Na úvod…

Děkujeme za Vaši návštěvu a ceníme si vašeho zájmu o poznání a rozvoj vlastní intuice, duchovního já člověka, patřící naší božské podstatě Já.
Nahoře v menu nově - ODKAZY

Romantická mystika

Romantická mystika

Cest v duchovnosti je mnoho, liší se vším. Romantická mystika je dosti nová, progresivní a populární, protože nabízí to, co duchovní hledači hledají. Na rozdíl od pouhých řečí běžných duchovních hledačů obsahuje i prožitkové procesy, kde si mohou začátečníci božské sami okusit.

Umějí regrese do minulých životů, dokonce channeling a mystické meditace i mnoho dalších technik, např. reconnection. Nevyhýbají se ani použití šamanských přírodních látek na rozšíření vědomí, jako je např.ayahuasca. Právě tato odvaha pustit se do neznáma je velmi cenná. Viz např. ladirna.cz

Channeling v romantické mystice je však začátečnický, má daleko k detailnímu dennímu vedení. I meditací mají málo, i ty jsou zjevně začátečnické. Mnoho souvislostí ještě nepochopili. Ani nechtějí jít dál, současný stav jim vyhovuje.bod zlomu

Někteří mají sklony k magii a napojují se na síly, které k nim patří. To může být časem nebezpečné. Magie je v duchovním světě trestná. Nebezpečí si však z neznalosti nepřipouštějí.

Podnikavost jim nechybí, a co se naučí, to sami učí další jako prostředek k výdělku. V tom problém není. Co ale problém je, že nabízejí to, co se nedá trvale prožívat.

Mluví, jako by lásku, štěstí, blaženost a harmonii mohli mít trvale. A že si můžeme vytvářet realitu podle svého přání, protože jsme vlastně Bohem. To je ovšem magie, navíc zcela nereálná.

Na tom lpí a nedají se nijak přesvědčit. Silně přeceňují svoje schopnosti a znalosti. Bez těchto představ by do toho ale nešli. Jejich přání a představy jsou vlastně formou reklamy.

To je však v naprostém rozporu se životy mystiků. Ti žili a žijí pod přímým vedením Boha, střetávají se s nepochopením, zavrhováním, osobními problémy, ba i s bolestmi. To vše souvisí s temnou nocí duše (TND), která mystiky provází. Má souvislost s psychospirituální krizí. Něco takového říkat je však naprosto nepopulární, lidé chtějí mýty…

Proč tedy mystičtí romantici temnou noc duše neznají a tvrdí, že se jich netýká? Zdánlivě mají pravdu. Skutečně ji nemají. Zatím ne… Důvod není tak složité pochopit.

Bůh neustále hledá nové a efektivní cesty k lidem. Využívá k tomu všechno. Má co ukázat. Jenže To je Jeho, není to určeno lidem. Chce je ale k Sobě přitáhnout tím, že ukáže co má. Lidé To mohou okusit, ale musejí za To po kratší či delší době zaplatit temnou nocí duše, která mnoho hledačů brzy z mystiky vyžene.

Mít trvale mystické stavy bez TND není možné. Jsou ovšem tzv.mystikové, kteří o mystice jen mluví. Takoví ji ani nemohou znát…

Začátek TND může být náhlý a dosti krutý. Jejich romantické iluze jsou navždy smeteny. Mystický proces je takový, jaký chce Bůh, nikoliv romantičtí hledači… Ale není to katastrofa. Pro duchovní rozvoj se už udělalo dost a proces se stejně nedá zastavit, jen zpomalit.

Někteří temnou noc duše trochu vydýchají a s problémy pak postupují vpřed. Ti samozřejmě udělají daleko víc pro Sebepoznání. Proces se jim pochopitelně změní, už to nejsou jen romantické stavy a řeči, ale skutečná mystika.

Podobně romanticky populárně psal i Carlos Castaneda. Z jeho slibů po padesáti letech není vůbec nic. Pouhé plácnutí do vody… Jeho knihy četly miliony čtenářů, tisíce ho chtěli následovat, kde ale dnes jsou? Alespoň zpopularizoval tyto šamanské praktiky. Vznikly další skupiny a hnutí.  Do odbornosti mají daleko.

Tímto způsobem kdysi psal i svobodomyslný Ladislav Klíma. Prošel od mystických zážitků tzv. egodeismu- já jsem Bůh, až do deprese a uvědomění si nesmyslnosti tohoto tvrzení.

Do TND se dostala i slavná zpěvačka mystických písní Lisa Gerrard. Nyní má také deprese a její zpěv už dávno není čím byl… Odráží se v něm její zraněná duše…

I jasnovidci, léčitelé i ti, co hojně využívají intuici, mají problémy s únavou, protože také musejí zaplatit za své nadpřirozené schopnosti. Ve Stvoření prostě není nic zadarmo… Přání nikdy není realita…

V tomto ohledu je autoritou dr.Grof. Již přes 50 let pracuje v této oblasti, zkušeností s LSD a holotropním dýcháním má stovky. K práci přistupuje odborně, vědecky. Zejména k psychospirituální krizi. Nic takového jako romantičtí mystikové neslibuje a v pokročilém věku je na něm vidět velká osobnost a dobré zdraví.

 

Mystika mýtů zbavená

Zátěže a zásluhy

Mystika mýtů zbavená

Zátěže a zásluhy v mystice mají zásadní význam. Zátěže, častěji označované jako temná noc duše, jsou vlastně cenou za vše božské, jež mystik dostává. Jakási kompenzace toho, nač jako člověk vlastně nemá právo.

Mimo ponorů v meditaci, její dynamické děje a informace i všechny nové schopnosti si zátěžemi platí i duchovní rozvoj, jehož intenzita určována zásluhami. Ty vyplývají z vůle po duchovním rozvoji a práci, která to vyžaduje. Jen malá část zásluh plyne z pomoci ostatním.

Např.za snahu jít do meditace či do rozhovoru s božským a za správné přijetí i porozumění dostává zásluhy. Ale meditaci i komunikaci si musí zaplatit zátěžemi. Obé se vypočítává neobyčejně složitými vzorci, lidem neznámými. Božské je jen málo ochotno o konkrétních údajích hovořit, vše si spravuje samo.

Paradoxně pokud někdo lpí na silných ponorech a má málo zátěží, může si zpomalit duchovní rozvoj, na který zátěže už nezbývají.

Pragmatičnost Boha

Je velmi rozšířený názor, že Bůh hledí na všecky lidi stejně, že nedělá rozdílu. Je to populární tvrzení, ale naivní. On je totiž dokonale Vševědoucí a Vševidoucí. Vše má zaznamenané, vše vyhodnocené. Z toho také řídí karmu. Jak mystikové prožívali v meditacích, má ve výpočtech dokonalý pořádek.

Rovněž názory, že dobro a zlo je totéž, že Bůh a člověk je také totéž, jsou naprosto naivní. Rovněž řeči o jednotě a prázdnotě. V meditacích prožíváme, že v božském světě dokonce existuje jakési kastovnictví podle dimenze, kterou jednotlivé entity mají.

Bůh totiž ze Sebe, z Jednoty, stvořil nekonečnou Mnohost a i ta je věčná… Nelze ji ignorovat. Řídí se vlastními, nám zatím téměř neznámými zákony a naivní romantismus nemá v mystice místo.

Kdo chce s božským komunikovat, případně vstupovat do meditací, musí tyto názory opustit a přijímat, co mu božské zjeví. Naše názory jsou proti Jeho Realitě bez ceny. To je také hlavní důvod, proč mystiku ani channeling nechce téměř nikdo dělat.¨

Nemysleme si, že se všemi pracuje jen jediné božské. Je Jich nekonečně mnoho a každý je jiný… Závisí na tom, co právě potřebujeme, podle toho se volí Učitel. Největší rozdíl je snad mezi New Age božským IAUE a Hospodinem z Starého zákona.

 

Stupně mystiky

Někteří mi vyčítají, že uznávám jen svou metodu mystiky. Odpovídám, že metod je mnoho, ale jde o to, aby fungovaly. Víte sami, že je nejméně deset metod na mytí oken, a každá má své výhody a nevýhody. Ale výsledkem je vždy umyté okno. Když se jen bavíme o tom, jak okno umýt, samo se neumyje.

V duchovnosti se bohužel neustále setkáváme s romantickými exotickými představami. Používá se mnoho cizích slov, takže nezasvěcený si myslí, že tak se může vyjadřovat jen osvícený mystik.

Pokud někdo má schopnost vhledu, tak vidí, že jsou to pouhé řeči a výsledek nikde. Tím výsledkem má být poznání a přijetí Boha v Jeho Nekonečnosti, Dokonalosti a Věčnosti. Nikoliv pouze říci, že jsem přijal Boha.

Jediný mystický zážitek nestačí. Pouze odborný mnohaletý přístup, který vede k rozvoji mystických zážitků.

Výsledek práce musí být zcela jasně prokazatelný. Jsou tři základní stupně mystiky:

1.Zvládnutí komunikace s božským. Bez odborného vedení je jakákoliv snaha odsouzena k neúspěchu.

2.Pravidelná komunikace s božským a pravidelné meditace s prožíváním dynamické Nekonečnosti, Dokonalosti a Věčnosti Boha

  1. Neustálá komunikace a neustálý pocit božského

Všimněte si, že nepopisuji dosažení neustálého štěstí, klidu a harmonie duše. Ba ani konec ega a znovuzrozování. Vím totiž, že je to nereálné. Ohromivost Boha a možnosti mystického procesu to prostě neumožňují. Jsou to jen další populární mýty.

 

Mystické zážitky laiků

Je docela vzácné na webu najít podrobný popis zážitku, který mnohanásobně přesahuje lidskou osobnost. Často to bývají tripy různých odvážných hledačů. A ještě vzácněji jsou u nich diskuze, kde i jiní popisují své zážitky a názory z návštěvy virtuality světa.

Bohužel nemívají velké zkušenosti a jejich názory jsou toho důkazem. Mnoho důležitých informací jim chybí. Silně přeceňují svoje schopnosti a znalosti.

Božské jim dává meditace pro začátečníky. Tato oblast je velkou a neznámou vědou, v které se vyznají nemnozí. Zjevně nebo skrytě se jich bojí. Nemají proto velký zájem na dalších zážitcích, takže ani nemohou prozkoumat všechny souvislosti.

Jeden zážitek či dva totiž nestačí. Svádí to k vytvoření chybných představ o vlastní Všemohoucnosti. Zaměňují totiž člověka a Boha. Namlouvají si, že zcela ovládají svůj život. Ale to nemůže nikdo, Stvořitel vytvořil Hierarchii, kde nižší je podřízen Vyššímu a Ten o něm rozhoduje. Nechá mu jen tolik pravomocí, kolik mu právě chce dát… Člověk, který se Tam dostane, si proto nemůže dělat co chce a ovládat naši realitu podle své vůle.

Nepochopili, že Onen podivný kvantový Hyperprostor je obydlen. Buď to v zážitku nebylo, nebo na to zapomněli.

Je tam ohromné množství entit s obrovitou Inteligencí i mocí ovládat náš svět. A také to dělají, řídí naší karmy… Ovládají nás, ne my je…

Panuje Tam přísná hierarchie, ba kastovnictví. Vše je řízeno Zákony, nám neznámými. Jsme Tam jako hloupí slepci na exkurzi. Jen díky Jejich laskavosti něco můžeme zahlédnout a nezešílet z toho a učit se, abychom za mnoho životů a mnoho tisíc let mohli k Nim natrvalo. Pak až budeme jako Oni, i s jejich Mocí…

To není nic neznámého, je to ve všech svatých knihách. V bibli je o Království božím, kde božské entity spravují vinici Páně, na východě se mluví o množství bohů s nejrůznějšími úkoly…

Laikové vůbec nechápou, že tyto zážitky nemohou mít trvale. Po kratší či delší době, kdy se mají pro božské rozhodnout, u nich nastane temná noc duše. Budou muset platit to, co je jen pro božské. Až nastane, zcela to změní jejich život. Nebude to vždy příjemné, ale taková je už mystika. Dál se dostanou jen ti nejlepší. Ostatní se od mystiky odkloní, ale proces bude skrytě probíhat dál.

Je mnoho duchovních debat, je v nich mnohé, ale bohužel vůle být žákem svého vyššího Já je všude mizivá. A přitom se bez toho nedá duchovní rozvoj realizovat kvalitně. Málokdo chce někoho poslouchat jako ve škole…

Myslíme si, že jsme škole už odrostli, ale život je škola až do smrti. Ale klidně to ignorujeme což nás velmi brzdí. Přitom si myslíme, že je to tak správně…

 

Zase ty debaty…

Zase ty debaty…

messeging

Po letech jsme se zase v debatách na webu zjistili to, co už mnohokrát dříve. Že se není s kým bavit. Nakonec bylo vlastně jedno, zda diskutujeme s ateisty, věřícími, či duchovními lidmi, jak se sami různě nazývají. Výsledky jsou skoro stejné, jakoby na ně duchovnost měla jen nepatrný vliv. Vždy je to střet s lidskými názory bez jakékoliv zkušenosti a dokonce i hlubších znalostí religionistiky.

Z duchovní literatury si různá učení smíchají jako koktejl a upraví tak, aby se jim to co nejvíce líbilo a tomu věří… Přehlídka naivity, i když dobře myšlené. Je to určitý druh zábavy. Pravdivost toho je vlastně nezajímá.

Přitom není problém najít odborníky na mobily, kteří mají obrovskou znalost teorie i praxe. V duchovních oblastech je to bohužel téměř vyloučeno. Proč, to je téma na zamyšlení. Spíše jsou to debatní spolky, kde se donekonečna omílají stejná témata, značně vzdálená jakémukoliv učení.

Proč je jejich vztah k živému Bohu tak vlažný? Berou Ho spíše jako mýtus, někteří Ho uctívají, jiní odmítají, ale nikdo s Ním nemá osobní zkušenost. Zjevně jim to nevadí.

Pokud do argumentace zahrneme i výzkum intuice, hypnózy a kvantové mechaniky, což jsou vědecké obory, narazíme na zeď mlčení, nebo zcela laických představ.

Co je za tím? Řešení důvodů tohoto podivného jednání nakonec není tak těžké. Skrytý vliv ega, jež se všemi prostředky brání přijít o svou vedoucí úlohu. Klidně se maskuje jako duchovní ego. To mu velmi vyhovuje, ale přijmout Autoritu Boha vždy odmítne, i skrytě.

Dokonce i ti, kteří mají Boha a citátů z bible plná ústa, na dotaz, proč nekomunikují s živým Bohem naznačí, že nemají zájem, bible jim stačí. Proto tyto debaty vyvolávají tak velkou nevraživost, jež rychle narůstá až k nenávisti. Proto je lépe s nimi nediskutovat, stejně s nimi nikdo nehne, takoví budou stále. Jsou to vlastně všichni ateisté.

Messmerismus

Ale totéž zažívali mystikové středověku, ba i v dobách Krista to nebylo jiné. Nehádal se snad Kristus celý život se všemi? Hádal, až ho ukřižovali. Ani pod křížem nikdo nechápal, o čem vlastně mluvil, a dodnes to téměř nikdo neví.

Mystika je prostě mezi světem lidí a bohů. Vlastně nepatří, a nemůže patřit, do žádného z nich. Proto jich vždy bylo velmi málo.

Ostatně zkoušky Strážce prahu provádí Bůh tak důkladně, že povrchní hledače snadno zaplaší jako biblický archanděl vizemi mečem plamenných archetypů a nepopsatelnými pocity. Vrátí se rádi k té instantní duchovnosti plné snahy o klid a pohodu.

Jen božské učí své Dokonalosti. Vidět, chápat všechny souvislosti. A za správný přístup dává dary, charismata. Jenže oni nestojí ani o dokonalost, ani o charismata. Lidské řeči a rozum jim úplně stačí. Božské je u nich pouhý mýtus, vlastně Ho ani nechtějí!

Vlastně to, co říkají, je běžně známé. Studoval jsem to na počátku 80.let ze samizdatů, většinou dr.Tomáše a dalších. Chodil jsem k nim na meditace. Ale už koncem 80. let jsem věděl, že to není ono. Výsledky totiž nebyly u nikoho z těch mnoha, které jsem mezi jogíny, unitáři a zenovými budhisty znal… Jen řeči.

Tak jsem začal hledat jinde, u Krišnamurtiho a když ani on neměl výsledky, tak  v holotropním dýchání a channelingu, které tehdy v počátku 90. let začínaly. A naučil jsem se i hypnotické regrese a progrese a už to fungovalo všechno…

 

Helvítská víra a nevíra

 

Helvítská víra a nevíra

Věřící i nevěřící mají společně jedno, a to je víra. Přitom Boha, o kterého se hádají, vlastně vůbec neznají. Mají jen vlastní názory bez jakékoliv zkušenosti. Jejich zarputilé stanovisko pro, či proti Bohu je stejně pevné, jako slavná helvítská víra. Po celý život se prakticky nemění.

Ateisté správně říkají, že církve mají své představy o Bohu naivní, ale to neznamená, že není. Ateisté zkrátka vylili s vaničkou i dítě. Ani je nenapadne, aby zkoumali, jak to je. Věřící se ale také nesnaží pochopit víc.

Celé to připomíná rigidní středověk. Je správné používat rozum a vědecký přístup. Bůh není iluze, ale Logika sama. Jinak by Multiverzum nefungovalo. Přitom je spousta literatury, která to umožňuje.

Odkrývají to jevy, s kterými si věda neví rady, ač je léta studuje. Je to poznávání transu, intuice a kvantové mechaniky. Trans je biblické vytrženi ducha. Je to vlastně hypnóza. Ta umí přepínat programy vědomí. Vědecky se o ni bádá přes 200 let, ale přiznává se, že podstata je neznámá.

Kvantová mechanika objevila vlastně Boha jako Pozorovatele, a proto Tvořitele reality dokazuje. I mezi fyziky kvůli ní vznikají silné emoce a rozdílné názory. Ani Einstein ji neměl rád. Bohrovi říkal, že kdyby věděl, že její objev přijde, do fyziky by se nepustil.

A intuice je pole zcela nezorané, i pro psychology. Nikdo o ní nic neví, ale nikdo ji nepopírá! Tyto tři záhady způsobují mnoha lidem věčné bolení hlavy, nejraději by je neviděli.

Theologové těchto důležitých argumentu nevyužívají, protože Bůh dokázaný vědou je odlišný od toho, popisovaného církvemi. Nehodí se ani jedné z nich! Je za tím nezralost a neochota se učit novému.

Mystikové však mají jasné důkazy o Bohu i několikrát denně v meditacích. Jsou to i dokonalé informace, filozofické i jiné, často jasnovidného charakteru, které se později potvrzují.

Hlavně je to pocit z Jeho Jiného světa, do kterého se dostávají. O tomto pocitu se bohužel málo ví. Zažívá ho pravidelně jen málo lidí, ale poměrně hodně jednou za život. Je to tzv. Peak experience, viz dílo uznávaného psychologa Maslowa, na kterého pak navázal i náš světoznámý prof. S. Grof.

To není lidské štěstí, co se zažívá v meditaci. On to vůbec není totiž lidský pocit, ale pocit Boha. Jen o Něm se dá říci, že je pro nás božský.

Říká se mu být plný Boha, ve vytržení Ducha. Či také sladkost Boha v popisu sv. mystiček středověku až po Sv. Faustinu. Pocit všech pocitů.

Prostě posvátná hrdá vznešenost Krále králů… Je jasné, že je to Jeho Dar. Hlavní charisma Ducha svatého.

K tomu patří často i vševyjadřující vize. IQ se zvedne i na deseti- až stonásobek. Je jasné, že je za tím Síla, již se nedá protivit, protože vládne Multiverzu. Nejvyšší část nás o které nejméně víme. Nepopsatelná nádhera nádher.

Je to však majetek Boha, člověku nepatří. Proto ho nikdo nemůže mít trvale. Tyto schopnosti vyvolávají temnou noc duše.

Jak uvidět Boha, krok za krokem

Jak uvidět Boha, krok za krokem

Co myslíte, kdo to má u Boha lepší? Ten kdo má k Němu osobní vztah, nebo ten, kdo Ho zná jen z bible, ale vlastně Ho nechce vidět?

Skutečný duchovní vývoj vyžaduje duchovní zkušenosti, protože jen tak můžeme poznat a přijmout Boha jaký je ve své Velikosti. Jen pak nás intenzivně povede k Sobě.

Božské nás mnohonásobně přesahuje, proto ani při dobré vůli nelze správně pochopit Jeho Velikost. Můžeme si jen po svém vykládat svaté knihy, nebo přijmout jiné duchovní názory, ale stále je to jen hra ega, které se chce samo po svém zbožštit a mít klid.

Žádná výuka nemůže být bez autority učitele, ale toho ego odmítá. Raději bude dělat cokoliv jiného. Sebezáchovné snahy ega jsou větším problémem než se zdá. Právě ono vytváří farizejství, před kterým Kristus opakovaně a marně varoval. Kvalitu vztahu k duchovnosti tedy můžeme dosti bezpečně určit vztahem k duchovním zkušenostem.

 

Kristus říkal – tlučte, a bude vám otevřeno, ale skoro nikdo na dveře Království božího netluče, takže se neotevřou. Jen hrstka se odvážila, ale byli ostatními křesťany napadáni.

V Novém zákoně je též psáno: J 14,26: Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

Chce to věřit Bohu, ale i sobě. Kde jsou však sebrané církevní spisy rozhovorů s Duchem svatým? Já své mám! Hlavní je to, co je nám zjeveno Shůry. Náš či cizí výklad bible má menší hodnotu, jsme omylní.

 

Proto jsem vytvořil jednoduchou, ale velmi účinnou metodu, jak se dostat do kontaktu s božským. Je odvozena z prastarého a osvědčeného holotropního dýchání, které už používali odpradávna indiánské kmeny. Ale i např. sv.Ignác z Loyoly zavedl zvláštní dýchání při modlitbě. Podobné typy modifikací dýchání jsou známy z jógy.

Je určena pro ty, kteří mají dlouhodobý zájem o duchovní rozvoj a jsou pro něj ochotni mnohé udělat. Podmínkou je jen převaha dobra (alespoň 70%), aby měli klid od temných sil, a pak duševní stabilita, protože ji budou potřebovat.

Postup:

1/ Stáhněte si božský zpěv Lisy Gerrard např. z http://v.dvorakove.sweb.cz/VyberVyberu.zip protože se osvědčila nejvíce.

2/Vytvořte si rituál, jakousi domácí bohoslužbu, která bude obsahovat jasně danou vůli – přivolání božského. Doporučuji si dát dvě deci silného červeného vína jako ve Večeři Páně. Pití krve Krista symbolizuje vůli stát se Jím.

3/Zatemněte místnost, lehněte si naznak a zakryjte oči. Zavřete je a zaposlouchejte se do hlasité hudby, nejlépe ve sluchátkách.

4/Nechte si vizualizací vytvořit posvátný prostor.

Vizualizace je účinná metoda na rozšíření vědomí. Ne každý ji má dokonalou. Můžete své schoposti zjistit tak, že zavřete oči a řekněte např. „pes“. Kdo vidí psa, bude to mít snažší. Vizualizaci posvátného prostoru si můžete nacvičovat předem. Postupně můžete zesilovat vjemy, abyste v posvátném prostoru byli jako doma.

5/ Do něj pozvěte božské. Připravte si, jak Ho oslovíte, zda Bůh, Kristus, Duch Svatý, nebo božské Já, Nadjá atd. Nevěřící může zavolat nadvědomí či intuici

Volat jiné síly než božské vřele nedoporučuji. Bůh se o své postará, je opravdu Všemohoucí, ale po volání jiných sil můžete dopadnout velmi špatně. Není to na hraní! Metoda je daleko silnější, než si myslíte!

6/Pasivně zkoumejte co vidíte i cítíte, vize i své nové pocity a myšlenky. Božské se může projevit i novými hlubokými myšlenkami, jak se to prvně stalo mně. Silné extatické pocity a dokonalé vnímání hudby s bohatými vizemi se poprvé těžko objeví.

Je to dobrodružství objevování božské Hyperinteligence jako nového neznámého světa. Zde začíná kontakt s Neznámem, které nás silně přesahuje a má svou vlastní Vůli.

Božské se může projevit různě, nebo vůbec ne, z mnoha možných důvodů. Např. se může po zavolání objevit nějaký symbol. Doporučuji přijít k němu a zeptat se ho: Jsi to ty, božské? A zase pasivně vnímáme, co se bude dít. Pokud scéna ožije, jsme na dobré cestě. Můžete i položit nějakou otázku a přijímejte odpověď, ať je jakákoliv, Třeba ji hned ani nepochopíte, často přichází v symbolu jako rébus. Přijít na význam je náš první úkol. To je setkání s naším prvním Učitelem pravé duchovnosti.

7/Na závěr poděkujte božskému a vracejte se do našeho světa. Vypněte hudbu a zapište své dojmy. Rychle se zapomínají, protože ego je nemá rádo.

Metoda se dá upravovat podle toho, co se komu osvědčuje. Např. nemusíme ležet, či si můžeme přidat další prvky, které nám ulehčí kontakt s božským. Např.vonné tyčinky, františka nebo purpuru.

Vždyť v této metodě není nic demagogického, ani potencionálně nebezpečného, je však velmi účinná. Ostatně  je ji možno dělat i v kostele, ba i přímo při bohoslužbě. Od čeho bohoslužba je, přece na přivolání Boha. Bohužel ji věřící často odbývají.

Problém, se kterým se setkáme je, nejčastěji strach. Ten je vědomý i nevědomý a blokuje náš kontakt s božským. Lze ho překonat, jako jinde v životě, trpělivou prací, opakováním, přesvědčováním sebe. Svému strachu se můžete vysmát, ať se bojí!

Může se stát, že nezažijeme vůbec nic. To může být z důvodu našeho skrytého odmítání, nebo že božské nechce. Často si dává načas a čeká, jak budeme reagovat, zda opravdu máme vážný zájem. Až to jasně potvrdíme opakováním pokusů, a to může trvat i dva roky, pak se ukáže překvapivou intenzitou.

Zjistit důvod neúspěchu může jasnovidec, ale hlavně ten, kdo má už praxi s komunikací s božským. Můžeme se pokusit zesílit metodu alespoň padesáti hlubokými nádechy a výdechy, podobně jako při holotropním dýchání.

Ale podle letitých zkušeností tato metoda jde většině zájemců už napoprvé, i když ne silně. Až delší praxí se odstraní skryté překážky a pak uvidíme Boha naplno. Budeme s Ním moci a diskutovat jako s Učitelem, i to chce praxi.

Je také lépe, když nám v začátcích bude někdo asistovat. Sami totiž máme málo odvahy a zkušenější nám může mnohé vysvětlit a ulehčit. Nejtěžší, ale také možné, je metodu zkoušet úplně sám.

První fáze skutečného duchovního vývoje končí navázáním spolehlivého kontaktu s božským. Může nám už vysvětlovat co nevíme a vést nás jako Učitel. Nečeká, že to všem půjde napoprvé dokonale.

Další práce by měla směřovat k debatě na webu i jinde, kde by se probíralo, co komu bylo zjeveno a k čemu došel. Velmi by to každému pomohlo, vždyť podobné výměny zkušenosti mají např. i umělci, horolezci a vodáci.

Právě to je pravá duchovní práce, ne jen vykládat svoje názory, protože ty jsou dílem ega. Ale božské mne upozorňuje, abych si nedělal iluze, že vážný zájem je vzácný, ego se většinou ubrání.

To see God in meditation with Lisa Gerrard

 

Šamanská nemoc jako zátěž

Šamanská nemoc jako zátěž

Je známo, že šaman si nezvolí, že chce být šamanem, ale je k tomu doveden, ba až dotlačen. Součástí toho je tzv.šamanská nemoc, která může trvat léta a mívá i bizarní formy. Objeví se mu nové schopnosti, a až pak je šamanem. Souvisí to s mystériem smrti a vzkříšení, jež je podstatou i křesťanství.

Uvádí se spojitost šamanské nemoci s psychospirituální krizí, ale kupodivu ne s temnou nocí duše u mystiků, ač je tu velká podobnost.

Vždyť se o ní píše v bibli, ba samotný symbol křesťanství je kříž, symbol tohoto utrpení.

Běžně se usuzuje, že šamanská nemoc je očistou, jež odplavuje z psychiky všechno špatné, ubohé a slabé. Kupodivu se neobjevuje názor, že je cenou za nově nabyté schopnosti, ačkoliv je to zcela logické.

Šaman se přece z gruntu nezmění, jeho vlastnosti mu zůstávají. Ani šamanská nemoc nekončí, jen se trochu zklidní. Může později opět propuknout. Podobně nekončí ani temná noc duše. Ježíš nikomu nesliboval, že v tomto životě zažije trvalý klid a harmonii, naopak. Životopisy jeho následovníků to dokazují.

Vše na světě má svou cenu, za vše se musí platit. A když ne penězi, tak něčím jiným. Když se chceme cokoliv naučit či získat, musíme na to vynaložit námahu, jistou zátěž. Získat schopnosti, které lidem vlastně nepatří, není jen tak. Proto je musí budoucí šaman zaplatit svou nemocí.

To je také obsahem duchovních zákonů, lidem neznámých. Vše se vyhodnocuje a započítává. Nejen, že šaman i mystik má svou roli v životním úkolu, ale musí si ji zaplatit. Šamanská nemoc, psychospirituální krize i temná noc duše, vše je souhrnně možno vyjádřit jako zátěže, jež mají snad nekonečno forem. Dokonce i složité seslané náboženské předpisy a zákazy mají tuto funkci, protože určitým způsobem věřícího omezují a zatěžují.

Problémy nemají jen oni, ale všichni lidé. Ostatní ale za své obtíže téměř nic nedostanou. Navíc šamané i mystikové mají ochranu, jejich zátěž nemůže překročit jistou míru, na to jsou příliš cenní.

 

O Temné noci odjinud…http://www.informaceodjinud.estranky.cz/clanky/jsem-dite-hvezd/temna-noc-duse.html

temná noc

Božský ponor

 

Božský ponor

 

Již mnoho let mluvím o tzv.ponoru, ale z debat se nezdá, že by čtenáři pochopili oč jde, ač je to zcela zásadní pojem, vlastně jádro duchovnosti, Poznání a Osvícení. To, že mystik zažívá v meditacích Boha, je známé, ale že se to projevuje hlavně Jeho pocity, se už kupodivu neví.

Jsou to pocity mystika v meditacích, později i mimo ně, ale nejsou to nám známé lidské pocity, ale částečně Boha. Nejsou totiž nikdy tak silné jako Jeho, proto se uvádějí v procentech. Ne vždy je ponor s dějem, kde se mystikovi vysvětluje božská Filozofie, tedy Poznání.

Mystika neznamená být Bohem, ale soužití s Ním jako s Učitelem. Mystik ví, že to není jeho pocit, ale že je Bohu věčně podřízen a za svou práci je Jím odměněn Jeho pocitem.

Je tedy darem Boha, hlavním charismatem, protože pocit je hlavním symbolem entity. V tomto pocitu je Věčnost, Dokonalost i Nekonečnost a mnoho dalších atributů Boha. I inteligence, jež je silně zvýšená.

Mít tento pocit znamená, že jsme přijali Boha a Bůh nás. Kdo tento pocit nezažil, nemůže o Bohu nic vědět z osobní zkušenosti.

V Bibli se o něm mluví jako o stavech vytržení Ducha, zažili ho všichni apoštolové o letnicích i Učitelé církve. Je to konec dominance ega, protože tímto pocitem vládne mystikovi sám Bůh.

Zdroj obr.: Zjevení Páně

Ale není to konec ega rázem, jako když se umře, ale je to jako když postupně začínáte důvěřovat svému řidiči a sedíte vedle něj, místo u volantu. Prostě postupné odevzdávání se vnitnřímu vedení Duchem, ať už se jím pojímá jakákoliv vyšší duchovní entita přesahující lidské. Ale podmínkou je navázání vědomé reflexe, cítění, vnímání, toku myšlenek, pocitů, či vnitřních imaginací atp., tedy nestačí mít jen jakousi toužebnou víru, ale získat živý kontakt. I proto to trvá tak dlouho, než se toho ego úplně pustí… Musí začít nejdříve intuici – božskému důvěřovat. Po vytvoření spojení, začne prodit i vnitřní komunikace, spontánně i navozená různými ( osobními ) rituály,  která má někdy, hl. v v etapě vnitřní iniciace, či pak po delší praxi i charakter právě těch výše zmíněných pocito-ponorů.

Recenze knihy Transpersonální myšlení …

Recenze knihy Transpersonální myšlení …

Ve sborníku Transpersonální myšlení v psychologii a psychoterapii : výbor textů, editoři Petr Winkler a Michael Vančura, vydáno v nakl.Triton roku 2016, jsou základní texty pro studium transpersonální psychologie. První část obsahuje teoretické základy.
Počátky tohoto oboru už byly v prvních desetiletích 20.století, ale hlavní rozvoj začal až po jeho polovině. Československo bylo už v té době v tomto oboru velmi aktivní a snaží se být i nyní.
Celosvětovými zákazy psychedelických látek však byly výzkumy dosti utlumeny. Známý experimentátor s LSD dr.Grof naštěstí oživil prastarou metodu holotropního dýchání a tím umožnil legální vstup do změněného stavu vědomí vedený odborníky. Po dekriminalizaci psychedelických látek byly výzkumy obnoveny, ale výsledky zatím odhalily jen už dávno objevené.
Problém tohoto oboru stále je týž, odpor laické i odborné veřejnosti. Sborník uvádí řadu případů, jak byly práce z transpersonální psychologie napadány klasickými psychology a psychiatry. I když byly jejich naivní argumenty vyvráceny, k změně postojů nedošlo. Dodnes nejsou přijímány, jak by bylo potřeba.
Sborník bohužel podrobně nerozebírá důvody. Hlavním je strach z nového a neznámého, které zpochybňuje všeobecně přijímané názory. Zkušenosti z transpersonálních zážitků jsou dokonce takové, že se cenzurují nejen v publikované práci, ale i u samotného autora. Také má velké problémy přijmout to, co zažil.
Z toho vzniká hlavní potíž této knihy, ba i celého transpersonálního hnutí. Mnohé zákonitosti jsou jistě známé, ale nelze je otevřeně publikovat. Tak silný odpor všech by způsobily, rovněž by se přišlo o finanční podporu. Jsou vlastně tabuizovány.
Proto se v publikaci nedočteme odpovědi na základní otázky: Co je to vlastně za stav, jak vzniká, jak se řídí a kdo vlastně, a proč, nám ty zážitky vytváří. O setu a settingu se tu bohužel také podrobněji nepíše, ač jsou to základní pojmy již desetiletí známé.
Chybí i souvislosti s jinými technikami jako je hypnóza, výzkum nevědomí, výcvik channelingu, i s náboženskými zážitky atd. Mystika je tu sice dosti používaným slovem, ale konkrétně se o ní nedozvíme téměř nic. Rovněž ne o vysoké filozofii, která bývá obsahem prožitků v rozšířeném vědomí.
Mluví se tu hodně o psychospirituální krizi. Přínosem je její rozdělení podle toho, jak se projevuje. Naskýtá se však otázka, proč tyto problémy nazývat krizemi. Je to práce jako každá jiná. Přináší problémy, ale jen malá část z nich by se dala naznat krizí. Je to prostě proces nevědomí, které si na každého vybere způsob, jaký uzná za nejlepší.
Znát strukturu vědomí a nevědomí s jejich vztahy je základem psychologie. Zejména té transpersonální. O tom tu také mnoho není. Nemluví se tu o rozdělení podle kvality nevědomí, jež se v zážitcích projevuje, tj.od primitivního šílenství až po nadgenialitu. Chybí tu zmínka, že tyto zážitky se vždy využívaly a využívají pro tvorbu, protože při vhodném řízení aktivují intuici.
A hlavně, jak je možné transpersonálními metodami ovlivnit, zdokonalit život člověka a do jaké míry. O tom se ví nejméně, ač je to nejdůležitější. Není to hypertrofie ega, protože ego jen naplno přijímá intuici s jejími kvalitami. Není o ani pseudo-esoterický směr, proti kterým se publikace vymezuje, protože právě o tomto hovořili velcí učitelé lidstva, kteří jsou v knize často uváděni.
V druhé části knihy jsou konkrétní kasuistiky. Bohužel jen takové, které jsou na pomezí klasických psychóz a závislostí, žádný se netýká odborné praxe v transpersonálních stavech.
Je ale možno konstatovat, že dát začátečníkům do ruky kompletní informace o transpersonálních procesech by bylo kontraproduktivní. Určitě by je znervóznily, ba mnohé i odradily. Až samotný zážitek má hodnotu, je-li správně naveden a přijat. Nevadí, že se mnohé zprvu nepochopí, nepřijme či potlačí. I zde je opakování matkou moudrosti.
Transpersonální myšlení v psychologii …

 

 

„Mystická spiritualita“ jako spojovací článek světových náboženství

„Mystická spiritualita“ jako spojovací článek světových náboženství

Moderní věk více než kdy dříve přináší potřebu mezináboženského dialogu. Vzájemná tolerance a porozumění mezi světovými náboženstvími jsou nezbytné pro to, aby lidstvo mohlo žít na Zemi v míru a harmonii. Z transpersonálního pohledu mají všechna náboženství v jádru mnoho společného – univerzální hledání, jež je kultivováno pomocí rozličných kulturních a historických forem. Transpersonální přístup se snaží čerpat z vhledů obsažených v mystických textech a z mystických praktik, jež jsou s nimi spojeny, a vydestilovat aspekty, jež jsou pro všechny tradice společné.

Objevování této sdílené spirituality vede k rozpoznání esenciální jednoty lidstva a přináší potenciál vzájemného respektu a ochrany života. S ohledem na důležitost mystických větví různých náboženství pro rozpoznání toho, co je nám v tomto smyslu společné, budou mluvčí tohoto tematického okruhu zkoumat význam mystických tradic pro budování mostů k vzájemnému porozumění, které v současnosti velice nutně potřebujeme.“

 

Psychologie a filozofie jsou dalšími spojovanými články směřujícími týmž směrem. Popsané záměry o sbližování různých náboženství jsou sice velmi pěkné, ale těžko realizovatelné. Pokusím se naznačit důvody.

Transpersonální zážitky byly u vzniku všech náboženství, ale později z mnoha důvodů ustoupily do pozadí. Doslova byly tabuizovány. Kdo dnes ví o zážitcích oficiálních Učitelů církve? Viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Učitel_církve

Vyznat se v tomto oboru znamená přijmout své nadvědomí, vyšší Já, tedy intuici, nebo jak říkají křesťané Ducha, jako svého Učitele. To On nám dává přednášky v transpersonálních zážitcích. Je potřeba se také naučit s tímto Učitelem kdykoliv komunikovat, říká se tomu např.channeling.

Výuka je dlouhá, běžně 20-30 let a dosti těžká, než se trochu zklidní. Několikahodinových zážitků je potřeba alespoň 250. Někdy jsou tak silné, že i ti nejodvážnější se třesou jako kvakeři. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvakeři S úžasem a ohromením vnímají, co je jim ukazováno. Že je Vše totálně Jinak, jakési superpodivné, superparadoxní, hypergeniální abstraktní Tajemství.

Je to zkrátka až moc silná káva. Nejtěžší výstupy, např. na Everest či K2, nemůže lézt každý. Proč by to v transpersonální oblasti mělo být jinak? Vždyť se nejedná pouze o objev nové země, ba ani kontinentu, či celého nového světa!

Nejde totiž o nic menšího, než o poznání nekonečna nekonečen světů. Projevu Inteligence, jež překonává lidskou o víc jak tisícinásobek! To rozhodně není pro každého. Většinu zájemců to brzo odradí, nebo skončí ve psychospirituální krizi. Temná noc duše je až moc temná a dlouhá, jak je popsáno v řadě knih.

Ostatně i v minulosti byla období intenzivních transpersonálních aktivit, zejména šedesátá a devadesátá léta. Přesto se nepodařilo situaci změnit. Toto poznání asi vždy zůstane jen v malém okruhu zasvěcených.

 

Proces je nejen velmi dlouhý, ale i složitý. Co vše ho provází, a jaké jsou výsledky, je podrobně popsáno v této knize.

Transpersonální zážitky

Transpersonální zážitky Transpersonální zážitky jsou lákavé, ale zvědavci vůbec netuší, co je čeká. Sehnat skutečně autentické je problém. Ale dají se najít, zde je jich přes 400, viz http://stavy.wz.cz/stavy.htm Kupodivu si tam nikdo neláme hlavu se základními pojmy jako je set a setting, které rozhodují o tom, jaký zážitek bude. V této oblasti je ještě mnoho bílých míst… Začátečník je při jejich čtení jistě udiven. A to netuší, že jejich prožitek je ještě daleko silnější. Ze zážitku si toho člověk velmi málo pamatuje. Hlavně už nemá rozšířené vědomí, které alespoň zčásti chápe to, co právě vnímá. Jde vlastně o nesdělitelnou a nezapamatovatelnou zkušenost. Kdo ji chce pochopit, musí ji sám prožít. Jeden zážitek naprosto nestačí. Pro základní orientaci je jich potřeba alespoň padesát.   Program další transpersonální konference je zajímavý, viz http://www.itcprague2017.org/cs/program