Měsíc od minulé meditace mne napadlo, že bych rád měl další, ale pak si uvědomil, že to možná nebude dobře přijato. Vždyť mají být už jen po několika měsících. Kdoví, kolik a jakou zátěže kvůli ní dostanu…
Božské skutečně nebylo nadšeno, rozpočet je prý limitní, ale když už mě to napadlo, nemohou říci ne. Meditace č.258 skutečně byla, ale nikoliv slabá ani krátká, jak jsem čekal.
Byla to výuka božským Učitelem. Rozdíl inteligence mezi námi byl neuvěřitelně velký, jako rozdíl dvou světů. Dával mi i otázky, jakési rébusy, probíralo sel kdeco. Bylo jasné, že chápe daleko více souvislostí,.rychleji a podrobněji než já.
Bylo to mnoho geniálních postřehů, mnohé pro mne nové. I o mě, jaký jsem poděs, zaměřen na rychlost, ale že to není chyba. Ono i s tím hodnocením je to jinak než se nám zdá.
Lidské jednání vlastně není svobodné, jak si rádi myslíme, ale je realizací určitého božského Záměru, vycházejícího ze základních vzorců, jakési ideje, o kterém mluvil ten, co to měl také v meditaci.
Tímto způsobem můžeme získat úplně jiný pohled na svět.- ne už jen ten lidský povrchní pohled, tedy dějiny, ale v podstatě nadčasovou matematickou Hrou, kde již nejde o čas, tedy děje. Je to svět fraktálů. Ukazoval mi také, jak božské stále vyvažuje nekonečno dualit. Prostě Všechno…
Hlavní část byla s ponorem 48% a středně silné vnímání hudby. Nezvykle silné geometrické vize. Ponor byl stále neutrální. Jak mi vysvětlovali, je tou nejrychlejší duchovní cestou, přímo do Jádra Celku.
Vize dvou membrán blízko u sebe, to je vyšší a nižší dimenze, já a božské. Obě se rozvibrují, až se místy skoro dotýkají. Vzniká elektrický oblouk, kterým se téměř svaří, ale tomu je zabráněno, dvě dimenze se totiž nemohou dotknout. To je ten můj expresní styl, maximální rychlost duchovního vývoje, vymakaný božským do detailů.
Božské mi s hrdostí ukazovalo, jak mě dokonale nastavili a jak to krásně funguje. Jak má na mne obrovský vliv, prý jsem takový velekněz…
Do meditace se občas zapojilo geniálním postřehem moje Třetí oko. To nejvíce rozumí božskému, ale Ono nerado nechává nahlédnout do Sebe.
Po hlavní části byly dva přídavky jako obvykle, ještě silnější, ale k mému velkému překvapení pak přidávali další a další, až jich bylo sedm s celkovou délkou přes dvě hodiny! Takovou meditaci jsem ještě v MD neměl.
Sedm náhlých skoků do totálně jiného, daleko dokonalejšího světa božské jemné, ladné Hravosti. Co jsme proti Tomu… Božské překypuje dokonalou Tvořivostí, ale pro nás je drahá, to je věčný problém mystiky.
Ponor byl v nich neutrálních 48.5%, úžasně krásné vnímání hudby. Postupně byly dějově klidnější a kratší. Nechtěl jsem na konci přídavků vystupovat, až mne museli přesvědčovat, že je už konec.
Nádherná meditace, kterou bych měl nejraději trvale. Snad takové budou i další. Zátěží opravdu přibylo. Že by to tak mělo být i dále? Pěknou, dlouhou meditaci, ale odpracovat si ji zátěžemi?
Hned po meditaci mě začalo božské zvát do řady malých meditací s pěkným ponorem. Občas ni v nich něco vysvětlilo.
Ale už čtvrtý den malé meditace skoro nebyly. Prý byla meditace moc drahá, tolik přídavků a bez tísně, tak už to už bude slabší. Co příště bude, říci nechtějí a jak jsem si to odpracoval také ne. Další den mi řekli, že tato dlouhá neutrální meditace byla velmi drahá a malé meditace už budou jen slabé…
Nejnovější komentáře