalo ho Jeho vznešené, klidné a dokonalé vnímání, silný božský pocit harmonie, stálý vševědoucí úsměvný pohled, kterým vše pozoroval. Nebyla v Něm patrná žádná námaha, že by nad něčím přemýšlel, váhal, hodnotil. Jen si hrál se Stvořením.

Nikdy necítil božskou Přítomnost tak silně. Nešlo to vyjádřit slovy. Nic takového v životě nepoznal, ani netušil, že něco takového může existovat. Nebyla v Něm žádná negativa ani únava či pocit povinnosti, jen nepopsatelný pocit Věčného Naplnění, Čistoty a vnitřní Síly. Vnímat ho zevnitř bylo přínosnější, než pozorovat vize.

Nevydržel v Něm dlouho, protože zastavením myšlenek dostával strach, že přestalo existovat jeho já. Byl to strach z mystické smrti ega. Bez ní je však vstup do božského vyloučen.

Vystupoval a zkoumal Ho zvenku tím, že mu dával otázky. Když však dostával kvalitní odpovědi, cítil,  že tím vystupuje z božského a dělá něco nedokonalého.

 Žil tak střídavě ve dvou světech, v lidském a v božském. Chvíli nedůvěřivě pozoroval proud vizí a pak ho napadlo, není-li to nějaký podvod.

Nepředstavoval si takto božské a dostal strach, že ho chtějí podvést, aby se jako pasivní divák věnoval jen pozorovanému ději jako v televizní show, zatímco život by mu unikal. Začal přemýšlet jak to je, kdo si hraje ve svých iluzích.

Po chvíli pochopil, že asi on, protože má daleko menší inteligenci než jeho společník. Jeho odpovědi byly totiž zcela dokonalé a litoval, že si je  nemůže poznamenat.

Kdyby však jeho průvodcem byla opravdu božské, znamenalo by to konec všem běžným duchovním představám a názorům.

Nakrátko vstoupil i do nirvanické dimenze a opět uviděl krystaly plné nepopsatelně složitého života. Po výkladu se s ním rozloučila s výrazem lásky.

Po čtyřech hodinách vystoupil z tripu. Myslel, že trval hodinu. Přemýšlel jak vyjádřit co prožil a co pochopil. Byly to kacířské myšlenky, které by kdysi skončily na hranici, ale ani dnes nejsou populární, protože příliš narušují zaběhané představy.

Nebezpečí je i v tom, že by se mohly různě vykládat:

-Vše je Božskou Myšlenkou, ale to se musí prožít, vstoupit do Jeho věčného tance. Moudrost, kde není nic nemožného.  Každá dimenze má své vnímání, svoji osobitost, svůj vnitřní i vnější svět. Vše je podobné, vše je myšlenkou příslušné božské dimenze.

-Bůh bible není tím skutečným Bohem. Ani svatá Písma východu neobsahují nic božského, to jsou jen projevy jeho periferie, abychom se mohli domluvit slovy. Žádné Desatero u Boha není, ani nic nám známého.

Jóga, spasitel, vyznání víry a verše Zákona jsou jen hry nedospělých. Naše představy o Něm jsou jen o málo dokonalejší než psa, který si také chce po svém vyložit svět.

Je také omylem hodnotit božské podle odpovědí které dává, Je úplně Jiné než my. Nepřemýšlí jako my, nemá naše názory a zkušenosti.

-To pravé je vnímat Tvorbu, Svět a Bohatství všeho, ale bez žárlivosti, chamtivosti či strachu ze ztráty. Pochopit to zcela, znamená se do Něj ponořit, až myšlenky kritického analyzátoru ega zmizí. Tím ale přestane existovat a toho se bojí.

-Pokud máme božskou sílu přítomnou, nemůžeme udělat chybu. Trip však nemůže trvat stále, ale intuici můžeme mít trvale.

-Dogmatické teologické hádky mezi církvemi a vyznáními jsou důkazem nepochopení samotných základů duchovnosti.

-Všechny  věrouky je nutno odložit před vstupem do mystické svatební místnosti.

-Umění není periferie duchovnosti, ale teologie. Tvorba je pravým náboženstvím, ale záleží na umělci, na co se soustředí. Zda na Tvorbu nebo na popularitu davu.

-Meditačním soustředěním na prázdno můžeme jen zhloupnout, ale ani odříkání, pocit viny či utrpení není nic božského.

-My nevnímáme ani tisícinu Skutečnosti, vše je u nás rigidní, téměř nepohyblivé. To hlavní Tam je Svoboda Tvořivosti a Života samého, která se s naším stálými stresy a strachem o děti i existenci vůbec nedá porovnat.

-Spousta lidí prožívala podobné stavy, často pod vlivem drog. Mělo to na ně určitý vliv, ale není to tak snadné jak si mysleli. Tyto zážitky jsou jen jednou z počátečních kapitol, za kterými musí následovat spousta další práce.

 Není hned hotovo, jak si hippies mysleli. Jít až do konce je také ochoten jen málokdo. Vnímat to jako druh zábavy je sice běžné, ale zcela chybné. Říše iluzí feťáků je však také Stvořením.

-Pokud je svatební místnost otevřena, stačí božskou sílu zavolat a vnímat ji až je jen Ona. Je to až překvapivě jednoduché, až jde z toho trochu strach.

-Nepoznal jsem Tam starosti, problémy, vůbec nic z toho, co máme v mysli. Ani hledání něčeho, ani úvahy o skutečném či neskutečném.

-Božské vědomí je nám neznámé. I Jeho láska je zcela jiná, není to závislost, ale spíše pocit sounáležitosti.

-My jsme vlastně stále návštěvníky božského světa, ale jen ve skutečné meditaci si to uvědomujeme. Bůh je vlastně blízko, ale pro někoho daleko, když má zavřeny dveře do svatební místnosti.

-My si pořád cpeme do hlavy informace a názory, ale Tam je vše už obsaženo. Nemůžeme To však napodobovat a ztotožňovat úroveň ega s Jeho. Musíme se naučit pracovat s božskými dimenzemi, ale nezapomínat na tu naši, která má také svůj význam.

-Poníženým uctíváním autorit církví i svatých odmítáme vlastní božské části a tím do nich nemůžeme vstoupit.

Průběh meditace také konzultoval režisérem tripu: Vnímal jsem dokonale psychický proces božského režiséra tripu? Jen zčásti, chce to praxi. Je to opravdu tak jak jsem cítil, že nemáte žádné starosti a jste stále stabilní? Nebylo ti to dovoleno procítit, to až příště. Jsme stabilní, ale starosti máme. Nevíme, zda všechno proběhne tak, jak jsme naplánovali. Opravdu nemáte strach? Ne, jen to, co souvisí se starostmi. Máte pocit povinnosti? Ano, ale jiný než vy. A opravdu všechno víte? Opravdu, je to tak. Nás napadne vždy to, co je potřeba.  Máte myšlenky podobné těm, co mi posíláš? To zatím nemáš vědět. Můžeme jen zatím říci, že pracujeme jako mnohaúrovňový počítač a sestupujeme na polovinu cesty k vám.

 

Jaký máte vstup do tripu?

Nevím jaké tripy máte, to je zásadní rozdělení. Já je mám pouze s rozšířeným vědomím a vstup je vlastně pokaždé stejný.

V rituálu pokuřuji, poslouchám vybranou hudbu, to je nejlepší set a setting, a sleduji, co se ve mě děje. První změnou jsou hluboké myšlenky, které nejsou moje.

 Pak se začne vědomí rychle měnit. Popsat ho je nemožné. Je to lidem neznámý pocit. Hodně je Jiný než nám známé. Má určitou podobnost s orgasmem. Poslech hudby se neuvěřitelně zdokonalí. Ani virtuozové ji tak neslyší.

Pochopí To jen ten, který To zná, ale v plném rozsahu jen při Tom. S ohromením si vždy uvědomím: Tak už jsem zase Tady!

Virtuální Hyperprostor, tak se dá nazvat tento svět. Nekonečně složitý, vše do fraktálu. Hrdá vznešená posvátná Dokonalost. Zde  si s časem dělají co chtějí a nic není nemožné. Tak mi ukazují co umějí a já jen zírám. Ale to už jsem ulehl, zakryl si oči a do sluchátek pustil božskou Lisu naplno. https://uloz.to/file/IiihrGaCHxt4/lisa-gerrard-zip Božské vize a pocity, to je obsah virtuálního Hyperprostoru. Osvícení v pravém významu slova.

Snažím se stav nerušit, ale často mám obavy, že mi božské napere Poznání, co mě bude trhat na kusy jako kdysi. Teď už mi je jen naznačí.

Vždyť je rozšířené vědomí zázrak! O něm lidé nemají ani páru ač je to Krása krás, popsaná ve svatých knihách. Co mám zkušenost, bojí se Toho. Nechtějí o Tom slyšet. I to je paradox. Je to daleko cennější než objevit nový kontinent či planetu.

Máte to tak  i vy?